3
masthead
7. června 1901
5
article
nebo neckám u zdvihadel tyto rozměry: délk
67 m, šířka 8.6 m. Hloubka kanálu 2.2 m.
Jinde učiněny pokusy se zdvihadly
pohybujícími se po naklaňových rov-
nách. Zdrže o různých výškách spojily s
buď ve smyslu podélném nakloněnou rovinou,
— když obě zdrže založeny byly o společně
ose — anebo upravila se nakloněná rovina v
příčném směru na zdrže průplavové, jestliže
tyto nebyly založeny v jedné ose, nýbrž v růz-
ných výškách rovnoběžně vedle sebe.
Po těchto nakloněných rovinách zdvihala
se loď pomocí strojního zařízení i s velkými
neckami, do nichž se uzavřela s potřebným
množstvím vody, tak aby při zdvihu plovala.
Ježto se po nakloněných rovinách mohou
překonávati ještě mnohem větší výšky, než zdvi-
hadly svislými, má soustava jich pro dopravu
veliké výhody. Pomoci nakloněných rovin je
možno počet stupňů na průplavu zmenšiti
následkem toho zkrátiti plavební dobu a tím
snižiti provozovací výlohy plavby. Při tom je
spotřeba vody u této soustavy mnohem menší
než u syštému komorového. s
nje
V ocenění těchto výhod vypracoval roku
1893 francouzský inženýr Peslin projekt na
průplav dunajsko-oderský s lodními zdvihadly.
Za základ vzal typ lodi o únosnosti 650 tun
a navržen průplav ve dně 17. 0 řiroký. Traga
jeho položena takto:
Na délku asi 100 km vedla by z Dunaje
jednotná zdrž až mezi Hodonin a Rohatec, kde
by zřízeno bylo první zdvihadlo. Na to násle-
dovala by asi 300 km dlouhá trať až k Uher
skému Hradišti, kde by druhé zdvihadlo spro-
středkovalo spojení se zdrží skoro 500 km
dlouhou, vedouci k Újezdu u Přerova. Tam
stálo by zdvihadlo třetí. Z vodorovné trati z
Hodonin
Dunaj
Rohatec
Uhry
Újezd
Přerov
km
6
article
Újezdem, asi 20 km dlouhé, vedlo by čivrté
zdvihadlo z poříčí Moravy a Bečvy k vrcholové
trati kanálu u Moravské Hranice. Z vreholov
zdrže, asi přes 20 km dlouhé, sestupoval by
průplav pomocí pátého zdvíhadla ke Kuners-
waldu, odkud by vedta asi 15 km dlouhá zdrž
k Petrswaldu. Na to následující zdrž, od před-
chozí zdvihadlem šestým oddělená a přes 10
km dlouhá, byla by poslední, z niž by se sed-
mým zdvihadlem sestupovalo do trati u Hru-
šova. Pak následovaly by kratší zdrže spojené
pomocí tří plavidel. Je tudiž projektováno
celkem sedm zdvihadel a tři komorová pla-
vidla. Podotknouti jestě sluší, že počínaje od
Hodonína navržená jest hloubka průplavu toliko
2.2 m, kdežto mezi Dunajem a Hodonínem
projektována je 3.0 m.
Újezd
Morava
Bečva
Hodonín
Dunaj
km
7
article
R. 1895 navrhl Peslin pro průplav dunaj-
sko-oderský zvláštní soustavu zdvihadel, podle
níž měla býti loď plovoucí ve velkých neckách
zdvíhlána a současné do před
posunována po nakloněné rovině, která
byla za lim účelem opatřena kolejemi. Touto
soustavou bylo by lze překonávati výšky až
100 m. najednou. Mimochodem budiž zde
poznamenáno, že model takového zdvihadla
vystaven bylr. 1896 v říšské sněmovně poslanců
ve Vídni.
Přednosti mechanických zdvihadel jsou ne-
popíratelny. Zřetelně objeví se, když učiníme
podle Oelweina toto srovnání. Shora jsme vytkli.
že při projektu Oelwein-Pontzenovu činí úhrnná
doba, jíž je k proplavení komorami o spádu
3.2 m. zapotřebí, 28 hodin. Zvětšíme-li spád
plavidel na 5 m, můžeme dřivější počtem 84.
projektované komory, nahraditi pouze 50 komo-
rami. Počitá-li se na jednu komoru zdržení
v plavbě 20 minut, bude úhrnná doba proplavení
1000
150x20 = 1000 minut = = 17 hodin
Dobu potřebnou k proplavení u sedni zdvihade
a tří komorových plavidel páčí Oelwein asi na
61/2 až 7 hodin. Srovnáme-li tato čísla 7 a 17
vidíme nejlépe, kterou z uvedených zde soustav
dosíci lze lacinější dopravy.
Peslin
Oelwein
Vídeň
Oelwein
8
article
Avšak systém mechanických zdvihadel nen
bez stínných stránek.
Nakloněné roviny vyžadují zvláštní druh
půdy, která musí býti s to, aby vzdorovala ve-
likému tlaku. Kde by se musilo pomáhati dra-
hým zakládáním, značně by se vyličené výhody
ztenčily.
Praktické používání pro velké I od
není pří soustavé nakloněných rovin také ještě
dostatečně prozkoumáno.
Zdvihadla pak svislá ukázala při používání
jisté nedostatky. Tak u Fontinetles poškodil se
po delším bezvadném používání celého zařízení
píst, následkem čehož delší dobu zdvihadl
stálo. Přihoda ta byla by měla za následek
úplně přerušení dopravy na průplavu, kdyby
nebylo bývalo starého kanálu s komorami, jenž
měl býti zmíněným zdvihadlem nahražena
který činnost vypomoci musil. Zdvihadlo u
Henrichenburku od několika let prý se dobře
osvědčuje, avšak roztahováním kovových sou-
částí následkem vysoké teploty v letě, způso
bena byla na tomto zařízení nejedna svízel.
