ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ffa64640-660c-11dc-9d3d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 42, place 55, org 5, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. června 1901
4 masthead
Číslo 155
5 article
v Evropě není ničím jiným, než pouhým dočas ným odpočinkem, který potrvá několik neděl. načež se Milner odebere do Kapska a do Pretorie. Barbaři západu Pařížskému »Rappelu« oznamují z Berlína, že některé vynikající ženy německé, které stoj v čele hnutí feministického, mezi jinými Anite Augspurgová, Mina Cauerová, Lida Heymanová obrátily se dlouhou peticí na ministra války. aby dal přísně vyšetřiti veškeré případy zne uctění čínských žen, jichž se dopustili němečtí vojáci, a o nichž se činí zmínka v tak zvaných »bunských psaních«, Jmenované ženy žádají aby se delikty tyto vyšetrovaly soudy vojen- skými. Volby ve Francii. Ve vládních kruzích se proslýchá, že po- slanecká sněmovna má býti odročena počátkem července, aby členové parlamentu se mohl připraviti ke všeobecným volbám do generálníeh rad, jež jsou vypsány na den 21. července. Roztržka mezi socialisty francouz- skými. Oněch osm socialistů, kteří na kongresu lyonském ohlásili své vyštoupení ze svazku poslanců soeialistických, podporujících vládu,s usneslo, utvořiti zvláštní parlamentní sdružení jež se má jmenovati »Skupina socialisticko revolueionářská.« šsoe netzi in d Pařížští antisemíté. V Gymnase Césari v Paříži konalo se ve liké shromáždění pařížských antisemitů. Vášnivou řeč ke shromáždění promluvil pan Max Régis v níž prudce útočil na vládul a jejího prefekta alžírského, kterého obviníl, že jest intelektuálním původcem nedávného na něho spáchaného útoku Shromáždění hlasitě dávalo na jevo svůj souhlas a propuklo ve voláni slávy Regisovi a nacio nalistům.
Milner Pretorius Régis Evropa Kapsko Berlín Francie Paříž Min Cauerová Lido Heymanová Gymnas Césari
6 article
Nedůvěra k Německu ve Spojenýcl státech. Nedůvěra k Německu v obecenstvu a v ti- sku severoamerickém nabývá stále: širší d půdy. Objasnili jsme již příčiny její a podali jsme již ukázkou i projevy její. Dnes jiný otiskujeme- »Pittsburg Dispateh« případně uvádí obavy, jež buditi musi rozmach a rozpínav os Německa, jak politická, tak hospodářská, také na západní polokouli. Píše: »Jsou různé důvody, proč Německo dlužno pokládati za ne- známou veličinu v politice. Především jest tu císař. Jeho podněty jsou různé a náhlé INěmci nevědí, čeho se mají o něho při nejbližší příležitosti na díti. A jest tu dále německá armáda, mohutný to stroj, jehož účel nepochybně jes zcela jiný, nežli krev vymačkávati z něme- ckého průmyslu. Konečně pak také německt námořnictvo, jež staví se se zimn ič- ním spěchem, aniž by viděti bylo nalebavé pro to příčiny . . . Spojené státy jsou ochotny věřjti v německé přátelství — do- kud toto trvá. O tom nemůže ale nikdo pochy- bovati, že válečné utkání obou stá tův učinilo by pro vždy ko ne c, ne-li státní existenci Německa, tak jeho obchodním záměrům, kdež by americkou převahu na světových (rzích jen na čas zničiti mohlo. To byl měli v Německu pochopiti a dle toho jednati. «vanes nd mlajaa Co válka stojí? Podle úřadní zprávy anglického ministra finančního činí výdaje na válku jiho- africkou až dosud 147.657.800 liben šterlinků čili daleko již přes tři milliardy franký ! Při tom ale nelze ještě konce války un dohlédnouti, zvláště když provázena je opětným neúspěchy. Tak nedávno sděli jezdecký důsto nik jeden v dopise, uveřejněném v »Daily Mailu že veliký taktický plán generála
Německo Spojenýcl spojený stát Pittsburg Dispateh
7 article
