2
masthead
NARO LISTY
Nara
3
masthead
O. ledna 1904.
5
article
Tak vstupuje spolek, který jsem si právě
vymyslil, s nejlepšími auspiciemi do světa.
Anebo by mohl vystoupiti, kdyby jej oni zprvu
uvedení umělci chtěli utvořiti.
Karel B. Mádl.
Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Moderní předlohy promalbu písma
štítů a různých výzdob. Vydává Beseda l
kýrníků v Praze, rediguje V. Malý. Lith. M. Thůmy
vel. fol.
První sešit prvního ročníku obsahuje pět listů
několik slov uvedení. V těch velmi správně a při vší
stručnosti přístupně jsou vytknuty moderní zásady pro
úpravu a řadění písma na velké ploše. Zvláště na
fiemových štítech. Dobře se při tom akcentuje, aby
plošnost byla význačným karakterem malovaného
písma a celé labule firmové, aby v eventuálných no-
votvarech zřetelnost, čitelnost a v jich sestavách pla-
tila logičnost a souměrnost za první podmínku. Vskutku
jsou to momenty, proti nimž se v nepochopených
snahách a ztřeštěných výstřednostech nejvíce hřeší.
Pismové předlohy na listech vykazují také dobré
vhodné typy písma nového, třeba ne originálního se-
strojení. Vzory malby na nábytek na dvou posled
ních listech jsou za to slabinou. Schází jim uměle-
cká forma, byť i jen pro skromné poměry. A poně
vadž o dobré síly pro uměleckou dekoraci mederniho
rázu není dnes u nás nouze, bude podniku zdrávo
a vytčené úloze prospěšno, získá-li je redakce ke
spolupracovnictví.
Mádl
M Thůma
Praha
7
article
Česká škola v roce 1903.
Česká škola v roce 1903.
Nepřízeň státu k obecnému školství v ze-
mích slovanských byla také v roce mi-
nulém předmětem stesků poslanců našich na
sněmech ve všech zemích korunních i ve Vídni.
kde zase česká soukromá škola spolku „Kemen-
ský“ od vlády byla odstrčena. Jubilea — až i tři-
cetiletá — Matic školských jasně uka-
zují, že v Rakousku školy národů slovanských
spravedlnosti nedocházejí. Na novo plzeňský
sjezd slovanských žurnalistů v červnu pozvedl
hlas za práva dětí slovanských na výchovu v ja-
zyce mateřském. Zprávy loňské z českých škol
v obcích německých vypravují o ještě větších
překážkách, které jim se strojí; jednání sněmu
moravského o nucení kandidátův českých ústavův
věitelských k němčině; jednání slezské zemské
porady učitelské o vyučování jazyku německému
na neněmeckých školách obecných: to vše svědči
o neulevujícím tlaku germanismu v našem škol-
ství obecném. V Čechách neoprávněné protežo-
vání německého živlu ve školství obecném oproti
živlu českému neochablo ani odehodem bývalého
všemoeného pro školy německé reforenta dra.
J. Grohmanna, zbytečným důkazem, že tato ne-
rovnoprávnost má ještě jinde zdroj.
J Grohmann
Vídeň
Rakousko
Čechy
Český škola
spolek „ Kemen
8
article
Ze vládním kruhům vůbec lidové školstv
k srdci nepřirostlo, toho doklady z odkládání
schválení zemského zákona o služném učitel
v království i ze skrovných — dosud — vý-
sledků březnové ankety ministerské pro
školy měšťanské. Jest věru s podivením, že
mohla v českém učitelstvu nalézti chvalořeč-
níky ustanovení, ke kterým i německé uči-
telstvo zachovává se velmi střízlivě. Ještě podív-
nější, že v některém učitelstvě českém našli se
obhájei ustálení c. k. okresních inspektorů
školních; je sice s pravdou, že některé školy
měšťanské trpí, když za jejich ředitele v úřadě
inspektorském působí po dlouhá léta učitelé za
tímní — avšak tomu lze odpomoci ješté j i nak,
než jmenováním e. k. inspektorů školních za
stálé, nesesaditelné úřadníky státní; nebyl by
v tom ostatně ani prospěch oněch inspektorů
kteří dnes mohou (a po našem mínění i mají
pokud k tomu jejich vědecká a paedagogická
kvalifikace stačí) postupovati za hlavní učitele
a ředitele ústavův učitelských; tento postup by
pak pominul. Ostatně řádný okresní inspektor
školní již dnes na svém místě trvá stále, dle
své libosti; nikomu nenapadne, by ho odstra-
ňoval z místa, na němž se osvědčuje. Není třeba,
by se tedy v úřadě inspektor dobrý zvlášť usta-
voval; ovšem je třeba, by stát tyto úřadníky své
lépe platíl a nechtěl převáděti i tuto povinnos
svou na školní fondy zemské.
9
article
Lze ještě i z jiných událostí loňských do-
ložiti nesmírnou spořivost státu v obec
ném školství: povolávání učilelů škol měštan-
ských na c. k. ústavy učitelské. Kdyby to byl
učitelé se vzděláním „akademickým“, buď na
školách vysokých aneb soukromou píli osvoje-
ným a prokázaným, na př. činností literární —
a máme jich slušnou řadu — byl by postup je-
jich na místa hlavních učitelů c. k. paedagogii
oprávněn a vůbec uznáván. Postupují-li však n
ta místa učitelé, kteří slynou jen jako „metho-
dikové“, nemůžeme nedati místa domněnce, že
tak děje se proto, by se na nich u spořilo —
pravidlem nepřiřkne se jim kvinkvenálek tolik
a nemají postup tak rychlý, jak by musilo býti
u učitelů, kvalifikovaných pro vyšší školy
střední. Odtud také vidí učitelstvo české, jak
vláda smýšli o jeho požadavku „akademického
vzdělání, odpouštějíc je i svým učitelům
učitelů . ..
10
article
Německé kruhy vídeňské vytkly ministerstvu
vyučováni, že také pokračovaci kursy škol mě-
šťanských (neprávem zvané IV. ročníky) zřídile
jen ze spořivosti; aby nemusilo zřizovat
nové školy státní nebo přípravky k nim na s v ůi
náklad, přiřklo přípravné učení ke svým školám
oněm kursům na zemský náklad. Tato výtku
dosud vyvrácena nebyla.
Jen postup pokrokového inspektora praž
ského dra. J. Kaňky na c. k. zemského inspek
tora v Čechách a to, že c. k. inspektoři pravidlem
nepřekážejí pokusům českých škol o lepší, novo-
dobé vyučování, můžeme z roku minulého při
psati k dobrému na účet vlády ve školstv
obecném. —
Poměry polítiekých stran k obee
nému školství se nezměnily. Národní strana svo-
bodomyslná v únoru uvedla v život pracovní ko-
misi školskou své strany, a v dubnu sjezd jej
důvěrníků se vyslovíl pro vybudování obecného
školství na zásadách pokrokových a lidových.
