1
masthead
9. června 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
6
article
Výstava moderní keramiky
Výstava moderní keramiky
= Tři velké sály Umělecko-průmyslového
musea jsou naplněny několika sty ukázek mo-
derní keramiky, stojicích na stole a podlaze
rozvěšených po stěnách. Ani místo, ani pro-
středky nestačily ovšem, aby se výstava stala
bezmezerným a detailním obrazem velkého, do
šířky a hloubky jdoucího ruchu keramického-
Mnohé přední závody, Sěvres v čele, zde mu-
síme postrádati, jiné, Míšeň, Berlin, jsou pra-
vými drobty zastoupeny; schází mnohé čelno
firmy kameninové a fajansové, a ku podivu.
téměř vše, co se z porcelánu v Čechách vyrábl.
Právě toho je škoda: obecenstvo přišlo o míru,
podle níž by poznalo, kde domácí výroba n
konsum stojí, a v kterých končinách a k jakým
cílům rušně spěje už všechna keramika cizl.
Z těchže asi příčin nepodává výstava náležitou
představu o šířce a rozlehlosti pole, které dnešní
keramika výbojně zabírá. Všechny velké kusy.
kamna, krby, fontany a pod. scházejí; postrá-
dáme tu všechnu keramiku, která se dala do
výzdobné služby architektovy. Tedy zase ony
obory, jimž se naše produkce buď úplně vy-
hýbá, buď v nich na překonaném stanovisku
ulpěla.
Berlín
Čechy
7
article
V úvodu hned tolik výtek? Nikoli, nese
stavuju seznam hříchů a výčitek oproti výslavě,
v níž bych nejraději viděl předzvěst slibnou
celé řady umělecko-průmyslových exposicí, jichž
se nám dnes už nanejvýše citelně neďostává,
na něž čekáme, a o něž se mají starati pří-
slušní faktorové. Oněch několika vytčených
mezer pouze má naznačiti, kterak obsáhlýa
mnohotvarý je i jen jediný obor výstavní a
ovšem také, co z něho Praha všechno nezná
Je přece úlohou musea uměl.-průmysl. tyto zná-
mosti, které se podle své povahy mohou státi po-
pudy, v Praze sprostředkovati, a proto s opravdo-
vým podivem si konstatujeme, že výstava moderní
keramiky je sice v jeho nových místnostech,
avšak pořadatelem jejím jest České obchodní
museum. Do tohoto podivu vložen je zároven
dik, jimž jsme pořadatelstvu za výstavu povinni
Uvážíme-li, že již před deseti lety keramická
výroba v Čechách těžila přes jedenáct millionů
korun a máme-li na paměti, jaká spotřeba ke-
ramiky, užitkové i luxusní, je v naší domác-
nosti, na ráz vystoupí význam této výstavy pro
naše producenty a konsumenty, to jesť pro nás
všechny. A význam ten se zvyšuje a slupňuje
před hotovým faktem, že keramika za posled-
ního desetiletí prodělala velký a v celku krásný
přerod od napodobenin k originalitě, že kera-
mika nová všude téměř bojuje s ostatním umě-
leckým průmyslem společně onen tuhý, než zá-
roveň i radostný, a dnes nepopíratelně vítězný
již boj o nové umění.
Praha
Čechy
8
article
Také v jejím oboru byla předchozí pe-
rioda umělecko archaeologická nutná. Musely
ožit zapomenuté, nebo zanedbané techníky, bylo
třeba znovu se seznámiti s jakosti a vlastnost-
mi materiálů, probrati staré procedury, ukojiti
první hlad umělecký, aby nastala touba
žízeň po něčem novém a našem. Jak v obo-
rech ostatních, bylo dlužno a nutno i zde pře-
konati samovládu, aneb aspoň nadvládu stavi-
telských archifektů, spojíti originálně tvoříci
umělce dekorativního smyslu s pečlivými, mysli
vými a hledavými techniky ve společné dílně
a ke společné práci, přeměniti chemické labora-
toře továren ve výzkumné a vynalézavé stanice.
Glatigny ve Versailleisu, A. Bigot v Paříži jsou
takovými techniky, A. Krog a J. H. Wilumsen
v Kodani takovými umělci. Mnohé obrození
kameniny a porcelanu jest jejich dílem.
A Bigot
A Krog
Wilumsen
Paříž
Kodaň
9
article
Toto obrození má všude dvojí metu: novou
formu a nový dekor, dekor barevný. Starši
keramika v době nového obrození uměleckého
průmyslu v minulém věku zná jen formy čiře
antícké, ušlechtilou krásu řeckých a římských
terakot, nebo tvary, jež renesance vytvořila,a
ty, které si osmnácté století z činských a ja-
ponských odvodilo. Celá bohatá kolekce flo-
reneké firmy Primo Agliotti stojí ještě na
tomto stanovisku. Také svým dekorem. Je
pouze, dík moderní chemií, bohatší a jaksi
ohobnější v barvách, jinak ale provádí kopie
majolikové Robbiových předloh anebo v jejich
způsobu plastik Donatellových, nebo zručné a
při tom lácí vynikající odliky Gubbia nebo
Urbina šestnáctého věku.
To nelze nazvati tradicí, to jest skutečně
jen pouhým opakováním. Také Delft se, aspoň
v Praze, drží dosud svých starých vzorů, své
staré palety a jenom v obsahu své malované
dekorace činí větší koncese přítomnosti. Jestliže
pak poreulán S. Binga (L'art nouveau), dánský
a švédský, neopouští docela nádobové formy
krajního Orientu, dovozuje tím jen nepřekona-
telnou trefnost a případnost, eleganci a lehkost
těchto tvarů, na nichž tisíciletí neunavně praco-
vala. Čajové konvice a od nich odvozené ká-
vové, taliřky a koflíky pro oba nápoje nemáme
dosud příhodnější a ušlechtilejší. Hned však
připomínám, že ani Švédové ani Dánové nejsou
pouhými kopisty. Své orientálské vzory ztrávili
náležitě.
