3
masthead
7. června 1901
5
article
v Evropě není ničím jiným, než pouhým dočas
ným odpočinkem, který potrvá několik neděl.
načež se Milner odebere do Kapska a do
Pretorie.
Barbaři západu
Pařížskému »Rappelu« oznamují z Berlína,
že některé vynikající ženy německé, které stoj
v čele hnutí feministického, mezi jinými Anite
Augspurgová, Mina Cauerová, Lida Heymanová
obrátily se dlouhou peticí na ministra války.
aby dal přísně vyšetřiti veškeré případy zne
uctění čínských žen, jichž se dopustili němečtí
vojáci, a o nichž se činí zmínka v tak zvaných
»bunských psaních«, Jmenované ženy žádají
aby se delikty tyto vyšetrovaly soudy vojen-
skými.
Volby ve Francii.
Ve vládních kruzích se proslýchá, že po-
slanecká sněmovna má býti odročena počátkem
července, aby členové parlamentu se mohl
připraviti ke všeobecným volbám do generálníeh
rad, jež jsou vypsány na den 21. července.
Roztržka mezi socialisty francouz-
skými.
Oněch osm socialistů, kteří na kongresu
lyonském ohlásili své vyštoupení ze svazku
poslanců soeialistických, podporujících vládu,s
usneslo, utvořiti zvláštní parlamentní sdružení
jež se má jmenovati »Skupina socialisticko
revolueionářská.«
šsoe
netzi in
d Pařížští antisemíté.
V Gymnase Césari v Paříži konalo se ve
liké shromáždění pařížských antisemitů. Vášnivou
řeč ke shromáždění promluvil pan Max Régis
v níž prudce útočil na vládul a jejího prefekta
alžírského, kterého obviníl, že jest intelektuálním
původcem nedávného na něho spáchaného útoku
Shromáždění hlasitě dávalo na jevo svůj souhlas
a propuklo ve voláni slávy Regisovi a nacio
nalistům.
Milner
Pretorius
Régis
Evropa
Kapsko
Berlín
Francie
Paříž
Min Cauerová
Lido Heymanová
Gymnas Césari
6
article
Nedůvěra k Německu ve Spojenýcl
státech.
Nedůvěra k Německu v obecenstvu a v ti-
sku severoamerickém nabývá stále: širší d půdy.
Objasnili jsme již příčiny její a podali jsme již
ukázkou i projevy její. Dnes jiný otiskujeme-
»Pittsburg Dispateh« případně uvádí obavy, jež
buditi musi rozmach a rozpínav os
Německa, jak politická, tak hospodářská,
také na západní polokouli. Píše: »Jsou různé
důvody, proč Německo dlužno pokládati za ne-
známou veličinu v politice. Především jest tu
císař. Jeho podněty jsou různé a náhlé
INěmci nevědí, čeho se mají o
něho při nejbližší příležitosti na
díti. A jest tu dále německá armáda,
mohutný to stroj, jehož účel nepochybně jes
zcela jiný, nežli krev vymačkávati z něme-
ckého průmyslu. Konečně pak také německt
námořnictvo, jež staví se se zimn ič-
ním spěchem, aniž by viděti bylo
nalebavé pro to příčiny . . . Spojené státy
jsou ochotny věřjti v německé přátelství — do-
kud toto trvá. O tom nemůže ale nikdo pochy-
bovati, že válečné utkání obou stá
tův učinilo by pro vždy ko ne c,
ne-li státní existenci Německa,
tak jeho obchodním záměrům, kdež
by americkou převahu na světových (rzích jen
na čas zničiti mohlo. To byl měli v Německu
pochopiti a dle toho jednati. «vanes
nd
mlajaa
Co válka stojí?
Podle úřadní zprávy anglického ministra
finančního činí výdaje na válku jiho-
africkou až dosud 147.657.800 liben
šterlinků čili daleko již přes tři milliardy
franký !
Při tom ale nelze ještě konce války un
dohlédnouti, zvláště když provázena je opětným
neúspěchy. Tak nedávno sděli jezdecký důsto
nik jeden v dopise, uveřejněném v »Daily Mailu
že veliký taktický plán generála
Německo
Spojenýcl
spojený stát
Pittsburg Dispateh
7
article
Hle, v parku hraje si dítě, čtyřletý snad
klouček. Sbírá plnými hrstmi písek a hází jej
do větru. Není to věc příjemná. Jest možno
zavolati chůvu, služku, aby hošíka poučila, jest
možno i s tím maličkým človíčkem promluviti
Šel bych k němu, řek' bych mu. Ale zatímse
přiblížil policista.
»Co to tu děláš! Zatrac1
A dítě ztrnulo, jakoby do něho hrom
udeřil. Vyděšeno zírá na policajta, oči vypou
lené, ústa otovřená, všechna krev ve tvářích,
celé tělo chvěje se. Pane policisto, co byste
řekl, kdyby to dítě dostalo psotník? Pane po-
lieisto, jsem starý klacek, ale kdybyste takhle
na mne zařval, zkoprněl bych taky. Uvažte,
prosím, že se čtyřletými zločinci musím
přec jen trochu mírněji nakládati. Vsak i vy
máte dětí.
