ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ffa3ae30-660c-11dc-9c0f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 30, person 39, org 3, work 2
1 masthead
nvye
2 masthead
V Praze, v páťek dne 7. června 190.
Praha
3 masthead
Číslo 155.
4 masthead
Ročník XXXXl.
5 article
Na rauní n odpol. listy přílohami (.Nauěný Obzor. vo středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí san Praze v adminislraei se měsíu. . .. sa čtvrt leta . . . .. s dvojí denáškou 50 h pa paěsle 7 K 50 nac čtvě leta ve nišslkách 2 K 8oh na měsíe . . Peštout na měsle . . . . . . na čtvrt lete s dvolí zásilkee s. . K so na měsí Reforma volebního řádu pro sněm český?
Praha
6 article
Vtipné naše přísloví tvrdící, že »když se domílá, nejvíce to rumpluje«, na doklepávajícím parlamentním mlýnci vídeňském letos se věru neosvědčuje. Ten domílá svůj »zásyp« tišeji, než se všeobecně očekávalo: ve sněmovně poslanecké jako v delegaci Cislajtanie. Ne- býti našich delegátů, kteří jediní ještě s křep- kostí a s rozhodností mužů oprávdových tlumočí tam do posledka vážné stížnostia trpkost neuspokojeného svého národa, ne- měla by vláda Körbrova skutečně v parla- mentě žádně opposice, s kterouž bylo byj počítat — nýbrž podobalo by se věru, jako by ostatních strádajících slovanských národů a s nimi zároveň také všech opposičních živlů a lidových stran byla se zmocnila po- divná zpromrzelá ochablost a únava, jevící se v zamlklosti neb v krotkosti opposičního tonu jich zástupců nejradikálnějších. Hle, jak sám ten Všeněmec Woli v delegaci zkrot a vynasnažoval se obarvovati snahy pan- germánské na černožluto! Pouze proti nám Čechům vystřeluje a sálá dnes zášť všeněmeckého radikalismu plným zárem k Rakousku však se lisá a krčí pojednou jako nevinný plamínek lihovéhos kahance který chce prý jen ohřívati láhev pro chlad- noucí údy jeho. — Jindy byla by zajisté »Ostdeutsche Rund- schau« s první delegační řečí svého Wolf činila okázalou parádu; dnes však spěch odvrátiti od ní pozornost svých věrných. promlouvajíc raději na úvodním místě — místo o delegační debatě — o nastá va- jicím sněmu království české h .
Čecho Wolf Rakousko
7 article
Vítanou záminkou jest orgánu Wolfovu »zcela určitá pověst«, že prý vláda Körbrova překvapínáš sněm předlohou zákona o změně volebníhb řádu. Jaký bude obsah té předlohy.?, Snad nová (čtvrtá) kurie volená všeobecným právem hlasovacím? Či zavedení přímých voleb ve venkovských obcích? Či rozdělení obchod- ních komor ve volební skupiny velkého a malého průmyslu? lsži v Nic podobného se nestane, jistí Wolfův orgán, nýbrž vládní předloha ob mezí se pouze na sbor velko- statků nesvěřenský ch, navrhujíc, aby byl také pro volby sně mo vní rozdělen na podobných šest vo- lebních okresů, jako jest již dávno v ně rozdělen (zákonem Zeithammrovým) pro volby říšské. Chápeme úplně, že má Wolí z této pověsti z vyšších sfér svou srdečnou radost. Libuje si tu Körbrovinu zcela neta- jeně: »Nepřehlížíme nikterak — píše »Ost- deutsche Rundschau« — národní stránky této opravy. Rozdělení 54 sněmovních man dálů za velkostatky nesvěřenské v patero volebních krajů učinilo