ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ffa84210-660c-11dc-bd4d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: place 44, person 80, work 2, org 11
1 masthead
7 června 1901. Císlo 155.
2 masthead
NÁRODNÍ STY
3 masthead
Strana 3
4 article
Zabývaje se programem schůze, podává řečník dalši doklady ke stížnostem, proneseným na prác v trestnicích. Při soutěži o jistou veřojnou dodávku velkokapitalista zvílězil nad maloživnostenskými offe- renty velikou lácí své nabídky, o dvě třeliny lev- nější. Ukázalo se, že offertu tak levnou mohl podat jen proto, že si byl dříve zajistil provedení offero- vané práce v trestnici. Rečník poukazuje pak na lepší jednání německ vlády vůči domácímu živnostnictvu. Kdežto u nás erár žádá od živnostnictva výrobky co nejlevnější dává vláda v Německu přednost výrobkům umělým Tím způsobem povzneslo se na př. umělé zámečnictv a umělé kovářství v Německu na první místo v kon kurenci světové a zůstalo přece v rukou malovýrobců Dosavadní zkušenosti ukazují cestu, kterou řemeslni- ctvu jest se bráti dále: je nutno soustřediti síly a spo lečným postupem čeliti odpůrcům, přirozeným a fakci- osním. (Výborně!)
Německo
5 article
Pan Huml si ztěžuje na jednání odváděcích kon isí, jimž živnostníci, kteří zpracovali erární do- dávky obuvi, výrobky své odváději. Komise ty, patrně na předpis kruhů nadřízených, počínají si byrokrati- cky. Tak na př. hejtman při jedné takové komist vrátil obuv, která prý nevyhovovala předpisu, vskutku však byla lepší než předpis žádal. Ku přijetí této zlepšené obuvi bylo třeba ministerského svolení. Loni byla při odvádění obuvi pro vojenský erár zavedena novota: obuv se vážila a jakmile neměla předepsanou váhu, buď že byla těžší nebo lehčí, byla vrácena. Na základě zkušeností žáda řečník, by erární komise pro přijímání vojenské obuvi byly sestaveny nestranně a aby byly složeny ze skutečných odborníků. Zá- stupcové eráru smluvi ceny s velikými konfekcionáři Ti mají v rukou nejen ceny obuvi, nýbrž i ceny koží Výsledek je, že maloživnostníci jsou velkokapitalisty vykořisťováni. Proti tomu žádají za ochranu. (Sou- hlas.) Pan Vrána líčí zkušenosti, kterých nabyl jako předseda družstva obuvníků, jež už devět roků se účastní dodávek pro erár. Nesdílí názor referenta. který erární dodávky ličil jako útočiště řemeslnictv v případech nezaměstnanosti. Je dobré, dodávek s účastniti, ale je třeba domáhati se při tom nápravy všude, kde je jí třeba.
Huml Vrána
6 article
Živnostníku musí býti jasno, co se od něho žádá, a čemu má vyhověti. Vzorek, jejž řemeslníci obdrží z monturního skladiště, mnohdy neshoduje se s předpisem theoretickým, jejž rovněž řemestník do- stane. Čím se má řemeslník říditi? Pracuje li dle vzorku, vrátí se mu dodaný výrobek proto, že nevy- hovuje předpisu; řídí-li se řemeslník předpisem, vráti se mu výrobek proto, že se liší od dodaného vzorku. Řečník uvádí na dotvrzení svých výkladů dra stické doklady. Pak zmiňuje se o loňském přijímání erární obuvi. při němž obuv byla vážena na lékárnické váze. Pr rozdil váhy o 2, 11/2, ba i 1 dekagram vzhledem k váze theoreticky předem stanovené byla obuv vrá cena. Erární komise ani si nevzpomněla, že živnost níci mohli hračkon způsebiti, aby odevzdaná obu byla těžší; stačilo, aby ji na chvilku namočili. A komisi zase ani na mysl nepřipadlo, že obuv, ne založíli se do skladiště úplně suchá, bude tan ples- nivěti. Rečník poukazuje pak na způsob, jakým o b ee pražská zadává práci obuvnickou a výslovuje se proti dílnám ve vychovatelně v Libni- Co se týče výplaty za dodávky vojenské, žádá řečník, aby se vedle kolkovaného účtu nežádala ješte kolkovaná kvitance. Kvitanční kolky na dodavku 5000 párů obuvi stály až i 120 zl. Řečník žádá, by si živnostnictvo při dodávkách erárních počínalo vesměs s plnou svědomitostí a tak znemožnilo jakékoli výtky.
Libeň dekagram
7 article
Velice drastickým případem dokládá pak řečník jak živnostnictvo bývá časem poškozováno soudn dražebnou, která vlastně byla zřízena n ochranu stísněných malých lidí proti chabrusu. Pří pad je následující: Právě nyní oznámen je prode 1490 párů obuvi ve staroměstské dražebně. Pražšt obuvníci podali na tento prodej stížnost zemskému soudnímu radovi p. Spěšnému, který je chéfem správy dražebny. Vyšetřili pak, že obuv na prodei ve dražebně vystavená pochází z Brna a to z kon kursu tamní továrny. Do této konkursní massy na- leží 7000 párů obuvi. Správce konkursní podstaty obrátil se na ministerstvo spravedlnosti se žádostí svolení, aby obuv tu bylo dovoleno prodávati v jednotlivých dražebnách ve městech zemí na řišské radě zastoupených. Výnosem ministerstva spravedl- nosti ze dne 29. května bylo jmenované žádosti vy- bověno. (Hlučný odpor. Zeměpanský komisař za kročuje, ale odpor se ještě zmahá. Teprve po chvíl se ulišuje.) Zmíněným výnosem ministerstva spravedlnosti nařizuje se také správě pražské dražebny, by doda nou ji obuv prodávala za odhadní cenu 41/2 až 5 k V pražské dražebně byla obuv ta rozložena na 2 lavicích; lidě z ulice přicházeli, obuv zkoušeli n nohu a kupovali. Zástupcové pražského obuvnictva vyžádali si v té věci od posl. Březnovského inter pellaci v poslanecké sněmovně. Za pohnutí účast níků konstatuje řečník dále, že ve výnosu minister stva spravedinosti obsaženo bylo i ustanovení kdyby některý druh obuví v dražebně k prodeji vy slavené nešel na odbyt, bude sem poslán jiný druh který na odbyť jde.
