1
masthead
22. května 1904. Číslo 141.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
cialističtí radikálové Meunier, Hubard a Allard
podali také dotaz ve příčině papežského pro-
testu a důsledků, kteréž francouzská vláda míni
z něho vyvoditi. Combes přimlouval se, aby se
rokovalo o dotazu až příští pátek. Hubard byl
pro debatu již v úterý.
Nacionalista Gauthier de Clag ny
projevil podív, že vláda tak málo pospíchá,
neboť otázku odloučení církve od státu nelze
nechati na dále neřešenu. I vyslovil se pro
návrh Hubardův. Přes to ale sněmovna, jak
telegraficky již sděleno, usnesla se položiti do-
taz na jednací pořad až v pátek.
Delegáti spojených pěti skupin levice měl
včera poradu, v níž Barthou prohlásil za jedno-
myslného souhtasu svých stoupenců z demo
kratické unie, že stačí dočasné odvolání vy-
slance jako odveta na papežskou notu prolestní
a že jiný akt, jako na příklad odloučení státu
od eírkve, byl by příliš dalekosáhlým a ted
nevčasným.
Pařížská »Lanterne« tvrdí, že Řím ne-
opustí toliko francouzský vyslanec Nisard, nýbrž
i všechen vyslanecký personál.
Meunier
Hubard
Allard
Gauthier
Clag
Lanterne
Řím
dema kratický unie
5
article
Všestudentská slavnost v květnu 1304.
Všestudentská slavnost v květnu 1304.
Slavnostní program se stále zvětšuje
nabývá rozsahu většího, než jak původně bylo sta
noveno, vždyť letošní slavnost všestudentská nebud
míli jen ráz zábavný a programový, nýbrž bude
oslavou sbratření neněmeckých národů ra-
kouských, jež vyzní v důstojný imponující projev
studentstva pro kulturní a osvětové požadavky
pro postavení neněmeckých vysokých škol a zřízení
druhé české univeršity na Moravě.
Do Prahy zavítá ve dnech slavnostních nejen
studentstvo českoslovanské, ale i četní zástupcové
ostatních neněmeckých národů najmě Jihoslované,
kteří všichní přijedou projeviti své sympathie če
skému studentstvu v boji za jeho osvětové po
žadavky.
Na sobotní manifestační schůz
všestudentské bude učiněn vhodný a důstojný
projev pro studentské požadavky; v neděli pak na
schůzích odborových bude promluveno o všeobecných
zájmových otázkách studenlských. Probrány budou
disciplinární řády, legitimace, učivo, středoškolské
poměry, promluveno bude o právnickém dorostu
úřadnickém, o jazykové znalosti a potřebě, o svépo-
mocné akci vysokoškolské, o humanitních institacích
a spolcích i o nových budovách universitních.
Jihoslovan
Morava
Praha
6
article
Jako trvalá a mnohostranně žádaná instituce
sludentská zůstane po slavnosti »Svaz českoslo-
vanského studentstva«, jenž vejde v těchto
dnech v život a jenž bude zajisté důstojným podpo-
rovatelem a representantem českého studentstva, jak
ve věcech speciálně zájmových, tak v kulturnícha
národních. V něm bude studentstvo soustředěnoa
sjednoceno, chráněno jsouc organisací a důvěrou,
v mocné těleso, jež, ač bude na venek vystupovati
jednotně, ponechá sebe menšímu sdružení a spolku
volnost vlastní práce, volnost zastoupení a své or-
ganisace.
Studentská práce všeho druhu bude se zde sou-
střeďovati pod jednou negidou za vedení volených
zástupců studentstva všech směrů, kteří ale v oláz-
kách důležitých pro existenci a blaho »Svazu« budou
za jedno a tím uskuteční se dlouho projevované
přání studentstva i české veřejnosti, která zajisté tím
více bude podporovati letošní velkou slavnost vše
studenlskou hromadnou účastí moráluě i finančně.
Slavnost zahájena bude v pátek vítáním
hostí a večer velkou aka.demií na Žofíně za účin-
kování předních uměleckých sil. V sobotu odpuledne
dne 28. května konati se bude manifestační schůze
všestudentská o 2. hod. v Narodním domě na
Král. Vinohradech. Večer pak slavnostní před-
stavení v Národním divadle, při němž studenti-
ochotníci sehrají Tylovu hru »Jan Huse za režie
p. Šmahovy.
Král
Tylův
Hus
Šmahův
Žofín
svaz českoslovanský studentstvo
Narodní dům
národní divadlo
7
article
Před představením sehraje akademický orchest
Dvořákovu mistrnou skladbu »Husitskou« za ří-
zení p. Vendlera. Lístky lze obdržeti — již ve
skrovném počtu — denně v kanceláři Ženského
klubu v Jungmannově tř. č. 7. Ceny operní. Po di-
vadle jest ehitní »raut« na Žofíně.
V neděli dopoledne konati se budou schůze
odborové a případně sjezd okrašlovacích spolků
českých.
Odpoledne pak vyjde z Král Vinohradů na
výstaviště velkolepý všestudentský prův o
o 2 částech: národopisné a studentské. V průvodu
bude 16 allegorických i jiných vozů, skupin a2
jízdní studenlská banderia, vedle řad studentstvav
odznacích.
Na výstavišti bude pak uspořádána velká
slavnost s celou řadou orig. attrakcí a zábavních
podniků, z nichž pouze uvádíme:
Umělecký »cabaret«, egyptskou vinárnu, spor
lovní závody, šermířskou akademii, žertovnou obra-
zárnu, malířskou krěmu, plzeňskou »durárnu«, chod-
ské scény, národní tance, hry a zvyky, výstavku lá
zeňských míst a okrašlovacích spolků, světelné reje
večerní, provedené 400 studenty, koncerty atd.