Nové vypsání ceny klubovní za „spis o českých
dějinách“ pro českou mládež však nepokládáme
za myšlénku zvlášť šťastnou, poněvadž v la ste-
necké dějiny od Sokola, Dolenského, Rezka.
Nováka, Poklopa, Nikolaua a j., v nových a zase
nových, stále zdokonalovaných vydáních na
dlouhou dobu naší mládeži stačí — bylo by však
třeba prostonárodní svobodomyslné či-
tanky politické, o kterou staly se jenom velm
nesmělé pokusy a jejíž podniknutí by Klubu ná
rodní strany svobodomyslné slušelo.
Dolenský
Rezek
Novák
Poklop
Nikolau
Kaňk
Čechy
Sokol
11
article
„Selské Hlasy“ i loni osvědčily své zpáteč
nické stanovisko — zbylečně, poněvadž je dávno
známo — vyslovivše se opět pro šestiletou do-
cházku školní a nedělní pokračovací hodiny.
Za to překvapil I. sjezd katolického ducho-
venstva z král. českého v Praze, jež prohlásivši
se solidárním s českými státoprávními, národ-
ními, kulturními a hospodářskými snahami
zejmena vytklo: „školství budiž národní, všímej
si všech vymožeností moderní vědy a budiž
při tom řízeno duchem slov Komenského.“ Uči-
telstvo naše musilo k tomuto snesení si říci:
Slova slyším, ale víry se mi nedostává. Obohatil
je právě rok minulý o doklad, že jeho nedůvěra
v slova sebe ohnivější jest oprávněna. Morav-
ský kněz Reetus, jenž ve svém sporu s arci-
biskupem olomouckým Kohnem jevil se jako
pokrokový, vydal proti pokrokovému, národnímu
učitelstvu moravskému brožurku, která čest
tohoto učitelstva měla poškoditi a jeho snahy
mařiti.
Hospodářské podmínky vývoje
školství obecného v zemích českých ani v roee
minulem nestaly se příznivějšími, Tíseň dotkla
se i Prahy, již břemeno školské počíná schvaco-
vati, tak že starosta dr. Srb v dubnu prohlási
potřebu, by bylo umírněno. Ovšem nejedná se
tu o náklad z vlastního okresu školního, s nějž
by Praha dobře byla, ale o příspěvek její ke
školství v zemi, jenž značně stoupl, kdežto sou-
časně její prostředky klesly. A přece jenom
z Prahy může vzejiti pokrok u školství obecném,
o němž může sama rozhodovati; především
Praha může na př. šťastně rozluštiti otázku po-
kračovacích kursů při školách měšťanských, aby
hověly novým potřebám vzdělání lidového; Praha
může v život uvésti kárné třídy, jako již obsta-
rala pomocné školy, při netečnosti vlády a ob-
tížení země jen Praha může dávati příklad
podnět k dalšímu vnitřnímu rozvoji českého
školství v království.
Komenský
uča
Reetus
Kohn
doktor
Srb
Praha
Morava
katolický ducho
12
article
Česká škola v prosinci 1903.
Dne 1. „Učitel“ přináší čl. „Z dětské psychologie
a „Americké budovy školní“. — „Paedagogické roz-
hledy přinášejí J. V. Nováka „Nové příspěvky k biblio-
graíii Komenského“ a F. Čády „Rozhledy po studi
řeči dětské“. — „Měšťanská škola“ přináší „Resoluce
učitelstva českých škol měsťanských na Moravě o r-
formě měšťanských škol“, o převaze německých ško
měšťanských nad českými čl. „Moc nad právol“
srovnání „Úprava služného“, „Učebný běh při měšt.
dívčí škole ve Zlíně (pro němčinu 5 hod., pro fysiku
1 hod. týdně) a čl. J. Jandla „Kterak uplatníme heslo
Umění do školy! ve vyučování dějepisu?“ — „Škola
měšťanská a živnostenská“ přináší čl. A. Vimmra
„Vycházka do dílny zámečnické v hodině učebné“a
nepochopitelnou přímluvu „Definitiva okresních in-
spektorů?“ — „Zdraví“ přináší čl. dra. J. Květa
„Náboženství a úraz“ a rozhledy „Vyučování hygieně
člověka na zemědělských školách a „Školy pro dět
nervosní“
Dne 2. „Posel z Budče“ horuje za vdávánís
učitelek v čl. „Každé připuštění potlačení právaje
hříchem“ a přináší fcuilletonem cestopis K. Černého
„Na ruské hranici“.
J V Novák
Komenský
F Čáda
J Jandl
A Vimmra
Květa
K Černý
Morava
Zlín
Budeč
Český škola v prosinec
13
article
Dne 3. „Beseda učitelská“ přináší úvabu „Na
prahu ročníku XXXVI., čl. J. V. Nováka „J. A. Ko-
menský a Mik. Drabík“, dra. A. Heverocha „Několik
poznámek o padoucí nemoci“, F. Meinicha „Škola
v hoji proti tuberkulose plic. V „Methodické příloze
čl. J. R. Suchardy „Jazyk vyučovací v I. šk. roce““.
„Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě“ přinás
polemiku „Český Lloyd“ obchodnictvo — a myli a čl.
