ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 efa48dd0-71f4-11dc-9239-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 69
#1 alto_textblock #1
9. října 1904
#2 alto_textblock #2
I. Příloha „Národních Listu
#3 alto_textblock #3
K číslu 289p.
#4 alto_textblock #4
Strana 13.
#5 alto_textblock #5
Výtvarné umění.
#6 alto_textblock #6
Z Düisseldorfu.
#7 alto_textblock #7
= Ubezpečuji vás, že není zcela opráv něno, pošklebovati se našemu století jako psa vému; kdyby vám přišly na oči všechny obrazy. jež se malují a prodávají, od čehož vás chraniž Pinbůh a všichni svatí, došli byste k poznání, že je stejným právem možno onen zlatý věk jmenovati také malovavým. Co do početnosti produkce nemají si věru tábory štětce a péra co vyčítati. A ještě v mnohém jiném. Na obou stranách je geniální tvůrce vzáenou výjimkou, talenty jsou nepoměrně hojnější, z těch vyšine se několik na úspěchové a modní zjevy a za těmi capou tisíce a tisíce napodobitelů a opa- kovačů, nepočítaje legiony těch, kteří malují, poněvadž drží právě štětce v ruce a na palei paletu. Nejsou-liž to tytéž kategorie jako v pí- semnictví? Každá větší výstava k tomu snáší doklady. Jsem ve čtvrté výstavě na této projížďce, výstavě s očividnou péči a jistě mnohými hoř- kostmi vybrané, kde tři čtvrti přihlášek, v ně- kterých odděleních, bylo odmítnuto a katalog je těžká tlustá kniha. Ba dokonce nosím ted dva; v jednom je zaznamenáno moderní, druhém staré umění. Toto samo stojí za pouí do tohoto hezkého, přívětivého, očividně boha- tého a dobře žijícího města, do tohoto solidního, velkého a úhledného paláce výstavního, dnes stojícího prostřed květin, pavillonů a restauraeí na ploše zahradnické výstavy na samém břehu širokého veletoku. Porýnské umění v minialu- rách od devátého, v deskových obrazech od patnáctého věku snesli sem ze soukromého ma- jetku a zastrčených městských sbírek, a poně- vadž dolnoněmecké malířství bez nizozemského nebylo by živo bývalo, má i toto zde mnohé zástupce. Rýnokolínská škola v jednotlivých podle jména neznámých mistrech vykazuje do- konce velmi povážlivou řadu přísných výpůjček z maleb nizozemských předáků. Tomu všemu vévodí divukrásná něha Madonny Wilhelmovy drsná, ale láskyplná pravdivost Madonny Schon- gauerovy a je třeba míti v paměti a představě celý staletý vývoj umění a kultury, abychom nepřišli v pokušení obrazy v moderním oddělení považovati za výtvory nějakého teprv nedávno objeveného intelektu. Ale mezi subtilitami a mi- niaturnostmi »mistra sv. Bartoloměje« a smělou nevázaností štětce Slevogtova je přece jen na př. Rembrandt, jehož geniální štělec letí po plátně, zanechávaje po sobě divy světla a kouzla barvy. Vskutku pak celý soubor malířství od středověkých počátků až po naše dny rozpadá se jen v ona dvě velká oddělení: pečlivé po- zornosti a zevrubnosti na jedné a odvážné, třeba i bizarrní šířky a smělosti na druhé straně, co není nic jiného nežli převaha formy a převaha barvy ve světle, malířství plastické maliřství malebné, k němuž Lionardo kladl zá- klady a jemuž Rembrandt všechna tajemstv uhodl. V Drážďanech možno viděti velké zápolen Němeů a Némci; v Berlíně potýkají se a potírají s Berlínšti; zde jsme diváky a svědky veliké bitvy mezinárodní. Z této vřavy různorodých hlasů, z této směsice skutečnosti a snů, pravdy zdání, z této stratěgie představ a taktiky barev, zaznívá ruština i polština, flámština a frančina, španělština a angličina, norské jazyky a ameri cký přízvuk, němčina jižní a severní, holand- ština a portugalština, jenom že všechny tyto řeči zní s jakýmsi obecným, vše- nebo mezinárod ním přibarvením, zde lehčím, onde značnějším jež bude nutno považovati za jakýsi společný přiznak umělecké kultury, oka a ruky, dnešníh arijského světa. Na první poslech tento asimi- lační akcent zdá se všechny bojovníky spojovati v jednu rodinu a vskutku je zapotřebí cvičené ho a velmi zjemnělého sluchu, aby v tomto koncertu postřehl základní a odlišující barvy Mnohdy je to námaha k nepopsání a někdy na- dobro marná, pod anglofrancouzským