Robbiový
Donatellův
S Bing
Švéda
Dán
Gubbio
Urbino
Delft
Praha
Prima
L ' art nouveau
10
article
Obšírná říše kameniny, grěs, fajanse, ma
joliky, je dnes tvarově neskonale hybnější
rozmanitější, nežli byla ještě před nemnohými
lety. Mnoho kaprice a bizarnosti, mnoho hleda-
nosti a zúmyslnosti vykazuje, toho nelze po-
příti. Na nejednom místě čirý naturalismus není
zmožen a umělecky poroben. Přebohatá účelnos
kameninových objektů, přerůzné jakosti mate-
riálu, tvarebné hmoty a barevného jejího po-
vlaku, a zcela moderní snaha uplatňování osob-
ního vkusu, nepřivodí asi nikdy v tento obor
většího klidu a společnější jednotnosti. C
škodí? Falansterská uniformita i v sociálním
životě jest utopií; v umění by přivodila jeho
smrt, kdyby toto nebylo na štěstí nezmarné
nevykořenitelné a nesmrtelné.
Pražská výstava, i při své omezenosti, po
učuje s dostatek o mnohosti a o původu mo
derních forem keramických. Ovšem že jen
nádobách a drobném náčiní, ve svícnech, ože
hadlech, kalamářích a pod. Tu onde ozve se
ještě čistě japonská forma, oněch vysokých, na-
hoře bachratých a náhle pod malé víko staže-
ných nádob, jež mají barevnějši fajanse i emaily.
nebo rourovitých bez jakého jiného profilu.
Jinak obrací se moderní keramisté o inspirae
k přírodním tvarům. Někteří Američané, jak
Američan
11
article
Grueby v Bostonu, produkují nádoby, které i
dekoraci a barvě jsou, ovšem s velikým vkusem,
aplikované formy vegelabilní, a několik drobných
kousků král. manufaktury porcelánu v Berlíně
drží se i v tomto materiálu baňatých a prohý-
baných tykvic. K tomuto zřídlu a stále občer-
stvujícímu prameni přivedli novou keramiku
žlutí i snědí Orientalci Říše Středu, Nipponu
i Arabové. Pouze výminečně bývá selská majo-
lika předlohou a po tvarové stránce, jak ji pě-
stuje Elisabeta Sehmidt-Pechtová v Kostnici na
některých svíenech, krabičkách a kropenkách.
Docela obdobně vedou si umělci na poli
dekorace. Abstraktní tvary a linie, prostý ča-
rový ornament nebo v pouhé linie a siluety se-
stylisované formy přírodní jsou na výstavě ja-
kousi vzácnosti. Květena a zvířena je zatlačuje
v podání, skutečnosti kresbou, barvou, mnohdy
i samou plastikou blízkém. Ku podivu řídkáje
silnější plastika námětné výzdoby. I v porcelanu,
kde je materiál snadně tvarebný připouští a tenká
glasura průsvitná nezalévá a neznejasňuje. Pro-
niká jen tehda v popředí, kdy má za přikáza-
nou úlohu zároveň hlavní formu vytvářeti, jej
siluetu rozmnožovati. Všude jinde má se na
pozoru, aby tvar nádoby neporušila, nezneklid-
nila a neznejasnila. Plastický dekor kodaňský
je jak nadechnutý, ano i silně barvité kameniny
Läugerovy ve svém hrubším materiálu nejdou
mnoho dále a výše.
Orientalec
Läugerův
Boston
Berlín
12
article
Mimo zmíněného Florenčana zastupuje, věru
pramálo šťastně, toliko V. Ed. Haspekl (Praha)
vlastní malhu na keramickém podkladě. Cel
výstava je živým protestem proti témto obrazo-
vým poblouzením. Zase Dánsko a Švédsko uka-
zuje novou, ve výrazu diskretní, v účinku na-
nejvýše ušlechtilou, a zase na žaponském pod-
kladu vyrostlou moderní malovanou dekoraci na
porcelanu. Kameniny vedou si obdobně. Než
převážnou většinou kladou největší váhu na pro-
stou polychromii, na barvu a barevnost polevu
a jeho matný, silný nebo kovově pohrávajíeí
lesk. Chemie musí být stále hotova přispěti
uměleckému vkusu vyrabitele. Nejsou však
vzácné případy, kdy sama vede hlavní slovo,
kdy celý barevný povrch je dílem technické
náhodnosti, arci stále kontrolované, a někdy
trochu i řízené umělcovým taktem, výběrema
rozmyslem. Bigotovy gres flammés jsou plody
takových umělecko-technických náhodností.A
při tom laciné. V tom se shoduje A. Bigot se
svým soudruhem Glatignym. Jejich snaha jest
v moderní keramice ještě osamělá. Převážná
většina její opravdu umělecké výroby je přece
dosud stále ještě luxusní. Někde tvarem, jinde
uměním, všude svojí kupní cenou. Keramiču
umělci, zcela falešně, unikují svoje produkty a
tím zdražují. Ale to není pravá cesta vydobýti
moderní keramice velkou půdu, nehledě k tomu,
že tato rozšířená snaha čelí přímo nepřátelsky
moderní tendenci rozněsti umění a umělecký
požitek do vrstev nejširších, a že s čistě kraso-
citného stanoviska krásný a dokonalý umělecko-
průmyslový výrobek neklesá přece v esthetické
své hodnotě, je-li na světě v hojných exemplá-
řích. Amatéři ovšem hledají cenu svého umě-
leckého majetku v jeho unikatnosti.