Spěšný Brno poslanecký sněmovna
8 article
Tak se jedná s naším maloživnostnictvem. Pa není divu, že jsme pessimisty. Řečník žádá při tomné poslance, by se vším úsilím pracovali k na- pravě. (Výborně! Potlesk.) Pan Jaroslav Horák mluví o živnosti řeznick a jejím poměru k dodávkám. Když dodavku masa pro pražskou posádku obdržel p. Zippe z Mimoně. povatal takový odpor mezi řezníky pražskými, že Němec Zippe sám se jí vzdal. Ale řezníkům de- taillistům se ani potom nedostalo dodavky žádné.
Horák Zippe Mimoň
9 article
Chytili ji velkokapitalisté nam nepřátelšti, kteří se skryli za jednoho městského radu, jejž řečník ne- chce jmenovati. Jiný městský rada řekl, že pražští řezníci nejsou s to, by dodavku obstarali; musí prý ji dostat kapitalista. (Projevy nevole.) Když se na řečníka z několika stran nalehá, by jmenoval jmeno městského rady jmenoval pána Rabana. Rečník praví dále, že nastoupiv jako záložník vojenské cvičení, přesvědčil se osobně, že maso nyní dodá- vané nemá té kvality, jakou mělo maso dříve. Rečník stěžuje si dále na zadávání dodávek pro úslavy zemské; také mensa academica počíná si při nákupu masa způsobem, s kterým řečník není jako maloživnostník spokojen. A žádá, by aspoň samo- správné úřady učinily nápravu. Pan Jos. Fišer pronaší stížnost, že správa akademie hr. Straky pořídila si krejčího, který šije oděvy chovancům, ae také řediteli dru. Trakalovi. Řemeslnictvo musí žádati, by i tyto dodávky zadány byly řemeslníkům, majícím živnostenské oprávnění k samostatné živnostenské práci. Řečník si stěžuje dále, že svého času strhl na se velkokapitalista Skene dodávku prádla pro vojsko, kterou obstarávaly. dokud byla místní skladisté, tisíce rodin praci domací. Pan Vojt. Macháček mluví o dodávkách uzenářských, zvlaště pak o dodávce škvařeného sádla pro veřejné ústavy humanitní. I tyto dodávky osvo- jili si vělkokapitalisté, kteří je vyřizují zbožím uher- ským a americkým. V pražské nemocnici uživají sádla amerického, kdežto pražští uzenáři nemohou sádlo domácí odbýti. I zde marně dosud bojuje maloživnostnictvo proti hrabivosti velkokapitalu. Rečník taktéž žádá za pomoc pro maloživnostnicivo.
Raban Jos Fišer Straka krejčí Macháček
10 article
(Souhlas.) Posl. red. Anýž: Od mnoha let sleduji, třeba tiše a nepozorovaně, celý obor otázek živnostenských. S plným zájmem sledoval jsem také dnes obsah všech řečí zde pronesených. Nemohu než litovali, že stížnosti zde pronesené nepronikly dosud v plné formě do vší české veřejnosti. Musíme se tedy sta- rati, by pronikly na ta místa, kde příslušným čini- telům náleží povinnost, co nejvážněji si jich po- všimnouti a pak dle práva a spravedlnosti zakročiti. (Výborně ) Četní faktorové v zemi i státu aspoň formálně uznávají, že musejí býti střední stavy zachovány. aby byl zachován stát. Co se týče specialně otázel dnes zde ventilovaných, dlužno přiznati, že ani otázka vojenských dodávek, ani otázka práce v trest- nicích, ač obě mají nemalou důležitost pro živnost- nictvo, v zákonodárných sborech nebyly dosud pro- jednány tak, jak věc sama toho vyžaduje. Stát je zřízením občanstva, kteréž má určitě vymezené povinnosti, jež také vykonává, avšak vůči témuž celku ma též svá práva, která zase pro n
Posl Anýž
11 article
mají býti vykonávána. Dosud však splňuje se čás první, která se týká povinnosti občanů: občané od- vádějí daň z majetku, práce i krve, ale povinnos státu k nim na stejné výši nestojí. (Výborně!) Stá měl posud na zřeteli ponejvíce jen úkoly určitého druhu. Vedle germanisace a centralisace věnována přední pozornost stavu, který ničím konkretním n přispívá k rozvoji státních sil, ale všechno téměh okkupuje. (Výborně ) Řečník za stálého souhlasu pojednává o mili tarismu ve státě rakouském a porovnává jeho význam se stavy jinými .. Předsedající p. Šafr žádá řečníka na výzv zeměpanského komisaře, by tímto směrem nepo kračoval. Posl. Anýž: Musím se přece zmíniti se vše obecného stanoviska o vojenství a jeho významu pr hospodářské a kulturní poměry celé říše. Ostatnějpan komisař ví, co jest mu činiti, a já rovněž vím, c mám dělat. (Pokračuje): Mám za to, že v této říši kde jednotlivé stavy jsou vyvyšovány . ..... měla by konečně nastati řádná náprava, vrcholící v spravedlivém rozdělení práv i povinnostI...... ... (Výborně!) Řečník mluví dále o poměru vojenské správy vůči občanstvu a poukazuje pak na státy jiné, ze jmena sousední Německo, jakož i na způsob, jakým vojenské dodávky zařídili tam. V Německu zku šenosti, jichž se pozorováním a úvahami nabude vedou k reformám. Děje se tak i u nás? . . . .