„Lidové kalendáře“
Dne 4. „Dčitelské noviny“ v čl. „Politické strany
a my“ polemisuje s „Českým učitelem“. — „Komen-
ský“ přináší čl. mladší učitelky „Ještě o coelibátu
učitelek“ (pro)
Dne 5. „Beseda učitelská“ v „Methodické příloze“
přináší „Na uváženou“ návrh J. R. Suchardy na
prázdno v úterý a čtvrtek odpoledne místo středy
soboty a téhož čl. „Za reformou počtův“. — „Školský
obzor“ přináší „Několik gloss k valné schůzi Jednoty
učitelek“ a počíná uveřejňovati „Socialistické kapi-
tolky“. V Besedách „Učitelské místo za revir čili Na-
pálený hejtman“. V „Moravské hlídce“ čl. „Naše
úprava“ a „Naši poslanci
Dne 8. „Komenský“ přináší čl. Č. Broučka „o
školní čistotě“ a vzpomínky z cesty M. Skalské „Z
sluncem půlnočním“
Dne 9. „Posel z Budče“ přimlouvá se za „Koalie
stran pokrokových“ pomocí učitelstva
Dne 10. „Beseda učitelská“ zahajuje kapitoly z
školy a pro školu „K lepším dnům našeho školství“
a uvádí „Sexnální otázky ve výchově“. — „Učitel“
přínáší čl. J. Vincenta „Počty v pokračovacích kurseci
hospodářských“
J V Novák
ko
Drabík
A Heveroch
F Meinich
Suchard
Lloyd
Komen
Komenský
M Skalský
Vincent
Morava
Č . Brouček
Budeč
Mik
Dčitelský novina
14
article
Dne 12. umírá ve věku 82 let professor česk
university v. v. Martin Hattala, proslulý filolog, jeho
Třetí mluvnice z r. 1862 velmi dlouho ovládala všeck
vyučování jazykové na školách obecných
Dne 14. „Učitelské noviny“ přinášejí rozhovon
„Politické strany a učitelstvo
Dne 15. „Věstník Národní jednoty pošumavské
přinášejí čl. „V. Strejcovský“ a národopisnou studi
V. J. Freimana „Orličky“. — „Příroda a škola“ při
náší čl. E. Babáka „Poměr systematiky k theorii vý
vojové“, F. Dlouhého „Ústroje k čití polohy“, B. Zá
vady „Selen“, „Elektromagnetické bouře a poruchy“
J. Talského „Pozor na vrány“, z mikroskopie „Pre
paráty entomologické“, Laciný drobnohled přímohlen
ný, Učebné pomůcky, Pro praxi, Rozhledy a zprávy
Zprávy měsíční. — „Časopis pro veřejné záravotni
civí“ přináší poznámky z cesty M. Velichové „ O škol-
nich kuchyních“ a zprávy „O úpravě dětské práce
Opatření proti šíření spalniček školou a Otužován
Dne 16. „Školský obzor“ odsuzuje po zásluze
Hattala
Freiman
E Babák
F Dlouhý
M Velich
Orličky
učitelský novina
15
article
V. Křemena sbírku úkolů k opakování učiva „Domác
učitel“. V „Moravské hlídce“ čl. „Za práva učitelek“
— „Posel z Budče“ líčí „Stanovisko učitelského po-
kroku“ a přináší čl. K. Kálala „Čeští učitelé Sloven
sku“
Dne 17. „Beseda učilelská“ přináší rozjímáníI
Pokorné-Kuthanové „Co máme dělati?“, úvahu k po-
trohradské výstavě „Dětský svět“, čl. R. Váchy „C
jest slušnost a jak lze vésti mládež k slušností ve škole
i mimo školu“ a „Vzpomínky starého učitele praž-
ského“. — „Škola měšťanská a živnostenská“ přináš
čl. „Obsazování ředitelských míst ve světle statistiky“
Dne 18. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Herber
Spencer“ a rozhovor „Politické strany a učitelstvo“
Dne 26. „Učitel“ přináší čl. „Herbert Spencer““. —
„Věstník Ústřední Matice školské přináší „Dodatel
k pravidlům o platech učitelských“ a čl. „Zápas o če
skou veřejnou školu v Břežánkách“
Dne 22. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Mo
ravě“ přináší čl. „Volení inspektoři, volení správeové
škol“.
V Křemen
K Kálal
R Vácha
Herber Spencer
Spencer
Budeč
Břežánky
učitelský novina
16
article
Dne 23. „Posel z Dudče“ přimlouvá se za „Re-
formy od základů“ školství obecného se zřetelem k po-
měrům sociálním.
Dne 24. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O volb
správců škol
Dne 25. „Škola našeho venkova“ přináší čl. J
Kožíška „Učitel ve světle našeho kulturního progra-
mu“, F. V. Moravce „Úkoly samosprávy v našem pro
gramu kulturním“, J. Černého „Venkov a sociální vý-
chova“, dále „Revise biblické dějepravy“, J. Prokeše
„Třídy s pohlavím obojím či rozděleným?“, E. Dro-
bila „Pozorování žáků“, z praxe „Vadná řeč dětí, Při-
klady k počítání, Obrazy a diagramy a Návěstná ta-
bule na chodbě školní, Naše ovocné školky“, výměnou
myšlenek „Naše „zdravotní“ lavice a Zpěvníky
Dne 30. „Posel z Budče“ přináší čl. „Duch a svět“.
„Školský obzor“ přináší „Vánoční rozjímání n
Pokoj lidem dobré vůle!“ a hlas venkovského učitele
„Učitelský dům v Praze“ proti tomulo podniku; v „Mo-
ravské hlídce“ vysvětlení „K prohlášení brněnských
učitelek v otázce coelibátní“ a „Z přednášky P. Svo-
Dne 31. „Učitelské noviny“ přinášejí polemiku
det
zila“
F V Moravec
J Černý
J Prokeš
E Dro
Budeč
Praha
učitelský dům
J Kožíšek
duch a svět
učitelský novina
17
article
„Delinitiva okresních inspektorů proti teto tužb
„Delinitiva okresních inspektorů proti teto tužb
„Školy měšťanské a živnostenské“ a vzpomínku
„Dvacet let spolku menšinového učitelstva“. — „Ko-
menský“ přináší čl. F. Slaměníka „Kde zemřel Ko-
menský?“ pro Amsterodam jako místo úmrtní. —
„Věstník Ústř. spolku jednot učil. na Moravě“ přináš
dopis delegála J. Libíčka z Petrohradu „Zahájení vý
stavy dětského světa“ a úvahu J. Úlehly „K nynějš
úpravě učitelských platů
Učilelé tělocviku při měšlanských školách. K re-
ferátu dne 3. ledna 1904 uveřejněnému píše se nám
z kruhů lékařských: Tenor článku je: na měšťan-
ských školách buďtež pro tělocvik ustanoveni zvláštní
učitelě, těch dosud není — proto zřízen pro ně zvláštn
celoroční kurs při úslavu učitelů v Praze. Na všecl
učiteiských ústavech je obligátním předmětem tělo-
věda, kterou přednáší buď professor přírodovědy anel
některý lékař. Tělocvik na obecných školách ze
jmena na venkově možno pěslovati pouza v letních
měsících, je tudíž pochopilolno, že není potřebí, by
učitel v lomto, v rámci dosavadní osnovy vedlejším
předmětu, vykazoval se odbornými vědomostmi. Jinak
je tomu, mají-li býti ustanovováni zvláštní učitel
pro tělocvik. Požaduje-li se pro jednollivé předměty
na měšťanských školách odborně kvalifikovaných sil,
pak je logickým, požadovati odborných učitelů i pro
tělocvik. Ve zmíněném článku je uvedeno, že kur
lělceviéný pro střední školy navštěvuje mnoho učitelů
měšťanských i obecných škol a dále, že Irequentant
teholo kursu síátní zkoušce se s prospěchem podro-
bivší, nemají míst. Je tudíž myslitelno, že právě tyto
síly měly by v prvě řadě brány býti v úvahu při
jmenování učitelů tělocviku na školách měšťanských
Delinitiva
F Slaměník