Vstupné na výstaviště 40 hal. Kombinované stu-
dentské listky 2 K.
V pondělí dopoledne prohlídka města a ve-
čer dozvuky.
Slavnost na výstavišti rovněž se bude opa-
kovali.
Bližší podrobnosti budou oznámeny.
»Raut«, t. j. uvítací společenský večer na po-
čest hostí a studentských deputaci, zavítajícíchk
Dvořákův
Vendler
Jungmannův třída
Žofín
šermířský akademie
8
article
všestudentské slavnosti do Prahy, uspořádán bude
našimi damami v sobotu večer po divadelním
představení ve dvoranách žofinských, které budou
pro tento večer zvláště vyzdobeny. Čeští akademičt
malíři pracují na orig. výzdobě žofinského sálu, jenž
bude proměněn v útulná zákoutí, vyzdobená přepy
chovým nábytkem, dekoračními i effektními před-
měty a dýšící květinovou ozdobou, která harmonicky
doplní celek. Při improvisovaném programu budou
účinkovati přední čeští umělci. Tento elitní večer
jenž budí všestranný zájem, stane se dle všech pří-
prav dostaveníčkem české intelligence a pražské spo-
lečnosti, která přijde v plném počlu přivítati milé
hosty slovanské a bude se zajisté repraesentovati
nejen počtem, ale i srdečností a elegancí tak, aby
tito odnesli si z pohostinné Prahy upomínky a do
jem v pravdě nejlepší.
K »rautu« dostaví se dle přípisů vynikající zá-
stupcové světa literárního i uměleckého, universitní
professoři, poslanci, žurnalisté, tak že toho večera
podán bude hostům obraz české společnosti.
Vzhledem ke krátkosti času zve se pouze pí-
semně. Vstupné za osobu 6 korun (inclusive buffel)
studenti 2 K. Přístup maji pouze zvaní. Vstupenky
vydávati se budou na průkaz pozvánky v ústřední
kanceláři su Choděrů«; tamléž se přijímají rekla-
mace, o nichž rozhoduje výbor. Volné lístky se vů-
bec nevydávají. Úbor výhradně plesový. Vzhledem
ke značné poptávce po vstupenkách a k očekáva-
nému návalu upozorňuje se každý, aby si vstupenku
co nejdříve zaopatřil, neboť bude jich vydán pouze
omezený počet, který nebude za žádnou cenu pře-
kročen. Seznam dárců a firem, které jakýmkoli způ
sobem k rautu přispěli, bude uveřejněn.
Choděra
Praha
9
article
První slovanští hosté zavítali k nám
již včera v sobotu o 6 hod. več. Byli to Slovinci
kteří vyhovujíce všestudentskému pozvání, aby
účastni byli manifestační slavnosti českoslovanského
studentstva, dostaviti se dříve, jednak aby oslavil
v kruhu svých v Praze studujících druhů jubilenm
slovinského spolku »Slovenie«, jednak aby prohlédli
si slovanskou Prahu a nabyli správných informací
o zdejším sludentském životě. Z Prahy vyjeli jim
vstříc vlakem do Hostivaře p. JUC. Egon Staré s čet-
nými Jihoslovany a studenty, kteří nadšeně pozdra-
vili přijiždějící spoludruhy a po stručném uvítání
jeli společně ku Praze. Na nádraží Frant. Joseía
shromáždilo se zatím velké množství obecenstvaa
studentstva, z nichž mnozí v baretech a odznacích.
Příjezd vlaku uvítán byl bouřlivým voláním »Slávy«,
což Slovinci opětovali radostným »Živili« a »Na
zdar«. Po uvítání předsedou ubytovacího odboru p.
Švagrem a předsedou zábavního odboru p. drem.
Kavkou odebrali se v povozech milí hosté, provázeni
velkými zástupy, do vykázaných bytů, odkud pak
společně ku přátelskému večírku do restanrace u
Choděrů«. Dnes v neděli přijedou další Slovincia
Chorvaté. V úterý pak Dalmatinci.
Slovinec
Stará
Jihoslovan
František
Kavka
Choděra
Chorvat
Praha
Hostivař
10
article
Slavnostní představení »Jana Husa-
v Národním divadle bude již tuto sobotu dne
28. května o půl sedmé hodině večerní, při
němž účinkovati bude výhradně naše bujará mládež
akademická za účasti hostí a studentských deputací
téměř všech neněmeckých národů rakouských. Hra
ta, jež studuje se za vedení režiséra Národního di-
vadla pana Jos. Šmahy, vypravena bude s historickou
přesností a neobyčejnou scěnickou nádherou, vy-
vrcholenou effektní scénou Mistr Jan Hus na
sněmu kostnickém. Hostě, páteční kompletn
zkoušce přítomní, dávali nelíčeným způsobem na
jevo svůj radostný souhlas nad hladkostí soubry
jak v celku, tak v částech a o všech solistech, kteří
s pravým nadšením chopili se obtížného úkolu, vy-
jádřili se nejpochvalněji. Před představením sehraje
Akademický orchestr Dvořákovu »Husitskou« řízením
Vendlerovým. K tomuto představení vydá se zvláštní
»Meziaktí« se zajímavými příspěvky literárními. Z
znamy na lístky přijímají se denně
bez výjimky v Ženském klubu v Jung-
mannově třídě čis. 7 od 9 do 5 hod. Není
pochyby, že večer 28. května bude jedním z nej-
památnějších našeho Národního divadla.
