1
masthead
7 června 1901. Císlo 155.
4
article
Zabývaje se programem schůze, podává řečník
dalši doklady ke stížnostem, proneseným na prác
v trestnicích. Při soutěži o jistou veřojnou dodávku
velkokapitalista zvílězil nad maloživnostenskými offe-
renty velikou lácí své nabídky, o dvě třeliny lev-
nější. Ukázalo se, že offertu tak levnou mohl podat
jen proto, že si byl dříve zajistil provedení offero-
vané práce v trestnici.
Rečník poukazuje pak na lepší jednání německ
vlády vůči domácímu živnostnictvu. Kdežto u nás
erár žádá od živnostnictva výrobky co nejlevnější
dává vláda v Německu přednost výrobkům umělým
Tím způsobem povzneslo se na př. umělé zámečnictv
a umělé kovářství v Německu na první místo v kon
kurenci světové a zůstalo přece v rukou malovýrobců
Dosavadní zkušenosti ukazují cestu, kterou řemeslni-
ctvu jest se bráti dále: je nutno soustřediti síly a spo
lečným postupem čeliti odpůrcům, přirozeným a fakci-
osním. (Výborně!)
Německo
5
article
Pan Huml si ztěžuje na jednání odváděcích
kon isí, jimž živnostníci, kteří zpracovali erární do-
dávky obuvi, výrobky své odváději. Komise ty, patrně
na předpis kruhů nadřízených, počínají si byrokrati-
cky. Tak na př. hejtman při jedné takové komist
vrátil obuv, která prý nevyhovovala předpisu, vskutku
však byla lepší než předpis žádal. Ku přijetí této
zlepšené obuvi bylo třeba ministerského svolení. Loni
byla při odvádění obuvi pro vojenský erár zavedena
novota: obuv se vážila a jakmile neměla předepsanou
váhu, buď že byla těžší nebo lehčí, byla vrácena. Na
základě zkušeností žáda řečník, by erární komise pro
přijímání vojenské obuvi byly sestaveny nestranně
a aby byly složeny ze skutečných odborníků. Zá-
stupcové eráru smluvi ceny s velikými konfekcionáři
Ti mají v rukou nejen ceny obuvi, nýbrž i ceny koží
Výsledek je, že maloživnostníci jsou velkokapitalisty
vykořisťováni. Proti tomu žádají za ochranu. (Sou-
hlas.)
Pan Vrána líčí zkušenosti, kterých nabyl jako
předseda družstva obuvníků, jež už devět roků se
účastní dodávek pro erár. Nesdílí názor referenta.
který erární dodávky ličil jako útočiště řemeslnictv
v případech nezaměstnanosti. Je dobré, dodávek s
účastniti, ale je třeba domáhati se při tom nápravy
všude, kde je jí třeba.
Huml
Vrána
6
article
Živnostníku musí býti jasno, co se od něho
žádá, a čemu má vyhověti. Vzorek, jejž řemeslníci
obdrží z monturního skladiště, mnohdy neshoduje se
s předpisem theoretickým, jejž rovněž řemestník do-
stane. Čím se má řemeslník říditi? Pracuje li dle
vzorku, vrátí se mu dodaný výrobek proto, že nevy-
hovuje předpisu; řídí-li se řemeslník předpisem, vráti
se mu výrobek proto, že se liší od dodaného vzorku.
Řečník uvádí na dotvrzení svých výkladů dra
stické doklady.
Pak zmiňuje se o loňském přijímání erární obuvi.
při němž obuv byla vážena na lékárnické váze. Pr
rozdil váhy o 2, 11/2, ba i 1 dekagram vzhledem
k váze theoreticky předem stanovené byla obuv vrá
cena. Erární komise ani si nevzpomněla, že živnost
níci mohli hračkon způsebiti, aby odevzdaná obu
byla těžší; stačilo, aby ji na chvilku namočili.
A komisi zase ani na mysl nepřipadlo, že obuv, ne
založíli se do skladiště úplně suchá, bude tan ples-
nivěti.
Rečník poukazuje pak na způsob, jakým o b ee
pražská zadává práci obuvnickou a výslovuje se
proti dílnám ve vychovatelně v Libni-
Co se týče výplaty za dodávky vojenské, žádá
řečník, aby se vedle kolkovaného účtu nežádala ješte
kolkovaná kvitance. Kvitanční kolky na dodavku
5000 párů obuvi stály až i 120 zl.
Řečník žádá, by si živnostnictvo při dodávkách
erárních počínalo vesměs s plnou svědomitostí a tak
znemožnilo jakékoli výtky.
Libeň
dekagram
7
article
Velice drastickým případem dokládá pak řečník
jak živnostnictvo bývá časem poškozováno soudn
dražebnou, která vlastně byla zřízena n
ochranu stísněných malých lidí proti chabrusu. Pří
pad je následující: Právě nyní oznámen je prode
1490 párů obuvi ve staroměstské dražebně. Pražšt
obuvníci podali na tento prodej stížnost zemskému
soudnímu radovi p. Spěšnému, který je chéfem
správy dražebny. Vyšetřili pak, že obuv na prodei
ve dražebně vystavená pochází z Brna a to z kon
kursu tamní továrny. Do této konkursní massy na-
leží 7000 párů obuvi. Správce konkursní podstaty
obrátil se na ministerstvo spravedlnosti se žádostí
svolení, aby obuv tu bylo dovoleno prodávati v
jednotlivých dražebnách ve městech zemí na řišské
radě zastoupených. Výnosem ministerstva spravedl-
nosti ze dne 29. května bylo jmenované žádosti vy-
bověno. (Hlučný odpor. Zeměpanský komisař za
kročuje, ale odpor se ještě zmahá. Teprve po chvíl
se ulišuje.)