J Libíček
J Úlehla
Irequentant
ko
Amsterodam
Morava
Petrohrad
Praha
18
article
Než pan —ír považuje zmíněný nově zřízený kurs pro
učitele tělocviku na školách měšťanských za nejpove-
lanější dodati způsobilé učitele těmto školém. Proti
tomuto tvrzení možno namílnouti následující: v kursu
pro učitele tělocviku na školách středních a učitel-
ských ústavech přednáší se tělocvik theoreticky a
prakticky po 4 semestry, anatemie člověka po 3 se-
mestry a je vedení kursu toho svěřeno odborníkům
19
article
Mají-li býti učitelé tělocviku pro školy měšťanské od-
borně vzděláni — a jen asi z toho důvodu byl zří-
zen pro ně zvláštní kurs při ústavě učitelském —
pak musí býti též postaráno o to, aby přednášky byly
svěřeny lak odborně kvalifikovaným silám, jak je
tomu v kursu pro kandidáty středních škol. Doka-
zovati důležitost podrobné znalosti téla lidského pro
odkorného učitele tělocviku bylo by právě tak zby-
tečným, jako dokazovati, že professor pro nemoe
novorozenců a kojenců, jemuž právě svěřeno vyuče-
vání anatomie a hygieny v kursu pro měšťanské školy
je též odborníkem v těchto předmětech. Dokud v tom
směru neslane se náprava, aby professoru pro ne-
moci novorozenců a kojenců byli svěřeni jenom ko-
jenci a ne kandidáti tělocviku respektive přednášení
anatomie a hygieny, pak rozhodně nelze na roveř
klásti „státní zkoušku z tělocviku a frequentaci letoš-
ního kursu celoročního.“ Jako dovede se pan professor
postarati o to, aby na př. v extensích universitních
nikdo — ani odborník — nepřednášel o kojencích a
nemocech dětských, jsou snad stejně v právu i b.
kdož mají odbornou kvalifikaci pro hygienu a ana-
tomii, aby toho se domáhali, by přednášky, do jejich
oborů spadající, byly svěřovány jim a ne v těchto
předmětech laikovi — i když je universitním pro-
fessorem.
Mnohé časopisy učitelské vzpomínají ke dni úmrt
8. t. m. proslulého filosola slávy světové Herberta
Spenera a stoleté památky úmrti osvíceného huma-
nisty J. B. Herdera 18. t. m.
Herbertus Spener
Herder
Doka
20
article
Wlesnorova Čoská původní první obrázková Abe-
ceda a čitanka. Dětem pro radost a poučení sepsal v
Ambrož, ke II. vydání upravil F. Hrněíř. S pů-
vodními obrázky od nejpřednějších českých malířů
V Praze. Nákl. A. Wiesnera. Lex. 8°. str. 160. — J
známo, že valná většina dětí své školní čítanky brze
přečte a po nových čítankách se shání. Proto již prv
vydání této dobré knihy pro svou obsažnost, pe-
strost, vkůsnou výpravu a mírnou cenu mělo rozhodný
úspěch. Zajisté ještě větší bude míti vydání druhě
které je všestranně zdokonaleno v obrázcích i texlu
a bude míti v žáčcích našich zase nadšené přátele
Opět najdou v knize pomocníka při prvém člení, psaní
a počítání; zabaví je rýmované připomínky věci, jež
maji býti v krvi žáčků a věcné učení jiné v poutavém
rouše podání lidovéhe i zábavky kreslicí.
Wlesnorův
Abe
A Wiesner
Lex
Praha
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Henrik Ibsen, jeho „Divoká kackna
hráti se bude zejtra poprvé v Národním divadle, je
z nejvelkolepějších básnických zjevů celů světovi
lileratury a náleží zajisté v neveliký počet geniů,
v jejichž díla vtělil se pojem dramatu nejvýmluvněj
a nejplněji. Na sklonku svého bohatého života, celým
vzdělaným světem ohdivovaného, jest lbsen ctěna
uznáván na roveň tragikům Řecka, v samu blízkos
Shakespearovu, po bok Moliěrovi, španělským dra-
matikům XVII. věku, vedle Gogolova „Revisora
z tvorby slovanské, vedle Göthea a febbela nad
všechny klassiky německé a jistě nad všechno, co
v nejsmělejších svých snahách a činech stvořila doba
moderní. Literatura malého národa norského stala
se Henrikem Ibsenem poprvé literaturou v pravdě
světovou, a jako drama anglické na rozhraní šestná-
ctého a sedmnáctého věku Shakespearem, vyspělo
drama norské Ibsenem na sklonku století devatená-
ctého k smyslu všelidskému, k nejvyšším cílům ducha
a umění. Českému obecenstvu a českému čtenářstvu
znám jest Ibsen podnes jen částečně, ačkoli stěžejná
jeho díla přešla již překlady a namnoze i divadelním
provedením ve známost obecnější. Už v našem pro-
zatmním divadle hrány byly Ibsenovy „Podpor
společnosti (překlad litulu byl nedosti správný
hra měla se spíše nazývati „Pilíře společnosti“) av
Národním divadle provedeny byly dosud z nistorických
„Oernulfova výprava“ (1884), z moderníe
„Nora“ (1889 a 1901), „Nepřítel lidu“ (1891)
„John Gabriel Borkman“ (1896) a „Rosmers-
holm“ (1899) vedle „Příšer“, jež zde hrála r. 189
vlašská společnost Zacconiova. Tiskem vydány vedle
toho „Nápadníci trůnu“ (překladem Jar. Vrchli-
ckého ve „Světové knihovně“) a partie grandiosníh
„Branda (překladem Karla Kučery ve „Květech“
Ibsen
Shakespearův
Moliěr
Gogolův
Shakespeare
Ibsenův
Oernulfův
Nora
John
Gabriel
Borkman
Brand
Kučera
Řecko
národní divadlo
Zacconiov
22
article
Tím vším byl ovšem lbsen českému obecenstvu jenon
případně naznačen, nikoli zcela vystižen, Nehledě ani
k dílům z první periody básníkovy, postrádáme po-
dnes vedle velikolepé historické komposice „C ís a
a Galilejský“ také jeho „Komedie lásky
a „Spolku mládeže“, jakož i „Peera Gynta
z druhé periody Ibsenova tvoření, z posledního pak
dvacetiletí (mimo „Příšery“, nedostatečně přelo
žená a jinak neprovedené) „Pani z námoří
„Heddy Gablerovy“, „Stavitele Solne-
sa, „Malého Eyolfa“ a posledního díla Ibsenova
„Procitnuvše z mrtvých“. Jediné veliké di-
vadlo, zvlášť je-li zabíráno tolik operou jako naše,
nemůže vyplniti celý tento program, ale není po-
chyby, že Národní divadlo doplní aspoň svůj výběr
dosavadní, jakmile vypěsti svůj ensemble i chápavost
obecenstva k úkolům modernějším. Zkouškou vyspě-
losti bude pro to zajisté zejtřejší představení „Divo-
ké kachny“, kterou lze pokládati za nejdokona-
lejší a také nepřístupnější moderní dílo Ibsenovo. Jak-
mile uvolní se činohra Národního divadla tou měreu,
aby netísněna a nezdržována operou mohla se zcela
věnovati svým uměleckým cílům o závod s ostatními
předními scénami činoherními v cizině, zajisté shledá
vedle účínně a systematické péče o domácí repertoire
přední svůj úkol v tom, aby českého diváka sbližovala
s klassickými i moderními velmistry dramatu —
z těchto bude pak lbsen přední její ozdobou, svátkem
herecké práce, školou divákova ducha a pýchou umě-
leckého programu.