Jiné dítě, ještě menší. Ano; tam kdesi
sedlo na bobeček, a když vstalo, zůstalap
něm loužička,
»Komu to dítě patří?« zahřměl hlas ji-
ného policisty. Dítě se rozječelo, přiběhla ule
kaná matka.
»Co je to za způsob, dítě tak nechat
a pak — podivejie se, tuhle tohle — — —
Ano, tuhle tohle ! Inu, pane policisto, tříleté
dítě, velmi často je někde »tuhle tohle«, ale ne-
třeba zahromovati na malého toho tvora, ažs
zděsí a netřeba hrdlovati se pak s mateří. O
jinak působí vážné napomenutí a odkázání v pří-
slušné meze a jak jinak vyslechne každý člověl
takové napomenutí šetrné, svědčící o tom, že ne-
běží skutečně o nie jiného, než o veřejný po-
řádek.
nr e
Zatrac 1 A
8
article
Vždyť jsou případy, kdy všichni se poklo,
níme před statečností a před nasazením života.
Zápas policisty K abátníka s lupičem, ne-
dávno v Letenské ulici, naplňuje každého uzná-
ním, úetou. Zde utržil srdnatý poli
cista rány, připravené jinému, nejspíše
osaměle paní, ba, zde policista Kabátník odváži
se vlastního života. Takověto připady
mohou jen zvýšiti vážnost, úctu k těžké g ne-
vděčné policejní službě.
Jsou však naproti tomu zjevy v životě na-
šem pouličním, jichž jakoby pro policii nebylo.
Frencha ve východním Transva alu
setkal se s úplným zmarem.
Také z Natalu oznamuje se opět úspěšnějš
vystupování čet burských.
Poslední soustředění čet burských v Kap
sku vzbudilo v Londýně veliké zklamání, nebot
nebyli tam již očekávali od Burů větších akcí.
K válce a k moru hrozí stihnouti britskou
jižní Afriku nová těžká rána. Mez
černochy hrozí vypuknouti mor.
Vyhlazovaci plán britský proti Burům vymstii
se totiž místo na těchto na věrných Angli
Kafrech, kteří dnes již nemají z čeho žíti, po-
něvadž většina rolí v Oranžsku a v Transvaalu,
této zásobárně jižní Afriky, následkem guerilly
zůstává neoseta. Počet Kafrů v Transvaalu čin
430 000, v Oranžsku 130.000
Lepší poměr francouzsko-italský.
Rímská »Italie« tvrdl, že vévoda z Aosty
člen královské rodiny vlaské, byl francouzskoe
vládou pozván, aby letos v letě zúčastnil se
manevrů ve Franeii. List dokládá, že pozvání
to bylo již předloženo králi k rozhodnutí, má-
býti přijato, čili nic.
Kabátník
Letenská ulice
Natal
Londýn
Afrika
Oranžsko
Transvaal
Aosta
9
article
V Paříži, v květnu. (Pův. dopis » N. L «
Nyní kdy jsou skončehy obě velké stávky
v Monceau les Mines a v Marseillu, jež tolik
zaměstnávaly časopisy po více než tři měsíce.
zabývá se veřejné mínění především následky
jež tyto stávky mohou míti pro budouenost se
stanoviska hospodářskébo.
Stávka v Montceau nebude míti vlivu n
báňskou výrobu v tomto středisku: doly ztra-
tily mnoho peněz, snad milliony, a horníci po-
zbyli za 105 dnů mzdy, nepočílaje naději, po-
někud fantastických, jež byly u nich vzbuzeny
obratně udržovány těmi, jichž řemeslem jest
podněcovati stávky a popuzovati dělníky.
Zcela jinak jest v Marseillu, a může-li nás
něco v té věci poučit, jest to zajistě nedávná
zpráva francouzského konsula v Jánově mini-
steriu záležitosti zahraničných. Janov a Marseill
dlouho soupeřily v obchodě na Středozemském
moři. Po dlouhou dobu byla Marseille přístavem
nejdůležilějším, ale od nějaké doby Iialové
značně se namáhali a častěji již naši obchodní
agenti musili shledat, že pokroky, jež činil Janov
pokud se týče obchodního ruchu, jevily rých-
lejší postup, než pokroky, jež současně činila
Marseille. Na neštěstí, na místě aby se učinilo
vše, čeho třeba, aby se zabránilo ochabnuli
některé ospby, nedbajíce všeobecného prospěchu
a sloužicí kdož vi jaké osobní ctižádosti, popu-
dily dělníky všeho druhu zaměstnaně ve přístavu
a přiměly je ke stávce, poprvé r. 1900 a napo
sledy roku letošního.
