1
masthead
6. června 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
title
Národní hospodář.
7
article
Všeobecné črty.
Všeobecné črty.
Laciná, dobrá výroba a snadný odby
byly vždy základními pilíři průmyslového i země-
dělského rozvoje.
Levné suroviny, paliva, možnost zužitko
vání továrních a hospodářských odpadků a levná
hnojiva, podmiňovaly lacinou výrobu; záruk u
dobrého odbytu byly výhodné dopravn
c osty.
Těmto připadalo za úkol zprostředkovat
výměnu mezi výrobci a konsumenty a proto
musily cesty takově, měly-li úkolu svému plnou
měrou dostáti, umožňovati výměnu tu při nej-
menších dopravních výlohách. Přispl-
valyť úspory na výlohách těch spolu ke zlev-
nění výroby, napomáhaly ji zvětšovati a omezo-
vati tak přístup cizího zboží na domácí trh.
Jako dosud u nás, byly i jinde zprvu že-
leznice výhradním dopravním prostředkem, na
nějž odkázány byly průmysl a zemědělství.
Avšak rozvoj v těchto oborech lidské činnosti
záhy počal na dopravu železniční klásti pod-
mínky, jimž nebyly tyto dopravní prostředky s to
vždy a všudy dostáti. Zejmena pokud se týče
požadovaných nízkých sazeb jsou dány železni-
cím jisté meze, které vyplývají z poměrně dosti
značných zřizovacích a provozovacích výloh
těchto komunikací.
8
article
Průměrná sazba 2 haléřů za tunu a kilo
metr je nejkrajnější mezl, při níž dopravu n
železnici ještě provozovati lze a to i tehdy.
když se vyskytují čelně veliké náklady an
dlouhé vzdálenosti.
s Snaha, dociliti co možná nízkých doprav-
ních nákladů, které zv áště na váhu padaly při
dopravách hromadných jako jsou na př. uhli,
suroviny, stavivo atd., obrátila pozornost k vod-
nim cestám.
Cesty ty nemohly ovšem poskytn uti vý
hodu rychlé dopravy, avšak u dopravovaného
po nich zboží okolnost tato nerozhodovala.
Úelu levné dopravy nemohly však poslou-
žiti vodní toky v přirozeném svém stavu. Hro-
mudná doprava zboží kladla požadavky co možná
velké výkonnosti vodní cesty, objemné ná-
klady vyžadovaly lodí většího ponoru a ježto
užitečný ponor v rychlejším poměru vzrůstá.
nežli vodní hloubka *), musilo se pomýšleti na
takovou úpravu přírozených vodotoků, kterou
bylo lze zjednati velké hloubky.
9
article
Sáhlo se ke kanalisaci čili splav-
ňování. Avšak takto vypravenými vodními
cestamí spojeny byly jedině ty obvody výrobn
a spotřební, které ležely v dopravních sférách
těchto nových komunikací. Velcí výrobní čini-
telé zůstávali na dále usazeni v blizkosti pánví
uhelných, aby při palivu pro potřebu průmyslo-
vou uspořili dopravních výloh. Měl-li se rozší-
řiti průmysl i na jiná místa a rovnoměrně roz-
dělen býti i na ostatní kraje, musilo se přistou-
piti ke zřizování umělých vodních cest, jakými
jsou průplavy čili kanály.
Takových cest stejně potřebovalo i země-
dělství. Nemělo-li právě králkého připojení ku
přirozené vodní dráze, bylo při odbytu svých
výrobků vždycky vázáno vzdálenosti. Prodejem
odkázáno na nejbližší okolí, nemohlo pro značné
výlohy dopravní soutěžiti výrobky svými na
tržištich vzdálenějších. Tyto vzdálenosti bylo
možno jedině pomoci průplavů hospodářsky zkrá
titi. V naší říši zamýšli se zříditi celá siť umě-
lých vodních cest a to:
I. Plavební kanál z Dunaje k Odře.
II. Průplav z Dunaje do Vltavy blíže Budě
jovic ústicí a v pokračování téhož kanalisace
Vltavy z Budějovic do Prahy.
III. Průplav, který by odbočoval z kanálu
dunajsko oderského a vedl směrem na Olomoue,
Choceň, Pardubice k Labi, kde by se připojoval
na trať této řeky, kanalisovanou až k Mělníku.
IV. Spojení průplavu dunajsko-oderského
s oblastí Visly a k řece Dněstru, kde je tatc
pro lodi splavnou.
Dunaj
Odra
Vltava
Buda
Budějovice
Praha
Choceň
Pardubice
Labe
Mělník
Visla
Dněstr
Olomoue
10
article
Průplav dunajsko oderský.
Průplav dunajsko oderský.
Sama vládní předloha doznává, že tento
kanál způsobil hnuti ve prospěch vyslavění sítě
vodních dráh v Rakousku. Tracy jeho byly ze-
vrubně a důkladně studovány. Poměrně přiznivé
technické podmínky tohoto průplavu, jakož i
okolnosti ve směru hospodářském výhodné při-
vedly průplav ten na první místo vládní
předlohy.
Kanál dunajsko-oderský odbočovati ma
z Dunaje nad Vídní a vedena jest odtud traea
jeho směrem severovýchodním přes Schönkir-
chen a Dürenkrut. k řece Moravě. V dalším
průběhu sleduje průplav údolí télo řeky pře
Hodonín, Uherské Hradiště k Napajedlům, kd
odbočuje směrem k Přerovu, přechází do údoli
Bečvy a končí ve velkém přístavu, projektova-
ném u Bohumína. Přímé vyůstění kanálu do
řeky Odry v projektu dosud obsaženo není.V
tom směru jest zapotřebí nejprv dohodnut
s vládou pruskou. Dále musí se upraviti dřív
čásť řeky Odry, která tvoří hranici mezi naším
a pruským Slezskem, a pak trať její na územi
německém až ke Kozlům, odkud teprve jest
Odra již kanalisovaná. Délka projektovaného ka
nálu měří 275 km.