by přítrž a kone výhradnému panství českých feudálů v této kurii, trvajícímu od voleb roku 1883 a zabezpečilo by německoüsta vo- věrným velkostatkářům trvale jistý počet mandátů. Síla německých hlasů ve sně- movně české by tím vzrostla měrou dosti významnou, kdyby němečtí páni ústavověrní velkostatkáři ne- provozovali snad jakous »stavovsky pan skou«, zvláštní politiku nebo smiřovačky nýbrž pevně drželi k německým bidovým poslamcůmi« A poněvadž v tom vzhlědě ani největš radikál německý nemá příčiny pochybovat spk tov bu ež Iavodnd slšla cnrol ka
Wolfův Körbrův Iavodnd
8 article
jelikož ta německo ústavověrná šlechta ve- dená hr. Osvaldem Thunem, Bärenreitrema kn. Fürstenbergem od dvaceti let táhlas neochvějnou setrvačností spolu řemen ně meckonacionální opposice »až do těch hrdel a skandálů« dvouleté wolfovské ob- strukce: vedl by praktický výsledek té ohlášené Körbrovy reformý nepopíratelněk národnímu sesílení německé posice ve sněmu českém asi o 20 mandátů, neboť tolik jich německo ústavověrní velkostatkáři již za punktací pro sebe reklamovali, a tolik jim jich přiznávala také vláda Taaffova ve své punktační předloze, podané sněmu českému dne 19. ledna 1890. Stanovilat: pražský okre s volebn (obsahující 11 politických okresů) měl volit jedenáct poslanců; budějovický okres (obsabující 16 politických okresů měl voliti tolikéž 11 poslanců; třetí chebský (obsahující 19 okresů) tolíkéž jedenáct poslanců; čtvrtý: liberecký (zaujímající 22 politických okresů) měl volit 9 poslancův a pátý: chrudimský (zále- žející z 21 okresů) měl voliti 12 poslanců.
Osvald Thun Bärenreitrem Fürstenberg Körbrův Taaffův Stanovilat
9 article
Tedy rozhodnou převahou české okresy pražský, chrudimský a budějovický měly předurčeno 34 poslanců, dva smíšené okresy chebský a liberecký 20 německo ústavověr ných poslanců.a snre Lze se dle všeho do vlády Körbrovy nadíti, že nebude vůči nám lepší než byla vláda Taaffova a že rozměří světlo a stín mezi násva Němce dle téže famosní krajové geometrie punktační, kterouž byly zabrány domaněmecké oblasti« chebské všechny velkostatky v na šich ok r e sí ch plzeňském, kralovickém, klatovském, přešti ckém a domažlickém; jako do německ e oblastiliberecké naše Turnovsk a Českodubsko, dále naše, české okresy semilský, jičínský, mnicho-hradištský a roud nický l To věříme, že by se »po národní stránce takovéto vnové vydání punktační geometrie volební Wolfovi zamlouvalo. Ale na štěstí jes k té operaci zapotřebí dvou: jednoho, kter chce řezat a druhého, který se má dát řezat Když pak nám Wolfův orgán tak upřímně po věděl, jak by mu ta operace Körbrova na kuri velkostatkářské byla vítána pro zisk a po silu Němectva ve sněmu našeho království může-li od nás očekávati, že budeme tak pošetilými a zpozdilými a dáme si tuto amputaci jen tak pro nic za nie líbit? Dle zemského řáduj máme úplně v moci ji svými 96 hlasy zamezit a zabránit na vždy. Stačí k tomu, abychom jen ze sněmovny vyšli a ona jest neschopna k usnesení se o každékoliv změně volebního řádu. Bloudy bychom byli. kdybychom tohoto práva svého nepoužilia pánům Bärenreithrům, Osvaldům Thunům.