Z těch as příčin je v poslední průplavové
předloze pruské vlády vloženo doplnění tohoto
zdvihudla čtyřmi komorovými plavidly, aby byly
v záloze, kdyby zdvihadlo službu vypovědělo
Všecky tyto momenty uvádí vládní průpla-
vová předloha rakouská a dochází k závěrku,
že není dostatečného podkladu pro správnou
volbu zdvihadel, aby se mohlo již nyní o věe
rozhodnouti.
Ačkoliv se v předloze slibuje, že vlád
zkusí každého prostředku, aby pro své rozhod-
nutí v tak důležité záležitosti úplné jistoty na-
byla, zůstává pro ten čas ještě volba způsobu
překonávání výšek na průplavu dunajsko oder
ském nerozhodnuta.
Náklad na zřizení průplavu činí podle gene-
rálního rozpočtu 150,000 000 korun. Stal by
tudiž 1 km. této vodní cesty okrouhle 548.000
korun.
Fontinetles
km
9
article
Učebný kurs pro cukrovarnické úřad
níky uspořádá Spolek pro průmysl cukro-
varnický v Čechách v době od 1. do 13. čer-
vence t. r. v místnostech české techníky v Praze
Kurs bude se konati jazykem českým a program jeho
jest následující: 1. O teple, páře a parníc
strojích (4 hodiny) přednáší doc. české techniky
p. Jos. Jedlička: Vznik páry z vody; teplo úbrnné
tekutinné, výparné; přeměna energie tepelné v me-
chanickou a elektrickou za účelem přenášení a roz
vádění práce; ztráty při tom se vyskytující; pára
sytá a přehrátá; zařízení přebřívačů; systémy par-
ních strojů; obsluha parního stroje; spotřeba páry
používání páry zpětné; přenášení páry od parního
stroje. 2. Nahřívání a odpařování (3 hodiny
přednáší tod. . Jos. Cuří n: Fvoikální zjovv při o
pařování šťav cukerných, bod varu; měření tlaku
teplota výparů a kondensovaných vod; specificke
teplo; teploty r. 2, Ou; transmisní koěficient. Jedno-
duchá odparka jedno- i mnohočlenná; historický pře-
hled; výpočet pro vaření vody; výpočet odparky pro
vaření roztoků cukerných. Odparky spojené s vacuem
a se zahříváním šťáv: různé systémy odparek ; výpočel
odparky Rilieux-Lexovy; systémy zahřívačů. Montá
odparky: odvádění výparů; odvádění kondensovaných
vod; odvádění amoniaku; běh šťávy. Kondensace
kondensátory. Vývěvy. 3. Kotelna a její kon
trola (2 hodiny) přednáší řed. p. Jar. Schnirch
Soustava kotle: Bouilleur. Cornwall, Faibairn, Tisch-
bejn, dvojtrubnatý a úzkotrubný. Podrobnosti, k nimž
dlužno při přejímání kotle přihlížeti. Zazdění a ob
sluha kotle. Úsporné topení a kontrola kotelny.
Jedlička
Lexův
Schnirch
Bouilleur
Čechy
Praha
Rilieux
Cornwall
Faibairn
Tisch
10
article
4. Elektrotechnika (4 hodiny) přednáší doe
české techniky a vrchní inženýr p. Karel Novák
Stavba elektrického vedení; bezpečnostní předpisy
pro vedení, stroje a akkumulátory; rozvětvení prou-
dové pro centrály, lampy a motory. 5. Praktické
cukrovarství (4 hodiny) přednáší řed. p. H
Karlík: Krechtování, doprava a praní řepy: vý
roba řízků: diffuse; lisování a ukládání řízků vysla-
zených; odměřování a zahřívání šťávy diffusní; vá-
penka a hašení vápna; vápnění šťav díffusních
salurace kalolisy a mechanické ceďáky; odpařování
šťáv. 6. Vycukerňování melasy (2 hodiny)
přednáší vrchní správce p. Ant. Brož: Složení me-
lasy dříve a nyní; stručný přehled způsobů vycuker-
ňovacích; theoretický a praktický postup method
saccharotových, jež se v praxi udržely. 7. Stav b
komínů (2 hodiny) přednáší inž. p. Karel Fiše
a inž. p. Čeněk Fišer: Zákonnité předpisy o stavb
a stabilitě továrních komínů; vyšetření rozměrů ko-
mína na základě velikosti kotlů a množství spále-
ného uhlí; konstrukce a stavba komínů a jich ko
laudování; zvyšování a oprava komínů. 8. Zušlech-
ťování řepy cukrové a její kultura (-
hodiny) přednáší vrchní chemik p. Václav Bartos
Novák
Brož
Ing
Karel fiše
Fišer
Bartos
H Karlík
11
article
Všeobecná úvaha o řepě, složení v různých dobách
její vegetace: list a kořen řepy a rozložení cukerna-
tosti v něm; vztah zevnějších známek k cukernatost
kořénu; principy zušlechťování řepy; dědičnost, va-
riabilita; forma a velikost kořene; výběr podzimní
přezimování elitních matek; výběr na jaře; polari-
sace řep a pokyny při zkoušení; vysázení a ochrana
matek před cizím sprášením a poškozením; rozmno-
žování dělením; Nowaczkův způsob nepohlavní
semeno z víceletých elitních matek; výroba semene
továrního; methoda sazečková a pod.; křížení a ště
pování řepy; ochrana semene před ztrátou klíčivosti
a zvýšení energie klíčivé; vyblhání a degenerace
řepy; kontrola pěstitelských prací; kultura řepy pro
cukrovarníka; mechanická úprava půdy; hnojení
práce během vegetace atd. 9. Škůdci a nemoe
řepy (3 hodiny) přednáší p. dr. Frant. Bub ák
Nowaczkův
doktor
František
Buba
12
article
Spála; choroby, způsobené cizopasnými houbami
hniloba srdéčková a hniloba bulvy; hlístkové řepní
mšice černá; škodní brouci, stonožky, kovářící a jich
larvy. Larvy komárů a mechnic. Navod, jak se mají
chorobné řepy zasílati ku prozkoumání. 10. Zákono
dárství a daň cukerní (3 hodiny) přednáš
c. k. fin. kom. p. Leopold Brokeš: Vývoj zákono
dárství rakouského: cia a daň spotřební; systémy
zdaňování cukru řepového; zdaňovací systémy států
sousedních; systémy zákonodárství rakouského a zá-
kony z r. 1849—1850, 1865, 1878, 1880. Cukerní
zákon z r. 1888 a cís. nařížení z r. 1899: předmět.