Tracy
Rakousko
Dunaj
Vídeň
Morava
Hodonín
uherský Hradiště
Napajedla
Přerov
Bečva
Bohumín
Odra
Dürenkrut
km
11
article
Pokud se týče výškových poměrů této vodní
cesty má průplav začinati na kótě 160.0 a do-
stoupiti vrcholové trati na výši 286.1 m. Jest
mu tudíž přemoci při vstupu výšku 286. 1 —
160.0 = 126 m. na vzdálenost příbližných 215
km. a na sestupu na vzdálenost asi 50 km.
rozdíl úrovní 286.1 — 202.1 = 84 m., ježto na
výši 202.1 m. průplav končí.l
Ku přemáhání výškových rozdílů podává
technická věda dva prostředky. Jsou to k o mo
rová plavidla a lodní zdvih adiliar
Každý průplav, který přestupuje rozvodí
dvou toků, skládá se z řady vodorovných trati
čili zdrží, které v různých výškách nad sebou
jsou umístěny. Tam, kde se vždy dvě zdrž
spolu slýkají, povstává tudíž schod. Průplav v
svém celku je vlastně velkým vodním schodištěm.
Součet všech jeho stupňů v jednom smyslu
rovná se celkové výšce, již se má průplavem
* Náklad lodní, jaký připouští hloubka vody
1.6 m., lze zvětšiti o 35%, přibude-li hloubky o 0
metru a vzroste-li hloubka o dalších 0.2 m., můžem
již o celých 50% více naložiti.
km
12
article
dostihnouti, nebo ve smyslu druhém, s níž se
má sestoupiti.
V místech, kde na styku dvou zdrží zmí-
něné stupně povstávají, zřizují se plavidla.
Jim připadá za úlohu prostředkovati komunikaci
lodí přes řečený schod.
Plavidla, čili jak název jich komorová pla-
vidla blíže naznačuje, jsou zděné podlouhlé ko-
mory se stupňovitým dnem, jehož výška rovná
se právě výškovému rozdilu oněch zdrží, které
se na plavidlo připojují. Dělka a šířka komory
odpovídá vždy rozměru největších lodí, které
mají dopravu na průplavu obstarávati.
Na obou koncích svých je komora opatřena
vraty, jež sestávají obyčejně ze želoza a mohou
komoru dle polřeby ve spojení uvésti s nižší
nebo vyšší zdrží, nebo ji isolovati. Použivání
plavidla ku přepravě lodi přes zmíněný stupeň
děje se takto: Loď přicházející ze zdrže vyšší
do nižší nalezne vrata u komory zavřena. Voda
v komoře stojí níže, než v této zdrži. Aby lod
mohla do komory veplouti, zavrou se vrata na
straně spodní zdrže, otevrou se otvory, vedouci
z horní zdrže do komory, a tato začne se na-
pouštěti vodou. Přítok vody ze zdrže horní do
plavidla trvá tak dlouho, dokud se hladiny vody
v komoře a v horní zdrži nevyrovnaly, t. j.
dokud stejné úrovně jako ve spojitých nádobácl
nedostoupily.
13
article
Jakmile se tak stane, pomine přítok vody
do komory. Vrata, která dříve loď od komory
oddělovala, mohou se otevřiti, poněvadž voda.
stojíc před vraty i za nimi na stejné úrovni,
nepůsobí ze žádné strany přetlak, který by ote-
vření vrat ztěžoval. Otevření děje se jednodu-
chým mechanismem. Loď vpluje do komory.
Aby mohla na nižší horizont, z komory
vyplouti, musí se vrata, jimiž loď právě do ko-
mory vstoupila, za ní uzavřiti. Tím se loď o
obou zdrží, herní i spodní odděli. Na to se
začne voda z komory, kde stojí výše než ve
spodní zdrži, do této zdrže vypouštěti. S vy-
pouštěním klesá hladina a s ní i loď v komoře
tak dlouho, až se úrovně hladin v komoře a ve
spodní zdrži vyrovnajír Vrata na straně k této
zdrži se otevrou a loď může vyplouti z komory.
Rozdíl výškový je překonán.
Má-li loď ze zdrže nižší do vyšší trati stou-
pati, zařidi se věc podobně. Jsou-li vrata u
nižší zdrže otevřena, stojí tam voda na stejné
úrovní jako ve zdrži. Loď vpluje do komory.
Na to se za lodi vrata zavrou a ježlo jsou
vrala horní rovněž zavřena, začne se komora
napouštěti voďou ze zdrže, v níž stojí výše.
Napouštění trvá tak dlouho, až se voda v ko-
moře zvedne na úroveň zdrže, do niž se lod
ehtěla přepraviti. Vyrovnání hladiny vody v ko-
moře a ve vyšší zdrži dopouštěji otevření vrat.
jimiž loď komoru opustí a ve vyšši zdrži v plavbě
pokračuje.
14
article
Při plavbě pomocí komor dvě věci na první
pohled jsou patrny: ztráta čas u ve volné
plavbě čili zdržení, jaké přeprava lodi komorou
vyžaduje, a velká spotřeba vody, která
se vždy ze zdrže vyšší do plavidla musí na-
pouštét.