Zmíněným výnosem ministerstva spravedlnosti
nařizuje se také správě pražské dražebny, by doda
nou ji obuv prodávala za odhadní cenu 41/2 až 5 k
V pražské dražebně byla obuv ta rozložena na 2
lavicích; lidě z ulice přicházeli, obuv zkoušeli n
nohu a kupovali. Zástupcové pražského obuvnictva
vyžádali si v té věci od posl. Březnovského inter
pellaci v poslanecké sněmovně. Za pohnutí účast
níků konstatuje řečník dále, že ve výnosu minister
stva spravedinosti obsaženo bylo i ustanovení
kdyby některý druh obuví v dražebně k prodeji vy
slavené nešel na odbyt, bude sem poslán jiný druh
který na odbyť jde.
Spěšný
Brno
poslanecký sněmovna
8
article
Tak se jedná s naším maloživnostnictvem. Pa
není divu, že jsme pessimisty. Řečník žádá při
tomné poslance, by se vším úsilím pracovali k na-
pravě. (Výborně! Potlesk.)
Pan Jaroslav Horák mluví o živnosti řeznick
a jejím poměru k dodávkám. Když dodavku masa
pro pražskou posádku obdržel p. Zippe z Mimoně.
povatal takový odpor mezi řezníky pražskými, že
Němec Zippe sám se jí vzdal. Ale řezníkům de-
taillistům se ani potom nedostalo dodavky žádné.
Horák
Zippe
Mimoň
9
article
Chytili ji velkokapitalisté nam nepřátelšti, kteří se
skryli za jednoho městského radu, jejž řečník ne-
chce jmenovati. Jiný městský rada řekl, že pražští
řezníci nejsou s to, by dodavku obstarali; musí prý
ji dostat kapitalista. (Projevy nevole.) Když se na
řečníka z několika stran nalehá, by jmenoval jmeno
městského rady jmenoval pána Rabana. Rečník
praví dále, že nastoupiv jako záložník vojenské
cvičení, přesvědčil se osobně, že maso nyní dodá-
vané nemá té kvality, jakou mělo maso dříve.
Rečník stěžuje si dále na zadávání dodávek pro
úslavy zemské; také mensa academica počíná si při
nákupu masa způsobem, s kterým řečník není jako
maloživnostník spokojen. A žádá, by aspoň samo-
správné úřady učinily nápravu.
Pan Jos. Fišer pronaší stížnost, že správa
akademie hr. Straky pořídila si krejčího, který šije
oděvy chovancům, ae také řediteli dru. Trakalovi.
Řemeslnictvo musí žádati, by i tyto dodávky zadány
byly řemeslníkům, majícím živnostenské oprávnění
k samostatné živnostenské práci. Řečník si stěžuje
dále, že svého času strhl na se velkokapitalista
Skene dodávku prádla pro vojsko, kterou obstarávaly.
dokud byla místní skladisté, tisíce rodin praci
domací.
Pan Vojt. Macháček mluví o dodávkách
uzenářských, zvlaště pak o dodávce škvařeného sádla
pro veřejné ústavy humanitní. I tyto dodávky osvo-
jili si vělkokapitalisté, kteří je vyřizují zbožím uher-
ským a americkým. V pražské nemocnici uživají
sádla amerického, kdežto pražští uzenáři nemohou
sádlo domácí odbýti. I zde marně dosud bojuje
maloživnostnictvo proti hrabivosti velkokapitalu.
Rečník taktéž žádá za pomoc pro maloživnostnicivo.
Raban
Jos
Fišer
Straka
krejčí
Macháček
10
article
(Souhlas.)
Posl. red. Anýž: Od mnoha let sleduji, třeba
tiše a nepozorovaně, celý obor otázek živnostenských.
S plným zájmem sledoval jsem také dnes obsah
všech řečí zde pronesených. Nemohu než litovali, že
stížnosti zde pronesené nepronikly dosud v plné
formě do vší české veřejnosti. Musíme se tedy sta-
rati, by pronikly na ta místa, kde příslušným čini-
telům náleží povinnost, co nejvážněji si jich po-
všimnouti a pak dle práva a spravedlnosti zakročiti.
(Výborně )
Četní faktorové v zemi i státu aspoň formálně
uznávají, že musejí býti střední stavy zachovány.
aby byl zachován stát. Co se týče specialně otázel
dnes zde ventilovaných, dlužno přiznati, že ani
otázka vojenských dodávek, ani otázka práce v trest-
nicích, ač obě mají nemalou důležitost pro živnost-
nictvo, v zákonodárných sborech nebyly dosud pro-
jednány tak, jak věc sama toho vyžaduje.
Stát je zřízením občanstva, kteréž má určitě
vymezené povinnosti, jež také vykonává, avšak vůči
témuž celku ma též svá práva, která zase pro n
Posl
Anýž
11
article
mají býti vykonávána. Dosud však splňuje se čás
první, která se týká povinnosti občanů: občané od-
vádějí daň z majetku, práce i krve, ale povinnos
státu k nim na stejné výši nestojí. (Výborně!) Stá
měl posud na zřeteli ponejvíce jen úkoly určitého
druhu. Vedle germanisace a centralisace věnována
přední pozornost stavu, který ničím konkretním n
přispívá k rozvoji státních sil, ale všechno téměh
okkupuje. (Výborně )
Řečník za stálého souhlasu pojednává o mili
tarismu ve státě rakouském a porovnává jeho
význam se stavy jinými ..
Předsedající p. Šafr žádá řečníka na výzv
zeměpanského komisaře, by tímto směrem nepo
kračoval.