Gynt
Ibsenův
Pan
Gablerův
Solne
Divo
národní divadlo
23
article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo-
ledne o 1/43. hod. provedena bude Verncova výpravní
hra „Děti kapitána Granta“, v níž zaměstná
je nejen téměř celý personál činoherní, ale i opern
sbory, balet, komparsy atd. Dnes večer hraje se Roz-
košného opera „Popelka“ se sl. Kubátovou v parti
títulní, pí. Fabiánovou, pí. Hájkovou, pp. Ptákem
Klimentem a Šírem v hlavních partiích ostatních
ve druhém dějství provelen bude veliký balet „Čtvero
ročních počasí“, arranžovaný baletním mistremp
Viscusim. Toto představení připadá 4. čtvrtce před
plalitelů. Zejtra hráti se bude poprvé pětiaktové drama
„Divoká kachna“ od Henrika Ibsena, překladem
dra. Arnošta Krausa a za režie dramaturga p. Kva
pila. V divadelních bulletinech bylo již několikráte
Verncův
Popelka
Kubátův
Fabiánův
Hájkův
Šír
Ibsen
Kraus
národní divadlo
24
article
poukázáno na výjímečnou významnost zejtřejší pre-
miéry, kteroužto doslane se repertoiru Národního
divadla jednoho z nejmohutnějších děl moderních
ne-li nejtypičtějšího moderního díla vůbec. Nejen b
snické a filosofické kvality genia Ibsenova, ale i jeho
divadelní mistrovství dosáhly v tomto arcidíle slav
ného svého vrcholu, a představení „Divoké kachny
dovede mluvit všelidsky a stejně výmluvně k dušín
kontemplativním jako k diváku sebe prostšímu pravdi
vostí dějů i záhad životních. O včerejší hlavní zkoušce
působilo drama Ibsenovo dojmem hlubokým, a lze
se těšit pro zejtřek i na okázalý úspěch zevnější. —
V úterý bude Rossiniova opera „Vilém Tell“, ve
středu odpoledne Kvapilova „Princezna Pampe-
liška“, na večer poprvé v novém obsazení a novén
nastudování Belliniova opera „Norma“, k níž děj
se řízením kapelníka p. Angra a za režie p. Krössingovy
poslední zkoušky. Opera je ve všech partifch nov
obsazena: partii titulní zpívá sl. Slavíkova, Adalgisu
sl. Bobkova, Klotildu pl. Štrová, Pollia p. Mařák, Oro-
vista p. Klíment, Flavia p. Bohuslav; libretto nově
peřložil Otakar Smrčka. Na čtvrtek určena je první
reprisa Ibeenova dramatu „Divoká kachna“, n
pátek Gogolův „Revisor“. V sobotu odpoledne uspo-
řádáno bude mimořádné představení pro studentstvo
pro něž pořadatelstvem zvoleno bylo historické dram
Ibsenův
Rossiniův
Tell
Kvapilův
Belliniův
Krössingův
Adalgisa slečna
Bobkův
Klotilda plurál
Štrová
Pollius
Mařák
Oro
Klíment
Flavius
Bohuslav
Smrčka
Ibeenův
Gogolův
Slavíkov
princezna Pampe
25
article
Fr. V. Jeřábka „Syn člověka“. V sobotu večer vy
stoupi poprvé koloraturní pěvkyně, absolventka víden
ské konservatoře, školy pí. Rosy Papierové, pí. Ann
Görlichová a zpívati bude partii královny v Meyer
beerově opeře „Hugenoti“. Nejbližší činoherní no-
vinkou, jež se chystá, je výborná francouzská komédi
„Můstek“ (La Passerelle) od Freda Grésaca a F. d
Croissela, jež hrála se s velikým úspěchem i na jevi
štích mimofrancouzských. Opera připravuje s velikou
péčí Dvořákovu novou operu „Armida“ na text Jaro
slava Vrchlického; sludium sólových i sborových parto
je v plném proudu a rovněž na scénické úpravě pra
cuje se co nejpilněji. Nákladem zemským pořízene
bude pro operu několik nových dekorací a v dílnácl
Národního divadla pracuje se na nových kostumech
rekvisitách Stejně pilně konají se přípravy k novému
původnímu balelu „Olim“ od Jindřicha Klana n
sujet Lad. Nováka. Celý arrangement baletu i režie
svěřena jest baletnímu mistru p. Viscusimu. — Che
opery p. Karel Kovařovic ochuravěl.
+ Lidové divadlo „Uranla“ v Praze VII. Dne
jsou obvyklá dvě představení. O 1/44. hod. odpol
vaudeville: „Marie, dcera pluku“. Napsal K. Blum
Hudba od Donizetta. Režisér Boh. Kovář. Dirigent
Starý. Tilulní Mlohu hraje pí. Hesová Guthová, ostatn
hlavní role dámy: Bitrmanova, Vejvodova, Stará
Světlá a pp. Spurný, Pražský, Haasen, Lachman, Cha
lupník, Mráček, Přihoda, Berman, Zavadil. Večer
7. hod. po druhé původní novinka: „Schovanec a scho-
vanka“, obraz ze života horalů českých v Poještědí
z roku převratu 1848 o 5 jedn. Napsal Fr. Hlavlik
Režisér Fr. Sípek. Hlavní úlohy hrají dámy: Košne
rová, Bitrmanova, Bermanová, Vejvodova a pp. Spur
ný, Čekanský, Haasen, Šípek, Kovář, Pražský, Rabský
František
V Jeřábek
Görlichová
Meyer
Grésaco
F Croissel
Dvořákův
Armida
Vrchlický
Klan
Novák
Che
Kovařovic
Marie
K Blum
Donizett
Kovář
Hesová Guthová
Bitrmanův
Vejvodův
Spurná
Lachman
Mráček
Přihoda
Berman
Zavadil
Schovanec
Sípek
Bermanová
Haasen
Praha
Francie
národní divadlo
Olima
lidový divadlo
Uranl
Haasen
Le Passerelle
26
article
Lachman, Počepický, Zavadi), Příhoda, Mráček. Hra
tato měla při páteční premiéře hlučný úspěch. P
divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra
jako 27. hra organisace národně-sociální v Praze VI
effektní obraz ze života: „Dva sirotci“. Začátek o M48.