Hle, v parku hraje si dítě, čtyřletý snad klouček. Sbírá plnými hrstmi písek a hází jej do větru. Není to věc příjemná. Jest možno zavolati chůvu, služku, aby hošíka poučila, jest možno i s tím maličkým človíčkem promluviti Šel bych k němu, řek' bych mu. Ale zatímse přiblížil policista. »Co to tu děláš! Zatrac1 A dítě ztrnulo, jakoby do něho hrom udeřil. Vyděšeno zírá na policajta, oči vypou lené, ústa otovřená, všechna krev ve tvářích, celé tělo chvěje se. Pane policisto, co byste řekl, kdyby to dítě dostalo psotník? Pane po- lieisto, jsem starý klacek, ale kdybyste takhle na mne zařval, zkoprněl bych taky. Uvažte, prosím, že se čtyřletými zločinci musím přec jen trochu mírněji nakládati. Vsak i vy máte dětí. Jiné dítě, ještě menší. Ano; tam kdesi sedlo na bobeček, a když vstalo, zůstalap něm loužička, »Komu to dítě patří?« zahřměl hlas ji- ného policisty. Dítě se rozječelo, přiběhla ule kaná matka. »Co je to za způsob, dítě tak nechat a pak — podivejie se, tuhle tohle — — — Ano, tuhle tohle ! Inu, pane policisto, tříleté dítě, velmi často je někde »tuhle tohle«, ale ne- třeba zahromovati na malého toho tvora, ažs zděsí a netřeba hrdlovati se pak s mateří. O jinak působí vážné napomenutí a odkázání v pří- slušné meze a jak jinak vyslechne každý člověl takové napomenutí šetrné, svědčící o tom, že ne- běží skutečně o nie jiného, než o veřejný po- řádek. nr e
Zatrac 1 A
8 article
Vždyť jsou případy, kdy všichni se poklo, níme před statečností a před nasazením života. Zápas policisty K abátníka s lupičem, ne- dávno v Letenské ulici, naplňuje každého uzná- ním, úetou. Zde utržil srdnatý poli cista rány, připravené jinému, nejspíše osaměle paní, ba, zde policista Kabátník odváži se vlastního života. Takověto připady mohou jen zvýšiti vážnost, úctu k těžké g ne- vděčné policejní službě. Jsou však naproti tomu zjevy v životě na- šem pouličním, jichž jakoby pro policii nebylo. Frencha ve východním Transva alu setkal se s úplným zmarem. Také z Natalu oznamuje se opět úspěšnějš vystupování čet burských. Poslední soustředění čet burských v Kap sku vzbudilo v Londýně veliké zklamání, nebot nebyli tam již očekávali od Burů větších akcí. K válce a k moru hrozí stihnouti britskou jižní Afriku nová těžká rána. Mez černochy hrozí vypuknouti mor. Vyhlazovaci plán britský proti Burům vymstii se totiž místo na těchto na věrných Angli Kafrech, kteří dnes již nemají z čeho žíti, po- něvadž většina rolí v Oranžsku a v Transvaalu, této zásobárně jižní Afriky, následkem guerilly zůstává neoseta. Počet Kafrů v Transvaalu čin 430 000, v Oranžsku 130.000 Lepší poměr francouzsko-italský. Rímská »Italie« tvrdl, že vévoda z Aosty člen královské rodiny vlaské, byl francouzskoe vládou pozván, aby letos v letě zúčastnil se manevrů ve Franeii. List dokládá, že pozvání to bylo již předloženo králi k rozhodnutí, má- býti přijato, čili nic.
Kabátník Letenská ulice Natal Londýn Afrika Oranžsko Transvaal Aosta
9 article
V Paříži, v květnu. (Pův. dopis » N. L « Nyní kdy jsou skončehy obě velké stávky v Monceau les Mines a v Marseillu, jež tolik zaměstnávaly časopisy po více než tři měsíce. zabývá se veřejné mínění především následky jež tyto stávky mohou míti pro budouenost se stanoviska hospodářskébo. Stávka v Montceau nebude míti vlivu n báňskou výrobu v tomto středisku: doly ztra- tily mnoho peněz, snad milliony, a horníci po- zbyli za 105 dnů mzdy, nepočílaje naději, po- někud fantastických, jež byly u nich vzbuzeny obratně udržovány těmi, jichž řemeslem jest podněcovati stávky a popuzovati dělníky. Zcela jinak jest v Marseillu, a může-li nás něco v té věci poučit, jest to zajistě nedávná zpráva francouzského konsula v Jánově mini- steriu záležitosti zahraničných. Janov a Marseill dlouho soupeřily v obchodě na Středozemském moři. Po dlouhou dobu byla Marseille přístavem nejdůležilějším, ale od nějaké doby Iialové značně se namáhali a častěji již naši obchodní agenti musili shledat, že pokroky, jež činil Janov pokud se týče obchodního ruchu, jevily rých- lejší postup, než pokroky, jež současně činila Marseille. Na neštěstí, na místě aby se učinilo vše, čeho třeba, aby se zabránilo ochabnuli některé ospby, nedbajíce všeobecného prospěchu a sloužicí kdož vi jaké osobní ctižádosti, popu- dily dělníky všeho druhu zaměstnaně ve přístavu a přiměly je ke stávce, poprvé r. 1900 a napo sledy roku letošního.
