ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 efb7c7b0-71f4-11dc-90a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
9. října 1904
#2 alto_textblock #2
II. Příloha „Národnicn Listů
#3 alto_textblock #3
k čislu 289.
#4 alto_textblock #4
Strana 17.
#5 alto_textblock #5
Ze zápisků Schäfflových. V Berlíně dotiskují se zápisky dra. Alberta Schäffle, loni o Vánocích zemřelého bývalého člena kabinetu Hohenwartova. Jedna čásť zápisků, jednající o událostech, bezprostředně předcháze- jících pád kabinetu Hohenwartova, dána již nyni na veřejnost a z ní vyjímáme některé odstavce. Dne 7. října 1871 uveřejněna zpráva če- ského sněmu s fundamentálními články a hned na to uspořádány ve Vídni demonstrace proti českému sněmu, při nichž tehdejší říšský kaneléř bar. Beust byl předmětem ovací. Hr. Hohenwart zaslal císaři do Išlu zprávu o demonstracích, v níž připomenul, že poměr mezi ministerským předsedou a říšským kaneléřem při úřadních stycích musí býti lépe upraven. Dne 14. října přibyl císař do Vídně a tu se hr. Hohenwart dověděl, že bar. Beust zaslal panovníku pamětní spis o věcech českých. Císař odevzdal pamětní spis Hohenwartovi, který jej dal čísti i dru Schäfflovi a podotknul, že připravený již reskripe na adresu sněmu království českého musí býti pozměněn. Zároveň byl do Vídně povolán také předseda uherského ministerstva, hr. Jul. An- drássy. Dne 19. října měl císař třihodinnou konferenci s Hohenwartem a hr. Andrassyem, při níž hr. Andrassy prohodil, že v připadě po- třeby mohl by se v Rakousku obnoviti a b so- lutismus. Den na to, dne 20. října, byla veliká ministerská rada, na niž pozvání nejen bar. Beust a Lonyay ze společného ministerstva, nýbrž i hr. Andrassy a ministr a latere bar. Wenkheim za kabinet uherský. Bar. Beust mluvil ve smyslu svého pamětního spisu o tom, jaký vliv může míti vyrovnání s Čechy na vnějšt politiku, na Rusko, na katolíky v německé ríši atd. Hr. Andrassy a Lonyay mluvili rozčileně. Ještě vášnívějí však člen kabinetu Hohenwarlova, Holzgethan. Z protokolu o této poradě vypsal si dr- Schäfle následující věty: Panovník: »Na- před reskript, potom fundamentální články!« — Hohenwart předčítá svůj návrh re skriptu. — Beust jménem říšského minister stva poukazuje na uherské vyrovnání, na změ- něné stanovisko říšského ministerstva a opětně na vliv českých věcí na vnější politiku. — Andrássy chce se dotknouti jen oněch bodů, jež se vztahují na obě poloviny říše. Pokud tyto body nenabyly platnosti jen pro Uhry, jest hotov na jich základě účastniti se jednání. Dle jeho názoru každá změna (rvajícího státního práva účinkuje na obě části monarchie, jejíž dualistické zřízení může býti pojímáno jen tak, že obě vlády dle platných základních zákonů vládnou a své státy spravují úplně neodvisle jedna od druhé, ale že každá změna rozhod- ných hlavních zásad může se státi jen po oba- polném dorozumění. Své názory chce pronésti při jednotlivých odstavcích návrhu, ale v celku připojuje se ke stanovisku, zaujatému společným říšským ministerstvem a proto shledává zcel vhodným návrh reskriptu, vypracovaný timto společným ministerstvem. Hr. Hohenwart chtěl navrhnouti kom- promis, ale hr. Andrássy vskočil mu ihned o řeči a na námitku Grocholského, jenž vředkídal, že Čechové do říšské rady nepřijdou, nebude-li jim vyhověno, Andrassy odvětil Nedá se předvídati, že by Čechové za poměrů. pro ně tak výhodně změněných, do říšské rady nepřišli; nepřijdou-li houfně, přijdou jistě za krátký čas jednotlivě a sice prosebně. Za dal- šího rozhovoru Andrássy podotknul, že jde o to, má-li Rakousko býti slovanské neb ně- mecké. Při projednávání fundamentálních článků Andrássy vyslovil pochybnost o pěti bodech:o zrušení názvu říšské rady, o reformě panské sněmovny, kvotový systém prohlásil za nemožný, vzhledem na Chorvaty mají i čeští zástupei pro společné delegace býti voleni z kongresu (ze členů říšské rady); pravomoc delegaci má být rozšířena i na obnovování úmluvy s Uhrami. Dne 21. října byla důvěrná porada rakou- ského kabinetu, v níž měla býti nově zredigo- vána královská odpověď českému sněmu Hohen wart sdělil při té příležitosti výrok Andrássyův »Nepřijdou-li Češi na říšskou radu, tedy návrat k absolutismu!« Na námitku, co bude potom z delegací a uherského vyrovnání, Andrássy odvětil: »To se pak už najde. Ad impossibilia nemo obligatur!« Dne 22. října Hohenwart předložil císaři nový text reskriptu, v němž věta »Zaručení práv všech mých národů«, změněna ve »Spravedl- nost a stejnoměrná péče pro všechny mé ná- rody«. Hned na to konala se porada říšských ministrů spolu s hr. Andrássyem, v níž návrh reskriptu, vypracovaný společným ministerstvem, nabyl vrchu. Ve schůzi rakouského kabinetu, klerá se konala týž den odpoledne, eísař chvě- jíeím se hlasem sdělil, že se rozhodl pro text společného ministerstva. Po delším mlčení pa- novník pravil, že jest povinnost vlády, působit na české vůdce, kteři mají býti povoláni do Vídně. — Grocholski: »Čechové nepřijdou a nemohou přijiti.« Po námitkách císaře Holzgethana, jenž mluvil ve smyslu uherských a centralisticko byrokratických názorů, pozname- nal Hohenwart: »Tak se vyrovnání (s Čechy) nezdaří, tak se dosud nikdy nezdařilo. To by nebylo vyrovnání, nýbrž nový obrat.« Panovník prohodil, že pro Čechy nadešel nejvhodnější okamžik. Dr. Sehäffle však namitl, že nyní jest pochybna dvoutřetinová většina na říšské radě a tedy také celé vyrovnání stalo se po- chybným. Jeho Veličenstvu dávány jen rady znamenající negaci vyrovnacích úmluv; positivn radu, jak by se vyrovnání dalo jinak provésti zůstali rádcové dlužni. Dr. Schäffle, jenž byl hlavním činite- lem při vyjednávání s Čechy, podal dne 23 řijna demissi, která nebyla sice přijata ihned. sle dne 30. října 1871 padl Schäffle s celým kabinetem Hohenwarlovým.