přibarvenín odkrýti lokální tóny nárední. Oddělení maďarské nebo rakouské i. e. vídeňské, ve zdejším za- stoupení, po případě i vlašské vzdor Michettimu a Morellimu jsou toho doklady. Německo vede starý Menzel a nikde jinde nebylo snad dosud lze tuto obrovskou pracovní silu, tento pronikavý intelekt na ráz a tak obsáhle poznati jako ve dvou elegantně rokoko- vých síních zde. Vyhledáme-li letopočty u jedno- tlivých praci, užasneme, o kolik honů tento geniální autodidakt své krajany předstihoval z probodávajícího pozorování skulečnosti a světa vyvažoval problémy maliřské, k nimž Němee mnohem později Francouzové přivedli. Böcklin o Menzelovi tvrdil, že to je vědec v maliřství a mýlil se, poněvadž Menzel nikdy objevené problémy nedellnoval, ani je snad za nové problémy maliřské nepovažoval, proto asi, poně- vadž celé jeho umění je vlastně víc pozorova- telským divem nežli malířským zá zrakem. Ignazio Zuloaga tvoří druhé elou výstavy třetí Rodin. Zuloaga je bez odporu velmi silný a zároveň velmi omezený talent. Malíř velkých rozměrů plošných, maliř gitan, maj a cikánek, malíř »ulie lásky a vášní«, jehož patronemje svatý Velasquez v maliřském hodnocení skuteč- nosti; ale malířem obrazů jistě není. Každá jeho postava je o sobě podmaňující sily, než každý obraz jeho je jen mechanickým sčítáním a ne organickým a samobytným a souhrnným celkem. V očích nás všech je Zuloaga eminent- ním Španělem, ale jeho rodáci odmitli jej pro svoje oddělení na světové výstavě v Paříži; zde jej ovšem José Arizmendi a řada jiných násle- dují, ne-li napodobí. Ostatní, Azuar, Barbudo, Salinas dosud běží za Forbuným a třetí skupina není od Francouzů k rozeznání. Myslíte, u při- padu Zuluagově a jemu podobných, že jsmes vždycky vědomi svých podstatných vlastnost osobního a národního karakteru? Rodin, až na nové dílo »Myslitele« není zde lépe nebo boha- těji zastoupen nežli byl v Praze a polská »Sztuka« byla u nás úplnější a výraznější nežl zde, kdežto Rusové, vyjímaje pohádkově krás- nou »Princeznu labuť« Vrubelovu, ukazují se skicovitě, rozháraně a v nejmladších zcela mimořádně intransigentní. V tom nejsou si do- cela nepodobni Švýcarům. Jedna jich čásť jde za Segantiním, druhou vede F. Hodler, třetí ko- lísá mezi Němci a Francouzi. S Hodlerovou skupinou se domnívá většina, že je hotova, vy-
#8 alto_textblock #8
směje-li se jí; tento arci chtěný a nejednou ná- silný primitivismus Amietův, Aiélerův a j., pokud upřímně usiluje o vyvážení nejprostších a nej- skrytějších karakterů věcí a zjevů, i ve své drsnosti a nepodajnosti je však duševní práce, jíž dlužno vzdáti respekt. Holanďanům stačí Izak Israels, veliký po- ota smutku a těžkosti života, aby se vtiskli paměť; jich sousedé Belgové rozvinují bohatou škálu od delikátního a rafinovaného mystika F. Khnopífa a impresionistického Clause až po skvělé harmonické krajiny Baertscenovy a šťav- naté kusy Neuhuysovy, mariny Mesdagovy, města Marisova. Vždycky s eminentně malířským a silně koloristickým smyslem a vkusem. Cos podobného odehrává se u Američanů, Gari Mel- chers, Sargent, Harrison, Mac Even, Hamiltonje vedou s pařížskou elegancí a americkou doved- ností. Škotové neustávají tlumeným, zádumči- vým, ale sytým hlasem opěvovati vzdušně ba- revný půvab svých nižin a zákoutí. Švédové vedle syté a tiché krásy večerů a vod F. Thaulowa a křepkého realismu Werenskioldova v portretech a genrech, mají po boku E Muncha, od letoška v Praze známého, Gerl. Muntheho, primitivního stylistu barbarského půvabu, který neohrabanost starých norských čalounů převádí v pohádkové vlysy dekorativní a ve Vidění sv. Ansgaria stýká se, bezděky, s Tooropem. Sotva je co příznačnějšího pro naši dobu nad toto rozpjetí umění od pólů dětinské primitivnost přes umělý styl až k rafinované nebo bezohledné realistice, od mystického blouznění až k naturalist- nímu panteismu, od poetického snění a zkrášlo- vání až k drsnohlasé skutečnosti. Všude se s nimi setkáváme, ve všech zemích, u všech národů. Jedni by se nejraději slili s realným světem. aby všechny jeho zjevy