K. B. M.
Bigotův
A Bigot
Glatigny
Praha
Dánsko
Švédsko
Haspekl
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Česká škola v květnu r. 1901.
Dne 1. »Paedagogické rozhledy« přinášejí J
Mrazíka »Slovo o čítankách pro školy měšťanskéa
vzhledem k učivu z reálií ve smyslu uměleckého
jeho podání a chváli J. Šmídův »Pravopis pro
obecné školy«. — »Život« přináší rozhled F. Čády
»Psychologie dítěte ve Francii« a v čl. »Dětské hry
a hračky« doporučuje příslušnou revisi a výstavu
vybraných spisů pro mládež, her a hraček. —
V »Poslu z Budče« dokazuje J. Drbohlav, že nestačí
»Školou proti alkoholu« působiti, nýbrž třeba bídu
odstraniti a vzdělání lidu zvýšiti; tamtéž úvaha J
Harapáta »O vyučování pravopisu«, charakteristické
vyprávění »Učitel, poslanec a cikán« a vyličení byro-
kratické »Hospitace«; doporučuje »Wernerovy ta-
bulky tiskového písma«. — »Národ a škola« ličí
nynější poměry školské »Ve znamení raka« a při-
náší úvahu »Slezsko a Ústřední Matice školská«. —
»Škola měšťanská a živnostenská« v čl. »Měšťanské
školy a okresy« polemisuje se stanoviskem našebo
zemského výboru v této příčině a přináší čl. »Petice
německého rak. spolku učitelů měšťanských škol na
poslaneckou sněmovnu říšské rady«, čl. »K reformě
ženského vzdělání v Rakousku«, R. Huttera »Nedo-
statky kreslení na školách měšťanských« a F. Ma-
locha »O herbáři«; upozorňuje na K. Lorence a p.
Freiberga příspěvky k biologickému vyučování. —
»Český ucitel« přináší úvahu o vzdělavací práci
učitelstva »Mezi lidem«. — »Časopis učitelek« vítá
»Konečně« rozhodnutí správního soudu pro první
řídící učitelku v Praze a doporučuje E. Fryšové
»Ornament jihočeský«; ve »Škole ženských ručních
prací« úvaha M. A. Smolkové »O vzdělání industri-
álních učitelek«. — »Učitel« doporučuje A »Studie
našem školství obecném« a J. Jiráska »Rukopis
krasopis«.
Mrazík
J Šmídův
Čáda
V Posl
J Drbohlav
J Harapát
Cikán
Wernerův
R Hutter
Nedo
F ma
K Lorenc
Freiberg
E Fryš
Smolek
J Jirásek
Francie
Budeč
Slezsko
Rakousko
Praha
Český škola v květen
spolek učitel měšťanský škola
14
article
Dne 2. »Učitelské noviny« v článku M. Bendy
»K dívčímu tělocviku« doporučují dítkám práce v ku-
chyní a pokoji a uveřejňují čl. K. Černého »Práce
v zahradě« pro květen. — Beseda učitelská přináší
povzbuzení »Přičiňujme ku povznesení řemesele
přednášku J. Eberta »O kreslení v Americe dl
Pranga« a o tužbách učňů typografických odmitnutí
»Znamením doby«.
Dne 3. »Komenský« přináší úvahu F. Bednáře
»Duch školy«.
Dne 4. Poradní schůze literárních, uměleckých,
vzdělavacích, školských a národních jednot nepřistu-
puje na zřízení velkého vzdělavacího spolku pro
království české.
Dne 5. Pražský cyklus přednášek o Slezsku
končí paní Matulová důrazným líčením potřeby
české výchovy ženám slezským novým ústavem.
M Benda
K Černý
J Ebert
Komenský
Matulová
Amerika
15
article
Dne 7. »Školský obzor« líčí »Úřady školní v
službách klerikalismu« a přináší k organisačnímu ruchu
na Moravě dodatek »Příznačné zjevy v životě našem
spolkovém«; jfeuilleton V. Beneše »Těsnopis pro sa-
mouky« líčí potřebu tohoto umění; v »Moravské
hlídce« mladší učitelé v »Provolání« žádají starší
kollegy o radu, jak žiti. — Na říšské radě vídeňské
posl. Šchönerer a soudr. dotazují se ministra po jme-
uování českých inspektorů pro německé školy v Če
chách.
Dne 8. »Posel z Budče« líčí význam a úkol do
vršení organisace učitelské skrze »Svaz českoslovan
ského učitelstva« a podává »Požadavky pražského
učitelstva « — »Český učitel« přináší časovou báseř
z učitelského ráje »Vděčnost«. — Školský odbor posla
necké sněmovny vídeňské uznává potřebu opravy
disciplinárního řizení s učiteli.
Dne 9. »Učitelské noviny« přiuášejí čl. V. Ko
nopáska »K učení na jisto« a doporučují pro mládež
práci F. Hyšmana a A. Mojžiše »Návštěvou v dil-
nách«. — »Beseda učitelská« přináší J. J. Husy lis
se stromu zkušenosti. »Proč mnohdy klesá vážnost
učitele a školy v očích dospívajících dítek«: v Melb.
příloze« osm dvouhlasých zpěvů sborových »Pou
po vlasti«.
V Beneš
V ko
F Hyšman
A Mojžiš
Hus
Poe
Morava
Budeč
necký sněmovna
16
article
Dne 10. »Učitel« přináší úvahu J. Drbohlava
Dne 10. »Učitel« přináší úvahu J. Drbohlava
»O psaní«.
Dne 12. v Mödlinku u Vídně ve věku 63 léta
umírá bývalý ředitel ústavův učit. v Olomouci a Brně
a zemský inspektor školní pro Slezsko Gustav rytii
Zeynek, referent a rada v ministerstvě vyučování.
značného, bohužel též germanisujícího vlivu v obec
ném školství a ústavech učitelských, jenž naprosto
zapomínal na původ svůj z české matky. — Krajin-
ská schůze učitelstva měšťanských škol v Pardubi-
cích snáší se na osamostatnění, a prostředcích ku
povznešení škol měšťanských a jejich učitelstva.