podnět a míra daňová; podmínky, které musí býti
splněny před početím výroby cukru; výroba, zápisky.
vyklízení; zdaněné vyklizení vlastní; nezdaněné vy-
klizení výrobků do vnitrozemí; nezdaněné vyklizení
cukru za celní hranice: 11. Statistika cukru,
cen atd. (2 hod.) přednáší p. dr. J. Drachovský
12. Povinné pojišťování dělnické (3 hod.
přednáší tajemník zem. výboru p. dr. Jos. Pilai
Stručný výklad otázky dělnické. Hospodářský libe-
ralismus; socialismus a kommunismus; socialismus
moderní a rozbor jeho nauky; sociální demokracie.
Brokeš
doktor
Jos
13
article
Reforma sociální. Působnost státu při řešení otázky
dělnické; zákonodárství ochranné. Pojišťování děl
nické vůbec a povinné zvlášť. Pojišťování úrazové
nemocenské, invalidní a starobní, vdovšké a sirotčí
pojišťování pro případ nezaměstnání. Nynější stav
zákonodárství a dělnického pojišťování zvláště v Ra
kousko-Uhersku. Kritika rakouské vládní osnovy zá-
kona o pojišťování soukromých úřadníků. Povinné
a státem organisované pojišťování, jakožto nejúčin
nější prostředek ke zmírnění sociální bídy.
13. Ochrana proti úrazům a nebe zpe-
čím v cukrovarech (2 hod.) přednáší řed. p.
J. V. Diviš Čístecký ze Šerlinku. 14. Prvn
pom oc při ůrazech (2 hod.) přednáší doc. dr.
Lad. Syllaba: krvácení a stavení jeho; o provi-
sorním obvazu; o bezvědomí a o prvním zakročení
při něm; o lécích pro prvou pomoc nulných.
J V Čístecký
docent
doktor
Lada
Syllaba
Ra kouskýUhersko
Šerlinka
14
article
15. Účetnictví, smlouvy a bilance (2 hod.
přednáší přísežný znalec účtů p. M. Bureš: Racio
nální účetnictví dvojité, význam kont dle druhů, úvěr
a dlužnost, hlavní a pomocné kniby, přechod účtu
jednoduchého do soustavy dvojité, ocenění zásob a
vliv na správnost bilance. O hrabé bilanci a závěrce
účtů. Důležitost účetních dokladů, význam percentu-
álních režijních výpočtů atd. Praktické zařízení knih
a řepních lístků na váhách. Bilance dle osvědčených
vzorů. Přísežná účetní revise. O koupi a prodeji
řepy dle obvyklých podmínek. 16. Chemická
kontrola manipulace (2 hodiny) přednáš
správce výzkum. st. p. K. Andrlík: Význam che-
mické koutroly pro manipulaci vůbec. Provádění
chemické kontroly na jednotlivých stanicích. Odní-
mání průměrných vzorků a důležitost správného sta-
novení kvocientu čistoty pro posouzení efektu čistí-
cího a pro práci syrobovou. Odvislost výsledků che-
mického rozboru od pracovních podmínek a od správ-
nosti přístrojů a pomůcek. 17. Čistění odpad-
ních vod cukrovarů (2 hod.) přednáší řed. p
J. V. Diviš Čistecký: Právní pojem veřejných
vod. Zákonité přeupisy. Jak bývají veřejné vody
znečisťovány a na jakých okolnostech závisí stupen
znečistění? Kdy jest voda technicky čistá ? Odpadní
vody cukrovarů co do množství a jich roztřídění.
Návody k čistění odpadních vod cukrovarů. Stano-
visko cukrovarníků, hájené na sjezdech mezinárod-
ních. Posouzení otázky na třetím sjezdu českých
přírodozpytců a lékařů v Praze r. 1901. 18. Che-
mické čistění vod napájecích (1 hod.
přednáší přís. chemik p. K. C. Neumann. Vody
přirozené a tovární. Tvrdost vody a její příčiny
Stanovení tvrdosti vody. Změkčování vody na zá-
kladě chemického rozboru. Vazba a výpočet. Prakti-
cké pokyny.
M Bureš
Racio
K Andrlík
J V
Stano
Che
K C
Neumann
Praha
15
article
Celni porady spolkových států něme-
okých byly včera skončeny. Hr. Büllow pronesl zá-
věrem zase jednu ze svých řečí, které mluví jen
proto, aby ničeho neřekl a usnesení učiněná pečlivě
se tají. Zatím ovšem. Jedna okolnost však vzdor t-
jení a tullání jest jasna a patrna: min. Miquelem
svého času podporovaný návrh dvojitého ta
rifu odstaven nadobro. Měl býti ekvivale
tem hlasování pruských agrárníků pro kanálovou
předlohu německou a po bezvýsledném jednání a po
pádu předlohy nebylo více pochybovati, že kur
ohrátí se proti agrárním požadavkům. Výsledky po-
rad v tomto směru koustatují tedy pouze hotový fakt
Zprávy německých listů o průběhu konferencí jsou
velmi spory. Dle informace »Berl. N. N.« jistě z vol-
ného pramene pochodíci, neslibují si »rozhodující
kruhy ony výhody, jichž chtěly původně dvojitým
tarifem dosíci.« »N. Nachr.« potvrzují zároveň, že
popud k stanovení dvojitého tarifu vyšel od Miquela.
