Strana 6.

ŽENSKÝ LIST.

Číslo 36.

řejné, 101 privatistu. Kromě toho obsadily řády 8 soukromých gymnasií, celkem tedy 19 řádových gymnasií. Studentských a gymnasiálních konviktů je 28, soukromých učitelských se- minářů 5, obchodní školy 2, živnostenské 3, zemědělské 2, měšťanských 6, obecných 20, sirotčince 4, chlapeckých útulků 27, mimo četné školy klášterní. Ženské řády vydržují dle sta- tistiky, neúplné, 3 gymnasia pro dívky, 20 ústavů učitelek, 8 vyšších dívčích škol (lyceí), 4 obchodní školy, 178 vycho- vávacích ústavů, 108 dívčích pensionátů, 56 měšťanských škol a 571 škol obecných. Z nich jsou 143 veřejné školy obecné, 512 průmyslových škol, 6 kursů pro učitelky, 5 pro učitelky ze zahrádek, 19 škol pro vedení domácností, 273 dětské za- hrádky a 64 pokračovací školy. Pro myslící lidi jsou však i hoření cifry poučné. Klášterní školy plní ponejvíce děti z kruhů měšťáckých, které vidí ve školách těch něco zvláštního. I. sjezd Dělnického Sdružení Esperantského koná se ve dnech 9. a 10. září t. r. v sále restaurace Křížkovy, Praha II., Ječná ul. (»De Paris«). Prvý den věnován jest zcela vnitřním záležitostem organisačním. Druhý den koná se řada před- nášek, které jsou pro dělnictvo značného významu; uvádíme z nich: O vzniku a vývoji Esperanta, Esperanto a socialismus, Praktický význam Esperanta pro dělníky. Upozorňujeme své čtenáře, by neopomenuli sjezdu tohoto, o nějž se jeví vše- stranný zájem, súčastniti. Legitimace na sjezd vydává »Děl- nická Akademie«, Praha II., Hybernská ul. 7. (»Lidový dům«) aneb Robert Šáda, knihařství, Praha II., Lipová ul. 8. Jubilejní dělnická výstava na Kladně. Kladenská výstava dovršila v neděli 27. srpna 150.000 návštěv. Za velikého jásání obecenstva vítán byl stopadesátitisící návštěvník, jímž tento- kráte byla sl. Tydlitátová z Kladna. V jásotu tom zračila se upřímná láska k tomuto velikému podniku kulturnímu s přá- ním plného úspěchu. Tu neděli byla na výstavě zase veliká návštěva. Z Prahy vypraveny byly na Kladno tři zvláštní výstavní vlaky, které přivezly několik tisíc účastníků. Zvláštní vlak vypraven byl Holešovicemi-Bubny, druhý Žižkovem. V Kladně konaly se ten den dva sjezdy, živnostníků, jehož súčastnilo se mnoho živnostníků z celých Čech, a sjezd espe- rantistů. Mimo tyto sjezdy konány byly výpravy na výstavu Svazem pekařského dělnictva, řezníci, uzenáři, dělnictvo od-

