ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ee942840-660c-11dc-b404-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 80, place 98, org 6, work 9
1 masthead
6. června 1901. Číslo 154.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3
4 article
Ministr konstatuje, že umožňuje se vojsku ná- vštěva kostela a vyvrací tvrzení del. Barviňského Opakuje, co řekl ve výboru o polních škodách a vy- kládá učební plán vojenských ústavů. Na výpravu vojenských stavítelů do Číny nepomýšlí se. Oděv zá- sobních úřadníků není třeba měniti. O přípřeže stará se civilní správa a jsou tu přesné předpisy. Vojen- ským puškařům nevede se zle, důkazem bývá jejich dlouhá služba a žádosti záložníků za aktivování. V podrobném rokování byl přijat tit. 1. po řeči del. Pommera o vojenských pensistech beze změny; tit. 2.—15. bez debaty a změny. Při tit. 16 del. Wvigel jednal o pevnostních reversech; tit. 17. až do konce byly přijaty beze změny. Schváleny rovněž resoluce Pommerova a Chlumeckého. Mimořádný rozpočet vojenský byl přijat po doporučení referenta del. Popovského bez debaty a změny. Potom rokovalo se o rozpočlu mini plerstva zahraničných věcí.
Pommer Pommerův Popovský Čína
5 article
Referent del. markýz Bacguehem doporu čoval, by se rozpočet schválil beze změny Del. Kaftan: Slavná delegace! Inkoust na závěrečném protokolu konference míru v Haagu sotva uschl, zástupci 26 států, jež vyhověly velkodušnému přáni carovu ze dne 12. srpna 1898, rozloučili se ku konci měsíce července 1899, jsouce spokojeni s výsledkem obětavé činnosti své, aby konvenei haagskou předložili svým mocnostem ke schválení ratifikaci a — krvavá válka vyhlazovací Anglie, lou- pežnou výpravou Jamesonovou zahájená, proli svobod nému národu burskému v Zavaalsku vypukla plnou silou a prudkostí. Žizeň po zlatě přemohla u národa Shakespea rova a Miltonova civilisatorní povolání velkého ná- roda kulturního. A Burové nebyli žádnými divochy, jejich ho landsti předkové vytáhli před sto lety ze své vlasti. aby divokou zemi otevřeli kultuře, zakládajíce farmy průmyslové závody a železnice, vzdělávajíce půdu založívše doly a ulvořivše urovnaný státní útvar který dle demokratických zásad vzorně, v klide míru spravovali.
Bacgueh Kaftan Miltonův Burová Haag Anglie
6 article
Národu, jenž po boku Francie pro osvobozeni Řecka proti Turkům táhl, jenž nadšen písněmi By- ronovými společně s Francií a Ruskem první ranou dělovou u Navarina tyranství turecké zničil, bylo ponecháno, porušiti svobodu národa kulturntch pio- nérů, ano štváti na tyto divoké Zulukafry jako di- vou zvěř. Článek 27. konvence, jež ukládá mocnostem po- vinnost, při vypuknulí příkrého konfliktu zúčastně- ným státům připomenouti, že jim stojí k disposici v Hangu stálý rozhodčí soudní dvůr, ne- byl s to zabrániti krvavému divadlu. Žádná z moc- ností nepoužila tohoto svého práva, Zaválsko stalc se oběti courtoisie vůči Anglii, aby nebyla konfe- rence v Haagu zmařena, těšili se francouzským poře- kadlem: »li faut casser des oeufs, s'il on veut faire une omelette«.
Francie Řecko Rusko Anglie Haag
7 article
Ovšem nebyla slavená řeč banketní anglického předsedy ministerstva Salisburya s to, přesvědčiti zly svět, že vojenská síla Anglie byla válkou burskou nade vši pochybnost dokázána, která válka uložila Anglii za půldruhého roku oběť 2 milliard zl., uči- nivši 135.000 anglických vojáků, tedy polovinu celé anglické armády k boji neschopnou. A jako by tento, vskutku málo slavný příklad Anglie vzbudil závisť, vyzbrojil ohnivý panovník velké říše sousední četné koráby válečné, aby po- mstil smrt mučennickou dvou missionářů německých v Číně a jelikož život takový nelze nikdy dosti draho zaplatiti, donutil Čínu k pronajmuti přístavu v Kiaočau, vlastně anektoval jej, jakož i velkou část bohaté pro- vincie šantunské, jelikož převzala Anglie dříve již u jižnějí položených »otevřených dveří« čin- ských místo domovníka. Avšak ani Šantunem ne- lze pohrdati. Jen 25 km od moře vzhůru nalezá se výborné uhlí, jelikož však není tam dosud řádných silnic, jalo se Německo šetřiti trať pro dráhu želez- nou, při čemž nezacházelo se příliš něžně s roztrou- šenými posvátnými hroby čínskými, což podráždilo domorodce, zejmena vzhledem k tomu, že v provincii Šantunu, v rodišti Confucia a Memia nalezá se mnoho posvátných památek, které požívají u Číňanů velké úcty.
