ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b6d0190-908b-11dd-a7b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
23. listopaďu 1913. Číslo 322.
#4 alto_textblock #4
jmu veřejném byla by ve všeobecné při- rážce uložena všem poplatníkům Prahy, ať již zde bydlí čili nic, a tím by všichni přispívali k tomu, z čeho mají prospěch, z čistoty města a oddechu v sadech. Zde možný jest tedy jen systém smíšený: těm, kdož mají přímý, osobní prospěch z toho, že dodává se jim voda, uložit onu část nákladu ve formě zvýšení činžovních grošů neb zvýšené přirážky k dani činžovní část nákladu uložiti všem poplatníkům zvýše- ním přirážky ke všem daním, poněvadž obec čistíc ulice a udržujíc sady, slouží veřejnému prospěchu všech občanů. Proto návrh ob. staršího Židlického je bliž ší k sociální spravedlnosti a vede také k tomu. nač upozornil ob. starší Neumann, že nebudou činže enormně zvyšovány a stěhování na pe- riferii živeno a podporováno. Nejde o katastrofu káranského vodovodu Jde však o to, aby náklad na výbornou, zdra- vou pitnou vodu byl spravedlivě rozvržen na poplatnictvo. A k tomu při dobré vůli se dojde ke spokojenosti občanstva pražského.
#5 alto_textblock #5
O současném stavu akce vodocestné.
#6 alto_textblock #6
(Přednáška říš. posl. dvor. rady J. Vlad. Hrá s ké- ho ve Spolku arch. a inž. v král. Českém 21. listo-
#7 alto_textblock #7
padu.)
#8 alto_textblock #8
Spolek architektů a inženýrů konal v pátel večer svou pravidelnou týdenní schůzí v Obecním domé, která byla neobyčejně četně navštívena. Předseda prof. dr. Klír zahájil ji vřelou vzpomín- kou zemřelému členu představenstva spolkap. inž. Ot. Novákovi, hornímu inspektoru a do- centu české techniky. Sdělil dále, že J. Exc. pae ministr veř. prací dr. Trnka přistoupil za zaklá- dajícího člena spolku věnováním obnosu 1000 což shromáždění přijalo se sympatickým projevem Po delších sděleních spolkových zahájil přednášku pan dvorní rada prof. Hráský Současný stav vodocestné akce jest napro- sto neutěšený — jest to výsledek mnoha ne- blahých příčin minulých i trvajících. Vláda ponechává jednání o novele vodocestné volný průběh, nijak se pro ni neexponuje a lidov parlament ve většině své jest její odpůrcem. Odpor vůči vodocestné novele v poslanecké sněmovně má své politické příčiny, kteréž nelze sice věcnými či odbornými vývody a důkazy vyvrátiti, jimž však hospodářské či techni- cké slabiny podníku vodocestného jsou víta- nou pomůckou a posilou. Pohříchu česká veřejnost odborná i li- cká poskytla proti podniku vodocestnému jeho odpůrcům tu a tam telik materiálu a již zpracove- ných pomůcek, že bylo by divu, aby po nich pro- stě nesáhli. Snad v žádném jiném státě evropském neza- hnízdil se zlozvyk tou měrou, veškeré o tázky kulturní a hospodářské jen s hledis ka politického řešiti či odpravovati jako právě v Rakousku.
#9 alto_textblock #9
Při průplavní debatě v německé ří- ši rozestoupily se názory o potřebě nových cest vodních ve dvě přirozené skupiny, pro zastoupen obchodu a průmyslu, proti zastoupení agrárnícl
#10 alto_textblock #10
zájmů.
#11 alto_textblock #11
V Rakousku seznáváme v příčíně té neuvěři- telný nelad — máme mezi zástupci obchodu, prů- myslu i zemědělství a adšené zastánce záko. na vodocestného právě tak, jako ve všech těchěe skupinách i nejrozhodnější odpůrce jeho. Z toho jest zjevno již úvohou zcela všeobecnou, že argumenty proti předloze nemohou býti věcně ne- námitné povahy a že celý odpor v podotatě své za- kládá se na hospodářském separatismu jed- notlivých zemí, jednotlivých národ. Rakousko v pravdě nikdy uebylo státem jedaotným a nemůže jim býti, jelikož záleží útvarů, kteréž nejen státoprávně, nýbrž i hospo- dářsky, kulturně a národnostně do té míry se liší že na splynutí pomýšleti nelze; bylo by již značným úspěchem hospodářským, kdyby alespoň idea há- jení společných hospodářských, celostát- ních zájmů vůči cázině mobla v Rakousku proniknouti.