N L Paříž Marseille Jánov mini Janov
10 article
První stávka měla za výsledek smlou vu, již přijaly obě strany. Avšak stávka druhá, jejímž cilem bylo, abý dělnici sami porušili smlouvu sehváléhou roku 1900, neměla jiného účinku. než že uvedla v nesnáze zaměstnavatele, ochu- dila dělníky a způsobila mrzutosti vládě. Bohu- žel, a to bylo lze předvídat, zlo neobmezilos pouze na toto. Přístay marseillský jest hojně navštěvován loděmi všech národů, jež nemo- houce po mnoho neděl skládatí svoje zboží v tomto přistavu, odebraly se jinam složit svoje zboží. Ovšem lodi, plující z Alžírsku a z Tu- nisu a přivážející ranné zeleniny a ovoce, jakož i zboží, určené především pro Francií, vráti se do Marseilu, odkud byly stávkou na nějakou dobu odvráceny. Avšak což lodi, jež plujíce z Levanty a z dalekého Východu neb od jinud. přívážející zboží, určené do různých zemí evrop ských, jež mívaly v obyčeji plouti do Marseillu odkud železnice dopravovaly jejich náklady do vnitrozemi? Ty by si snadno mohly zvyknou přistáti jinde a to by bylo tím hůře pro nás. To ostatně nejsou pouhé hypothésy; po- slední zpráva francouzského konsula v Janově potvrzuje jejich pravdivost: praví, že Marseille nějen že nepostupuje, ale že klesá; kdežto cifr transitu v Janově kažďým rokem rychle vzrůstá. v Marseillu klesá. A konsul neváhá spatřovat ve stávkách loňské a letošní hlavní příčinu to hoto stavu věci. Kdy as se pochopí ve Francii. že je-li právo stávky nutno, aby bránilo všemo- houčnosti zaměstnavatele, nechce-li se řídit pro
Alžírsko Francie Marseil Marseille Janov
11 article
A k těm — kromě jiných — náležejí bravůry naších veřejných vozků. Nevím, podstupují-l taky pražští kočově drožkářšti a flakristští ně- jaké zkoušky, jako ji musí podstoupiti ve všec velikých městech; vyžaduje-li se na nich při- slušná spůsobilost, poučí-li jich kdy kdo, kteral mají jezditi, jak se chovati a zvláště jak se cho- vati za jistých okolností. Ale myslím, žeto spadá v půsebnost policie, aspoň však diseiplina jejich že spadá v tu působnost. Již jsem kdys poznamenal, že se nám nedostává jistých in- stanci, na přiklad že není úřadu nebo profousa. káznice nebo čeho jiného na ukrocení mnohých »soukromých« hovorů drožkářských, jež můžete slyšeti od Můstku až k Museu a jakých nena- jdete v žádné květomluvě. Čemu se tu nauč mládež, zůstavuji k posouzení jiným příslušným instaneím. Není taky instancí a orgánů, kteří by si kdy byli všimli jistých sice nevýhnutelných.
12 article
ale velmi nevhodných úkosů, pokud se dějí před očima nejšíršího obecenstva, na nejživějších uli cích a prostranstvích. A rovněž není instanci jež by regulovaly zbrklou někdy, překotnou a své- volnou jízdu v pražských ulicích, i na místech nejnebezpečnějších. Co tu se děje, bývá pouho- pouhou zvůli, ale policejní orgánové, stojtcí opo- dál, jako by neviděli a neslyšeli. Tato nevšíma- vost k výstřednostem pražských kočů, fáto jist privilegovanost našich povozníků má za následek žalostně případy, jako se udál v předvečer slav- nosti svatojanské na Král. Vinohradech. Sluší jen děkovati ostražitosti dvou strážníků, že aspo zjistili původce žalostného neštěstí. Ale kdyby pražští vozkové byli kázněni, nedocházelo by k lakovým koncům. Že na nieh nespočívá eno stejně přísné soko zákona“, o tom se můžete přesvědčiti každého dne. Jest zajisté úkolem ná- čelnictva policejního, aby podřízeně orgány po učilo, jak mají zakročovati proti nezbedným vozkům. A kdo byl usvědčen, že divokostí svoj zmařil život lidský, nesmějž nikdy jíž sednouti na kozlík. Ten se nehodí k tomu řemeslu. Stačí slavné policii truchlivý případ svato janský, aby zbystříla dozor svůj na vozky praž ské, i na panské? Ypsiloi stou spravedlností, jest za to svrchovaně škodné. provozuje-li se nesprávně a bez důvodů: škodne zaměstnavatelům, škodné dělníkům a především škodné celé zemi Zbývá nám jediná naděje, že Italové. jako se jim již přihodilo, dopustí se téže chyby To by bylo týmž ziskem pro nás. Ale tatc pouhá naděje jest velmi chatrná, a jak špatnou politiku v tu chvili provozujemel
Král Italos
13 article Listy z Bukoviny.
Listy z Bukoviny. a (Původní dopis »Národních Listů«.)
