1
masthead
6. června 1901. Číslo 154.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Ministr konstatuje, že umožňuje se vojsku ná-
vštěva kostela a vyvrací tvrzení del. Barviňského
Opakuje, co řekl ve výboru o polních škodách a vy-
kládá učební plán vojenských ústavů. Na výpravu
vojenských stavítelů do Číny nepomýšlí se. Oděv zá-
sobních úřadníků není třeba měniti. O přípřeže stará
se civilní správa a jsou tu přesné předpisy. Vojen-
ským puškařům nevede se zle, důkazem bývá jejich
dlouhá služba a žádosti záložníků za aktivování.
V podrobném rokování byl přijat tit. 1. po
řeči del. Pommera o vojenských pensistech beze
změny; tit. 2.—15. bez debaty a změny. Při tit. 16
del. Wvigel jednal o pevnostních reversech; tit.
17. až do konce byly přijaty beze změny. Schváleny
rovněž resoluce Pommerova a Chlumeckého.
Mimořádný rozpočet vojenský byl přijat
po doporučení referenta del. Popovského bez
debaty a změny.
Potom rokovalo se o rozpočlu mini
plerstva zahraničných věcí.
Pommer
Pommerův
Popovský
Čína
5
article
Referent del. markýz Bacguehem doporu
čoval, by se rozpočet schválil beze změny
Del. Kaftan: Slavná delegace! Inkoust na
závěrečném protokolu konference míru v Haagu sotva
uschl, zástupci 26 států, jež vyhověly velkodušnému
přáni carovu ze dne 12. srpna 1898, rozloučili se
ku konci měsíce července 1899, jsouce spokojeni
s výsledkem obětavé činnosti své, aby konvenei
haagskou předložili svým mocnostem ke schválení
ratifikaci a — krvavá válka vyhlazovací Anglie, lou-
pežnou výpravou Jamesonovou zahájená, proli svobod
nému národu burskému v Zavaalsku vypukla plnou
silou a prudkostí.
Žizeň po zlatě přemohla u národa Shakespea
rova a Miltonova civilisatorní povolání velkého ná-
roda kulturního.
A Burové nebyli žádnými divochy, jejich ho
landsti předkové vytáhli před sto lety ze své vlasti.
aby divokou zemi otevřeli kultuře, zakládajíce farmy
průmyslové závody a železnice, vzdělávajíce půdu
založívše doly a ulvořivše urovnaný státní útvar
který dle demokratických zásad vzorně, v klide
míru spravovali.
Bacgueh
Kaftan
Miltonův
Burová
Haag
Anglie
6
article
Národu, jenž po boku Francie pro osvobozeni
Řecka proti Turkům táhl, jenž nadšen písněmi By-
ronovými společně s Francií a Ruskem první ranou
dělovou u Navarina tyranství turecké zničil, bylo
ponecháno, porušiti svobodu národa kulturntch pio-
nérů, ano štváti na tyto divoké Zulukafry jako di-
vou zvěř.
Článek 27. konvence, jež ukládá mocnostem po-
vinnost, při vypuknulí příkrého konfliktu zúčastně-
ným státům připomenouti, že jim stojí k disposici
v Hangu stálý rozhodčí soudní dvůr, ne-
byl s to zabrániti krvavému divadlu. Žádná z moc-
ností nepoužila tohoto svého práva, Zaválsko stalc
se oběti courtoisie vůči Anglii, aby nebyla konfe-
rence v Haagu zmařena, těšili se francouzským poře-
kadlem: »li faut casser des oeufs, s'il on veut faire
une omelette«.
Francie
Řecko
Rusko
Anglie
Haag
7
article
Ovšem nebyla slavená řeč banketní anglického
předsedy ministerstva Salisburya s to, přesvědčiti zly
svět, že vojenská síla Anglie byla válkou burskou
nade vši pochybnost dokázána, která válka uložila
Anglii za půldruhého roku oběť 2 milliard zl., uči-
nivši 135.000 anglických vojáků, tedy polovinu celé
anglické armády k boji neschopnou.
A jako by tento, vskutku málo slavný příklad
Anglie vzbudil závisť, vyzbrojil ohnivý panovník
velké říše sousední četné koráby válečné, aby po-
mstil smrt mučennickou dvou missionářů německých
v Číně a jelikož život takový nelze nikdy dosti draho
zaplatiti, donutil Čínu k pronajmuti přístavu v Kiaočau,
vlastně anektoval jej, jakož i velkou část bohaté pro-
vincie šantunské, jelikož převzala Anglie dříve již
u jižnějí položených »otevřených dveří« čin-
ských místo domovníka. Avšak ani Šantunem ne-
lze pohrdati. Jen 25 km od moře vzhůru nalezá se
výborné uhlí, jelikož však není tam dosud řádných
silnic, jalo se Německo šetřiti trať pro dráhu želez-
nou, při čemž nezacházelo se příliš něžně s roztrou-
šenými posvátnými hroby čínskými, což podráždilo
domorodce, zejmena vzhledem k tomu, že v provincii
Šantunu, v rodišti Confucia a Memia nalezá se
mnoho posvátných památek, které požívají u Číňanů
velké úcty.
Číňan
Anglie
Čína
Kiaočau
Německo
Šantun
km
8
article
V této snaze, usaditi se pevně v Číně, nestálo
Německo samo; Rusko cílivši již dříve potřebu
získati v zálivu pečilském leduprázdný přístav, usa-
dilo se v brzku v Port-Arthuru, jemu naproti ve Vei-
haiwei žárlivé Německo, Formosu obsadili Japonci
Tonkin Francouzi a tak dostalo se postupně cele
čínské pobřeží od zálivu tonkinského až k ústí řeky
Jalu do ruky evropských mocností. Co bylo dříve
smluvným, těžce vydobytným přístavem, přešlo de fakto
v držení cizích mocností. Čina byla od moř
odříznuta. Vše to událo se v poměrně krátké
době od 17. dubna 1895 po míru šimonoseckém.
