ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 ff957d60-660c-11dc-98d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 48 celkem · entity: place 85, org 24, person 37, work 6
1 masthead
6. června 1901.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
K čislu 154l.
4 masthead
Strana 9
5 title
Národní hospodář.
6 title
Vodni dráhy.
7 article Všeobecné črty.
Všeobecné črty. Laciná, dobrá výroba a snadný odby byly vždy základními pilíři průmyslového i země- dělského rozvoje. Levné suroviny, paliva, možnost zužitko vání továrních a hospodářských odpadků a levná hnojiva, podmiňovaly lacinou výrobu; záruk u dobrého odbytu byly výhodné dopravn c osty. Těmto připadalo za úkol zprostředkovat výměnu mezi výrobci a konsumenty a proto musily cesty takově, měly-li úkolu svému plnou měrou dostáti, umožňovati výměnu tu při nej- menších dopravních výlohách. Přispl- valyť úspory na výlohách těch spolu ke zlev- nění výroby, napomáhaly ji zvětšovati a omezo- vati tak přístup cizího zboží na domácí trh. Jako dosud u nás, byly i jinde zprvu že- leznice výhradním dopravním prostředkem, na nějž odkázány byly průmysl a zemědělství. Avšak rozvoj v těchto oborech lidské činnosti záhy počal na dopravu železniční klásti pod- mínky, jimž nebyly tyto dopravní prostředky s to vždy a všudy dostáti. Zejmena pokud se týče požadovaných nízkých sazeb jsou dány železni- cím jisté meze, které vyplývají z poměrně dosti značných zřizovacích a provozovacích výloh těchto komunikací.
8 article
Průměrná sazba 2 haléřů za tunu a kilo metr je nejkrajnější mezl, při níž dopravu n železnici ještě provozovati lze a to i tehdy. když se vyskytují čelně veliké náklady an dlouhé vzdálenosti. s Snaha, dociliti co možná nízkých doprav- ních nákladů, které zv áště na váhu padaly při dopravách hromadných jako jsou na př. uhli, suroviny, stavivo atd., obrátila pozornost k vod- nim cestám. Cesty ty nemohly ovšem poskytn uti vý hodu rychlé dopravy, avšak u dopravovaného po nich zboží okolnost tato nerozhodovala. Úelu levné dopravy nemohly však poslou- žiti vodní toky v přirozeném svém stavu. Hro- mudná doprava zboží kladla požadavky co možná velké výkonnosti vodní cesty, objemné ná- klady vyžadovaly lodí většího ponoru a ježto užitečný ponor v rychlejším poměru vzrůstá. nežli vodní hloubka *), musilo se pomýšleti na takovou úpravu přírozených vodotoků, kterou bylo lze zjednati velké hloubky.
9 article
Sáhlo se ke kanalisaci čili splav- ňování. Avšak takto vypravenými vodními cestamí spojeny byly jedině ty obvody výrobn a spotřební, které ležely v dopravních sférách těchto nových komunikací. Velcí výrobní čini- telé zůstávali na dále usazeni v blizkosti pánví uhelných, aby při palivu pro potřebu průmyslo- vou uspořili dopravních výloh. Měl-li se rozší- řiti průmysl i na jiná místa a rovnoměrně roz- dělen býti i na ostatní kraje, musilo se přistou- piti ke zřizování umělých vodních cest, jakými jsou průplavy čili kanály. Takových cest stejně potřebovalo i země- dělství. Nemělo-li právě králkého připojení ku přirozené vodní dráze, bylo při odbytu svých výrobků vždycky vázáno vzdálenosti. Prodejem odkázáno na nejbližší okolí, nemohlo pro značné výlohy dopravní soutěžiti výrobky svými na tržištich vzdálenějších. Tyto vzdálenosti bylo možno jedině pomoci průplavů hospodářsky zkrá titi. V naší říši zamýšli se zříditi celá siť umě- lých vodních cest a to: I. Plavební kanál z Dunaje k Odře. II. Průplav z Dunaje do Vltavy blíže Budě jovic ústicí a v pokračování téhož kanalisace Vltavy z Budějovic do Prahy. III. Průplav, který by odbočoval z kanálu dunajsko oderského a vedl směrem na Olomoue, Choceň, Pardubice k Labi, kde by se připojoval na trať této řeky, kanalisovanou až k Mělníku. IV. Spojení průplavu dunajsko-oderského s oblastí Visly a k řece Dněstru, kde je tatc pro lodi splavnou.
Dunaj Odra Vltava Buda Budějovice Praha Choceň Pardubice Labe Mělník Visla Dněstr Olomoue
10 article Průplav dunajsko oderský.
Průplav dunajsko oderský. Sama vládní předloha doznává, že tento kanál způsobil hnuti ve prospěch vyslavění sítě vodních dráh v Rakousku. Tracy jeho byly ze- vrubně a důkladně studovány. Poměrně přiznivé technické podmínky tohoto průplavu, jakož i okolnosti ve směru hospodářském výhodné při- vedly průplav ten na první místo vládní předlohy. Kanál dunajsko-oderský odbočovati ma z Dunaje nad Vídní a vedena jest odtud traea jeho směrem severovýchodním přes Schönkir- chen a Dürenkrut. k řece Moravě. V dalším průběhu sleduje průplav údolí télo řeky pře Hodonín, Uherské Hradiště k Napajedlům, kd odbočuje směrem k Přerovu, přechází do údoli Bečvy a končí ve velkém přístavu, projektova- ném u Bohumína. Přímé vyůstění kanálu do řeky Odry v projektu dosud obsaženo není.V tom směru jest zapotřebí nejprv dohodnut s vládou pruskou. Dále musí se upraviti dřív čásť řeky Odry, která tvoří hranici mezi naším a pruským Slezskem, a pak trať její na územi německém až ke Kozlům, odkud teprve jest Odra již kanalisovaná. Délka projektovaného ka nálu měří 275 km.