Posl. Anýž: Musím se přece zmíniti se vše
obecného stanoviska o vojenství a jeho významu pr
hospodářské a kulturní poměry celé říše. Ostatnějpan
komisař ví, co jest mu činiti, a já rovněž vím, c
mám dělat. (Pokračuje): Mám za to, že v této říši
kde jednotlivé stavy jsou vyvyšovány . ..... měla
by konečně nastati řádná náprava, vrcholící v
spravedlivém rozdělení práv i povinnostI...... ...
(Výborně!)
Řečník mluví dále o poměru vojenské správy
vůči občanstvu a poukazuje pak na státy jiné, ze
jmena sousední Německo, jakož i na způsob, jakým
vojenské dodávky zařídili tam. V Německu zku
šenosti, jichž se pozorováním a úvahami nabude
vedou k reformám. Děje se tak i u nás? . . . .
Šafr
Posl
Německo
12
article
Před několika léty dokázal jsem před soudem
porotním, že dodávka pekařského zboží svěřena byla
velkokapitalistovi, a že tuto dodávku nedostal živ-
nostník, který nechtěl překupníkovi zaplatiti 3000 zl.
(Slyšte ! Pohnutí.)
K důkazu měl jsem k disposici i směnku
kterou onen spekulant zaslal zmíněnému živnost
níkovi s dopisem, ve kterém stálo: buď podepíšete
a zaplatíte 3000, neho dodávku nedostanete. Český
živnostník — v Kutné Hoře — nezaplatil a dodávku
nedostal. (Pohnutí.)
Ale ani takové případy nebyly vojenské správě
výstrahou, ač se při nich přihodily věci více než
nápadné, ač se poznalo, že se na pevnosti a důle-
žité stanice dodávala stuchlá mouka a že se vůbec
dodávalo špatné zboží. To jsou nedostatky, které
pro moderní válečnictví by mohly býti přímo osudné
které by mohly svou měrou přispěti ke katastrofe
pro celou říši. Když vojenská správa může si zí-
skati důkazy o podobných zjevech, pak je hříchem,
jestliže stesky, které byly předneseny v delegacích
na zemském sněmu, jakož i případy, jež se odehrály
v soudní síni, neměly tolik vlivu, aby se zjednala
náprava.
Při různých příležitostech vyšlo na jevo, že vo
jenská správa trvá na tom, že s velkými dodavateli
se snáze jedná, než s mnoha dodavateli menšími
Vůči tomu namítáme my, že je úkolem jejím vyho
věti hospodářským poměrům producentů v říši, ni
koli vlastnímu pohodll.
Kutná hoře
13
article
Pokud se týče prací v trestnicích, vím z infor
mací z dobrého pramene pocházejících, že v Praze
na př. celé jedno odvětví řemeslné práce bylo pra-
cemi v trestnici na Pankráci zničeno. V této trest-
níci provádí se výroba kartáčů, se kterou živnost-
níci pražští přírozeně konkurovati nemohou. V zá-
sadě tuto záležitost lze rozřešiti jedině tím způso-
bem, aby práce v trestnicích nebyla v ničem n
úkor řádnému živnostnictvu. Nemůže býti úkolem
státu, by ožebračil. řádné a poplatné občany tím, že
by zjednával pohodlnější živobytí lidem, kteří se pro
vinili na lidské společnosti. Takový system je po-
chybný, a ti, kteří k němu radí, přicházejí s radou
špatnou, která státu věru neposlouží. (Souhlas.)
Dovolte, bych se nyni zmínil o záležitosti for
mální: o otázce, jakou měrou mohou míti zástup-
cové lidu ve sborech zákonodárných a samospráv
ných vliv na potřebnou a žádoucí úpravu poměrů
Vliv příslušný mohou míti tím, že se opírají o volič
stvo a o jeho práva. Ale voličstvo musí jako svo
zástupce zvoliti si muže, kteří k funkci členů zakono
dárných anebo samosprávných sborů mají potřebnou
věcnou znalost a osobní způsobilost a jimž nechyb
ani potřebné rozhodnosti a vytrvalosti.
Ale je třeba také konstantní součinnosti vaší
Kdybych v tomto oboru učiniti měl konkretní návrh
řekl bych, že je třeba, aby každé odvětví naší české
živnostenské a řemeslné práce vyšetřilo konkretní
své potřeby a sestavilo svoje stesky a přání, ať se
týkají na př. dodávek pro stát, zemi nebo obec, nebn
ať se týkají činnosti toho onoho jednotlivce, poško-
zujícího celek, projednalo se svými zástupci ve
zmíněných sborech a pak výsledek zevrubnýcha
svědomitých porad těch předneslo na příslušných
místech jako svoje požadavky.
Praha
Pankrác
14
article
Co se týče sněmu království českého, působnost
jeho je, bohužel, ve věcech živnostenských tak velice
obmezena, že při velkých otázkách musí se obmeziti
jen na resoluční návrby. Tím fakticky nepořídl se
ničeho tam, kde je potřebí akce zákonodárné. A t
začasté je přespříliš pozvolná, jedná-li se o naše vý
robní vrstvy.
Něchci se vyslovovati nikterak proti dělnictvu.
jež v celku našeho národa musí míti podmínky své
existence; ale je anomalií, když těm, kteří mu po
skytují práci a výživu, péče potřebná se nevěnuje.
Máte svou organisaci, která snad by mohla pro
naše kollegy v samosprávných a zákonodárných sbo-
rech připraviti legislativní materiäl, sestavený c
možná podrobnými poradami vašimi. Uskuteční-li s
tento projekt, pak nestane se, co se v jiných oboreeh
stalo, že různým akcím dostalo se výtky nepřipra-
venosti a rychlosti.