Číňan Anglie Čína Kiaočau Německo Šantun km
8 article
V této snaze, usaditi se pevně v Číně, nestálo Německo samo; Rusko cílivši již dříve potřebu získati v zálivu pečilském leduprázdný přístav, usa- dilo se v brzku v Port-Arthuru, jemu naproti ve Vei- haiwei žárlivé Německo, Formosu obsadili Japonci Tonkin Francouzi a tak dostalo se postupně cele čínské pobřeží od zálivu tonkinského až k ústí řeky Jalu do ruky evropských mocností. Co bylo dříve smluvným, těžce vydobytným přístavem, přešlo de fakto v držení cizích mocností. Čina byla od moř odříznuta. Vše to událo se v poměrně krátké době od 17. dubna 1895 po míru šimonoseckém. Číňané jsou nejmírumilovnějším národem na světě, považujíce válku za zločin a řemeslo válečné za snížení počestného občana, čínský bůb války řadí se daleko za bohy ostatními. Avšak přes to nemůže býti s podivením, když nemohlí Číňané děle přihlí- žeti lhostejně k řádění cizích nezvaných hostů. Nebyl bych se této otázky dotkl, kdyby o ní nebyl pojednal pan ministr zahraniční ve výboru. Mám v úmyslu, načrinouti toliko zběžně příčiny choulostivého postavení, do jakého se evropské mocnosti dostaly okupací čínskou a jejíž následky také pro nás nezůstanou bez následků.
Arthur Japonec Tonkin Francouz Číňan Čína Německo Rusko Port Formosa Jal
9 article
Po mnoha let navštěvují způsobem velmi inten- sivním missionáři Čínu, již se snaží tento nejstarší kulturní národ světa učením Kristovým od budhismu odvrátiti. Zapomíná se však, že jsou tamtéž stální zařízení s tisíciletou vírou úzce sloučena a že každá násilná změna těchto zařízen musí naraziti na největší odpor a po- puditi 400 millionový národ k nenávisti proti cizím vetřelcům. Ve veřejných sadech v Sanchaji dali misionáři vyvěsiti tabulky následovního znění: »Psůma Číňanům vchodse zakazuje.« Tyto okolnosti, jakož i nezastřené choutky dělicí cizích mocností v Číně, ku kterým dala válka činsko- japonská podnět, byly hlavní příčinou katastrofy pekinské, obléhání vyslanectev a smrti německého vyslance Keltelera, proti kterému se veškerá nenávist Tungli-Jamenu obrátila, po- něvadž politika Německa veškerou otázku čínskou nejvíce přiostřila. Od ledna 1900 — od doby plesů zimních, n kterých se diplomatický svět výborně bavil — na stalo v čínském lidu čilském hlu- boké hnutí, jehož cíle a dosah ne- byl pochopen zástupci mocno stí. tančilo se na žhavé sopce, žádná z mocností ne- měla tušení o blížící se bouři, »0 bličejem k Evropé a zadem kAsii obrácenie stáli zástupcové mocností a zapomínajíce, že vzpoura v Číně jest historickou mocí, dali se povstáním překvapiti, neboť nelze sobě mysliti, že by byl rakouský vyslanec jinak bezprostředně před vypuknutím revoluce Pekin opustil a svoji dovolenou nastoupil. Dopustili se veliké chyby, podceňujíce odpůrce.
Číňan Čína Německo Peking
10 article
Po míru šimonoseckém mělo se za to, že lze »žlutý koláč« bez odporu rozřezati a mezi sebou rozděliti, avšak Čína není říší orientálskou. ležiť v mírném pásmu, obyvatelé její jsou otužilejšími- Číňané přešli od roku 1895 ve své organisa vojenské ve vší tichosti k moderní technice- »Musíme reorganisovati pruský m důstojníky dle pruského vzorue, pravil Lichunčan za své poslední návštěvy Bismarkovi. A vskutku Německo dodalo Číne vojenské cvičilele, pušky, děla posílal Krupp, jemuž z vděčnosti byl v Cíně zřízen na počest zvláštní chrám, Angiie nešetřila peněz, aby sobě v Čín hojných koncesí dobyla. Považovala se Čina již za úplně otevřenou zemi. avšak »čínská ústřicee nebyla zcela otevřena její tisícileté svazy jsou ještě příliš silné, mocnosti se tam přiskřiply. Před 60 lety byla pověstná válka opiová Angli- čany 3000 vojáky vyhrána, v r. 1860 potřeboval Francouzí a Angličané již 27.000 vojáků, Japonci v r. 1895 50.000 vojáků, mnoho-li by jich bylo nyní k přemožení Číny zapotřebí? Proto jest pochopitelno, když se dostavuje i Německu dnes zemdlení, když železná, obrnéná pěst německá klesá a když Německo se chystá vojsko své z Číny odvolati. J. Exc. pan ministr zahraniční ohradil se v uher ské delegaci svalosvatě proti každé k olo ni s ac v Číně, ovšem něhodil by se 0.6 km', tedy 60 hek tarů toliko veliký »setilement« rakouský na císař- ském průplavu, vzdálen od řeky Peího a železnice k takovému účelu. Obětovali jsme peníze a živoh statečných vojínů, abychom ukázali v Číně naš vlajku, mám za to, že jsme to mohli laciněji pořídili. Anebo svedla nás věrnost spoje- necká k tomu, abychom podobně jako v Kretě pluli v prondnici německé říš- ské politiky do Žlutého moře a do zá- livu pečilského? Pochybují, že by tím význam Rakouska v koncertu mocností značně vzrostl.