Tracy Rakousko Dunaj Vídeň Morava Hodonín uherský Hradiště Napajedla Přerov Bečva Bohumín Odra Dürenkrut km
11 article
Pokud se týče výškových poměrů této vodní cesty má průplav začinati na kótě 160.0 a do- stoupiti vrcholové trati na výši 286.1 m. Jest mu tudíž přemoci při vstupu výšku 286. 1 — 160.0 = 126 m. na vzdálenost příbližných 215 km. a na sestupu na vzdálenost asi 50 km. rozdíl úrovní 286.1 — 202.1 = 84 m., ježto na výši 202.1 m. průplav končí.l Ku přemáhání výškových rozdílů podává technická věda dva prostředky. Jsou to k o mo rová plavidla a lodní zdvih adiliar Každý průplav, který přestupuje rozvodí dvou toků, skládá se z řady vodorovných trati čili zdrží, které v různých výškách nad sebou jsou umístěny. Tam, kde se vždy dvě zdrž spolu slýkají, povstává tudíž schod. Průplav v svém celku je vlastně velkým vodním schodištěm. Součet všech jeho stupňů v jednom smyslu rovná se celkové výšce, již se má průplavem * Náklad lodní, jaký připouští hloubka vody 1.6 m., lze zvětšiti o 35%, přibude-li hloubky o 0 metru a vzroste-li hloubka o dalších 0.2 m., můžem již o celých 50% více naložiti.
km
12 article
dostihnouti, nebo ve smyslu druhém, s níž se má sestoupiti. V místech, kde na styku dvou zdrží zmí- něné stupně povstávají, zřizují se plavidla. Jim připadá za úlohu prostředkovati komunikaci lodí přes řečený schod. Plavidla, čili jak název jich komorová pla- vidla blíže naznačuje, jsou zděné podlouhlé ko- mory se stupňovitým dnem, jehož výška rovná se právě výškovému rozdilu oněch zdrží, které se na plavidlo připojují. Dělka a šířka komory odpovídá vždy rozměru největších lodí, které mají dopravu na průplavu obstarávati. Na obou koncích svých je komora opatřena vraty, jež sestávají obyčejně ze želoza a mohou komoru dle polřeby ve spojení uvésti s nižší nebo vyšší zdrží, nebo ji isolovati. Použivání plavidla ku přepravě lodi přes zmíněný stupeň děje se takto: Loď přicházející ze zdrže vyšší do nižší nalezne vrata u komory zavřena. Voda v komoře stojí níže, než v této zdrži. Aby lod mohla do komory veplouti, zavrou se vrata na straně spodní zdrže, otevrou se otvory, vedouci z horní zdrže do komory, a tato začne se na- pouštěti vodou. Přítok vody ze zdrže horní do plavidla trvá tak dlouho, dokud se hladiny vody v komoře a v horní zdrži nevyrovnaly, t. j. dokud stejné úrovně jako ve spojitých nádobácl nedostoupily.
13 article
Jakmile se tak stane, pomine přítok vody do komory. Vrata, která dříve loď od komory oddělovala, mohou se otevřiti, poněvadž voda. stojíc před vraty i za nimi na stejné úrovni, nepůsobí ze žádné strany přetlak, který by ote- vření vrat ztěžoval. Otevření děje se jednodu- chým mechanismem. Loď vpluje do komory. Aby mohla na nižší horizont, z komory vyplouti, musí se vrata, jimiž loď právě do ko- mory vstoupila, za ní uzavřiti. Tím se loď o obou zdrží, herní i spodní odděli. Na to se začne voda z komory, kde stojí výše než ve spodní zdrži, do této zdrže vypouštěti. S vy- pouštěním klesá hladina a s ní i loď v komoře tak dlouho, až se úrovně hladin v komoře a ve spodní zdrži vyrovnajír Vrata na straně k této zdrži se otevrou a loď může vyplouti z komory. Rozdíl výškový je překonán. Má-li loď ze zdrže nižší do vyšší trati stou- pati, zařidi se věc podobně. Jsou-li vrata u nižší zdrže otevřena, stojí tam voda na stejné úrovní jako ve zdrži. Loď vpluje do komory. Na to se za lodi vrata zavrou a ježlo jsou vrala horní rovněž zavřena, začne se komora napouštěti voďou ze zdrže, v níž stojí výše. Napouštění trvá tak dlouho, až se voda v ko- moře zvedne na úroveň zdrže, do niž se lod ehtěla přepraviti. Vyrovnání hladiny vody v ko- moře a ve vyšší zdrži dopouštěji otevření vrat. jimiž loď komoru opustí a ve vyšši zdrži v plavbě pokračuje.