Taaffův Němec Wolf Wolfův Bärenreithr Osvald Thun
10 article
Fürstenbergům a Wolfiánům radost nezkazili. Nikeliv, z tohoto—mračna nebude dešt. k takovéto jednostranné »reformě« volebního řádu na sněmu našem jakživo již nedojde. Buď všestranně spravedlivou, pronikajícíreformu na základ spravedlnosti občanské ja ko národní anebo žádnou. Buď vše- obecné rovné právo hlasovaci, tedy zrušení kuril, anebo aspoň s prave- dlivé poměrné zastoupení obou národův a šlechty dle poplatnosti. Buď tedy reforma volebního řádu dle principu popu- lace anebo dle míry daní. Dle prvé zásady bychom my Čechové měli miti na sněmu 150 Němci 90 poslanců, šlechta jako taková však žádného; dle druhého principu (daní) by měla býti kurie šlechtická ztenčena na polo vinu totiž na 35 poslanců. Němcům by ná leželo spravedlivě dle jich poplatností 81. nám Čechům však 126 poslanců na sněmu českém. Dokud neskloní se Němci, ani velko- statkáři ani vlády vídeňské k jednom nebo druhému z těchto dvou spra- vedlivých loktů, dotud my neustaneme odmítat a odrážet všeliké měření loktem dvojakým a falešným. Chystá-li p. Körber vskutku podobnou jednostrannou reformu n prospěch Němectva, ohlášujeme mu předem. že s ní pohoří jako se svými konferencemi
Fürstenberg Wolfián Čecho Němec Körber
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. června. (Parlament n práce.) V pátek maji slovo opět delegace v sobotu zasedají obě sněmovhy říšské rady Pro sněmovnu poslanců, zdá se, stanověn jia definitivně jednací pořad pro zbývající ještě tr dni, ve kterých může zasedati. Za ty tři dh má se dokončiti jednání o změně §§ 59. a 60. živnosfenského řádu; má se provásti prvě čteni kvotové předlohy a zvoliti výbor, jemuž se při káže tato předloha; má se projednati v druhém třetím člení celý zákon o místních dráhách kromě toho má se vyříditi několik vládních předloh o prodeji stálních nemovitostí, o po- platcíčh na pražské a terstské burse, o sčítání průmyslových a zemědělských podniků. Na programu jest již od 1. důbna také prvé čieni státního rozpočtu a immunitní záležitost po- slanců Voglera a Pernerstorfera; na jich pro- jednání však v tu dobu nikdo nepomýšlí. Ale i ty předlohy, jež si sněmovna předsevzala pro- jednati, vyžadují tolik práce, že se dají vyří diti za tři dni jen tehda, uložili si poslane všech střan největší réservu. Zatím nic fe- svědčí tomu, že by některá strana měla úmyslu mařiti parláméntní práci v posledních dnech tohoto zasedání.
Vogler Pernerstorfer Praha
12 article
Proto máme za bezdůvodnou zprávu »Ga zety Narod.s, jež píše v posledním svém čísle »Sděluje se nám z Vídně, že není vyloučena možnost, že parlament, chce-li výřiditi všechny věci, nacházející se na jednačím pořadu, bude nucen shromážditi se na několik schůzi jeste po návratu císařovu z Prahy, tedy po dní 17. června. V tákovém případě sněmy by se ne sešly dne 18., jak slíbeno, nýbrž teprve 24 t. m.« — Soudíme, že tato zpráva se týká jen sněmovny panské, nikoli však sněmovhy po- slanců, jež se svou praci může býti hotova úterý dne 11. t. m. Panská sněmovna, kter sobotu vyřídí jen devítihodinnou pracovn dobu v dolech, bude ovšem nucena shromáždí se ještě po 17. červnu, neboť má vyříditi mimo jiné menší předlohy zákon vodní, zatimný roz- počet, místní dráhy a předlohu kvotovou. N to ji do 11. června ovšem času nezbude.
Vídeň Praha panská sněmovna
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. června. Nová žaloba na poměry v okupo- vaných zemích. Bosenské a hercegovské studentstvo podalo delegacím stížnost na poměry ve svých vlastech, jak se za okupace vyvinuly. Ze stížnostije vidno, že v okupovaných zemích nedějese žádná náprava, naopak že poměry podle jaké hosi systemu se zhoršují. Ze známých stížných bodův ani jediný nezmizel. Opakují se stížnosti na zhoršené naproti turecké době poměry agrárné, na vyměřování a vybírání desátku, n ukládání robotu, na zavedení tabákového a sol ného monopolu (monopolů za tureckě správy vůbec nebylo). Z nespravedlivých daní starých
Praha
14 article
s1T mlnbodavvsv ndonnrnre
15 article