#12 alto_textblock #12
ností
#13 alto_textblock #13
Ani pro tuto základní linii státně-hospodářské politiky není všude a dosti porozumění, nerci-l pro jedotlivé její složky — z nichž nikoliv bezvý- znamnou jest právě akce vodocestná. Když vláda novelu vodocestnou pa lamentu předložil a mělo o ní jednáno být tu buď usneseními výkonných výborů, buď zprá- vamí časopiseckými, aneb v debatách v poslaneck sněmovně, různé politické strany k n své stanovisko prohlásily. Především němečtí poslanci z alpských zem prohlásili, že novela vodocestná značné zatížen státní pokladny způsobí, aniž by všeobecný potřebám prospěla — poukaz Čechů a Po- láků, že zákon vodocestný byl junktimem protivahou alpským dráhám, neuznávají již a před- kládají vládě (Stürgkhově) memorandum o zařízen všeobecného vodohospodářského fond Alpští Němci, ač chtějí jakousi všeobecnou akci přece jen postavili se na stanovisko h o spe dářského separatismu a zapomněli, že právě do alpských zemí na úpravu řek Dunaje Innu, Salice, Rýna, Adyže, Sávy, Drávy, Mury atn na zhrazení bystřin nesmírných milionů vydáno by lo — aniž to jakého všeobecného užítku přineslo Jen když to bylo pro něl že byla dohoda v příčině alpských drah uza- vřena, jest dokumentováno jednáním parlamentním a zejména usnesením sněmovny poslanecké, že by vodocestný zákon bez prvého čtení výboru přiká zán, jakož i uvádí fakt junktimu i ofřciální zpráve ministerstva obchodu z r. 1910 o stavu akce vod cestné na stránce 4., odst. 3. Avšak celé to někdejší jednání o zákoně vodo- cestném jest nyní pro nás dosti lhostejne my nežádáme, aby nynější strany a politické osob nosti byly těchže názorů jako jich předchůdcové my žádáme jen, aby parlament dbal dosu platných zákonů a vláda aby jim průchod zjednal. Nejde nyní o nové zásadní projedná vání zákona vodocestného, nýbrž pouze o po volení dalších, resp. konečných úvěrů po smysl § 9. zákona z roku 1901. To bylo z kardínálníchchyb zákona vo- docestného, že nepovolen jím veške rý potřebný úvěr — ten nejslibnější zákor investiční bez zajištění úvěrového nemá ceny. Jak naproti tomu hladce odbyta akce alp ských železnic — stavba nerušeně dokonče na, rozpočet překročen o 100 proc., celkový ná klad dosáhl výše 723,000.000 K, naproti tomu by rozpočet pro vodocestný podnik odhadnut 750,000.000 K, a sotva 250.000.000 K bylo zákonne do konce roku 1912 povoleno, z čehož však jer část skutečně vydána byla. Proti požadavku alpských Němců na zří zení fondu vodohospodářského nemáme ničeho namitání, bude-li to ve formě ústavně přípustné akce všeobecná pro úpravu toků k využití jie vodní sdly, k vůli melioracím pozemkovým parallel- ní ku akci meliorační — ovšem nesmí touto ake zdržena a do kolise uvedena býti ustanovení záko na vodocestného a zemských zákonů regulačních Vždyť i sám zákon vodocestný v § 5. takovou pa rallelní akci regulační pro ony toky, kteréž ne spadají do zájmového dosahu zákona tohoto, pře Když dne 17. ledna 1911 předseda ministerský baron Bienerth svou fřetí vládul představoval v prostovu svém mluvil již o programu pr všeobecnou akci vodohospodář skou — byl to však jeho labutí zpěv, za půl roke nebylo ho na presidentském stolci více. Když za vádu Stürgkhovu J. E. ministr dr. Trnka doprovázel novelu vodocestnou vý- kladem, zdůraznil potřebu akce na využití vodních sll v zemích alpských a 40 mil. korun, zařa- děšých do novely vodocestné pro kulturně techni olé podníky, jim a Dalmactí přiřkn ul. Vidno z toho, že vlády rakouské seč mohou snaží se hájiti zájem zemí alpských — avšak dů- kazu nezvratného, že se to soustavně praktikuje dává průvodní zpráva novely vodocestné. Podle zprávy té vydáno do království Če- ského z titulu „vodních cest“ od roku 1901 do inel. r. 1910 celkem 36,333.000 K, odečteme-li o toho správní výlohy, kteréž u následujících pod-
#14 alto_textblock #14
vidá.