hod. več. Ceny míst poloviční. V úterý jest benefičn
večer pana Frant. Čekanského, který si zvolil Bisso
novu komědii „Překvapení z rozvodu“
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se dvakráte: odpoledne o 1/44. hod. po 82
„Krásná Lída“. Večer o 7. hod. „Zkrocení zlé ženy
Veselohra o 5 jedn. od W. Shakespeara. V úloze Ka-
teřiny vystoupí po delší nemoci opět poprvé sl. Ve-
dralova.
+Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
hraje se dvakráte pouze v zimním divadle. Odpoledne
po desáté populární Planqueltova operctta „Zvonk
kornevillskě“ se sl. Groszovou, Hadrbolcovou
pp. Kubíkem ml., Benešem, Vaverkou, Zdrůbeckým
ve hlavních úlohách, Režisér Jos. Kubík, dirigent v.
Soukup. Večer o 7. hod. vaudeville „To jislé něc o“
s p. Charvátem, Benešem. Vaverkou, Ždrůbeckýma
Kubíkem ml a damami Groszovou, Hadrbolcovoua
Hessovou ve hlavních úlohách. Režisér Jos. Kubík.
dirigent V. Soukup. Zejtra v pondětí hráti se bude
činohra „Žalář londýnský“. Na jevišti dějl se denně
zkoušky k původní Lukavského frašce „Pan Vašno
sta“, která již tento týden objeví se na scéně. — Ve
středu 13. t. m. má příjem oblíbený herec p. Al.
Charvát. Zvolil si frašku: „Hotel u pěti straši-
del“, napsal Georges Faydeau, autor „Dámy od Ma-
zima“. Lístky jsou v předprodeji u knihkupce p. F. A
Urbánka a v trafice proli zimnímu divadlu ve hlavní
třídě na Smíchově.
Lachman
Počepický
Zavadi
Příhoda
Mráček
František
Čekanský
Bisso
Král
Lída
W Shakespeare
Planqueltův
Groszův
Hadrbolcův
Kubík
Beneš
Vaverka
Zdrůbecký
Jos
Soukup
Charvát
Hadrbolcovou Hessův
V Soukup
Lukavský
Vašný
Faydeau
Urbánek
Ka
Jos
Ma
Smíchov
organizace národněsociální v Praga VI
Pištěkův lidový divadlo
smíchovský divadlo
27
article
+ Repartoir nového městského divadla v Plzni
Dnes v neděli 10. ledna: Odpůldne při snížených ce-
nách: „Zlatohlav a tvrdohlavá žena“, báchorka se
zpěvy a tanci. Napsal Jos. Kaj. Tyl. Večer: „Cikánský
baron“, komická operetta, napsali R. Gell a Gesnée
Hudba od Straussa. V pondělí 11. ledna: „Cikánský
baron“. V úterý 12. ledna: „Cikánský baron“. Ve středu
13. ledna: „Čert a Káča“. Komická opera o 3 jedn
Slova napsal A. Wenig. Hudbu složil dr. Ant. Dvořák
Ve čtvrtek 14. ledna: „Král Lesr“. Činohra o 5 jedn
od Wil. Shakespeara. Přeložil Lad. Čelakovský. V pátel
15. ledna: „M. D. Rettigová“. Veselohra o 3 dějstvích
Napsal Alois Jirásek. V sobotu 16. ledna: „Aida“
Velká opera, Slova od Chislanzona. Přeložil V. J. No-
votný. Hudbu složil Giuseppe Verdi. V neděli 17. ledna:
Odpůkdne při snížených cenách: „Sirotek Lowoodský“
Činohra o 4 jedn, od Karoliny Birch-Přeiferové. Večem
„Aida“. Velká opora o 4 dějstvích. Slova od Ghislan-
zona. Přeložil V. J. Novotný. Hudbu složil Giuseppe
Verdi.
+ Reperteir Národního divadla v Brně. V neděl
10. t. m. odpoledne „Psohlavci“, opera od K. Kova
řovice, večer „Tosca“, drama od Vict. Sardoua, přel
Vend. Budil. V ponděli 11. t. m. „V říši tulipánků, p-
vodní veselohra od Růž. Svobodové. 12. t. m. „Hubi-
čka“, komická opera od Bedr. Smetany. 13. t. m
„V říši tulipánků“, veselohra od Růž. Svobodové
14. t. m. „Dalibor“, heroická opera od Bedř. Smetany
15. l. m. „Polský žid“, lidová zpěvohra od Karla
Weissa. 16. t. m. „Radáz a Mahulena“, pohádka o
Jul. Zeyera a hudbou od Jos. Suka. 17. t. m. odpol
„Cesta kolem, světa na 80 dni“, večer „Strakonický
dudák“, báchorka od J. K. Tyla.
Tyl
R Gell
Straussa
A Wenig
doktor
Antonín
Dvořák
Shakespeare
Čelakovský
Rettigová
Jirásek
Verdi
Aida
V J Novotná
Psohlavec
Tosca
Vici
Sardou
Vend
Budil
Svoboda
Hub
Dalibor
Weissa
Radáz
Mahulena
Jula
Zeyer
Suk
Plzeň
Jos
Wil
Velká opera
Karolina Birch
Přeiferová
Reperteir národní divadlo v Brno
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Vídně, 9. ledna. (Zvl. telef. »Nár. Listů-.
České kvartetto si zde odbylo včera večer třetí l
tošní večer. Na programu mělo věci, které tu již
hrálo, ale návštěva byla neobyčejně hojnou a skvě
lou, potlesk a pochvala pak bouřlivou a hlučnou.
Čeští umělci zahájili večer dílem svého kollegy, dru-
hého houslisty Suka, které zde před několika lety
bylo již provozováno a doznalo nelíčené pochvaly
jak obecenstva, ťak kritiky. Stejného dojmu dočinilo
se včera Jako host vystoupila paní Tereza Karenová
hrajíc Čajkovského »Vzpomínku na Mikuláše Rubin
steina« s osvědčeným svým uměním. Po koncerte
kvartettisté odjeli ihned do Prahy.