borů potravních, čeští dílovedoucí a jiné menší výpravy. Vý- stava těší se stále velké návštěvě, která potrvá zajisté až do jejího ukončení. V týdnu při koncertech výborné kladenské kapely bývá pořádáno vždy nějaké obveselení, což činí pobyt na výstavě nanejvýš příjemným. — Již 11. září koná se tah výstavních losů. Ceny, které budou se vyhrávati, represen- tují obnos přes 10.000 korun, a cena jednoho losu stanovena je pouze na 50 hal. Bylo by tudíž dobře, aby každý včas lossi ještě opatřil. Pruský zemský spolek za volební právo žen podal na sněmu petici o zavedení volebního práva pro ženy, přes niž po řeči zpravodaje přešlo se ku dennímu pořádku. Jako všude, i tu svobodomyslné měšťáctvo ukázalo se, kam až jde vy- chloubavá mnohomluvnost a svobodomyslnost měšťáků. Ženy zvoleny do studijní komise. Městská rada v Kodani jmenovala do studijní komise po Německu a do výstavy zdra- votní v Drážďanech mimo osmi mužů i tři ženy. Z delegátek jest jedna socialistkou, jedna radikálkou a jedna konser- vativní. V červnu konán v Padui odborový sjezd, na kterém refe- rovala soudružka Marie Goia »O organisování proletářských žen a volebním právu«. Sjezdem přijata resoluce o účelném organisování žen dělnických a zahájení boje za dosažení vo- lebního práva pro ženy. Sjezdem nebyl udán počet organi- sovaných žen, ač jest známo, že tam v oboru textilním vý- hradně pracují ženy. V organisační práci činné jsou soudružky Kulišová a Altobelliová, jež přes veškeré překážky a nižší vzdělanostní úroveň žen oproti mužům docílily skvělých úspě- chů. Nesmíme zapomínati, že v románských zemích jest eman- cipační vývoj rozdílný našeho. Ženy dělnické jsou tam daleko pozadu za muži co se vzdělání a třídního vědomí týče. Proto třeba úsilovné agitační a osvětové práce mezi ženami ital- skými, aby získány byly pro zájmy své třídy a stavu svého. Bouřlivé hnutí žen ve Francii a Belgii proti drahotě. Za- počaté bouře žen proti drahotě nejen že neutuchají, ale čím dále tím více nabývají hrozivější tvářnosti. Z celé řady míst docházejí zprávy o drancování a pustošení. Ministerstva uva- žují o nutných krocích proti drahotě, ale jen uvažují bez sku- tečného zasáhnutí. V St. Quentinu byly řeznické a pekařské krámy zničeny. Davy lidu a množství žen procházejí tu uli-

—

118 -

—

119

hlavě cikána; vousy se rozježily a daleko ven vy- stoupily oči jeho. Vysoko vyvstala žíla čelní a ve- liké krůpěje potu padaly s bledého čela. Hlasité vzdechnutí znělo mezi lidem, a nešťast- ník se houpal na vysokém hřebu. Strašlivé vykřik- nutí znělo shora, lidský jazyk nemá významu pro ně — a bláznivá sklesla pod šibeničním kůlem. Vzali ji a odnesli ji do domu bláznů. Trest její byl nejstrašlivější, avšak i nejzaslouženější. Od těch časů neměla spokojené chvíle, ustavičně viděla po- pravu milence svého, kteréhož dříve opustivši a zklamavši, k zoufalému činu a tudy k hanebné smrti přivedla; až — v zoufalství roztrhavši pouta zubama si rozervala žíly, a tak životu hroznému hrozný učinila konec.

xIv

Tak pněl cikán až do večera na vysokém če- kanu; kolem něho stráže a množství diváků; pod ním rozestřený ubrus, na tom dvě kapky krvea něčo drobných peněz. List, který soudcům byl podal na osvědčení viny své, a který pak mladšímu cikánu byl odevzdán. zněl takto: »Až chladná země skryje v lůno své nešťastníka, poskytujíc mu poklidu, který nadarmo hledal na

povrchu jejím: vysvětlí tento list příhody mé, a ospravedlní pomstu mou, jestliže dosáhnu cíle dávno žádaného. Já nejsem rodilý cikán; jsem Vlach z Mestre rodem a Venecie byla pro mne domovem. Byl jsem gondolierem. As dvacítiletý zamiloval jsem si dívku Venetskou a spokojen jsem se houpával v časích těch v loďce své pod Ponte Rialto. Tam bylo sta- noviště moje, a dívka má bývala u mne. Jednoho dne — bylo to v neděli ráno — přišla ke mně mi- lenka má. »Giacomo!« prosila mne hlasem milostným, »Giacomo! já mám v Mestre navštíviti tetku svou, a doručiti jí od rodičů svých některé dary; za to obdržím od ní něco vína a ořechů. Ty mně tam mu- síš dovézti; před polednem se opět vrátíme.« »Já jsem byl k tomu tím spíše volný, an právě několik městských jinochů do Mestre převezeno býti žádalo. Společník můj postavil se v předu loďky, já vzad. — Po chvíli jsme byli v lagunách, a v krátkém čase stápěla se za námi Venecie v ob- kličující ji vodě. Připlulijsme doMestre; v přístavu loděk bylo velké hemžení, neb nějaký cizinec byl přijel do města. V kupách po náměstí stojíce rozmlouvali tamější obyvatelé o rozličných věcech; uzřevše však vůz, obklíčili příchozí, jakož tam jest obyčej. Hlučně se hádali gondolieři, kdoby měl cizince do Venecie vézti. Byl to mladý štíhlý muž; ozdobný šat jevil bohatého jinocha. On mluvil čistě vlašsky.