Dne 14. »Školský obzor« přináší polemiku
s Ústř. spolkem učitelským »Panu Rašínovi do pa-
mátníku«, v čl. »Jak žíti« stesk na nynější ústavy
učitelské a besedu »Visitační obrázek«; v » Moravské
hlídce« zasláno »Všem bratrským jednotám učitel-
ským na Moravě« pro šíření spisku učitelstva pro-
stějovského »Hmotné poměry učitelstva moravského
— Sbor obecních starších města Prahy schvaluje
pro definitivní učitelky ručních prací na českých ško-
lách obecných a měšťanských 20 proc. příbytečného
základního služného, bydlíli v Praze a s povinnoste
24 hodin vyučovacích týdně.
Dne 15. »Časopis učitelek« přináší přednášku
P. J. Worlové »O volném slohu« a povzbuzení » Če
ským učitelkám« k nedělním besídkám pro dívky
škole odrostlé. — »Posel z Budče« v úvaze »Kul
turní úkoly českých obcí« líčí potřebu a způsob lep-
ších poměrův obcí ke školství a doporučuje J. Šmída
»Obraz života a působení Jana N. Josela Filcíka.«
— »Český učitel« v čl. »Autonomie a postup učitel-
stva« vyslovuje se pro autonomii, ale proti jejím vli-
vům na postup učitelstva, který má býti jako ve
vojsku a v úřadnictvu státním; navrhuje »K dis-
kussi« podmínky smíru učitelek s učitelkami. —
J Drbohlav
Gustav
Zeynek
Rašín
P J Worlová
J Šmíd
Josel Filcík
Mödlinka u Vídeň
Olomouc
Brno
Slezsko
Morava
Praha
Budeč
17
article
»Život« přináší čl. o potřebě »Vyrovnání s učitel-
stvem« v Čechách, »O stipendiích a udilení cen« ve
školách, o nesprávnostech, s nimiž se pojívá »Volba
do okresní školní rady« a »Astronomie jako morální
činitel«. — »Škola měšťanská a živnostenská« pole-
misuje s Ústř. spolkem učit. čl. »Po skuteích je po-
znáte!«; z t. č. otiskuje čl. »Velkogermánská mapa
Evropy na našich školách«
Dne 16. »Národ a škola« přináší učivo pro
školy obecné a měšťanské »Z nauky o zřízení obec-
ním, zemském a státním«. — »Učitelské noviny«v
čl. »Za svobodu školy« vytýkají říšským poslancům
svobodomyslným, že odmitli debattu o protektorátu
arciknížete Františka Ferdinanda v katolickém Schul-
vereinu a doporučují A. Wimmra »Silozpyt a lučba
v pokusech pro školy měšťanské« a studii A. Hubky
»Čechově v Dolních Rakousích«. — »Beseda učitel
ská« v »Methodické příloze« přináší příspěvek
Rataje »Zrcadlo rovné, čočky, drobnohledy, daleko-
hledy, brejle«.
František Ferdinand
A Wimmr
Silozpyt
A Hubka
Čechův
Rataj
Čechy
Evropa
Dolní Rakousy
18
article
Dne 17. »Příloha Komenského« přináší před
nášku z okresní porady učitelské ve Vyškově »Jak
vyučovati v obecné škole počtům po odděleních« a
z t. č. otiskuje článek »Aby střední škola znárod-
něla«.
Dne 20. »Učitel« podává dle O. Kramáře čl.
»Pozornost žáků za vyučování«. — »Škola našeho
venkova přináší J. Smrtky »Tříčtvrtihodinové rozvrhy
hodin vyučovacích«, z praxe čl. J. Bujárka »Učení
o domovu se zřetelem k praktické potřebě na našem
venkově«, »Pověsti o učbě slohové a dějepisné«a
J. Smrtky »Ke zřizování studentských útulků pro
děti učitelské«; z t. č. otiskují charakteristiku škol.
inspektorů v Čechách, návrh A. Tůmy o užití pře-
bytků pokladen sirotčích a z úvodního čl. z 14. t. m.
stať o sněmu českém ohledem platův učitelských
uveřejňuje »Disciplinární řád pro učitelstvo na Mo
ravě«, posuzuje »Mluvnici Hořčičkovu« a doporučuje
Říhovu »Školu českého jazyka«.
Komenský
O Kramář
J Smrtka
Tříčtvrtihodinová
J Bujárek
A Tůma
Hořčičkův
Říhův
Vyškov
Čechy
19
article
Dne 21. »Školský obzore líčí neblahé poměry
učitelské »Ze škol menšinových«, polemiku s Hosp
listy chrudimskými »Zemská přirážka« pro služné
učitelské; ve feuiletonu čl. »Nábožensko mravní vý
chova«; »Moravská« hlídka« podává »Několik slov
o programu pokrokového učitelstva na Moravě« a čl
»Žádnou revisi« k loňské resoluci sjezdu litovelského
— Školní odbor poslanecké sněmovny vídeňňské za.
mítá, aby disciplinární řízení s učiteli nevztahovalo
se na jejich jednání mimo úřad; mají však býti do-
tčené předpisy určitější, objektivnější a sprave-
dlnější.
Dne 22. »Posel z Budče« doporučuje »Konfe-
rence učitelů s rodiči« a přináší »Ze školního pozo-
rování« charakteristiku, jaký jest »Žák nesmělý.« —
»Český učitel« přináší čl. dra. F. Joklíka »Odbytné
matičního učitelstva« a F. Kunce návrhy pro »Okresní
knihovny učitelské«.