N L
Paříž
Marseille
Jánov mini
Janov
10
article
První stávka měla za výsledek smlou vu, již
přijaly obě strany. Avšak stávka druhá, jejímž
cilem bylo, abý dělnici sami porušili smlouvu
sehváléhou roku 1900, neměla jiného účinku.
než že uvedla v nesnáze zaměstnavatele, ochu-
dila dělníky a způsobila mrzutosti vládě. Bohu-
žel, a to bylo lze předvídat, zlo neobmezilos
pouze na toto. Přístay marseillský jest hojně
navštěvován loděmi všech národů, jež nemo-
houce po mnoho neděl skládatí svoje zboží
v tomto přistavu, odebraly se jinam složit svoje
zboží. Ovšem lodi, plující z Alžírsku a z Tu-
nisu a přivážející ranné zeleniny a ovoce, jakož
i zboží, určené především pro Francií, vráti se
do Marseilu, odkud byly stávkou na nějakou
dobu odvráceny. Avšak což lodi, jež plujíce
z Levanty a z dalekého Východu neb od jinud.
přívážející zboží, určené do různých zemí evrop
ských, jež mívaly v obyčeji plouti do Marseillu
odkud železnice dopravovaly jejich náklady do
vnitrozemi? Ty by si snadno mohly zvyknou
přistáti jinde a to by bylo tím hůře pro nás.
To ostatně nejsou pouhé hypothésy; po-
slední zpráva francouzského konsula v Janově
potvrzuje jejich pravdivost: praví, že Marseille
nějen že nepostupuje, ale že klesá; kdežto cifr
transitu v Janově kažďým rokem rychle vzrůstá.
v Marseillu klesá. A konsul neváhá spatřovat
ve stávkách loňské a letošní hlavní příčinu to
hoto stavu věci. Kdy as se pochopí ve Francii.
že je-li právo stávky nutno, aby bránilo všemo-
houčnosti zaměstnavatele, nechce-li se řídit pro
Alžírsko
Francie
Marseil
Marseille
Janov
11
article
A k těm — kromě jiných — náležejí bravůry
naších veřejných vozků. Nevím, podstupují-l
taky pražští kočově drožkářšti a flakristští ně-
jaké zkoušky, jako ji musí podstoupiti ve všec
velikých městech; vyžaduje-li se na nich při-
slušná spůsobilost, poučí-li jich kdy kdo, kteral
mají jezditi, jak se chovati a zvláště jak se cho-
vati za jistých okolností. Ale myslím, žeto
spadá v půsebnost policie, aspoň však diseiplina
jejich že spadá v tu působnost. Již jsem kdys
poznamenal, že se nám nedostává jistých in-
stanci, na přiklad že není úřadu nebo profousa.
káznice nebo čeho jiného na ukrocení mnohých
»soukromých« hovorů drožkářských, jež můžete
slyšeti od Můstku až k Museu a jakých nena-
jdete v žádné květomluvě. Čemu se tu nauč
mládež, zůstavuji k posouzení jiným příslušným
instaneím. Není taky instancí a orgánů, kteří by
si kdy byli všimli jistých sice nevýhnutelných.
12
article
ale velmi nevhodných úkosů, pokud se dějí před
očima nejšíršího obecenstva, na nejživějších uli
cích a prostranstvích. A rovněž není instanci
jež by regulovaly zbrklou někdy, překotnou a své-
volnou jízdu v pražských ulicích, i na místech
nejnebezpečnějších. Co tu se děje, bývá pouho-
pouhou zvůli, ale policejní orgánové, stojtcí opo-
dál, jako by neviděli a neslyšeli. Tato nevšíma-
vost k výstřednostem pražských kočů, fáto jist
privilegovanost našich povozníků má za následek
žalostně případy, jako se udál v předvečer slav-
nosti svatojanské na Král. Vinohradech. Sluší
jen děkovati ostražitosti dvou strážníků, že aspo
zjistili původce žalostného neštěstí. Ale kdyby
pražští vozkové byli kázněni, nedocházelo by
k lakovým koncům. Že na nieh nespočívá eno
stejně přísné soko zákona“, o tom se můžete
přesvědčiti každého dne. Jest zajisté úkolem ná-
čelnictva policejního, aby podřízeně orgány po
učilo, jak mají zakročovati proti nezbedným
vozkům. A kdo byl usvědčen, že divokostí svoj
zmařil život lidský, nesmějž nikdy jíž sednouti na
kozlík. Ten se nehodí k tomu řemeslu.
Stačí slavné policii truchlivý případ svato
janský, aby zbystříla dozor svůj na vozky praž
ské, i na panské?
Ypsiloi
stou spravedlností, jest za to svrchovaně škodné.
provozuje-li se nesprávně a bez důvodů: škodne
zaměstnavatelům, škodné dělníkům a především
škodné celé zemi
Zbývá nám jediná naděje, že Italové.
jako se jim již přihodilo, dopustí se téže chyby
To by bylo týmž ziskem pro nás. Ale tatc
pouhá naděje jest velmi chatrná, a jak špatnou
politiku v tu chvili provozujemel
Král
Italos
13
article
Listy z Bukoviny.
Listy z Bukoviny.
a (Původní dopis »Národních Listů«.)
Bukovina
15
article
Ruské plémě zasedlo v předhistorické dob
po obou stranách Karpat a přebývá nyní v sou-
vislých massách v severovýchodních Uhrách
v Haliči a v Bukovině. Rakouská vláda vymy
slila si pro poddané ruské národnosti název
»Rusípi«, aby je lím odlišila od. zahraničných
»Rusů«.