Co se týče zmíněného zdržení ve volné
plavbě, trvá toto u jednoho plavidla asi 20 min
Je-li tudiž počet takovýchto nucených zastávek
velký, má celkové zdržení na provozovací vý
lohy plavby škodlivý vliv; plavba je drahá
Z té přičiny přihlíží se všemožně k tomu, aby
se počet stupňů a tedy i plavidel na průplavech
na míru co možná nejmenší snižil. Avšak
stupeň, který se plavidlem překonává, nesml
jisté meze překročiti. Dnes považuje se u vět-
šiny odborníků výška 10 m. plavidlem ještě zu
překonatelnou, ačkoliv plavidlo s takovým stup-
něm čili spádem existuje pouze jediné ve
Francii na kanále St. Děnisském, a tedy dosta-
tečných zkušeností o přípustnosti tak velikého
spádu ještě po ruce není.
Představíme-li si, že projekt na průplav
dunajsko-oderský, který vypracovali Oelwe jn
a Pontzen r. 1873, má 84 plavidel, obná-
šelo by celkové zdržení volné plavby na kanále
takovém 84 X 20 = 1680 minut, čili 28 hodin.
Největší spád komor volen byl ovšem pouze
3.2 m.
Vadu soustavy komorových plavidel, která
vyplývá z velkého jich počtu, lze sice zmírniti
do jisté míry volbou většího spádu, neboť tim
vypadne počet komor menší, avšak s přibýva
jicím spádem roste zase spotřeba vody a tak
prostředky, které jeden nedostalek zažehnávaji
plodí tu druhý.
(Pokračování.)
Děnisský
Francie
St
15
article
Jednota průmyslníků v Praze a oko
konala dne 4. t. m. první schůzi nově zvolenébe
představenstva za předsednictví pana Emila rytíře
z Kubinzkých. V této rokovalo se na podnět
firmy M. Grab synové o novém stavebním řádu
města Prahy. Plzně a Českých Budějovic, kterýž by
zemským výborem sněmu král. českého předložen
Zprávu podal pan Emanuel Grab. jenž poukázal
že vzhledem na brzké svolání sněmu pozornes
zúčastněných kruhů se tím více obrátiti musí k to-
muto předmětu. Upozornil pak na akci v této zá
ležitosti, obchodní a živnostenskou komoru již pod-
niknutou a objasnil celou řadu nařízení osnovy zá-
kona. Osnova nebere žádného ohledu k potřebám
průmyslu. Předně bere se zřetel na estetické okol-
nosti, v druhé řadě na politiku ubytování a teprve
v poslední řadě dochází průmysl povšimnuti. O pře-
hledných plánech má podati své dobrozdání jury
z uměleů sestávající, kteráž oproti průmyslu se
as příznivě nezachová. Nejen novým závodům
ale i také v rozšíření se nálezajícím připravují se touto
osnovou veliké překážky: rozšíření trvajících prů
myslových podníků, nacházejících se v prvním pásmu,
jest prý vyloučeno. Oproti tomu ukládají se prů-
myslu v zájmu veřejném veliké oběti v příčině vy
vlastnění a výloh založení veřejných silnic a ná-
městí — ale pro dělnictvo průmyslové, zvláště pro
opatření levných bytů delnických, nečiní se žadné
opatření. Zpravodaj, rozebrav další body osnovy.
Emil rytíř
M Grab
Grab
Praha
Kubinzký
Český Budějovice
živnostenský komora
16
article
poukázal, že stavební činnost se takřka zrušujea
učinil návrh, aby vypracování důkladného dobro-
zdání tajemníkem Jednoty obchodní a živnostenské
komoře zasláno bylo a současně aby komoře vyslo-
ven byl dík a uznání za to, jak této zvlášť důležité
věci se ujala. Tento návrh byl po krátké době přijat
Na to předložil tajemník osnovu zákona stran poji-
štění soukromého úřadnictva k rozhovoru. Usneseno.
aby referát pana dra. Weila a dubata o těto záleži-
tosti odloženy byly do přiští schůzu
Výroční valná hromada České společ-
nosti národohospodářské v Praze bude se
konati v sobotu dne 8. června 1901 o 7. hod. večen
v místnostech obchodní a živnostenské komory
v Praze. Pořad. 1. Čtení zápisu poslední valné hro-
mady. 2. Přednesení jednatelské zprávy za rok
1900—1901. 3. Předložení účtů za rok 1900—1901.