Šafr Posl Německo
12 article
Před několika léty dokázal jsem před soudem porotním, že dodávka pekařského zboží svěřena byla velkokapitalistovi, a že tuto dodávku nedostal živ- nostník, který nechtěl překupníkovi zaplatiti 3000 zl. (Slyšte ! Pohnutí.) K důkazu měl jsem k disposici i směnku kterou onen spekulant zaslal zmíněnému živnost níkovi s dopisem, ve kterém stálo: buď podepíšete a zaplatíte 3000, neho dodávku nedostanete. Český živnostník — v Kutné Hoře — nezaplatil a dodávku nedostal. (Pohnutí.) Ale ani takové případy nebyly vojenské správě výstrahou, ač se při nich přihodily věci více než nápadné, ač se poznalo, že se na pevnosti a důle- žité stanice dodávala stuchlá mouka a že se vůbec dodávalo špatné zboží. To jsou nedostatky, které pro moderní válečnictví by mohly býti přímo osudné které by mohly svou měrou přispěti ke katastrofe pro celou říši. Když vojenská správa může si zí- skati důkazy o podobných zjevech, pak je hříchem, jestliže stesky, které byly předneseny v delegacích na zemském sněmu, jakož i případy, jež se odehrály v soudní síni, neměly tolik vlivu, aby se zjednala náprava. Při různých příležitostech vyšlo na jevo, že vo jenská správa trvá na tom, že s velkými dodavateli se snáze jedná, než s mnoha dodavateli menšími Vůči tomu namítáme my, že je úkolem jejím vyho věti hospodářským poměrům producentů v říši, ni koli vlastnímu pohodll.
Kutná hoře
13 article
Pokud se týče prací v trestnicích, vím z infor mací z dobrého pramene pocházejících, že v Praze na př. celé jedno odvětví řemeslné práce bylo pra- cemi v trestnici na Pankráci zničeno. V této trest- níci provádí se výroba kartáčů, se kterou živnost- níci pražští přírozeně konkurovati nemohou. V zá- sadě tuto záležitost lze rozřešiti jedině tím způso- bem, aby práce v trestnicích nebyla v ničem n úkor řádnému živnostnictvu. Nemůže býti úkolem státu, by ožebračil. řádné a poplatné občany tím, že by zjednával pohodlnější živobytí lidem, kteří se pro vinili na lidské společnosti. Takový system je po- chybný, a ti, kteří k němu radí, přicházejí s radou špatnou, která státu věru neposlouží. (Souhlas.) Dovolte, bych se nyni zmínil o záležitosti for mální: o otázce, jakou měrou mohou míti zástup- cové lidu ve sborech zákonodárných a samospráv ných vliv na potřebnou a žádoucí úpravu poměrů Vliv příslušný mohou míti tím, že se opírají o volič stvo a o jeho práva. Ale voličstvo musí jako svo zástupce zvoliti si muže, kteří k funkci členů zakono dárných anebo samosprávných sborů mají potřebnou věcnou znalost a osobní způsobilost a jimž nechyb ani potřebné rozhodnosti a vytrvalosti. Ale je třeba také konstantní součinnosti vaší Kdybych v tomto oboru učiniti měl konkretní návrh řekl bych, že je třeba, aby každé odvětví naší české živnostenské a řemeslné práce vyšetřilo konkretní své potřeby a sestavilo svoje stesky a přání, ať se týkají na př. dodávek pro stát, zemi nebo obec, nebn ať se týkají činnosti toho onoho jednotlivce, poško- zujícího celek, projednalo se svými zástupci ve zmíněných sborech a pak výsledek zevrubnýcha svědomitých porad těch předneslo na příslušných místech jako svoje požadavky.