Nový tento název nemá nijakého platněh
důvodu. Optejte se kteréhokoli mužíka z našieh
Karpat, na jakém jazyku mluví a odpovi vám
»Já mluvím rusky.« Tutéž odpověď dá nám
však také mužik od. Moskvy neho od Urálu. Ra-
koušti politikové, postrašení polskými šovinisly.
shledali nebezpečným, že část rakouských ob-
čanů pokládá se právě za takové Rusy, jako
obyvatelé petrohradské neb moskevské gubernie
lekli se patrně přizraku ruské irredenty.
Jakkoli je nám bolestno, že vládní kruhy
jazyk náš překřtily, je nám tim bolestnější, ž
názvu »rusínský« užívají i někteří jiní Slované.
Takového slova náš lid nežná.
Rus
Slovan
Uhry
Halič
Bukovina
Karpaty
Moskva
Urál
16
article
Jest sice u nás slovo »Rusín«, podobně
jako se řiká Turčín, Srbín, ale přidavná jmena
tvořená od (ěchto slov, zni srbský, furecký, tk
zní takě přídavné jméno od »Rusin« : Jruský“
nikoli však »rusínskýt. Avšak všěliké snahy
známých činitelů, podporovaných částí naší in-
telligence, jdoucí za sobeckými elly, aby se z na-
šich karpatských Rusů nadělali jacísí opovržen
»Rutenové« neb »Rusíni«, zůstávají marny. Nas
prostý lid hluboko cíti své příbuzenstvo s širo-
širým ruským světem a toto jeho elementárnt
»rusofilstvo« nedá se vykořeniti žádnou silou
Národ náš je národ mužický, Intelligence
je u nás dosud málo, a tě, jež by chtěla pra-
covati pro lid, ještě měně. Mezi karpatským
Rusy není ani svých průmyslníků a obchodníků
anl statkářů; jest jen rolnický, často hladovlcí
lid. A v tomto lidu soustředěn veškeřen náš ná
rodní život. Všechny naše národní organisace
jsou čistě demokratické a kdo tedy se chce obe
známiti s naším národním životem, musí se obe
známili s naším rolnikem,
A tu zyláštní pozornosti zasluhoji náši fo
ralé, kteří se nazývají Huculi. Není dosuld
vyjasněno, jakého původu je toto slovo. Většina
badatelů soudí, že pochází od rumunského slova
shocul«, což znači loupežníka. Byl skutečne
mezi Huculy proslulý loupežník Do v'b u s,
němž se v lidu zachovalo množství písní a po-
a pověstí. Dovbuš byl takový národní hrdina.
jako u Slováků Janošík. Žil za doby hajdama
ckých bouří v osmnáctém století. Zuřil proti pá-
nům a katolickým knéžim, kteří utiskovali ruský
lid a jeho víru. Dnes ovšem není už Dovbuse
mezi Huculy; jsou tichý a mirný lid, neprotiv
se násilí a zlu, tak že by jich bylo možno na-
zvat Tolstovci.
Rusín
Turčín
Rus
Dovbuš
Slovák
Janošík
Srbín
Rusin
17
article
Huculové jsou lid nadaný a smysl pro
krásno je v nich silně rozvit. Jejich domáci
výrobky překvapují svým vkusem cizince, jenž
náhodou zahlédne v naše hory. Pracuje se vše
ještě ručně. Továren v horách noul. I tkaniny
hotoví se vesměs ještě ručně a předčí svou
trvanlivostí daleko nad chatrné výrobky jovární
Hueul na svůj oblek mčeho nekupuje; od
hlavy až do paty je odět výrobky svých
vlastních rukou. Jako každě mladě plémě s ne
zkaženým vkusém i Huculové milují živé barvy
a přednost před jinými dávají q barvě červené
»Chološni«, t. je spodky mužské a »horhotky«
t. j. široké, vlněné zástěryy jež si zenské ova-
zují kolem těla místo sukně, z daleka bijí do
očí svou jašně červenou barvouoi ei ns vho
Hucul imponuje svým zevnějškem. Pe
svou harmonickou postavua mužnou krásu
mohl by býti sochaři modelem řeckých ái bohů.
Horalé jsou i znamenití lovci. S nožem vo ruce
pouštějí se v zápas 9 medvědem a vítězl.p
Dům roubi si Hueul sám. A nejento
Huculové jsoui specialisté ve stavění dřevěných
chrámů. Beze všech theoretiekých vědomostí
pomocí nejprimitiýnějších nástrojů staví veliké
chrámy s kupolemi, budící obdiv německých
techniků.
Charakteristickou črtou Huculů jest jejieh
štědrost, hraničící s marnotratností. Vlastnostta
přišla vhod židovským obchodníkům. Ať požádá
za své zboží cokoli, Hueul nesmlouvá, vše za-
platí. Jeho dobrodušnost a lehkověrnost jes
téměř dětinská a proto židé nemohou nalézt
vhodnější půdy pro svou činnost, než je v Buko
vině. Zvláště jednoho zvyku, panujícího mez
Huculy, nemajíeími rodin, židé výhodně využili
Takový Hucul rád připíše veškeren svůj maje
tek pro případ smrti zcela cizímu člověku s tou
podmínkou, aby ho slušně živil a správoval jeh
hospodářství. Takový stařík, jehož živí (hoduje)
žid, nazývá se u Huculů »hodovanee«.