Že v české delegaci je celá řada poslanců, kteří
jsou vždycky ochotní v těchto otázkách dáti do slu-
žeb živnostnictva všechny sily a vědomosti své,o
tom nechci mluviti, poněvadž myslím, že více pro-
spějí živnostnictvu ti, kteří pro ně vykonají positivní
čin, nežli ti, kteří mají plná ústa frází, ale skutkem
ničeho prověsti nechtějí, nebo nedovedou. (Výborně
Hlučný potlesk).
Zemský inspektor stravoven p. Lenz mluví
pracích v trestnicích. Staly se pokusy za nedostatku
zemědělského dělniciva užiti trestanců ku pracím ze
mědělským. Dosavadní pokusy se osvědčily, tak že
byly rozšířeny na trestance při soudech okresních,
na př. v Mostě, Litoměřicích. Lze očekávati, že v po-
kusech těch se bude pokračovati. Rečník rozvádí pak
myšlenku, která směřuje k tomu, by hnanci postrkem
byli vodění k zemědělské práci, kdežto nyní dová-
ženi jsou do svých domovských obcí přímo.
Lenz
Most
Litoměřice
15
article
Dále promluvil živnostenský instruktor p. dr
Polák, který se svého stanoviska rozhovořil seo
poměrech v našem živnostnictvu.
Pan Zelenka pronesl faktickou poznámku, v
které pronašel různé stesky proti zadávání prací obci
pražskou. Další poznámky učinili pp.: Kareš, Ro-
senkranz, Myslivec (redaktor »Katol. Listů«), posl
Březnovský, Humi, posl. Anýž a p. Průša, jenž na-
vehl tuto resoluci:
Řemeslnictvo a živnostnictvo král. hlav. města
Prahy a předměstí, porokovavši na veřejné schůzi
živnostenské dne 5. června 1901 »0 dodávkách
erárních a jiných veřejných, jakož i o práci
trestnicích a veřejných ústavech«, usneslo se na
následující resoluci
Těžce neseme, že z dodávek erárních, jmenovitě
vojenských, pořád jen tak nepatrná část vyhražena
zůstává maloživnostnictvu, a že i z jiných veřej-
ných dodávek bývá maloživnostnictvo vylučováno
nebo aspoň nabytí jich stěžováno; trpčeji však ještě
žalujeme do způsobu přijímání odváděné práce a
do překážek, jež i nejsolidnější práci řemeslne
v cestu jsou kladeny.
Neméně bolestně se násdotýká, že přese všecky stiž
nosti dosud odstraněna není křiklavá konkurence která
se nám působí zadáváním řemeslných prací do trest
nic, jakož i prováděním jich ve veřejných ústavech
státních, zemských, okresních, obecních i jiných vlast
ními zřízenci s opomenutím a na úkor domacích
daně a všeliké přírážky platících samostatných
živnostníků.
Žádáme co nejdůtklivěji, aby konečně ve smě-
rech těchto náprava se stala, ukládáme zemské
jednotě živnostenských a řemeslných společenstev
v království českém, aby tento veřejný appell na
místech, jichž se týče, přednesla, a očekáváme, ž
appell náš bude od nich nejen slyšán, ale i uznán.
Resoluce byla jednoblasně přijata s dodatkem
týkajícím se prodeje konkursních mass dražebnam
Polák
Zelenka
Kareš
ro
Březnovská
Humi
Anýž
Průša
Praha
16
article
Na to byla schůze o půl 1. s půlnoci skončena.
Na to byla schůze o půl 1. s půlnoci skončena.
Návrh na zrušení okres. stravoven.
(Úvaha od JUC. Jos. Podolá ka.)
Podivno opravdu, jak mnoho nepřátel maj
okresní stravovny. Z počátku nevražili na ne
mnozí občané, nemající smyslu pro tyto nove
lidumilné ústavy. Nespokojenost svou dával
(a namnoze ještě dávají) na jevo stereotypním
výrokem: »Eh, co já mám platit na takov
tuláky !«.
Jiní zase horšili se na okresní stravovny
z toho důvodu, že zřízením jich přibylo okres-
ním výborům a zvláště okresním úřadníkům
mnoho práce beze vší náhrady (což jest ovšem
pravda).
Mnozí také neshledávají užitečnost stravoven
v náležitém poměru k nákladu, jaký se ved
na zřízení a udržování jich.
A konečně vystupují proti nim často i listy
dělnické a to namnoze z malicherných příčin
na př. pro to, že v jisté stravovně postaral se
energický správce stravovny o vyčistění jednoho
nečistého a nestydatého cestujícího poněkud
drastickým způsobem.
17
article
Nejnověji vyskytl se však nebezpečnější
nepřítel všech předehozích: jistý okresn
výbor. Rozesílá právě všem okres-
ním výborům dotazník, jak se kde
okresní stravovna osvědčila a dokládá, že před
loží sněmu král. českého petie
na zrušení stravoveln.
Věc není síce ještě akutní, zasluhuje však
náležitého povšimnutí. Řečený okresní výbo
neuvádí dosud žádných důvodů pro svou akci,
nemůžeme jich tedy vyvraceti a musíme jen
s povšechného stanoviska hájiti existenci okres-
ních stravoven.
Především dlužno uvěsti, že úspěšnost
užitečnost stravoven (v království českém jich
máme dnes 249) nelze dle toho posuzovati
jsou-li s nimi všechny okresní výbory, resp.
veškeré občanstvo, spokojeny. Stačíť zajisté
je-li většina okresních výborů s výsledkem
stravoven uspokojena. Ale ani většina nespoko-
jených okresů nemohla by dnes vhodně a spra-
vedlivě v této záležitosti rozhodovati: jedná se
tu o mladou instituci, trvající teprv 5 let. Máme
mnohá nákladná zařízení, trvající již kolik deseti-
letí a přece nemůžeme dnes ještě řící s napro-
stou jistotou, zda jsou nám ku prospěchu či na
škodu.