Ruský skladatel M. Ivanov a hudební kritik
„Nového Vremene“ zaslal slavnostnímu výboru vše-
studentské slavnosti v Praze vřele psaný český dopis,
v němž vyslovuje výboru své díky za pozvání k vše-
studentské slavnosti, projevuje sympatie k tomuto
podniku a slibuje,že přibude do Prahy, bude-li mu
jen poněkud možno. Dopis končí těmito slovy: „Budu
šťasten, budu-li míti příležitost posloužiti pokud mě
síly stačí slovanské myšlence a dokázati skutkem hlu-
bokou svou úctu a lásku k slavnému českému ná-
rodu a representantům jeho ducha.
Hus
Jos
Šmaha
Jan
Dvořákův
Vendlerův
M Ivanov
Jung
Praha
národní divadlo
11
article
Všestudentská výstavka. Pro předměly, kter
mají býti vystaveny na všesludentské výstavě, pro-
půjčilo děkanství filosofické fakulty místnosti, takže
možno již nyní zapůjčené předměty, časopisy atd. sklá-
dati. Prosíme všechny, kteří předměty zapůjčiti slíbili
aby je ihned zasílali na udanou adresu. V místnost
propůjčené, kterou sdělí pedel, bude se po celý den
úřadovati. Veškeré zásilky nechť se adresují: Student-
ská výstava, Praha, Klementinum.
Barety. Ke zprávě jistého denníku, jakoby se
české studentstvo usneslo nyní nenositi baretů, pro-
hlašuje pořadatelstvo všestudentské slavnosti zprávu
onu za úplný výmysl a konstatuje, že právě na-
opak budou barety při všestudentském průvodu co
nejčetněji zastoupeny a žádá jednotlivce, aby si je
pokud možno, všichni zaopatřili. Proti neoprávněnému
nosení baretů bude úřadně zakročeno, poněvadž tyto
opatřeny jsouce páskou modrou neb zelenou, jsou
odznakem pouze českých vysokých škol a úřadně
chráněny.
Útisku a vyzývavosti našich nepřátel — jimž ze-
jmena mládež naše je vydána — děkujeme za dávno
touženou skutečnost, že studentstvo české po
mnoholeté ztrnulosti probouzí se k novému
životu a chystá se znovu organisovati řady
své.
Praha
Klementinum
12
article
V okamžiku tak vážném a zajisté i radostněm
pokládají podepsaní zástupci starších již generací aka-
demických za milou povinnost, přispěti ze všech si
svých studentstvu v těchto obrozovacích snahách. —
Prosíme tedy důtklivě a vroucně všechny kollegy z
svých studentských let, aby společně s námi všem
vhodnými prostředky přispěli mladším kollegům k za-
ložení a upevnění důstojné organisace všestudentské
ve „Svazu českoslovanského studentstva v Praze“
jež v době nejbližší má vejíti ve skutek a jejímž před-
ním úkolem bude, aby znovu pozvedla význam českéh
studentstva.
V Praze, dne 10 května 1904
Prof. dr. Jar. Čelakovský, prof. Jar. Červenka, dr. Lad
Dvořák, dr. Ant. Hajn, dr. Lad. Haškovec, dr. Luboš
Jeřábek, Ant. Klose, dr. Karel Motejl, F. J. Procházka
dr. J. Sedláček, dr. Jos. Scheiner, dr. Přemysl Šámal
profesor
doktor
Jar
Čelakovský
Dvořák
Antonín
Hajn
Lada
Jeřábek
Klos
Motejl
J Sedláček
Jos
Scheiner
Šámal
Praha
den 10 květen
svaz českoslovanský studentstvo
13
article
Akce na sanaci
„Záložny soukromých úřadníků v král. českém“
V Kolářově restaurantu v Celetné ulici konala se
včera večer schůze vkladatelů této záložny, pozva-
ných právním zástupcem záložny p. drem. O. Sou-
čkem. Sešli se, aby porokovali o situaci záložny
usnesli se, jakým způsobem má být osud tohoto ústavu
rozhodnut: zda násilně, konkursem anebo klidně, li-
kvidací. Návštěva byla velmi četná. Možno říci, že tr
čtvrtiny vkladů bylo na schůzi zastoupeno. Jednáni
bylo velmi pohnutlivé. Panovala nálada velmi ostrá
jen konkurs! Ale rozhovorem mysli poněkud se uklid-
nily a po čtyřhodinném rokování nabyl převahy ná-
hled, že bude lépe, když se truchlivá nistorie záložny
soukromých úřadníků vyřídí klidně, nenuceně. Výtky
byly činěny správě záložny i revisorům, ale těžko
nyní lamentovati. Nyní jde o to, aby konkurs byl
odvrácen a všichni věřitelé aby byli alespoň částečni
upokojeni. Ti, kdož zavinili bolestnou ztrátu v záložně
a v jejích obchodních závodech, budou ještě pozváni
k zodpovědnosti! Jakým způsobem gtráty vznikly
o tom se ve schůzi nejednalo.