Hueul
Buka
18
article
Jak se časem »hodóvancům« daří, vidno
z následujícího případu: Ve vsi Pl. . . r ži
bohatý stařík, nemajíeí přibuzenstva a styků
nikým néudržující. Dům jeho stál na samoté
na kolik kilometrů v okolí nebylo nijaké osady.
Přiležitosti té užil jeden ze židů, usazených v
vsi Pl. . Přemluvil staříka, aby zanechal
hospodaření, které už přesahovalo jeho síly a
šel k němu do Pl. . . . za »hodovance«. Budu
tě na rukou nosit — sliboval žid — lékate
k tobě budu zvát; vždyť jsi stár a potřebuješ
lékařské rady. Kromě toho sliboval, že vyplate
starci každoročně na hotovosti 100 zl. Statek
že zůstane jeho majetkem až do smrti a po
smrti že ho beztoho nebude potřebovati.
Mužík po dlouhých domluvách svolila
přestěhoval se do Pl. . . . k židovi, jmenovav
ho před notářem svým dědicem. Za několik dní
chytrý žid učinil staříkovi nový návrh: »Dej
mně — praví — připsati už nyní polovinu
statku. Vždyť beztoho náleži již mně a jest to
pouhá formálnost, připíšeš-li mně jej nyní aneb
až po smrti. Tobě to neuškodi. Mužik. svolil
i tentokrát a uzavřel se židem u notaře novou
smlouvu. A tu žíd už obrátil; slibovaných 100
zl. ročně neplatil, mužika nechával spáti ve stáj
Mužík
Toba
19
article
a při tom stále huboval, že udělal špatný ob
chod. Mužík, jenž už před tím špatně viděl
počal slábnouti a oslepl úplně. Ale židu byl
dlouho, vyčkávati jeho smrti; přinutil ho, aby
mu dal připsati i druhou polovinu statku a pa
vyhodil slepého starce prostě na ulici. Dobří lido
odnesli ho k jakémusi vzdálenému příbuznému
u něhož zemřel.
Kromě jednotlivých židovských lichvář
po vesnicích jsou v Bukovině ještě židovské lich-
vářské banky, které olupují Huculy systematicky.
Připomeneme-li ještě ohromný vliv kořalky, je-
jíž prodej se nacházi skoro výhradně v rukou
židovských, máme oba hlavní činitele, kteř
uvedli na mizinu bohaté kdysi bukovinské ho-
raly. Všechny domy při silnicích a hlavníeh
cestách jsou už majetkem židů; původní oby
vatelstvo ruské je vytlačeno do hor a lesů
Také všechna úrodná půda v nižinách přešl
již až na nepatrně výjimky v ruce židovské
Mužíkům zbyly jen kousky polí, roztroušen
vysoko po horách, kam se židě ještě nedobrali
Jest všuk jen otázkou času, kdy židé zaberou
tyto poslední zbytky rozsáhlého kdysi pozemko
vého majetku ruského lidu v Bukovině a kd
se bukovinští Huculové stanou právě takovým
otroky židů, jako se již stalí Hüetlově marmiarošuí
Bukovinští zidé vydávají se nyni za dobro
dince Huculů, poněvadž poskytují výdělek tomu
ubohěmu lidu. A skutečně kácení židovskýeh
lesů a plavení dříví po vodě jeví se ve mnohých
krajích jediným výdělkem horalů. Co bude
dále, až padne pod sekerou poslední mohutná
karpatská jedle a sosna, vi bůh] V krátkýeh
přesťávkách jeden za druhým řítí se po bystrém
Mužík
bůh
Bukovina
20
article
Prutu široké vory a na nich vysoké, osmáhlé
posťavy Hueulů, neustále veslující. Stojí na vo-
rech obyčejně v pouhých košilich, aby jim
oděv nepřékážel v pohybu. Jedou po Prutě až
na Dunaj do Multánska a do rüské Besarabie-
Nejednou stál jsem nad Prutem a pohlíželn
těžkou, odpovědnosti plnou přácí nejlepšíeh
synů naší přikurpatské Rust. Kolik neporašene
síly mladého národa hyne tu nudarmio, síly
hodně lepšího díla.b odleš. slb se ss.
d Podolané, přebývající v nížináchí po Prut
a Seřetu, nemajíce rozhodněe nijakého výdělku
třpí ještěvětšt bídlu než horalě. Zemědělstv
jimž se zabývají Podolané, vyplácí se mnohen
hůře nežchov dobytka v horách. Při itom židé
vodkaa přířozený vzrůst obyvátelstva, v spojený
s někonečným dělením půdy mezi syny a vnuky
ježto zákoni takové drobení pozemkového majetko
připöustl, spolupůsobí k úpadku zemědělstvío
k ochuzování selsktého lidu. Přidejtek tomu ne
snesitelné břímě daní. Za jeden rukáv haleny
táhne sedláka exekutor, za druhý rukávoí žid
mužik v zoufalství trháse jim z ö rukou, ne
chává jim halenu a sám se vrha tv objetíž vy
stěhovaleckého agenta, s nímž odchází zul moře
sám nevěda, kam! v Někoho agenti zavezou d
Kanady, jiného do Brasilie a třetího oberou uz
cestou a postrkem ho pošlou nazpět domů.