Weil
Praha
Jednota obchodní a živnostenský komora
živnostenský komora v Praga
17
article
4. Doplňovací volba výboru, náhradníků a revisorů
účtů. 5. Stanovení příspěvku činných členů pro
správní rok 1901—1902. 6. Návrh výboru na po-
řádání dalších kursů národohospodářských. 7. Volné
návrhy, pokud byly nejméně 3 dny před konáním
valné hromady výboru písemně předloženy. Ze
zprávy jednatelské vyjímáme: Od doby
sjezdu národohospodářského z r. 1895 mnoho změ-
nilo se k lepšímu. Svědčí o tom celý náš ruch pod-
nikatelský z posledních let, který, zdá se, nadobro
vyvázl z dřívější jednostrannosti a vlažnosti a roz
víjí se stále rozmanitěji a stále ve větším slohu, bez
výbojně posy, ale za to hospodářsky tím střízlivějí
zdravěji. Nevystavěl nám větrné bašty průmyslové
na národnostním pomezí, nestavěl »soustavně schá-
zející nám dosud závady« na podkladě pouhé papí-
rové rentability národní spotřeby, tak oblíbené dřív
ale zapustil kořeny v celé řadě odvětví, kde k tomu
vybízela objektivní rentabilita hospodářská, již v míře
stále větší přichází vstříc porozumění i chuť k prů-
myslovému i obchodnímu podnikání na strané če-
ského kapitälu, omrzelého bezpečným, ale chudým
zátiším úroku vkladového. »Svůj k svému«, střízlivě
hospodářsky pojato, přestává býti sypkým, leckdy
spekulačním podkladem výnosnosti nových českých
18
article
závodů, ale dostavuje se jako premie odbytová u pod-
niků střízlivě hospodářsky založených. Společnost,
varujíc se všelikého podobnébo »regulování« ruchu
podnikatelského, neopomíjela nicméně napomáhati
k uskutečnění nových projektů a podnětů podnikatel
ských, kdekoli k tomu udála se příležitost. Tak za
bývala se v prošlém roce projektem zřízení české
tkalcovny hedvábných látek nábytkových. na Lan
škrounsku, opírající se o tamní rozvětvený domácký
průmysl hedvábnický, projektem zřízení obchodni
společnosti pro komislonářský sklad a odbyt výroby
českých tkalcoven, zřízení družslevní přádelny bavl-
něné českými tkalcovnami atd. Dle odborného úsudku
mohly by samy jen české mechanické tkalcovoy bez
pečně založiti a zaměstnati 10—12 (misto dosavad-
ních jen tři) českých přádelen, číslice nijak přehnaná,
hledíme-li ke značnému rozmnožování počtů mecha
nických stavů, jaké v posledních létech v českém
průmyslu textilním jest znamenati. Akce čítanková
dospěla v tomto roce tak daleko, že pro trojdilnou
školskou čítanku (pro trojtřídní školy venkovské),
jejíž redakce tou dobou dochází zakončení, dodána
byla řada článků národohospodářských, které refe-
rentem komise čítankové (při c. k. zemské školní
radě zřízené) vesměs s povděkem byly přijaty. Vedle
toho podáno vyžádané dobré zdání o několika jiných
článcích obsahu hospodářského, které komise čítan
kové došly. V novém vydání čítanek těchto objeví
se tedy poprvé ve formě přístupně a přesné nove
čtivo, šíříci správný názor o celé řadě základních
pojmů národohospodářských, základ, jejž pak po-
stupně v čítankách čtyř. a pětidílných a posléze
čítankách pro školy měšťanské rozšiřovati a prohlu
bovati bude p lným a vděčným úkolem společnosti
19
article
Třetí číslo pubtikací společnosti, stať dra. Josefa
Grubra »O světovém hospodářství«, bylo rozšířeno
podobným způsobem, jako číslo II. (viz loňskou výr.
zprávu) a našlo rovněž pozorného přijeli. Slíbené
loni vydání výkladů z národohospodářského kursu
společnosti z roku 1898 nemohlo ani letos jestě pro
přelížení přednášejících jinými pracemi literárními
býti uskutečněno; připravuje se však již k tisku
alespoň partie o politice dopravní. Na programu pro
další čísla jsou zejmena vybrané části z hospodářské
a sociální politiky komunální, populární výklad hlav
ních zásad politiky agrární a j. Pokud se zejmena
komunální politiky sociální týče, sleduje společnost
a také pro své publikace zamýšlí zužitkovati jednání
nově zřízené obecní sociální komise pražské, v nlž
zasedá pět čienů ústředního výborů společnosti. Před-
náškové činnosti zúčastnili se zejmena pp. dr. Gruber
(4krát), v Chrudimi a v Benešové a dr. Schuste
v Chrudimi. O další kursy národohospodářské vy-
jednává se na dvou místech; k jednomu z nich, jak
níže uvedeno, dojde koncem tohoto roku. Vládní akce
na vybudování sítě vodních cest, pokud se zejmena
zemí českých týče, dala ve výboru vznik návrhu n
zřízení společnosti pro zájmy plavby vodní, jaká nej
nověji také i na Moravě se ustavila. O podrobnosteci
projektu ve výboru se pracuje. Nově ustavil se v pro
šlém roce správním místnt odbor společnosti pro kra.
budějovický v Českých Budějovicích. Místní odbo
chrudimský i v prošlém roce čite si vedl a opět pod
statně krozálřil program své činnosti novými obory
Výsledků šetření chrudimského o výšivkovém domá
ckém průmyslu usneseno užiti ku podání pracovní
radě o bujícím v tomto průmyslu truku. Odbory
moravsko-slozský a pardubický zprávy nepodaly.
Grubr
doktor
Gruber
Schuste
Chrudim
Beneš
Morava
Český Budějovice
20
article
Výbor společnosti konal v prošlém roce 10 schůzí.
Vyhovuje přání členů výboru praktiků, výhor po
čátkem II. polovice prošlého roku správního roze
stoupil se v sekci t. zv. theoretickou (poučovatel
skou) a praktickou, vyhradiv každé plnou autonomii
pokud se týče agendy do jejího oboru spadající
právo, kooptovati se odborníky. Obě sekce měly po
dati výboru své návrhy v příčině dalšího programu
činnosti spolkové. Sekce theoretická ucinila tak ná
vrhy na kurs budějovický, řadu publikací o hospo-
spodářství a sociální politice komunální a zřízení
společnosti pro zájmy dopravy vodní, o čemž shora
již na příslušných místech stala se zmínka. Sekce
praktická, toho času jen dvoučlenná, předloží své
návrhy až po doplnění svém na přiměřený počet
členů letošními volbami doplňovacími. Vděčná a
čestná vzpominka náleží prvnímu horlivému tajem-
níku společnosti p. JUČ. Frant. Vahalíko vi,
který letos podlehl drsnostem života, přes něž až do
poslední chvíle přenášela jej úsilovná, obětavá práce
za osvětovým a hospodářským povznesením našeho
národa. Výbor zůčastnil se pohřbu a uctil památku
zesnulého příspěvkem Husovu fondu. Běžná drobná
agenda společnosti byla stejně rozmanitého rázu jako
loni a vykazuje čilou korrespondenci. Předsedou byl
dr. J. Gruber.