vláda nynější žádné neodstranila, naopak ně které z nich zvýšíla o 50—200 pet. ! Rakousko Uhersko připojilo Bosnu a Hercegovínu k svému celnému území a dává jim za to roční odškodné 1,200.000 K, ačkoli by mělo vrátiti okolo 5 mill. K, kdýby chtělo býti nezistným. kěczo l Trpí-li obyvatelstvo nouzi, vláda mu po- moci neposkytne. Byl-li za turecké doby v zemí hlad, vláda obyvatelstvu, oleyřela své špýchary- Nynější vláda v hladových letech nejen že ne- chává obyvatelstvo bez všeliké pomoci, nýbrž ještě od něho vybírá po 3 K za dovolení, aby si bralo v lesích kořinky k nasycení. Což divu, že lid hromadně opouští svou vlasť a stěhuje se do ciziny! Počet vystěhovaleů za 23 let do- stoupl 150.000 hlav.oa s vbí feo Jiná stižnost týká se služby vojenské. Jest r. 1882 bylo obývatelstvu slibeno, podrobí“li se službě vojenské, že synů jeho použíto bude jen k obraně jejich vlasti. Ale brzy daného slova zapomenuto a vojsko- bosensko-hercegovské po- sláno za hranice svě vlasti, do Vidně, Šty - ského Hradee a Pešti, a bylo ho tam užíváno proti sociálným demokratům. g odonm
Bosna Hercegovín Rakousko Pešť
16 article
»Náš lid by neměl proti vojenské službě ničeho, kdyby odpovidala jeho potřebám, kdyby služba trvala pouze rok, kdyby zůstálo posád- kou doma, kdyby bydlelo v zdravých domec a mělo dostatečné potravy, kdyby s ním lidsky zacházeli a kdyby všichni jeho důstojníel i pod- důstojnící byli sýny Bosný a Hercegoviny. Tak ale Bosna a Hercegovina platí ročně na své a pluky 10 mill. K a z těch 4 pluků ve vlast zůstávají jen 4 prapory, ostatní pak mužstvo posazeno do chatrných, vlhkých a tmavých ka- sáren ve Vídni, Pešti a Štyrském Hradci, kd jim ani nedávají do syta najist. Co je lidem nejdražšího a nejsvětějšího, u vojska je tupeno a zneuctiváno: bůh, víra i otec a matka. Zne- mravněli a zehátralí naši vojáci vraceji se do vlasti. Rozličně nemoci, zejmena soúchotiný příjíce, sebevraždy, kruté a nelidské zacházen surových důstojníků decimují nejvyvinutější syny naší vlasti. V alserských kasárnách ve Vídni na př. v březnu t. r. nadporučik Böbkovský šav těžce zranil 4 vojíny a to bez př činy, ze zbuj nosti, a nebyl za to potréstán.« Další stížnost vede se na »legie žandarmů a celníků«, na které se vyhazuje nářodní jměn a kteří nejsou k ničemů jiněmu, leč k trýznění pokojného lidu. Oni muže bijou, proceňují, hrozi jim zatčením a vězením pro zločiny, kterých se nedopustili.
Bosna Hercegovina Vídeň Pešť Štyrský Hradec
17 article
Nespravedlivá je vládní politika také ve věcech nábozenských. Vláda dela katolfekou propagandu na úkor víry pravoslavné a moha medánské, ač byla všechněm zaručena rovno právnost. Katolické vyznání, jež má v zemí nej méně vyznavačů, je favorisováno. Církevní samo- správa odnímána pravoslavným i mohamedánům ano pracuje se k jejich odnárodnění. Srbšt učitelé, jsou pronásledováni, na vymýšlená ob- vinění suspendováni, v obžalobu dávání, ze země vyhosťováni. Na středních školách pravo- slavné žáky nechávají schválně propadat, aby nemohli udělat maturitu. Vláda nechce, aby lio měl svou vlastní intelligenci. Nadace jsou nespravedlivě rozdíleny. D stávají je katolici, úřadničtí a důstojničíí synkové Další stižnost týká se národního jmén obyvatelstva, o něž je vláda chce za každou cenu připravit. Již i »bosenský« jazyk pro n vymyslila! Po uvedení stížností následuje appell na delegaci: »V Bosně a Hercegovině panuje veliká ne spokojenost, vývolaná nespravedlivou a neroz- umnou správou. Delegace o smýšlení okupov ného obyvatelstva již vědí z pamětných spisů. sše dleoq s
Boseň a Hercegovina
18 article
v drobnémí prodeji: ransí číslo o sobě . . . za 8h pd polední . . . . . na zb Vo mlisikách na venkově- razní číslo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inserá t platí se hoževě napřed Předplicení a lnserty přijtná sdminl- stracar v Miurianské ulisi č. 3. Tam nacházejí se též redakee šiskárna a sxpečice „Národnich Listá . Rukopisy se noyracejí- které jim podaly rozličné deputace. Kdyby poli- cejní moc v Bosně a Heresgovině nebyla vše- mohouci, taková memoranda přicházela by z každého místa každý měsíc. Podepsaní znají přílis dobře lid bosenský a hercegovský jeho smýšlení, pročež vyzývají vysoké dele- gace, aby předešly neštěstí, které každou chvíli hrozí vypuknouti) Může se to státi jen tak, ibudeli brzo a úplně změ- něn nýnější vládní systém v Bosně a Hercego- vině. Rozvoji a pokroku země i národa musl Tohegyv no býti dán zdravý základ.