d Podolan
Podolan
Dunaj
Besarabie
Brasilia
d Kanada
21
article
Dojemný obraz předslavují selské rodiny
jež čas ob čás doslovně obléhají železniční sta
nice. Jsou mezi nimi děti, kojenci. . . Nic ne
pomohou nijaké domluvy ani rady. 0 Optáte s
mužika-vystěhovalce, má-li nějaké určité zprávy
o místě, kam se stěhoje a upozorňojete ho, ze
se nesmí ve všem spolehnouti jen na agent
A víte, eo vám odpovi? »Nevím — řokn
vám — jak je tam v novém světě, ale vím, ž
hůře, než zde, nikde býti nemůže. A snad tam
přece bude lépe lei
Okolo půl millionu ruských sedláků z H
liče, z Bukoviny a z Uher vystěhovalo se ji
do Ameriky.
R. G.
Optát
Bukovina
Uhry
Amerika
22
article
Naše živnostnictvo o vojenských
dodávkách a práci v trestnicich.
(Veřejnáschůze Zemské jednoty
živnostenských společenstev.)
(Od zvláštního zpravodaje »Náródních Listů«.)
Ve středu večer konala se v místnostech
Řemeslnicko-živnostenské besedy veřejná schůze
svolaná Zemskou jednotou živnostenských spole
čensley, za příčinou rozpravy o zadávání vojen
ských dodávek, o řemeslných pracích trestaneo
a o zadávání živnostenských praci korporacem
veřejné správy vůbe .
Na schůzi dostavili se: zástupce klubu
zemských poslanců národní strany svobodomyslno
redaktor p. Jos. Anýž, zástupeové klubu říš
ského pp. Váelav Březnovský a Frant
Kratochvíl, jakožto zástupcové úřadů a od-
borných institucí pp. poštovní rada Nemeta
a pošt. koncipista Toman, koncipista pražsko
obchodní a živnost. komory p. dr. V. Š u' str.
zemský inspekter stravoven p. Lenz, živno-
stenský instruktor p. dr. Polák a zástupce
technologického musea p. dr. Weigner. Schůze
zúčastnili se zástupcové společenstev z Ml. Bole
slavi a Náchoda. Jako zeměpanský komisař fun
goval p. dr. Buďárek.
Teprve za hodinu po stanoveném terminu
byla schůze zahájena. Předšedající p. J. Šate
místopředseda Zemské jednoty živnostenskýel
společenstev vyložil stručně účel schůze, nače
přednesen referát »o zadávání vojenských do
dávek«.
Anýž
Váelav Březnovská
Kratochvíl
Toman
doktor
Lenz
Polák
Weigner
Buďárek
Náchod
23
article
Referent p. Florian Průša pravil, že úsilí živ-
nostnictva o účast na vojenských dodávkách je zna
mením jeho tísně. Neslouží ke cti našemu řemesl-
níkovi, že se má domáhati vojenských dodávek. Jen
věliká konkurence mezi živnostnictvem samým způ
sobila, že musí vyhledávati i tento obor práce.
Řečník lituje malé účasti řemeslnictva na tétc
schůzi, vyslovuje však povděk z přítomnosti poslanct
Anýže a Březnovského a vzdává plné uznání našim
postancům, kteří se starali o to, by se maloživnost
nictvu vojenských dodávek dostalo. Nyní však jde
o otázku jinou: je-li našemu živnostníku možno
býti dodavatelem státu za podmínek, které výkonné
orgány státu kladou. Dnes řemeslník má z vojen-
ských dodávek škodu. Tak na příklad brněnským
obuvníkům bylo přijato jen 15% práce; ostatní byla
vrácena, protože ti, kteří ji přijímali věci nerozuměli.
Řečník uvádí případy další: oděvní dodávku pro
státní dráhu, na kterou offerovala společenstva krejčí
pražských, karlínských a boskovských (na Moravě)—
na vyřízení čekala několik měsíců — obdržela firma
Müllerova v Pešti. Řečník osobním názorem se pře-
svědčil, že práce dodaná byla naprosto špatná, na
jeho výklady bylo mu odpověděno, že offerty malo-
živnostníkůs byly marny, poněvadž offerenti velko-
kapitalističtí prohlásili, že dodávku musejí obdržeti
stůj co stůj. Rečník nabyl dojmu, že práce, o kterou
se jednalo, byla fakticky již zadaná, když oflertní
řízení se vypsalo. Řečník zúčastnil se soutěže ne
oděvní dodávku prosprávu tabákové režie. Musi
přiložiti kollekci 300 vzorků, podmínkám vyhověl
ale práci tu nedostal. Konkurent, který jmenovanou
dodávku obdržel, hájil se proti řečníkovi průkazem
oferty nejlacinější. Vyšlo na jevo, že si opatřil díl
Průša
Anýž
Březnovský
Müllerův
Morava
Pešť
24
article
u vesnických krejčí za nejnížší ceny, se kterým
živnostník městský konkurovati nemůže.