Číňané jsou nejmírumilovnějším národem na
světě, považujíce válku za zločin a řemeslo válečné
za snížení počestného občana, čínský bůb války řadí
se daleko za bohy ostatními. Avšak přes to nemůže
býti s podivením, když nemohlí Číňané děle přihlí-
žeti lhostejně k řádění cizích nezvaných hostů.
Nebyl bych se této otázky dotkl, kdyby o ní
nebyl pojednal pan ministr zahraniční ve výboru.
Mám v úmyslu, načrinouti toliko zběžně příčiny
choulostivého postavení, do jakého se
evropské mocnosti dostaly okupací čínskou a jejíž
následky také pro nás nezůstanou bez následků.
Arthur
Japonec
Tonkin
Francouz
Číňan
Čína
Německo
Rusko
Port
Formosa
Jal
9
article
Po mnoha let navštěvují způsobem velmi inten-
sivním missionáři Čínu, již se snaží tento nejstarší
kulturní národ světa učením Kristovým od budhismu
odvrátiti. Zapomíná se však, že jsou tamtéž stální
zařízení s tisíciletou vírou úzce sloučena a že
každá násilná změna těchto zařízen
musí naraziti na největší odpor a po-
puditi 400 millionový národ k nenávisti
proti cizím vetřelcům.
Ve veřejných sadech v Sanchaji dali misionáři
vyvěsiti tabulky následovního znění: »Psůma
Číňanům vchodse zakazuje.«
Tyto okolnosti, jakož i nezastřené choutky dělicí
cizích mocností v Číně, ku kterým dala válka činsko-
japonská podnět, byly hlavní příčinou
katastrofy pekinské, obléhání vyslanectev
a smrti německého vyslance Keltelera, proti kterému
se veškerá nenávist Tungli-Jamenu obrátila, po-
něvadž politika Německa veškerou otázku čínskou
nejvíce přiostřila.
Od ledna 1900 — od doby plesů zimních, n
kterých se diplomatický svět výborně bavil — na
stalo v čínském lidu čilském hlu-
boké hnutí, jehož cíle a dosah ne-
byl pochopen zástupci mocno stí.
tančilo se na žhavé sopce, žádná z mocností ne-
měla tušení o blížící se bouři, »0 bličejem
k Evropé a zadem kAsii obrácenie
stáli zástupcové mocností a zapomínajíce, že
vzpoura v Číně jest historickou
mocí, dali se povstáním překvapiti, neboť nelze
sobě mysliti, že by byl rakouský vyslanec jinak
bezprostředně před vypuknutím revoluce Pekin opustil
a svoji dovolenou nastoupil.
Dopustili se veliké chyby, podceňujíce odpůrce.
Číňan
Čína
Německo
Peking
10
article
Po míru šimonoseckém mělo se za to, že lze
»žlutý koláč« bez odporu rozřezati a mezi
sebou rozděliti, avšak Čína není říší orientálskou.
ležiť v mírném pásmu, obyvatelé její jsou otužilejšími-
Číňané přešli od roku 1895 ve své organisa
vojenské ve vší tichosti k moderní technice-
»Musíme reorganisovati pruský m
důstojníky dle pruského vzorue,
pravil Lichunčan za své poslední návštěvy
Bismarkovi. A vskutku Německo dodalo Číne
vojenské cvičilele, pušky, děla posílal Krupp, jemuž
z vděčnosti byl v Cíně zřízen na počest zvláštní
chrám, Angiie nešetřila peněz, aby sobě v Čín
hojných koncesí dobyla.
Považovala se Čina již za úplně otevřenou zemi.
avšak »čínská ústřicee nebyla zcela otevřena
její tisícileté svazy jsou ještě příliš silné, mocnosti
se tam přiskřiply.
Před 60 lety byla pověstná válka opiová Angli-
čany 3000 vojáky vyhrána, v r. 1860 potřeboval
Francouzí a Angličané již 27.000 vojáků, Japonci
v r. 1895 50.000 vojáků, mnoho-li by jich bylo nyní
k přemožení Číny zapotřebí?
Proto jest pochopitelno, když se dostavuje i
Německu dnes zemdlení, když železná, obrnéná pěst
německá klesá a když Německo se chystá vojsko své
z Číny odvolati.
J. Exc. pan ministr zahraniční ohradil se v uher
ské delegaci svalosvatě proti každé k olo ni s ac
v Číně, ovšem něhodil by se 0.6 km', tedy 60 hek
tarů toliko veliký »setilement« rakouský na císař-
ském průplavu, vzdálen od řeky Peího a železnice
k takovému účelu. Obětovali jsme peníze a živoh
statečných vojínů, abychom ukázali v Číně naš
vlajku, mám za to, že jsme to mohli laciněji
pořídili.
Anebo svedla nás věrnost spoje-
necká k tomu, abychom podobně jako
v Kretě pluli v prondnici německé říš-
ské politiky do Žlutého moře a do zá-
livu pečilského? Pochybují, že by tím význam
Rakouska v koncertu mocností značně vzrostl.
Číňan
Lichunčan
Číne
Krupp
Angličan
Japonec
Německo
Čína
Angl
Rakousko
km
11
article
Ostatně není právě harmonie v koncertu moc-
ností v Číně právě povznášející a tvrdil dobře japon-
ský státník, že koncert ten potud existuje, pokud
zůstane němým. Na pekinské železnřci v Tjencině
stáli pro vypuknuvší spor hraniční ruští a angličt
vojáci se zbraní v ruce proti sobě a zdá se, že ne-
byla vojenšká expedice německá do provincie Shans
k činské zdi provázena žehnáním Francie a Anglie
poněvadž pobouřila klidné dosud kraje čínské. Čín
ská výprava argonautská utrpěla
ohromné fiasko.