Celetná
14
article
Z jednání o sanaci záložny soukromých úřadník
sdělujeme lyto podrobnostie
Svolavatel schůze p. dr. Oldřich Souček po
zahájení podal zprávu o situaci záložny a uvedl
Nepotřebuji vykládati příčinu, pro kterou výbor zá-
ložny soukromých úřadníků mě splnomocnil, abyeh
vás ke dnešní schůzi pozval. Jedná se o sanaci této
záložny, neboť prováděnou revisí vyšlo na jevo, že
záložna soukromých úřadníků jest passivní a musila
by ohlásiti konkurs, kdyby se jí nedostalo rychlé
pomoci. Pomoci této může se ji dostati jedině od jejíc
věřiteiů, jak obchodních, tak i vkladatelů a sice při-
měřenou slevou jich pohledávek. Bude-li této slevy
docíleno, bude záložna zachráněna, jinak by musila
ohlásiti konkurs, což by mělo v zápětí, že by na vě-
řitele obchodní i na vkladatele se nedostalo téměř ni-
čeho. Přistoupí-li však věřitelé záložny k tomu, aby
ze svých pohledávek pro případ odvrácení konkursu
přiměřenou slevu poskytli, pak nejen záložně dalši
existenci umožní, leč také valnou čásť svých pohle-
dávek zachrání a zaplacení obdrží. V případě tomto
i členové záložny k zachránění ústavu musí přispěti
a výbor záložny všechny síly nasadí, aby hrozící ne-
bezpečí konkursu od ústavu odvrátil, takže i s těto
strany se dostane záložně dle možnosti všech pro-
středků k její záchraně. Výbor záložny pe zjištění to-
hoto stavu věci podnikl již předevčírem potřebné kro-
ky, aby obchodní věřitelé, kterí u záložny za zboží
pohledávky mají a dílem již také soudně je vymáhají.
doktor
Souček
15
article
ku přiměřené slevě a k poskytnutí lhůty platební po-
hnul a nabídl těmto věřitelům průrfěrnou 40% kvotu
k vyrovnání jejích pohledávání. Leč tato sleva
ve výši 60% kvoty pohledávek věřitelů obchodních
k sanaci záložny naprosto nepostačí a bude věcí dal-
šího vyjednávání mezi záložnou a jejími vkladateli,
aby též i vkladatelé se svých vkladů přiměřeně
slevili a k zaplacení jich záložně určité lhůty po-
skytli, tak aby záložna zásoby zboží ve skladech svých
na Václavském náměstí a v Žižkově prodali, obchody
tyto realisovati a tím platebním závazkům svým mohla
yhověti. Neposkylnou-li věřitelé obchodní a vkla-
datelé záložně v tom směru pomocné ruky a to hez-
odkladně, jest záložna bez milosti zíracena a konkurs
musí býti ohlášen, neboť záložně hrozí již ve dnech
nejbližších řada exekucí. nebudou-li splatné pohle-
dávky placeny a dnes, kdz již výboru známo jesta
prováděnou revisí zjištěno bylo, že záložna jest pas-
sivní, nemohl a nesměl by výbor dopustit, aby dalš
axekuce na sklady záložny se provedly. Nynější stav
záložny dle revise jeví se takto:
Aktiva:
510.—
Zařízení a inventář v kanceláři . . . K
1000.—
» » v krámě . . . .
1003 13
vklady u peněžních ústavů . . . . .
400.—
zařízení v krámě v Žižkově . . . .
Václavský náměstí
Žižkov
16
article
356 6
půjčky členům . . . . . . . . .
2.285 90
zaplacené nájemné . . . . . . . .»
151 92
zálohy na cenné papíry . . . . . .»
1.360 14
hotovost v pokladně . . . . . . .
osobní dlužníci . .
20.195 94
309 74
nájemné zaplacené v Žižkově . . . . »
1.072 4
účet nestálců. . . . . . . . . .»
1.007 . 3
půjčky nečlenům . . . . . . . .
zboži v komisi . . . . . . . . .
zásoba zboží . . . . . . . . . . . 119.111.97
Ztráta . . . . . . . . . . . . 80.559.7
Celkem. . . . K 230.505.89
Passiva:
Daně a poplatky . . . . . . . . K
1.119 5
fond reservní. . . . . . . . . .
9.257 . 9
29.339.30
různí věřitelé. . . . . . . . . .
4.000.—
kauce . . . . . . . . . . . .
podíly . . . . . . . . . . . .
8.280.—
vklady nečlenů . . . . . . . . .. 96.788.96
volné vklady členů. . . . . . . .. 5.027.95
účet osobní . . . . . . . . . . 1.181.54
účet osobní věřitelů . . . . . . .» 75.511.27
Celkem. . . . K 230.505.9
Žižkov
17
article
Dle toho stavu jeví se tedy schodek ve výši
80.559 K 71 h. Odpočítá-li se od toho reservní fond
a podíly členů, což obnáší 17.537 K 31 h, zbý v
schodek 63.022 K 40 h. K tomu dlužno přičíst
dubiosní pohledávky v obnosu 2968 K 92 h, obnáší
tedy schodek nejméně 65.991 K 32 h, který se zvětsí
o úroky, úfraty soudní, exekucemi vedenými ald
v obnosu 14.000 K, činil by tedy schodek 79.991 K
32 h, čili okrouhle 80.000 K a s připočtením docí-
zeného již zajištění věřitelů a jinými náklady celkem
85.000 K. Poněvadž aktiva záložny obnášejí 150.000
korun, možno si dle toho utvořiti obraz o celkové
siluaci a vypočísti kvotu, kterou věřitelé záložny z
svých pohledávek by sleviti musili. Při tom se před-
pokládá, že zboží v obou obchodech záložny se zpeněží
po odrážce režie v cenách odpovídajících cenám ná-
kupním — Dále sdělil zástupce záložny, že mezi vě-
řiteli obchodními jsou četní židé a Němci a že bylo
svěřeno jistému zástupci, aby docílil s nimi narov-
nání na 402% Od výsledku télo akce závisí, mnoho-l
maji vkladatelě sleviti.
Tolo exposé zástupce záložny p. dra. Součka za-
vdalo podnět k obsáhlé, přes tři hodiny trvající roz-
pravě. Zúčastnili se jí pp. dr. Josífko, dr. Rýdlo.
Mudroch, Skalička, Jos. Grégr, řed. Péro, Kabrle aj.