Bukovina
14 article
1. Ruský lid
15 article
Ruské plémě zasedlo v předhistorické dob po obou stranách Karpat a přebývá nyní v sou- vislých massách v severovýchodních Uhrách v Haliči a v Bukovině. Rakouská vláda vymy slila si pro poddané ruské národnosti název »Rusípi«, aby je lím odlišila od. zahraničných »Rusů«. Nový tento název nemá nijakého platněh důvodu. Optejte se kteréhokoli mužíka z našieh Karpat, na jakém jazyku mluví a odpovi vám »Já mluvím rusky.« Tutéž odpověď dá nám však také mužik od. Moskvy neho od Urálu. Ra- koušti politikové, postrašení polskými šovinisly. shledali nebezpečným, že část rakouských ob- čanů pokládá se právě za takové Rusy, jako obyvatelé petrohradské neb moskevské gubernie lekli se patrně přizraku ruské irredenty. Jakkoli je nám bolestno, že vládní kruhy jazyk náš překřtily, je nám tim bolestnější, ž názvu »rusínský« užívají i někteří jiní Slované. Takového slova náš lid nežná.
Rus Slovan Uhry Halič Bukovina Karpaty Moskva Urál
16 article
Jest sice u nás slovo »Rusín«, podobně jako se řiká Turčín, Srbín, ale přidavná jmena tvořená od (ěchto slov, zni srbský, furecký, tk zní takě přídavné jméno od »Rusin« : Jruský“ nikoli však »rusínskýt. Avšak všěliké snahy známých činitelů, podporovaných částí naší in- telligence, jdoucí za sobeckými elly, aby se z na- šich karpatských Rusů nadělali jacísí opovržen »Rutenové« neb »Rusíni«, zůstávají marny. Nas prostý lid hluboko cíti své příbuzenstvo s širo- širým ruským světem a toto jeho elementárnt »rusofilstvo« nedá se vykořeniti žádnou silou Národ náš je národ mužický, Intelligence je u nás dosud málo, a tě, jež by chtěla pra- covati pro lid, ještě měně. Mezi karpatským Rusy není ani svých průmyslníků a obchodníků anl statkářů; jest jen rolnický, často hladovlcí lid. A v tomto lidu soustředěn veškeřen náš ná rodní život. Všechny naše národní organisace jsou čistě demokratické a kdo tedy se chce obe známiti s naším národním životem, musí se obe známili s naším rolnikem, A tu zyláštní pozornosti zasluhoji náši fo ralé, kteří se nazývají Huculi. Není dosuld vyjasněno, jakého původu je toto slovo. Většina badatelů soudí, že pochází od rumunského slova shocul«, což znači loupežníka. Byl skutečne mezi Huculy proslulý loupežník Do v'b u s, němž se v lidu zachovalo množství písní a po- a pověstí. Dovbuš byl takový národní hrdina. jako u Slováků Janošík. Žil za doby hajdama ckých bouří v osmnáctém století. Zuřil proti pá- nům a katolickým knéžim, kteří utiskovali ruský lid a jeho víru. Dnes ovšem není už Dovbuse mezi Huculy; jsou tichý a mirný lid, neprotiv se násilí a zlu, tak že by jich bylo možno na- zvat Tolstovci.
Rusín Turčín Rus Dovbuš Slovák Janošík Srbín Rusin
17 article
Huculové jsou lid nadaný a smysl pro krásno je v nich silně rozvit. Jejich domáci výrobky překvapují svým vkusem cizince, jenž náhodou zahlédne v naše hory. Pracuje se vše ještě ručně. Továren v horách noul. I tkaniny hotoví se vesměs ještě ručně a předčí svou trvanlivostí daleko nad chatrné výrobky jovární Hueul na svůj oblek mčeho nekupuje; od hlavy až do paty je odět výrobky svých vlastních rukou. Jako každě mladě plémě s ne zkaženým vkusém i Huculové milují živé barvy a přednost před jinými dávají q barvě červené »Chološni«, t. je spodky mužské a »horhotky« t. j. široké, vlněné zástěryy jež si zenské ova- zují kolem těla místo sukně, z daleka bijí do očí svou jašně červenou barvouoi ei ns vho Hucul imponuje svým zevnějškem. Pe svou harmonickou postavua mužnou krásu mohl by býti sochaři modelem řeckých ái bohů. Horalé jsou i znamenití lovci. S nožem vo ruce pouštějí se v zápas 9 medvědem a vítězl.p Dům roubi si Hueul sám. A nejento Huculové jsoui specialisté ve stavění dřevěných chrámů. Beze všech theoretiekých vědomostí pomocí nejprimitiýnějších nástrojů staví veliké chrámy s kupolemi, budící obdiv německých techniků. Charakteristickou črtou Huculů jest jejieh štědrost, hraničící s marnotratností. Vlastnostta přišla vhod židovským obchodníkům. Ať požádá za své zboží cokoli, Hueul nesmlouvá, vše za- platí. Jeho dobrodušnost a lehkověrnost jes téměř dětinská a proto židé nemohou nalézt vhodnější půdy pro svou činnost, než je v Buko vině. Zvláště jednoho zvyku, panujícího mez Huculy, nemajíeími rodin, židé výhodně využili Takový Hucul rád připíše veškeren svůj maje tek pro případ smrti zcela cizímu člověku s tou podmínkou, aby ho slušně živil a správoval jeh hospodářství. Takový stařík, jehož živí (hoduje) žid, nazývá se u Huculů »hodovanee«.