Největší, snad jediný užitek z výpravy do ufny
bude míti soused této, totiž Rusko, jehož snahou
jest, dostati se k jižnímu moři. Perský záli v a
zátoka korejská jsou metami jeho po-
litiky zahraniční, tamtéž směřují vyměřené
dráhy v Persii z Täbrisu do Bender-Ab-
sasu, případně Buširu jakož i dráha sibiř-
ska, jejíž pokračování do Port-Arturu vede provincil
mandžurskou, která zůstane ať již dle
smlouvy neb bez smlouvy trvale
držení Ruska.
V Port Arthuru a v Nju Čsanu nalezla honba
Ruska po pevných hranicích ve východní
Asii své meze, právě jako před tím v Persii a Alga
nistanu, od toho okamžiku bude moci věnovatí ruská
veleříše svou pozornost záležitostem evropským.
Tato okolnost má taktéž pro nás, jako evrop
ského souseda Ruska, velkou důležitost.
Artur
Arthur
Čína
Tjencina
Shans
Francie
Anglie
Rusko
Persie
Bender
Aba
Port
Asie
12
article
Pan ministr zahraniční získal sobě v r. 1897
značnou zásluhu uskutečněním ujednán
mezi Rakouskem a Ruskem, jest jen co
litovati, že tento velmi potěšitelný.
přátelský poměr nebyl více prohlou-
ben a rozšířen, takže my nezasvěcenci nevíme
přesně, jestli tehdejší konvence dosud v plné mířea
dosahu platí.
Toto dohodnutí vykonalo by nám právě nyní
velké služby, jelikož dle pobuřujícího výroku pana
ministra jest na Balkáně mnoho třaska
vých látek nahromaděno, jež chovají v
sobě velká nebezpečí, vzbuzujíce velké obavy.
kterým prý úmluva s Ruskem nemůže
vydatně čeliti. Jaká jest tedy tato
úmluva?
Upozorňovali jsme po osm let v delegacích na
tento bouřlivý kout na poloostrově balkánském,
udavše však také příčiny trvajícího kvasení a pro-
středky, jimiž by se dalo tomuto stálému nebezpeč
pro nás a pro mír evrovský vyvarovati; pohříchu
pohybuje se rakouská politika na Balkáně v nespráv
ných kolejích.
Sympatie našeho zabraničníh
úřadu obracely sevždy jen k dynastiim
a nikoliv též k národům, a přece neve
deme obchodu na Balkáně s dynastiemi.
nýbrž s tamními národy, jež zůstanou
tamtéž stále, zatím co dynastie podro
beny jsou rychlým, ano často i náhl ým
změná m.
Rakousko
Rusko
Balkán
13
article
Hlavní chyba stala se zrušením
smlouvy svato-štěpánské a nahraže
nim jí smlouvou berlínskou.
Nechala se uplynouti dvě desítiletí, aniž by bylo
Turecko k přesnému dedržení čl. 23. berlínské
smlouvy donuceno, kterou se Turecko zavá-
zalo, zavésti přiměřené reformy v Ma-
kedonii.
Totoť jest oním nebezpečným fermentem kvas-
ným, kterého nelze potlačiti ukrutenstvím Turecka v
Makedonii, ani žalářováním a popravami nesčetných
makedonských občanů. Ano Turci slibují těmto ve-
řejně podobnou lázeň krvavou, jakou připravili
Arméncům.
Nemůže býti tedy s podivením, jestli takovoute
krutou persekucí vzrůstá nespokojenost a tím i vliv
makedonského komitétu, jemuž také kníže
bulharský podlehá.
Sesazení a uvěznění předsedy komitétu Sara
fova, rozpuštění střeleckých spolků makedoniských
mine se s účinkem, tu nepomohou varovné dopisy
pana ministra do Srědce, jelikož nebyla adresa
správnou, pravá adresa nalezá se v Caři
hradě, jak sám pan hr. Goluchowski ve svém vý-
kladu ovšem v diplomatické květomluvě uznal, tam
musí společně s Ruskem energicky za-
kročiti, neboť poštovní konílikt s Tureckem
v poslední době a případ prevésský nasvědčují tomu.
jak jest málo dobré vůle v Ildizkiosku připomenouti
sobě, že doby Solimana II. dávno minuly.
Turek
Arménec
Goluchowský
Turecko
Ma
Makedonie
Sara
Rusko
14
article
Pokáráním Bulharska nelze otázku makedon-
skou sprovoditi se světa.
V Makedonii vzrostlo v posledních dvou desíti-
letích mnoho intelligence. Třetí díl bulharského dů-
stojnictva, polovina úřadnictva a třetina kněžstva
skládá se z Makedonců. Přírostek obyvatelstva
v Bulharsku v posledním desítiletí v počtu 600.000
osob sestává zvláště z Makedonců, již přicházejíce
s holýma rukama do Bulharska, soutěží s domácím
obyvatelstvem.
Zavedení urovnaných poměrů ve vilajetu make-
donském, usazení křesťanského guvernera tamtéž
udělalo by konec hnutí makedonskému, klid by se
v brzku dostavil a oheň, jenž hrozí překročiti hranice
Bulharska, Srbska a Bosny byl by účinněji udušen,
mnohem výdatněji, než poslední tajuplnou
schůzí krále rumunského a řeckéh
na rakouské půdě v Opatiji, jejíž výsledek
musí býti p. ministrovi známým.
Nelze se potom diviti, když vyskytne se prot
balkánskému dvojspolku balkánský
trojspolek a když se přetřásá otázka pří čne
dráhy od hranic ruských přes Bulharsko, Srbsko.
severní Albanii, Černou Horou do Baru nebo
Ulcinu.
Bylo by bývalo velmi zajímavým, kdyby se
nebyl pan ministr ve svém výkladu obmezil toli ko
na Makedonii, nýbrž kdyby věnoval také ně-
kolika slovy sousední provincii Al banii
svou pozornost, kde se taktéž připra-
vují velmi vážné události.