Dne 23. »Beseda učitelská« k úpravě služného
přináší hlas venkovského učitele »Svorně v před !-
čl. A. Veselého »Počítání cenných papírů dle nyněj
šího lístku kursovního« a F. Tuhého »Biologie«. —
»Učitelské noviny« v čl. »Výpomocní úřadníci« srov-
návají poměry těchto s poměry učitelskými.
Dne 24. »Komenský« přináší na uváženou čl
Č. Kramoliše »Chraňme autoritu«
Dne 29. Zdravotnicko demografická sekce českých
přírodozpytcův a lékařů snáší se, vyzvati vládu ke
svolání zvláštní enkety odborníků všech odborů ku
projednání o všech hygienických stránkách školy. —
»Posel z Budče« v čl. »Právní kancelář učitelská-
vítá zařízení takové od české strany lidové a v čl.
F Joklík
F Kunc
A Veselý
F Tuhý
Komenský
Kramoliš
Morava
Budeč
poslanecký sněmovna
20
article
»Zapomenutý a nenáviděný § 24. řádu školního
vyučovacího« přimlouvá se za odměny žákům od
místních rad školních. — »Školský obzor« polemisuje
s »Novým kultem« čl. »Učítelstvo a politika« a při-
náší čl. o sebevraždách tří učitelů ve dvou měsících
»Uvažujte, konsulové«, z domácí konference uč. v Ho
doňsku výňatek »Vláda tmy na jižní Moravě«; ve
feniletonu vzpomínka »O visitaci«.
Dne 30. »Beseda učitelská« přináší povzbuzení
»Příčiňujme k okrášlení krajin !« a »Venkovskému
učitelstvu na uváženou« pokyny J. Závodného k zve-
lebování zemědělství. — »Učitelské noviny« doka-
zují, že byrokratismus »Upír našeho školství«, při-
nášejí čl. F. Rataje »Vycházka do lesa s dětmi I. tř.
a K. Černého »Práce v zahradě« pro červen.
Dne 31. ve Vysokém n. J. ve věku 68 let umírá
občan Vincenc Kramář, po celý život neunavně činný
podporovatel všech školských, vzdělavacích a lidu-
milných podniků místních a národních. — V Týnci
n. L. ve věku 57 let umírá řídící učitel František
Černík, horlivě činný pro svou školu a pro vzdělání
v okolí svém vůbec, jenž pro mládež sepsal » Ma
lebné cesty po Čechách«. — »Komenský« přináš
zprávu o tom, jak zaříditi »Přijímací zkoušky na ško
lách středních«; v »Příloze« diplomový člen Společ-
nosti Komenského, řed. F. Slaměník »Bratrským jed
notám moravským v Ústředním spolku zastoupenýme
hovoří, by podporovaly zájmy Společnosti, které po-
čínaji radikální listy německé vyčítati, že oslavuje
J Závodný
Upír
F Rataj
K Černý
Kramář
Černík
Komenský
F Slaměník
Morava
Týnec můj
Čechy
Společ
21
article
Čecha.
Čecha.
Časopisy učitelské přinášejí zprávu, že 1. října
Jubilejní jednota lidumilů na Moravě otevře v naja-
tém zámku dřevohostickém ochranovnu pro mužskou
mládež mravně ohroženou. — Dědictví Komenského
za III. svazek učitelské »Encyklopaedické knihovny«
vydává pečlivou a zdařilou, zvláště o M. Cantora se
opírající práci J. Úlehly »Dějiny mathematiky«, první
svého druhu v české literatuře.
Čecho
Komenský
M Cantor
J Úlehla
Morava
22
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruch u.
** Pohoda posledních dnů a období sváteční
vylákalo naše pražské cyklisty, jichž počet dle čísla
vydaných legitimací postupuje vesele do druhé de-
sítky tisíců, v počtu neobyčejně četném ven ze zdí
městských, do zeleně a volné přírody v bližším neb
dalším okruhu. Byly to pravé dni výletů cyklist-
ských; všude po silnicích i cestách polních viděti
bylo postavy cyklistů i cyklistek, ku předu spějících.
tu volným, tu rychlejším tempem.
Ze zkušeností při tom nabytých sluší s povdě-
kem konstatovati valný pokrok v příčině nazírání
venkova na cyklisty vůbec; pravda, že usedlí a pro-
zíravější lidě od prvopočátku byli dalecí toho, aby
hleděli působiti příkoří jezdcům na kole, dbalým
předpisů a správně jednajícím. Za to valná část
mládeže dopouštěla se často všelikých výstředností
vůči nim, zejmena házením, pokřikováním a t. pod.
Dnes v té příčině zavládly poměry mnohem přízni-
vější, patrně také následkem okolnosti, že jízda na
velocipedu tak zobecněla, že v každé takřka větší
obci, ba i v menších, jsou již domácí jezdci, bud
pro zábavu neb i z potřeby.
Za to projevovány stesky co do stavu našich
silnic, které čím blíže hlavnímu městu království,
tím jsou nesjízdnější pro kolo. V té příčině ztěžka
lze se nadíti v dozírné době nápravy, ač-li by se
nestala v nijaké způsobě svépomocí. Konečně obec
cyklistská jest již tak mohutná, že mohla by na
23
article
cosi podobného pomýšleti, kdyby jen bylo žádoucí
sjednocenosti. Akce pro počátek měla by se zvláště
omezovati na okolí pražské, jakožto nápravy nejpo-
třebnější. Prozatím ovšem naši cyklistécturisté mohou
jen toužebně vzpomínati stavu silnic, zejmena v se-
verních krajích našeho královstvi.