18
article
Námitku o nepoměrném nákladu na str-
vovny vyvrátíme velice snadno. Dovedl-li se onen
okres v zájmu hospodářů a několika povozníků
(asi pětiny poplatníků okresních) zříci značného
příjmu z okresních mýt a jestliže okres dále
mohl pro pohodlí občanstva platiti ročně z erár
ních mýt mnohem větší obnosy (okres pardubický
5800 zl. ročně), tedy může zajisté pro pohodi
a bezpečnost veškerého obyvatel-
stva nésti poloviční náklad na dobrou humann
instituci.
Nechtěje čtenáře obtěžovati obšírnými dáty.
podotýkám, že okresní stravovny na Pardubicku
a v jiných známých okresích velice dobře se
osvědčily a že obecenstvo s výsledky jich p
sobnosti je naprosto spokojeno.
Nyni pak, kdy ve stravovnách jso
zřízeny ústavy pro bezplatné zpro
středkování práce, jest užilečnost stra
voven tím patrnější.
Všeobecně uznává se veliký úspěch stra
voven v tom směru, že zamezily žebrotu a zvlá
ště tuláctví mladých (majetku i životu nebezpeč
ných) lidl.
Kde tento příznivý výsledek se nejeví, tam
to zavinily politické orgány a samo obecenstvo,
které z pohodli a trestuhodné netečnosti trp
podomovní žebrotu a dává almužnu mladým tu
lákům, maříc tak účel okresních stravoven.
Není nám známo, zda dotýčný okresní vý
bor hodlá navrhnouti zřízení jiné instituce na
místo okresních stravoven. Tolik však jest dnes
jisto, že pro cestující dělnietvo musily
by se zříditi nějaké podobné ústa v
a tu myslím, že by to nebylo ani v zájmu
okresů, ani dělnictva podníkatí znova nějaké jiné
experimenty.
Proto také očekáváme, že se všecky okresní
výbory vyslovi proti zrušení okresních stra
voven.
Pardubicko
19
article
Zároveň však neváháme projeviti některe
výtky a slesky, jež vedou se tu a tam na
zemské inspektory stravoven. Tito, opi-
rajíce se o zemský výbor, činí často disposie
v okresních stravovnách proti vůli okresních vý
borů. Tak na př. chtěl jistý zemský inspektor
prověsti proti vůli evangelického okresního vý
boru, aby v místnosti stravovny na náklad
okresu pořízen byl krucifix.
Jinde zase škorpil se dlouho inspektor
s okresním výborem ve příčině stavby budovy
pro okresní stravovnu, diktuje okresnímu vý
boru, jak a jakým nákladem má se budov
ta zříditi.
Mnohé okresní výbory roztrpčuje také na-
kazování zemských inspektorů, co všecko má
se pro cestující vařiti.
V této příčině musíme dáti stěžovatelůn
za pravdu a sico z toho důvodu, že účelem
stravoven jest poskytovati chudým dělníkům
práci hledajícím po několik dní bezplatné pří
střeší na noc a za dne nejnutnější stravu.
Řádný dělník, dělník opravdu práci hleda-
jící, uznává dobrodiní stravoven, ačkoli jich
méně použivá, poněvadž brzy práci si najde.
Jen méně způsobilí dělníci a takoví, kteří po
práci přiliš nebaží, používají delší dobu stravo-
ven, takže znají nazpaměť instrukce opatrovníků
stravovenských a ve stravovnách si velmi drze
počínají. Nu a pro takovéto lidi zařízovati stra-
vovny s nějakým komfortem pokládáme za ne-
místné. Minuli bychom se tím s úče-
lem stravoven, dělajíce sam
z mnohých dělníků tuláky!
Než i přes některé odůvodněné stížnosti
nesmí se instituce okresních stravoven šmahem
odsuzovati. A jestliže někde dovolí si některý
zemský inspektor jakýkoli přehmat, tedy zajisté
zemský výbor zjedná příslušnou nápravu.
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
— Soud radikála o radikálech n
říšské radě. Známý radikální publicista, bo-
jovný vídeňský dopisovatel býv. denníku »Radi
kální Listy«, redaktor pan Janča, napsald
»Ostravského Denníku« článek o příbězích a po
měrech v poslanecké sněmovně říšské rady, ve
kterémž — mluvě o radikálních poslancích če-
ských — takto se pronáší: »Zasedání posla-
necké sněmovny, jež se blíží ke konci, přinesl
nám vzhledem na domnělé české radikály velke
sklamání. Přišedše na říšskou radu, byli jako
nováčci úplně slepí. Čekalo se, jakmilesi
zvyknou na půdu parlamentní, že oživí mla-
distvým ohněm činnost českého zastupitelstva.
Ale naděje ta klesala čím dále tím více a »ra-
dikáli« konečně sami počali skládati veškeru
svou naději na JUC. Choce, který byl vyhlédnu
za nástupce Klofáčova ve skupině kladenské,
Choc je dnes poslancem, ujal se opět a opět
slova, ale že by tak byl učinil se zdarem, toho
nemůže tvrditi ani jeho nejlepší přítel. Debatéři
se všestranným vzděláním a s ohnivou— vý-
mluvností scházejí vůbec domnělým českým ra-
dikálům v poslanecké sněmovně. Radikalismu
musí se opírati na prvém místě o hluboké vzdě-
lání a vědění. Scházejí-li mu tyto první a takřk
nejprimitivnější podminky, pak to vešker
radikálničení není než hluchý
a směšný bombast. Tento bombas
může snad na nějakou dobu dostačiti něme-
ckým radikálům, kteří opírají své ideje vše
německé o mocné činitele doma i za hranicemi,
ale on nedostačí členům národa, který prot
všem mocným činitelům stojí ve stálém boji.