zbádali, a druzí utikají od něho daleko do mlh, neurčitosti, a nadpo- zemské neznámo chtějí přinutit, aby se zjevilo a promluvilo. Složitost ducha lidského sotva kdy v jedné a téže chvíli se zřejměji prohlašo- vala jako dnes v umění. A také jeho neklid nespokojenost. Proráží i pod markou rovnováž- nosti a diseiplinované civilisace u Angličanů není cizí temperamentnímu, zdánlivě, nebo pře- vážně jen přítomnosti žijícímu Francouzi. Ano, Francouzově! Možno-li zde, v düsseldorfském paláci výstavním, mluviti o vítězích a na hlavu poražených, jsou první Francouzové a druzí Němci v Berlině. Totiž zase jen jejich mimose- cesní část. Ale francouzské oddělení, kde Monet záři, Besnard oslňuje, Aman Jean ukazuje ušlech- tilé, Roll jadrné, Cottet a Simon vážné a opra vdové, Gandara duchaplné, Bilotte diskretní jemné, Blanche jadrné, La Touche pohádkově skvoucí rysy a Degas imponuje živolnou momen- tanností, je pravým kolbištém duchů, ne hlubo- kých a složitých v myšlení, ale hbitých a obdi- vuhodných v těžení krásy ze všeho souhrnu ži votních a přírodních zjevů. Hledati a nalézatije u nich jedno a jakoby se spolehali na tento šťastný dar nějaké dobrotivé víly, nikde se na dlouho nezastavují. Od jednoho problému právě rozluštěného už vyhližejí po jiném. O té klidné. v malém okruhu se spokojeně pohybující práci. jakou na příklad Dánové mají za úděl, neníu nich potuchy. Ruch, kolotání a brilantní před- vedení toho, co právě, víc uměleckým instinktem nežli systematickou bádavostí, byli krásného a no- vého objevili. Nežli je Němci v jednom po- stihnou a co jim Francouzi s lehkou myslí pře- nechají, si jakž takž osvojí, jsou tito zase už Karel B. Mádl. dávno bůh ví kde.
#9 alto_textblock #9
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané Engelmüller Ferd., Život a sen přírody Čtyři pastely a dvanáct kreseb. Praha. J. Otto (b. r.) — fol. Loni podala »Zlatá Praha« svým odběratelům za prémii obsáhlé dílo, v němž na stu listech shrnuje se spojitý přehled dílo Václava Brožíka, letos před- kládá jim a zároveň dává na volný trh tento nový cyklus Engelmüilerův. Čtyři pastely v barevné re- produkci, to jsou čtyři roční počasí; dvanáct uhlo- vých kreseb v autotypii, to je dvanáct měsíců. Všechno přívětivé, milé, ba roztomile zpracované motivy z vnitročeského kraje. Nikde složité, ani co do formace a formy, ani co do malebného cítění, ale v této jednoduchosti a otevřenosti, v této prostotě vníma- vé a sdílné mysli má F. Engelmüller vlastnost, která jej činí přístupným a vítaným obecenstvu a dobývá mu uznání u těch, kdo umělecké hodnoty dovedou oceniti a jich si vážiti. Třeba že nového neodkrývá a nepovída mnoho, třeba že neodvažuje se mimo cestu nebo dále ku předu nežli kudy J. Mařák krá- čel, přece jen zpívá si tyto popěvky svým hlasem, poněvadž je sám znova procitil. V tomto malém okruhu lyrického promlouvání vlídně rozkošných motivů přírodních pohybuje se očividně proteplen šťastnou spokojeností, asi takovou, s jakou psal V. Hálek své písně »Z přírody«. = Hantich Henry: L'art tchěque XIX. siěcle. Peinture, sculpture, architecture. Préface de Charles Normand. Paris - Prague. Nilsson - Topič. — fol. (12 fr.) Učel této pěkně i bohatě vypravené knihyje zřejmý: chce ve Francií poučiti o tom, co u nás minulém století umělci výtvarní vykonali, chceje tam, jména, karaktery a v reprodukcích i některá dila, nčiniti znamějšími, ne li běžnějšími. Není to resumé celého uměleckého děje devatenáctého věku, nýbrž jen resumé, aneb i jen pouhé uvedení všech jednotlivců, kteří u nás větší nebo menši měrou se učinili patrnými. Kniha sleduje cíle víc infor- mační nežli propagační, víc upozorňuje nežli vyvi- nuje a proto nejlepší kritiku její příhodnosti a způ- sobilosti mohou podat ti, na jichž adresu se přímo obraci.. Jisto je, že francouzšlí amatéři a nynější nebo budoucí čechomilci v ní naleznou mnoho, po- něvadž, jsou-li dosti zvědavi, bude jim vše nové.O velkých proudech a vnitřní spojitosti, o ústrojném vývojí a rozvíjení se českého umění kniha Hanti- chova nevypráví. My