*e Český klub malostranských cy
klistů v Praze konal dne 1. června o 9. hod
večerní v Malostranské besedě ustavující valnou hro
madu. Schůzi zahájil předsedající p. Emil Dvorský
načež přikročeno bylo k projednávání jednacího po-
řadu. Zprávy prozatímních funkcionářů schváleny
jednohlasně. Po vyřízení dalších bodů programu ko-
nány byly volby a zvoleni: za starostu p. Emi
Dvorský, za náměstka p. Karel Dvořáček, za náčel-
níka p. Ot. Široký; do výboru pp. Ant. Wanner
Vojtěch Kalenda, Otto Schrotz, Václav Slezák ; za
revisory účtů pp. Richard Himmer, Rudolf Tuček.
Doplňovaci volby konány budou v příšti měsíční
schůzi.
Přihlášky členů přijímá pan Emil Dvorský, spor-
tovní závod, Praha—III. Radeckého nám. č. 4.
Zápisné obnáší 1 K, měsíční přispěvek za člena
činného 60 h, za přispívajícího člena 40 h. Vklad za
člena zakládajícího obnáší 20 K jednom pro vždy.
Dvorská
Dvořáček
Otakar
Wanner
Kalenda
Schrotz
Slezák
Himmer
Tuček
Radecký
Praha
e Český klub
24
article
** Zklubu »Čechie« na Král. Vino-
hradech. Z příčiny, že dnes v neděli 9. t. m. koná
se v pivovarské zahradě na Král. Vinohradech ma-
tiční slavnost, odkládá klub dnešní výlet a žádá své
pány členy, aby se slavnosti matiční v počtu po-
kud možno nejhojnějším zúčastnili. Soukromé druž-
stvo členů »Čechie« věnovalo klubu dvousedlový
stroj. K neděli 23. června připravuje klub celodenní
výlet přes Buštěhrad na Kladno k návštěvě klubu.
Klub »Čechic« uspořádá společně s klubem místním
na závodní dráze kladenské sportovní meeting s ma-
tchem »Čechie« vinohradské s poloteamem kl ubu
roudnického. Na pořadu jsou dále reje a hry na kole
a jízda račí a hlemýždí.
Zkluba
Král
Buštěhrad
Kladno
Čechice
Čechie
25
article
Athletika a sportovní hry-
** Čeští příslušníci sportu athletického zúčastnili
se závodů ve Vídni a Pešti s dosti slušným vý-
sledkem. Jelikož většina závodníků tamže starto-
vavších i do Prahy, ku závodům »Sparty«, příste
neděli asi přijede, uvádíme stručně výsledky peštské:
Vídeň, dne 2. června. Mistrovství Vídn
100 yardů 1. Schubert (Pešt) 93/2 (? rovná se světo-
vému rekordu) a Helmich (Pesť) v mrtvém běhu.
Losem cenu obdržel Helmích, 3. Vosátka (»Slavia «).
Házení koulí: 1. Vyskočil (Plzeň) 12 7 m.
Skok do výše: 1. Gajzago (Pešť) 1.65 m.
100 yardů handicap . Navarini (Vídeň)
61/2 m. napřed, 2. Vosátka 3 m. napřed.
Házení diskem. 1. Souček (»Sparta«) 31.2
m. 2. Šustera (»Slavie«) 30.36 m. Mistrov stv
Rakouska na 1 angl. míli. 1. Speidl (Pešt
2.48/4. 2. Jánský (»Sparta«). Běh na 1/4 míle.
1. Navaríni 1.71/4. 2. Vosátka. Handicap na
1 míli. 1. Nagy (Vídeň) (35 m.) 5 m. 167/4. 3 angl.
míle. 1. Sax (Vídeň). Skok do dálky. 1. Gaj-
zago 6.37 m. 2. Vyskočil.
Pešť, dne 6. června.
Gerendayova putovní cena na 200
yardů. 1. Schubert 10/s. 2. Helmich. 3. Aladar.
Skok o tyči. 1. Kauser 2 m. 90. 2. Gönczy. 3. Kis.
Mistrovství Uher na 1609 m. 1. Gillemot
4.471/s (uherský record). 2. Jánský (»Sparta«). 3. Bredl.
Překážky na 120 yardů. 1. Vargha 187)4.
Skok do dálky o mistrovství Uher. 1
Schubert 6.27 m. 2. Straus, 3. Vargha. Házen
břemen. 1. Cretier 12.64 m. 2. Maximovits. 3. Kiss
Putovní cena Andreassyova na 4021/1 m
1. Speidl 56. 2. Wagner. 3. Koppan. 4 angl. míle
1. Bredl 24:391/4. 2. Petzold (Sparta). 3. Penninger.
Handicap na 220 yardů. 1. Hamos (12). 2.
Ullrich (16). 3. Hornyik (18).
Schubert
Pešt
Helmich
Vosátka
Vyskočil
Skok
Souček
Šuster
Sax
Gerendayův
Aladar
Uher
Bredl
Straus
Wagner
Petzold
Penninger
Ullrich
Vídeň
Pešť
Praha
Plzeň
Rakousko
Jánská
Naga
Gaj
Uhry
Sparta
Slavia
Speidl
4.471 / s
m . 2
Hamos
Hornyik
26
article
** Český »Athletic-a Football- Klub
na Král. Vinohradech koná dnes III. klubový athile-
tický meeting na hříšti proti vinohradskému pivovaru.
Proposice: I. Běb na 1/4 angl. míle. II. Přebornictv
na 100 yardů. III. Skok do výšky s rozběhem
IV. Běh juniorů na 1/2 angl. míle. V. Štafetový běh
na 300 m. VI. Vrhání disku. VII. Skok do dálky
s rozběhem. VIII. Běh juniorů na 100 yardů. IX. Běh
na 1000 yardů. X. Trojskok s rozběhem. XI. Házení
criquetového míče. XII. Handicap na 100 yardů.