Hlídek
Janča
Choc
Klofáčův
necký sněmovna
poslanecký sněmovna
21
article
Jelikož každému nebyla dána příležitost, abyse
mohl vzdělati z mládí a zjednati si v mladších
letech rozhled, potřebný politikovi, tedy ne
zbývá, než aby nedostatek ten nahradil svou
pili a vytrvalostí v letech pozdějších. U těeh
však, kteří pode jmenem radikálů vtrhli n
říšskou radu, postrádáme i tu píli a co ještě
horší — i tu vytrvalost. Jest dobře pro každý
národ, má-li své radikály; ale kdyby na říšské
radě měl český radikalismus pohybovati se stále
na dýchavičném nivenu, na kterém se pohyboval
do dneška, pak lepší radikalní živly byly by
nuceny, takového radikalismu se zříci. Nebot
radikalismus, který ani takticky ani věcně ne-
vyhovuje, jest horší nežli nej-
horší opportunismus. Bez hněvu
a vášně pronášíme tato slova. A pronášímeje
proto dnes, poněvadž není vyloučena možnost
že uplynutím jarního zasedání uplynou posla-
necké sněmovně poslední doby idyllické a ž
na podzim bude zástupcům národa našeho svěst
22
article
velmi ostré boje s německou hltavostí. Tu však
bude třeba, aby každý zástupce národa vy-
zbrojen byl k boji tomu všemi potřebným
zbraněmi. V bouřlivých dobách minulého roku
hrozil poslanec dr. Šilený vládě, že po Mlado-
češích přijdou do sněmovny živly radikálnější
a nesmiřlivější. Má-li hrozba taková míti účinek,
musí radikální živly co do vědomi vyrovnati se
aspoň Mladočechům, kdežto co do taktiky mus
býti neůstupnější, bezohlednější a především
velmi tvrdí a vytrvalí. Má-li mlti hrozba taková,
pronešená už také ústy jiných mladočeskýeh
poslanců účinek, pak český radikalismus nesmí
býti uváděn nedostatkem vědě ní
lidmi vice méně ku provozo ván
praktické politiky nevyško
lenými, vnevážnost. Především však
ať si pamatují ti, kteří se na říšské radě z
radikály považují: Radikatismus nestačí, za-
hroziti a utéci!« — K tomuto soudu radikál
ního žurnalisty bylo by zbytečno něco dodávat
— Český továrník ve zněmčeném
území. »Aussig-Karbitzer Volks
doktor
Šilený
Mlada
23
article
Zeitung« ze dne 5. t. m. jest celá u vy
tržení. A co se přihodilo? Tučnými literam
otiskuje obálku a adresu následujícího českého
znění: »Ulinich a Nasty, továrna na stávkove
zhoží. Slavný c. k. hlavní berní úřad v Úst
n. L.« — Tato úslecká továrna na slávkon
zboží velice se prohřešila, dopsavši česky v jisté
berní záležitosti tamnímu bernímu úřadu. Ně-
mecký plátek, který p. Ferd. Ullrichovi, chefu
této firmy vytýká, že je fanatickým Čechem
že s rodinou svou i s domácími lidmi přihlási
se při sčítání obyvatelstva k obcovací feči české.
posilá jej za to i s jeho závodem do Čáslavi
Nevime, zdali zmíněná firma uposlechne zbož
ného přání »Aussig-Karbitzer Volkszeitungu«
Pan Ferd. Ullrich, jejž osud svého času zavál
za zcela jiných poměrů do Ústí n. L., jest při
činlivým průmyslníkem, který od tamějších Vše
němeů doznával ode dávna dosti ústrkův, nie
méně závod jeho, založený před dvanácti lety
na nejsolidnějším základě, tou měrou rozkveu
že jeho výrobky, které skoro výhradně u nás
jsou v rukách německých, doznávají nejlepšího
uznání i nepřátel, takže zaměstnává na 200 sil
dělnických. Ačkoliv od ústeckých Všeněmeů
podpory nedoznává, přece je jim trnem v oku
Tedy pouhé české podání, česká adresa v zále
žitosti daní na c. k. státní úřad ve zněm
čeném území jest smířlivým pánům, kteří saždé
chvíle pějí šalmaje o nutném sblížení se obou
národnosti v Čechách, provokací. Tyto zjevy
měly by našim obchodníkům býti pobídkou, aby
snaživé české průmyslníky, kteří konají vlaste
neckou povinnost a mohou je obsloužiti zbožím
cenným a výborným, co možná podporovali.
Ferd
Ullrich
Čecho
Čáslav
Čechy
Aussig
Karbitzer Volkszeitung
Zeitung
24
article
— Souhlasy s akcí poslanců českých
strany svobodomyslné ve věcech vodních ces
vyslovili: Obchodní gremium ve Vod-
ňanech, obecní rada ve Vysoča-
nech, okresní výbor v Mnich. HIra-
dišti, žádající spolu provedení regulace Jizery
od Turnova počínajíc, Zásobovací sp -
lečenstvo pekařů v Praze, společ-
nost pro průmysl chemický pr
království české, Ústřední jed
nota pekařů z Čech, Moravy a Slez
ska, společenstvo kupců a obchod
níků v Přelouči, městská rada kr
městaRokycan, Obchodní gremi um
v Blatné, obchodní gremium vRad
nicích, rada král. města Písku, ko-
mitět pro postavení ochranných
hrází při dolním toku Vltavy od
Vraňan po Mělník. — Všechny obee
okresu kutnohorského zaslaly posl.
dru. Bedřichu Pacákovi projev dlku
za horlivou a vždy obětavou činnost jeho ve
sborech zákonodárných a vyslovily mu, jakož
celému klubu lidových poslanců českých úplnou
důvěru se žádostí, aby k nastávajícím volbám
sněmovním opětně přijal z jejich rukou mandát
v ujištění, že Kutnohorsko půjde za ním s do
savadní příchylností. — Posl. Kaftan a došel
tento telegram: Blahopřejeme Vám k zdárnému
výslodku Vaších dlouholetých velikých snab
děkujeme vroucně za horlivou podporu a přízeň
prokázanou životním zájmům našeho Polabl.
