#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
9. října 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 279
#5
alto_textblock
#5
lodní od něho odkoupil. .. A fotografovalje
nepachybně již mezi tím, co poháry zvonily za
anglo-německých banketech . ..
Z podrobnosti o afféře té sděluje zmíněný
list ještě, že zmizely kresby a plány něme-
ckého křižáku I. třídy »Brunšviku« v zmíněné
lodenici předposledně dostaveného, a to tak
zvaně odváděcí kresby, na nichž zřetelny jsou
jasně nejmenší podrobnosti lodní konstrukce.
Burkmeyer obdržel prý za kresby ty od Anglie
15.000 marek.
U příležitosti té dokládá »Schleswig-Holstein
Volkszeilung« ještě, že té doby staví se v lode-
nici »Germanii« dva různé druhy lodí podmoř
ských. Jeden typ staví se na vlastní účet
lodenice, druhý typ, větších rozměrů, pro Rusko.
Socialistický list vytýká proto Kruppově firmě
porušení neutrality-
#6
alto_textblock
#6
Rozpuštění italské sněmovny.
Dekret o rozpuštění italské sněmovny oče-
kává se dle římských zpráv po 15. t. m. Nov
volby konati se mají prý již 30. t. m., užš
volby 6. listopadu. Na brzké rozpuštění sně-
movny soudí se také prý z nařízeného právě
povolání ročníku 1880 do zbraně. K rozpuštění
sněmovny odhodlal se Giolitti proto, že by po
známém vojenském zakročení za posledníeh
stávek a po uzavření nové obchodní smlouvy
s Rskouskem na základech, v Italii nepříznivě
kritisovaných, v této sněmovně stěží již na vět
šinu počitati mohl.
#7
alto_textblock
#7
Ke konfliklu Viléma s vladařem lippským.
Proti nadání musilo býti plenum sněmu
lippského na včerejšek odpoledne položené od-
ročeno do pondělka dopoledne. Komise sně-
movní, radici se o známých předlohách vla
dařských, nemohla totiž dospěti k žádnému
určitému usnesení. Nerozhodnost výboru vyplý-
vala prý ze dvou momentů: Z okolnosti, že
loni vynesl delmoldský soud zemský, nejvyšš
to soud knížectví, jeden rozsudek, kterýž nebyí
ve prospěch dědiekých nárokův bieslerfeldské
linie. Druhým momentem jsou prý rozpaky
většiny komise, jež nechce se vysloviti prý prot
známé depeši Viléma II., jelikož tato nemá prý
rázu úřadního. Tak se aspoň vypravuje o dů-
věrném jednání komise. Hlavní ale potiž
docíliti pro některá ustanovení vládní předlohy
potřebné většiny dvoutřetinové jest asi v tom,
že v komisi jest proti 14 stoupencům linie
biesterfeldské právě 7 stoupenců linie schaum-
burgské. Sobota a neděle mají býti tudíž vy-
plněny dalším vyjednáváním mezi frakcemi sné-
movními. V celém knížectví chystají se profestn
tábory proti eísařské depeši a proti pánovitému
tónu jejímu.
#8
alto_textblock
#8
Nové ministerstvo v Australii.
Ministerstvo nedávno ve Spojených státech
nustralských jmenované, mělo, jak jsme již
sdělili, život krátký. Nyní dostalo se k veslu
ministerstvo, jehož premiérem stal se konečně
pan G. H. Reid. Časopis »Western Mail«,
který právě došel do Evropy, přináší podobizny
všech členů nové vlády federální. Z vitě z i lo
opět dělnictvo. Jeden z nynějších mini-
strů byl dříve policista, druhý byl horník, třei
tesař, čtvrtý sazeč, pátý klempiř, šestý holič
#9
alto_textblock
#9
Denni zprávy.
— Vyjednávání. Zasedací síň ve starém
zemském baráku na Sněmovním náměstí zůstane
po několik dnů prázdná a pustá, za to tím hor-
livěji se uvažuje a mluví v různých klubovníeh
síních. Předevčirem sešel se malý parlament
v úřadovně, nejvyššího zemského maršálka a páni
účastníci konference, respektujíce patrně povin-
posti hostů, jednali způsobem i formou, jakkoli
u vzdělaných lidí obvyklou, za nynějších po-
měrů a nynější situaci přece jen pozoruhodnou.
V kenferenci té zastoupeny byly všechny strany
i straničky a třeba že positivného nedocfleno
v této poradě praničeho, divili se účastníci, odehá-
zející ze schůze té, nemálo tomu, že šlo to tak
klidně. Optimisté vyvozovali z toho, že prý na
obou stranách jeví se touha po normálních po-
měrech, kdežto ostatní, kleří na situaci tak
růžovými skly se nedivají, aspoň tolik do-
znali, že možno v dalším jednání pokračo-
vati. Názoru tomu zjednal průchod zejmena
poslanee Prade svým doslovem, v němž ku
všeobecnému úžasu projevil přání, »aby se po-
dařilo zjednati dohodu pro nynější akci po-
mocnou a pro činnost hospodářskou vůbec.