#15 alto_textblock #15
niků též nejsou přičteny: 4.300.000 K, zbývá sku- tečně na stavby vynaložených 32,000. 000 K Naproti tomu uvádí táž zpráva, že za tutéž do- bu vydáno bylo na vodobospodářské investice. aniž by to bylo zváštními zákony stanoveno, pouz zařaďováním do mimořádných položek úvěrových na Horní Rakousy 26,000.000 K. na Tyroly a Vor- ariberg 21.000.000 K. dohromady 47.000.000 K, te- dy o 50% více než do král. Českého, navzdor toli- kráte vyčítanému zákonu vodocestnému. Celý výdaj na vodní stavby v Rakousku v ob- dobí 1901—10 byl 2661/2 mil. K, z toho připadá n investice dle zákona vodocestného skutečně vypla- cených 72 mil. K. Srovnejme nyní opětně alpské země se sever ními. Do alpských zemí dána želez. investice 723 mil. korun a na vodní dráhy do severních zem sotva 72 mil. K, tedy ani ne celých 10%% obnosu onoho, ale vedle toho na vodní stavby v zemic alpských asi 80,000.000 a pak se nám prý nadržo- valol Při prvém čtení vodocestné novely vyslovil se německo-nacionální svaz jak proši polském kanálu, tak proti kanalisaci středního La- be a Vltavy co nejrozhodněji. Proší polskému kanálu proto, že by vy- žadoval bezpočetných milionů a že by dopomoh k zprůmyslnění Haliče na ujmu německé industrie Německo-nacionální svaz však spřetelí se s my šlenkou dunajsko-oderského průpla vu, jelikož přispěje k zjednání celní aobchod- ní jednoty s říší německo u. Práce kanalisační na Labi a Vltav ě dle přání něm. národ. svazu mají býti zastaveny aby doprava z německých překladišť u Rozběsel Ústí a Laube nepřecházelu čím dál tím více do če- ských přístavů. Nehledě k tomu, že německé krajiny nemaj žádného výsadního práva na překladiště labská není tvrzení, že by z příčin kanalisace labské ujmy doznávaly, správné, předně tvoří si každé nové překladiště svůj atrakční obvod a pak do- Pravní sazby železniční konstruovány jsou tak, aby všemožné výhody skýtaly přístavům v kraji německém. Poklesnutí dopravy v dolní trati lab- ské má hlovní příčinu svou v poklesnutí vý- vozu hnědého uhlí přes hranice. Celá doprava přes hranice byla v roce 1903 3.100.000 t, pak klesala, až v roce 1912 byla pouze 2,300.000 t. čili zmenšila se o 25 %. Z toho doprava hnědého uhlí v roce 1903 2.400.000 t, v roce 1912 1,700.000 t, čili zmenšení téměř 30%. Vývoj překladišt situovaných nad Ústím nad Labem jest velmi pomalý — úhrnem obnáši jen a 5%, kdežto na dolní část připadá 95%% celé do- pravy vodní. Poměry ty se nezmění, doltud něme- cké plavební společnosti dosavadní tarifní od- boj vůči česárým překladíštím provozovatí budou moci. Hlavní příčinou poklesnutí vodní dopravyv Čechách jest vytlačování hnědého uhlí z bývalé jeho domeny v Německu kamenným uhlím z vestfolské a slezské pánve, což stálým zdokonalováním tamních vodních drah soustavě postupuje a přímo k tomu vede, aby zjednáním nových domácích odbytišt zabráněno bylo úpadku tězby hnědouhelné — k čemuž opětně třeba levné dopravy, zejména vodní — proto uplavnění středného Labe a Vltavy nejen pro če- ské, nýbrž i německé zájmy význam má. Má-li býti zlepšena plavba po Ústím n. Lab. v řečišti, na malou vodu upraveném, pak nezbývá, než program vodo- cestný i v příčině úprav přítoků a zvětšení malých stavů vodních na Labi do krajnosti provéali. Dosud jsou plavební poměry na dolním Lab velice nevýhodné, ze 300 plavebních dnů sotva 4/2 poskytuje možnost plného nákladu 770 tunových lodic — kdežto polovinný či třelinový náklad i po 6 měsíců trvá v roce 1908 po 195 dnů. Kdyby při úpravě na malou vodu pro 770 lodice polovinný náklad dopravován býti měl v do- bě čtyřměsíčního sucha, jak tomu bylo v roce 1904 — musela by průtočnost ze 64 na 90 v. m, čili o 26 m, za vteřinu zvýšena býti. O této otázce podal zajímavou studií p. stav rada B. Müller pro plavební kongres ve Phiiladelf
#16 alto_textblock #16
Pomyslíme-li, že dosti vynikajících i v cizlně uznaných českých odborníků technických jest ve státní stavební službě zaměstnáno, nemůžeme se ubrániti podivení svému nad tím, že jim nebyla dá- na možnost věcné a místní znalosti své v průvodn zprávě k novele vodocestné uplatniti, že nebyla též zemská regulační komise vyzvána, aby o statí re- gulace se tknoucí, své názory a návrhy předložila Postrádáme v průvodní zprávě k vodocestné novele náležité vysvětlení otázek technicko-ko- merčních, technicko-hospodářských, vyvrácení růz- ných námitek podniku veřejně přednesených — místo toho obsahuje průvodní zpráva i text zákona povrchnosti a nesprávnosti. Na celém elaborátu jest zřejmá několikerá kompilace různých nám nepřejících referentí z různých zúčastněných odborů Z něm. národní svaz byl též poslancem stav. radou Heinem ve výboru vodocestném ve- den útok na podstatu akce vodocestné vůbec, na užilí soustavy kanalisační a přímo uvedl, že se opí- rá o vývody zde směrodatného odborníka, před- nosty navigace, Čecha pana vrch. stav. rady Ma- chulky, kterýž ve spolku arch. a inž. v král. če- ském v přednášce dne 12./4. 1912 soustavu kana- lisační po zásluze odsoudil. Dále uváděl kde ja- kou závadu, jež se při manipulaci jezové přihodila čímž prý volná trať labská i plavba na ni různých poruch doznala. (Dokončení.)