František
Husův
doktor
J Gruber
21
article
K statistice německého kapitálu. Stalistik
pruské daně ze jmění za r. 1899 jest i pro nás ne-
málo zajímavá. Když po žádné jiné stránce, alespon
pro srovnání. Veškeré daní této podrobené jmění
censistů, kteří činí 3.79% všeho obyvatelstva, činilo
69.906,912.872 marek. Z toho připadá na města
43.326.810.531 m., na venkov 26.580. 102.341 m. Prů
měrné jmění jednoho censity činí tedy ve městech
76.166 m., na venkové 40.703 m. a vůbec 57.123 m.
V jednotlivých městech dosabuje průměrné jmění
104 823 m. (ve Frankfürtě 197.306 m., v Essenu
173 401 m., v Charlottenburgu 161.326 m., v Berlfně
148.713 m., ve Wiesbadenu 147.919 m. a p.). Dani
podléhající jmění censistů stouplo oproti r. 1898o
6.44% (4230 mil. m. a to ve městech o 3536 mil, m.
na venkově o 714 mil. m.). Dle skupin jeví se
procenta tříd censistů takto:
jmění
počet censistů:
6000—20.000 m. 597.123
48.87 %
20.000—32.000
17.73
216 598
32.000—52.000
168.450
13.79 s
52.000—100.000
129 198
10.57 ,
100.000—200 000
62.164
5.09,
2.70
200 000—500.000
32 943
500.000—1.000.U00
9.386
3. 905
0..32 ,
1,000.000—2,000.000 ,
2. 109
0. 17 ,
nad 2,000.000,
Essen
Charlottenburg
Berlfn
Wiesbaden
22
article
(Zt. 1. d. 9. Stw. 57 2)
K subskripol akcií na novou továrnu n
bělobu a suřik v Hlubočepích u Frahy. Jak
se nám z kruhů bankovních sděluje, došly již první
dny po vypsané subskripci četné přihlášky na akci
tohoto podniku, takže o příznivém subskripčním vý
sledku netřeba pochybováti. Podmínky, za jakých
podnik v život vchází, jsou příznivé. Jest toliž bě-
loba a suřík konsumním artiklem prvního řádu, jichž
výroba je velmi výnosnou, a co důležito, nový pod-
nik nemá v celém severním Rakousku žádné konku-
rence a oproti továrnám v Némecku jest ve výhodě
o sazbu celní. Obecenstvo rádo ukládá své přebytky
v podníky, vyrábějící zboží konsumni, zejmena, jel
jich výroba lukrativní a proto jest čilý zájem, s ja-
kým se projektovaný podnik potkává, pochopitelný
Upisovací lhůta končí 15. června t. r., do které doby
dlužno buď Živnostenské bance pro Čechy a Moravu
aneb České průmyslové bance v Praze neb jieh fillál.
kám úpisní listy zaslati a 40%, t. j. 200 korun na
každou upsanou akcii hotově složiti.
Svaz českých spořitelen v Čechácb, na
Moravě a vo Slezsku. V ustavující schůzí výboru
svazu, konané dne 2. t. m. zvolení byli: starostou
svazu pan JUDr. Jan Vlček, první míslopředseda ře-
ditelstva městské spořitelny pražské, jeho náměstkem
pan JUDr. Josef E. Slavík, člen ředitelstva spořitelny
v Mladě Boleslavi, správcem pokladny pan JUDr
Josef Hubený, ředitel městské spořitelny pražské.
jednatelem pan JUDr. Gustav Pöschl, člen ředitelstva
spořitelny města Mělníka, a zapisovatelem pan Jindř.
JUDr
Vlček
Hubená
Pöschl
Jindřichův
Hlubočepy
Praha
Čechácb
Morava
Boleslav
Mělník
živnostenský banka pro Čechy a Morava aneb Český průmyslový banka
svaz český spořitelna
výbor svaz
23
article
Pippich, ředitel chrudimské spořitelny. Těchto pět
funkcionářů tvoří zároveů ředitelstvo svazu.
Newyorská bursa nalézá se zase ve starých
kolejích. Zápas dvou obrů, který vznítil spekulacní
horečku malého i většího kapitálu, končí smírem.
Včera jsme o něm přinesli telegrafickou zprávu. On
tři neděle, kdy newyorkská bursa se chvěla rozčile-
ním, kdy každý den přinášel nová překvapení a kdy
každou hodinu čekán poplach krachu, budou jednou
z nejzajímavějších kapitol bistorie bursy a jejího ob-
chodu. Jako bouře převalilo se rozechvění a přešlo
bez krachů, bez otřesů, dalo i vzalo bohatství a dnes
zase panuje klid. Ukázalo se, jakou sílu stability má
aměrický trh ve svých velkolepých organisacích ka
pitálových. Dnes ovšem těžko činiti závěry z ame-
rické bouře. Nutno vyčkati dalšího vývoje. Ale jedno
jest tím nepochybnější: posledními událostmi význam
a váha amerického kapitálu jen vzrostla. Stojí zde
silný proti roztříštěné Evropě, postupuje klidně v tom
kolotání interessů. Poslední dny newyorkské bursy
tuto sílu jen tím patrněji demonstrovaly.