#6 alto_textblock #6
Sportovní věstník.
#7 alto_textblock #7
Šerm. 9* Pod protektorátem jeho jasnosti JUDra. Bed řicha knížete ze Schwarzenbergů a pod záštilou čestného výboru, jejž tvoří ppe: Karel Lukáš, starosta královského měsla Písku, Vladimír Cafourek, cis nda, majitel mlýnů v Písku, MUDr. Otokar Kavalír mktický lékař v Pisku, Ferdinand Sekyrka, professon nš. lesnického učiliště v Pisku, Václav Spirhanzl. savitel a starosta »Sokola« v Pisku, pořádají přátel krmilského sportu v Pisku v neděli dne 23. říjn v Měslském divadle I.: národní šermířský turnaj pr mzsteury o 9. hod. dopolední. II.: velkou šermířskou Mademii o 5. hod. odpolední. Po akademii na počest
#8 alto_textblock #8
hostů šermířů elitní věneček ve dvoranách hotelu »U zlatého kola« v 8 hodin večer. Výhradně pro zvané. Čistý výnos věnuje se »Spolku pro podporu chudých studujících c. k. středních škol v Písku«. * Na král. zemské šermířské škole utvořil se jako každý rok »Akademický šermířs ky kroužek«, ve kterém poskytnuta jest 20 studentůn výhodná příležitost vyučiti se a pěstovati šerm. Ve učuje se v pondělí, středu a pátek od 7—8 hodi večer pod vrchním vedením p. G. Hergsella a ital ského mistra Bertiho. Přihlášky přijímají se v zem ské šermiřské škole. ** Dne 3. t. m. zahájeno bylo v Karlíně v sále »U města Petrohradu« a na Vinohradech v Národním domě letošní období šermířské pod vrchním dohledem p. G. Hergsella za assistence p. V. Farkače. Přihlášky se přijímají tamtéž. Sokol, studentstvo a sportovní spolky obzvláště levné ceny.
#9 alto_textblock #9
Athletika a sportovní hry. ** A. C. »Sparta« hraje dnes proti S. K. »Meteor« o půl 4. hod. odpol. na hřišti »Sparly« v Holešovicích. Zápas tento možno řaditi k oněm, o kterých se nedá pochybovati, že průběh jich bude velezajímavý a napínavý. O 2. hod. hraje II. muž- stvo »Sparty« s II. mužstvem »Čechie« (Karlin). ** Dnes hraje S. K. Slavia s berlínským klubem »Minerva«, s kterým kdysi již v Praze hrála a po dvakráte ho porazilh. Zápas slibuje býti proto zají- mavý, jelikož »Minerva« v poslední době se zlepšila a neni mnoho horší, než vedoucí kluby v Berlíně Před zápasem mezinárodním hraje »Reserves« prot »Sport Favorit« II. a na trainingovém hřiští »Juniors- proti »S. K. Merkur«. ** Český Athletic a Footballelub na Král. Vino hradech hraje dnes o půl 4. hod. odpol. proti A. K. Smíchov. B team v. Meteor. Z cyklistského ruch u. ** Zklubu cyklistů »Čechie« na Král Vinohradech. Pp. členové a příznivci klubu zvou se, aby se v nedělní odpoledne scházeli v klubu kdež členská síň k tomu účelu zvláště bude při pravena.
#10 alto_textblock #10
Automobilism. ** Dnes ráno o půl 7. hod. koná se start k zá- vodu motocyklů z Prahy do Písku, který pořádá »Český klubmotocyklistů«. Ke startu po staví se 22 strojů ze dvou kategorii, amatérů a to váren. Mimo to koná se pak ještě v Písku závod do vrchu. Prvnímu podniku českého klubu přáno jest zdaru nejlepšího a šťastného průběhu závodu Závod počne pod vrchem u Hlubočep a obecenstvo se upozotňuje, aby zejmena u startu blízko silnic se nezdržovalo, aby jezdci zejmena přebled do za táček silnic měli a tak aby žádná nehoda se ne- přihodila.