14 article
Při plavbě pomocí komor dvě věci na první pohled jsou patrny: ztráta čas u ve volné plavbě čili zdržení, jaké přeprava lodi komorou vyžaduje, a velká spotřeba vody, která se vždy ze zdrže vyšší do plavidla musí na- pouštét. Co se týče zmíněného zdržení ve volné plavbě, trvá toto u jednoho plavidla asi 20 min Je-li tudiž počet takovýchto nucených zastávek velký, má celkové zdržení na provozovací vý lohy plavby škodlivý vliv; plavba je drahá Z té přičiny přihlíží se všemožně k tomu, aby se počet stupňů a tedy i plavidel na průplavech na míru co možná nejmenší snižil. Avšak stupeň, který se plavidlem překonává, nesml jisté meze překročiti. Dnes považuje se u vět- šiny odborníků výška 10 m. plavidlem ještě zu překonatelnou, ačkoliv plavidlo s takovým stup- něm čili spádem existuje pouze jediné ve Francii na kanále St. Děnisském, a tedy dosta- tečných zkušeností o přípustnosti tak velikého spádu ještě po ruce není. Představíme-li si, že projekt na průplav dunajsko-oderský, který vypracovali Oelwe jn a Pontzen r. 1873, má 84 plavidel, obná- šelo by celkové zdržení volné plavby na kanále takovém 84 X 20 = 1680 minut, čili 28 hodin. Největší spád komor volen byl ovšem pouze 3.2 m. Vadu soustavy komorových plavidel, která vyplývá z velkého jich počtu, lze sice zmírniti do jisté míry volbou většího spádu, neboť tim vypadne počet komor menší, avšak s přibýva jicím spádem roste zase spotřeba vody a tak prostředky, které jeden nedostalek zažehnávaji plodí tu druhý. (Pokračování.)
Děnisský Francie St
15 article
Jednota průmyslníků v Praze a oko konala dne 4. t. m. první schůzi nově zvolenébe představenstva za předsednictví pana Emila rytíře z Kubinzkých. V této rokovalo se na podnět firmy M. Grab synové o novém stavebním řádu města Prahy. Plzně a Českých Budějovic, kterýž by zemským výborem sněmu král. českého předložen Zprávu podal pan Emanuel Grab. jenž poukázal že vzhledem na brzké svolání sněmu pozornes zúčastněných kruhů se tím více obrátiti musí k to- muto předmětu. Upozornil pak na akci v této zá ležitosti, obchodní a živnostenskou komoru již pod- niknutou a objasnil celou řadu nařízení osnovy zá- kona. Osnova nebere žádného ohledu k potřebám průmyslu. Předně bere se zřetel na estetické okol- nosti, v druhé řadě na politiku ubytování a teprve v poslední řadě dochází průmysl povšimnuti. O pře- hledných plánech má podati své dobrozdání jury z uměleů sestávající, kteráž oproti průmyslu se as příznivě nezachová. Nejen novým závodům ale i také v rozšíření se nálezajícím připravují se touto osnovou veliké překážky: rozšíření trvajících prů myslových podníků, nacházejících se v prvním pásmu, jest prý vyloučeno. Oproti tomu ukládají se prů- myslu v zájmu veřejném veliké oběti v příčině vy vlastnění a výloh založení veřejných silnic a ná- městí — ale pro dělnictvo průmyslové, zvláště pro opatření levných bytů delnických, nečiní se žadné opatření. Zpravodaj, rozebrav další body osnovy.
Emil rytíř M Grab Grab Praha Kubinzký Český Budějovice živnostenský komora
16 article
poukázal, že stavební činnost se takřka zrušujea učinil návrh, aby vypracování důkladného dobro- zdání tajemníkem Jednoty obchodní a živnostenské komoře zasláno bylo a současně aby komoře vyslo- ven byl dík a uznání za to, jak této zvlášť důležité věci se ujala. Tento návrh byl po krátké době přijat Na to předložil tajemník osnovu zákona stran poji- štění soukromého úřadnictva k rozhovoru. Usneseno. aby referát pana dra. Weila a dubata o těto záleži- tosti odloženy byly do přiští schůzu Výroční valná hromada České společ- nosti národohospodářské v Praze bude se konati v sobotu dne 8. června 1901 o 7. hod. večen v místnostech obchodní a živnostenské komory v Praze. Pořad. 1. Čtení zápisu poslední valné hro- mady. 2. Přednesení jednatelské zprávy za rok 1900—1901. 3. Předložení účtů za rok 1900—1901.