Praha Pankrác
14 article
Co se týče sněmu království českého, působnost jeho je, bohužel, ve věcech živnostenských tak velice obmezena, že při velkých otázkách musí se obmeziti jen na resoluční návrby. Tím fakticky nepořídl se ničeho tam, kde je potřebí akce zákonodárné. A t začasté je přespříliš pozvolná, jedná-li se o naše vý robní vrstvy. Něchci se vyslovovati nikterak proti dělnictvu. jež v celku našeho národa musí míti podmínky své existence; ale je anomalií, když těm, kteří mu po skytují práci a výživu, péče potřebná se nevěnuje. Máte svou organisaci, která snad by mohla pro naše kollegy v samosprávných a zákonodárných sbo- rech připraviti legislativní materiäl, sestavený c možná podrobnými poradami vašimi. Uskuteční-li s tento projekt, pak nestane se, co se v jiných oboreeh stalo, že různým akcím dostalo se výtky nepřipra- venosti a rychlosti. Že v české delegaci je celá řada poslanců, kteří jsou vždycky ochotní v těchto otázkách dáti do slu- žeb živnostnictva všechny sily a vědomosti své,o tom nechci mluviti, poněvadž myslím, že více pro- spějí živnostnictvu ti, kteří pro ně vykonají positivní čin, nežli ti, kteří mají plná ústa frází, ale skutkem ničeho prověsti nechtějí, nebo nedovedou. (Výborně Hlučný potlesk). Zemský inspektor stravoven p. Lenz mluví pracích v trestnicích. Staly se pokusy za nedostatku zemědělského dělniciva užiti trestanců ku pracím ze mědělským. Dosavadní pokusy se osvědčily, tak že byly rozšířeny na trestance při soudech okresních, na př. v Mostě, Litoměřicích. Lze očekávati, že v po- kusech těch se bude pokračovati. Rečník rozvádí pak myšlenku, která směřuje k tomu, by hnanci postrkem byli vodění k zemědělské práci, kdežto nyní dová- ženi jsou do svých domovských obcí přímo.
Lenz Most Litoměřice
15 article
Dále promluvil živnostenský instruktor p. dr Polák, který se svého stanoviska rozhovořil seo poměrech v našem živnostnictvu. Pan Zelenka pronesl faktickou poznámku, v které pronašel různé stesky proti zadávání prací obci pražskou. Další poznámky učinili pp.: Kareš, Ro- senkranz, Myslivec (redaktor »Katol. Listů«), posl Březnovský, Humi, posl. Anýž a p. Průša, jenž na- vehl tuto resoluci: Řemeslnictvo a živnostnictvo král. hlav. města Prahy a předměstí, porokovavši na veřejné schůzi živnostenské dne 5. června 1901 »0 dodávkách erárních a jiných veřejných, jakož i o práci trestnicích a veřejných ústavech«, usneslo se na následující resoluci Těžce neseme, že z dodávek erárních, jmenovitě vojenských, pořád jen tak nepatrná část vyhražena zůstává maloživnostnictvu, a že i z jiných veřej- ných dodávek bývá maloživnostnictvo vylučováno nebo aspoň nabytí jich stěžováno; trpčeji však ještě žalujeme do způsobu přijímání odváděné práce a do překážek, jež i nejsolidnější práci řemeslne v cestu jsou kladeny. Neméně bolestně se násdotýká, že přese všecky stiž nosti dosud odstraněna není křiklavá konkurence která se nám působí zadáváním řemeslných prací do trest nic, jakož i prováděním jich ve veřejných ústavech státních, zemských, okresních, obecních i jiných vlast ními zřízenci s opomenutím a na úkor domacích daně a všeliké přírážky platících samostatných živnostníků. Žádáme co nejdůtklivěji, aby konečně ve smě- rech těchto náprava se stala, ukládáme zemské jednotě živnostenských a řemeslných společenstev v království českém, aby tento veřejný appell na místech, jichž se týče, přednesla, a očekáváme, ž appell náš bude od nich nejen slyšán, ale i uznán. Resoluce byla jednoblasně přijata s dodatkem týkajícím se prodeje konkursních mass dražebnam
Polák Zelenka Kareš ro Březnovská Humi Anýž Průša Praha
16 article Na to byla schůze o půl 1. s půlnoci skončena.
Na to byla schůze o půl 1. s půlnoci skončena. Návrh na zrušení okres. stravoven. (Úvaha od JUC. Jos. Podolá ka.) Podivno opravdu, jak mnoho nepřátel maj okresní stravovny. Z počátku nevražili na ne mnozí občané, nemající smyslu pro tyto nove lidumilné ústavy. Nespokojenost svou dával (a namnoze ještě dávají) na jevo stereotypním výrokem: »Eh, co já mám platit na takov tuláky !«. Jiní zase horšili se na okresní stravovny z toho důvodu, že zřízením jich přibylo okres- ním výborům a zvláště okresním úřadníkům mnoho práce beze vší náhrady (což jest ovšem pravda). Mnozí také neshledávají užitečnost stravoven v náležitém poměru k nákladu, jaký se ved na zřízení a udržování jich. A konečně vystupují proti nim často i listy dělnické a to namnoze z malicherných příčin na př. pro to, že v jisté stravovně postaral se energický správce stravovny o vyčistění jednoho nečistého a nestydatého cestujícího poněkud drastickým způsobem.
17 article
Nejnověji vyskytl se však nebezpečnější nepřítel všech předehozích: jistý okresn výbor. Rozesílá právě všem okres- ním výborům dotazník, jak se kde okresní stravovna osvědčila a dokládá, že před loží sněmu král. českého petie na zrušení stravoveln. Věc není síce ještě akutní, zasluhuje však náležitého povšimnutí. Řečený okresní výbo neuvádí dosud žádných důvodů pro svou akci, nemůžeme jich tedy vyvraceti a musíme jen s povšechného stanoviska hájiti existenci okres- ních stravoven. Především dlužno uvěsti, že úspěšnost užitečnost stravoven (v království českém jich máme dnes 249) nelze dle toho posuzovati jsou-li s nimi všechny okresní výbory, resp. veškeré občanstvo, spokojeny. Stačíť zajisté je-li většina okresních výborů s výsledkem stravoven uspokojena. Ale ani většina nespoko- jených okresů nemohla by dnes vhodně a spra- vedlivě v této záležitosti rozhodovati: jedná se tu o mladou instituci, trvající teprv 5 let. Máme mnohá nákladná zařízení, trvající již kolik deseti- letí a přece nemůžeme dnes ještě řící s napro- stou jistotou, zda jsou nám ku prospěchu či na škodu.