#11 alto_textblock #11
Národní hospodář.
#12 alto_textblock #12
Z domácího peněžního trhu.
#13 alto_textblock #13
V Praze, 8. října. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Bursovní hra a žurnalism. — Speku lační fronty. — Železářské clo a arei- vévodské hutě. — Valné hromady stro- jírenských společnost!. — Podzimn obchod na pražské burse. — Papíry k uložení kapitálu. — Akcie.) Pravým slovem v pravý čas byla poznámk „Frankfurter Ztg.“ o spřežení bursovní hry se žurnalismem, která se neobmezovala pouze na jisté pokoutní listy, nýbrž se vztahovala na celý téměř vídeňský tisk, který žene kursy ten- denčními a vylhanými zprávami jako kdysi v do- bách nejnezdravějších. Příznačným pro tuto machu byl zjev, že hnaní kursů v poslední době řidí mnohdy jen ta okolnost, který vídeňský ústav stojí při tom neb onom papíru. Před ne- dávnem bylo vše, co souviselo s Vídeňskou ban- kovní jednotou, předmětem redakční reklamy — pak heslem stala se Dolnorakouská eskontní spo- lečnost, a onoho krásného dne objevily listy, spřežené s bursovní hrou, náhlý rozvoj veške- rého průmyslu železářského, strojírenskéhoa cementářského, zejmene ovšem podníků těch, které jsou blízky jmenované bance. O vy- hlidkách nepatrné továrny na cement, kterou nyní Eskontní společnost s kapitálem 1.50 mill. přeměňuje na akciovou společnost, se mluví superlativy tak rakouskými, jakoby šlo o to, akcie s vysokým ažiem vpustiti mezi doufající a věřící — jakoby prorokům ničeho nebylo známo o kritickém konfliktu v kartelu, a ono dělání nálady již sestupuje k těr koncům, že již naplňuje také známé listy pokoutní. Odhad divi- dendy pro Alpinku jest již vytvořen pro r. 1904 Činí 11%! Fuse České báňské společnostis Pražskou železářskou společností znamená svou politováníhodnou indiskrecí jobberství nejhor- šího druhu. Tento evropský skandál jest právě tak hanebným jako pro veřejnost jest škodlivým trust nejdůležitějšího spotřebního výrobku, jehož tak málo bylo povšimnuto. Tušila se udá- lost — ale bližší podmínky její spočívaly na dohadech. Pro fusi České báňské společnosti s Pražskou železářskou společností bylo vzalo za příklad schema fuse Rudolíky s Českou mon- tánkou. U Rudolíky však, jak jsme poukázali předešle, šlo o podnik zkrachovaný a passivní. kdežto likvidace skvěle výnosné a dobře fundo- vané České báňské společnosti fisku nemůže býti lhostejnou. V rakouském finaněním mini- sterstvu hned a ochotně přistoupily ke stano- visku, že Česká báňská byla by musila zdaniti všechen likvidační přebytek (nad akciový ka- pitál a zdaněné reservy) a při výměře daní bylo by bývalo účtováno i s akciovým kursem. Tento názor finančního ministerstva by znamenal kremě nevyhnutelného převodního poplatku K 800.000.—, oběť snad dalších 5 millionů korun fisku a dalším místům poplatním —a spory s berními úřady rakouskými málo kdy končí ve prospěch zdaněných... Proto cesta likvidace se zdála býti málo přihodná, a byi volen raději způsob druhý, aby Česká báňská zůstala dále. Česká báňská bude tudíž existovati dále a svůj výtěžek odváděti Pražské železářské společnosti. Tímto způsobem výtěžky podlehnou sice dvojnásobnému zdanění, avšak tomuto zlu bude lze odpomoci průběhem doby postupným zmenšováním výnosu. Avšak třeba uznati, že i bursovní pověsti naznačují někdy nemaskovanou pravdu. Po smyšlenkách i pravdách o Škodových závodech. huti Poldině, a krajinském železářském prů- myslu přišly na přetřes také hutě arcivévody Bedřicha v Těšíně. Mají se prý měniti v akcio- vou společnost. Událost ta nemůže nám býti lho- stejnou, neboť jsou lidé v Rakousku, kteří práve jen v dosavadním majetku těcht velkých závodů spatřují důvod, proč Wittgensteinova skupina s prozatím neobává ani zrušení, an zvýšení železářských cel. V tét insinuaci může býti spatřován vý značný přiznak, jak podivným se shledává podporováni kartelu ochrannou politikou státu, ač nutno míti na mysli, že členem kartelu jest i — uberský
#14 alto_textblock #14
Ti skua.