Pippich
Evropa
24
article
Obchodní styky rakousko dánské. Vlaslně
lze při stycíchtěchto mluviti jen o dovozu z Rakou
ska do Dánska. Ježto však jde zboží rakouského pů-
vodu přes Německo, nelze ani cenu ani množstvo
jeho přesně stanoviti. Dle zprávy kodaňského konsu
látu roste v Belgii obliba zboží rakouského. Výroční
zpráva tohoto gen. konsulátu podotýká také, že stoupl
počet poptavek obchodních komor a vývozních spolků
o obchodním spojení a to jak v Kodani, tak na ven-
kově, z čehož se dá rovněž na shora uvedený fak
souditi. Chybou našeho vývozu byly vysoké ceny
Gen. konsulát doporučuje vzhledem na nízké ceny
anglické soutěže a na stoupnutí dovozu ameřického
aby se naše závody postaraly o čilé obchodní cestu-
jící pro Dánsko. Předměty, jež mohou býli vývozním
předmělem do Dánska, jsou: slad, mouka, jetelov
semena, drogy, ovoce, chmel, galanterní zboží, bronze,
dřevo, kůže, rukodilné zboží všeho druhu, klobouky.
obuv, perleťové zboží, lohčí piva. České pivo se ji
vyváží, leč v malém mnežství. Vývoz Dánska k nám
obmezuje se na rybí tuk a sušené kůže. Vedle jem-
ného dánského porcelánu a terakotty jsou hlavními
vývozními předměty danskými: másio, špek, maso
vejce, tresky.
Při drůbežnické a entomologické vý
stavě na Mělniku, pořádané místním drůbežni
ckým spolkem ve dnech. 25., 26. a 27. května t. r
navštivilovýslavu celkem 3429 osob vstupné zapla-
tivších, jakož i několik set dítek školních z Mělníka
a okolí, které platily vstupné poloviční. O Boží ho
svatodušní zavítal na výstavu nejvyšší maršálek
království českého kniže Jiří z Lobkowicz se svou
rodinou i byl uvítán výstavním výborem s předsedou
panem Antonínem Etčerem v čele. Po uvítací řeči
předsedově podaly slečny Boža Etčerova a Mař. Kal-
dararova princeznám Lobkowiczovým skvostné kylice.
Jiří
Lobkowicz
Etčer
Boža Etčerův
Lobkowiczův
Dánsko
Německo
Belgie
Kodaň
Mělník
Kala
25
article
Kníže Jiři Lobkowicz, jenž věnoval nejen pro uspo-
řádání výstavy obnos peněžitý, nýbrž poskytl pro
ni i veškeré potřebné místnosti v několika prostran-
stvích svého historického zámku mělnickéno, vy
slovil nejvřelejší uznání i obdiv nad krásným uspo-
řádáním i bobatostí výstavy Za zvuků pisné »Kde
domov můj«, přednesené výstavní kapelou, jal se
pak prohližeti nejvyšší maršálek všecky výstavní
kollekce. Výstava, ač byla v Mělnice podnikem
prvním toho druhu, měla velký mörální i himotný
úspěch. Zasloužilému pořadateli její, čilému drůbež-
nickému spolku mělnickému zbyl z ní bohatý in-
ventář, veškeré nově klece pro drůbež i králíky
s krmelci a napajedly v ceně přes 1200 korun
bezprostředně po výstavě zmohutněl počet členslva
novými přihláškami přes 300 členů, takže je dnes
spolek mělnický největší odbornou korporací toho
druhu v celých Čechach.
Rozšířeni chemické továrny v Č. Budě
jovicích. Dovídáme se, že budějovické chemické
továrně, která je odbočkou kolinské akciové továrny
na umělá hnojiva, zavedena bude výroba síranu
a mmonatého ve velkém. Za tou příčinou ko
nalo se v těchto dnech v továrně komisionáiní ohle-
daní a jelikož nebyly shledány nijaké překažky k za-
vedení jmenované výroby, bude s touto co nejdřlve
započato. Podotknouti dlužno, že ústřední správa to
várny v Kolíně věnovala loňského roku na zveleben
a rozšíření továrny budějovické 160.000 K a projek
tuje se opět rozšíření závodu tohoto, vedeného zku-
šeným odborníkem p. J. Battistou.
Lobkowicz
J Battista
Mělnice
Č . Buda
Kolín
26
article
Obchodní cestujici v Rusku. C. k. mini
sterstvo obchodu obdrželo v poslední době více do
tazů, zdali v Rusku platný předpis, dle něhož židé
cizozemci, kteří se v Rusku za účelem stabilního
provozování obchodu chtějí usaditi, potřebují dřive
svolení carského ruského ministerstva zahraničních
záležitostí, vnitra a financí, vztahuje se také na ob-
chodní cestující židovského vyznání, z Rakouska
přicházející, a samostatné obchodníky, kteří se za
účelem obchodních cest v Rusku jen dočasně zdržují.
Jak se mnisterstvu obchodu na učiněný dotaz v zá-
ležitosti této sděluje, nepotřebují trojnásobného dovo-
lení carského ruského ministerstva zahiraničních zá
ležitostí, vnitra a financí ani židovští cestující ob-
chodní, kteří pro křesťanské firmy cestují, ani kře-
sťanští cestujíci, kteří židovské firmy zastupují, ko-
nečně ani samostatní obchodníci, kteří na svůlj účel
v Rusku ambulantní obchod provozují. Pro takově
obchodní cestující stačí vysvědčení o bonitě, carským
ruským konsulátem vídimovaný pas a licenční listek
pro obchodní cestující.