Bylo tam v poslední době sice rakouskými kon-
suly dosti dovedně operováno, avšak albánský
kongres, jenž se 27. dubna t. r. s přivolením italské
vlády za předsednictví poslance Smilari konal a při-
větivé, povzbuzující přijetí předsednictva kongresu
králem italským svědčí o velkém zájmu Italie, kde
přebývá 200.000 Albánců, pro tureckou provincii
albánskou a o vlivu, jakého tam dosáhl
Italie.
Makedonec
Al
Smilari
Albánec
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
Bosna
Opatiji
severní Albánie
kongres král
Italia
15
article
Naproti tomu zdá se, že ztratilo Srbsko a dyna-
stie Obrenovičů dřívější vřelé sympatie pana ministra
zahraničných záležitostí.
Příčinu toho sluší as hledati v míjícím vlivu
Rakouska v této sousední zemi. Varovali jsme
často a důtklivě J. Excollenci, a by
svoji důvěru a politiku v Srbsku ne-
sázel na oči rozkrále Milana, sklidil
jsme za to lonského roku valného ne-
vděkua mnoho »plechu«.
Konečně vzala za své v Srbsku dřívější hrůzo
vláda a perioda krvavých procesů, jimiž byly školy
přeměněny v žaláře, pravá vůle srbskéh
lidu přišla k uznání a platnosti.
A kdyby bylo i pravdou, že Srbsko uzavřelo
k vůli ochraně svých jižních hranic s Ruskem
vojenskou konvenci, jež dřívější zapíranou
ruskorakouskou konvenci vojenskou vystřídala, není
důvodu, aby Rakousko odepřelo Srbsku svou přízeň.
Přátelsko-sousedský poměr k Rusku, jak v trůnní
řeči tak i v exposé pana ministra vytknutý, jest
nám pevnou zárukou, že zmíněná konvence není
nebude proti Rakousku namířena.
Milan
Srbsko
Rakousko
Rusko
16
article
Opětujeme důrazně, že nám lze na Bal-
káně dobrou politiku obchodní jedině
v dobré dohodě s Ruskem sledovat
a J. Excell, může sobě takového obchodního spojení
na Balkáně tím více vážiti, jelikož jsme následkem
energického, účelného postupu Německa, našeho spo-
jence, v Malé Asii, kterému dodávají dráhy anatolské
a bagdadské pevného podkladu, ztratili dří
vější výnosný obchod levantský.
Tato okolnost nemůže nás naplniti potěšením
a to tím méně, když uvážíme, že Německo děkuje
svou neobyčejnou sílu rozpínací a rychlý vzrůst
svého zámořského obchodu tomu, že dostalo po
známém odmítnutí Ruska šťastně uzavřeným troj-
spolkem volné ruce, kterých známou obdivuhodnou
energií a bezohledností svou použilo výdatně ku
zdokonalení svého vojenského vyzbrojení po vodě
po souši a k zahájení a upevnění své akce kolo-
nisační v Asii a Africe.
J Excell
Bala
Rusko
Balkán
Německo
Asie
Afrika
17
article
Těsný spolek jeho s Rakouskem a Italii neva
di! Německu položiti později pod zemí známe
dráty mezi Německem a Ruskem, jejichž nahodilé
odkrytí dalo hlavně podnět ke známé schůzi a do-
hodnutí v Petrohradě v roce 1897, neboť nelze za to
míti, že by se byl pan hrabě Goluchovský o trvání
této tajné smlouvy teprve z novin dozvěděl.
Německo pěstuje právě aktivní
praktickou politiku, zatím co my spo
kojujeme se politikou theoretickou
passivní, která nemůže poskytnout
žádoucí opory našemu obchodu zahra
ničnému.
Dle toho lze seznati, jak se stále nitky hospo-
dářské a politické splétají; proto nalezá s
varování J. Excellence, aby se neslučo-
vala politika allianční s politikou
hospodářskou v prapodivném světle.
Nejsme zásadnými odpůrci trojspolku, přejeme sobě
naopak, aby Rakousko žilo se svými sousedyv mírua
klidu. K tomu však není žádného politického spolku
zapotřebí, jenž tolikováže a ničeho neprospívá. Ne-
mohli jsme při klidné úvaze dosud žádných pro-
spěchů v trojspolku pro říši rakouskou nalézti. Náš
rozpočet vojenský vyrostl obrovsky, vzdor neb právě
následkem trojspolku jest Bosna dosud okupovanou
zemí, nejsme dosud vlastně v míru s Tureckem,
nýbrž toliko v pochybném příměří a to přes to, že
vykonává Německo té doby skutečny
protektorát v Cařihradě. Celní a obchodní
smlouvou s Německem a Italií nezískali jsme žád-
ných hospodářských prospěchů, v zahraničním
obchodu narážíme všude na ostrou
soutěž našich spojenců.
K naší ochraně nepotřebujeme žádného troj-
spolku, nejsme nikým ohrožení, na nějakou vy
bojnou válku nelze Rakousku pomýšleli. Italie za-
platila vzdor trojspolku svou výpravu do Erythree
u Aduy bankrotem finančním.
Goluchovský
Aduo
Rakousko
Německo
Rusko
Petrohrad
Turecko
Cařihrad
Italia
18
article
Evropa má pro Rakousko právě ta-
kovou cenu jako Rakousko pro Evropu.
Jest v zájmu všech mocností udržeti
Rakousko za všech okolností schop-
ným života. Rakousko jest závěrečným
kamenem v klenbě rovnováhy evropské,
jehož otřesení a uvolnění mělo by za
následek sřícení klenby, ztrátu rovno-
váhy a chaos válečný.
Poměry evropských mocností změnily se valně
od roku 1879, následkem toho posunuly se též zá-
klady trojspolku. Tento byl založen jako spolek
ochranný pro Evropu, nyní však bylo těžisko poli-
tiky evropských velmocí přeloženo mimo pevninu
evropskou, do Afriky a Asie, jiné seskupení mocností
se událo, jež stále se mění.
Připomínám trojspolek Francie, Německaa
Ruska ve válce čínsko-japonské, smlouvu anglicko-
německou v Africe, při čemž hrála právé po-
itika hospodářská hlavní úlohu.