Národnich Boseň
19 article
nžko opBalkánská federace. »Ieepóvpri BM« doporučují balkánským státům, aby utvořily federaci. K ni by přistoupily: Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Černá Hora. Účelem federace bylo by hájiti spojenými silami společné zájmy a tím způso- bem vyvinouti dostatečnou sílu, aby rozličné otázky, které mezi nimi jsou, mohly býti řešeny jimi samými po dobrém. Aby balkánská fede- race odolala nepřátelským vlivům, bylo by třeba účastenství, byť passivného, mimobalkánské vel- moci, která by ji držela v jistém rámci a brá- nila, aby odstředivé síly, v balkánských zemíeh působíci, nabyly převahy- pl Za příčinou posledních »frankofilských« pro- jevů cisařových v. Berlíně rozpředla se v časo- pisectvu živá polemika, jak jest třeba uvažovati o těchto nejnovějších enunciacích Vilémových.
Vilémová opBalkánský federace Srbsko Bulharsko Rumunsko Černá Hora Berlín Ieepóvpri BM
20 article
Většina kloní se k názoru, že to byla pouhá mezinárodní zdvořilost. Tak také soudí Charles Laurent v »Matinu« a vypráví tyto zajímavé podrobnosti: »Za příčinou posledních berlinskýe slavností mluvil zjsem s jedním absolventem pa- řížské Sorbonny. Zhrozil jsem se názorů nasí mladé generace. Angličany mladik nenáviděl císaře Vilěma přímo velebil.»Nenávídím Anglí- čanů«, pravil, »pro jejich zpupnou povahu, ne- návidím Vlachů, přátel věrolomného Albionu. A Rakolsko? Německo pohltí Císlajtanii a Uhry budou samostatným královstvím. A co se týče Německa, od toho se nemusíme ničeho obávati. Cssař jest naším upřímným přítelem, mužem, jenž vzbuzuje úctu svým universálním věděním »Il est un chie type«. Ostatně porážka nase r. 1870 jest naší chybou a byla nám výbornou lekcl.« Žurnalista ustrnul a počal vyprávěti stu- dujícímu o strastech pteů, o bolu matek, o spu- stošených nivách, městech a krajinách, o ztra- cených milliardách; ale bez účinku. A Laurent končí: »Jak je to zarmucující a pokořující zjev pro Francouze starých tradici, když slyší, c mladi mluví a jak smýšlí.“ Přes to hledíce k mnohým jejím projevům, troufáme, že takým není úsudek větštiny mládeže francouzské.«
Charles Laurent Matin Angličan Vlach Laurent Francouz Německo Císlajtanie Uhry věrolomný Albion Nenávídit Angle
21 article
Mládež francouzská.
22 article
Nový guverner Kapska? Počátkem tohoto roku vyprávělo se v kru- zích dobře zpravených, že dord Rosebery, bý- valý premier, má se odebrati do Kapska, aby zaujal místo polordu Milnerovi, jenž nedostat- kem vzájemné důvěry mezi obyvatelstvem hol- landským a anglickým, kterýchžto protiv on ne- dovedl nikdy usmířiti, se stal úplně nemožným. Lord Rosebery, žák Gladstonův, byl vždy po- važován Bury za muže, jenž jediný je s to, aby ukončil válku k obapolné spokojonosti. Dne oznamuje zpravodaj »Paris Nouvelles« z Lon- dýna, že se skutečně o věci té jednalo v radě ministerské, ale vlivem Chamberlainovým tato akce, jež by zajisté velice byla přispěla k ja- kémusi »modu vivendi« mezi oběma národy, ne- vedla k žádnému cíli. Lorda Milnera pobyt
Rosebery Milner Gladstonův Paris Nouvelles Chamberlainův Kapsko Bura Lon
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. „Bezpečnostni“.