sami ještě takového spisu ne- máme a H. Hantich nepsal svoji jako odborník sám zkoumající a usuzující, než toliko jako informátor, který svoje podání opírá o práci, poznatky a soud lidí, předmětu blíže stojících. Je to tak dobře a ne- byla to práce úplně mechanická. To ovšem také — stávající pomůcky a předlohy — vysvětluje, že je to vlastně víc vypsání českého umění druhé polovice nežli celého devatenáctého věku a že při vší mno- hosti, ano při všem nadbytku jmén tu onde chybí některý zjev závažný. Než to několik zevnějších menšich omylů ve jménech nebo datech dá se snadno spraviti při nejbližší příležitosti. Za to má mnohé milé vlastnosti, kterými může prospět svému předmětu. Vedle zmíněných a v celku dobře vybraných dokumentárních illustrací, svůj vřelý a zaujatý ton přednesu a místné poukazy na přímé styky francouzského umění s českým jsou nejen po- litickou, také správnou pomůckou ke vzbuzení zájmu ve Francií o to, co zdárně a silně representuje české umění a poněvadž tam dnes nejsou tak docela beze všech, třeba jen porůzných a stručných zpráv něm, poněvadž si odborné oči i ve výstavních vřa- vách metropole našich obrazů a soch všimly a snad chuť a žádost po poznání jiných probudily bude jim kniha Hantichova vítaným ukazatelem průvodcem k nám.
#10 alto_textblock #10
Školská hlídka.
#11 alto_textblock #11
Jednejte o pokračovacích školácl rolnických.
#12 alto_textblock #12
(Slovo k poslancům.) Rolnictvo jest nejdůležitější stav ná- roda! Nutno ve prospěch našeho národa zacho- vati a posíliti hlavně malorolnictvo! Pří- čina hospodářských neúspěchů rolnictva věz v neuvědomělosti, nízké úrovn všeobecného a hlavně odborného vzdě- lání širokých vrstev rolnického lidul Rolnietvu pomůže jen svépomoc, založená na řádném sebevědomí, na uvědomění nutnosti spořádání a semknutí řad a sebrání rozptýle- ných, slabých sil k jednomu cíli! Takové a po dobné rady, taková hesla reformní a akční slý- cháme a čítáme denně, a věru, není lze upřít jim do jisté míry oprávněnosti. Poněvadž pak tyto praemisy jsou v pod- statě uznány obecně za správné a poněvadž se se značným důrazem způsobem velice vážným proklamují i z řad rolnietva samého, jak o tom zprávy zemědělské rady, agrárních sdruženía listů a hlavně agrární anketa v obsáhlém a po- zoruhodném spise svém, 1100 stran obsahu- jícím, svědčí, domníval by se každý nepřed- pojatý posuzovatel kulturních našich poměrů. že podniknuto bude vše, co směřuje ke zvýšen duševní úrovně rolnictva, a zvláště, že přikroč se co nejdříve k realisování aspoň nejnezbytněj. ších požadavků řádné organisace škol lidu rolnického. Ale, bohužel, nejdůležitější, protože nej- širším vrstvám rolnického lidu sloužící útvar škol rolnických, t. j. pokračovací školy hospodářské, dosud zřízen u nás není. Doličovati teprve velikou důležitost těchto škol je zbytečno, poněvadž je veliký jich vý znam všeobecně uznáván. Arci potřebí uvědo miti si, že účel škol pokračovacích nesmí být snižován na pouhou přípravu k životu prak tickému k odboru, ale zvýšen tak, aby školy pokračovaci nesly se k vyšším ideám, aby staly se pěstitelkami nejušlechtilejších povah, aby připínaly se k životu v obci, k životu národa Nutno zdůraznití, že školy ty nesmí býti pojí- mány jako pouhé speciální školy pro úzký obor životní působnosti, ale že jejich veliký význam pro rolnictvo a národní společnost vůbec vězí v tom, že školami těmi možno mluviti k mla- dým srdcím rolnické mládeže, že možno jimi tříbiti a zušlechťovati cit a mrav, povzbu zovati dychtivost po dalším vzdělání a že možno jimi čeliti v době, pro mravní rozvoj mladých lidi nejkritičtější, přemnohým živlům, duchu škodli- vým, srdce otupujícím a mrav ničícím. S tohoto stanoviska vyššího je patrno, že škola rolnická pokračovací není pouze záleži- tostí jednoho stavu, ale věcí všenárodního pro- spěchu. A přece školy ty u nás takořka neexi- stují. Roku 1903 bylo v království českém, zemi rolnické, všeho všudy 51 hospodářských pokračovacích škol — u porovnání s počtem tři tisíc škol obecných a tří set škol měšťan