Berl
N N
N Nachr
Hradec
16
article
Noví lidé, kteří přišli do ministeria po Miquelovi, to-
hoto dědictví nepřevzali. 1 příznivec agrárníků hr. Po-
sadovsky nabyl prý zatím »lepšího názoru«. V tom
směru jsou tedy průmyslnické a nezemědělské kruhy
německé klidny. Ale jiný přízrak je děsi: ameri-
cké nebezpečí. Neobyčejný rozmach amerického
průmyslu a jeho postup na světovém (a zvláště
evropském) trhu vyvolává v Německu vážné obavy
do budoucnosti. A obavy ty nejnovější pronikavou
organisací a ohromným doplněním do-
pravy americkoevropské v rukou se-
veroamerické republiky jen posílilo. Z po-
čátku voláno po evropské unii proti ameri-
cké. Střízlivá úvaha však brzy zapudila tyto plány
a cestou záchrany označuje se uzavření dlou-
hodobých smluv obchodních se seve-
roamerickými státy. Nejnovější projevy stát-
ního sekretáře Gageho a neúplně demen-
tované názory Kinleyovy o potřebě ob-
chodních smluv a opuštění dosavadního prohibitivní
celní politiky americké daly posilu těmto proudům
A skutečně stojí severoameřická republika před i obra
Německo
evropský unie
17
article
tem ve své dosavadní politice obchodní. Dr. Schacht
který v červnovém sešitu »Preus. Jahrb.« o otázce
této se rozepsal, snesl velice zajímavý a poučný ma-
terial. Vývoz amerických států roste každým rokem
úžasně. Roku 1877 činila aktiva mezinárodního ob
chodu amerického 151 mill. doll., r. 1897 již 28e
mill. doll. a r. 1900 650 mill. doll. Vývozní pře
bytky činí v posledních čtyřech letech
2 milliardyl Ae právě v tomto netušeném vzrů-
stu vývozu tkví počátky konce systému probibitivního
Ale ještě jiný moment povede Ameriku na jiné dráhy
Vývoz surovin stoupl v posledníc
deseti letech o 12 a vývoz tovarů o 22
procent. Co do surovin samých, plyne ze slati-
stických dat nezvratný fakt, že vývoz Spoje-
ných států co do surovin průmyslo
vých klesá. Naproti tomu stoupá dovo
průmyslových surovin a klesá dovo
tovarů průmyslových. Patrno tedy, že staly
se Spojené státy, ze slátu suroviny vyvážejícího,
státem vyvážejícím tovary. Důsledkem
toho obratu nemůže býti nic jiného, než že mus
i Spojené státy, nechtějí-li obětovati svůj průmyslový
rozvoj, nastoupiti cestu obchodních smluv. Obrat
tento byl by ovšem speciálně pro Německo s obrov-
ským významem. Potud dr. Schacht. Kamenem úrazu
byly by ovšem pro jednání se Spojenými státy bý-
valy požadavky německých agrárníků. S pádem ka-
nálu padly i ony. Ale, aby tato smluvní nálada ame-
rická nevyvanula, ohlížejí se německé vedoucí kruhy
po faktoru, který by je ještě sesiloval. Má jím býti
doktor
Schacht
Amerika
spojený stát
Německo
18
article
Rusko a cenou za jeho získání: statu s qu
obilních cel německých i nadále. S Ru-
skem mají se uzavříti dlouhodobé smlouvy obchodní.
které by mu zajistily obilní vývoz do Německa
které by ho zároveň připoutaly k německé politice
obchodní. Hraje tedy nejnovější kurs německý na dvě
strany a využívá vniterní situace své vydatně pro
poměry mezinárodního obchodu. Rakouský kurs ne-
hraje zatím ani na jednu stranu a také nikdo se po
něm neptá.
Uherský zákon o sbírání objednávek na
bude dnem 1. července t. r. platnosti. Jest analo-
gickým s opravou 8 59. a 60, živn. ř., která právě
parlamentně projednávána, obrací se však za daných
poměrů v prvé řadě proti výrobě této po lo-
viny říše. Uherské ministerstvo obchodu vydalo
(N. W. Tgbl.) před nedávnem prováděcí nařízení
k zákonu tomuto. Tendenci jich i zákona jest zne-
možňovati cizozemským obchodníkům přejímání
zákazek v Uhrách, při nejmenším stěžovati je. Dl
§ 1. zákona toholo mohou uheršlí i neuherští ob-
chodníci anebo jich zmocněnci mimo sídlo svého
podniku za účelem sbírání objednávek jen ty
obchodníky navštěvovati, jichž závod prodejem těch
kterých předmětů nabízených se zabývá. Převzet
nebo provedení jednotlivých, bezprostředně na pod-
nikatele neb kupce adresovaných objednávek zákazem
tohoto paragralu dotčeno není. Může tedy uhersky
podnikalel v sídle svého podníku i padále zcela
volně objednávky sbírati. Zdánlivě jinak rozdllu
mezi uherskými a neuherskými podnikateli není, ač
i takto nalezá se neuherský obchodník v nevýhodě
(na př. naši dodavatelé do Pešti oproti peštským a p.).