#17 alto_textblock #17
Hnutí v učitelstvu.
#18 alto_textblock #18
Manifestační schůze učitelské vzbudily vše- obecný zájem o učitelskou otázku. Dostali jsme z přemnohých těch schůzí referáty, které všechny svědčí, že učitelstvo je do krajní míry roztrpčeno a že jednosvorně obviňuje vládu z neochoty a ne- dostatku přízně. Učitelstvo manifestovalo všude naprostou jednomyslnost, úplnou solidaritu a slav- nostně všude se zavázalo poslechnouti na slov všech příkazů svého ústředního výkonného komi- tétu pro případ, že bude dáno heslo k zahájení trpného odporu. Některé momenty z těchto vzrušujících vskutku imponujících schůzí jsou zvlášť pozoru- hodny. Je to v první řadě úplný souhlas zástupců autonomních, živnostenských i obchodních kruhů s požadavky učitelskými. Ani na jediné schůzi ne- ozval se sebe slabší odpor proti desideratům spo- jeného učitelstva, ba všude z nejvážnějších a nej- poplatnějších stran zdůrazňována naprostá nutnost brzké pomoci učitelstvu, které je na pokraji hmot- né katastrofy. Rádi to konstatujeme, poněvadž tím padá stará tradice, jakoby prý otázka úprav platů učitelských nebyla v široké veřejnosti po- pulární. Hmotný stav učitelstva vlivem německé obstrukce a stálými tak průtahy řešení otázky úpravy platů, dospěl bohužel stadia, kdy již nen nikoho, a kdyby nakrásně pro učitele nehoroval — kdo by neuznal, že nynější stav je neudržitelný a že učitelstva je v plném právu domáhá-li se konečně pomoci třeba i cestou nejráznější. Jiný zajímavý moment vyniká z manifestací několikerým, věru pozoruhodným prohlášením zá- stupců dělnických a maloživnostenských tříd, že totiž je v lidu pevný úmysl, vyvoditi z eventuelní pasivní resistence učitelské důsledky, vyvoláním všeobecné školní stávky. Občanstvo vlivem tisku a schůzí manifestačních počíná uvědomovati význam a dosah pasivního odporu učitelského a nabývá přesvědčení, že mají býti děti školní jakýmsi objektem trpného odporu,a tu je arci zcela pochopitelno, že rodičové počínaji vážně uvažovati o tom, mají-li vůbec svoje děti posflati potom do školy, když učitelé budou učení pravém slova smyslu naznačovati, odbývati a kdy celý aparát školní bude sice v zdánlivém po- hybu, ale bez positivních výsledků. Proto již na schůzích prohlásili někteří zástupci vrstev lido- vých, že by vůbec po dobu pasivní resistence děti do školy neposílali. Tak by zcela bez při- člnění a agitace učitelské, vyvolán byl kulturní škandál v nejpožehnanější zemi této říše, o jakém dosud nikdy v Evropě se nikomu ani nezdálo. Že by tento rozvrat a ostrý čin byl dost ve shodě s taktikou některých vrstev lidových a že tedy není hrozba školskou stávkou planým ge- stem, pochopí každý, kdo zná, že široké vrstvy lidové ochotně revoltujících hesel poslouchávají. A v tomto případě by vlastně stávka nebyla než přirozeným důsledkem nečinno- sti školy a ostrým zakročením veřej- nosti, aby konečně byl zjednán po- řádek v oboru tak důležitém, jakým je školství. Proto nadějeme se, že vláda, jíž není ostré hnutí německé tajno a která zajisté ví, že by resi- stence učitelská došla hlavně u dělnictva největš podpory, učiní co nejdříve, čeho třeba, aby učitel- ští vůdci mohli hnutí resistenění zastaviti. Proskočila novinami zpráva, že bude v den 2. prosince v Praze veliká manifestační schůze všeho učitelstva českého i německého. Doptali jsme se u vedoucích osobností a zvěděli, že sice v učitelstvu byla zřejmá nálada již 2. prosince jednodenní stávkou ohlásiti trpný odpor, ale že nic-
#19 alto_textblock #19