Kdyby ta se stala skutkem, že by snad zdařilo
se na konec i dohodnutí národní. U pana
Prada mění se ovšem názory velmi rychle a
nevíme, zdali dnes již nelituje slov, která byl
pronesl předevčírem. Však honny soit qui mal
y pense. Do Vídně ovšem se telegrafovalo od-
sud, že konference u nejv. maršálka nebude
míti výsledku, poněvadž prý dr. Pacák prohlá
sil, že ohledně taktiky na radě říšské čeští po-
slanci si musí ponechati volnou ruku. Na takový
kompromis prý Němci nepřistoupí. Nevíme, je-l
»Neue Freie Presse«, jež tuto zprávu přináší,
dobře zpravena, však shoduje se s tím, co
věci přináší list z oficiny páně Mercyovy,
že Němcům po prohlášení posl. dra. Pacáka není
možno vzdati se obstrukce. Ne snad proto, že
bychom bůh ví jak po tom toužili, abysi
Němci dali říci a zanechali již trapné hry,
jako bychom byli ochotni vše jim dát i sebe
obětovat, aby na sněmu opět milostivě ujali se
práce, ale z té příčiny, abychom charaklerisovali
jednání jistých lidí a jisté kategorie tisku, při-
pomínáme, že dr. Pacák ani jiné prohlášení
učiniti nemohl. Což jest on jako předseda po-
slaneckého klubu zemského, což vůbec klub
zemských poslanců je kompetentním rozhodnouti
o tom, jak třeba se zachovati poslaneům říšským
V jaké by se octnul dr. Pacák posici, kdyby jej
klub říšských poslanců desavouoval ? Dr. Pacák
jinak než jednal ani jednati nemohl a my př-
bíjíme to, co se mu vytýká, jako pokus za-
temniti pravý stav věci a tím zakrýti zlou vůli,
jež bídě výrobních vrstev odpomoci nechce,
naopak jež se zjevnou tendencí, kořistiti z této
bídy, vykroutiti se chce z povinnosti oproti
trpícímu obyvatelstvu, volajícímu po pomoci.
Nezdaří li se pokus odstraniti překážky, jež
v cestu se staví sněmovnímu projednání tak
zvaných předloh a návrhů »nouzových«, ne
budou uím vinni poslanci čeští, nýbrž Němci
#10
alto_textblock
#10
O tom nebude pochybnosti ani v obyvatelstvu
českém ani v německém. Tolik ujišťujeme německé
odpůrce snah pomoci trpícím, že poslanci čeští
na vějičku jimi nalíčenou lapit se nedají a že
za několik millionů, které lid náš beztoho sám
nucen bude vypotiti, panu dru. Körbrovi vídeňský
parlament dělným neučiní, dokud nedostane s
jim pevné záruky, že známým a oprávněným
jejich požadavkům v ohledu národním bude
vyhověno.
— Jak vznikla německá obstrukce sně-
movní. Tónem dělaného mravního rozhořčení
který ale v pravdě zní jako známé volán
v žargonu podomních židovských vetešníků, táže
se »Prager Tagblatt«: »Wie hajst?« Což se
nemluvilo na konferenci u nejvyššího zemského
maršálka pranie o vzniku německé obstrukee
na sněmu? Což jiného je tato obstrukce než
obrana v nejkrajnější nouzi oproti soustavnému
národnímu znásilňování Němců na sněmu če-
ském? Projovili snad poslanci čeští slovičkem
jen ochotu, že napříště jinak se zachovati
chtějí? Nadarmo nemluví se o jisté kategorii
drzosti, jež vlastní je těm, jimž list pana
Mercyho je vyvoleným orgánem. Povíme za
poslance české, jak obstrukce vznikla: Jednalo
se o změnu volebního řádu do obef, pokud jde
o hromadné jmenorání čestných, k volbě opráv-
něných měšťanů. Je přece známo, jaké švindl
a jaká darebáctví se v tomto sméru Něme
pášou. Však zamýšlená oprava netýkala se snad
pouze Budějovic, na nichž Němcům ovšem nej
více sešlo, nýbrž všech obcí v království a šlo
o to, učiniti konec praxi, která je negací práva
a paškvilem na to, čemu se říká jednání zá
konné. To je násili, když zákonem mělo být
odstraněno lslivé, podvodné vyznamenání růz
ných pobudů, jimž dostalo se česlného a ne
čestného měšťanství v Budějovicích jen za tím
účelem, aby v městě, v němž žije dvacet tisl
Čechů a sotva deset tisíc Němců a odrodileů,
zůstala při panství úplně německá obecní správa?
To je »násilí«, odstraniti cestou zákonodárnuu
takovýto do nebe volajíeí nešvar? Poněvadž ale
Němci cítili, že by opravou mu učiněn byl konee
proto jejich poslanei svou sankci dali obstrukci
jež takto vznikla. Zvedl se poslanec Bachmann
způsobem, jenž zcela do jiných místnosti se hodi
než do shromáždění slušných lidí, jal se pou-
štěti uzdu své německé zlosti, až na konee
bouchnul na pult a provolal, že Němci si dalš
»znásilňování« nedají líbit. V okamžiku tom
z německých poslanců nikdo z místa se an
nehnul. Applaudovali sice zuřivě posl. Bach-
mannovi, však na obstrukci nepomýšlel z nieh
— jak mnozí, byvše ve směru tom interpello-
váni, sami doznali — nikdo. Však mimo lavice
v popředí stál posl. Glöckner, známý výstřednik.
jenž v okamžitém návalu zbouřených eilů
v pravém toho slova smyslu zařval na celé kolo
se při tom chechtaje; »A co, pojďme do ob-
strukce! Za českou obst ukci ve Vídni německou
obstrukci v Praze!« — Za Glöeknerem spustil
Všeněmci a pak ostatní. Tak vznikla německá
obstrukce, jejíž intellektuálním původcem byl —
pan Glöekner. To je faktem, nechť se za to
Němci stydí nebo ne. A že tento vznik jeji po-
slancům českým neimponuje, rozumí se sam
sebou. Na to bude tištěná drzost v Panské ulie
dlouho čekat, než nalezne se český poslanee
který, aby přiměl Němce k laskavému spolu-
působení na českém sněmu, dá jim ujištění, ž
si všechny jejich nestoudnosti a všechna bez
práví a násilnosti, jichž se dopouštějí, na příště
ochotně dá libit.