ských, počet, děsivě nepatrný. Iniciativní návrhy ve sněmu království če- ského podávané, mnohá dobrozdání hospodář- ských organisaci, zprávy zemědělské rady, četné novinářské články a mnohé resoluce jsou sice důkazy, že je pro zřizování škol těch porozumění a že potřeba jich je pociťována, ale navzdo tomu je stále stejně daleko k uskutečnění těcht. škol, jimiž se má jádru rolnického lidu pro spěti, stejně daleko. Jest to začarovaný kruh, v němž marně ho spodářská škola čeká na svého osvoboditele Zemský výbor království českého po dobro zdání zemědělské rady podal již r. 1898 sněmu osnovu zákona o pokračovacích školách hospo dářských, ale nastaly v zemědělské komisi od chylné názory. A když i vláda ohlásila odchyln pežadavky a námitky, nezbývalo zemskému vý boru ničeho jiného r. 1900, nežli žádati nového dobrozdání zemědělské rady o této otázce A poněvadž během dlouhé doby šesti let přibyl nových rozporů a nových protiv v otázce, jež se již tak ku příznivému rozřešení přibližovala, je záležitost rolnických pokračovacích škol jak začarována a marně čeká vysvoboditele. Kamenem úrazu, nejpodstatnějším roz- porem v otázce té je různé nazírání na otázku trvání povinné školní docházky. Zemský výbo a rozumí se i vláda, nemohou jinak než ve smyslu trvajícího zákona přáti si, aby pokračo vací škola hospodářská předpokládala povinnou docházku školní do 14. roku. Naproti tom kruhové zemědělští vyslovují přání, aby pokra čovací škola byla zřízena jen tehdy, bude-li po vinná docházka školní snížena tak, aby trvala pouze do 13. roku. Ba, český odbor zemědělsk rady ve své zprávě staví zřízení pokračovacícl škol a snížení docházky školní v takovou sou vislost, že má snížení docházky školní být cenou, za niž pouze by souhlas ke zřízení pokra čovacích škol dán býti mohl. Všechny ostatní otázky sporné v záležitost pokračovacích hospodářských škol jsou sice zá važné, důležité, ale daleko nejsou tak tvrdým oříškem, jako otázka docházky školní, kterás staví jako junctim souhlasu ke zřízení pokračo vacích škol hospodářských. Nevěříme, že by neústupnost na kterékoliv straně byla tak silná, že by schválně a zúmysla stavěla překážky zřizování tak vlivného a důleži- tého orgánu výchovného, jakým jsou školy po- kračovací. Dnešní doba káže — a není to pla- nou frásí — aby rolník byl pro sv těžké, zodpovědné, kulturně a po- liticky tak důležité a mnoho vědo- mostí a značné duševní zdatno st vyžadující povolání silně a pln vyškolen, a tudiž nevěříme, že by právě nej- povolanější mluvčí a zastanci lidu rolnického poslancové, lidem venkovským volení, nedo- vedli při dobré vůli a svorné shodě odstranit nejobtížnější překážky na cestě, na níž by se všichni sejíti mohli, kdo přejí zvýšenému vzdě- lání rolnické mládeže! Nedovedeme si předsta- viti, že by setrvalo se dále na takových princi- piálních požadaveích, o nichž napřed se bez- pečně ví, že jsou s to, konečné příznivé roz řešení nalehavé otázky ohroziti. Je nesporno, že organisace našeho školstv nezbytně v přítomné době potřebuje hospodář ských škol pokračovacích. Stoupající význam samosprávy, která vyžaduje zvýšené vzdělán rolnického lidu, stoupající význam rolníka, hlavně malorolníka, jako základu středního
#13 alto_textblock #13
stavu národa nutně vyžadují, aby pokračovaci školy hospodářské brzy zřízeny byly na základě příslušného zákona. Proto vyslovujeme upřímné přání, aby zemští poslancové nyní učinili pokus o vyjas nění různých stanovisek a rozporů, aby za při- zvání znalců školské organisace a potřeb vzdě lání lidu rolnického a odborníků ve věcech školských a kulturních — nejlépe snad prostřed nictvím a přispěním Národní rady — do- jednali otázku ku příznivému řešení a pokusil se svorně a při vzájemné ústupnosti najíti cestu. na niž by všichni, kdo touží po zvýšení osvě- tové a mravní úrovně rolnického dorostu, sejíti mohli. Protož: budiž společně a br zy jednáno o velice důležité otázce, která ne volá, ale křičí již v dva- cátém století v zemi hospodářské o příznivé rozřešeníl
#14 alto_textblock #14
NAŠE KLENOTY.