Hueul Buka
18 article
Jak se časem »hodóvancům« daří, vidno z následujícího případu: Ve vsi Pl. . . r ži bohatý stařík, nemajíeí přibuzenstva a styků nikým néudržující. Dům jeho stál na samoté na kolik kilometrů v okolí nebylo nijaké osady. Přiležitosti té užil jeden ze židů, usazených v vsi Pl. . Přemluvil staříka, aby zanechal hospodaření, které už přesahovalo jeho síly a šel k němu do Pl. . . . za »hodovance«. Budu tě na rukou nosit — sliboval žid — lékate k tobě budu zvát; vždyť jsi stár a potřebuješ lékařské rady. Kromě toho sliboval, že vyplate starci každoročně na hotovosti 100 zl. Statek že zůstane jeho majetkem až do smrti a po smrti že ho beztoho nebude potřebovati. Mužík po dlouhých domluvách svolila přestěhoval se do Pl. . . . k židovi, jmenovav ho před notářem svým dědicem. Za několik dní chytrý žid učinil staříkovi nový návrh: »Dej mně — praví — připsati už nyní polovinu statku. Vždyť beztoho náleži již mně a jest to pouhá formálnost, připíšeš-li mně jej nyní aneb až po smrti. Tobě to neuškodi. Mužik. svolil i tentokrát a uzavřel se židem u notaře novou smlouvu. A tu žíd už obrátil; slibovaných 100 zl. ročně neplatil, mužika nechával spáti ve stáj
Mužík Toba
19 article
a při tom stále huboval, že udělal špatný ob chod. Mužík, jenž už před tím špatně viděl počal slábnouti a oslepl úplně. Ale židu byl dlouho, vyčkávati jeho smrti; přinutil ho, aby mu dal připsati i druhou polovinu statku a pa vyhodil slepého starce prostě na ulici. Dobří lido odnesli ho k jakémusi vzdálenému příbuznému u něhož zemřel. Kromě jednotlivých židovských lichvář po vesnicích jsou v Bukovině ještě židovské lich- vářské banky, které olupují Huculy systematicky. Připomeneme-li ještě ohromný vliv kořalky, je- jíž prodej se nacházi skoro výhradně v rukou židovských, máme oba hlavní činitele, kteř uvedli na mizinu bohaté kdysi bukovinské ho- raly. Všechny domy při silnicích a hlavníeh cestách jsou už majetkem židů; původní oby vatelstvo ruské je vytlačeno do hor a lesů Také všechna úrodná půda v nižinách přešl již až na nepatrně výjimky v ruce židovské Mužíkům zbyly jen kousky polí, roztroušen vysoko po horách, kam se židě ještě nedobrali Jest všuk jen otázkou času, kdy židé zaberou tyto poslední zbytky rozsáhlého kdysi pozemko vého majetku ruského lidu v Bukovině a kd se bukovinští Huculové stanou právě takovým otroky židů, jako se již stalí Hüetlově marmiarošuí Bukovinští zidé vydávají se nyni za dobro dince Huculů, poněvadž poskytují výdělek tomu ubohěmu lidu. A skutečně kácení židovskýeh lesů a plavení dříví po vodě jeví se ve mnohých krajích jediným výdělkem horalů. Co bude dále, až padne pod sekerou poslední mohutná karpatská jedle a sosna, vi bůh] V krátkýeh přesťávkách jeden za druhým řítí se po bystrém
Mužík bůh Bukovina
20 article
Prutu široké vory a na nich vysoké, osmáhlé posťavy Hueulů, neustále veslující. Stojí na vo- rech obyčejně v pouhých košilich, aby jim oděv nepřékážel v pohybu. Jedou po Prutě až na Dunaj do Multánska a do rüské Besarabie- Nejednou stál jsem nad Prutem a pohlíželn těžkou, odpovědnosti plnou přácí nejlepšíeh synů naší přikurpatské Rust. Kolik neporašene síly mladého národa hyne tu nudarmio, síly hodně lepšího díla.b odleš. slb se ss. d Podolané, přebývající v nížináchí po Prut a Seřetu, nemajíce rozhodněe nijakého výdělku třpí ještěvětšt bídlu než horalě. Zemědělstv jimž se zabývají Podolané, vyplácí se mnohen hůře nežchov dobytka v horách. Při itom židé vodkaa přířozený vzrůst obyvátelstva, v spojený s někonečným dělením půdy mezi syny a vnuky ježto zákoni takové drobení pozemkového majetko připöustl, spolupůsobí k úpadku zemědělstvío k ochuzování selsktého lidu. Přidejtek tomu ne snesitelné břímě daní. Za jeden rukáv haleny táhne sedláka exekutor, za druhý rukávoí žid mužik v zoufalství trháse jim z ö rukou, ne chává jim halenu a sám se vrha tv objetíž vy stěhovaleckého agenta, s nímž odchází zul moře sám nevěda, kam! v Někoho agenti zavezou d Kanady, jiného do Brasilie a třetího oberou uz cestou a postrkem ho pošlou nazpět domů.