#15 alto_textblock #15
Ve věcech strojírenského kartelu přibyl za- jímavý moment, ohlášený valnou hromadou Ru- stonky, která dokazuje, že správní rada tohoto závodu považuje ono podřízení svých vlastních zájmů na dvacet roků za věc tak zodpovědného dosahu, že nechce tuto zodpovědnost převzíti sama. Bude zajímavo sledovati průběh valné hromady této a zajisté i druhých. které budou následovat a v nichž snad také vyjde na jevo, že sloučení zájmů strojíren, kro- mě politiky tak řečené specialisace a výrobníeh úspor záhy prvním cílem učiní politiku z vý- šení cen prodejních. Příčinu nesnad- ného stavu strojírenského průmyslu jest v pod- statě hledati ve vysokých cenách železa a jest veřejným tajemstvím, že nálada strojírenského průmyslu proti železářskému kartelu byla v po- slední době velmi podrážděná — až přišli mistři od železářského kartelu a ukázali žákům novou cestu... Vývoj strojírenského sloučení vstu- puje do rozhodného stadia. Pražská bursa má opět svoji epochu. Haussa rent ve Vídni přímým důsledkem vzbu- dila také příznivou náladu na místě domácím. Zvýšení kursů státních půjček dovozovalc se ve Vídni s jistých tendenčních stran, že prý všechny zásoby jsou vyčerpány a že potřeba ukládací obecenstva vystupuje opět měrou ve- lice silnou. Tyto pověsti nevznikly z pevné ná- lady pro renty, nýbrž dle našeho úsudku spíše ji měly vytvořiti. Bylo domněnkou, že nynější vzestup rent měl přizpůsobiti trh k výhodnému převzetí renty uherské. Když pak pověsť o nové emissi uherské byla popřena, povolovaly i kursy rent. Pod dojmem zvýšeného kursu rent při- rozeně stoupaly také papíry domácí téhož typu. Tak zejmena titry Zemské banky království če- ského, z nichž komunální zvýšily kurs o 15 a železniční o 20 haléřů. A jest v přirozenosti trhu, jestliže při nízkém kursu byla po těchto dobrých papírech poptávka neznačná, jakmile kurs jevil tendenci vzestupnou, že ihned se po- ptávka tempem velice živým přihlásila. V po- sledních dnech týdnu byly jak komunální, tak i železniční úpisy Zemské banky brány z trhuv položkách značných. Kromě těchto papírů byly jednány také renty a to zlatá a investiční. 4 1/2 % bankovní dlužní úpisy České průmyslové banky jsou ve své zásobě úplně vyprodány a pro příšti emissi jest předběžná účasť velice silná. Dále byly jednány papíry haličské. Na trhu akciovém byly ve více položkách jednány akcie české banky Union a jest po- zoruhodno, že byl ústav sám jevil jakousi snahu, aby kurs nepřestoupil výše 248.50, proto, že o maličkost (249.—) akcie tato zna- mená níže než akcie Živnostenské banky. Ostatní akcie bankovní udržovaly pevně svůj kurs. Z akcií průmyslových hodnoty strojírenské ustoupily do pozadí. Oproti tomu náhle vynik zájem po akciích Podolské cementárny. Kurs peníze těchto papírů se drahný čas udržoval na výši 175.—, v posledních dnech však, když pronikla zpráva o závěrech českých cementáren, kurs peníze vystoupil až na kurs 185.—. Za tchoto kursu došlo také k závěrům. Zboží těchto akciích jest velice řídké a převládá spíše poptávka. Z papírů, na burse neznamenaných, dochází v poslední době zvláštní pozornosti Kol- benky na zprávu o dobrém zaměstnání a nových objednávkách z Plzně a z Prahy. Jediný tento elektrický papír domácí má důvěru obecenstva jak pro svou zdatnost technickou, tak i pro na- děje svého rozvoje.
#16 alto_textblock #16
Vídeňská bursa v týdnu minulém Ve Vídni, 8. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
#17 alto_textblock #17
Jak velká olázka a druhá neméně velká událost zmítala tentokráte naší bursou a náměstím Skotským. Především jednalo se o to, zda Rakouský úvěrn ústav má ve své perspektivě jakýsi nový obchod Zase bylo dobře sledovati podivuhodnou logiku bur- sovní. Poněvadž akcie dotyčného ústavu stoupalyo uveřejnila se pověst o nových obchodech. Poddaný rozum byl by se domníval, že nejdřive musí být obchod a potom teprve vyšší kursy Tak mluvilo se o přeměně hutí arcivěvody Be- dřicha, o fusi Hirtenberské továrny na patrony se Zbrojovkou — o fusi směnárenské společnosti „Mer- kur“ a o zřizování směnáren — až tyto fuse činily konfuse. Povšimnutí docházely tajuplné koupě ně- mecké, velké zisky na petrolejovém obchodu rumun- ském, zvýšení kapitálu Uherské