Němec
Souček
doktor
Josífko
Rýdlo
Mudroch
Grégr
Kabrle
Tolo
Skalička
Jos
18
article
Vytýkalo se, že schůze tato byla svolána dříve, než
byl znám výsledek jednání s obchodními věřiteli. Dále
činěny výtky, že výbor neohlásil insolvenci už dne
9. května, když byla podána první žádost za exekuční
zájem; že nebylo učiněno trestní oznámení, když po-
kladník zmízel. Zástupce záložny podával k tomu vy-
světlení a dokazoval, že výbor záložny nemohl uči-
niti usnesení a rozhodnutí dříve, dokub nebyl účelním
zkoumáním zjištěn pravý stav jmění a dluhů zá-
ložny. — Pan dr. Josífko pravil, že dle sdělení
jednoho mandanta obchodní závod záložny na Vá-
clavském náměstí nemá 90.000 K ceny, nýbrž solva
60.000 K.
Pan dr. Rýdlo vyslovil podivení nad tím, ž
najednou se objevil tak značný schodek v obchodech
záložny, ačkoli ve výročních bilancích byl vykažován
čistý zisk. — Zástupce záložny p. dr. Souček od-
pověděl, že se to zjistí teprve podrobným zkoumáním
knih záloženských. Jisto jest pouze tolik, že byly
připisovány číslice, t. j. cena zboží v obcho-
dech byla uvedena ve vyšších cenách. (Hluk a nepokoj.
doktor
Josífko
Rýdlo
Souček
19
article
Hlas: Zrovna, jako ve sv.váciavské záložně, tam taky
připisovali!). — Pan Skalička varoval před ukva-
pením a hnaním záložny do konkursu. — PanJ
Grégr věří ve správnost číslic rozvahy a vyslovuje
se pro klidný postup. Vytýká výboru nedostatečnou
pečlivost v záložně a poukazuje k tomu, že je po-
vinností obchodních věřitelů, aby slevili, poněvadž
oni na zboží vydělali, kdežto mezi vkladateli jsou také
fondy pro vdovy a sirotky. A tito ubozí měli by být
nejkrutěji poškozeni? Řečník doporučuje takový po-
stup, aby členové výboru vyrovnali se s obchodními
věřiteli, načež by vkladatelé oba závody záložny pře-
vzali a sami je zpeněžili. (Souhlas.) — Zástupce zá-
ložny p. dr. Souček předložil seznam vkladatelů
záložny, z něhož je zřejmo, že vkladatelů je asi 140.
Mezi hlavními vkladateli jsou (citujeme onen seznam.
který je opisem vkladních knih a nemůže tedy zápisy
tyto nikdo bráti v pochybnost): Spolek úřadníků žur-
nálů českých 20.870 K, fond pro vdovy a sirolky téhož
spolku 5255 K, Zemská jednota soukromých úřadníků
1628 K, odbor pro vdovy a sirotky Z. J. S. Ú. 10.746
(vkladní knížku měl dr. Josílka ve schůzi), F.
6241 K, K. J. 2987 K, E. HIá 4410 K, A. RR. 49./46 k.
Skalička
Panj Grégr
doktor
Souček
Josílka
F K
E HIá
spolek úřadník žur
spolek 5255 K
20
article
V. Š. 4373 K atd.
K návrhu p. dra. Josifky zahájeno jednání
tom, aby členové výboru osobně zaručili se vkladate-
lům alespoň 20%. Situace záložny a jejích obou ob-
chodních závodů s modním zbožím jest tak bídná.
že v případě konkursu velmi malá kvota by připadla
nejen na vkladatele, ale i obchodní věřitele. Proto
očekává se, že obchodní věřitelé spokojí se nikoli s
40%, ale s 30%, poněvadž realisování zásob neza-
jišťuje valného výtěžku. Aby pak vkladatelé alespoů
nějakého určitého obnosu docilili, dali svolení k smír-
nému vyřízení v tom případě, když se členové výbor
zaručí za 20% náhradu vkladů. K tomuto požadavku
přítomní zámožní členové výboru dali písemně sou-
hlasné prohlášení. — Konkurs od záložny soukromých
úřadníků jest ledy prozatím odvrácen. Mnozí utrpí
škodu, ale škoda ta bude přece menší, než v případě
konkursu. Těžká zodpovědnost dolehla na členy vý-
boru záložny, kteří důvěřevali úřadníku záložnya
tak bolestného zklamání se dočkafi! Snad to bude už
případ poslední
4373
21
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Matice a Schulverein. Ke statistice čin-
nosti německého Schulvereinu ve včerejším čísle
t. l. uveřejněné dlužno dodati ještě závěrky vý
kazu výdajů a příjmů. Bilance něm. Schulvereinu
uzavírá za r. 1903 sumou přijmů 442.686 k
(proti 427.519 K r. 1902) a výdajů 339.121 k.
Velice poučné, a především mravně poučné
jsou příslušné číslice a poslední bilance naš
Ústřední Matice školské. Za rok 1903 přijala
575.459 K 81 h a vydala 634.443 K 16h.
Z tohoto srovnání vysvitá, že Schulverein m
bezmála dvakrát tolik aktiv jako Ústřední Matiee
— passiv, že nad to stoupání přijmů schul-
vereinských, jichž prameny jsou ovšem nezbá-
dány, jest nebývale mohutné. Vzhledem k tomu,
že obranná činnost Matice vyžaduje nákladu
hnedle o polovinu většího než obnáší náklad
útoku schulvereinského, jest stav Matice nesrov-
nale nepřiznivější. Bude li každý z nás přístupen
mluvě těchto číslic, muší uzavříti Matice svů
letošní rozpočet přímo skvěle! Či dopustí snad
Schulverein
Matica
SF
23
article
věrní Čechové, aby se řeklo, že jich národn
obrana jest nad jich síly?