Neplatí tedy tvrzení pana ministra, že by měly
zařaděny býti otázky obchodně politické daleko za
spolky politickými. Obě seuvisí naopak těsně, ano
lze ivrditi, že jen tam, kde trvá dobrá shoda hospo-
dářská, mohou se utvářiti zdárně i peměry politické
mezi jednotlivými státy, poněvadž zakládaj
se potom nejen na sympatii diplomatů.
nýbrž i na sympatii národu.
Italie činí od budoucího příznivého útvaru smluv
obchodních setrvání své ve trojspolku závislým, celní
klausule vinná bude pevnějším tmelem pro takový
spolek, než zřetele politické, sblížení se Italie s ho-
spodářsky silnou Francií, toulonská návštěva loňská.
jsou pádným pokynem ostatním mocnostem troj-
spolkovým.
Na tom nebude moci ničeho měniti poslední
schůzka Bülowa, Zanardella a knížele Eulen burga ve
Veroně, jenž při tom zastupoval spolu zájmy Ra-
kouska.
Bülow
Zanardell
Evropa
Rakousko
Afrika
Asie
Francie
Rusko
Verona
Ra
ochranný pro Evropa
19
article
Německý říšský kancléř ujišťoval ve svých po-
sledních řečech s největším důrazem, že německá poli
tika celní bude vedena jedině zájmy německé říše.
chtěje zabezpečiti německým výrobkům průmyslo-
vým odbyt do zemí sousedních, vystupuje jako první
přeborník agrárníků německých, pro které se hodlá
obilní clo zvyšiti. To nejsou příliš přátelské vyhlídky
smluvné, takováto leoninská smlou va.
jíž by se zatížil dovoz rakouských plo-
din zemědělských do Německa, sou-
časně však podporoval vývoz průmy-
slových výrobků z Německa k nám.
mohla by se dostati do naší říše jen
přes politický most, pro jehož vysta
vení sotva nalezne pan hrabě Golu-
chowski dotýčné domácí inžený ry.
Také my chceme míti své místečko
na slunci, také my nespokojíme se
déle bojovati ve stínu říše německé,
kde nezraje pro nás sladké ovocea
když bychom musili bojovati ve stínu,
učiníme tak nikoliv jako žoldáci pro
cizí zájmy, nýbrž jako kdys Leoni-
das pro vlastní svou vla st
V zájmu trojspolku bylo by, kdyby se tento
spolek neobnovil, nýbrž aby se dosáhlo dohodnutí
na základé oběstranných sympatií politických, potom
nebude žádného obmezování svobody a volnosti.
každé z mocnosti lze se — jak se dosud v Něme-
cku a Italii dělo — pro svě vlastní zájmy k tomu
neb onomu státu přiblížiti.
Gola
Leon
Německo
Nout
20
article
Zkušenosti ve válce zavaalské poskytují také
Rakousku záruku, že nebude rozhodovati více
eventuálné válce evropské vzhledem k dokonalým
zbraním převaha číselná. Rakousko bude i v obraně
silným bez trojspolku, ovšem za jedino
podmínkou, když zavládne uvniti
říše žádoucí mir
Pan hrabě Goluchovský neby
nikdy přítelem českého národa, avšak
předpokládám, že jest upřímným přítelem Rakousk
a udržení říše.
Následkem jeho inřervence, jistě
ale s jeho srozuměním byla zrušen
jazyková nařízení, čímž byl národ če-
ský hluboce uražen a jeho vira v spra-
vedlnost v Rakousku a v ústavní věr-
nost tohoto velmi otřesena.
Jeho Excellence vyvolal at již vědomě neb ne-
vědomě duchy, kterých nyní se zbaviti nemůže.
Fatalistická apatie jeho vůči bru-
tálnímu vypovídání Slovanů, zejmen
Čechů a Poláků z Německa, klidných
pilnýchtopracovníků, nápadná shovíva-
vost proti národně agitatornímu hnutí
»Pryč od Říma«, jemuž lze i bez poli-
cejního opatření, které není podle mé
chuti, vydatně čeliti, jsou následky
naší dosavadní chabé politiky zahra
niční.
Národ český stál v nejtěžších do-
bách věrně k dynastii a říši, rakouská
vlajka nesmí se státi však příkrovem
pohřebním českému národu a jazyku
českému!
Národu českému musí dostati s
v této říši onoho postavení, jaké jem
vzhledem k jeho intelligenci, k jeh
hospodářské síle dle závazných a ne
promlčitelných smluv náleží.
Goluchovský
Rakousk
Čecho
Polák
Rakousko
Německo
Řím
Slovan
21
article
Péče o národní hospodářství, spra-
vedlnost uvnitř povznese Rakousko
opět na dřívější významnou výši
z které z ochoty neb bázně a obledu
k sousední říši německé dobrovolne
sestoupilo. (Hlučná pochvala.)
Delegát Kozlowski konslatoval, že haličte
Poláci požívají v Rakousku spravedlivé ochrany
Upevnění velmocenského postavení říše je zárukou
evropské rovnováhy a ochranou jejich národních
práv a proto povolují vše, čeho třeba k vojenské,
diplomatické, politické a kulturní posile Rakouska
na venek a k zabezpečení domácího míru. Uznávají
také nutnost míru evropského, pokud srovnává se
s důstojnosti a bezpecností říše a těší se, že všecky
mocnosti vynasnažují se o jeho utvrzení. Jsou pa-
mětlivi obranného spolku tři mocností bez předsudku
a sebeklamu, protože opatrnost ministra zahraničných
věcí je zárukou, že tento spolek nebude působiti na
domácí poměry, bude chráněna rovnocennost říše a
hospodářské zájmy nebudou obětovány politickým
ohledům. Troufaje, že ministr povede zahraničnou
politiku týmž způsobem jako dosud a v naději, ž
bude dbáno polských přání, Polácí budou hlasovati
pro projev úplné důvěry a uznání ministru zahra-
ničných věcí.