XIII. Handicap na 500 m. — Zúčastní se na 30 zá-
vodníků, zejmena Holý, Jesenský, Otradovec, Meli-
char, Šípal, Lipovský, Jusuf atd.
** Jest známo, že krajané naši v Americe
vedou si statně i v různých oborech sportu a v kru-
zích veslařských vzpomíná se dosud zcela neoby-
čejného úspěchu, jehož domohla se svého času ví-
tězstvím oproti nejvážnější konkurenci ciziny česká
osma při závodech newyorských. Že i v jiných obo-
rech sportu přičiňují se tam naši krajané, toho dů-
kazem výsledek posledních světových závodů athle-
tických v Chicagu, uspořádaných příslušníky vyso
kých škol, v nichž championatu ve skoku o tyči do-
cílil krajan náš, p. Karel Dvořák z North-Western
university. Stal se světovým vítězem ve skoku tom,
dociliv nemenší výše než 11 stop a 6 paiců. Jes
to závratná výše, o níž možno sobě učiniti před-
stavu z momentního fotografického snímku, jejž při-
náší časopis »The Daily News« ze dne 22. května
s průvodním textem s nápisem »Western Colleges to
Be well Represented In Conference Championshipe.
Američtí krajané naši, přátelé sportu, postarali s
ovšem, abychom tuto důležitou pro ně událost ne-
přehledli.
Král
I Běb
Skok
Jesenský
Otradovec
Šípal
Lipovský
Jusuf
Dvořák
Vinohrady
Amerika
Chicago
North
Athletic
Footballklub
western univerzita
the Daily News
Melchar
Ina Conference Championshipe
28
article
** Sjezd českého střelectva spojený
s odhalením praporu sboru »Svobodných střeleů« v
Roudnici n. L. pod záštitou »České obce střelecké«
pořádá se dnes.
O 10. hodině zahájení střelby o přebornictví Pon-
řipska, seniorů a juniorů v zahradě hotelu »u Ko-
runy«. Po 11. hod. přednáška »O vývinu českého
střelectva«, promluví pp. J. Pazdera, předseda Č. O.S.
a J. Mos, jednatel J. Č. S. na Smíchově. O půl 1 h.
odpoledne společný oběd v místnosti sborové. O 2. h.
společný pochod k řečništi. Slavnostní řeč p. Sma-
žíka a rozvinutí praporu. O 3 hod. společný pochod
na knížecí ostrov, kdež koná se koncert a závodní
střelba prémiová o 6 cen. O půl 8. hodině večer
věneček a rozdávání cen vítězům.
Čís. 194
J Pazdera
J Mos
Roudnice
ko
Č . O . S
Smíchov
Ponřipsko
31
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat.
Úloha čís. 320
Z turnaje časopisu »Leip. III. Zeitung«.
Jan Smutný, Příbram
Bílý: Kc7 Dh2 Ve6 Sh5 Je5 h3 Ph4 e2 c6 f6ge
Černý: Kež Val dl Pa3 d5 e3 g3 g2 bá
mat ve 3. tazích.
Studie čís. 321 (original.)
Vojtěch Košek, Bohumilice.
Bílý: Kg2 Je3 Pa7 be
Černý: Ka8 Sgl Pí2 bílý začne a vyhraje.
Partie čís. 232.
Francouzská hra.
Hrána v Praze v květnu 1901.
Bílý: Sika.
Černý: Zmatlík.
1. e2—e4
11. Sc1—e3 Se5xe3
e7—e6
12. Dd3e3 Ses—d7
2. d2—d4 d7—d5
3. Jb1—c3 Jg8 — f
(Černý nemůže zabrániti
4. e4—e5 Jí6—d7
vniknutí bílého jezdce
5. f2—f4 c7—c5
na d6.)
6. d4c5 Jb8—e
13. Je3—b5 13. 0—0
7. a2—a3 a7—a5
14. Jb5—d6 Dd8 —cz
(Hrál Showalter proti Pills-
15. Jf3— g5 Sd7—es
burymu. Charousek odpo-
(Lépe jest f61
ručuje 17—f6.)
16. De3—d3 g7—g6
8. 8f1—d3 (Pillsbury v
17. Dd3—h3 h7—h5y
zmíněné partii pokračoval
18. g2—g4 Kg8—g7
19. Vh1—gl Vf8—hs
Sc1—e3, SXc5; 9. SxKc5,
20. g4Xh5 Vh8xch
JXc5; 10. Dg4, 0—0 ; 11
0—0—0 atd.) 8. Jd7xke5
21. Dh3xh5 g6xh
9. Jg1—f3 Je5x k ds.
22. Jg5xe6+ Kg7—h6
10. Dd1xd3 Sí8—c5
23. Je6xe7 Cerný se vzdal.
Partíe čís. 233.
Hollandská hra. Hrána korrespondenčně 1900
Bilí: Sika, Zmatlík. Černí: R. Bílek, F. Verrauch.