úvěrní banky, kon- verse uherského bloku ald. ald. To byla velká otázka vídeňské bursy; otázk menší byla, zda tyto pověsti byly příčinou koupě, neb spíše koupě příčinou pověstí. A přes všecky de- menti Rakouského úvěrního ústavu tvrdí se i do týdne nového, že prý o jakýsi důležitý obchod Úvěrního ústavu se jedná, avšak že především obchod onen dosud není uzralý Událostí vídeňské bursy jest klassický spor mi- nisterské excelence s excelencí železálskou. Bursa neví, kdo v tomto sporu má již brnění, a nerada by viděla, aby byla pohněvána excelence ta neb exce- lence ona. Mužové bursy jsou velice 1oyální — to co dokázali průmyslníci, že tleskali Witgensteinovi a ministerstvu, když jeden se přel s druhým, prosím to by bursa provedla beze vší pochyby též. Byť i na jednotlivých polích vídeňského kurso- vého lístku ústup ustal, zaznamenáváme opět živost v jiných oborech za čilého obchodu. Polemika ministerského předsedy proti ústřed- nímu řediteli Pražské železářské společnosti, Kestrán- kovi, vzbudila ve spekulaci obavu, že by tento na- pjatý poměr při nadcházejícím jednání o obchodní smlouvy mohl vésti k opatřením proti železářskému průmyslu, monopolisovanému ochrannými cly. Dů- sledkem těchto úvah byly obsáhlé realisace v žele- zářských hodnotách. Jak vídeňská informace nám praví, intervenovala Dolnorakouská banka. V této slabší tendenci papírů železářských byla patrnou pevná tendence papírů jiných. Zejmena bankovní t byl stále ovládán velkými koupěmi v Kreditkách. které vzbuzovaly domněnky nejrůznější. Také v ak- ciích Länderhanky byly obchody velice čilé za stou- pajícího kursu a byla patrnou při stoupavém pohybu této akcie činnost berlínské arbitrá že. Akcie Vídeň- ské bankovní jednoty se zřetelem k prohlášení in- soivence firmy, při níž ústav tento účasten, slabší. Taktéž akcie Anglo a akcie Dolnorakouské eskomplní banky zanedbávány. Poplávka byla pouze po akcilc Merkuru a banky Rakouskouherské na zvýšení smě- nečného portefeuillu o 100 mill. korun, a příznivé vyhlídky na výnosnější obchod úrokový. Pro průmyslové papíry bylo smýšlení trvale dobré, Tak zejmena pro akcie stavební a cemen- tárenské. Akcie Allgemeine Bau, Wiener Bau a Králo- dvcrské cementárny, Kallenleutgebener a Perlmoosen zvýšily značně svůj kurs. Rovněž akcie Hirtenberské továrny na patrony a akcie Zbrojovky zvýšily kurs. tyto na příznivou bilanci, ze které nulno ovšem více dohadovati, nežli vyčísti. Z popírů uhlářských byly hledány zejmena papíry uherské, především akcie Salgo-Tarjanské a sice na pověsti, že skupina Salgo- Tarjanská usiluje o sloučení uhlářských společnost uherských. Pro hodnoty strojírenské bylo dále pod- nětem sloučení českých závodů. V papírech dopravníer docílily přískoku akcie Ústecko-T'eplické, Buštěhrad- ské a slální. Akcie petrolejové opět hledány. Ke konc týdne Kreditky polevily, jednak že pověsti o nových obchodech byly dementovány, jednak i na tu okol- nost, že se prokázala nepolvrzenou pověst o emis uberské renty. Také budapešťské dodávky byly dů vodem ko snížení kursu a lovněž zpráva, ze Dan
#18 alto_textblock #18
kovka nepřistoupila ke Škodovu stiojírenskému kartelu. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení:
#19 alto_textblock #19
1. října 8. října Rak. korunová renta . . . 99.50 100.— Rak, zlatá renta . . . . . 119.65 119.40 Uherská zlatá renta . . . . 119.30 118.75 98.10 Uherská korunová renta .. 97.70 133. — Turecké losy . . . . .. 133.25 673.75 Rak. kreditky . 672.50 Banka pro země rakouské. 453.25 448. 50 784.— Uherské kreditky . . . .. 779.— 552.— Bankovní jednola 558.— .. 968.— 972.— Pozemkový úvěrní ústav .. —.— Živnostenská banka . . .. 654.50 651.75 Společnost státní dráhy . . Jižní dráha 87.— 86.10 . . . . . 422.— 422.— Polabská dráha . 1070.— 1068.— Buštěhradská dráha lit. B. . 864.— 867.— Dunajská paroplavební spol.. 516.— 509 50 Rakouská továrna na zbroj. Alpinky 488.50 480.50 525.— Rým.-muráňská společnost 530.50 2460.— 2434.— Pražská železářská společnost 1415.— 1420.— Česká báňská společnost . . 670.— 655.— Mostecká uhlářská společnost 825.— 821.—- Wienerberger . . . . . . 700.—— 700.— Schodnica . . . . . . . Loudýnská devisa . . . . 239 42 239. 40 117.40 117.42 Říšské marky . . . . . .