Weil Praha Jednota obchodní a živnostenský komora živnostenský komora v Praga
17 article
4. Doplňovací volba výboru, náhradníků a revisorů účtů. 5. Stanovení příspěvku činných členů pro správní rok 1901—1902. 6. Návrh výboru na po- řádání dalších kursů národohospodářských. 7. Volné návrhy, pokud byly nejméně 3 dny před konáním valné hromady výboru písemně předloženy. Ze zprávy jednatelské vyjímáme: Od doby sjezdu národohospodářského z r. 1895 mnoho změ- nilo se k lepšímu. Svědčí o tom celý náš ruch pod- nikatelský z posledních let, který, zdá se, nadobro vyvázl z dřívější jednostrannosti a vlažnosti a roz víjí se stále rozmanitěji a stále ve větším slohu, bez výbojně posy, ale za to hospodářsky tím střízlivějí zdravěji. Nevystavěl nám větrné bašty průmyslové na národnostním pomezí, nestavěl »soustavně schá- zející nám dosud závady« na podkladě pouhé papí- rové rentability národní spotřeby, tak oblíbené dřív ale zapustil kořeny v celé řadě odvětví, kde k tomu vybízela objektivní rentabilita hospodářská, již v míře stále větší přichází vstříc porozumění i chuť k prů- myslovému i obchodnímu podnikání na strané če- ského kapitälu, omrzelého bezpečným, ale chudým zátiším úroku vkladového. »Svůj k svému«, střízlivě hospodářsky pojato, přestává býti sypkým, leckdy spekulačním podkladem výnosnosti nových českých
18 article
závodů, ale dostavuje se jako premie odbytová u pod- niků střízlivě hospodářsky založených. Společnost, varujíc se všelikého podobnébo »regulování« ruchu podnikatelského, neopomíjela nicméně napomáhati k uskutečnění nových projektů a podnětů podnikatel ských, kdekoli k tomu udála se příležitost. Tak za bývala se v prošlém roce projektem zřízení české tkalcovny hedvábných látek nábytkových. na Lan škrounsku, opírající se o tamní rozvětvený domácký průmysl hedvábnický, projektem zřízení obchodni společnosti pro komislonářský sklad a odbyt výroby českých tkalcoven, zřízení družslevní přádelny bavl- něné českými tkalcovnami atd. Dle odborného úsudku mohly by samy jen české mechanické tkalcovoy bez pečně založiti a zaměstnati 10—12 (misto dosavad- ních jen tři) českých přádelen, číslice nijak přehnaná, hledíme-li ke značnému rozmnožování počtů mecha nických stavů, jaké v posledních létech v českém průmyslu textilním jest znamenati. Akce čítanková dospěla v tomto roce tak daleko, že pro trojdilnou školskou čítanku (pro trojtřídní školy venkovské), jejíž redakce tou dobou dochází zakončení, dodána byla řada článků národohospodářských, které refe- rentem komise čítankové (při c. k. zemské školní radě zřízené) vesměs s povděkem byly přijaty. Vedle toho podáno vyžádané dobré zdání o několika jiných článcích obsahu hospodářského, které komise čítan kové došly. V novém vydání čítanek těchto objeví se tedy poprvé ve formě přístupně a přesné nove čtivo, šíříci správný názor o celé řadě základních pojmů národohospodářských, základ, jejž pak po- stupně v čítankách čtyř. a pětidílných a posléze čítankách pro školy měšťanské rozšiřovati a prohlu bovati bude p lným a vděčným úkolem společnosti
19 article
Třetí číslo pubtikací společnosti, stať dra. Josefa Grubra »O světovém hospodářství«, bylo rozšířeno podobným způsobem, jako číslo II. (viz loňskou výr. zprávu) a našlo rovněž pozorného přijeli. Slíbené loni vydání výkladů z národohospodářského kursu společnosti z roku 1898 nemohlo ani letos jestě pro přelížení přednášejících jinými pracemi literárními býti uskutečněno; připravuje se však již k tisku alespoň partie o politice dopravní. Na programu pro další čísla jsou zejmena vybrané části z hospodářské a sociální politiky komunální, populární výklad hlav ních zásad politiky agrární a j. Pokud se zejmena komunální politiky sociální týče, sleduje společnost a také pro své publikace zamýšlí zužitkovati jednání nově zřízené obecní sociální komise pražské, v nlž zasedá pět čienů ústředního výborů společnosti. Před- náškové činnosti zúčastnili se zejmena pp. dr. Gruber (4krát), v Chrudimi a v Benešové a dr. Schuste v Chrudimi. O další kursy národohospodářské vy- jednává se na dvou místech; k jednomu z nich, jak níže uvedeno, dojde koncem tohoto roku. Vládní akce na vybudování sítě vodních cest, pokud se zejmena zemí českých týče, dala ve výboru vznik návrhu n zřízení společnosti pro zájmy plavby vodní, jaká nej nověji také i na Moravě se ustavila. O podrobnosteci projektu ve výboru se pracuje. Nově ustavil se v pro šlém roce správním místnt odbor společnosti pro kra. budějovický v Českých Budějovicích. Místní odbo chrudimský i v prošlém roce čite si vedl a opět pod statně krozálřil program své činnosti novými obory Výsledků šetření chrudimského o výšivkovém domá ckém průmyslu usneseno užiti ku podání pracovní radě o bujícím v tomto průmyslu truku. Odbory moravsko-slozský a pardubický zprávy nepodaly.
Grubr doktor Gruber Schuste Chrudim Beneš Morava Český Budějovice
20 article
Výbor společnosti konal v prošlém roce 10 schůzí. Vyhovuje přání členů výboru praktiků, výhor po čátkem II. polovice prošlého roku správního roze stoupil se v sekci t. zv. theoretickou (poučovatel skou) a praktickou, vyhradiv každé plnou autonomii pokud se týče agendy do jejího oboru spadající právo, kooptovati se odborníky. Obě sekce měly po dati výboru své návrhy v příčině dalšího programu činnosti spolkové. Sekce theoretická ucinila tak ná vrhy na kurs budějovický, řadu publikací o hospo- spodářství a sociální politice komunální a zřízení společnosti pro zájmy dopravy vodní, o čemž shora již na příslušných místech stala se zmínka. Sekce praktická, toho času jen dvoučlenná, předloží své návrhy až po doplnění svém na přiměřený počet členů letošními volbami doplňovacími. Vděčná a čestná vzpominka náleží prvnímu horlivému tajem- níku společnosti p. JUČ. Frant. Vahalíko vi, který letos podlehl drsnostem života, přes něž až do poslední chvíle přenášela jej úsilovná, obětavá práce za osvětovým a hospodářským povznesením našeho národa. Výbor zůčastnil se pohřbu a uctil památku zesnulého příspěvkem Husovu fondu. Běžná drobná agenda společnosti byla stejně rozmanitého rázu jako loni a vykazuje čilou korrespondenci. Předsedou byl dr. J. Gruber.