Kozlowski
Polák
Rakousko
22
article
Del. Wolí vyčítá skrovnou činnost delegace
jež je pouhým výborem a jeho jediným inleressem
snad rozpočet a vojenské záležitosti. Všeněmci od-
porovávali delegačním volbám, shledávajíce v nich
pomůcku uherského vyrovnání. Dualismus v nynější
své formě je pro Rakousko velkou škodou a Vše-
němcům byla by milejší osobní unie. Všeněmci
chtějí nerozlučnou příslušnost všech středoevropských
Němcův a jen omezení politikové považují myslenku
tu za nebezpečnou. V rakouském parlamenté nemo-
hou vysloviti se o zahraničných věcech; na uher-
ském sněmě děje se tak často. Proto konstatuje, že
Rakousko podporovalo Angličany na újmu Burů. Při
tom nazval Angličany »lupičským národem«, pročež
byl předsedou upozorněn, že výraz ten není parla-
meniní.
Del. Iro: Vždyť jiného nejsou.
Del. Wo!: Tedy jim říkejme paliči. Vyčíti
předsedovi, že ve svém proslovu k cisaři vytkl ja-
kýsi politický program, k čemuž ho nikdo neoprávnil.
Činská výprava nestojí za řeč, ani za peníze, jež
stála, Mluvě o trojspolku, pravil, že v Německu žasli.
že vývody del. dra. Kramáře proti trojspolku nebyly
úřadně odmítnuty. Východní otázky lze řešiti jen roz-
dělením interessových sfer, mezi Rakousko a Rusko.
Sjednocení Srbska nedá se zabránit. Stane-li se to
pod záštitou Ruska, je veta po Rakousku. Pod zá-
štitou Rakouska by získala naše říše a pro zišk, jež
by z toho mělo veškeré Němectvo, Všenémci spřáte-
lili by se se státní myslenkou rakouskou.
Souhlasí s ministrem, že třeba zachovati status
quo, ale není to možná, neboť každé chvíle stane se
nějaké překvapení, jež Rakousku nebývají k duhu.
Němcův
Angličan
Kramář
Rakousko
wo
Německo
Rusko
Srbsko
23
article
Balkán nenávidí Rakousko a proto také okkupace
Bosny a Hercegoviny je nebezpečna. Pojednává o al-
bánské otázce a viní Rusko, že rozšiřuje svůj vliv
proti ustanovení berlinské smlouvy a Rakousku
vzcházejí z toho hospodářské škody a nebezpeči.
Brojí proti velkochorvatské propagandé v Bosně, jež
odcizuje Srby a žene je do náručí Ruska a dorází
na zemskou vládu bosenskou. Balkánská politika
musí dbát, aby získala spojence na Balkáně. K tomu
by prospěla podpora velkosrbské myšlenky. Tím by
se rozšiřil obchod a odstranilo nebezpečí vojny.
Pojednává o trojspolku a snaží se dokázati, ž
on zachovává světový mír. Všeněmci, dbajíce o troj-
spolek jako neoblomný základ evropského míru, za-
stupují rakouské zájmy lip než ti, kdo vystupují po-
pudlivě proti němu.
Předseda princ Lobkovic lituje, že v rakouské
delegaci není zvykem sdělovat proslovy k císaři na-
před delegátům. Předsedovi nezbývá polem než zod-
povídati se sám z každého slova. Proto varoval se
říci, co mu mohl některý delegát vytýkat, avšak také
nemůže se předseda volati k zodpovědnosti za to, co
říci opomenul. Nelíbil-li se del. Wollovi výrok, že
delegace vyhoví státním potřebám, připomíná, že tak
byla vyslovena pouze naděje, že se tak stane a ta
přece byla oprávněna. (Všeobecná pochvala.)
Del. Ivčevič jednal o obchodní smlouvě
Italií a prohlásil, že obnovení vinné klausule nebo
jen nižší clo z italských vin zničilo by Dalmacií.
Doufá, že zahraniční úřad zastane se rázné naší
svobody při vyjednávání obchodní smlouvy s Rtalií,
nestrpí cizího vliva a nedá v šanc existenci několika
korunních zemí pro integritu našeho poměru k
Rokování přerušuje se.
Přístí schůze bude v pátek.
Srba
Lobkovic
Woll
Balkán
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Rusko
Boseň
Dalmacie
Rtalia
Italia
25
article
V uherské delegaci zpravodaj Szerb po
dával zprávu o rozpoctu společného mi
nistra linaneí.
Del. Ugron navrhl, aby byl vydán zákon o vý-
služném pro úřadníky společného ministerstva finane
a přál si, aby společná aktiva byla pojata do roz-
počtu.
Říšský ministr financí Kallay odpovídá, ž
upravení výslužného přísluší rakouskému a uher
skému parlamentu. Co se týče společných aktiv.
společné ministerstvo financí pokládá se jen za de
posit obou ministrů financí a obě vlády a oba par-
lamenty mají plné dozorčí právo. Kdykoliv pomyšleic
se užiti těchto aktiv, požadováno bylo pokaždé za
konitého zmocnění oběma pariamenty, tak i v ne
dávné předloze o vystavění bosenských dráh. Ministn
není ludíž s to, pojati výkaz společných aktiv do roz-
počtu. Ale kdyby oba ministři financi k tomu ho
zmocnili, jest ochoten podali všeliké vysvětlení, o něž
bude požádán.
Szerb
Kallay
26
article
Delegát Szilag yi by měl rád zákon o úpravě
pensijních a služebních poměrův a služební pra gma-
tiku pro společné úřadníky. Dovozuje nutnost kon-
troly společných akliv.