d Podolan Podolan Dunaj Besarabie Brasilia d Kanada
21 article
Dojemný obraz předslavují selské rodiny jež čas ob čás doslovně obléhají železniční sta nice. Jsou mezi nimi děti, kojenci. . . Nic ne pomohou nijaké domluvy ani rady. 0 Optáte s mužika-vystěhovalce, má-li nějaké určité zprávy o místě, kam se stěhoje a upozorňojete ho, ze se nesmí ve všem spolehnouti jen na agent A víte, eo vám odpovi? »Nevím — řokn vám — jak je tam v novém světě, ale vím, ž hůře, než zde, nikde býti nemůže. A snad tam přece bude lépe lei Okolo půl millionu ruských sedláků z H liče, z Bukoviny a z Uher vystěhovalo se ji do Ameriky. R. G.
Optát Bukovina Uhry Amerika
22 article
Naše živnostnictvo o vojenských dodávkách a práci v trestnicich. (Veřejnáschůze Zemské jednoty živnostenských společenstev.) (Od zvláštního zpravodaje »Náródních Listů«.) Ve středu večer konala se v místnostech Řemeslnicko-živnostenské besedy veřejná schůze svolaná Zemskou jednotou živnostenských spole čensley, za příčinou rozpravy o zadávání vojen ských dodávek, o řemeslných pracích trestaneo a o zadávání živnostenských praci korporacem veřejné správy vůbe . Na schůzi dostavili se: zástupce klubu zemských poslanců národní strany svobodomyslno redaktor p. Jos. Anýž, zástupeové klubu říš ského pp. Váelav Březnovský a Frant Kratochvíl, jakožto zástupcové úřadů a od- borných institucí pp. poštovní rada Nemeta a pošt. koncipista Toman, koncipista pražsko obchodní a živnost. komory p. dr. V. Š u' str. zemský inspekter stravoven p. Lenz, živno- stenský instruktor p. dr. Polák a zástupce technologického musea p. dr. Weigner. Schůze zúčastnili se zástupcové společenstev z Ml. Bole slavi a Náchoda. Jako zeměpanský komisař fun goval p. dr. Buďárek. Teprve za hodinu po stanoveném terminu byla schůze zahájena. Předšedající p. J. Šate místopředseda Zemské jednoty živnostenskýel společenstev vyložil stručně účel schůze, nače přednesen referát »o zadávání vojenských do dávek«.
Anýž Váelav Březnovská Kratochvíl Toman doktor Lenz Polák Weigner Buďárek Náchod
23 article
Referent p. Florian Průša pravil, že úsilí živ- nostnictva o účast na vojenských dodávkách je zna mením jeho tísně. Neslouží ke cti našemu řemesl- níkovi, že se má domáhati vojenských dodávek. Jen věliká konkurence mezi živnostnictvem samým způ sobila, že musí vyhledávati i tento obor práce. Řečník lituje malé účasti řemeslnictva na tétc schůzi, vyslovuje však povděk z přítomnosti poslanct Anýže a Březnovského a vzdává plné uznání našim postancům, kteří se starali o to, by se maloživnost nictvu vojenských dodávek dostalo. Nyní však jde o otázku jinou: je-li našemu živnostníku možno býti dodavatelem státu za podmínek, které výkonné orgány státu kladou. Dnes řemeslník má z vojen- ských dodávek škodu. Tak na příklad brněnským obuvníkům bylo přijato jen 15% práce; ostatní byla vrácena, protože ti, kteří ji přijímali věci nerozuměli. Řečník uvádí případy další: oděvní dodávku pro státní dráhu, na kterou offerovala společenstva krejčí pražských, karlínských a boskovských (na Moravě)— na vyřízení čekala několik měsíců — obdržela firma Müllerova v Pešti. Řečník osobním názorem se pře- svědčil, že práce dodaná byla naprosto špatná, na jeho výklady bylo mu odpověděno, že offerty malo- živnostníkůs byly marny, poněvadž offerenti velko- kapitalističtí prohlásili, že dodávku musejí obdržeti stůj co stůj. Rečník nabyl dojmu, že práce, o kterou se jednalo, byla fakticky již zadaná, když oflertní řízení se vypsalo. Řečník zúčastnil se soutěže ne oděvní dodávku prosprávu tabákové režie. Musi přiložiti kollekci 300 vzorků, podmínkám vyhověl ale práci tu nedostal. Konkurent, který jmenovanou dodávku obdržel, hájil se proti řečníkovi průkazem oferty nejlacinější. Vyšlo na jevo, že si opatřil díl
Průša Anýž Březnovský Müllerův Morava Pešť
24 article