— Státní němčina v severní Americe
Aby česká veřejnost pochopila, jakými ohrom-
nými sny a svět objímajícími plány živen jest
chauvinismus našich Němců, dlužno uvěst
v té příčině velice významnou úvahu libere-
ekého orgánu Pradova, napsanou k t. zv. ně
meckému dni na světové výstavě v St. Louisu
v Americe, kterýž určen byl na den 6. t. m
Něco tak bezpříkladně nadutého a troufalého
už dávno nebylo tištěno ani v jazyce nejbez
uzdnější domýšlivosti na světě. Bodrému Lihere-
čanu jest německý den st. louisský důkazem, že
severoamerické němectví konečně procitlo ze
svého spánku a projevilo pevnou vůli, že nechee
se déle zříkati místa příslušícího mu podle jeho
počtu a kulturního vlivu. Neboť Němectvo činí
prý třetinu bílého obyvatelstva a více než
dvacet millionů (wieserovskou methodou počl-
táno !) Severoameričanů má v žilách svých ně
meckou krev. Anglická většina naproli tomu
skládá se z méně cenných Irů i kromě
těch jsou v Americe ještě jen Hollanďanéa
Norové u větším počtu usedlí. Jenom nacionální
sebezneuctívání a chtíč napodobení ciziny,
Němeům ode vždy vlastní, způsobily prý, že
angličina došla ve Spoj. státech
uznání jakožto státní jazy k. Přes
to přese všechno jest prý anglický ráz
tohoto velkého svazku států toliko dílem bez-
ohledné, nikoli přes příliš silné většiny. Po-
hříchu jest prý však N. York co do velikosti
druhé německé město na světě svým rázem
»nejangličtější«, neboť tu prý dalo se němectv
úplně do anglického vleku. Procitnutí německé
národní duše, které nyní nastalo, opravňuje prý
očekávání, že Němci uvědomí si svoji odlišnost
od Angličanů. Takovým tónem to jde dále
i přímo vyslovuje se v článku jakožto cil ně-
meckého hnuti v Americe, dobýti ně m-
čině místa, jakého jí přísluší, to
jest platnosti státního jazyka Spoje-
ných států severoamerických! Nie
více a nie méně! Úkolu toho dosaženo býti má
prací německoamerického nacionálního Bundu
jeho místních skupin pomocí evropské vlasti.
hájením práv německého jazyka a — — mravů.
zakládáním německých divadel, škol, knihoven.
»Školou dobýti Ameriky němčině a němčině
místa, jaké jí tam náleží, toť zajisté myšlenka
mnohoslibná, kéž tento úmysl vedl nejen slovy
ale i skutky německý den v St. Louisu !« tak
končí liberecký německý nacionál svůj závratný
výhled do budouenosti Kolumbie, podnícený
telegramem, zaslaným od císaře Viléma něme-
ckému vyslanci v Americe baronu Speckovi.
zvanému v Německu »Speckchen« pro komickou
úlohu, kterou hraje při dvoře Rooseweltově
Císařská depeše přála Němcům v St. Louisu
sjetým štěstí, aby den jejich byl důstojným dů-
kazem toho, »co v úžasném vývoji velkého
zaatlantického státu svobody znamená německé
přistěhovalectvo«. Z Liberce ovšem nebude
vržena do Ameriky pochodeň národního zášt
a německé dobývačnosti. Leč iednotlivé skupiny
#11
alto_textblock
#11
něm-amer. Bundu a tak zvaných stát. Verbandů
německých stojí bezmála na témž stanovisku
i usnášejí se na propagandě t. zv. »německých
enosti a jazyka« v boji proti »nativistům«
Američtí »nativisté« jsou ovšem z jiného ma-
teriálu, než na př. »nativisté« v Čechách.
V Americe by se leckteré osvědčení německé
enosti, podle vzoru ve smíšeném území našem
oblibeného, nepochybně dostalo stručným řízením
před soudní stolici — Lynchovu. Vnucování
eizí národnosti a boj o panství jedné národnosti
nad druhou jest hrobem každé svobody a na
to není v Americe pomyšlení!
— Pražský dopisovatel mosteckého štváč-
ského lístku replikuje na naši obranu národního
kolku proti jeho útoku, vedenému na pražské
»tabákové Marjánky«, národní kolek v trafikách
prodávající, Pokračuje ve svém komickém sápání
se na tabulky, oznamující na c. k. trafikách
prodej národního kolku i prohlašuje, že prý to
tak daleko ještě nepřišlo, aby v hlavním městě
Čech, kde žije ke 40 000 Němeů (bez 23.000 11).
staly se c. k. tabákové trafiky bez německého
odporu »rejdištěm nejhorších českých bojovných
spolků« atd. atd. Nuže pražští »Němci« neza-
chovají se dle mosteckého diktátu a ťabulek na
trafikách i národního kolku v trafikách prodáva
ného si ani nevšímnou. Kdyby jednali jinak a
chtěli jakýmkoli způsobem dotýkati se zavede-
ného již prodeje, snebo dokonce a třeba i bez
úspěšně protestovati proti prodeji národního
kolku v c. k. trafikách, mohlo by se snadno
stát, že by se tabulky v slovanských barvách,
sklad národního kolku oznamujíci, rozmnožily
po Praze v tisících exemplářích a že by Čeeh
prostě ani nevkročil do závodu, kde by již na
prahu nebyl uvítán tImto návěštím, svědčícímo
národní povaze obchodu, jehož je zákazníkem.