méně podařilo se výkonnému komitétu českýc organisací — poukazem k původnímu heslu zahá- jení resistence až od 1. ledna — odvrátiti venkov- ské učitelstvo od ostentativního a tuze sensačního vystoupení ve dni 2. prosince. Přes to bude veliký sjezd učitelstva v Praze konán a to jako závěreční manifestační schůze a protestní tábor nejspíše dne 8. prosince t. r. Ke schůzi konají se pilné připravy a sejde se k ní prý učitelstvo z celých Čech. Nyní počinají se konati schůze žen učite- lů. První taková manifestace, při níž ozvou s pravé trpitelky, ženy učitelů, bude konána zítra Ústi n. Orl. Je to věru žalostné, že musí i žen angažovány býti v zápase hmotném a veřejně na odiv stavěti finanční rozvrat svých domácností žalostnou bídu svých rodin. Až k těmto koncům dohnal běs německého vzdoru a pasivnost vlády učitelstvo této zeměl Z mnohých míst docházejí nás projevy měst obcí i místních školních rad a pod. žádajicí, aby konečně učitelstvu bylo pomoženo. Tak na příklad místní školní rada v Něm. Brodě i městské zastupi- telstvo tamní na popud posl. dra. E. Šubrta, za- stupitelstva města Pelhřimova, Litomyšle Smiřic. obce Kněžiček a j.v Projevy jsou pádýnmi dokumenty, že si občan- stvo úpravy platů učitelských přeje a my vítáme je s radostným uspokojením, ačkoliv litujeme, že musí ještě dosud vláda býti urgována ve věci tak samozřejmé a kde sama by měla míti vlastní inicia- Otázka učitelská musí býti býti stůj co stůj co nevidět rozřešena. Tento stav zápasu, rozčilování, roztrpčení je velmi na škodu školní práci i mláde- ži. Právě v nynějším období má býti a bývá školská práce nejintensivnější. Bude-li učitelstvo pořád nejistotě a v přípravách k silnému odporu, dozná škola již nyní veliké pohromy. Že by vláda a roz- hodující činitelé dali dospěti věcem až k temu sta- vu, že by musili učitelé sáhnouti k odporu, t omu zdráháme se věřiti. Avšak i tak je škole již potřebí klidu. A proto s důrazem žádá- me, aby již již zjednáno bylo jasnoa dáno závazné ujištění, že učitel- stvu pomoženo bude
#20 alto_textblock #20
tivu.
#21 alto_textblock #21
Politický přehled.
#22 alto_textblock #22
Země české. Němci z Čech proti národnostnímu výboru poslanecké sněmovny.
#23 alto_textblock #23
Z kruhů německých říšských poslanců z Čech píše se pražské „Bohemii“, že němečtí poslanci z Čech, kteří jsou členy národnostní- ho výboru, zúmyslně zavinili jeho neschopnost k usnášení. Výbor ten, dosazený sněmovnou poslanců původně, aby projednal osnovyo úpravě jazyků při státních úřadech a kraj- ských vládách v Čechách, předložené bar. Bienerthem, ztratil prý své oprávnění, ježto nástupci Bienerthovi těchto předloh už neob- novovali. Žádost s české strany, aby se vý- bor sestoupil, znamená zjevný výpad proti ně- meckým stranám, neboť návrhy Biňovcův na změnu zákona o sčítání lidu a Staňkův o men- šinovém školství, přikázané národnostnímu výboru, musí vyvolati nejrozhodnější odpor Němců. Ostatně zanášejí prý se předlohy tyto záležitostmi, spadajícími vlastně v obvod če- sko-německého sporu, o kterýchž se musí obě národnosti v Čechách dříve dorozuměti. Po- hrůžek Pernerstorferových, že bude od příštího dne svolávati národnostní výbor na každý den a že proti scházejícím členům zakročí podle jednacího řádu, prý se němečtí členové výbo- ru nelekají. Nedají prý se donutiti k jednáním bezúčelným a nevčasným, kteráž nemají za účel než porady poslanecké sněmovny o ma- lém finančním plánu co nejcitelněji mařiti. Takoví jsou naši Němci, spravedlivýa vědecky i politicky účelný zákon o sčítání lidu a ochrana školství menšin je jim tolik, co čertu kříž, a svou fakciosní oposicí proti ná- rodnostnímu výboru dokazují jenom, že oba návrhy ohrožují německou nacionální državu, která není ničím jiným než zcizeným majet- kem v Čechách a všude jinde v Rakousku.