František Husův doktor J Gruber
21 article
K statistice německého kapitálu. Stalistik pruské daně ze jmění za r. 1899 jest i pro nás ne- málo zajímavá. Když po žádné jiné stránce, alespon pro srovnání. Veškeré daní této podrobené jmění censistů, kteří činí 3.79% všeho obyvatelstva, činilo 69.906,912.872 marek. Z toho připadá na města 43.326.810.531 m., na venkov 26.580. 102.341 m. Prů měrné jmění jednoho censity činí tedy ve městech 76.166 m., na venkové 40.703 m. a vůbec 57.123 m. V jednotlivých městech dosabuje průměrné jmění 104 823 m. (ve Frankfürtě 197.306 m., v Essenu 173 401 m., v Charlottenburgu 161.326 m., v Berlfně 148.713 m., ve Wiesbadenu 147.919 m. a p.). Dani podléhající jmění censistů stouplo oproti r. 1898o 6.44% (4230 mil. m. a to ve městech o 3536 mil, m. na venkově o 714 mil. m.). Dle skupin jeví se procenta tříd censistů takto: jmění počet censistů: 6000—20.000 m. 597.123 48.87 % 20.000—32.000 17.73 216 598 32.000—52.000 168.450 13.79 s 52.000—100.000 129 198 10.57 , 100.000—200 000 62.164 5.09, 2.70 200 000—500.000 32 943 500.000—1.000.U00 9.386 3. 905 0..32 , 1,000.000—2,000.000 , 2. 109 0. 17 , nad 2,000.000,
Essen Charlottenburg Berlfn Wiesbaden
22 article
(Zt. 1. d. 9. Stw. 57 2) K subskripol akcií na novou továrnu n bělobu a suřik v Hlubočepích u Frahy. Jak se nám z kruhů bankovních sděluje, došly již první dny po vypsané subskripci četné přihlášky na akci tohoto podniku, takže o příznivém subskripčním vý sledku netřeba pochybováti. Podmínky, za jakých podnik v život vchází, jsou příznivé. Jest toliž bě- loba a suřík konsumním artiklem prvního řádu, jichž výroba je velmi výnosnou, a co důležito, nový pod- nik nemá v celém severním Rakousku žádné konku- rence a oproti továrnám v Némecku jest ve výhodě o sazbu celní. Obecenstvo rádo ukládá své přebytky v podníky, vyrábějící zboží konsumni, zejmena, jel jich výroba lukrativní a proto jest čilý zájem, s ja- kým se projektovaný podnik potkává, pochopitelný Upisovací lhůta končí 15. června t. r., do které doby dlužno buď Živnostenské bance pro Čechy a Moravu aneb České průmyslové bance v Praze neb jieh fillál. kám úpisní listy zaslati a 40%, t. j. 200 korun na každou upsanou akcii hotově složiti. Svaz českých spořitelen v Čechácb, na Moravě a vo Slezsku. V ustavující schůzí výboru svazu, konané dne 2. t. m. zvolení byli: starostou svazu pan JUDr. Jan Vlček, první míslopředseda ře- ditelstva městské spořitelny pražské, jeho náměstkem pan JUDr. Josef E. Slavík, člen ředitelstva spořitelny v Mladě Boleslavi, správcem pokladny pan JUDr Josef Hubený, ředitel městské spořitelny pražské. jednatelem pan JUDr. Gustav Pöschl, člen ředitelstva spořitelny města Mělníka, a zapisovatelem pan Jindř.
JUDr Vlček Hubená Pöschl Jindřichův Hlubočepy Praha Čechácb Morava Boleslav Mělník živnostenský banka pro Čechy a Morava aneb Český průmyslový banka svaz český spořitelna výbor svaz
23 article
Pippich, ředitel chrudimské spořitelny. Těchto pět funkcionářů tvoří zároveů ředitelstvo svazu. Newyorská bursa nalézá se zase ve starých kolejích. Zápas dvou obrů, který vznítil spekulacní horečku malého i většího kapitálu, končí smírem. Včera jsme o něm přinesli telegrafickou zprávu. On tři neděle, kdy newyorkská bursa se chvěla rozčile- ním, kdy každý den přinášel nová překvapení a kdy každou hodinu čekán poplach krachu, budou jednou z nejzajímavějších kapitol bistorie bursy a jejího ob- chodu. Jako bouře převalilo se rozechvění a přešlo bez krachů, bez otřesů, dalo i vzalo bohatství a dnes zase panuje klid. Ukázalo se, jakou sílu stability má aměrický trh ve svých velkolepých organisacích ka pitálových. Dnes ovšem těžko činiti závěry z ame- rické bouře. Nutno vyčkati dalšího vývoje. Ale jedno jest tím nepochybnější: posledními událostmi význam a váha amerického kapitálu jen vzrostla. Stojí zde silný proti roztříštěné Evropě, postupuje klidně v tom kolotání interessů. Poslední dny newyorkské bursy tuto sílu jen tím patrněji demonstrovaly.