Protož pomalu s tou flintou a hezky zticha
a jenom ne předčasně ohlašovat nějaké »ener-
gieké zakročení se strany německé«. Tomu by
se již zarazila prudkost mnohokráte osvědčeným
prostředkem. My opakujeme prostě, že si na
národní kolek sáhnouti nedáme, stůj co stůj a
z klidu, s jakým to pravíme, nevyruší nás ani
tato největší drzost, která kdy na německém
čele rohy dostala!
— Mezinárodní sjezd míru. Třináclý mezi
národní sjezd míru byl zahájen, jak oznamuje
»Temps«, dne 7. t. m. v Bostonu, v Tremon
Templu. Členy sjezdu uvítali případnými řečmi
starosta bostonský pan Collins, guvernér státu
Massachuseelts pan Bates a státní sekretář pan
Hay. Největší pozornost vzbudíla řeč posledního,
jenž prohlásil se nadšeným přívržencem díla
míru, a pravil, že president Roosevelt chce při
spívati k jednání o smírné vyrovnávání sporo
mocí evropských, nakloněných myšlence smírčíeh
soudů. Státní sekretář Hay zmínil se dále o jed
nacím pořadu parlamentu anglického, navrhují-
cího, aby lodní náklady soukromého majetku
nepatřicí do válečné kontrabandy, byly chráněny
před zničením neb zabráním se strany válčicích.
President republiky severoamerické nechtěl letos
v letě zaměstnávati mocnosti tímto projektem,
k jehož projednávání nebude možno přikročiti
dokud nebude urovnán krvavý konflikt na nej-
zazším Východě. »Ale přejeme si,« pravil pan
Hay dále, »vroueně, aby mír opět brzo nastal
mezi dvěma národy, k nimž nás pojí četné histo-
rické styky, a doufáme, že brzo budeme moci
se vrátiti k této otázce.« Hlavní otázkou nyněj
šího kongresu míru bude, jaký by se měl najiti
nejpůsobivější prostředek, jímž by státy mohly
přispěti k brzkému zakončení války rusko japon-
ské. V první schůzi za předsednietví p. Andrev
Whita, presidenta severo-americké delegace na
kongresu v Haagu, jednalo se o díle a vlivu
rozhodčího soudu v Haagu. Ostatní schůze budou
věnovány rokování o zmenšení zbrojení, o vy-
chování mírumilovnosti u lidu, o vzájemných
stycích rac, o zájmech a povinnostech dělníků.
lidí praeujících a žen vůči zlu války. Za před-
sedu kongresu byl zvolen známý filantrop par
Robert Treat Paine, jenž vyslovil přesvědčení,
že doba všeobecného míru světového je méně
vzdálená nežli se myslí. Řečník zmínil se o reso
luci, jednohlasně přijaté, ve prospěch zaveden
úmluvy rozhodčích soudů mezi Anglil a Spoje
nými státy, a projevil naději, že kongres bude
moci podobně se zasaditi o úmluvy arbitráže
německo americké, franko-americké atd. a tak
upevní se mír světový.
— Kluby občanské. Klub voličo
novoměstských koná v pátek dne 14
října t. r. v dolejších sálech restaurantu Chodě
rova ve Ferdinandově třídě v 8 hodin večer
klubovní členskou schůzi, na jejíž
program položen časový rozhovor »o nynějším
právním a hospodářském stav
středního obehodu«, jejž zahájí ná-
městek sekretáře Nového obchodního gremia pan
JUDr. Emil Hoffer. Uvedení hosté budou
vítáni.
— Klnb mladší generace národní sirany
svobodomyslné zahájil po prázdninové přestávee
opětně činnost. V přesvědčení, že reorganisace
národní strany svobodomyslné, jež právě v těchto
dobách se vším úsilím se provádí, vyžaduje ne-
unavné a bedlivé součinnosti všech horlivýcha
upřímných přívrženců strany, ustavil správní
výbor klubu, řídě se správnou zásadou dělby
práce a za účelem čilejší agitace, jednotlivé od-
bory, jež členům klubu jsou přístupny, tak že
tito, aniž by musili vyčkávati členských schůzi
podle své snahy a sily v nich účinně spolu-
působiti mohou. Úkolu svému, zjednati totiž ve
všech vrstvách národa českého co nejvíce pří-
vrženců pro původní program svobodomyslný.
který zajisté jest posud nejlepší a v pravdě ná-
rodní, chce Klub mladší generace národní strany
svobodomyslné dostáti častým stykem s lidem
veřejnými schůzemi v Praze i na venkově a
poučnými přednáškami o výchově politické, kul
turní a národohospodářské. Za tím účelem sla-
novil správní výbor již řadu veřejných členských
schůzí, z nichž první jest svolána na čtvrtek
13. října t. r. o 128. hod. več, v místnostech
klubu národní strany svobodomyslné v Měšťanské
besedě v Praze. Na programu této prvé schůze
členské jest časová přednáška: »Vliv císařského
titulu rakouského na ústavní poměry rakouské«.