#24 alto_textblock #24
Německo-rakouská poradna pro blaho
#25 alto_textblock #25
lidu.
#26 alto_textblock #26
Němci v Rakousku právě uvádějí v život novou organisaci pod názvem „Německo-rakouské poradny pro blaho lidu“ [„Deutsch-oesterreichische Beratungsstelle für Volkswohlfahrt"), jejímž úče- lem bude dosíci co možno nejvyšší míru tělesné i duševní důkladnosti německého národního kme- ne v Rakousku: mimo jiné činnost její má se za- bývati péčí o kojence, ochranou matek, plemen- nou hygienou, potíráním alkoholismu a nakažli- vých nemocí, politikou ostdlení, stěhování a obý-
#27 alto_textblock #27
sedy a čtverylky před půlstoletím pomáhaly dobývat českou rodinu občanskou. Dnes tedy byla by ta obrodná abeceda dospěla pomalu ke dveřím šlechtických salonů. Pomalu snad i na české vychovatelky tu dojde. Od malicherností života vzhůru za vzle- tem ducha, pěkný vzestup! Bývaly doby, kdy na českých hradech a zámcích nejšlechetnějšt srdce dmula se ideou národa. Či by bylo tak na škodu věci, kdyžby ta posice znovu pyšně byla vydobyta?
#28 alto_textblock #28
Kapitela z pánské módy.
#29 alto_textblock #29
Kdyby mi byl přede dvěma neb třemi měsící někdo řekl, že ještě v tomto roce koloběh mody zavede nás do dob, kdy na štitu Francie zářile ještě bělostná lilie, znak Bourbonů, do dob Ludvi- ka XV. a XVI., byl bych se usmál a pokládal bych dotyčného proroka za nějakého přemrštěnce. Bohužel dnes musil bych naříkati nad vlastní neprozíravostí. Ve dvou právě minulých týdnech oživl mi obraz Richelieuů, Taverneyů a těch ostat- ních kavalírů, jichž životem nesmrtelný Dumas nás tak upoutati znal A není třeba dvou týdnů! Za jediný večer pře- svědčím každého, kdo by se odvážil odporovati Scházejí nynějším chevalierům sice „culottes i hedvábné punčochy, střevíce s démantovými spo- nami i péry zdobené klobouky, leč mají to hlavní — frak. Nu, budete se tázati, co je na tom divného Frak dnes potřebuje každý společenský člověk Ano, potřebuje. Mám však na mysli ony doby kdy jiného kabátu nebylo, kdy rozdíl mezi večer- ním a denním, promenádním a cestovním frakem vyznačoval se pouze látkou a barvou. Spějeme zvolna k témuž cíli. Dnes stal se frak universálním kabálem. Není sice ještě rozdílu v jeho barvách, ani nešije se posud z hedvábí. Leč nos se všude. Naši pánové vynýtili ze své garderoby smo- king jako postrádatelný. Nač smoking. když mám frak? A může se vám polom přihoditi následující- Čtete, že * cercle pořádá „soirée“. Nemyslice na nic zlého, s čistým, klidným svědomím oblékne- te smoking a nepomyslíte vůbec, že by na „soirée) oblékl kdo co jiného. Jdete. A nyní nastává dvojí možnost: 1. Projdete bez závady špalírem výborů vstoupíte do sálu. Brzy dostaví se u vás nepří- jemný pocit, který v nás vzbuzuje upřený pohle mnoha očí. A vskutku, vše se točí po vás. ukazuji si na vás, smějí se. Zprvu nechápele, proč. Ale znenáhla, odtrhnuv zrak od půvabných našich
#30 alto_textblock #30
dam, pochopite příčinu této laskavě vám věnované pozornosti. Jste jediný pán ve smokingu. A nejste-li jako kámen tvrdý a neústupný, bude po tomto poznání vaší přítomnosti v pohostinném sále na mále. 2. Druhá možnost jest velíce jednoduchá: Ně- který z kavalírů, v bezvadném fraku, s páskou na ruce, přistoupí k vám, a se zarmoucenou tváří vám sdělí, že vás nemůže dovnitř vpustit, jeliko nemáte patřičný úbor. Tableauí Jiné „kluby a „cercles“ hlásají dokonce na pozvánkách a vstupenkách k „večírkům“ drakoni- cky: Úbor výbradně plesový. A kdo, či co jest toho příčinou? Jsou to páni kteří zasedají ve všech těch výborech, zvacích ko- misích atd. Několik mezi nimi smolingu nemá, ti snadno přemluví ostalní, že bude soirče více „nóbl“, kdyi se vezou fraky a