#15 alto_textblock #15
VÝzNAČHÁ DÍLA ČESKÉHO PÍSEMICTVÍ. POŘÁDAlÍ: VERŠE ALOIS ŠKAMPA, *. . PRSU I. D. KONRÁn. . .
#16 alto_textblock #16
Ku třicátému výročí smrii
#17 alto_textblock #17
Vítězslava Hálka
#18 alto_textblock #18
vydáno:
#19 alto_textblock #19
VÝBOR Z BÁSNÍ VÍTĚZSLAVA HÁLK . Oddíl I. — Večerní Oddíl II. — V pří- písně. — Pohádkyz rodě. naší vesnice. S autografem Vítěz- S předmluvou Aloisa slava Hálka. Škampy a podobíznou Vítezslava Hálka. Našich klenotů svazek 8. Našich klenotů svazek7. Výtisk za K 1.—. poš- Výtisk za K —.80, poš- tou za K 1.10, v pů- tou za K —.90, v původní vodní vazbě za K 1.70, vazbě za K 1.50, poštou poštou za K 1.90. za K 1.60.
#20 alto_textblock #20
(Zasláno.) Úřadníci (s nár. na pensi) se služným od 1800 korun, obdrží půjčky na malé splátky a mírný úrok Pražská záložna, Praha, Ferdinandova třída, 22n 21273
#21 alto_textblock #21
Prvnísvětová známka
#22 alto_textblock #22
VVBRANÁ PROSA VÍTĚZSLAVA HÁLK
#23 alto_textblock #23
Psací stroje Remington Model 1904. nemonatrace věude zdarm l GLOGOWSKI a SPOL., PRAHA, Přikop, l7 21251
#24 alto_textblock #24
I. OBSAH: Předmluva Jos. D. Konráda. Na statku a v chaloupce. Poldík rumař. Přihody na Bosporu. Cestopis na Oupor. S vyobrazením Hálkova rodného domu. Našich klenotů sv. 9. Výtisk za K 1.50, pošt. za K 1.60, v pův. vazbě za K 2.20, poštou za K 2.40.
#25 alto_textblock #25
Pařížský salon damských klobouků Kirchenbergerové 2180 nyní ve Ferdinandově třídě číslo 38, I. poschodí Modely z Paříže. solidni ceny. =
#26 alto_textblock #26
VYBRANÁ PRSA VÍTĚZSLAVA HÁLKÁ II. OBSAH: Pod dutým stromem. Domácí — učitel. „Študent“ Kvoch. Husar. S vyobrazením Hálkova pomníku v Praze. Našich klenotů sv. 10. Výtisk za K 1.50, pošt. za K 1.60, v pův. vazbě za K 2.20, poštou za K 2.40. Na skladě budou miti všechna knihkupectví
#27 alto_textblock #27
—
#28 alto_textblock #28
Nakladatelské družstvo MAJE, zaprané speleo nstvo s ruvenim omo zeným, v Praze, ve Štěpánské ulici číslo 67.