V další řeči své žádá řečník, aby se vejenské
dodávky, z nichž na maloživnostnictvo připadá 25 %,
zadávaly racionálně, coží se dosud neděje. Tak na
př. se o krejčovské dodávky pro armádu hlasila
společenstva v Unhošti, na Kladně, v Kutné Hoře.
na Vinohradech atd. Z výsledků přihlašek těch
uvádí řečník: Kutnohorským zadáno ušití 100 para
kalhot, 100 bluz, 20 hulánských kalhot a 20 hulán-
ských uniforem. Avšak živnostníci musili se dodávky
vzdáti, protože by byli dali jen za látku více peněz
než by byli obdrželi za hotové dílo. Vojenškál sprava
přehlédla, že laciněji lze pracovati jen při objednávc
veliké. Racionální zadávání prací také v tom zálaši.
aby se dodávky zadávaly dlo speciálního nschopněni
řemeslnictva. Je také třeba, by byly zadávány hro-
madně. Řemeslnictvo žádá, by vojenské dodávky byly
regulatorem práce, t. j. aby mu poskytly zaměstpání
v těch obdobích, ve kterých není práce pro zakaz-
níky občanské.
Řemeslnictvu je na škodu, že při zadávání práce
pro ně klade se váha jedině na láci, bezn ohiledu na
jakost práce. Ministerstvo samo vyšetřilo, že malo-
živnostníci, kteří pracovali na erárních dodávkách,
vydělali 2 zl. až 2 zl. 50 kr. týdně a že musili spá-
vati na materiálu, jejž měli zpracovati, že se n
jakost práce nehledí, dokládá řečník dvěma případyi
shledal, že vojenské šaty byly sešity bavlnénou
nítí, dále se přesvědčil, že výrobky dodané pro drátu
mají vytrvati rok: jak vypadají po roce, na to s
nehledí.
Kutnohorský
Unhošť
Kladno
Kutná hoře
para
25
article
Řečník vykládá pák, že při zadávání dodávek
také otázka místa pro potřebu jejich je na újmu ře-
meslnictva. Musí li dodávati mimo místo svého půso-
bišlě, zmenší se jeho výdělek o výlohy dopravní
Rečník konci poukazem na důležitost živnostní-
ctva v celku českého národa a žádá, by komá pelentní
činitelé pracovali pro dobro živnostnictva jakožto
středního stavu, který je tak důležitým činitelem naši
národní společnosti. (Hlučný souhlas.)
Zemský a říšský poslanec p. Březnovský
vyslovíl povděk za svolání této schůze, načez po-
jednal o síle velkokapitálu vzbledem k získávání ve-
jenských dodávek. Velikého úsilí poslanců našich
bylo třeba, než způsobili, aby aspoň 250 dodáve
dostalo se maloživnostnictvu. Státní správa stále po-
ukazovala k tomu, že s několika velkákapítalisty se
snáze jedná, nežli s tisíci maloživnostníky.
Řečník zasedal loni v komisi, která se radilao
tom, jak se mají zadávati pro přiští rok práce pro
vojsko. Řečník tázal se, znaje dobře všecky poměry
zosobních styků svých s řemeslnictvem, přílomných
v komisi zástupců vojenské správy, jsouili práce, od-
vedené českými řemeslníky, dobré a obdržel v odpo-
věď, že práce českými řemeslníky zhotovené jsou
nejlepší. Navázav na tuto odpověď, tázál se ře-
ník, proč tedy práce českých řemeslniků se vracejí a
tu pánové pokrčili rameny. Komise pak průběhem
dalšího jednání svého uznala, že je nespravedlivo,
podati maloživnostnictvu pouze čtvrtinu prací a ž
spravedlivo budé, zadati mu plnou polovici.
Stesky na chicanování řemeslnictva, ol jejichž
oprávněnosti řečník sočitě se přesvědčil, neustávajl.
Na doklad toho uvádí potíže, jež zástupci vojenské
správy činili pražským dodavatelům erární obuví tím,
one
že obuv vážili.
Březnovská
26
article
Řečník tu připojuje několik sarkastických pozná-
mek o výhodě lehkých bot pro armádu, za které byl
předsedou na výzvu zeměpanského komisaře na-
pomenut.
Po krátké episodce konstatuje řečník z úterníh
jednání v delegacích, že ještě více nežli české, je
chicanováno řemeslnictvo moravské. Čislice, jež au
vycházejí na jevo, jsou přímo hrozné. Tak obuvníci
v Boskovicích odvedli 70 párů obuvi a všecký byly
jim vráceny, v Mor. Ostravě odvedli 80 párů, vrá-
ceny všecky, v Králově Poli odvedli 250 párů, vrá-
ceny všecky, ve Sloupě odvedli 200 párů, vráceny
všecky, v Konici odvedlt 260 párů, 101 pár byl jim
vrácen, výrobní družstvo obuvníků v Brně odvedr
292 párů a pouze 55 jich bylo přijáto; ostatní vra-
ceny, některé rozřezané. Na toto počínání řízně po-
ukázali v delegacích naši poslanci dr. Stránský a dr.
Kramář.