Pippich Evropa
24 article
Obchodní styky rakousko dánské. Vlaslně lze při stycíchtěchto mluviti jen o dovozu z Rakou ska do Dánska. Ježto však jde zboží rakouského pů- vodu přes Německo, nelze ani cenu ani množstvo jeho přesně stanoviti. Dle zprávy kodaňského konsu látu roste v Belgii obliba zboží rakouského. Výroční zpráva tohoto gen. konsulátu podotýká také, že stoupl počet poptavek obchodních komor a vývozních spolků o obchodním spojení a to jak v Kodani, tak na ven- kově, z čehož se dá rovněž na shora uvedený fak souditi. Chybou našeho vývozu byly vysoké ceny Gen. konsulát doporučuje vzhledem na nízké ceny anglické soutěže a na stoupnutí dovozu ameřického aby se naše závody postaraly o čilé obchodní cestu- jící pro Dánsko. Předměty, jež mohou býli vývozním předmělem do Dánska, jsou: slad, mouka, jetelov semena, drogy, ovoce, chmel, galanterní zboží, bronze, dřevo, kůže, rukodilné zboží všeho druhu, klobouky. obuv, perleťové zboží, lohčí piva. České pivo se ji vyváží, leč v malém mnežství. Vývoz Dánska k nám obmezuje se na rybí tuk a sušené kůže. Vedle jem- ného dánského porcelánu a terakotty jsou hlavními vývozními předměty danskými: másio, špek, maso vejce, tresky. Při drůbežnické a entomologické vý stavě na Mělniku, pořádané místním drůbežni ckým spolkem ve dnech. 25., 26. a 27. května t. r navštivilovýslavu celkem 3429 osob vstupné zapla- tivších, jakož i několik set dítek školních z Mělníka a okolí, které platily vstupné poloviční. O Boží ho svatodušní zavítal na výstavu nejvyšší maršálek království českého kniže Jiří z Lobkowicz se svou rodinou i byl uvítán výstavním výborem s předsedou panem Antonínem Etčerem v čele. Po uvítací řeči předsedově podaly slečny Boža Etčerova a Mař. Kal- dararova princeznám Lobkowiczovým skvostné kylice.
Jiří Lobkowicz Etčer Boža Etčerův Lobkowiczův Dánsko Německo Belgie Kodaň Mělník Kala
25 article
Kníže Jiři Lobkowicz, jenž věnoval nejen pro uspo- řádání výstavy obnos peněžitý, nýbrž poskytl pro ni i veškeré potřebné místnosti v několika prostran- stvích svého historického zámku mělnickéno, vy slovil nejvřelejší uznání i obdiv nad krásným uspo- řádáním i bobatostí výstavy Za zvuků pisné »Kde domov můj«, přednesené výstavní kapelou, jal se pak prohližeti nejvyšší maršálek všecky výstavní kollekce. Výstava, ač byla v Mělnice podnikem prvním toho druhu, měla velký mörální i himotný úspěch. Zasloužilému pořadateli její, čilému drůbež- nickému spolku mělnickému zbyl z ní bohatý in- ventář, veškeré nově klece pro drůbež i králíky s krmelci a napajedly v ceně přes 1200 korun bezprostředně po výstavě zmohutněl počet členslva novými přihláškami přes 300 členů, takže je dnes spolek mělnický největší odbornou korporací toho druhu v celých Čechach. Rozšířeni chemické továrny v Č. Budě jovicích. Dovídáme se, že budějovické chemické továrně, která je odbočkou kolinské akciové továrny na umělá hnojiva, zavedena bude výroba síranu a mmonatého ve velkém. Za tou příčinou ko nalo se v těchto dnech v továrně komisionáiní ohle- daní a jelikož nebyly shledány nijaké překažky k za- vedení jmenované výroby, bude s touto co nejdřlve započato. Podotknouti dlužno, že ústřední správa to várny v Kolíně věnovala loňského roku na zveleben a rozšíření továrny budějovické 160.000 K a projek tuje se opět rozšíření závodu tohoto, vedeného zku- šeným odborníkem p. J. Battistou.
Lobkowicz J Battista Mělnice Č . Buda Kolín
26 article
Obchodní cestujici v Rusku. C. k. mini sterstvo obchodu obdrželo v poslední době více do tazů, zdali v Rusku platný předpis, dle něhož židé cizozemci, kteří se v Rusku za účelem stabilního provozování obchodu chtějí usaditi, potřebují dřive svolení carského ruského ministerstva zahraničních záležitostí, vnitra a financí, vztahuje se také na ob- chodní cestující židovského vyznání, z Rakouska přicházející, a samostatné obchodníky, kteří se za účelem obchodních cest v Rusku jen dočasně zdržují. Jak se mnisterstvu obchodu na učiněný dotaz v zá- ležitosti této sděluje, nepotřebují trojnásobného dovo- lení carského ruského ministerstva zahiraničních zá ležitostí, vnitra a financí ani židovští cestující ob- chodní, kteří pro křesťanské firmy cestují, ani kře- sťanští cestujíci, kteří židovské firmy zastupují, ko- nečně ani samostatní obchodníci, kteří na svůlj účel v Rusku ambulantní obchod provozují. Pro takově obchodní cestující stačí vysvědčení o bonitě, carským ruským konsulátem vídimovaný pas a licenční listek pro obchodní cestující.