#29 alto_textblock #29
Prodloužena
#30 alto_textblock #30
21704
#31 alto_textblock #31
Novinka. Právě vyšlo: Hovinka. Moderní salonní kouzelnictví
#32 alto_textblock #32
do 13. října
#33 alto_textblock #33
Hojná sbírka uměleckých kousků z oboru salonní eskamotáže, břichomluvectví, čtení myšlének, růz né pokusy z fysiky, mechaniky, arithmetiky a spo- lečenské hry pro umělce z povolání, diletanty, pro spolkové zábavy, cirkusy a p. Se 122 illustracemi Sestavil na základě dlouholetých zkušeností Viktor Pourepo, první český prestidigitateur a majetník kou- 21799 zelného divadla. Cena velice zajímavé knihy pouze 3 K, v céloplá- těné eleg. vazbě 3 K 50 h, poštou franko o 25 h více, kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle. Na sklade v každém knihkupectví, zejmena u nakladatele RU- DOLFA STORCIIA, knihkupce v Karlíně.
#34 alto_textblock #34
je lhůta ku předplacení LIEUŠE a MATI- CE LIDU (2 K, s pošt. zásilkou 2 K 20 a získání práva na účastenství při vylosování 2000 bezplatných premií (v ceně přes 10 tisíc kor.). Objednávku račte učiniti bud korresp. lístkem nebo použiti obj. lístku vystřiženého z insertů v tomto listu z prvních dnů tohoto týdne a zaslati kterémukoli knihkupectví nebo přímo nakladatel- ství F. ŠIMÁČKA v Praze, Jeru- 21930 zalemská ulice č. fl.
#35 alto_textblock #35
Novinářský slovník
#36 alto_textblock #36
slov oizojazyčných,
#37 alto_textblock #37
jež vyskytují se v knihách, listech denních i v obec- ném hovoru, ze všech odvětví života, věd i umění. Spolu opravce slov cizích, v češtině dosud špatně uží- vaných. Sestavil Fr. Borovský. Trojí účel má knížka tato: 1. aby v ní byly vyloženy všecky výrazy cízí, jež se čtou v časopisech a knihách a slýchají se též i v obyčejném hovoru; 2. aby vymý- tily se významy cizí, nepotřebné, hlavně z němčiny ošlé, jež dají se i mají nabražovati správnými slovy eskými; 3. aby čtenář, jemuž se nedostalo vyššího vzdělání jazykového, naučil se správně uživati těch ci- zojazyčných výrazů, jichž domácími není ani nutno, ani radno nahražovati, poněvadž jsou majetkem všech vzdělaných národů. — K tomu cíli všude jest přidáno 21798 označení náležité výslovnosti. Cena pěkné této knihy 1 K 80 h, v celoplátěné pevné azbě 2 K 40 h, poštou franko o 20 h více, kdo ob- nos předem pošt. poukázkou zašle. Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u nakla- datele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině
#38 alto_textblock #38
Odebírejte a předplaťte sii dvě nejlacinější a nejpopulárnější knihovny lidové
#39 alto_textblock #39
ŘÍTEL DOMOVIN
#40 alto_textblock #40
A LEVNÁ
#41 alto_textblock #41
LLUSTR, KNIHOVN
#42 alto_textblock #42
právě vyšel.
#43 alto_textblock #43
jichž sešit p
#44 alto_textblock #44
.
#45 alto_textblock #45
Přitel Domoviny roč. XXI. obsahuje: Vlasta Píttnerova: „Pro sírotka“, povídka. Eug. Kumičič: „Theodora“, povidka. V. P. Trnavský: Pláňata“, humoresky, povídky a frašky J. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky. A. B. Šrastný: „Vlny životn“, povídky I. Archleb: „Z hlubin a mělčlu života“, —Sešlt o 48 stranách jen k Celororoční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožovaných neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60. Levná illustrovaná knihovna roč. VI. obsshuje: L. Boussenard: „Hořící ostrov“, román z posledních událostí na Kubě. N. N. Karazin: „V rákosí“, román z turkest. života Prof, dr. Justin Prášek: „A ntické ženy Čen. Kramoliš: „Strážcové našich hor““, hist. román A. P. Čechov: „Nudná hlstorie a jlné povídky“ I. Vereščagin: „Na vojně“ Případnou změnu redakoe sí vyhražuje.) Sešit o 32—36 str. hojně illustr. za k Celoroční předplatné Levné illustr. knihovny ve svazcích brož, neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80. Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví jakoži nakladatelství E. Beauforta Praha-II., Jungmannova tř. 21n.