plenum výboru se usnese na „ú- boru výbradně plesovém Byl bych opravdu vděčen tomu, kdo by m poradil nový nějaký střih na plesový kabát. Příčisemi, dokumentevati tu slav- nostní plesovou náladu kabátem tak otřepaným, tak všedním, jako je dnes frak. Naše „jeunesse dorše“ nosí frak i do tanečníct a nedivil bych se nikterak, kdybych spatřil jed- noho dne Iraky v některém z tanečních lokálů na periferii matičky Prahy .. Vzíti si do divadla cutaway nebo smoking. t je naším pánům mnoho. Na to stačí třebas i světle- žedivé sakko. A jaké komposice s frakem můžeme na tako- vém soirée vidětil Působí to takřka futuristicky Frak, tennisovou košili, černou vestu a „vixova- né“ boty. Nebo smoking, dlouhou úzkou černou kravatu, šedivé kalhoty a — 6 hrůzo — žluté boty Nepřeháním nikterak. Viděl jsem tyto a ještě mnoho jiných nechutností minulého týdne ve Sme- tanově sále. Kdo by mne podeztral z přehánění, tomu jsem ochoten v soukromí udati i jména dotyčných „ele- dánů“, ovšem pod pečetí diskretnosti. Nebudu se dále šířiti o předmětu, který se mi ž dávno protiví, podotýkám prostě, že timto způ- sobem odhalují naši pánové (neminím ovšem všech- nyl elonu, která road dovd vakrývala nedostatel jich krasochuti, ubohost jich vlusu a absolutní ne- znalost taktu. Na soirée, jakožto intimni zábavu nevezme gentleman nic jiného, ne smoking. Frak náleži plesům a offl cielním slavnostem. Pobled na společnost, jak jsem ji viděl v mi nulých dnech, vabuzuje soucit, útrpnost Kindl.
#31 alto_textblock #31
Týdenní táčky. „A Brutus zajisté je hodný muž. Antonius. Tak si myslím v těchto dnech, kdy pro slulý psychiatr z Karkulíkova procesu a spe- cialista pro paranoiu, konkurent Kraft-Ebbin- ga a Lombrosa, znamenitý hypnotiseur Vers- bacha z Hadamaru, nejnovějí Sherlock Hol- mes na pražské radnici atd. atd., denně má sólo, že věčná je škoda, že Shakespeare ho neznal! Přese všechny rozdíly Boučkovy a Shakespearovy angličiny byli by se snad do- mluvili německy, a Shakespeare z vděčnosti za tuto známost jistě byl by vložil do ús Antoniových místo Bruta — Boučka... ne- boť: „Bouček zajisté je hodný muž.“ Vím, že pohněvám si všechny jeho ne- přátele, celou radnici, ale nemohu jinak, než říci o něm doslova totéž, co napsal Vrchlický o Augustu Vacqueriovi. „Je povaha ryzí, u- šlechtilá a především rytířská. Co jednou uzná za pravé a zač oštěp zasadí, to je mu vůdčí hvězdou a zářným ideálem proti všem a přes všecko. Stává se často i jednostranným i příkře polemickým — jen k vůli věci, již si hájiti umínil. Slovem — je pravý kavalí ducha, hodný epitheta Barrěsova „Rolan romantismu“. Tyto divy u něho tvoř síla přesvědčení...“ — — Pravím — nikdy neshledal jsem případ- nější charakteristiku pro dra. Boučka nad tuto Žádné palmare, žádná osobní reklama, žádná závist — jen „síla přesvědčení“ řídí vždy ve všem jeho kroky. Tak tomu bylo při hájení Kestranka, tak tomu bylo při aféře svato- václavské záložny — tak tomu je i při michel- ské plynárně. Jeho duše čistá jako sníh ne- dostupného alpského ledovce, nesnese prostě. když někdo druhý — ať advokát nebo „po- mocná síla — chce se obohatiti špinavým způ- sobem, když někdo druhý pracuje úplatky když někdo druhý shání protekci. Tyto nízké prostředky se mu z duše hnusí a proto je bez únavy, bez oddechu a bez ohledu na seb stíhá. Měl jsem bezpočtukráte příležitost po- znati činnost našeho anglo- a vůbec sel
#32 alto_textblock #32