kterou prosloví jednatel klubu p. dr. B. Baxa
načež následuje přednáška člena správního vý-
boru odb. uč. p. Frydrycha »o úkolu a orga
nisaci Klubu mladší generace národní strany
svobodomyslné« s příslušnou rozpravou. Výbon
klubu zve tímto všechny své členy, aby v počtu
pokud možno nejčetnějším dostavili se do tétc
#12
alto_textblock
#12
členské schůze, doufaje, že tato schůze bude
slibným počátkem činnosti příští. Hosté, členy
klubu uvedení, mají volný vstup.
— »Lumír«, přední literární časopis český
bude v příštím XXXIII. ročníku vycházetiv
změněné úpravě a obsahu. Dosud výlučně belle-
tristický list tento bude vydáván jako mě
slční revue se širším programem, věno-
vaným literatuře, umění a veřejným otázkám
»Lumír« bude podávati obraz české činnost
myšlenkové i rozhled po světech ostatních, jež
jsou nám přibuznými, jako Slované, nebo bliz-
kými a sympatickými jako Francie, a již nám
imponují jako Anglie. — Zvláštní pozornost vě-
novati chce stykům českým s cizinou a zahra-
niční propagandě naší. Redakci »Lumira« po-
vede i na dále Václav Hladík. První číslo
měsíčníku »Lumira« vyjde 15. října.
— Osobní. Pan MUDr. A. Derfl, em. sek. lék
c. k. všeobecné nemocnice v Praze, na oddělení prof
Maixnera a prof. Janovského, operační elév na kli-
nice chirurgické, porodnické a ženské, zahájí dnem
10. t. m. praxi lékařskou na Mělníku proti škole
čís. 121. — Pan MUDr. Frant. Zahradnický
primář a operatér všeobecné okres. nemocnice v Ně
meckém Brodě, vrálil se z cest a ordinuje opět v ob-
vyklých hodinách. — Zubní lékař p. MUDr. Alíré
Baštýř vrátil se ze sludijních cest v Americe do
Prahy a zahájil opět ordinace.
— Rodinné zprávy. Pan Josel Vítek, techn.
úřadník zemského výboru král. českého a choť jeho
Emilie, roz. Skřivanova, dcera maj. domu
závodu pekařského, oznamují, že slavili sňatek svůj
dne 8. t. m. v chrámu sv. Václava na Smíchově. —
Slečna Mařenka Zajíčkova a pan Jan Gal-
lat, učitel na měšť. škole v Přelouči, slaviti budou
sňatek dne 11. t. m. v kostele sv. Bartoloměje v Par-
dubicích.
— Úmrtí. Dne 8. t. m. o 6. hodině ranní zemřel
na Král. Vinohradech pan Václav Nežerný,
soukromník a pražský měšťan. Pohřeb koná se
v ponděli dne 10. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu
sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov olšan-
ský. — V pátek zemřel v Brandýse nad Lab. bývalý
dlouholetý obecní starosta, člen okres. zastupitelstva,
zasloužilý ředitel městské spořitelny, člen mnoha
vlasteneckých spolků a korporaci pan JUDr. J ose
Viták, advokát. V zesnulém »trácí město i celý
okres vždy svědomitého, poctivého pracovnika, vzor-
ného vlastence, muže pevného charakteru. Přičině-
ním jeho byla uskutečněna také velká trať dráhy
Brandýs Neratovice. Čest budiž jeho památce ! —- Na
jihu, kdež úlevy v dlouhé nemoci hledal, zemřelv
noci na včerejšek prokurista Hospodářské úvěrní
banky pro Čechy, pan Edmund Dehler, jenž
bezmála třicet let služeb svých ústavu věnoval. Po
hřební slavnost koná se dne 10. t. m. dop. v 11h
v síni evangelického hřbitova na Král. Vinohradech
odkud následovati bude převezení na nádraží státn
dráhy.
— Z české univarsily. Professor Louis Feller
lektor francouzské řeči a literatury při české univer-
sitě, bude v tomto semestru zastupovati zemřelého
prof G. dra. Mohla v řízení praktického oddělení
románského semináře při c. k. české filosofick
fakultě.
— Přednosla c. k. státní dráhy, který nezná česky
Píše se nám z Jablonce nad Nisou: Pan K. obdrže
zásilku zboží a ačkoli adresa byla úplně česká a ná
kladní list také český, neboť zásilka byla z Velvar.
přec oznámení o došlé zásilce na nádraží jablonecké
dostal adresát pouze německé. Když se tázal přednosty
stanice po příčině toho, objevilo se, že p. přednosta
stanice c. k. státní dráhy, František Fůgner, nezná
ani slova českého. Pomocí tlumočníka bylo mu
nutno sděliti, oč se jedná. Přednosta šel pak s p. K.