— Třídění Čechů a Němců v Čechách
»podle povolání« provádí v nejnovějším čísle
»Deutsche Arbeit in Böhmen« dr. Jindřich
Rauchberg, professor něm. university v Praze.
Prof. Rauchberg náleží ke škole statistiků, jejíž
hlavou jest bývalý jeho užší kollega pražský
bar. Wieser, proslulý svou nacionálně berní sta-
tistikou v Čechách, vyvrácenou z gruntu kom.
radou Bondym, drem. Živanským a drem. Krej-
čím, na jichž vývody zůstal bar. Wieser, oby-
čejně tak pohotový, až dosud dlužen odvelu.
Čecho
Němec
doktor
Rauchberg
Wieser
Bondy
Živanský
Čechy
Praha
Deutsche Arbeit in Böhmen
24
article
Jako prof. Wieser tak i prof. Rauchberg pro-
vozují účelnou svou statistiku od oka a poně-
vadž již z předu je ustanoveno, že musí dopad-
nouti nejen ve prospěch, ale v nejkrajnější pro-
spěch německé národnosti v Čechách, jest při-
rozeno, že při svém odhadu počítají spis tlukot
svého německého srdce než skutečné statistické
veličiny. Nota bene, pokud jsou jim vůbec pří-
stupny na základě naprosto nehodnověrného,
protismyslného způsobu zjišťování národnosti
sčítáním řeči obcovací. Neboť také prof. Rauch-
bergovi byla při jeho nejnovější práci statisti-
cké jediným čerstvým pramenem nedávno vy-
daná statistika povolání v Čechách podle sčí-
tání lidu 1900. Pravdu, že historické české
obyvatelstvo této země jest převahou rolnické
němečtí obyvatelé českého severu a západu pře-
vahou povolání průmyslového, ovšem nevynesla
na jevo ani řečená statistika ani pan professor
Rauchberg asrovněž jest z dat jejích přístu-
ným závěr okolnosti jinak citelně zjevné, že
povalání zemědělskému stále ubývá, průmyslo-
vému a živnostenskému přibývá. Ale důsledek,
že industrialisování německých krajů v Čechách
pokračuje tak skvělým způsobem, že daleko
překonává úbytek německého rolnictva, kdežto
úbytek českého obyvatelstva přináležícího země-
dělství daleko zůstává za přírůstkem českých
příslušníků k průmyslu a odvětvím příbuzným,
jest praci soukromé kombinace Rauchbergovy.
Wieser
Rauchberg
Noto
Rauch
Čechy
25
article
Po zkušenosti, jakou česká veřejnost učinila
vratkými a také vyvrácenými číslicemi prof. bar.
Wiesera, bylo by zbytečno bez obsažné kritiky
celého rozsáhlého materiálu, až na zlomky (l)
pro mílle domněnky podporujíeího, už dne
uváděti tuto číslice prof. Rauchberga. Přineseme
z péra odborného kritiku práce Rauchbergovy,
až bude skončena; první její čásť zaujímáv
»D. A.« téměř celý tiskový arch. Tendenčnost
naprosto neobjektivní statiky Rauchbergovy do-
kládá »Bohemia« svým vývodem z ní, ana píše,
že Němci mají obsazeny takové skupiny povo-
lání, jež předpokládají větší duševní vzdělání.
kdežto Češi dodávají prý dělnický materiál od-
borům velkovýroby. Německoliberální list praví
to sice jen o menšinách; přes to však dlužno
naproti tomu uvésti známý fakt absolutního
vzdělanostního poměru mezi Němci a Čechy.
Máť český národ ze všech národů v Rakousku
nejmenší procento analfabetů (kolem 2 proci),
kdežto Němei dvakráte větší počet (přes
proci)!
profesor
bar
Wieser
Rauchberg
Němec
Čech
Čecho
Rakousko
Bohemia
26
article
— »Německo-francouzská liga«. Snahy p
nekrvavém vyrovnání elsaského účtu mezi
Francií a Německem obdržely svou organisaci
1 orgán. Bez mála před rokem v život uvedená
»Německo francouzská liga«, se sídlem v Mni-
chově, rozeslala právě redakeím asi tisíc« listů
v Německu a cizině první dvě čísla svých
»Mitteilungen über die d.-f. Liga«, s roseetul-
ními hesly, jež zřejmě označují cíle lista i jeho
vydavatelstva a sice citáty z Bistaacka, jenž
řekl: »Podají-li si Německo a Frascie ruce,
opanují celý svět« a z V. Huga, který napsal:
»Sjednocení Německa a Francie bylo by spásou
Evropy, mírem světa«. Ještě jasněji vysloveny
jsou účely tyto ve stanovách v prvním čísle
»Mitteilungu« otištěných, jak nejdůlezitějsí od-
stavce jich povědí: »Cile německo fra scouzské
ligy jsou: všemi počestnými prostředky o to se
vynasnažiti, aby dobré dorozumění mezi Francií
a Německem opět bylo zjednáno, především co
nejčastějším a nejmožněji uspokojivým způse bem
řešení elsaskolotrinské otázky. Nehledíc k tomu,
žádá liga pro Elsasko naprostou autonezoli, od
Berlína neodvislou, jako mají všechny ostalní
spolkové státy a po odstranění dosavadních ob-
tíží mezi Francií a Německem politické spojen-
ství obou zemí, k nimž by se za účelem do-
sažení světového míru zajisté prý připojily také
jiné státy. Pro otázku elsaskou má liga už typ
řešení, jež záleží v návrhu, rozděliti dosavadní
říšskou provincii na francouzské a německé
V Hug
Německo
Francie
Bistaacko
Evropa
Berlín
Mitteilungen über die d .f
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vmn,
Časové kázáníčko.-)
Není snad rčení, aby se tolik ozývalo
v hovorech našich, jako obě úsilovně spřáte
lená slůvka: »u náse ! Bývají pronášena s trp
kostí a lítostí, časem s jizlivým úsměvem, druhdy
s pohrdavou útrpností. Mluvíte o literárníeh
poměrech, o úmělecké produkci nebo něčem
podobném a protějšek skočí vám hned do řeči
»Prosím vás, nechte toho! Člověk se musí
zlobit, jak to teď u nás vypadá« ! Začnete
o politické situaci a někdo u stolu vyleti roz-
čilen: »Pro boha, jen ne politiku! Takové
mizerie jako u nás není na celém světě«
Nejnovější společenský skandál, divadelní tlach,
nějaká ostuda národní, všecko vede k závěrku-
»Ano, ano, něco takového, bohužel, jen u n ás
je možno!« Je toho zrovna dost!