18 article
Námitku o nepoměrném nákladu na str- vovny vyvrátíme velice snadno. Dovedl-li se onen okres v zájmu hospodářů a několika povozníků (asi pětiny poplatníků okresních) zříci značného příjmu z okresních mýt a jestliže okres dále mohl pro pohodlí občanstva platiti ročně z erár ních mýt mnohem větší obnosy (okres pardubický 5800 zl. ročně), tedy může zajisté pro pohodi a bezpečnost veškerého obyvatel- stva nésti poloviční náklad na dobrou humann instituci. Nechtěje čtenáře obtěžovati obšírnými dáty. podotýkám, že okresní stravovny na Pardubicku a v jiných známých okresích velice dobře se osvědčily a že obecenstvo s výsledky jich p sobnosti je naprosto spokojeno. Nyni pak, kdy ve stravovnách jso zřízeny ústavy pro bezplatné zpro středkování práce, jest užilečnost stra voven tím patrnější. Všeobecně uznává se veliký úspěch stra voven v tom směru, že zamezily žebrotu a zvlá ště tuláctví mladých (majetku i životu nebezpeč ných) lidl. Kde tento příznivý výsledek se nejeví, tam to zavinily politické orgány a samo obecenstvo, které z pohodli a trestuhodné netečnosti trp podomovní žebrotu a dává almužnu mladým tu lákům, maříc tak účel okresních stravoven. Není nám známo, zda dotýčný okresní vý bor hodlá navrhnouti zřízení jiné instituce na místo okresních stravoven. Tolik však jest dnes jisto, že pro cestující dělnietvo musily by se zříditi nějaké podobné ústa v a tu myslím, že by to nebylo ani v zájmu okresů, ani dělnictva podníkatí znova nějaké jiné experimenty. Proto také očekáváme, že se všecky okresní výbory vyslovi proti zrušení okresních stra voven.
Pardubicko
19 article
Zároveň však neváháme projeviti některe výtky a slesky, jež vedou se tu a tam na zemské inspektory stravoven. Tito, opi- rajíce se o zemský výbor, činí často disposie v okresních stravovnách proti vůli okresních vý borů. Tak na př. chtěl jistý zemský inspektor prověsti proti vůli evangelického okresního vý boru, aby v místnosti stravovny na náklad okresu pořízen byl krucifix. Jinde zase škorpil se dlouho inspektor s okresním výborem ve příčině stavby budovy pro okresní stravovnu, diktuje okresnímu vý boru, jak a jakým nákladem má se budov ta zříditi. Mnohé okresní výbory roztrpčuje také na- kazování zemských inspektorů, co všecko má se pro cestující vařiti. V této příčině musíme dáti stěžovatelůn za pravdu a sico z toho důvodu, že účelem stravoven jest poskytovati chudým dělníkům práci hledajícím po několik dní bezplatné pří střeší na noc a za dne nejnutnější stravu. Řádný dělník, dělník opravdu práci hleda- jící, uznává dobrodiní stravoven, ačkoli jich méně použivá, poněvadž brzy práci si najde. Jen méně způsobilí dělníci a takoví, kteří po práci přiliš nebaží, používají delší dobu stravo- ven, takže znají nazpaměť instrukce opatrovníků stravovenských a ve stravovnách si velmi drze počínají. Nu a pro takovéto lidi zařízovati stra- vovny s nějakým komfortem pokládáme za ne- místné. Minuli bychom se tím s úče- lem stravoven, dělajíce sam z mnohých dělníků tuláky! Než i přes některé odůvodněné stížnosti nesmí se instituce okresních stravoven šmahem odsuzovati. A jestliže někde dovolí si některý zemský inspektor jakýkoli přehmat, tedy zajisté zemský výbor zjedná příslušnou nápravu.
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“ — Soud radikála o radikálech n říšské radě. Známý radikální publicista, bo- jovný vídeňský dopisovatel býv. denníku »Radi kální Listy«, redaktor pan Janča, napsald »Ostravského Denníku« článek o příbězích a po měrech v poslanecké sněmovně říšské rady, ve kterémž — mluvě o radikálních poslancích če- ských — takto se pronáší: »Zasedání posla- necké sněmovny, jež se blíží ke konci, přinesl nám vzhledem na domnělé české radikály velke sklamání. Přišedše na říšskou radu, byli jako nováčci úplně slepí. Čekalo se, jakmilesi zvyknou na půdu parlamentní, že oživí mla- distvým ohněm činnost českého zastupitelstva. Ale naděje ta klesala čím dále tím více a »ra- dikáli« konečně sami počali skládati veškeru svou naději na JUC. Choce, který byl vyhlédnu za nástupce Klofáčova ve skupině kladenské, Choc je dnes poslancem, ujal se opět a opět slova, ale že by tak byl učinil se zdarem, toho nemůže tvrditi ani jeho nejlepší přítel. Debatéři se všestranným vzděláním a s ohnivou— vý- mluvností scházejí vůbec domnělým českým ra- dikálům v poslanecké sněmovně. Radikalismu musí se opírati na prvém místě o hluboké vzdě- lání a vědění. Scházejí-li mu tyto první a takřk nejprimitivnější podminky, pak to vešker radikálničení není než hluchý a směšný bombast. Tento bombas může snad na nějakou dobu dostačiti něme- ckým radikálům, kteří opírají své ideje vše německé o mocné činitele doma i za hranicemi, ale on nedostačí členům národa, který prot všem mocným činitelům stojí ve stálém boji.