Rusko
Rakousko
27
article
Obchodní zastupci v cizině. Pražské ob-
chodní a živnostenské komoře nabízí se několik
dobře doporučených zástupců v cizině pro různ
druhy zboží a sice: pro plodiny a textitní zboží v
Berlíně, pro obuv, rukavice a pletiva v Berlíně, pro
drogy a české vývozní výrobky v Hamburku, pro
t. zv. komfortéry, plechové emailové nádobí, kovové
krátké zboží, papír, mýdla, svíčky a voňavky ve vý-
chodní Asii, pro galanterní zboží, knofliky, umělé
květiny v Londýně, pro tkaniny bavlněné, vlněné
a hedvábné v Egyptě, pro sklo a porculán v Paříži,
pro různé vývozní zboží na jistém řeckém ostrově,
pro zboží rukodělně a krátké, železné, plechovéa
porculánové nádobí v Bulharsku. Interessentům sděl
se adresy dotyčných zástupců, jakož i informaceo
nich došlé, ve vývozní kanceláři jmenované komory.
Sazby rak. státních dráh. Dnem 1. t. m
nabyly platnosti tyto tarify a dodatky k tarifům
1. Nový labský přístavní tarif pro západníRakousko-
Riesa (labské nábřeží), 2. dodatek IV. k labskému
přístavnímu tarifu pro Rakousko, 3. nový tarif pro
dopravu kamene a kaolinu. Dále nabude platnosti
dnem 1. července r. 1901 dodatek II. k tariíu
pro rumunsko-jiho německý železniční svaz a pro
dopravu zboží mezi Rumunskem a Lindavou, jakož
i Vorariberkem.
Berlín
Hamburk
Asie
Londýn
Egypt
Paříž
Bulharsko
Rakousko
Rumunsko
Lindava
západníRakouskýRiesa
28
article
Jednota obchodních gremii v král. če-
ském koná ve středu dne 12. t. m. o půl. 3. hod.
odpol. v zasedací síni obchodní a živnostenské ko
mory v Praze V. řádnou valnou hromadu.
Česká společnost národohospodářská
Praze konati bude v sobotu dne 8. června t. r. o
7. hod. večerní v místnostech obchodní a živnosten
ské komory v Praze výroční valnou hromadu.
Sasko a obnova obchodnich smluv. P-
slední ministerská změna a závěrečné schůze pruské
sněmovny posl. způsobily obrat v názorechí vedoucích
kruhů německých o příští úpravě obchodních smluv
Hr. Bülov, který své agrární srdce ani na křesle
kancléřském nezapřel, měl věc dobře uchystánu
agrárníkům mělo se za hlasování pro průplav labsko
rýnský dostati zvýšených cel obilních. Nedočkavost
a nedůvěra agrárníků trh tento zkazila. A od tě doby
kloní se mínění rozhodujících činitelů více na stranu
průmyslníků. Nemalou pákou byly ovšem i námoř-
ské plány Vilémovy, který potřebuje jako důvod pr
nové lodí silný obchod koloniální a mezinárodní,
němž by mohly represalie Ameriky proti případným
německým clům obilním způsobiti nemilý obrat. Na-
děje agrárníků upíraly se v této době přeměny na
saskou vládu. Byla dosti neopatrna, že v dobách
Iíbánků agrárníků s kancléřským úřadem dala pro-
skočiti pověstem o svém návrhu dvojitého tarifu cel-
ního. Ale i zde stihlo agrárníky zklamáni. Saská
vláda dnes ustupuje. Vynikající vliv na saské vládni
návrhy měly prý obchodní komory a obchodní i prů-
myslové kruby saské. Saská vláda není pod tlakem
agrárníků. Finanční ministr Watzdorí jest prý příliš
zkušeným mužem, než aby nevěděl, že by jedno-
stranná, vysloveně agrární politika
mohla způsobili saskému blahobytu
hluboké rány. K politice, jež by ve všem výho-
vovala tužbám agrárníků, saská vláda se nepropůjčl.
Praha
Sasko
Hradec
Bülov
Vilémov
Amerika
národohospodářský Praga
29
article
Má ovšem zemědělství značný význam i v tak prů-
myslovém státě, jakým jest Sasko, ale jeho strannická
přání možno respektovati jen do určitých mezí, jež
jsou dány všeobecným blahobytem. A právě tento
blahobyt určuje postavení saské vlády v politice ob-
chodních smluv. Saská vláda bude k lá sti
hlavní váhu na zjednání dlouhodo-
bých a výhodných obchodních smlu
a nikoli na stanovení vysokých cel
obilních. Jest rozhodným odpůrcem
dvojitého tarifu. V tom směru jest ji vodítkem
dobré zdání obchodních komor, které dokázaly
zhoubný jeho vliv na průmysl a blaho národa.
Hlavní podmínkou rozkvětu výroby průmyslovéa
obchodu jest k lid a stálost. Je ale dvojitý tarií
přímo vylučuje. Vláda se tímto stanoviskem dnes ne-
tají. »Köln. Ztg.« dává mu z výtečně informovaných
pramenů silný výraz a důraz, jenže nelze přesně
udati, pokud hrají zda úlohu i — hrozby. Zatím
tedy dlužno vyčkati. Tolik však jest jisto, že v ně-
meckém kursu obchodně-politickém nastává důležitý
obrat.