f7—f
14. Vf1—d1 Jf6 —gt
1. d2—dt
e7— e6
Jg4—f6
2. c2—c4
15. h2—h3
3. g2——g3
Jg8—fe
16. Je3—e2 g7—g5
Si8—e7
J16—e4
17. Db3—c2
4. Sf1—g2
5. Jb1—c
d7—de
18. d4—d5-
e6—e5
Sd7xc6
6. Jg1—f
Jb8—ce
19. d5xKc6
Je4—f
o—0
7. e2—e3
20. Kgl—f1
8. b2—b3
Se8—d7
21. Jí3xe51 Sc6 xg2-
Dd8— es
9. Sc1 —b2
22. KfiXg2 d6xke5
10. a2—a3
Va8—c8
23. SxKe5
11. 0—0
De8—h5
24. Jde
f4
b7—be
12. b3—b4
25. ef
gtt
13. Dd1—bs
Smutná
Košek
Černá
Zmatlík
Jb
Showalter
Charousek
Pillsbura
SXc
Jd
Jg
Sí
Černý
R Bílek
F Verrauch
Sxke
jít 8
Příbram
Bohumilice
Praha
SxKce
Zeitung
Kež Val decilitr
d 5 3
Sd 7
e 7 J 16
b 7
e 2 c
ge Černá
c 3 Jg 8
c 5 23
c 2 4
g 2
c d
d 6 xke
23
h 5 24
32
article
Nákladem Veita Comp. v Lípsku vyšla kniha
„Der XII Congress des Dentschen Schachbundes
München 1900“. jež mimo zprávy o sjezdu obsahuje
181 glossovaných partií mistrovského a hlavního turnaje
mnichovského. Čena 5 marek. Zmínéná kniha jest
cennou theoreti ckou pomůckou pročež ji co nej-
vřeleji doporučujeme.
Ze šach. kroužku „Dobruský“ dovídáme se násle-
dující: Týž kroužek vyhrál svůj zápas se šachovým
kroužkem „Čigorin“ v Tovačové na Moravě a sice
bílými střelcův gambit, černými francouzskou hru.
Dále hrál korrespondeněné se šach. kroužkem „Pills-
burym“ v Heřm. Městci, než zápas zaniknutím posled-
nějšího přerušen. Jak jsme zvěděli, horlivostí p. Mg.
Ph. A. Černovského, prý se týž kroužek znovu k zi-
votu probouzí a hodlá v létě pořádati krajínský sjez
neb turnaj. Proto doufáme, že v zápase bude pokračo-
váno. V kroužku „Dobruský“ hrají se mimo to dva
turnaje, jež zvolna však přece již spějí ku konci
prvém hraje 7 účastníků v druhém z počátku hrálo
12 hráčů.
J. Taubenhans, jenž pro opozděné příhlášení, ne-
mohl více k turnaji v Monte Carlu připuštěn býti,
stal se na půl roku učitelem šachu „Cercle de la Ře-
gence Marseillaise“. Kdež před nedávnem sehrál simul-
táně 20 partií z nichž 16 vyhrál, 3 remisoval
1 prohrál.
Prvé číslo šachového měsíčníku „Šachmatnoje
obozrenje“ právě vyšlo. Prvý sešit obsahuje, partie
moskevského a pobaltického turnaje, mnoho úloh
ruských to originálů. Konečně poučnou stať o theorii,
o gambitu dámy od Charbina. Cena tohoto listu n
celý rok 7 rublů. Adresa: Knihkupectví Suvorin,
Petrohrad.
V Paříži vyšla kniha pod názvem: „Traité de
Echess et Recueil des Parties jouées au Tournoi
International de 1900 par S. Rosenthal.“ Nákladem p.
Mouillot, 13 Qnai Voltaire, Paris. Cena 12 franků.
Kniha tato obsahuje 162 partie pařížského turnaje
mistrů.
Veit
Čen
Dobruský
Čigorin
A Černovský
J Taubenhans
S Rosenthal
Qnai Voltaire
Paris
München
Tovačová na Morava
Městec
Monte Carlo
Petrohrad
Paříž
knihkupectví Suvorin
Traitý jít Ness
Tournoi International
der XII Congress desátník Dentschen Schachbundes
Cercle jít le Ř
kniha tata
33
article
J. Kahles, Chvatliny: čís. 298—299, 301—302,
307—308 a 311 správné v č. 300 jak pokračujete na
1 . . . SXJ? č. 310 1. . . 2. Da5 KXcI. V. Hladík,
Bukovno, č. 304—311. Klademe též 3. cenu za lepší
2. ceny. — J. Moudrý, Karlin. Zásilky a řešení jak
v čele rubriky uvedeno račte zaslati.
na neděli, 9. června. Den od začátku roku 160., do
konce roku 206. — Východ slunce o 3. hodině
53 min. ráno, západ slunce o 8. hodině 6 min.
večer. — Východ měsíce o 12. hodině — min.
v noci, západ měsíce o 11. hod. 22 min. dopol.
Katolíků svátky: Prima.
Evangelíků památné dni: Vil. Kareye.
Pravoslavných: Všech svatých.
Na pondělí, 10. června. Den od začátku roku
161., do konce roku 205. — Východ slunce o 3. hod.
52 min. ráno, západ slunce o 8. hod. 6 min. večer.
Katolíků svátky: Olivy.
Evangelíků památné dní: Onofria.
Pravoslavných : Nikity.
19°/%01.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 8. června. (Zvl. telgr. »Nár. Li.«)
Nejnižší tlak vzduchu 750—755 mm. nad Bal-
kánem, nejvyšší tlak vzduchu 770—765 mm. nad
severním Ruskem.
Očekávati lze při nestálých vě-
trech a střídavě podmračné obloze
menší přeháňky za teplého po č a sí.
J Kahles
V Hladík
J Moudrá
Karlin
Karey
Oliva
Nikita
Chvatliny
Bukovno
Vídeň
Rusko
Bala
mm
34
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
V neděli 9. června.
Odpoledne o 3. hod.
Představení pro lid.
Princezna Pampeliška.
Pohádka o 3 dějstvích. Napsal Jaroslav Kvapil.
Režisér: Jakub Seifert.
Začátek o 7. hod.
Tannhäuser
a zápas pěvců na Wartburce.
Romantická opera o 3 dějstvích od Rich. Wagnera
Text přeložil V. J. Novotný. Režisér Robert Polák
Dirigent Karel Kovařovic.
Po druhém dějství přestávka.
Konec o 1/211. hod.
V pondělí 10. června.
Král
Kvapil
Seifert
Tannhäuser
Rich
Wagner
V J Novotná
Robert Polák
Kovařovic
Praha