Hlídek Janča Choc Klofáčův necký sněmovna poslanecký sněmovna
21 article
Jelikož každému nebyla dána příležitost, abyse mohl vzdělati z mládí a zjednati si v mladších letech rozhled, potřebný politikovi, tedy ne zbývá, než aby nedostatek ten nahradil svou pili a vytrvalostí v letech pozdějších. U těeh však, kteří pode jmenem radikálů vtrhli n říšskou radu, postrádáme i tu píli a co ještě horší — i tu vytrvalost. Jest dobře pro každý národ, má-li své radikály; ale kdyby na říšské radě měl český radikalismus pohybovati se stále na dýchavičném nivenu, na kterém se pohyboval do dneška, pak lepší radikalní živly byly by nuceny, takového radikalismu se zříci. Nebot radikalismus, který ani takticky ani věcně ne- vyhovuje, jest horší nežli nej- horší opportunismus. Bez hněvu a vášně pronášíme tato slova. A pronášímeje proto dnes, poněvadž není vyloučena možnost že uplynutím jarního zasedání uplynou posla- necké sněmovně poslední doby idyllické a ž na podzim bude zástupcům národa našeho svěst
22 article
velmi ostré boje s německou hltavostí. Tu však bude třeba, aby každý zástupce národa vy- zbrojen byl k boji tomu všemi potřebným zbraněmi. V bouřlivých dobách minulého roku hrozil poslanec dr. Šilený vládě, že po Mlado- češích přijdou do sněmovny živly radikálnější a nesmiřlivější. Má-li hrozba taková míti účinek, musí radikální živly co do vědomi vyrovnati se aspoň Mladočechům, kdežto co do taktiky mus býti neůstupnější, bezohlednější a především velmi tvrdí a vytrvalí. Má-li mlti hrozba taková, pronešená už také ústy jiných mladočeskýeh poslanců účinek, pak český radikalismus nesmí býti uváděn nedostatkem vědě ní lidmi vice méně ku provozo ván praktické politiky nevyško lenými, vnevážnost. Především však ať si pamatují ti, kteří se na říšské radě z radikály považují: Radikatismus nestačí, za- hroziti a utéci!« — K tomuto soudu radikál ního žurnalisty bylo by zbytečno něco dodávat — Český továrník ve zněmčeném území. »Aussig-Karbitzer Volks
doktor Šilený Mlada
23 article
Zeitung« ze dne 5. t. m. jest celá u vy tržení. A co se přihodilo? Tučnými literam otiskuje obálku a adresu následujícího českého znění: »Ulinich a Nasty, továrna na stávkove zhoží. Slavný c. k. hlavní berní úřad v Úst n. L.« — Tato úslecká továrna na slávkon zboží velice se prohřešila, dopsavši česky v jisté berní záležitosti tamnímu bernímu úřadu. Ně- mecký plátek, který p. Ferd. Ullrichovi, chefu této firmy vytýká, že je fanatickým Čechem že s rodinou svou i s domácími lidmi přihlási se při sčítání obyvatelstva k obcovací feči české. posilá jej za to i s jeho závodem do Čáslavi Nevime, zdali zmíněná firma uposlechne zbož ného přání »Aussig-Karbitzer Volkszeitungu« Pan Ferd. Ullrich, jejž osud svého času zavál za zcela jiných poměrů do Ústí n. L., jest při činlivým průmyslníkem, který od tamějších Vše němeů doznával ode dávna dosti ústrkův, nie méně závod jeho, založený před dvanácti lety na nejsolidnějším základě, tou měrou rozkveu že jeho výrobky, které skoro výhradně u nás jsou v rukách německých, doznávají nejlepšího uznání i nepřátel, takže zaměstnává na 200 sil dělnických. Ačkoliv od ústeckých Všeněmeů podpory nedoznává, přece je jim trnem v oku Tedy pouhé české podání, česká adresa v zále žitosti daní na c. k. státní úřad ve zněm čeném území jest smířlivým pánům, kteří saždé chvíle pějí šalmaje o nutném sblížení se obou národnosti v Čechách, provokací. Tyto zjevy měly by našim obchodníkům býti pobídkou, aby snaživé české průmyslníky, kteří konají vlaste neckou povinnost a mohou je obsloužiti zbožím cenným a výborným, co možná podporovali.
Ferd Ullrich Čecho Čáslav Čechy Aussig Karbitzer Volkszeitung Zeitung
24 article
— Souhlasy s akcí poslanců českých strany svobodomyslné ve věcech vodních ces vyslovili: Obchodní gremium ve Vod- ňanech, obecní rada ve Vysoča- nech, okresní výbor v Mnich. HIra- dišti, žádající spolu provedení regulace Jizery od Turnova počínajíc, Zásobovací sp - lečenstvo pekařů v Praze, společ- nost pro průmysl chemický pr království české, Ústřední jed nota pekařů z Čech, Moravy a Slez ska, společenstvo kupců a obchod níků v Přelouči, městská rada kr městaRokycan, Obchodní gremi um v Blatné, obchodní gremium vRad nicích, rada král. města Písku, ko- mitět pro postavení ochranných hrází při dolním toku Vltavy od Vraňan po Mělník. — Všechny obee okresu kutnohorského zaslaly posl. dru. Bedřichu Pacákovi projev dlku za horlivou a vždy obětavou činnost jeho ve sborech zákonodárných a vyslovily mu, jakož celému klubu lidových poslanců českých úplnou důvěru se žádostí, aby k nastávajícím volbám sněmovním opětně přijal z jejich rukou mandát v ujištění, že Kutnohorsko půjde za ním s do savadní příchylností. — Posl. Kaftan a došel tento telegram: Blahopřejeme Vám k zdárnému výslodku Vaších dlouholetých velikých snab děkujeme vroucně za horlivou podporu a přízeň prokázanou životním zájmům našeho Polabl.