#20 alto_textblock #20
Obchodní smlouvy. Německo postupuje vytrval ve snaze zjednati co možno záhy nové obchodní smlouvy. Speciálně platí to o státech s Rakouskem sousedících, jak ostatně dáno německou politi kou, jež chce jen tím více večleniti Rakousko ve sřéru svého hospodářského vlivu. Jak patrno, jde Německu o to, aby před obnovou jednání s Rakouskem, které nedávno teprve odloženo, mělo hotovy úmluvys sousedy jeho. Uznání svého vázaného tarifu obilníh se strany Ruska již docililo a odňalo tím Rakousku jednu z hlavních opor. Nyní příchází na řadu Ru- munsko, kde ještě před málo léty zaujímalo Ra- kousko prvé místo obchodní a odkud vytlačovány naše tovary německou soutěží. Jak totiž oznamuje »Köln. Ztg.“, pokročilo rumunsko německé jednánío novou obchodní smlouvu do té míry, že se již nyní uvádí nová osnova smluvní ve formu paragrafova- nou. Po skončení této závěrečné formální práce bude německo-rumunská smlouva obchodní podepsána. K podpisu má dojíti dle zprávy téhož listu již dnes. Současně vyjednává Německo i se Švýcarskem. Zde jednání nepokračuje tak, jak čekáno a jak se v Berlíně za to mělo. Hlavní obtíže působí jednání o celním posuzování něme- ckých oděvů a prádla (tak zv. konfekce) a švýcar- ských strojů, hedvábí a bavlněného zboží, jež se v značném množství vyvážejí do Německa. Ale není pochyby, že se východisko nalezne a že před obno- vou jednání smluvního s Rakouskem bude míti Ně- mecko osnovy svých nových smluv obchodníchse Švýcarskem, Italií, Rumunskem, Belgil a Ruskem — vyhlídka pro tento stát ne zrovna jasná. Celně-politické zápasy s Anglií. Po prázdninovém oddechu vystupuje opět Chamberlain na zápasiště Jeho postavení není bezvýhledno a jeho ideje a snahy razi si dráhu více, než se na pevnině zat má. Ovšem: vyskyti se Chamberlainovi a jeho impe- rialistním snahám silný odpůrce v odborových spol- cích dělnických a jich resoluce, horující i nadále pro politiku svobodné tržby, učinily nepopíratelný dojem- Ale jen přechodně, dokud nebylo jasno, že se ná- zory dělnictva nekryjí s resolucemi odborových or- ganisací. Speciálně sociálně-demokratické dělnictvo, které mělo a má i v některých jiných státech bystre porozumění pro potřeby průmyslu, nechová se k plá- nům bývalého ministra kolonii tak odmítavě, jak se psalo a blásalo. Nevyslovuje se sice přímo pro celní ochranu, ale nevystupuje také proti ni, moment, který je zajisté hodně výmluvný. Průmysl stojí dnes z valné části na jstanovisku imperialistních směrů. Počátkem podzimu obnovuje tedy Chamberlain svoji sgitaci. Cestu rovnal mu tentokráte sám ministerský předseda Balfour. Vyslovil ochotu svolati zvláštní konferenci zástupců kolonií a jim předložiti návrhy o vzájemném skytnutí celních výhod mateřské země a kolonií. Není pochyby, že na této konferenci badou miti zástupci imperialistních idejí většinu. I kolo- niím nutně záleží na tom, aby si uhájily anglický trh pro své zemědělské produkty, i pro ně má lákadlo případného připuštění zástupců jich do anglického parlamentu, kterého Chamberlain tak obratně uživá značný půvab. S myšlenkou podobné konference také Chamberlain tedy plně souhlasí — rozdíl názorový který vyslovil bývalý ministr kolonií ve své lutonské řeči, týká se jen dalšího postupu. Balfour míní totiž pro případ, že se konference vysloví pro plány Cham berlatnovy, rozpustiti dolní sněmovnu a předložit příslušná ujednání teprve novému parlamentu, který byl volen ve znament celní ochrany, nebo odporu proti ní. Balfour míní tedy postupovati nejen krajně konstitučně, nýbrž i hodně opatrně. Chamberlain to- hoto postupu si nepřeje. Jest si příliš jist smyšlením sněmovny dnešní a žádá, aby výsledky ujednání kon- ferenčního byly přímo předloženy parlamentu. Obrat celní politiky a vůbec obchodní politiky anglické má býti proveden na ráz, dříve ještě než dojde k obnově středoevropských smluv obchodních s jich vysokými sazbami celními. Pro nové poměry má býti Anglie plně vyzbrojena. Ale nechť již bude zvolen ten či onen způsob, myšlenka konference jest sama o sobě dokladem, jak se vážně ve vůdčích kruzích Anglie pomýšlí na změnu dosavadní obchodní politiky an- glické, která sice pomahala Ivořiti velikost ostrovné říše britské, která ale nestačí k upevnění výbojů slití tohoto světového imperia. A to jsou právě cíle Chamberlainovy a v tom tkví i jich síla a vyhlídka úspěchu. Hnědouhelná doprava po Labi. V posledním týdnu nezměnil se v celku stav vody labské, jež dr- žela se v Ústí stále ještě mezi 50 až 54 ctm. pod norm., nutíc majitele lodí, aby zmenšenou nosnost lodní vyrovnávali vyššími sazbami lodními. V bur- sovních zprávách, jež bursa ústecká zase začala od 6. t. m. vydávat, zaznamenány tyto dopravní sazby: pro Magdeburk 560 až 450, pro Hamburk 710 až 550 a pro Drážďany 260 až 180 fen. za tunu, při čemž prvá