Min. předseda Szel! souhlasí a prohlašuje, že
společná aktiva pocházejí ze zbytků jmění po vyrov-
nání v r. 1867 a jsou podřízena správé společného
ministra financí. Některé části byly přikázány k urči-
tým účelům zákonodárnými sbory. Nyní posk ytují se
ze společných aktiv zálohy na stavbu bosenských
železnie a jsou již skoro vybrány. Uherská vláda
podá o tom objasnění v parlamentě kdykoli. V dele-
gaci není pro to místa. Proti Szilagylovu požadavku
a přání není zásadné námitky. Vláda ve shodě se
společnými ministry podá jednou příslušnou předlohu.
Delegat Ugron není spokojen s odpovědí a se-
trvává při svém resolučním návrhu, jenž však po
delší deba tě propadl a rozpočet v celku byl schválen
Rozpočet společného ministerstva financi by
přijat po krátké debatě také v zevrubném rokování.
Szel
27
article
Potom rokovalo se o rozpočtu námořním.
Referent delegát Teleky uvažoval účastenství
námořnictva v lonské zámořské výpravě a věnoval
vřelou vzpomínku padlým. Děkoval námořní správě
za větší účastenství uherského průmyslu a výroby
při objednávkách, ale zaroveň navrhl resoluci, aby
objednávky dály se v poměru příspěvku uherského
na společné záležitosti. Navrhl projev důvěry správe
námořního úřadu za jeho obětavou činnost. (Souhlas.
Delegát Ugron naříkal na vzrůst námořního
rozpočtu. Nelze prý předvidati, co bude žádati mi-
nistr vojenství později na rozvoj vojenského námoř-
nictva. Toto vyžaduje stále nových oběti a obchou
vázne. Vyslovuje se proti rozpočtu.
Poručík řadové lodi Laszló konstatuje, že na-
mořní rozpočet dvojnásobí se ve 30 letech, v Ně-
mecku je Snásobný. Také námořní rozpočty jinýci
států vzrůstají. Výdaje jsou podmíněny technickým
novotami v lodní stavbě. Účelem našeho vojenskeho
námořnictva je pouze pobřežní obrana. Žádá se jen,
co je nutného. Záhy musí se stavěti bitevní loďa
možná několik menších prohlídkových. Povolí-li s
to, nebude zalím pro budoucnosť dalších nároků-
(Souhlas.)
Námořní rozpočet byl potom schválen a jednal
se o účetních závěrkách.
Telek
Ugron
28
article
Del. Ugronovi je hlavní věcí, aby se užilo
peněz na to, nač byly požadovány. Lituje, že po-
slavení vrchní účtárny není zabezpečeno zákonem.
Je proti závěrce, nevěda, na jakých zásadách spo-
čívá.
Del. Rakovszky schvaluje závěrky, ale sdí
některé námitky Ugronovy.
Del. Pulszky myslí, že třeba zákonné úpravý
vrehní účtárny a vyvrací Ugronovy námitky.
Podobně vyslovil se del. Horanszky, jenž
schvaluje závěrky.
M. p. Szell připouští, že zákonná úprava spo-
lečné účtárny je žádoucí a vyvrací státoprávní obavy
Ugronovy.
Po další stručné debatě byly účetní závěrky
schváleny.
Zvolen 7členný výbor, jenž má konstatovati stej
nostusnešení obou delegací.
Příští schůze bude v sobotu. Na jednacím po
řadu bude: konečné schválení dnešních usnešení
další rokování o rozpočtu ministerstva zahraničních
věcí a po případě vojenský rozpočel.
Ugronův
Horanszky
Szell
Zvolen
29
article
Panská sněmovna.
Ve Vídni, 5. června.
Původní zpráva »Národních Listů-.
Také panská sněmovna měla dnes noční
šichtu, sešla se o hodině osmé. Projednala na-
před poplatkovou novellu, sankci to
a částečnou změnu Kaizlova nařízení ze srpna
r. 1899, jehožto výhody jak pro venkov, tak
pro města uznávány všeobecně. Páni z ústavácké
gardy mezi senátory nalezli ve věci konstutiční
chlup, § 14. totiž, na základě kterého bylo
nařízení ono aktivováno.
Svob. pan Lemayer, druhý předsed
správního soudu, pověřen úkolem podati po té
stránce papírový protest.
Člověk nemůže se ubrániti úsměvu, slyší-li
jej. Kdo že to protestuje, proto, že hr. Franti-
šek Thun užil § 14. pro věc dobrou, po které
naše a Paličské rolnictvo volalo dlouhá léta?
Tatáž koterie, hegemonie, která si naschvál
udělala § 14, aby jím vyhlásiti mohla v celém
království českém výminečný stav, tatáž klika,
která zavedla jím organisaci zeměbrany. Pravi-li
pan bar. Lemayer, že musí odporovat,
protože bylo § 14. užito k omezení svobody
osobní, totiž k stanovení tak zvané manifeslační
přísahy, pak je dovolena otázka: Oč větší
svobody osobní a ústavní byly omezeny
dokonce suspendovány výminečným stavem,
který byl ústaváckou německou vládou v našem
království na základé § 14. vyhlášen ? Jdi do
kláštera, Ofelie
Posl. Lamasch jmenem strany střední
a bývalý ministr vyučování v kabinatu koaličním
dr. Madeyski jmenem pravice učinili stručné
prohlášení, že obě tyto strany kladou otázku
ústavnosti při tomto podnělu konkretním stranou.
Kaizlův
Lemayer
Thun
Posl
doktor
Madeyski
Vídeň
30
article
Stejně učinil ministr financi bar. Böh m-
Bawerk.
Pro vzpomenutou manifestační přisahu při
dědietví strhla se prudká šarválka mezi p. Le-
mayerem, drem. Böh m-Bawerkem s jed-
né a ministrem financí v kabinetě Taafově drem.
Steinbachem, nynějším druhým předsedou
nejvyššího kasačního soudu, na straně druhé.
Málo jen chybělo a byla by manifestační přísaha
padla. Byla přijata majoritou jen několika —
jak jsme my počitali — dvou nebo tři hlasů.
Bylo již 10 hodin, když vzata v rozpravu
předloha o půjčce investiční. Pro ni, částečně
také proti ni mluvil hr. Kuefstein.