24 article
Do svátečního, slavnostního rozjaření letoš- ního dne svatojanského, do tě pravé májove slavnosti české zalehl řezavý, rozrušujíci zvuk. Dítě rozdrceno koňskými kopyty1 Myslím,že všem, kdož četli zprávu tu, ale zejmena oteům i matkám sevřelo se bolestí srdce. Devitilet malá děvečka spěchala s otcem do Prahy, aby spatřila všechny ty divy, o nichž posud je slýchala. Vrcholem všeho budou svatojansk rachejtle. Hemžilo se kolem ní lidstva k umač- kání, ale tam, kde člověku dospělému oužíse v davu dech, nepojímá úzkost srdce dětské. Vždsť je při něm tatinek, což pak se může státi! Šťastně vysršely rachejtle, z nichž se děvčátku hlava zatáčela, a teď tedy domů. Scházelo jenom několik set kroků, aby překro- čili hranici, po níž kypí život velikého měst v ten předvečer jarního svátku. Tu náhle za- hrčí kolesa, zadusají koňové, a dvě tílka dětská svijejí se pod kopyly a pod koly. A jedno z obou k smrti rozdrceno. V předvečer nej krásnější májové slavnosti pražské . Kdo byl původcem té tragické události Jakýsi dvaadvacetiletý ztřeštěný vozka — na jméně nezáleží. Bude-li vina jeho dokázánači nebude-li, bude-li potrestán několikanedělním nebo měsíčným vězením či nebude-li, vše lho- stejno. Život nevráti se v rozdusané, dávno pohřbené tělo dětské. Ať odpyká či neodpyká. tam v tě venkovské chalupě smutek zůstane. Ale snad je původ případů takových kdes hloub, snad souvisí s okolnostmi jinými, a tu- šíme mnozí, že souvisí. Není to prvý ouraz hromadí se jích, opakují se stejné případy množí se úsečné, stručné lokálky novinářské zapadají, a zas vyskytují se nové. Pociťujeme v celém tom životě nedostatek discipliny, soukromé i veřejné. Praha roste, rozvíjí se, den ode dneje rušnější, tramvajová síť houstne, veškeré vozby přibývá, křižovatky jsou stále nebezpečnější
Praha
25 article
Není vyhnutí, přibývá také ourazů. Nutno zvy kati větší opatrnosti, míti očí na všech stranách. otáčeti hlavu, vyměřovati dobře kroky přes jízdně dráhy. Nemožno, aby každý měl po boku ostražitého opatrovníka, kterýž by nedba- lého chodce provázel, stále varoval, ku předu pošinoval, vzad strhoval. Pečovati o vlastní bezpečnost osobní, to je přece záležitostí kaž dého z nás, pravda-li? Ale přece taky ještě něčí záležítost Vždyť nechodíme ulicemi jen samí dospěli, denně přechází všemi směry taky tolik dětí, školní mládeže. Kolik je šťastných rodin, že si mohou pro svoji drobotinu vydržovati, průvodce, hof mistry a guvernantky ? Kolik tisíe děti jest po- necháno vlastní rozvaze a prozřetelnosti ? Vždyt ani dospělý člověk na mnoha místech Praby nemůže se spolehnouti, že každé chvílo přejde bezpečně na druhoü stranu. Přijíždí vůz elektrické tramvaje s hora, uskakujete mu, ale již hrči druhý opačným směrem z dola, uskakujele i tomu. Šťastně jste unikli. Ale pojednou zazní vám těsně za zády povědomé sou!« — svrchovaný vozka drožkářský nebo flakristský zařve vám je teprv, když máte valacha již na krku. Buďte rádi, že jste se neoctli pod kopyty. ale nadávkám kočovým sotva uniknete, nebot kočové pravidelně vám ke všemu vynadají. Čí pak jest povinností, aby tyto véci spo- řádal? Není pochyby, že o bezpečnost všeho obecenstva starati se jest bezpečnostní policii. Poshovte a dejte mi domluvit. Taky slavná policie račiž mi dáti domluvit. Co chei pozna- menati, nevyvirá z té obyčejné nenávisti k policii.