u vesnických krejčí za nejnížší ceny, se kterým živnostník městský konkurovati nemůže. V další řeči své žádá řečník, aby se vejenské dodávky, z nichž na maloživnostnictvo připadá 25 %, zadávaly racionálně, coží se dosud neděje. Tak na př. se o krejčovské dodávky pro armádu hlasila společenstva v Unhošti, na Kladně, v Kutné Hoře. na Vinohradech atd. Z výsledků přihlašek těch uvádí řečník: Kutnohorským zadáno ušití 100 para kalhot, 100 bluz, 20 hulánských kalhot a 20 hulán- ských uniforem. Avšak živnostníci musili se dodávky vzdáti, protože by byli dali jen za látku více peněz než by byli obdrželi za hotové dílo. Vojenškál sprava přehlédla, že laciněji lze pracovati jen při objednávc veliké. Racionální zadávání prací také v tom zálaši. aby se dodávky zadávaly dlo speciálního nschopněni řemeslnictva. Je také třeba, by byly zadávány hro- madně. Řemeslnictvo žádá, by vojenské dodávky byly regulatorem práce, t. j. aby mu poskytly zaměstpání v těch obdobích, ve kterých není práce pro zakaz- níky občanské. Řemeslnictvu je na škodu, že při zadávání práce pro ně klade se váha jedině na láci, bezn ohiledu na jakost práce. Ministerstvo samo vyšetřilo, že malo- živnostníci, kteří pracovali na erárních dodávkách, vydělali 2 zl. až 2 zl. 50 kr. týdně a že musili spá- vati na materiálu, jejž měli zpracovati, že se n jakost práce nehledí, dokládá řečník dvěma případyi shledal, že vojenské šaty byly sešity bavlnénou nítí, dále se přesvědčil, že výrobky dodané pro drátu mají vytrvati rok: jak vypadají po roce, na to s nehledí.
Kutnohorský Unhošť Kladno Kutná hoře para
25 article
Řečník vykládá pák, že při zadávání dodávek také otázka místa pro potřebu jejich je na újmu ře- meslnictva. Musí li dodávati mimo místo svého půso- bišlě, zmenší se jeho výdělek o výlohy dopravní Rečník konci poukazem na důležitost živnostní- ctva v celku českého národa a žádá, by komá pelentní činitelé pracovali pro dobro živnostnictva jakožto středního stavu, který je tak důležitým činitelem naši národní společnosti. (Hlučný souhlas.) Zemský a říšský poslanec p. Březnovský vyslovíl povděk za svolání této schůze, načez po- jednal o síle velkokapitálu vzbledem k získávání ve- jenských dodávek. Velikého úsilí poslanců našich bylo třeba, než způsobili, aby aspoň 250 dodáve dostalo se maloživnostnictvu. Státní správa stále po- ukazovala k tomu, že s několika velkákapítalisty se snáze jedná, nežli s tisíci maloživnostníky. Řečník zasedal loni v komisi, která se radilao tom, jak se mají zadávati pro přiští rok práce pro vojsko. Řečník tázal se, znaje dobře všecky poměry zosobních styků svých s řemeslnictvem, přílomných v komisi zástupců vojenské správy, jsouili práce, od- vedené českými řemeslníky, dobré a obdržel v odpo- věď, že práce českými řemeslníky zhotovené jsou nejlepší. Navázav na tuto odpověď, tázál se ře- ník, proč tedy práce českých řemeslniků se vracejí a tu pánové pokrčili rameny. Komise pak průběhem dalšího jednání svého uznala, že je nespravedlivo, podati maloživnostnictvu pouze čtvrtinu prací a ž spravedlivo budé, zadati mu plnou polovici. Stesky na chicanování řemeslnictva, ol jejichž oprávněnosti řečník sočitě se přesvědčil, neustávajl. Na doklad toho uvádí potíže, jež zástupci vojenské správy činili pražským dodavatelům erární obuví tím, one že obuv vážili.
Březnovská
26 article
Řečník tu připojuje několik sarkastických pozná- mek o výhodě lehkých bot pro armádu, za které byl předsedou na výzvu zeměpanského komisaře na- pomenut. Po krátké episodce konstatuje řečník z úterníh jednání v delegacích, že ještě více nežli české, je chicanováno řemeslnictvo moravské. Čislice, jež au vycházejí na jevo, jsou přímo hrozné. Tak obuvníci v Boskovicích odvedli 70 párů obuvi a všecký byly jim vráceny, v Mor. Ostravě odvedli 80 párů, vrá- ceny všecky, v Králově Poli odvedli 250 párů, vrá- ceny všecky, ve Sloupě odvedli 200 párů, vráceny všecky, v Konici odvedlt 260 párů, 101 pár byl jim vrácen, výrobní družstvo obuvníků v Brně odvedr 292 párů a pouze 55 jich bylo přijáto; ostatní vra- ceny, některé rozřezané. Na toto počínání řízně po- ukázali v delegacích naši poslanci dr. Stránský a dr. Kramář. Také při dodávkách pro ústavy zemské nema maloživnostník na růžich ustláno. Těm dodávají zvláště velkokapitalisté, kteří dodávky dávají za ne- patrný peníz spracovati i v humanitních ústavech zemských a shrabují obrovský výdělek, Zde je nutna náprava Státní úřady rovněž nedbají domácího živnost- nictva. Reditelství dráhy zadalo dodávku zboží koši- kářského, o kterou se ucházelo společenstvo koši- kářů pražských, výrobcům vídeňským, a dostalo zboží špatné jakosti. Pražské poštovní ředitelstv i motouzy objednává z Vídně, rovněž i rázítka atd. kdežtoje přece i mravně povinno obeaceti se n živnostnictvo domácí. Vůči všemu tomu je nezbytně třeba, by se české živnostnictvo stále a důrazně hlásilo o své.