Pacák Posl Kaftan Vaš Vysoča Turnov Praha Čechy Morava Přelouč Blatná Písek Vltava Vraňany Mělník Kutnohorsko obecní rada
25 article
Komitét pro regulaci a kanali sa ci středního Labe. Dr. Ulrich, předseda, Váňa, jednatel. — Posl. dr. Kaizla došel od téhož komitétu podobný telegram. — Posl. dra. Pacáka došel tento telegram: Blahopře- jeme Vám, slovutný pane předsedo, i váženému klubu Vašemu vůbec a pánům členům komitétu pro vodní dráhy a komise parlamentní i pá- nům poslancům polabským zvláště k příznivému vyřízení předlohy o vodních dráhách a regulaci řek. Vykonali jste dílo veliké, hodné všestran- ného uznání a trvalé vděčností. Komitět pr regulaci a kanalisaci střední ho Labo. Dr. Ulrich, předseda, Váňa, jed- — Veřejná schůze žen z Mor. Ostravy a okolí koná se v neděli dne 9. 1. m. o 3. hod. odpol. ve velkém sále Národního domu v Mor.
doktor Ulrich Váňa Posl Kaizl Pacák Morava Ostrava Blahopra národní dom
26 article
Ostravě. Slč. Eliška Machova z Brna pro- mluví »0 výchově dítek a našich ná- rodních povinnostec h«. Z Mnichova, 6. června. (Zvl. telg. »Nár. Lislů«.) Jako druhé oba české spolky vykazuje i zdejší český »Sokol« zdárný vývoj. K velikému sletu sokolskému v Praze odebere se odtud 20—30 členů s předsedou spolku — Rodinné zprávy. Slečna Milada Dan- dova z Drnova a pan Josef Hořejší, účetní Spořitelního a záložního spolku velvarského, slaviti budou sňatek svůj dne 10. června t. r. o půl 11. hod. dopol. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Úmrtí. Včera zemřela pí. Kateřina Sud ková roz. ze Schncebergu, vdova po hodináři. Po- hřeb koná se dnes o 4. hod. odpol. z chrámu sv. Jakuba na hřbitov olšanský. — Starobní pojlšťování soukromého úřad- nictva. Z Brandýsa n. L. se nám píše: Soukromé úřadnictvo měst Brandýsa n. L. a St. Boleslavi se usneslo dne 2. června 1901 na veřejné schůzi, svo- lané za účelem pojednání o vládní předloze zákona o starobním pojištění soukromého úřadnictva, na re- soluci: »Soukromí úřadníci a úřaduíci ústavů veřej- ných měst Brandýsa n. L. a Staré Boleslavi, shro- máždění na veřejné schůzi soukromého úřadnictva v Brandýse n. L., dne 2. června 1901 konané, po- jednavše o vládní předloze na pensijní pojišťování soukromého úřadnictva, vítají s povděkem krok vlády, jimž se má soukr. úřadnictvu ve všeobecném zájmu humanity postavení jeho v životě veřejném alespo čáslečně zlepšiti zákonným upravením pojištění sta- robního, invalidního, vdovského, pak pojištěním prot nezaměstnanosti. Avšak v uvážení, že vládní před- loha ministerstva dra. Körbra — dle níž pensijní ústav pro všechny na říšské radě zasloupené země zřízen býti má ve Vídni — směřuje k posílení
Machův dan Hořejší svatý . Ludmila Král Sud Jakub Ostrava Brno Mnichov Praha Drnov Olšanský Brandýs St . Boleslav Stará Boleslav Vídeň Sokol
27 article
upevnění vídeňské centralisace a k uplatnění jednotné dorozumívací řeči německé — prohlašujeme, že ná- vrh ve formě té jest pro nás nepřijatelný, jelikož by poměrům a potřebám soukromého úřadnictva českého i ostatních neněmeckých národů naprosto nevyhovo- val, ano po nabytých zkušenoslech spíše na úkor byl. Uznáváme, že jedině zemské pensijní ústavy se samostatnou neodvislou působnosti by potřebám a poměrům soukromého úřadnictva jednotlivých zeml vyhovovati mohly a proto žádáme poselstvo české na radě říšské — nechtějíce se pouštěti do podrob- ného řešení návrhu samého — aby veškerým mož- ným důrazem a plnou energií se zasadilo, by zákon o starobním pojišťování soukromého úřadnictva v tom směru změněn byl, by pensijní ústav pro každé jed- notlivé království a země na radě říšské zastoupené se sídlem v hlavním městě zemském, se samostat- nou neodvislou působností pod dozorem zemské po- litické správy zřízen byl, po případě, aby pro ne- dílně království české (Čechy, Moravu a Slezsko) společný pensijní ústav se sídlem v král. hl. městé Praze se založil. Úvahy o jednotlivých odslavcích navrženého zákona ponecháváme si po slyšení od- borníků podati pro dobu pozdější. Rovněž žádáme poselstvo české na radě říšské, aby se vší možnou energií zasadilo se o brzké vyřízení zákona o sta- robním pojišťování soukromých úřadníků.« — Rozpuštěná schůze. Uslavující valná hro- mada Národního spolku českých techniků, kterou měl spolek včerejšího dne zahájiti svou činnost, roz- bila se z příčin čistě formálních. Po zahajovací řeči člena svolávacího komitétu p. Kretšího rozpředl s o volbu předsedy schůze spor, jenž nabyl takové ostrosti, že jednání učiněno nemožným a schůze musila býti rozpuštěna.