26 article
Nemám takové nenávisti. Víme dobře, že policie musí být. Je všady na světě, i ve státech nej- svobodnějších, a právě v těch nejsvobodnějších těší se největší vážnosti. Kde občan vi, že jest policie zřízena pro jeho osobní bezpečnost, vážl si jí, napomáhá jí, ulehčuje úkol její. Občan ví dobře, že tu vedle něho nebo nád ním na- stojí policajt jako pouhý soukromník, ale jako vykonavatel zákona. Nemůže nad občanem státi všude zákon jako genius. K vykonávání zákona je třeba mnoha očí, mnoha rukou. A v tom drobném životě pouličním je tedy první instaneh policista. Napadl vás někdo na ulici? Než byste se dovolali soudce, státního zástupce, kohokoli z celého toho složitého státního aparátu, zabije vás třeba útočník. Tu první vám přispěti má policista. Vždyť se jmenuje stráži bezpeč nostní. Řve na ulici jakýs opilý pobuda. pronášeje hanebné, oplzlé řeči. Jdete s dětmi. s dcerami, s kýmkoli, vše se ve vás bouří. Ale máte se sami potýkati se surovcem, máte jej umlčeti, dodati právu? Kdo by se toho odvážil Prcháte co nejkvapněji, abyste byli co nejdříve z jeho dosahu, aby ke sluchu vašemu a vašich dětí nedoléhaly odporné, hnusné výkřiky. Jest úkolem policistovým, aby takovéhoto neurvalce dopravil co nejrychleji, kam náleží. Ocitne-li se pak policista sám v tisni, nemoha zmocí výtrž- níka, jest povinností občanů, aby mu pomohli. pokud jsou s to. Tak děje se na příklad ve svobodné Anglii, kde v nesčetných případeeh stačí strážníku, aby vztýčil ruku, aby zdvihl obušek svůj, a odpor umiká, Kdo byl zatčen poslouchá jeho hlasu, věda, že tu mluvil zákon Neuposlechne-li, donuti ho k tomu o bčané- U nás, bohužel, vyvínul se mezí obecenstvem a policistou poměr zcela opačný. Strážník zatýk opilce, křiklouna, rváče, pohoršujícího celou ulicí.
Anglie
27 article
Kdo, myslíte, má v nejbližších pěti minutách n své straně všechny diváky? Policista? Nikoli Výtržník. »Mažte je!« Tento výkřik jest příznačný snad jenem našemu životu pouličnímu Mažte je! — totiž právě ty, kteří mají bdí nad udržováním veřejného pořádku, nad vaš osobní bezpečnosti. Jaké to zvrácené právn pojmy ! Jaký nedostatek právního citu! Vždye oni nevykonávají svoji vůli osobní, nýbrž jsou nástroji vyšší moci, zákona. Je špatný zákon, jehož vykonavateli jsou právě v tom okamžiku Pak ovšem nezbývá, než vším úsilím domáhat se, aby ten špatný, nedostatečný zákon byl na praven. Či snad překračují někdy meze působ- nosti své? Ani v tomto případě není ulice místem, na němž by rozpor mezi právem občanů a povinností policie mohl být vyřízen. Stopujeme-li, kterak to, že téměř. každ- výkon policie setkává se s odporem, pátráme-li odkud pochází nevážnost obecenstva k polici vůbec, domakáme se příčin. Bývalo jí tolikráte používáno a zneužíváno proti nám, proti našemu národnímu životu, v záležitostech nejsubtilnějších a nejchoulostivějších, proti našemu duševnímu majetku, proti svobodě smýšlení, ba i proti pou- hému cítění. Nejlepší naši lidé byli vyrváván za nocí svým rodinám a odvádění a odváženi Pádnou, těžkou ruku policejní pociťovával český občan právě ve chvilích, kdy se jeho srdce tetelilo rozechvěním, při událostech političkých. při slavnostech národních, při oslavách velikých našich myslitejů. Zazpívati »Hej Slované!« nebo
Slovan
28 article