sazba značí dovoz základní při stavu vodyo 53 ctm. pod norm. a druhá dovoz nejmenší. Při těchto poměrech nelze o rozvoji uhelné dopravy dobře mluviti a v době od 1. do 7. října dostoupil počet vagonů k Labi vypravených asi 2000, tedy asi 300 vagonů denně. Bursovní zpráva včerejší zazna- menáva, že na překladištích labských v Ústí jest ne- dostatek lodí uhelných, čímž poměry dosavadní se ještě mohou zhoršiti. Jen vydatné deště umožnily by oživení dopravy nynější do míry normální. Železářské fuse. Česká báňská společnost svolává na 28. října mimořádnou valnou bromadu. Má na ní býti podána správní radou zpráva o projektovan fusi s pražskou železářskou společností a přednesen návrh pražské železářské společnosti na výměnu akcií české báňské společnosti za akcie společnosti prve jmenované. Jde tedy o formální provedení toho, co fakticky dávno již existovalo. Žádná změna diskontu německé banky říšské Závěrový záříjový výkaz německé banky říšské vy kazoval podstatné zhoršení stavu ústavu tohoto. Zvý šená potřeba peněz obchodu a průmyslu a v prv řadě značné úvěrové požadavky německo -řišského
#21 alto_textblock #21
a pruského fisku přivodily tento stav, za něhož kovový poklad se podstatně zmenšil a oběh bankovek stoupl. Zvýšení diskontu za toho stavu usneseno nebylo, nýbrž vyčkáváno vývoje dalšího. Jak se nyní ozna- muje, vracejí se nyní peníze ve značnějším množství do banky, tak že její stav se podstatně lepší. Násled- kem toho nebude nutno diskonto zvýšiti. Bavlna. Jak »Fin. Chr« oznamuje, činila bavlnář- ská sklizeň ve Spojených státech severoamerických značné pokroky. Počasí bylo veskrze příznivo a do- vozy jsou daleko vyšší loňských. Po cenovém se- stupu počátku týdne zpevňují se kursy koncem jeho. Spekulační momenty a stoupající úhradní spotřeba evropských přádelen hrají zde hlavní roli. Vývoj cenový tohoto téhodne dán těmito čísly: bavlna na říjen pohotová říjen prosinee úno 9.98 10.30 9.80 9.90 4. 10.30 9.82 9.95 10 01 10.60 10.— 10.13 10.21 10.45 9 87 10.— 10.10 10. 45 10.08 10.16 10. 24 Různé zprávy. Správní rada akciové společ- nosti červenokostelecké tkalcovny svo- lává mimořádnou valnou hromadu na 27. t. m., ve které má býti jednáno o zmenšení akciového kapitálu a emissi nových akcií. Akciový kapitál společnosti této činil původně 5 mill. K, byl ale r. 1901 snížen na 2.4 mill. K, při čemž docíleno účetního zisku 1.2 mill. K, jehož použito k odepisům. Bilance r. 1903 vykazuje ztrátu 369.000 K, 3.3 mill. K na účtu věřitenů, za 2.2 mill. K realit a strojů, za 2 mill. K zásob a 1.7 mill. K na účtu dlužníků. Kapitál má býti více než o polovinu snížen a současně má býti zvýšen asi na dosavadní obnos 2.4 mill. K. Přesně dosud snížení a zvýšení určeno není. — Dle výr. zprávy dortmund- ské Unie činily objednávky 93.579 t. proti 100.819t. loni. Pokles vykládá se oblížemi, které dány převodem k svazu ocelářskému. — Z Pruského Slezska se oznamuje, že budou tamní ceny tyčového že- leza sníženy. Jubileum české práce. Píše se nám z Kla- tov: V řadu českých mužů svépomoci, kteří svými schopnostmi, energií a poctivostí z ma- lých vočátků se vyšinuli a tak stali se vzory mla- dým našim adeptům průmyslu a obchodu, náleží i p. Václa v Kusý, zakladatel a majitel parního staveb- ního truhlářství, zámečnické dílny, parní pily a ob- chodu s dřívím v Klatovech, kterýž v těchto dnech slaví třicetileté jubileum svého závodu, jehož vývoj pro zajímavost zde stručně podáváme. Odbyv si u venkovského mistra učení, plné útrap a strádání, pracoval v několika dílnách pražských pilně, navště- vovav tehdejší večerní průmyslovou školu za ředitel- ství výtečného dra. Ant. Majera a sám se mimo školu stále soukromě vzdělávaje. Vyzbrojiv se taklo prakti- cky i theoreticky a otužen hojnými zkušenostmi ži- vota, usadil se v říjnu 1874 v Klatovech. rodišti své choti, jako samostatný mistr truhlářský. Zde záhy na sebe upozornil jak ladností svých výrobků tak ze- jmena svou intelligencí a taktním společenským cho- váním, kteréžto vlastnosti získaly mu za krátko ši- roký kruh zákazníků. Podnikavý mladý muž se ne- spokojil s počátečními úspěchy, nýbrž vyzískaných peněz užil vždy pak k novému rozšíření závodu. Tak z nepatrné řemeslnické dílny vyvinula se za krátko velkodílna, od namáhavé práce ruční přecházelo se znenáhla, volným, ale pevným postupem ku strojnímu zařízení. Nejprve v nádvorní místnosti najaté (kolně) postavil okružní pilu s dřevěným základem na ruční pohon. Za málo roků na to najal za městem tehda ladem ležíci továrnu, v jejíž prostorných místnostech zaměstnával již 60—80 dělníků. Pověst závodu šířila se do dalekého okolí a pronikla zejmena, když skvěle obstál při dodávkách stavebních prací truhlářskýcn pro stavbu českomoravské příční dráhy. Odtud již mílovými kroky spěl závod k nynější rozsáhlosti. Za- koupiv