doktor Stránský Kramář Boskovice Morava Ostrava Konice Brno Vídeň
27 article
Při této snaze najde v klubu svobodomyslných po- slanch českých své dobré přátele. (Výborně Potlesk.) Pan Kamelský mluví jako referont o stano- visku řemeslnictva vůči prácím v ústavech, podříze- ných veřejné správě. Řečník praví, že řemeslnictv české vděčně uznává vše, co se na jeho prospěch stalo i děje povolanými činiteli. Mnoho však ještě zbývá provésti. Zejmena je třeba odstraniti zařízení, jimiž je řemeslnictvo poškozováno úřady buď stát- ními, zemskými nebo obecními. Děje se to tím zpu- sobem, že se maloživnostnictvu ubírá práce, vyko návaná v institucích řízených státem, zemí nebo obcí. Řečník jmenuje v první řadě práci v trestnicích ; jak zjištěno, pracují se tam již i výrobky, pro ktere platí průkaz způsobilosti, a výrobky ty se po živno- stensku prodávají. Tim řemeslnictvo samostatné trpí újmu velikou. V trestnicích, vydržovaných také daněmi živnost- nictva, zřízují se nyní celé dllny, vzorně a moderně zařízené. Výrobky tohoto původu jsou tak laciné. že řemeslnictvo s nimi konkurovati nemůže. Rovnět vojenský erár poškozuje femeslnictvo tím, že k ře- meslným pracím, jež potřebuje, komanduje vojáky. Tak na př. vojáci spravují vojenskou nemocnici Jindy vojáci pracují práci štukatérskou a malířskou. Vykonávání těchto prací náleží však i dle živnosten- ského řádu řemeslnictvu samostatnému a zdaněnému. Potřebuje-li stát vojska a odvádí-li zdravé syny ře- meslnické otcům rodin, ať používá vojska k účelům vojenským a nikoli živnostenským. Nepotřebuje-li jich k účelům vojenským, ať je propustí domů.
Kamelský
28 article
Co se týče práce trestanců, uznává řečník, že nelze trestance nechati bez zaměstnání vůbec; ale není na místě používati jich k práci řemeslné a ubí- rati takto řádnému živnostnictvu práci. Je možno po- užívati trestanců k práci nádennické, takové, pro kterou není sil mezi občanstvem bezúhonným. Tu žádá řečník nápravu speciálně pokud jde o ty práce, vykonávané v robolárně v Pardubicích, jimiž řádné živnostnictvo je poškozováno na svých živnostech Vzhledem k všeužitečným podnikům obecním žádá řečník, aby práce s nimi spojené byly v reži obecní prováděny jen potud, pokud nekonkurnj s oborem práce maloživnostenské. Tak na př. žádá řečník, aby obec neprovozovala v oboru osvětlování drobnou prácí instalatěrskou. Práce, spojené se za- řizováním plynového nebo elektrického osvětlení domů přeje si míti řečník obcí modifikovany tak, aby se obec vzdala instalatérských prací uvnitř doma a v bylech a tyto práce aby připadly výhradně živ- nostnictvu. Podobnou žádost pronáší řečník i pro městské elektrické podniky doprávní. Žádá, by správky vozů, práce natěračské atd. byly zadávány malo- živnostníkům, kdežto nyní potřeby ty obstarává správa podniků ve vlastních dilnách V živnosteniské politice státu je rozpor: na jedné straně se jim dávají státní správou pomocné stroje. ale na straně druhé se jim odnímá práce. Tak řemesl- níci mají sice stroje, ale nemají práci, kterou by na strojích těch vyrábělí.
Pardubice
29 article
Řečník žádá na konec přítomné poslance, by věnovali plnou pozornost potřebám řemeslnictva. (Hlučný souhlas.) Zemský a říšský poslanec p. Kratochvíl praví, že zachování silného živnostnictva je v zájiu našeho národa a také státu. Řečník pouikazůje ni celou řadu dřívějších vlád, jež pro význam živnos- nictva neměly pochopení. Všechna živnostenská poli- tika jejich prováděla se pod vlivem velkokapitálu průmyslové aristokracie. Vzhledem ke všemu ťomu musí živnostnictvo prověsti důkladnou organisaci in všech svých řad.
Kratochvíl