Rusko Rakousko
27 article
Obchodní zastupci v cizině. Pražské ob- chodní a živnostenské komoře nabízí se několik dobře doporučených zástupců v cizině pro různ druhy zboží a sice: pro plodiny a textitní zboží v Berlíně, pro obuv, rukavice a pletiva v Berlíně, pro drogy a české vývozní výrobky v Hamburku, pro t. zv. komfortéry, plechové emailové nádobí, kovové krátké zboží, papír, mýdla, svíčky a voňavky ve vý- chodní Asii, pro galanterní zboží, knofliky, umělé květiny v Londýně, pro tkaniny bavlněné, vlněné a hedvábné v Egyptě, pro sklo a porculán v Paříži, pro různé vývozní zboží na jistém řeckém ostrově, pro zboží rukodělně a krátké, železné, plechovéa porculánové nádobí v Bulharsku. Interessentům sděl se adresy dotyčných zástupců, jakož i informaceo nich došlé, ve vývozní kanceláři jmenované komory. Sazby rak. státních dráh. Dnem 1. t. m nabyly platnosti tyto tarify a dodatky k tarifům 1. Nový labský přístavní tarif pro západníRakousko- Riesa (labské nábřeží), 2. dodatek IV. k labskému přístavnímu tarifu pro Rakousko, 3. nový tarif pro dopravu kamene a kaolinu. Dále nabude platnosti dnem 1. července r. 1901 dodatek II. k tariíu pro rumunsko-jiho německý železniční svaz a pro dopravu zboží mezi Rumunskem a Lindavou, jakož i Vorariberkem.
Berlín Hamburk Asie Londýn Egypt Paříž Bulharsko Rakousko Rumunsko Lindava západníRakouskýRiesa
28 article
Jednota obchodních gremii v král. če- ském koná ve středu dne 12. t. m. o půl. 3. hod. odpol. v zasedací síni obchodní a živnostenské ko mory v Praze V. řádnou valnou hromadu. Česká společnost národohospodářská Praze konati bude v sobotu dne 8. června t. r. o 7. hod. večerní v místnostech obchodní a živnosten ské komory v Praze výroční valnou hromadu. Sasko a obnova obchodnich smluv. P- slední ministerská změna a závěrečné schůze pruské sněmovny posl. způsobily obrat v názorechí vedoucích kruhů německých o příští úpravě obchodních smluv Hr. Bülov, který své agrární srdce ani na křesle kancléřském nezapřel, měl věc dobře uchystánu agrárníkům mělo se za hlasování pro průplav labsko rýnský dostati zvýšených cel obilních. Nedočkavost a nedůvěra agrárníků trh tento zkazila. A od tě doby kloní se mínění rozhodujících činitelů více na stranu průmyslníků. Nemalou pákou byly ovšem i námoř- ské plány Vilémovy, který potřebuje jako důvod pr nové lodí silný obchod koloniální a mezinárodní, němž by mohly represalie Ameriky proti případným německým clům obilním způsobiti nemilý obrat. Na- děje agrárníků upíraly se v této době přeměny na saskou vládu. Byla dosti neopatrna, že v dobách Iíbánků agrárníků s kancléřským úřadem dala pro- skočiti pověstem o svém návrhu dvojitého tarifu cel- ního. Ale i zde stihlo agrárníky zklamáni. Saská vláda dnes ustupuje. Vynikající vliv na saské vládni návrhy měly prý obchodní komory a obchodní i prů- myslové kruby saské. Saská vláda není pod tlakem agrárníků. Finanční ministr Watzdorí jest prý příliš zkušeným mužem, než aby nevěděl, že by jedno- stranná, vysloveně agrární politika mohla způsobili saskému blahobytu hluboké rány. K politice, jež by ve všem výho- vovala tužbám agrárníků, saská vláda se nepropůjčl.