Čecho Kretší Morava Slezsko národní spolek český technik
28 article
— Královská česká společnost náuk (třída malh.-přírodn.). V pátek dne 7. června o 5. hodině odpolední bude přednášeti prof. F. Tilšer: » Kdo hlásá pravdu, zda Kant, či Lamnarck a Monge ? Třídní tajemník předloží práci p. J. Rohlen y »Druhý příspěvek k poznání českých trav.« Tiskem nově vyšlo: Schwind: O riasových útvarech pří- mořských; Votoček a Šebor: O elektrolyt. mo- difikaci methody Sandmeyrovy; F. K. Studničk at Přispěvek k morfologii optiku; Barvíř: O epidotu od Jilového: Palacký: K rozšíření chudozubých ssavců; Mencl: Anastomosy buněk gangliových rejnoka. Společnost povolila subvenci na vydáni díla prof. dra. Vejdovského a dra. Mrá z ka »Oběh centrosomu během oplození a při dělení bu- něčném.
F Tilšer Kant Lamnarck Monge J Rohlen Votoček Šebor F K Studničk Přispěvek Barvíř Mencl profesor doktor Vejdovský Palacká
29 article
— Školní spořítelny nebyly nikdy učitelstvem naším jako »zvláštní« ústav podporovány, pouevadž již nyní každý učitel má s nezbytnými listinami »úřadnimi« a se sešity a listy a potřebami žakov- skými tolik starosti, že k žadné nové, tím méně zodpovědnosti plné, nemůže se odhodlati. V tom ohledě více mohou činiti učitelé jiných státův evropských, které obmezily administrativu na věci nejnutnější a zařídily ji co nejjednodušeji a výbor- nýmí učebnicemi a návody a pomůckami, v duchu čavových potřeb zpracovanými, sprostily učitele po- vinnosti, by sám s obtíží shledával, čeho k vyučo- vání mu potřebí, jako se u nás děje při osnovách z let sedmdesátých a při návodech jen pro připad požáru a pro třídění zpěvu... Ostatné pro spořivost má naše žactvo spořitelny poštovní, kterých hojně užívá a do nichž samo peníze ukládá — jedna z tak sporých příležitostí, kdy může v samo- statném vystupování »na úřadé« se cvičiti. A jistě nové čítanky povzbudí také novými články ke zmí- něné ctností, která ovšem se obmezuje u naší mlá- deže dobrým využíváním peněz, na př. za dobrou knihu. Ze snah p. kontrolora J. Zehnera o zvýšení spořivosti děti školních doporučujeme zejmena onu, která se týká zakupování úsporných lístků, pro něž sestavil účelnou obálku, od místních rad školních, kteréž by sloužily za odměnu pro řádné žáky a na něž by mohly stačiti prostředky i chudých obcí.
J Zehner
30 article
— Lékařská prohlidka děti, které mají býti vyslány letos na ferialní osady, konati se budev tomto pořadu vždy o 5. hod. odpol. v měšť. škole divčí ve Školské ulici v Praze: V sobotu dne 8. t. m. dostaví se dívky pražských, vinohradských, karlfn- ských, smíchovských, žižkovských, libeňských a vršo- vických škol; v pondělí dne 10. t. m. dostaví se žáci všech středních škol, potom žáci obecných a měšt. škol kariínských, smíchovských, vinohradských, žiži kovských a vršovických; v úterý dne 11. t. m. žác- obecných a měsťanských škol pražských a libeň- ských. Děti dostaví se v čas a pouze ty, jež budou prostřednictvím ředitelstev k prohlídce povolány. — Očkování ditek v Praze. S veřejným očková- ním dítek i dospělých, ke kterémuž se upotřebí výhradně jen očkovací látky zvířecí, započne se dnem 8. června o 2. hodině odpolední a bude se pak ve výkonu očkovačím pokračovati každou sobotu vždy odpůldna až do 13. července a pak od 7. září až do 21. záři od 2 hodin. Očkování obstarávají bezplatně městští okresní lékali: V obecné škole na Rejdišti v č. p. 82—I. (farní okresy u M. B. před Týnem, u sv. Havlaa u sv. Františka; pp. okr. lékaři MUDři. Brummel a Klíma). V opatrovně u sv. Jakuba v č. p. 700—I. (farní okr. u sv. Haštala, sv. Jakuba, sv. Ducha a sv. Jiljí; pp. okresní lékaři MÚDři. Prokeš a Ploc). V obecné škole u sv. Vojtěcha v č. p. 202—II. (farní okresy u sv. Vojtěcha, u Nejav. Trojice ve Spalené ulici a u Panny
František MUDř Brummel Klím Jakub svatý . Jakub svatý . Jiljí Prokeš Ploc svatý . Vojtěch školský ulice Praha Rejdiště Spalený ulice
32 article
v čele.
33 title
Marie Sněžné: pp. okresní lékaří MIUDřÍ. Reicherta
Marie Reichert