#46 alto_textblock #46
Nová klavírní škola:
#47 alto_textblock #47
Praktická elementární
#48 alto_textblock #48
skolana piano
#49 alto_textblock #49
Se zřetelem k hudební osnově pro ústavy učitelské ze dne 13. čce. 1886 a pro hudební ústavy vůbec sepsal Julius Rauscher, spisovatel „Praktické školy na housle“, „Vý- boru duett pro dvoje housle“ a „Houslových kvartett“ Sešit l. až 7. po 1 kor. 20 hal.
#50 alto_textblock #50
Nakladatel Fr. A. Urhánek, český knihkupee v Praze, vedle Národního divadla. = Prvý český závod hudební. = Seznamy hudebnin rozesílám na požádání (tu prosím o udání, z kterého oboru ? 21048 zdarma frankované.
#51 alto_textblock #51
21890
#52 alto_textblock #52
K vystřihání se před padělky račte si dobř povšímnouti jména Rosa Schaffer.
#53 alto_textblock #53
10 korun
#54 alto_textblock #54
Krása jest bohatstvím
#55 alto_textblock #55
denně, ano i více, mohou osoby věecie vrstev nabízením před- mětu u velkostat- ků a hospodářů nezbytně nutné- ho vydělati. Nabídky buďtež na Saskou továrnu na do- bytčí krmivo v Praze. 968 II. řízeny
#56 alto_textblock #56
krása jest mocí
#57 alto_textblock #57
Tohoto největ- n šího pokladu dosici podařilo M ROsO Senaerovo, ze a jediné král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve Vídni, I., Kohlmarkt 6, vynalezenými a jí sa- motnou upotřebovanými okrašlov. prostředky. priv., — pro každou dáma nepostrádalelný, — činí kdii c. k. pat. Pudr ravissante piíno ssn vé bělostnuu, zakrývá svým volmi skvostným emailem po neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a zákyby. všechny nedustatky, jako: doličky ženský obličej pěvabným a ku podivu mladistvým. Je to ja- stahuje roztažené pory a činf kašů diný padr, po jehol upotřebení mdžeme se mýti, anlš by senanční působivost zmízela. Cenn kartonu k 3.—
#58 alto_textblock #58
Ilitr dobrého
#59 alto_textblock #59
zakonstě chcánšn
#60 alto_textblock #60
Stelnbrušského
#61 alto_textblock #61
. K
#62 alto_textblock #62
1.—
#63 alto_textblock #63
Szegszardského . Jagerského . . . . „ Maliberského . . . . Teroldigo . . . . . . Terlanského . . . . „ Somlavského . . . „ S. Markyta (dalm.) „ 1 20 Štyr. jabl. vino . . „ —. 72 doporučují Martin a Riegl, a k. dvorní dodavatel v Praze, Celetná ulice. KZaloženo r. 1839.) Při odebírce 10 lahví láhev o 8 hal. levněji 21741
#64 alto_textblock #64
1.20
#65 alto_textblock #65
1.20
#66 alto_textblock #66
1.20
#67 alto_textblock #67
mlazuje o desitiletí a ná ho večer každá dámsa upotřebit Krém ravissante Cena tygliku K 3.—. zabraňuje ochrnutí kůže, síli tuto a jest nojvýtečnější ze všech tolletnícu EaSa vodiček listým výsladkem korunovanýnh. Cena láhve K. 53.— Všechny né výrohky byly v Pařiži, v Lendýni a ve Vidni vyznamenány velkon zlatou mednillí. Za podivuhodný výsladek svých připravků se úplné zaručují. Nesěetné dopisy uznání z nejvylšich kruhá jsou u mne k nahlélnutí. — Kaldá dámě co nejlépe doporučite lno C. k. priv. čelenka k dosažeší vrásek prostého, bělostně mramorového čela, kus K 3.— a vý- borné, krášlici mýdlo „Navon ravissnnteší kns K 1.60 a K 20.60. Mačame Rosa Bchašfer vykouzlí svým „KONOOREM“ na katdém sešedivělém vlasu původ ní barra mladistvou — skvastnou rasou, kažtanovou Beb sanzetové četnou — a fádné nyti docíleného odstinu neoňstraní. Jedno upotřebení postači. Malý karton K 3 —, velký K 10.. 210 Pravé jeu s mým obrazem. „Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny. „Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 K. RO SA SCHAFFER ve Vidní., I., Kohlmarkt 6, v PRAZE u J0S. KAMMELA Na přikopě č .t5
#68 alto_textblock #68
1.20
#69 alto_textblock #69
1.20