Praha Sasko Hradec Bülov Vilémov Amerika národohospodářský Praga
29 article
Má ovšem zemědělství značný význam i v tak prů- myslovém státě, jakým jest Sasko, ale jeho strannická přání možno respektovati jen do určitých mezí, jež jsou dány všeobecným blahobytem. A právě tento blahobyt určuje postavení saské vlády v politice ob- chodních smluv. Saská vláda bude k lá sti hlavní váhu na zjednání dlouhodo- bých a výhodných obchodních smlu a nikoli na stanovení vysokých cel obilních. Jest rozhodným odpůrcem dvojitého tarifu. V tom směru jest ji vodítkem dobré zdání obchodních komor, které dokázaly zhoubný jeho vliv na průmysl a blaho národa. Hlavní podmínkou rozkvětu výroby průmyslovéa obchodu jest k lid a stálost. Je ale dvojitý tarií přímo vylučuje. Vláda se tímto stanoviskem dnes ne- tají. »Köln. Ztg.« dává mu z výtečně informovaných pramenů silný výraz a důraz, jenže nelze přesně udati, pokud hrají zda úlohu i — hrozby. Zatím tedy dlužno vyčkati. Tolik však jest jisto, že v ně- meckém kursu obchodně-politickém nastává důležitý obrat. V Počátkách přihnáno bylo na měsíční trh dne 4. t. m konaný celkem 160 kusů hovězího do- bytka, mezi nimi 6 býků, 42 kráv a 56 volů. Trh býl velmi čilý; bylo prodáno celkem 48 kusů. Přiští trh koná se dne 2. července t. r. Výroční trh na hovězí dobytek v Nov Kdýni konati se bude v pondělí dne 10. t. m. Trhy poněžni Bursa. V Praze, 5. června. (Pův. zpr. »N. L. «) Při tichém trhu uskutečněna závěrka akcií Živno- stenské banky za K 270.—— Dále podáváno za akcie: České banky Union K 267.50, strojírny Daňkovy K 465.—, strojírny Rustonovy K 270.—, první českomoravské stro- jírny K 615.—, králohradeckého úvěrního ústavu K 480.—. Jiné papíry jmenovány nebyly Officiální záznamy znějí:
Köln Bursa Daňkův Sasko Praha Nova Kdýně Živno Český banka Union
30 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 , , Plzně r. 1886 », Teplice r. 1887 . »» Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král, čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp. „ » . » mel. úpisy » . » želez. úpisy Ceská prům, banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poleční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštéhradská draha Em. 1871 dto. dto.0 » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duche. Podm, dráha Em. 1869 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896. . Rak. severo západní dráha . ozdto. o lit. . Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka . . balíka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu. . . . . . .. Ústeckoteplická dráha . . . Česká severní draha . .. Buštěhradska draha . (lit. A. ,. (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severni dráha Rakouská sev.-západní dráha dto. (lit. B.) Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vitavě a Lab Jihosev. německá spoj. draha Akc. tov. na vyrab, uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích Prvmí česká všeob. zajišt. bank První česká spol. pro- raí cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Prazská železařská společnost » stroj. spol. (dč. Ruston) „ akc. spol. řetéz. lavky První českomorav. tov. na stroje
Čecho Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Kolín Modřany Ceský průmyslový úvěrní banka em Humpola Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Laba Jihosev Český akciový . pivo první český společenský Prazská železařský společnost
31 article Z Vídně, 5. června. (Závěrečné úřadní
Z Vídně, 5. června. (Závěrečné úřadní kursy.) 479.— rak. severozáp. dr. Únorova renta . 98.50 497.— polabská dráha 98.50 společná » květ. 181.50 pražsko duchcov. 98.10 „ » stříb. 668.50 spol. st. dr. rak. v uh. 117 90 rakouská » zlatá 104.50 jižní dráha . . 96.25 » » kor. 220 — silniční dr. lit. A. 117.90 uherská » zlatá 247.— 92 95 »» kor. 833.— dunaj. paroplaveb. 181.— státní losy 1854 rakouský Lloyd » 1860 1810.— pražská želez. sp. po 500 zl.. 1231.— česká montan. sp. po 100 zl. 470.— alpská montan. sp státní losy 1864 490.— rým.-muráň. spol. losy tisské . .. 295.— rak. zbrojovka o úvěrního úst. 161.— vídeň. stavební sp. vídeň. 1. komun. peštská vagonka turecké losy. severočeská uhlář. b. anglo-rakouská západočeská uhl. vídeň. b. jednola 814.— mostecká uhl. sp. 918.— r. úst. pro úv poz. 1300.— 688.— Schodnica . . . rak. úvěrní ústav turecká tabák. rež. 294.— 690.— uh. úvěrní banka devisa německá . 117.47 414.50 b. pro země rak. » londýnská 240 35 560.5 vídeňská unionka » pařížská . 95.47 918.— česká b. Union „ curyšská . 95 2 Živnost. banka dvacetifrank . . 19.09 buštěhradská A . marka papírová . 117.47 » . 253. 25 rub
doktor Únorův Lloyd Schodnica Vídeň úvěrní banka buštěhradský A
33 article
duchcov. podmok. ..— Ivovskočernovická 534.— Místní prodeje a slabé smýšlení v Berlíně působily tísnivé. Na konec se smýšlení na pevnéjsí Berlín poněkud upevnilo. Eskontní sazby 31/2, 31/ procenta. x. Z Vídně, 5. června. (Telefonogram »Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na de- primující účinek zpráv z berlínské bursy bylo na vídeňském trhu za chabého obchodu smý- šlení ponejvíce mdlé. Nepříznivé dísposice ovlá- daly trh zvláště ze začátku, když byly přiostřo- vány interpellací, podanou v poslanecké sně- movně ve příčině investiční renty, jakož i ne- uspokojivou zprávou o stavu uherského osení. — Značně zhoršily se zvláště kreditky, alpinky a pražské železářské společnosti. Jenom akcie státní dráhy poměrně kurs zachovaly. Později se smýšlení poněkud upevnilo zprávami o deštich v Uhrách, jakož i příznivějšími zprávami z bursy berlínské. Původní zprávy mohly však býti od- činěny jenom nepatrné a zvlášťě kreditky a báň- ské papíry byly proti včerejšku značně lacinější. Akcie české baňské společnosti a pražské žele- zářské byly lacinější. Akcie mezinárodní elektri- cké společnosti opětně stouply. Renty byly po- nejvíce pevnější a zvláště po uherské korunové byly činěny poptávky. Ostatními ukládacími hod- notami neobchodováno. Devise a valuty jenom nepatrně změněny. Na eskomptním trhu pro pe- níze poněkud dražší. První bankovní akcept 31/16—31/s proc.
Berlín Vídeň Uhry Ivovskočernovická 534