N W Tgbl
Rusko
Německo
Uhry
Pešť
19
article
Prováděcí nařízení k§ 1. podotýká však co do
druhého (shora citovaného) odslavce: »Přijímati
objednávky není tedy dovoleno na základě takových
sdělení, která obsahují neurčitý, všeobecný aneb
jednou pro vždy učiněný výzev pro objednávání, jež
zasílá podnikalel neb obchodník ve velkém počtu
stranám za účelem vyplnění nebo pouhého pode-
psání, anebo které nejsou přímo adressovány na
kupce, nýbrž na jeho zmocněnce.« Uhry pokračuji
na cestě státního »svůj k svému«. Chtějí
vyvolati svůj mohutný průmysl a emancipovati se
úplně od druhé poloviny říšské. Každý jich nový
zákon o tom svědčí nezvratně. Není pochyby, že tote
nejnovější opatření bude účinně podporovati zaklá-
dání podniků rakouskými podnikateli v Uhrách
A my takto zvolna, ale jistě ztrácíme jeden z hlav-
ních svých trhů tovarových.
Rafünerie petrolejové po rozpuštění kar-
telu. Od vypovědění petrolejového kartelu uplynulo
as 6 neděl. Rozhovořili jsme se v čas vypovědění,
jaký vliv asi bude miti fakt tento na ceny petroleje,
a upozorňovali, že velikým raffineriím v prvé řadě
na neobnovení jeho záleželo. Cena petroleje raffino-
vaného klesla již as o 7 K na 100 kg. Dnešní ceny
(par. Bobumin 31 korun 25 haléřů, par. Vídeň 32
korun 25 haléřů) způsobují prý dnes stále raí
fineriím určité ztráty. Boj soutěžní vedou ovšem ve-
liké, mohotné závody. Celá spotřeba rakonská dosu
hrazena není a ještě značnou čásí zimní spotřehy
bude nutno krýti. Malé a menší továrny terminových
obchodů neuzavíraly, spokojujíce se z části prodejí
za hotové, z části zaslavivše svou výrobu. Nutno
ovšem vyčkati, zda se zúčastní podzimních obchodů,
resp. stoupnou li do oné doby opětně ceny raffinády.
Uher
Uhry
Vídeň
kg
20
article
Cena suroviny, jež stanovena na poslední schůzisvý
robců na 7 a půl kg., jest nezměněna.
Malodráha Král. Dvůr—Beroun—Koně-
prusy. V měsíci květnu t. r. bylo dopraveno 13.66
tun nákladů, začež se přijmulo K 13..525 Od 1 ledn
1901 bylo celkem 51.406 tun dopraveno a činí cel-
kový příjem K 52.873, což se rovná K 10.575 za rok
a kilometr.
Buštěhradská dráha vykazuje za měsíc kvě
len L. r.: Osob dopraveno bylo 317.138 a tun zboží
549.766. Loni v květnu dopraveno bylo osob 245. 829
a tun zboží 635.024. Příjmy za dopravu tu obnášely
letos K 1,680.925, lonž K 1,869.625. Od 1. ledna do
posledního května L. r. obnášela doprava oso
1,087.470 (proti soudobí roku loňského více o 111.750
doprava zboží 2.881.659 tun (více o 680.878) a příjmy
dopravní K 8.187.470 (více o 1.389.324)
Severoněmecký Lloyd v Brémách. Paro-
loď »Friedrich der Grosse« připlula 3. června o 6.
večer do Nov. Yorku. Paroloď »Stolberg« vyplula
3. června z Rotterdamu. Paroloď »Weimar« připlula
3. června do Adenu. Paroloď »Oldenburg« vyplula
3. června z Janova.
Hospodářské sohůze. Hospodářská beseda
Moravanech koná v neděli dne 9. června o půl3
hod. odp. veřejnou schůzi v hostinci p. J. Valáška
Moravaněch s následujícím pořadem: 1. »O důleži-
tosti vodních dráh« pojedná posl. p. Udržal. 2. »O při
hlášení osobní daně z příjmů« promluví p. JUDr. A
Vaníček. 3. Volný rozhovor.
Král
Lloyd
Gross
Oldenburg
Moravan
J Valášek Moravaněch
Udržal
JUDr
Vaníček
Beroun
Brémy
York
Rotterdam
Weimar
Aden
Janov
21
article
Selská jednota pro Moravu svolává na ne
děli dne 9. t. m. velký manifestační sjezd morav-
ského rolnictva do Uh. Hradiště, na němž se poro-
kuje »o projektovaných vodních stavbách se stano
viska čístě zemědělského«. Sjezd bude v místnostech
Měšťanské Besedy v Uh. Hradišti o půl 11 hod. do
Program: 1. Zahájení schůze. Předseda Selské jen
noty pan Josef Staroštík. 2. Řegulace moravských
řek a meliorace pozemků. Přednese pan Jan Horák
zemský inženýr. 3. Jaké stanovisko zaujímá morav
ské rolnictvo k projektovaným vodním cestám. Pro
mluví pan Josef Svozil, zemský a říšský poslanee
redaktor »Selských Listů.« 4. Rozhovor. 5. Resoluc
Výroční trh na koně a hovězí dobytek
v Benešově u Prahy, konati se bude ve
čtvrtek dne 13. června 1901.
Výroční trh na hovězí dobytek v Ko
stelní nad Lab. koná se v úterý 11. t. m. Obvykle
tržní poplatky se neplatí. Výhodné spojení dráhou
Neratovice—Brandýs nad Lab.