pozemek při nádražní silnici v Klatovech, vy- stavěl p. Kusý nejprve dílnu, pak několik strojů, po- háněných lokomobilou, a konečně zbudoval rozsáhlou továrnu s dvěma parními stroji a s množstvím nej- modernějších strojů dřevo obráběcích. Zatím hrnuly se již objednávky z celých Čech i mimo ně, zejmena od podnikatelstev staveb dráh státních i zemských, která vyhledávají tuto firmu jako odborně zařízenou na práce pro dráhy, jakož i z lázeňských měst, kdež oceňuje se výkonnost závodu. Specialitou výrobní závodu toho jsou dále též okna pro zahradnické skle- níky a pařeniště, která se do celého Rakousko-Uherska rozesílají. Aby vyhověl stále se množícím objednáv- kám, rozšiřoval čilý průmyslník rok za rokem továrnu svou, doplňoval novými a novými stroji, rozšířil dílny truhlářské, připojil dílnu zámečnickou, parní sušárnu dříví, a vystavěl posléze parní pilu, na které nyní sám si připravuje maleriál pro rozsáhlé truhlářství, nakupuje u velikém množství kulatě dříví z lesů sou- sedních panství. Dnes zaměstnává závod půl druhého sta dělníků, dodává truhlářské práce pro stavby dráh v celé říši (nyní na př. též pro dráhý alpské), pro ve- řejně budovy v celých Čechách, podniká nákladné prá- ce zařizovací pro veřejné místnosti ve světových ná- zeňských místech, zkrátka stojí tu dnes mezi prvními závody toho druhu v říši k chloubě svého zakladatele a ke cti českého jména Potrohradská bursa. Minulý týden vynikal ne- obyčejým rozmachem. Koupěchuivost pronikla hned na pondělní burse v papírech bankovních, přenesla se na hodnoty železářské a konečně na papíry petro- lejné, kterým náleželo posléze vedení. Pronikavé stcupnutí bylo způsobeno silnou poptávkou domácích kruhů kapitalistických i cizích kruhů spekulačních za účasti Paříže i Berlína. Zprávy, jež docházejí z bo- jiště posílily velice bursu v příznivé kalkulaci a fi- nanční kruhy čekají, že řada dosavadních neúspěchů jest již ukončena. Na trhu bankovním soustředila se hlavní poptávka na akciích Diskontní banky, které vzpružily se během týdne ze 364.— až na 380.— Akcie mezinárodní banky stouply v téže době ze 361.— na 376.— a akcie ruské banky získaly na kursu 10 rublů a končí 307.—. Akcie volžsko-krim- ské banky obchodovaly se přechodně po 882.—. Pa- píry petrolejové, jež po několik týdnů zůstávaly bez zájmu, těšily se neobyčejné pozornosti a byly brány při prudce stoupajících kursech z trhu na zprávyo zlepšených cenách nafty. Akcie mantaševské spol. stouply ve dvou dnech o 24 rublů a získaly ještě později 3 ruble, takže končí při kursu 237.— proti 209.— předešlou sobotu. V akciích spol. Baku ko- naly se stejně veliké obraty a kurs vzpružil se ze 443.— až na 460.—. Akcie kaspijské spol. docílily dokonce stoupnutí ve výši 350.— rublů a končí 5250.— Podíly Nobelovy vyšinuly se taktéž o 250 rublů na 10.000. Papíry železářské začaly velmi pevně a po menších variacích končí při nejvyšších zázna- mech, jakých od vypuknutí války nebylo. Nejčilejší obchod konal se v akciích Putilovských železáren, jež byly hojně brány z trhu a stouply o 8 a půl rub. na 115.50. Akcie Sormovských železáren zlepšily se v prvních dnech o 4 rub., načež kolisaly mezi 170 a 173; na dnešní burse stouply až na 176.— V ak- ciích Hartmannských železáren byl obchod klidnější a kurs ustálil se kolem 171.— Akcie Mikopolských železáren zlepšily se přechodně na 96.— a kolísaly později kolem 94.—. V akciích brjanských železáren byl obchod dosti nepravidelný a kurs často kolisal až o 5 rublů v jednom dni. Posléze však uplatnila se pevná tendence a kurs končí o 7 rub. výše, nežli před týdnem. Akcie petrohradské metalurgické spo- lečnosti stouply přechodně ze 136.— až na 144.— Akcie Brjanské uhelně společnosti zlepšily se o3 ruble na 140.—. Vzestupný směr, jenž nastal u dráh, doznal v tomto týdnu pokračování. V popředí obchodu stály akcie jihovýchodní dráhy, jež na zprávy o stou- pajícím dovozu obilí a dalších příznivých vyhlídkách mohly se zlepših ze 116.— na 124.—. Z papírů stát- ních obchodovala se 4% renta po 91.50 a 91.37. Ruské losy z r. 1864 stouply o 6 rublů na 391. 50 a losy z r. 1866 zlepšily se ze 303.50 na 309.50. Cukrovar hraběte Černína v Krásném Dvoře za- hájí kampaň 10. t. m. „Záloženské a družstovní rozhledy“, časopis vě- novaný českému záložnictví a družstevnictví. Orgán Jednoty českých hosp. společenstev ve vévodství slezském v Opavě. Vychází 1. každého měsíce. Redaktor K. Husník. První číslo tohoto nového listu, jehož poslání netřeba teprve vysvětlovati, presentuje se velmi slušně. Výroční trh na dobytek v Sedlčanech Bude 12. října t.r Dodávka signálových těles povětrnostních. (Sdě- lení pražské obchodní a živnostenské komory.) C. k ministersivo orby vyzvalo politické zemské úřadys čelně korporace zemědělské, aby u inferessovanéhe
#22 alto_textblock #22
7.