do nádražního skladiště, kde se do p. K. hrubě pustil
všichni zřízenci, co prý to žádá; nastalého tím zmatku
použil p. přednosta a — zmizel. Pan K. zřízence
rázně poučil o jich povinnostech a podá stížnost k ře-
ditelství do Prahy, které by důkladně mělo upozorniti
úřadníky a zřízence v Jablonci na jich povinnostia
slušné chování k obecenstvu českému. Na témže ná-
draží žádal cestující česky zpáteční lístek do Liberce
Úřadující podúřadník však drze okénkem vykřikl
was? (Co?) A když cestující opakoval svou žádost,
odpověděl: Was ist das (Co to je) „spatccny“? Teprve
na slovo „retour“ lístek vydal
— Z obci předměstských. Z městské rady
na Kiál. Vinohradech. Za pana Josefa Jung-
wirtha, zesnulého člena městského zastupitelstva, po-
volán do zastupitelstva první náhradník III. sboru
pan Václav Šubert, mistr pokařský a vlastník domu
Místodržitelství království českého schválilo výnosem
ze dne 14. září plány na stavbu městského divadla
Slavební úřad dožádán, aby nařídil stavební komisi
Odborné pokračovací škole pro zlatníky, stříbrníky
a klenotníky v Praze, Národní jednotě pošumavské
pro pohořelé ve Vimperce a národní jednotě severo-
české pro slavnost „Praha—Podkrušnohorsku“ při-
spěla rada městská po 200 korunách. Podle zásadního
usnesení městské rady ze dne 26. července nepřipou-
štějí se již čtvrtcihelné příčky. Rada městská se
usnesla, aby jako voda pitná také i říční voda po-
trubní bakteriologicky stále se zkoušela. Ke stížnosti
na kouření tabáku v tržnici usnoseno kouření tam
zapověditi. Městská technická kancelář předloží návrh
na osvětlování sadů při Slezské třídě. V ulici Balbí-
nově, Brandlově a Rubešově rozšíří se chodníky a
ulice Chocholouškova se vydláždí. Náměstí krále Ji-
řího zaváží se do úrovně, slanovené plánem polohy
Městský zahradník předloží návrh na úpravu sadů
Riegrových. Pro napájení ptactva zřízena v nich
u rozhledny nádržka. Jménem zemědělců podána
žádost za odpis pozemkových daní pro letošní sucho,
Zemský výbor král. českého schválil obci hřbitovní
dávky; tyto vybírají se od 15. září. Na městském
hřbitově smí se obkládati kamennými obrubami toliko
hroby na rozích cest. — Z městského úřadu
v Žižkově. Na základě usnesení městské rady ze
dne 9. září 1904 a schválení městského zastupitel-
stva ze dne 7. října 1904 doplněn byl plán polohy
města Žižkova na pozemcích č. kat. 561/1, 575/1 a
598 nad bývalou usedlostí „Čapková“ novou regu-
lací. Doplněný plán polohy měsla Žižkova vyložen
jest po dobu čtyř týdnů ode dne 11. října počínaje
u městského úřadu v Žižkově v I. posch. městské
radnice na Basilejském náměstí čís. dveří 4.
— Vojenský věstník. Podmaršalek Klar. ředitel
opevňovacích staveb v zabraných zemích, dán byl
na svou žádost do pense a jeho nástupcem jmeno
ván gm. Lobinger, ženijní ředitel v Přemyšlu.
— Nynější situace sv.-václavské záložny. Neblahá
a truchlivá historie klerikálního peněžního ústavu
z Retězové ulice na Starém městě pražském dospívá
k nové kapitole, neméně smutné minulých. A co bylo
těch všelikých překvapení v minulých dvou létech,
ode dne 10. října 1902, kdy za mříže byli dopraveni
všichni ti velikáni a předáci sv.václavské záložny
s monsignorem Drozdem a s ředitelem Kohoutem
v čele! Překvapení rozrušujících nejen pro členy zá-
ložny, ale i vkladatele! Při tomto dvouletém jubileu
možno vzpomenouti alespoň hlavních událostí, jež se
odehrály jednak v budově sv.-václavské záložny jednak
mimo ni, zejmena v soudních siních. V pátek dne
10. října 1902 byly uzavřeny dvéře této záložny a zá-
roveň zavřen byl předseda její P. Drozd, ředitel Ko-
hout, pokladník Hercík, účetní Pekeländer, Drozdova
hospodyně Mádlová a odhadce Hueber. Zprávy o tom
působily sensačním dojmem nejen v Praze, ale i na
venkově a vkladatelé, kteří v domnění, že kněžská
záložna je bezpečným peněžním ústavem, přinášeli
do ní své úspory, ve velikých zástupech obléhali zá-
ložnu, takže ve vestibulu průchodního domu záložny
panovala mnohdy až nebezpečná tlačenice. Tenkrál
bylo zástupcům zvěstováno: „Lidičky, nebojte se a ne-
strachujte! Škoda obnáší sotva půl millionu koru
a záložna má přes půl millionu reservního fondul
A tenhle dům, v němž jste shromážděni, má cenu
na million korun!“ Byli mnozí, že tomuto prohlášení
věřili a trpělivě čekali, že dostanou vklady své na-
zpět. Vkladatelé později se rozdělili se na tři skupiny
ovšem nahodile, bez dorozumění. Jedni stále doufa
a čekali na chvíle, kdy se začne v záložně vyplácet
Druzí spokojili se s menším obnosem, milerádi upo-
slechli vyzvání, slevili 25% ze svých vkladů a putovali
do záložny, kde zástupcové sanačního sdružení vyplá-
celi 75 na vkladní knížky. Třetí skupina nebyl
spokojena s jedním ani s druhým a nalehala žalobam
na zaplacení celých obnosů vkladů. Tato skupina nej-
#13
alto_textblock
#13
více starostí záložně způsobila. Pořádány schůze člen
v nichž byli na pranýř stavěni nespokojení a nedočka
vkladatelé i jejich právní zástupcové a všeliká opatřen
aranžována k odvrácení pohromy konkursu. Mezitín
opatřován fond garanční a sanační. Duchovenstv
všech stupňů a zejmena nižší klerus ochotně upisovl
i obnosy nad své poměry značné k záchraně zálotn
a slíbil je složit pro případ odvrácení kou-