Trh v Třeboni. Za příčinou včerejšího svátku
Božího těla bude se v Třeboni měslční dobytči trh
na ten den připadající konati ve čtvrtek dne 13. t.m
Trhy peněžni
Berlínská bursa, 6. června. (Zvl
telefonogr. »Nár. Listů«.) Obchod na dnešn
burse zahájen byl na Nový York smýšlením
slabším; v průběhu bylo smýšlení klidné, do
jisté míry vyčkávací, ježto ve Vídni byla burs
za příčinou katolického svátku uzavřena. Ke
konci dostavila se mírná reprisa, ježto z Lon-
dýna bylo hlášeno, že bank anglický snížil di
skont na 3.5 proc. Na trhu bankovním byla na
začátku pramalá chuť k obchodu a smýšlení
slabé, teprve na konec dostavilo se zlepšení,
přece však kursovní niveau jest na tomto trhu
nižší než včera. Také trh báňský byl na začátku
slabý a jevil teprve na konec lepší tvářnost, což
příčítá se pouze zmíněnému snížení bankovn
sazby v Londýně. Vzhledem k tomu, že pověst
Staroštík
Horák
Svozil
Morava
Uh . Hradiště
Benešov
Praha
Neratovice
Brandýs nad Laba
Třeboň
Nová York
Vídeň
Lon
Londýn
ko stelný nad Laba
22
article
Jo novém omezení těžení uhlí a výroby koksu
nebyly z kompetentních míst dementovány, vy
kazují jak železářské tak uhlářské papíry zlep
šení proti včerejšku pouze o malé zlomky pro-
centové. Consolidace na úhradní koupě o 4 proe
lepší. — Na trhu kasovním byla dnes rozhodno
lepší nálada a byla po hodnotách, jež v posled
ních dnech značněji klesly, dosti slušná po-
ptávka. Pevně držel se i dnes Hochdahl a stoup
o 4.7 proc. Na trhu dopravním byly švýcarsk
dráhy slabší a znamená gotthardská 157. 10
severovýchodní 103.30, paroplavební hodnoty
americké dráhy na začátku pevné, ke kone
levnější. Transvaalská dráha na úspěchy Bure
nižší. — Na trhu ukládacím španělské exterieury
lepší, turecké losy opět levnější.
Soukromý diskont nižší: 3.12 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . ..
Obchodní společnost . . ..
Drážďanská banka . . . . .
Španělské exterieury . . ..
Bochumské ocelárny . . . .
Lauřina huť . . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . . .
Harpenské uhl. doly . . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly ..
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol. . .
Kanada . . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . ..
Hochdahl
Bure
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
23
article
Z kasovních papírů: Concordia 268.—
Eschweiler 218.—, Geisweider 172.80, Hoch
dahl 184.50, Katovické 183.50, Wilhelm 167.50
Phönix 153.50, Rh. Stahl 164.—, Schalker Gr.
345.—, Westfalia 172.—, Orenstein 127.—
Rh. Metall 141 25, Hasper 164.50, Donners
mark 190.75, Huldschinský 116.—, Vulcan
202.10, Bismark 226.50, Caro 109.50, Hoeseh
159.70, Georg-Marie 115.10, Königsborn 151.—
Boesperde 116.—, Nordstern 213.50, Stadt
berger 16975, Kölner Bgw. 326.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 6. června
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 143.50, jižní
dráha 25.25, darmštadtská banka 131.50, národní
banka 125.25, dortmundské 153.75, buštěhradskáB
—.—, Northern 97.—, středomořské 99..90, meri
dional 13625, gotthardská 157.50, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 103 30, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská 97..— Za hotové
Lauřina huť 199.25, dortmundské 62.—, bochumské
179.25, gelsenkirehenské 175.—, Hibernia 172 75
harpenské 175.75, Consolidace 329.—. — Smýšleni
pevnější.
Wilhelm 167.50
Stahl
Cara 109.50
Hoeseh
Georg
Marie 115.10
Kölner Bgw
Geisweider
katovický
Hasper
Vulcan
Nordstern
Berlín
Schalker Gr
darmštadtský banka
národní banka 125.25
Northern 97
Concordia 268
Eschweiler 218
Phönix 153.50
Westfalia 172
Orenstein 127
Huldschinský 116
Königsborn 151
Boesperde 116
Consolidace 329
24
article
Z Frankfurtu, 6. června. (Tlgr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 215.60, akcie společn. státní
dráhy 143 30, papírová renta 98.40, stříbrná renla
98.20, zlatá renta 100.25, uherská zlatá renta 99. 25.
uherská korunová renta 93.70, lombardy 25.30
Smýšlení klidné.
Z Paříže, 6. června. (Počáteční bursa.) 3
renta 101.05, 31/2% půjčka 101.52. Smýšlen
chabé.
Z Paříže, 6. června. (Tlgr. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta —.—, Bpct. renta 101.20.
3l/spct. renta 101.52, italská renta 97.70, rakousky
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —
lombardy —.—, turecké losy 113.50, směnky na
Londýn 25.19, rakouská zlatá renta 99.95, uher-
ská zlatá renta 101.75, otomanská banka 552.—
tabákova režie 322 —. Smýšlení pevné.
Z Nov. Yorku, 5. června. (Tigr.) Směnky
na Londýn 4.854/2, stříbro 59 94.
Trhy na zboží
Obili.
Frankfurt
Paříž
Londýn
York
25
article
Z Berlína, 6. června. (Telegram.) Pšenic
na červenec 173.—, na září 173.50, na říjen 173.50
žito na červenec 143.50, na září 144.—, na říjen
144.—, oves na září 129.50, na říjen —.— nom.
Z Hamburku, 6. června. (Telegram.) P'šeniee
klidná, holštýnská 168.— až 175.—, žito tiché
meklenburské, 143.— až 152.—, ruské klidné, 107.—
až 110—
Z Paříže, 6. června. (Telegram.) Žito mdlé
na červen 15.75, na červenec 15.25. na červenec
srpen 14.90, na září-prosinec 14.40, pšenice klidná
na červen 20.10, na červenec 20.40, na červenec
srpen 20.55, na září-prosinec 20 65. — Mouka klidná
na červen 24.95, na červenec 25.40, na červenec-
srpen 25.65, na září-prosinec 26.50. Počasí místy
podmračné.