Stalo se snad po dlouhé době zase poprvé,
že v panské sněmovně byl řečník volán k věci
Kn. Windisehgrätz tak učinil jmenovanému pai-
rovi, když jal se mluviti o hnutí, prováděném
za hesla »Pryč od Říma«.
Zákon investiční schválen ve
412, hod. noční v druhém a také ve
třetím čtení.
Předseda kn. Windischgrätz zabájil schůze
v 7.30 hod. več.
Dv. r. Gomper z skládá slib.
Po přečtení došlých spisův a vyřízení různých
formalit dr. Millanich referoval o poplatcích za
přenešení majetku.
Dr. bar. Lemayer jmenem ústavácké strany
učinil dlouhé prohlášení, v němž dovozoval že § 14.
byl vykládán co nejobšírněji a cis, nařízení ze dne
16. srpna 1899 neodpovídalo nalehavé potřebě. Ne-
byly-li tehdy pohromadě obě sněmovny říšské rady,
mělo sejíti s onoho nařízení, proti jehož ústavnosti
protestuji jmenem své strany.
Prof. Lamasch prohlašuje jmenem strany
střední, že tuto státoprávní otázku, to jest otázku,
zda-li poplatková novella byla provisorně vyhlášena
§ 14. právem, čili nic, při télo příležitosti nechce
uváděti v diskusi a rozhodovat.
Steinbach
Windischgrätz
Gomper
Millanich
Lamasch
Kněžná
Řím
Böh m
Böh mBawerk
31
article
Dr. Madeyski prohlašuje, že pravice při-
pojuje se ku problášení prof. Lamasche, nechtějíc
při ojedinělé předloze vladní činiti rozhodnutí
zásadě.
Potom se panská sněmovna usnesla předlohu
přijati za podklad podrobné debaty
V této vyslovuje se z právnických důvodů svob.
p. Lemayer proti manifestační přisaze
Ministr financí dr. Böhm- Bawerk dovozuje
její oprávněnost.
Dr. Steinbach připojuje se tolikéž jako
právník ke stanovisku ministra financí
Potom § 12., stanovící manifestační přísahu.
schválen a předloha přijata v 2. a 3. čtení zcela ve
znění, v jakém byla vyřizena sněmovnou posla-
neckou.
Dále schválen zákon, kterým se mění vo-
lební řád do obchodních komor v 2. a 3.
čtení.
Osnova zákona o margarinu a z ákona
kterým se chrání výroba zemědělská
proti strojeným potravinám, schvalen
v druhém a třetím čtení bez debaty
Rokuje se pak o předloze investiční.
V debatě ujal se slova hr. Fr. Kuefsteln,
který lituje, že panská sněmovna jenom v noční
schůzi může projednávati předlohu tak dalekosáhlou.
jako jest předloha tato a předloha o vodních stav-
bách a že se ocituje v tísni, ve které prostě přistou-
piti musí na usnesení sněmovny poslanecké. A přece
se jedná při obou předlohách o výdaj 1200 mill. K.
Panská sněmovna byla již opětně nazvána ukaza-
telkou hodin. Tyto hodiny měly by býti při tomto
zákoně nataženy. Proč ten spěch? Řečník si přeje,
by vláda dala uspokojivé prohlášení v příčině úhrady
nákladu, ale Jtaké v příčině odvety proti útokům.
které podnikají svobodní zednáři ze svého úkrytu na
katolickou cirkev. Řečník se o tuto nebojí, ale bojí
se o ty, kdož nejsou poslušni zákona božského.
Madeyski
profesor
Lamasch
doktor
Böhm
Bawerk
Steinbach
František
Kuefsteln
panská sněmovna
32
article
Předseda kn. Windischgrätz: Dovoluji si
pana řečníka upozornit, že je tu rokování o zákonu
investičním a žádám jej, aby se vrátil k věci.
Hr. Kuefstein: Mysiím, že mezitím, co mlu-
vím a mezitím, co jest na denním pořádku, jest sou-
vislost. Řečník vyslovuje pak obavu, že turská dráha
sloužiti bude zájmům jihoněmeckým, ale vyslovuje
též své blahopřání ministru Wittkovi, že v příčině
ostatních spojení s Terstem učinil rozhodnutí šťastné.
Proto hlasovati bude pro předlohu. Vznáší pak na
předsedu prosbu, aby mohl ostatní své výklady vlo-
žiti prostě do protokolu stenografického a nemusilje
mluviti.
Předseda: Stenografický prolokol musí býti
věrným obrazem debaty a smí obsahovati jen to, c
se mluvilo. Nemám však ničeho proti tomu, chce li
pan řečník čísti ze svých tabell.
Hr. Knefstein (pokračuje) pronáší znovu
obavy, že turská draha bude fedrovati dopravu jiho-
německou, zvláště bavorskou, neboť Mnich ov
bude míli příště lepší spojení s Ter-
stem než Brno. Turská dráha tudiž bude fedro-
vat průmysl bavorský a německý proti rakouskému.
Proto hrozí rakouskému průmyslu konkurence prů-
myslem jihoněmeckým.
O 11. hod. končí hr. Kuefstein svou řeč ná-
vrhem, aby se o § 1., který vypočitává jednotlivé
trtě, hlaasovalo podle odstavců.
Ministr železnic dr. Wittek naproti výtkám
hr. Kuefsteina ukazuje na transitní dopravu, kterou
má Rakousko vzhledem na svou zeměpisnou poloha.
Po doslovu zpravodaje bar. Czedika přijata
podrobná debata.
Při § 1. návrh hr. Kuefsteina zamitnut.
Potom celý zákon přijat v 2. a 3. čtení bez
debaty.
Předseda končí schůzi o 11. hod. 25 min.
v noci.
Příští schůze v sobotu.
Na jednacím pořadu zákon o devítiho-
dinné pracovní době v dolech. Zakou
Wittek
Turská
Kuefstein
Hradec
Terst
Brno
Rakousko
SF
zákon o devíti