kursu od sv.-václavské záložny. Když ale znal
soudní zjistili schodek záložny skoro obnosem devii
millionů korun, pominula veškerá naděje na záchranu
záložny a zabrzdil se i rozjetý kolos ochotného upiso
vání příspěvků. Byla založena záložna „Důvěra“, a
níž si vkladatelé sv.václavské záložny slibovali, k
zaplatí všem vklady a když nemohla očekávání t
splnit, zanevřeli na ni. Od vlády na mírný úrok op-
třeny 3 mill. korun, vkladatelé byli vyzváni, ab
všichni předložili knížky a slevili 25% a poněvad
se tak nestalo, nebylo možno použit vládou zapo
čených peněz. Někteří vkladatelé dostali plné zapla-
cení (záložna sv.-václavská tvrdila, že to nebylo z je
peněz, ale vkladatelé se na to neohliželi, jen když pe-
níze dostali) a to bylo pohnůtkou jiným, aby také ža-
lovali. Záložna s největším úsilím opatřovala peníze
uzavírala smíry se žalobci a platila jim kvoty, je
aby konkurs byl odvrácen. Appellováno důrazně
horoucně na upisovatele k fondům sanačnímu a p-
rančnímu, aby upsané obnosy složili, neboť přeeu
složením peněz bylo lze konkurs odvrátit — ale na-
zvíce bezúčelně. Jako dříve záložna ochotně a s radosí
uveřejňovala seznamy upisovatelů, mohla později uve
řejňovat seznamy těch, kteří upsali sice, ale nic ne
chtěli zaplatit. Záložna platila kvoty na 75% ze svého
a když neměla, dlužila se a dávala do zástavy sve
hypotéky. Dokud platila, bylo dobře, ale jak přestak
shrnuli se vkladatelé a žádali důrazně zaplacení. Z-
vedli řízení před soudcem konkursním a bylo při něn
přes 70 advokátů zastoupeno. Záložna předložila slav
aktiv a passiv a soudce konkursní — nevyhověv žádosl
za okamžité prohlášení konkursu — rozhodl, by bilance
byla prozkoumána soudním znalci. Tím záložna zl-
skala nové 4 měsíce času, ale v této lhůtě nevyskyt
se žádný očekávaný vykupitel. Několikrát slibováno.
že je zahájena akce s peněžními ústavy, kterou budo
uspokojeni vkladatelé a ode všech mrzutých soudnícl
kroků ochráněni členové — ale všechny naděje zkla-
maly. A co mezitím se stalo! Před rokem tvrzeno, že
mezi členy sv.sváclavské záložny nalezají se přečelnl
zámožní lidě, kteří budou moci značnou měrou uhradi
schodek záložny. Ve skutečnosti byl to ale klam. Tu
a tam některý domnělý člen složil několik tisícovek,
aby měl od záložny pokoj, ale neuznával tím ješti
své členství. Vykoupení bylo v záložně přijato, poně-
vadž spor byl velmi pochybný. A kolik sporů sv.-vá-
clavská záložna přece zahájila, tolik měla zamitnutých
žalob. A když přece tu a lam vyhrála spor, neměla
výhra žádný význam, poněvadž žalovaný člen nemě
pražádných prostředků k placení! Vypsány byly r
partice, ale těch dnes už žádný člen neskládá. Bol
by rád platil, ale nemé čím, nebo nemůže dosíci vý-
půjčky, anebo popírá členství. A takových sporů by
také mnoho vyřízeno, že soud dal za pravdu domně-
lému členu a prohlásil, že není členem záložny, po
něvadž nesplnil veškeré formality, jaké se vyžadoval
u každého, kdo se měl stát řádným členem záložr
Dnes už nemůže nikdo počítat s určitým obnoen
repartičním, poněvadž repartice už nic nevyneso
A zatím rána za ranou jak hrom na další exister
sv.-václ. záložny dopadala! Nově založená Čes. záložn
nemohla ještě rozvinouti v plném rozsahu záchranne
činnost a spory, které zahájila proti členstvu záložn
sv.-václavské, rovněž nebyly korunovány vítězstvím
Svatováclavská záložna postupovala repartice člení
záložně České a když tato žalovala na zaplacení, ro
hodly soudové, že nemá k tomu legitimace. A kdy
žalovala repartice záložna sv.-václavská, opět se
upírala legitimace, poněvadž nemůže prý žaloval
obnosy postoupené! A další ještě rána! Před týdnem
tři domy sv.-václavské záložny dostaly se do dražby
Získala jich sice záložna „Důvěra“, tedy ústav nikol
nepřátelský záložně sv.-václavské, ale za tak nízkou
cenu, že i mnozí věřitelé hypolekární vyšli při tom
na prázdno. Dům záloženský, přede lvěma roky n
million korun odhadovaný, přiklepnut byl při dražb
za 411.000 korun. Tedy skoro o 600.000 korun klesla
aktiva záložny při jediném domě! A co na dalších
dvou domech zátozna ztratila, vidno ze zaslána, n
jiném místě t. l. uveřejněného. — A další notná rána
nastane, až předloží soudní znalci své dobrozdání
bilanci sv.václavské záložny. Jsou to velm
truchlivé číslice. Znalci měli po opětně a opě
ně prodloužené lhůtě dobrozdání předložit předevěl-
rem, ale zase byla povolena lhůta. Lhůta, s níž u
ani konkursní soudce p. rada Müldner sotva souhlasí
Včera při rozmluvě s právním zástupcem sv. -václavsk
záložny p. drem. J. Zavadilem u zemského soudu
vyslovil to zcela jasně a důrazně: „Takhle to
dále už jít nemůže!“ To znamená už velice
mnoho, když konkursní soudce takhle se vyslovil
Proto „Česká záložna“ usnesla se na rychlo vydat
nové provolání ke vkladatelům: Přijďte všichni, kdož
máte pohledávky u sv.-václavské záložny a prohlašt
že se spokojíte s 50% kvotou nynějšího svého poža
davku. Neučiníte-li tak, není vyloučeno, že nedost-
nete ani haléře! — Uváží-li se, z jakého prostředí s
stává seznam členů, uváží-li se, jak skrovná jseu
aktiva záložny, není k tomu zapotřebí veliké fantasi,
aby se nabylo přesvědčení, že je opravdu zle a t
zejmena pro vkladatele!.