Také při dodávkách pro ústavy zemské nema
maloživnostník na růžich ustláno. Těm dodávají
zvláště velkokapitalisté, kteří dodávky dávají za ne-
patrný peníz spracovati i v humanitních ústavech
zemských a shrabují obrovský výdělek, Zde je nutna
náprava
Státní úřady rovněž nedbají domácího živnost-
nictva. Reditelství dráhy zadalo dodávku zboží koši-
kářského, o kterou se ucházelo společenstvo koši-
kářů pražských, výrobcům vídeňským, a dostalo
zboží špatné jakosti. Pražské poštovní ředitelstv
i motouzy objednává z Vídně, rovněž i rázítka atd.
kdežtoje přece i mravně povinno obeaceti se n
živnostnictvo domácí.
Vůči všemu tomu je nezbytně třeba, by se
české živnostnictvo stále a důrazně hlásilo o své.
doktor
Stránský
Kramář
Boskovice
Morava
Ostrava
Konice
Brno
Vídeň
27
article
Při této snaze najde v klubu svobodomyslných po-
slanch českých své dobré přátele. (Výborně
Potlesk.)
Pan Kamelský mluví jako referont o stano-
visku řemeslnictva vůči prácím v ústavech, podříze-
ných veřejné správě. Řečník praví, že řemeslnictv
české vděčně uznává vše, co se na jeho prospěch
stalo i děje povolanými činiteli. Mnoho však ještě
zbývá provésti. Zejmena je třeba odstraniti zařízení,
jimiž je řemeslnictvo poškozováno úřady buď stát-
ními, zemskými nebo obecními. Děje se to tím zpu-
sobem, že se maloživnostnictvu ubírá práce, vyko
návaná v institucích řízených státem, zemí nebo obcí.
Řečník jmenuje v první řadě práci v trestnicích ; jak
zjištěno, pracují se tam již i výrobky, pro ktere
platí průkaz způsobilosti, a výrobky ty se po živno-
stensku prodávají. Tim řemeslnictvo samostatné trpí
újmu velikou.
V trestnicích, vydržovaných také daněmi živnost-
nictva, zřízují se nyní celé dllny, vzorně a moderně
zařízené. Výrobky tohoto původu jsou tak laciné.
že řemeslnictvo s nimi konkurovati nemůže. Rovnět
vojenský erár poškozuje femeslnictvo tím, že k ře-
meslným pracím, jež potřebuje, komanduje vojáky.
Tak na př. vojáci spravují vojenskou nemocnici
Jindy vojáci pracují práci štukatérskou a malířskou.
Vykonávání těchto prací náleží však i dle živnosten-
ského řádu řemeslnictvu samostatnému a zdaněnému.
Potřebuje-li stát vojska a odvádí-li zdravé syny ře-
meslnické otcům rodin, ať používá vojska k účelům
vojenským a nikoli živnostenským. Nepotřebuje-li
jich k účelům vojenským, ať je propustí domů.
Kamelský
28
article
Co se týče práce trestanců, uznává řečník, že
nelze trestance nechati bez zaměstnání vůbec; ale
není na místě používati jich k práci řemeslné a ubí-
rati takto řádnému živnostnictvu práci. Je možno po-
užívati trestanců k práci nádennické, takové, pro
kterou není sil mezi občanstvem bezúhonným. Tu
žádá řečník nápravu speciálně pokud jde o ty práce,
vykonávané v robolárně v Pardubicích, jimiž řádné
živnostnictvo je poškozováno na svých živnostech
Vzhledem k všeužitečným podnikům obecním
žádá řečník, aby práce s nimi spojené byly v reži
obecní prováděny jen potud, pokud nekonkurnj
s oborem práce maloživnostenské. Tak na př. žádá
řečník, aby obec neprovozovala v oboru osvětlování
drobnou prácí instalatěrskou. Práce, spojené se za-
řizováním plynového nebo elektrického osvětlení
domů přeje si míti řečník obcí modifikovany tak,
aby se obec vzdala instalatérských prací uvnitř doma
a v bylech a tyto práce aby připadly výhradně živ-
nostnictvu. Podobnou žádost pronáší řečník i pro
městské elektrické podniky doprávní. Žádá, by správky
vozů, práce natěračské atd. byly zadávány malo-
živnostníkům, kdežto nyní potřeby ty obstarává správa
podniků ve vlastních dilnách
V živnosteniské politice státu je rozpor: na jedné
straně se jim dávají státní správou pomocné stroje.
ale na straně druhé se jim odnímá práce. Tak řemesl-
níci mají sice stroje, ale nemají práci, kterou by na
strojích těch vyrábělí.
Pardubice
29
article
Řečník žádá na konec přítomné poslance, by
věnovali plnou pozornost potřebám řemeslnictva.
(Hlučný souhlas.)
Zemský a říšský poslanec p. Kratochvíl
praví, že zachování silného živnostnictva je v zájiu
našeho národa a také státu. Řečník pouikazůje ni
celou řadu dřívějších vlád, jež pro význam živnos-
nictva neměly pochopení. Všechna živnostenská poli-
tika jejich prováděla se pod vlivem velkokapitálu
průmyslové aristokracie. Vzhledem ke všemu ťomu
musí živnostnictvo prověsti důkladnou organisaci
in
všech svých řad.
Kratochvíl