»Kde domov můj?« jaké nebezpečenství pro stát! Ale zatím vedle kdesi mohl bezpečně beztrestně krást nebo vypalovat. Časopis přínes nějakou »velezrádnou« větu a všechen apará býval na nohou a nastával hon po závadném čisle, Byly případy, že i soukromníkům vyrvá- vány z rukou výtisky novin. Bývalo slíděno po lidech, kteři půjčili zabavené číslo novin sou- sedu ku přečteni, a takovíto lidé byli udáváni a obžalováváni. Nejvyšší soud rozhodl pak arci že takověto půjčení nemůže býti pokládáno za ono »rozšiřování« zakázaného tiskopisu, o jakém zákon mluví, ale stihaný byl zažil dost mrzu tostí i strachu — a hořkost zůstala. Znáte jaké váhy bývalo ve všech procesech svědectv strážníkovo, p věstné to svědectví »pod služebn přísahou?« Kterak proti němu nemělo žádné váhy svědectví třeba celé řady občanů zcela bezůhonných? Zkrátka, během doby v občanstvu nabylo vrchu přesvědčení, že jest policie zřízen a že všechny její výkony čelí protí němu ne na jeho ochranu. Ne pro bezpečnost osobn i majetkovou, ale proti jakémukoli projevu du ševnímu. Nemoudrými náčelníky ústavu policej ního pak bylo toto mínění a přesvědčení jen zi veno. A hle, tak jsme konečně dospěli k tomu, že policista, strážník bezpečno sti rameno zákona a jeho vykonavatel byl pokládán za zjevného, placeného a vydržovaného nepřitele občanstva, z něhož sám vyšel. Odkud měla se vzíti vážnost k němu, důvěra, a kdo mě jednotlivcům nenávíděného sboru pomáhati, kdy bylo pomoci třeba?
29 article
Rozumí se, že toto hořké a tolika trap- nými i trudnými zkušenostmi zdůvodněné pojí- mání významu policejního aparátu mělo za ná- sledek, že se naprosto ztratil pojem stráže bezpečnostní. Co konali policisté kromě konfiskací a rozhánění výtržníků, ať skutečných či domnělých, nabylo konečně rázu zcela ve- dlejšího. Nějaké to zatčení na ulici bylo jakoz pouhé »pilnosti«; byl-li policista opilcem po- kopán, poplván, měli diváci kolkolem radost, že konečně na něj někdo vyzrál. Že se tu taky pokopává a poplvává zákon, nějaké jeho nari- zení, o tom nikdo neujažoval.
30 article
Nu, občanské toto pojímání policejní služby nemohlo zůstati bez přirozených následků — u sa- mých policistů. Tušili, věděli dobře, jak jsou ne- náviděni, jak jsou bez pomoci a bez mravní po- sily i v případech, kdy konají nejvlastnější svůj úkol a kdy jej plní nejsvědomitěji. Kde by za jiných, poměrů bylo stačilo vážné slovo stráž- níkovo, bylo nutno zařvati. A kde nestačilo za- řvaní, byl tasen palas a sekáno. Snad nikde jinde na světě nebylo možno, aby policisté. stráž bezpečnostní, hřměli do zástupu »pakáž« a »psí«, jako se dělo u nás. Kdyby anglický policista zvolal do davu »vý angličt psi!« — byl by snad roztrhán. U nás nikdy nikdo nezvěděl, že by strážník za křiklavé po- rušení povinnosti své byl potrestán nebo jenom pokárán. A byl-li potrestán, velmi pečlivě se to utajovalo před veřejností, aby jako neměl »zadostučinění«. Mělo se díti právě naopak. Občan měl věděti, že nesmí býti beztrestně urážen svým zřízencem, neboť policista je zřízencem a sluhou občanstva, z jehož peněz jest vydržován. Mám za to, že takovéto křiklavé případy neději se již. Je třeba, aby policie věděla, k čemu vlastně jest v prvé řadě, a jen tak přesvědčí občana, že jest především na jeho ochranu. Pak taky občan znenáhla pozbude t zakořeněné hořkosti a dospějeme tam, abychom v něm viděli ochránce osob svých, majetku svého. Jsou arci stále případy, kdy policista ne- dovede naladiti struny své ku pravému tónu