— Manifestační schůze veškerého železniční
personálu s pořadem: „Důsledky zdražování životnícl
potřeb na poměry železničních zřízenců“ koná se
dnes v neděli přesně o 9. hodině dopoledn
ve dvoraně velkorestaurace „U bílé labutě“ na Poříčí
— Naše obchodnictve a živífostnictvo a úlad
upozorňují se na právě vyšlou brožuru Františka So
chůrka: Praktická spisovna č. registra-
tura. Podává návod k jednoduchému, ale praktickému
uschování písemných dokladů a lze jí dosíci snadnéh
přehledu veškerých písemností. Cena brožury 20 hl
možno ji koupiti ve všech knihkupectvích, zejmen
v knihkupectví a nakladatelství Grosman Svopoda
v Praze, Ferdinandova tř. č. 40.
— Král. česká společnost náuk (třída fil.-histor-
cká). V pondělí dne 10. října bude čtena částka spisu
o svobodnících českých v 15. a 16. století, jejž seps
dr. Václav Müller, professor v Německém Brodě
Předloží se zpráva dra. Karla V. Adámka o urbářích
holelínského statku špitálského a rozprava Vojtěch
Krčmáře o rozdělení egyplských dějin ve starém věku
Nákladem Společnosti vyšly dopisy o českých blouz-
nivcích náboženských, odvedených k vojsku r. 1783
upravené k tisku od prof. Č. Zibrta: Korrespondenc
Johna Bowringa do Čech, vydané řed. Robertem Be-
rem: Qualtuor Evangelia ante Hieronymum latine
translata, denuo edidit J. Belsheim. Nákladem jubi
lejního fondu vyšel spis professora V. Vondráka O po
vodu Kijevských listů a Pražských zlomků a o bohe
mismech ve starších církevně-slovanských památkách
vůbec; přidány jsou světlotiskové snímky hlaholskýe
zlomků Pražských.
— Z Právnické jednoty. Ve čtvrtek dne 13. říjn
koná se o 6. hodině večerní v malé promoční sl
Karolina zahajovací týdenní schůze letošního obdck
Na pořadu jejím jest také projev účasti v oslavě st
leté paměti vyhlášení francouzského zákonníka Cod
civil a přednáška dvorního rady prof. dra. A. Zuckn
„O přestupcích a jich potrestání“. Slavnost stole
paměti vyhlášení zákona ze dne 30. ventöse roku
XII. (čili 21. března 1804), kterým spojeno bylov
jeden celek dříve již schválených 36 zákonů, poměr
práva občanského v tehdejší Francii upravujících, buc
uspořádána ve dnech 29. října 1904 v Paříži na po
pud učených společností „Sociétě de Législation com
parée“ a „Société d'Etudes législatives“. Slavnost budo
míti ráz čistě vědecký a vlastenecký. V programa
rokování jest také úvaha o prostředcích, jimiž dal
by se nejlépe zahájiti reforma Zákoníka občanského
Jádrem slavnosti bude slavnostní schůze za předsel-
nictví ministra spravedlnosti. Z cizích právníků zván
jsou k ní toliko členové jedné neb druhé uvedene
učené společnosti; mezi jinými z našich právníků
jako člen „Société de Législation comparče“ plel-
seda Právnické jednoty dv. r. prof. dr. A. ryt. Randa
Čeští právníci se upozorňují, že se mohou za členy
Právnické jednoty na rok 1905 (ročně 8 K) hlásiti jil
nyní, ježto se jim výkon práv členských přiznává jii
ode dne přijetí. Kdo by chtěl v jednotě přednášeli
obrátiž se na II. jednatele p. dra. Viléma Pospíšila,
koncipistu městské spořitelny pražské.
— Vypsání cen technických a průmyslových.
Jednotě průmyslové sdělila „Société industrielle“v
alsaských Mulhouzách opětně vypsání konkursu na
rozřešení značné řady úkolů a otázek z chemické
technologie (zvláště barvítství a zpracování fkaniv
z mechanické technologie, přirodních a obchodních