made mana, a proto velmi se zlobím, když najdou se v úzkých poměrech našich lidé, kteří o této hybné síle všeho jeho počínání — míním „sílu přesvědčení“ — pochybují a tvrdí, že t „síla“ dá se přizpůsobiti různým vlivům a okolnostem jako vosk. Příznávám sice, že dr. Bouček „sílu svého přesvědčení“ někdy do- vedl přehlušiti — ale když se tak stalo, stalo se to z motivů vyšších ideálů, jimž lidé všední, neanglomani, negentlemani nikdy ne- porozumí. To se nesmí posuzovat jako „oto- čení na čtyráku“, nýbrž jako velkolepý ma- névr — „jen k vůli věci“ provedený ... Vzpomínám takových několika případů ze života „selí made mana“. Bylo to v roce 1905, kdy realistická strana konala soud nad Herbenem pro pár mizerných, někde založe- ných stovek... „Dr. Bouček na sjezd důvěr- níků přinesl — jak líčí účastník sjezdu dr. Chalupný — celou literaturu trestního práva a obšírně dokazoval, že kdyby věc byla bý- vala udána soudně dřív než bylo zaplaceno dr. Herben by dle panující praxe soudní jistě býval pro zločin zproněvěry odsouzen. „Ale — pokračoval dr. Bouček z čista jasna — „á se nechci stavět na stanovisko soudu, nýbrž obhájce“... a navrhl, aby k vůli Masarykovi a svornosti se věci udělal smírný konec ... Dr. Chalupný uvádí tento obrat dra. Boučka očividně jako povahový kotrmelecí já ale vidím v tom něco jiného. Náš angloman zabil v sobě juristu — docela jako Vacquerie — „jen pro věc“... z motivů vyšších ideálů — — „k vůli Masarykovi a svornosti...“ Tak se musí na to koukat, očima, jež dovedous dívat kolem rohu. Jindy, zle bylo vyčítáno dru. Boučkovi že ve svém právnickém listě rozšlapával pathologický případ příčin rozvodu ... až do toho kanárka, jehož bylo k jistým věcem tře- ba. Také tu zabil v sobě „jen pro věc“ dr Bouček juristu a stal se pomocí Kraft-Ebbin- ga medikem, jemuž síla přesvědčení kázala rozpitvat oba rozváděné manžele před veřej- ností, rozpitvat prof. Slavíka i celou lékař skou fakultu a každého, kdo mu příišel pod
#33 alto_textblock #33
nůž.
#34 alto_textblock #34
— „Ale Bouček zajisté je hodný muž.“ Jako „síla přesvědčení“ kázala mu s ve- řejností sdělití do nejmenších detailů případ rozvedených manželů i s jmény, tak „síla pře- svědčení“ kázala mu zatajiti jména osob u nichž v záležitosti abolice pro členy výboru Svatováclavské záložny ve Vídni jednal. V tom vidím jeho gentlemanstvíl Také v tomto pří- padě docela dobře mohl ve svém orgánu se rozepsat s uvedením plných jmen o tom, kdo byla ona jistá dáma, jež byla příbuznou ji- stého sekčního chéfa, který ochotně vy- hověl a cenné služby konal, kdo byl onen jistý člen panské sněmovny a onen jistý tajný rada atd. — zkrátka, kdo byli ti jistí jeho pomocníci, kteří mu pomáhali ... ale dr. Bouček byl gentleman a ví, kdy smí a kdy ne- smi jmenovat. Jeho „síla přesvědčení“ mu praví: „Jestliže pomocné síly pracují po mým dozorem—je vše v pořádku a není třeba žádného jmenování jich; jakmile však „pomocné síly“ pracují beze mne, není něco v pořádku a proto ven s nimi z přítmí!“ Tak třeba chápat mravní rozhořčení dra. Boučka, nařčení o aspoň desíti zlodějích na radnici a udání u soudu. Kdyby on býval měl dozor nad pomocnými sílami pracujícímiv Michli, jako pracoval s nimi ve Vídní — bylo jistě vše v nejlepším pořádku — „neboť Brutus zajisté je hodný muží Zevloun.
#35 alto_textblock #35
Různé zprávy.
#36 alto_textblock #36
= Red. Valter Steinthal, který byl odsouzen nedávno pro urážku hl. intendanta král. divadel pruských na rok do vězení, onemocněv, byl na kauci 20.000 mk. propuštěn z vazby = Sňatek hluchoněmých. Z Pešti, 22. listop. Před správcem matriky v 9. okrese v Pešti konal se dnes zajímavý sňatek. Princ Jindřich Ghika ženil se se slě Terezií Rothayovou. Oba jsou hluchoněmí a seznámili se na sjezdu hlucho- němých. Tlumočníkem mezi hluchoněmými snou- benci a správcem matriky byl tajemník peštského rumunského hlavního konsulátu August Paul I, škola pro ošetřováni nemocných byla otevřena včera ve všeobecné nemocnici vídeňské.