V Počátkách přihnáno bylo na měsíční trh
dne 4. t. m konaný celkem 160 kusů hovězího do-
bytka, mezi nimi 6 býků, 42 kráv a 56 volů. Trh
býl velmi čilý; bylo prodáno celkem 48 kusů. Přiští
trh koná se dne 2. července t. r.
Výroční trh na hovězí dobytek v Nov
Kdýni konati se bude v pondělí dne 10. t. m.
Trhy poněžni
Bursa.
V Praze, 5. června. (Pův. zpr. »N. L. «)
Při tichém trhu uskutečněna závěrka akcií Živno-
stenské banky za K 270.——
Dále podáváno za akcie: České banky Union
K 267.50, strojírny Daňkovy K 465.—, strojírny
Rustonovy K 270.—, první českomoravské stro-
jírny K 615.—, králohradeckého úvěrního ústavu
K 480.—.
Jiné papíry jmenovány nebyly
Officiální záznamy znějí:
Köln
Bursa
Daňkův
Sasko
Praha
Nova Kdýně
Živno
Český banka Union
30
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
, , Plzně r. 1886
», Teplice r. 1887 .
»» Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král, čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
„ » . » mel. úpisy
» . » želez. úpisy
Ceská prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poleční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštéhradská draha
Em. 1871
dto.
dto.0 » 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche. Podm, dráha Em. 1869
1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896. .
Rak. severo západní dráha .
ozdto. o lit. .
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
balíka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu. . . . . . ..
Ústeckoteplická dráha . . .
Česká severní draha . ..
Buštěhradska draha . (lit. A.
,. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severni dráha
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vitavě a Lab
Jihosev. německá spoj. draha
Akc. tov. na vyrab, uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
Prvmí česká všeob. zajišt. bank
První česká spol. pro- raí cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Prazská železařská společnost
» stroj. spol. (dč. Ruston)
„ akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Kolín
Modřany
Ceský průmyslový
úvěrní banka
em
Humpola Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Laba Jihosev
Český akciový . pivo
první český společenský
Prazská železařský společnost
31
article
Z Vídně, 5. června. (Závěrečné úřadní
Z Vídně, 5. června. (Závěrečné úřadní
kursy.)
479.—
rak. severozáp. dr.
Únorova renta . 98.50
497.—
polabská dráha
98.50
společná » květ.
181.50
pražsko duchcov.
98.10
„ » stříb.
668.50
spol. st. dr. rak. v uh.
117 90
rakouská » zlatá
104.50
jižní dráha . .
96.25
» » kor.
220 —
silniční dr. lit. A.
117.90
uherská » zlatá
247.—
92 95
»» kor.
833.—
dunaj. paroplaveb.
181.—
státní losy 1854
rakouský Lloyd
» 1860
1810.—
pražská želez. sp.
po 500 zl..
1231.—
česká montan. sp.
po 100 zl.
470.—
alpská montan. sp
státní losy 1864
490.—
rým.-muráň. spol.
losy tisské . ..
295.—
rak. zbrojovka
o úvěrního úst.
161.—
vídeň. stavební sp.
vídeň. 1. komun.
peštská vagonka
turecké losy.
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
západočeská uhl.
vídeň. b. jednola
814.—
mostecká uhl. sp.
918.—
r. úst. pro úv poz.
1300.—
688.—
Schodnica . . .
rak. úvěrní ústav
turecká tabák. rež. 294.—
690.—
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.47
414.50
b. pro země rak.
» londýnská 240 35
560.5
vídeňská unionka
» pařížská . 95.47
918.—
česká b. Union
„ curyšská . 95 2
Živnost. banka
dvacetifrank . . 19.09
buštěhradská A .
marka papírová . 117.47
» . 253. 25
rub
doktor
Únorův
Lloyd
Schodnica
Vídeň
úvěrní banka
buštěhradský A
33
article
duchcov. podmok. ..—
Ivovskočernovická 534.—
Místní prodeje a slabé smýšlení v
Berlíně působily tísnivé. Na konec se
smýšlení na pevnéjsí Berlín poněkud
upevnilo.
Eskontní sazby 31/2, 31/ procenta.
x. Z Vídně, 5. června. (Telefonogram
»Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na de-
primující účinek zpráv z berlínské bursy bylo
na vídeňském trhu za chabého obchodu smý-
šlení ponejvíce mdlé. Nepříznivé dísposice ovlá-
daly trh zvláště ze začátku, když byly přiostřo-
vány interpellací, podanou v poslanecké sně-
movně ve příčině investiční renty, jakož i ne-
uspokojivou zprávou o stavu uherského osení.
— Značně zhoršily se zvláště kreditky, alpinky
a pražské železářské společnosti. Jenom akcie
státní dráhy poměrně kurs zachovaly. Později
se smýšlení poněkud upevnilo zprávami o deštich
v Uhrách, jakož i příznivějšími zprávami z bursy
berlínské. Původní zprávy mohly však býti od-
činěny jenom nepatrné a zvlášťě kreditky a báň-
ské papíry byly proti včerejšku značně lacinější.
Akcie české baňské společnosti a pražské žele-
zářské byly lacinější. Akcie mezinárodní elektri-
cké společnosti opětně stouply. Renty byly po-
nejvíce pevnější a zvláště po uherské korunové
byly činěny poptávky. Ostatními ukládacími hod-
notami neobchodováno. Devise a valuty jenom
nepatrně změněny. Na eskomptním trhu pro pe-
níze poněkud dražší.
První bankovní akcept 31/16—31/s proc.
Berlín
Vídeň
Uhry
Ivovskočernovická 534