Z Nového Yorku, 5. června. (TIgr.) Pšeniee
stálá, loco 831/2, na červenec 80.25, na září 76
kukuřice na červenec 48.50, kukuřice na září 48
mouka 2.70. Doprava obili 1.50.
Cnkr.
Z Nového Yorku, 5. června. (Tel.) Cukn
Musc. 331/a1, cukr centr. raf. 414.
Káva.
Z Havru, 6. června. 3 hod. 30 min. (Pův
telegram.) Santos good average na červen
36.50, na záři 37.25, na prosinec 37.75 a na
březen 38.25. Bmýšloni povné.
Z Hamburku, 6. června. 5 hod. 30 min.
(Původni telogram.) Santon good average
na červen —.—, na záři 30.75, na prosinee
31.25 a na březen 32.—, Smýšlení ustálené.
Z Nového Yorku, 5. června. (Tel,) Kava
61/2 nom.
Musc
Berlín
Hamburk
Paříž
na červenec
Nový York
Havre
tichý meklenburský
26
article
Lih.
Z Hamburku, 6. června. [Telegr.) Lih tichý
na červen-červenec 13.50, na červenec-srpen 13.50
na srpen-září 13.62, na září-říjen 13 75.
Z Paříže, 6. června. Telegr. Lih liknavý, n
červen 27.50, na červenec 27.75, na červenec-srper
27.75, na záříprosinec 28 50.
Olej řepkový.
Z Borlína, 6. čeryna. (Telegr.) Řepkový ole
na říjen 53.20, na listopad —.—
Z Hamburku, 6. června. (Tlgr.) Repkový ole
klidný, loce 58.50.
Z Paříže, 6. června. (Telegr.) Řepkový olej
klidný, na červen 60 50, na červenec 61.25, n
červenec-srpen 61.75, na září-prosinec 62.75,
Hamburk
Paříž
28 50
28
article
Z Hamburku, 6. června (TIgr.) Petrolej mdlý
6.60.
Bavlna a příze bavlněná.
Z Liverpoolu, 6. června. (Tel.) Obraty 8000 ž.
Denní dovoz 8000 žoků. Smýšlení ustál. Tendry
0.—. Americké dodavky: na červen 4°3/c«, na
červen červenec 43/44, na červenec-srpen 418/44, na
srpen-září 431/4, na září 41/4, na říjen 43/%4, na
řijen-listopad 41/s4, na listopad-prosinec 3°5/%4, na
prosinec-leden 3°/64, na leden-ůnor 333/44.
Z Nového Yorku, 5. června. (Telegram.)
Bavlna v Novém Yorku pohotova 8 1/4
na červen 7.91, na červenec 7.95, na srpen
7.44, na září 7.15, na říjen 7.09, na listopad
7.06, na prosinec 7.08, na leden 7.10, na únor 7.10,
na květen 7.12. — Dovoz do všech přístavo
7000 žoků. — Dovoz do vnitř země — žoků
Celkový vývoz 15.000 žoků. — Bavina v Novém
Orlesnu 7e. — Smýšlení stálé.
Kovy.
z. V Praze, 6. června. Londýnský záznam stříbra
ze dne 5. června činil 27.43 penny za stand. unci
při současném kursu londýnské devise K 240.40
obnáší tudíž cena 1 kg ryz. stříbra K 95.53. Měd
697/2 za hotové a 697/% na 3 měsíce; cin 1271/2 z
hotové a 1241/2 na 3 měsíce; zinek 171/2, olovo
španělské 12/4, anglické 1234 lib. šterlinků a z
tunu.
Hamburk
Liverpool
Nový York
Nový Orlesna 7 e
Praha
kg
29
article
TTržní zprávy z venkova.
Z Domažlic, 5. června. (Tržní zpr.) 57 hl. pše-
nice q po K —.— až 16.50, žita 92 hl. K 6.50 a
7.—, ječmene 10 hl. K 16.— až —.—, ovsa 42 hl.
K 15.— až 15.50, — kg sena K 7.20 až 0.—
slámy K 6.— až 0.—, másla 1 kg K 2.12, kopa
vajec K 2.40. Bramborů 7 hl. po K —.— až K 2.60.
zelí — kop K 0.— až 0.——. Přihnáno: 123 odstávčat,
prodáno 116; telat 3, prodány 3; jalovic 21, pro-
dáno 16; krav 72, prodáno 53; volů 59. prodáno 48.
Z Rakovníka, 5. června. Na trh přijelo 10
vozů s 80 hl. obilí. 100 kg pšenice od — až 80 k
K 0.— až 8.—, žita — až 75 kg K 8.25 až K 8.40,
ječmene — až — ky K 0.— až K 0.—, ovsa — až
50 kg od K 7.70 až K 7.80, bramborů 100 až — kg
od K 1.50 až K 0.—, 100 kg jetele K 3.50 až 4.—
100 kg sena K 3.50 až 4.—, 100 kg slámy K 2.80
až 3.—
Domažlice
Rakovník
kg
31
article
Konee
216.—
184.—
199. 69
148.50
146.—
70.87
179. —
199 —
175.37
174.62
172 62
32
article
215.90
184 30
199.50
148.50
145.75
33
article
Z Mělníka, 4. června. 1 hekt. pšenice 76—78
kg K 12.62 až 13.42, žita 72 až 74 kg K 12.17 at
12.95, ječmene — až — kg K —.— až —.—, ovsa 47
až 50 kg K 7.43 až 8.10, hrách 100 kg K ——.—, čočka
100 kg K —.—, brambory hektolitr K 2.10 až 2.30,
seno 100 kg K 6.80 až K 8.——, sláma žitná 100 kg
K 6—7.20. sláma krátká 100 kg K 0.—; máslo 1 kg
K 2.10 až 2.80, vejce kopa K 2.80, sýr kopa K 3.—
tvaroh 1 kg K —.40 až —.44. Na vepřový trh při-
vezeno na 58 povozech: podsvinčat 933 kusů,
1 párek K 22.— až K 40.—, pleváků 174. 1 párek
K 44.— až 60.—, vepřů 13, kus K 70—105
Mělník
kg
at
34
article
178.40
198..25
62.50
174.60
174.10
172.20
327.50
33.50
117.90
124.50
103.10
225.25
36
article
Hlasy z obeccnstva.