+ Koncezi spolku českých žurnalistů. Vyjímaje
koncerty Kubelikovy nebudila doposud žádná hiudební
produkce tak veliké přílažlivosli, jako přiští koncer
Spolku českých žurnalistů. Jak neobyčejný zájem
vzbuzuje vystoupeni cizinecké kolonie mistrovsk
školy pana prof. Ševčika, toho nejlepším důka
zem jest velmi čilý odbyt vstupenek, po nichž po-
ptávka denně vzrůstá. Účinkující umělci konali ji
několik ensemblových zkoušek u p. prof. Ševčíka a
v nále pražské Měšťanské bezedy, musili však tyto
místnosti zaměnili za koncertní sál Rudolfina. Zbylé
vstupenky lze ještě dostati v knihkupectví Fr.A
Urbánka, u houslaře Laninera a v nakladalelství M.
Suk
Karenová
Čajkovský
Rubin
Kubelikův
profesor
Ševčik
Urbánek
Laniner
Vídeň
Praha
Francie
Koncezi spolek
Rudolfinum
29
article
Urhánka
+ Jedenáctý populární symfonický koncert Česk
Pilharmonie pádá se dnes, v neděli dne 10. ledna
o 1/24. hod. odp. za účasti pianistky sl. Noěmi Jireč-
kové ze Samokova s límlo poladem: 1. Hayden
Symfonie č. 1. Es-dur (s vířením kotlů). 2. Beelho-
ven: Klavíraí konceri č. 4. z G-dur. (Klavír: sleč.
Noěmi Jirečkova ze Samokova). 3. Dvořák: Symfonie
č. 3. F dur op. 76. Vslupenk y předávají se od 9 do
11 hod. v hudeb. závodě p. M. Urbánka v Jungman-
nově třídě č. 14 a od 1/23. hod. odpol. u pokladny
v Plodinové borse. - Večer koncertuje Č. F. v Ná-
rodním domě na Král. Vinohradech od 7. hod. več
+ Koncert V. Safonova. Program koncertu
k netění památky mistra Čajkovského, na den 13
t. m. v Rudolfině určeného, sestává z těchto zajíma-
vých ukázek zvěčnělého mistra: Serenada op. 48
pro smyčcové nástroje, ouvertura »Romeo a Jalie
a symfonic č. 5. op. 64. E-moll. Jako loňského roku
měl i letos ředitel Safonov uspořádáním ruského
koncertu ve Vídni velkolepý úspěch a nepochybu-
jeme, že i naše české obecenstvo projeví četnou ná-
vštěvou vzácnému hosti našemu své sympatie u míře
nejvyšší. Předprodej lístků, které právě dány do
prodeje, obstarají budební závody Urbánkov
ve Ferdinandově a Jungmannově třídě
+ Třetí a poslední koncert komorního pěrce
baritonisty Theod. Bertrama uspořádán bude v neděl
dne 17. ledna o 7. hod. več. Spoluúčinkuje slečna
Edith Mileanova, koncertní pěvkyně z Paříže; kla-
vírní průvod obou umělců obslará dr. Karel Resl,
kapelník dvorního divadla z Berlína. Předprodej
lístků v obchodě s hudebninami a piany E. Wetzlera
ve Ferdinandově tř. 36.
Jirečkův
Dvořák
M Urbánek
Jungman
Král
V Safonov
Čajkovský
Safonov
Bertram
Mileanův
doktor
Resl
E Wetzler
Noě Jireč
Hayden
Vídeň
Ferdinandov
Jungmannův třída
Paříž
Berlín
Ferdinandov třída
F dur op . 76
rodní dům
Urbánkov
Gdur
Samokov
Romeo a Jalie
30
article
+ Ze zpšv. spolku »Bendl« v Praze VII. Dne
je společná zkonška se zpěv. spolky »Václav«
»Boleslav« ve spol. místnosti »u Havránků«, kde se
v úterý dne 12. t. m. koná členská schůze »Bendla«
a v sobotu dne 19. t. m. řádná valná hromada.
+ Z Hradce Králové. Dnes koná se v divadle
Klieperově velký koncert Českého pěveckého kvartell
ve prospěch Spolku ku podpoře chudých studujícíc
středních škol. Již před několika dny bylo divadlo
téměř vyprodáno.
+ Z Brandýsa nad Labem. Virtuoska na klavír
slečnu Růžena Zákova uspořádala zde za spolu-
účinkování vírtuosa na cello, koncertního mistra Ná-
rodního divadla p. Rud. Pavlaty a baritonisty p.J.
Karbulky zdařilý a četně navštívený koncert. Ve
slečně Zákově poznali jsme umělkýní, vynikajíc
hudební intelligenci, jakož i brillantní, solidní tech-
nikou. Výkony všech umělců provázeny byly bouřli-
vým potleskem,
Bendl
Václav
Havránek
Zákov
Pavlata
J Karbulka
Praha
Boleslav
Hradec Králové
Brandýs nad Labe
Klieperov
31
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Dědictví z pohádky. Před vídeňskou porotou koná
se už po několik dnů líčení proti peněžnímu jednateli
Eugenu Payorovi, který ve spolku s poručíkem
Desiderem Inandym provedl řadu švindléřských
kousků na účet fingovaného dědictví důstojníkova.
Proces byl zahájen již 31. Híjna m. r., bylo však nutno
jej odročiti, protože hlavní svědek průvodní, Inandy,
v posádovém vězení, kde doposud je držen ve vyše-
třovací vazbě, vážně se roznemohl, lakže nebyio
lze dopraviti jej k vyslechu. Dle žalobního spisu byl
děj as tento: Poručík 8. hulánského pluku. Desider
Inandy, který byl po odbylých studiích na vojenské
akademii 15. srpna 1902 povýšen na důstojníka, měl
již v oné době za 4000 K dluhů, s jichž zaplacením
nebylo však nijak na kvap. Byv na podzim téhož
roku přeložen se škadronou do Velkého Enzers-
dorfu, obrátil se Inandy na jednatele Julia Gröbla
žádal ho, by mu sprostředkoval někde zápůjčku.
Gröbl předslavil po té poručíkovi linančníka v osobě
Eugena Payora, který proti půjčce ničeho nenamíta
a vymínil si jenom, aby se dal Inandy pojistit. A
protože by prý pojištění, jakož i provise sprostředko:
vatelům stály více, než by obnášela žádaná půjčka,
poradil Payor poručíkovi, by vypůjčil se hned 10.000
kor. Payor došel potom k peněžníku Petru Pupov-
covi, jenž půjčil Inandovi 2400 K, když poručík byl
ho ujistil, že má uloženo v sirotčí pokladně karan-
šebešské jmění 60.000 K, které bude mu vyplaceno
za rok. Payor potvrdil tote udání a dostal ihned 400
korun provise. Na základě vybájeného dědictví půjčil
pak Inandovi prostřednictvím Payorovým Pupovae
ještě další obnosy, takže pohledávka činila poslěz
20.000 K. Z toho všeho obdržel však Inandy pouze
5700 korun, kdežto lví podil z vylákaných peněz,
přes 14.000 korun, podržel si Payor za
svoji sprostředkovatelskou ochotu.