Pacák
Posl
Kaftan
Vaš
Vysoča
Turnov
Praha
Čechy
Morava
Přelouč
Blatná
Písek
Vltava
Vraňany
Mělník
Kutnohorsko
obecní rada
25
article
Komitét pro regulaci a kanali sa ci
středního Labe. Dr. Ulrich, předseda,
Váňa, jednatel. — Posl. dr. Kaizla došel
od téhož komitétu podobný telegram. — Posl.
dra. Pacáka došel tento telegram: Blahopře-
jeme Vám, slovutný pane předsedo, i váženému
klubu Vašemu vůbec a pánům členům komitétu
pro vodní dráhy a komise parlamentní i pá-
nům poslancům polabským zvláště k příznivému
vyřízení předlohy o vodních dráhách a regulaci
řek. Vykonali jste dílo veliké, hodné všestran-
ného uznání a trvalé vděčností. Komitět pr
regulaci a kanalisaci střední ho
Labo. Dr. Ulrich, předseda, Váňa, jed-
— Veřejná schůze žen z Mor. Ostravy
a okolí koná se v neděli dne 9. 1. m. o 3. hod.
odpol. ve velkém sále Národního domu v Mor.
doktor
Ulrich
Váňa
Posl
Kaizl
Pacák
Morava
Ostrava
Blahopra
národní dom
26
article
Ostravě. Slč. Eliška Machova z Brna pro-
mluví »0 výchově dítek a našich ná-
rodních povinnostec h«.
Z Mnichova, 6. června. (Zvl. telg.
»Nár. Lislů«.) Jako druhé oba české spolky
vykazuje i zdejší český »Sokol« zdárný vývoj.
K velikému sletu sokolskému v Praze odebere
se odtud 20—30 členů s předsedou spolku
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Dan-
dova z Drnova a pan Josef Hořejší, účetní
Spořitelního a záložního spolku velvarského, slaviti
budou sňatek svůj dne 10. června t. r. o půl 11. hod.
dopol. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
— Úmrtí. Včera zemřela pí. Kateřina Sud
ková roz. ze Schncebergu, vdova po hodináři. Po-
hřeb koná se dnes o 4. hod. odpol. z chrámu sv.
Jakuba na hřbitov olšanský.
— Starobní pojlšťování soukromého úřad-
nictva. Z Brandýsa n. L. se nám píše: Soukromé
úřadnictvo měst Brandýsa n. L. a St. Boleslavi se
usneslo dne 2. června 1901 na veřejné schůzi, svo-
lané za účelem pojednání o vládní předloze zákona
o starobním pojištění soukromého úřadnictva, na re-
soluci: »Soukromí úřadníci a úřaduíci ústavů veřej-
ných měst Brandýsa n. L. a Staré Boleslavi, shro-
máždění na veřejné schůzi soukromého úřadnictva
v Brandýse n. L., dne 2. června 1901 konané, po-
jednavše o vládní předloze na pensijní pojišťování
soukromého úřadnictva, vítají s povděkem krok vlády,
jimž se má soukr. úřadnictvu ve všeobecném zájmu
humanity postavení jeho v životě veřejném alespo
čáslečně zlepšiti zákonným upravením pojištění sta-
robního, invalidního, vdovského, pak pojištěním prot
nezaměstnanosti. Avšak v uvážení, že vládní před-
loha ministerstva dra. Körbra — dle níž pensijní
ústav pro všechny na říšské radě zasloupené země
zřízen býti má ve Vídni — směřuje k posílení
Machův
dan
Hořejší
svatý . Ludmila
Král
Sud
Jakub
Ostrava
Brno
Mnichov
Praha
Drnov
Olšanský
Brandýs
St . Boleslav
Stará Boleslav
Vídeň
Sokol
27
article
upevnění vídeňské centralisace a k uplatnění jednotné
dorozumívací řeči německé — prohlašujeme, že ná-
vrh ve formě té jest pro nás nepřijatelný, jelikož by
poměrům a potřebám soukromého úřadnictva českého
i ostatních neněmeckých národů naprosto nevyhovo-
val, ano po nabytých zkušenoslech spíše na úkor
byl. Uznáváme, že jedině zemské pensijní ústavy
se samostatnou neodvislou působnosti by potřebám
a poměrům soukromého úřadnictva jednotlivých zeml
vyhovovati mohly a proto žádáme poselstvo české
na radě říšské — nechtějíce se pouštěti do podrob-
ného řešení návrhu samého — aby veškerým mož-
ným důrazem a plnou energií se zasadilo, by zákon
o starobním pojišťování soukromého úřadnictva v tom
směru změněn byl, by pensijní ústav pro každé jed-
notlivé království a země na radě říšské zastoupené
se sídlem v hlavním městě zemském, se samostat-
nou neodvislou působností pod dozorem zemské po-
litické správy zřízen byl, po případě, aby pro ne-
dílně království české (Čechy, Moravu a Slezsko)
společný pensijní ústav se sídlem v král. hl. městé
Praze se založil. Úvahy o jednotlivých odslavcích
navrženého zákona ponecháváme si po slyšení od-
borníků podati pro dobu pozdější. Rovněž žádáme
poselstvo české na radě říšské, aby se vší možnou
energií zasadilo se o brzké vyřízení zákona o sta-
robním pojišťování soukromých úřadníků.«
— Rozpuštěná schůze. Uslavující valná hro-
mada Národního spolku českých techniků, kterou
měl spolek včerejšího dne zahájiti svou činnost, roz-
bila se z příčin čistě formálních. Po zahajovací řeči
člena svolávacího komitétu p. Kretšího rozpředl s
o volbu předsedy schůze spor, jenž nabyl takové
ostrosti, že jednání učiněno nemožným a schůze
musila býti rozpuštěna.