37
article
116.90
124.40
102. 87
225.—
112.—
40
article
Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv.
Advokáti. JUDr. Berthold Knöpfimacher v Li-
toměřicích zapsán byl do listy advokátů v království
českém. — JUDru. Emilu Perelesovi, advokátu v Li-
berci, povolena byla místodržitelstvím změna rodi-
ného jména Pereles v » Peres«.
Věstník osobní. Úřadně oprávněný báňský
inženýr Jaroslav Hohlweg na Kladně přesídlil se
na důl čis. VIII. u Humen v obvodu rovírního úřadu
báňského ve Slaném.
Dědictví. V Praze 6. května t. r. zemřelý
kavárník Josef Benešovský zanechal v poslední
své vůli příbuzným onu část jmění, která zbude po
vyplacení odkazů; kdo tedy z neznámého přibuzen-
stva nebožtíkova chtěl by se k částečnému tomu
dědictví přihlásiti, nechť tak učiní do dne a do roka
u soudu pro horní Nové město v Praze.
Finanční místa (na Moravě). Obsadí se
místa finančních radů, berního inspektora zemského,
berních nadinspektorů, berních inspektorů, finančního
tajemníka, finančních nadkomisarů a komisařů a
finančních koncipistů. Žádosti do 4 neděl finan-
čnímu ředitelství zemskému pro markrabství mo-
ravské v Brně.
JUDr
Knöpfimacher
Pereles
Peres
Hohlweg
Benešovský
Kladno
Praha
Nová město
Morava
Brno
41
article
Listárna redakce.
Hazardní hra. Hra ona jest hrou hazardní
zapovězenou dle 8 522 tr. z. a dle dvorského de-
kretu ze dne 16. října 1840 č. 469 a ze dne 26. srpna
1841 č. 558 sb. z. s. Byla-li zápůjčka dána do této
hry a věděl-li půjčující, že peníze jsou určeny pro
hru, a že se tím poskytuje dlužníku možnost, aby
ve hře pokračoval, nelze zápůjčku žádati zpět ve
smyslu § 1174 obě. zák., jenž ustanovuje, že co kdo
dal vědomě, aby tím něco nemožného anebo nedo-
voleného způsobil, toho nazpět žádati nemůže.
Panu Josofu K. v R. Dle tar. pol. 43. d. popl.
z. podléhají žádosti za prohlášení veřejných dražeb
a podání soudům civilním, v nichž se žádá za vy-
dání ediktu, aneb jichž řádné vyřízení nutně vyža-
duje, aby edikt byl vydán kolku 2 K z prvního
archu.
x y. Provozuje-li ona osoba živnost na svoje
jméno, musí počítána býti ve smyslu § 251. odst. 6.
ex. r. mezi řemeslníky, ježto výraz »řemeslníci« tam
uvedený nelze obmeziti na osoby ty, které živnost
řemeslnou ve smyslu řádu živnostenského provozují,
nýbrž spíše na všechny živnostníky se vztahuje,
jichž živnost nepřesahuje rozsahem provozování ř-
meslné a duch zákona patrně k tomu se nese, aby
v zájmu veřejném udržel schopnost k výdělku u osob,
které živnost svou provozují pouze k výživě své
své rodiny. Nezáleží pak na tom, že užívá v živnosti
pomocníka a nutno jest při výkonu exekuce pone-
chati osobě oné věci nezbytně potřebné k provozo-
vání živnosti. Zjistí-li se tedy, že oněch věcí jest
třeba k provozování oznámené oné řemeslné živnosti,
nesluší o tom pochybovati, že svršky ony z exekuce
budou vyloučeny.
jítkret
Josof
42
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na pátek, 7. června. Den od začátku roku 158., do
konce roku 208. — Východ slunce o 3. hodině
54 min. ráno, západ slunce o 8. hodině 4 min
večer. — Východ měsíce o 11. hodině 14 min.
večer, západ měsíce o 8. hod. 57 min. ráno.
Katolíků svátky: Roberta
Evangelíků památné dni: Marka
Pravoslavných : Hl. sv. Jana
Robert
Marek
Jan
43
article
Moloorelogická pozorování na rozhladně na P otřini
Moloorelogická pozorování na rozhladně na P otřini
325 metrů nasi moře m.
Dne 5.—6. června 1901.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
736.0 734.1 734
Tlakomě
44
article
Teploměr C. + 15.8 + 16.4 + 233
polo
Teploměr C. + 15.8 + 16.4 + 233
polo
tl. skoro jasná
jasná
Sila větru . ha bezvětří
čerstvý
Teplota nejvyšší ve stiuu. . T 22.7
Teplota nejnižší ve stínu . . 122-
Slunce svítilo 113/4 hod.
Prům. rychlost větru za hod. v km. 202
Srážky v mm. O.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 6. června. (Zvl. telgr. »Nár. L.e)
Nejnižší tlak vzduchu 7b0 —755 mm. nad zá
padním Irskem, nejvyšší tlak vzduchu 775—77
mm. nad jezerem Ladožským.
Vídeň
Irsko
+ 233 polo
mm