Payor
Inandy
Inanda
Gröbl
Payora
Pupov
Pupovae
Híjn m . r
Inanda
32
article
Payor byl zatím v Karanšebeši a tam zajisté zvěděl,
že dědictví Inandovo není než holou smýšlenkou, přes
to však oznamoval po návratu Pupovcovi, že poručík
mluvil pravdu, ba opatřil si dokonce od poštovního
úřadníka Bardaše v Pešti písemné polvrzení o bohalém
pedílu, jehož za několik měsíců dostane se Inandovi.
Payor konečně sám čul čertovinu a přiměl poručíka,
by si vypůjčil na úhradu prvé půjčky nových 20.000
a zajel s ním také za tím účelem do Pešti. Věc ale
nedala se provésli jen lak zhola, protože pešťšti pe-
něžníci žádali úřadní doklad o předstíraném dědictví.
Payor připadl však i v této choulostivé siluaci na
vhodný prostředek: navedl Inanda, by sám zhotovi
si doklad, že bude mu podil vyplacen až dosáhne 24.
roku svého věku. Inandy poslechl, stylisoval si a na-
psal potřebnou iistinu a sehnal na ni také falešné ra-
zítko představeného sirotčího úřadu v Karanšebeši
dle náčrtku Payorova. Ale nepochodil ani s tímto ma-
névrem. Inandy odebral se potom k vídeňskému ad-
vokátu dru. Zikmundu Pollakovi, předložil mu pa-
dělané listiny, žádal ho o zápůjčku 100.000 K n
účet jistého Josela Stössla a vymohl od něho přec
aspoň 4000 K zálohy. Dr. Pollak odebral se však na
to sám do Karanšebeše a zjistiv, oč běží, dal Inand
i Payora zatknouti.
Při líčení svalovali oba hlavní rekové těta dobro-
družné historie vinu jeden na druhého. Rozsudek pro
hlášen bude teprve příští úterek.
Pollak
doktor
Payora
Karanšebeš
Pešť
33
article
Žurnalista žalobcem. Ve Vídni dojednáván tčchto
dnů zajímavý spor civilní, ve kterém člen redakce
denního listu „Zeitu“, dr. Hugo Ganz, domáhal s
na vydavatelstvu náhrady 55.600 K za lo, že proli
znění smlouvy dostal předčasně a bezdůvodně vý-
pověď. Soud přiřkl žalobci pouze 18.000 K náhrady
(služné za pět čtvrtí roku) a zamítl návrh žalovaného
vydavatelstva, by žurnalistovi bylo vyměřeno 100k
konvencionální pokuty. Při procesu vyšlo na jevo, ž
o chování a pracovitosti jednotlivých redaktorů veden
byl podrobný rejstřík a že — jak udal dr. Ganz —
bylo sluhům redakčním nařízeno, by kontrolovali na
minutu jeho příchod i odchod z redakce,
doktor
Hugo Ganz
Ganz
Vídeň
34
article
Proč sobě nerozuměli. Před trestním soudemí pa
řížským ocitl se těchto dnů obstárlejší již muž, jemuž
jeho manželská polovice vytýkala nevěru. „Jak se
jmenujete?“ tázal se předseda. Obžalovaný drbe se
drahnou chvíli za uchem a povídá konečně s úsmě-
vem: „Nemůže se cos podobného přihodití konečně
komukoliv?“ Slavné publikum dalo se ovšem do ne-
horázného smíchu. Obžalovaný ohlédl se napřed roz-
pačitě, pak ale, pochopiv, co provedl, obrátil se rychle
na předsedu: „Račle prominouti, já nedoslýchám a
prosím ludíž, byste mluvil trochu hlasilěji.“ Předsed
vyhověl ochotně télo prosbě a výslech další odbyl s
pak zcela hladce. Obžalovaný bez obalu doznal, že
svoji drahou polovici podváděl. Na tu došla pak řada
jako na hlavní svědkyní. Předseda: „Trváte tedy u
žalobě, madame?“ „O, děkuji, pane předsedo, jů ne-
jsem unavena.“ „Kýž tě kozel!“ zabručel pan předsed
za nové salvy smíchu, zalétající z řad p. t. publika.
„Což pak neslyšite, nač se ptám?!“ Svědkyně (ostý-
chavě): „Jsem tak trochu nahluchlou, pane předsedo.
Neráčil byste snad mluviti více nahlas...“ „A takl““
vyhrklo konečně z pana předsedy, „teď už chápu, že
jste si s mužem nemohli rozumět!...
Kýž ty kozel
35
article
Odseuzení redaktoři. Z Berlína se oznamuje:
Redaktoři zdejšího sociálně demokratického »Vor-
wärtsu« Leid a Kalesicki, odsouzeni prvý na
měsíců, druhý na 17 neděl do vězení pro křivé prý
obviňování prnské justice. Leid dlí ještě ve frestní
vazbě pro stal, již byl uveřejnil ve »Verwärisu«o
domnělém zámku císařském na ostrově Pichels-
werderu.
U okresního soudu pro přestupky.
Ztratil se král Baltazar. Na Hradčanech přede-
včírem sešli se tři tuláci, kteří se dohodli podnik-
nouti třikrálovou ceslu, aby si opatřili peníze na
uhašení žízně. Třikrálové říkání uměli přednášeti tak
dojímavě, že se mnohý nad nimi ustrnul a vyplatil
jim koledu. Když talo trojice nábožně přednášela
přání u dvéří jednoho hostince v Tejnce, přiblížil s
k nim policista a zadržel dva z »králů«, Kašpara a
Melichara, kdežto třetí, Baltazar. nečekal na styka
policistou a utekl. Oba zadržení členové tříkrálové
depulace odvedeni na strážnici a tam zjištěno, že
preý jest 44letý Jan Trum a druhý 42letý Jan
Widermann, dělníei, kteří po celý rok hledají práci.
V tříkrálové koledě spatřil soudce u přestupkového
soudu na Ovecném trhu, kam byli odvedení, přestu-
pok žebroty a vyměřil každěmu trest vězení v trvání
24 hodin, postem zostřeného.
Baltazar
Kašpar
Melichar
Jan res
Widermann
Berlín
Hradčany