Pomalu by se vám zdálo, že u nás je
učiněná Sodoma-Gomorha. Nikde jinde v celém
božím světě není tolik mravní hniloby, tolik
korupce, tolik ignorantství, tolik strýčkovství
a nevím jaké neplechy ještě a všeho druhu bejlí
společenského a veřejného života, jako právě
u nás —— — —
Časem se až zastydíte před vlastními dětmi.
Přijde host, pozvete si ho přátelsky ke stolu.
rozpovídal se trochu. Děti si právě hrály, ale
chtěj nechtěj, třeba byly nejzvedenější, nastavují
zvědavě ouška. Začal vykládat rozumy. U nás
— u nás — u nás«, hřmí to, lomeuje, syčt
neustále od jeho úst. Všecko je hanebné, ni
čemné. I vzduch, i kraj, i voda, co s neb
padá — všechno, všecinko. A ubohé zvedené
dětičky, do nichž jste vpravovali lásku k vlasti,
národní uvědomělost a hrdost, užásají v duchu
*) Ze soutěže fenilletonů
28
article
»A jemináčku, jsme to nějaký holota národ!-
Nejmladší dceruška s prstíčkem v puse se za-
dívala před sebe. Pláte se, nač myslí? A ona
na vás s dětsky nevinnou otázkou: »Tatínku.
jsi ty také takový lump, jako včera pan doktor
povídal? Že nejsi? A to je divné! A on říkal,
že — všichni!« Popadněte však přítele otravu
za knoflík u kabátu, aby s odpovědí nemohl
prásknouti do bot, a zeptejte se ho: »Kde pak
jsi všude ve světě nasbíral své životní zkuše-
nosti? Jak pak dlouho jsi pozoroval společenské
poměry ve Francii, v Německu, nebo snad
v Norsku? Které pak soustavy myšlenekč
práce jsi vlastně prostudoval a zkusil ? « .
A milý host otrava se právem zakoktá. Nebyl
nikde, nezažil nic a také sám nic nedokáza! —
ale arci jednou kdysi kdesi něco slyšel nebo
četl, nebo někoho víděl, který to dobře znal
protože ukrutně nadával.
Francie
Německo
Norsko
29
article
Nejčastěji se s podobnými automaty chvá-
stavé domohany setkáte na dráze. A především
ve druhé třídě ! Projel se panáček pomocí okruž-
ního lístku trochu na příč a práč zdokonalené
železničné sítě, jezdil z nádraží do nádraží
z hotelu do hotelu, procházel ulicí se známým
červeným svazečkem pod paží, překážel lidem,
kteří po chodníku běželi za svou prací, oku-
koval z dlouhé chvíle pomníky a pamětihod-
nosti, procházel za dne gallerie a musea, aby
mu k obědu dobře chutnalo a mohl večer v di-
vadle příjemně trávit, ale za to se teď pova-
žuje za kapacitu nesmírné důležitosti, povolanou
nade všim domácím s nejvyššího patra ohrnovat
nos. Nejraději spouští svoji produkci — udá-li
se — před cizinci. Stará zkušenost, spusť hodně
s patra a kde jaký nedozíravý melounek kolem
bude tě považovat za náramnou autoritu. A to
je suggestivní! Kdo pak by nechtěl být pova-
žován
Soused cizinec ve vlaku je tak dobromy-
slný a důvěřivý! Dívá se na mluvku se zbožnou
úctou. Poslouchá ten příval opovržlivého »u nás
u nás!« a myslí si: »To jedu nějakou divnou
zemí! Sami zpozdilci a hlupáčkové tady žijí
až na jednoho, který se vykutálel a toho mi
náhoda právě přivála sem vedle na sedadlo
Jaké štěstí!« — Možná ovšem také, že není
tak dobromyslný, že se jen tak důvěřivým staví
a neřiká nic proto, že si mysli něco — docela,
ale docela jiného o milém hlasivci pasažeru ..
30
article
Jakýmsi variantem téhož výrazu duševního
hnutí jsou slova: »mezi námi Slovany.« Jich
uživaji, kdož mají už trochu více »světového
rozhledu« nebo dovedou se lépe nafouknouti,
aby dojem byl plný. Chytráci vykoukali, že
effekt síly je tím velkolepější, čím vyrostlejš
je klacek, kterého krákám za pačesy. Jim pouhé
»u nás« nestačí; objímají svým pohrdáním celou
velkou slovanskou rodinu.
»Cože? — Slovanská rodina?« osopují se.
»Pěkná rodina, bratr Rus se nedohodne s bra-
trem Čechem jinak než německy, bratr Srb hrdl
bratra Chorvata« a tak dále.