Čecho
Kretší
Morava
Slezsko
národní spolek český technik
28
article
— Královská česká společnost náuk (třída
malh.-přírodn.). V pátek dne 7. června o 5. hodině
odpolední bude přednášeti prof. F. Tilšer: » Kdo
hlásá pravdu, zda Kant, či Lamnarck a Monge ?
Třídní tajemník předloží práci p. J. Rohlen y
»Druhý příspěvek k poznání českých trav.« Tiskem
nově vyšlo: Schwind: O riasových útvarech pří-
mořských; Votoček a Šebor: O elektrolyt. mo-
difikaci methody Sandmeyrovy; F. K. Studničk at
Přispěvek k morfologii optiku; Barvíř: O epidotu
od Jilového: Palacký: K rozšíření chudozubých
ssavců; Mencl: Anastomosy buněk gangliových
rejnoka. Společnost povolila subvenci na vydáni
díla prof. dra. Vejdovského a dra. Mrá z ka
»Oběh centrosomu během oplození a při dělení bu-
něčném.
F Tilšer
Kant
Lamnarck
Monge
J Rohlen
Votoček
Šebor
F K Studničk
Přispěvek
Barvíř
Mencl
profesor
doktor
Vejdovský
Palacká
29
article
— Školní spořítelny nebyly nikdy učitelstvem
naším jako »zvláštní« ústav podporovány, pouevadž
již nyní každý učitel má s nezbytnými listinami
»úřadnimi« a se sešity a listy a potřebami žakov-
skými tolik starosti, že k žadné nové, tím méně
zodpovědnosti plné, nemůže se odhodlati. V tom
ohledě více mohou činiti učitelé jiných státův
evropských, které obmezily administrativu na věci
nejnutnější a zařídily ji co nejjednodušeji a výbor-
nýmí učebnicemi a návody a pomůckami, v duchu
čavových potřeb zpracovanými, sprostily učitele po-
vinnosti, by sám s obtíží shledával, čeho k vyučo-
vání mu potřebí, jako se u nás děje při osnovách
z let sedmdesátých a při návodech jen pro připad
požáru a pro třídění zpěvu... Ostatné pro spořivost
má naše žactvo spořitelny poštovní, kterých
hojně užívá a do nichž samo peníze ukládá —
jedna z tak sporých příležitostí, kdy může v samo-
statném vystupování »na úřadé« se cvičiti. A jistě
nové čítanky povzbudí také novými články ke zmí-
něné ctností, která ovšem se obmezuje u naší mlá-
deže dobrým využíváním peněz, na př. za dobrou
knihu. Ze snah p. kontrolora J. Zehnera o zvýšení
spořivosti děti školních doporučujeme zejmena onu,
která se týká zakupování úsporných lístků, pro něž
sestavil účelnou obálku, od místních rad školních,
kteréž by sloužily za odměnu pro řádné žáky a na
něž by mohly stačiti prostředky i chudých obcí.
J Zehner
30
article
— Lékařská prohlidka děti, které mají býti
vyslány letos na ferialní osady, konati se budev
tomto pořadu vždy o 5. hod. odpol. v měšť. škole
divčí ve Školské ulici v Praze: V sobotu dne 8. t. m.
dostaví se dívky pražských, vinohradských, karlfn-
ských, smíchovských, žižkovských, libeňských a vršo-
vických škol; v pondělí dne 10. t. m. dostaví se žáci
všech středních škol, potom žáci obecných a měšt.
škol kariínských, smíchovských, vinohradských, žiži
kovských a vršovických; v úterý dne 11. t. m. žác-
obecných a měsťanských škol pražských a libeň-
ských. Děti dostaví se v čas a pouze ty, jež budou
prostřednictvím ředitelstev k prohlídce povolány.
— Očkování ditek v Praze. S veřejným očková-
ním dítek i dospělých, ke kterémuž se upotřebí výhradně
jen očkovací látky zvířecí, započne se dnem 8. června
o 2. hodině odpolední a bude se pak ve výkonu
očkovačím pokračovati každou sobotu vždy odpůldna
až do 13. července a pak od 7. září až do 21. záři
od 2 hodin. Očkování obstarávají bezplatně městští
okresní lékali: V obecné škole na Rejdišti v č. p.
82—I. (farní okresy u M. B. před Týnem, u sv. Havlaa
u sv. Františka; pp. okr. lékaři MUDři. Brummel a
Klíma). V opatrovně u sv. Jakuba v č. p. 700—I. (farní
okr. u sv. Haštala, sv. Jakuba, sv. Ducha a sv. Jiljí; pp.
okresní lékaři MÚDři. Prokeš a Ploc). V obecné škole
u sv. Vojtěcha v č. p. 202—II. (farní okresy u sv.
Vojtěcha, u Nejav. Trojice ve Spalené ulici a u Panny
František
MUDř
Brummel
Klím
Jakub
svatý . Jakub
svatý . Jiljí
Prokeš
Ploc
svatý . Vojtěch
školský ulice
Praha
Rejdiště
Spalený ulice
33
title
Marie Sněžné: pp. okresní lékaří MIUDřÍ. Reicherta
Marie
Reichert