Jakoby bratr Bavorák s bratrem Prušákem
si stále lihali v náručí — — —
»Ah, Rus, Rus!« odtahuje se váš známý
slyše o bratrství národů. »Jděte na skleněnou
horu! Snad se vám nestýská po knutě? Snad
byste nechtěl u nás, »vysoce kulturního národae
zavádět barbarské zvyky a absolutní řády ?« —
Chuďas, zná Rusko ze známých referátů a potom
z humoristických listů evropských. Otrapa kolo-
hnát, s gorillovskou visáží a s lahví »wutky«
požírající lojové svíčky — to je jeho představa
o Rusku. K té se táhnou jeho posudky ruských
a vůbec »těch slovanských« věcí. Všecko na
Rusi a vůbec ve slovanském světě je tak ubohé
tak zpozdilé, tak hanebné! Nemůže být po-
dobně jinde, leda ještě — u nás — u nás
Jim
Rus
Čecho
Srb
Chorvat
Bavorák
Prušák
Rus
Rusko
31
article
Nu, nejsem z těch, kdož láskou ke svým
a ke svému sebe oslepují. Nebylo by jistě ani
rozumné ani vlastenecké vynášeti všecko, co je
české, protože je to české ! Nesmysli je nalhávati
si do kapsy, co tam nenl, hřích je lichotiti
massám, poněvadž se to na nich a mnohdy
ovšem i na vás vymstí. Není tedy »u nás«
není také ve slovanské rodině vše, jak by mělo
býti. Jsou jisté všeobecné neduhy a nedostatkya
jsou i některé své, speciálně naše české, či docela
i slovanské choroby, nebo chcete-li národní ne-
cnosti a hříchy. A věru, že valnou část viny
našich smutných poměrů nesou naše necnosti
a hříchy! Nemůže ani jinak býti. Platí o jed-
nollivci i o národech, každý je tím, co ze sebe
dovedl udělati. Kdo se uplatniti nedovedl, nie
neplatí. Však už humanita velí, nikoho neodsu-
zovati pro chyby a hříchy a věda teprve ukládá
dříve prozkoumati příčiny, jak se chyby vyvi-
nuly, proč bytost do hříchu upadla. A zase platí
o široké bytosti národa, co o jedinci! Nikoho
neodsuzovat, tím méně sebe a širší »svojstvíe
— »nás«. Ano, drazí přátelé-moralisté, co tak
rádi zasedáte na soudnou stolici nad našimi
szbědovanými poměry«, sami však k nápravě
nepřispiváte ničím — poněvadž nikoho nena-
pravím, naplivám li na něho a nikoho nevyléčím
vytroubím-li do světa, co mu schází — nežádám
od vás než tolik spravedlnosti a shovívavosti ke
vlastní krvi, co jí máte pro národy jiné, protože
té chvile časem i vývojem jsou v posici —
výhodnější.
32
article
A dovedete-li vysvětliti jistou praprotivnou
národní necinost u Němců jejich opojnými
úspěchy posledního půlstoletí, dovedete-li omlu
viti Francouze jejich lehkokrevností, uznáte-li,
že dnešní poměry v Italii jsou jen důsledkem
někdejší rozdrobenosti a na vytváření národní
povahy Angličana nebyla bez vlivu ani ta »lon-
dýnská mlha«, t. j. zeměpisné poměry jeho
vlasti, pak — prosím — uvažte též, co všeck
u nás, na nás, v nás a kolem nás
také působilo, než jsme se stali těmi a tako-
vými, jakými jsme.
Pravda, odpovídáte, kdo chce býti sprave
dlivý a přísný, musí být nejpřísnější na sebe
sama. Zajisté! Třeba však začíti s přísnosui
Němec
Francouz
Angličan
33
article
nikoliv hned u širokých »nás«, nýbrž u své
vlastní drahocenné osůbky!
Ne, nechci zalhávati nic, co mezi námi
každého upřímného našince musí rmoutiti, je
povinností každého z nás pracovati k nápravě
a ta je možna jen při správném rozpoznání
zla, nesmí se hřešiti na omluvu »však jinía
jinde také nejsou lepší« — ale nechci též, aby
v lidech mladšich a slabších bylo podlamováno
sebevědomí a národní hrdost, tato přečasto je-
diná opora celku v těžké chvíli, do jaké život
plný bojů uvádí.
Ne každému stačí »vědomí povinnosti«, ne
v každém je tolik »pokrevenské lásky«, aby
hlásil se ke svému, byť byl třeba cigánského
rodu a »posledním svého kmene«, ne každý je
dost prohlédavý, aby, slyše ten příval opovržení
ke všemu, co je »u nás«, dovedl rozpoznati
a najíti svoji míru pro slova a pojmy, pro
osoby a poměry.
Proto mne dráždí a uráží časem to po-
všechné, nesprávné, povrchní a frázovité su
nás«, protože znám právě účinnost fráze na
nemyslící dav, třeba domnělých »intelligentů«,
a protože chci, aby širokému tělesu zůstalo za-
chováno, co je mu nejpotřebnějšího k životu —
důvěra v sebe. Národ jsou všichni a třeba ná-
rodu zachovati slabé i nejslabší, protože příroda
má svoji zázračnou obrozovací sílu a ze slabých
mohou se obroditi i silní. Proto zatracuji každé
slovo nerozvážené, které pomáhá rozmnožovat
řady odrodilců chabých sket, prchajících z řady
vlastní k poměrům, které jim slibují více la-
hody a — osobních výhod. Jen malé, nevyvi-
nuté poměry zaviňují, že nikde ve světě není
tolik odrodilců, jako u nás — —
Že u nás? Eh, nikoliv! To jsem se jen
tak po obvyklém rčení sám svezl. Mohl bych
dokázati, že jinde za stejných poměrů nebyl
by lépe. Však to snad jindy-