Číňan Lichunčan Číne Krupp Angličan Japonec Německo Čína Angl Rakousko km
11 article
Ostatně není právě harmonie v koncertu moc- ností v Číně právě povznášející a tvrdil dobře japon- ský státník, že koncert ten potud existuje, pokud zůstane němým. Na pekinské železnřci v Tjencině stáli pro vypuknuvší spor hraniční ruští a angličt vojáci se zbraní v ruce proti sobě a zdá se, že ne- byla vojenšká expedice německá do provincie Shans k činské zdi provázena žehnáním Francie a Anglie poněvadž pobouřila klidné dosud kraje čínské. Čín ská výprava argonautská utrpěla ohromné fiasko. Největší, snad jediný užitek z výpravy do ufny bude míti soused této, totiž Rusko, jehož snahou jest, dostati se k jižnímu moři. Perský záli v a zátoka korejská jsou metami jeho po- litiky zahraniční, tamtéž směřují vyměřené dráhy v Persii z Täbrisu do Bender-Ab- sasu, případně Buširu jakož i dráha sibiř- ska, jejíž pokračování do Port-Arturu vede provincil mandžurskou, která zůstane ať již dle smlouvy neb bez smlouvy trvale držení Ruska. V Port Arthuru a v Nju Čsanu nalezla honba Ruska po pevných hranicích ve východní Asii své meze, právě jako před tím v Persii a Alga nistanu, od toho okamžiku bude moci věnovatí ruská veleříše svou pozornost záležitostem evropským. Tato okolnost má taktéž pro nás, jako evrop ského souseda Ruska, velkou důležitost.
Artur Arthur Čína Tjencina Shans Francie Anglie Rusko Persie Bender Aba Port Asie
12 article
Pan ministr zahraniční získal sobě v r. 1897 značnou zásluhu uskutečněním ujednán mezi Rakouskem a Ruskem, jest jen co litovati, že tento velmi potěšitelný. přátelský poměr nebyl více prohlou- ben a rozšířen, takže my nezasvěcenci nevíme přesně, jestli tehdejší konvence dosud v plné mířea dosahu platí. Toto dohodnutí vykonalo by nám právě nyní velké služby, jelikož dle pobuřujícího výroku pana ministra jest na Balkáně mnoho třaska vých látek nahromaděno, jež chovají v sobě velká nebezpečí, vzbuzujíce velké obavy. kterým prý úmluva s Ruskem nemůže vydatně čeliti. Jaká jest tedy tato úmluva? Upozorňovali jsme po osm let v delegacích na tento bouřlivý kout na poloostrově balkánském, udavše však také příčiny trvajícího kvasení a pro- středky, jimiž by se dalo tomuto stálému nebezpeč pro nás a pro mír evrovský vyvarovati; pohříchu pohybuje se rakouská politika na Balkáně v nespráv ných kolejích. Sympatie našeho zabraničníh úřadu obracely sevždy jen k dynastiim a nikoliv též k národům, a přece neve deme obchodu na Balkáně s dynastiemi. nýbrž s tamními národy, jež zůstanou tamtéž stále, zatím co dynastie podro beny jsou rychlým, ano často i náhl ým změná m.
Rakousko Rusko Balkán
13 article
Hlavní chyba stala se zrušením smlouvy svato-štěpánské a nahraže nim jí smlouvou berlínskou. Nechala se uplynouti dvě desítiletí, aniž by bylo Turecko k přesnému dedržení čl. 23. berlínské smlouvy donuceno, kterou se Turecko zavá- zalo, zavésti přiměřené reformy v Ma- kedonii. Totoť jest oním nebezpečným fermentem kvas- ným, kterého nelze potlačiti ukrutenstvím Turecka v Makedonii, ani žalářováním a popravami nesčetných makedonských občanů. Ano Turci slibují těmto ve- řejně podobnou lázeň krvavou, jakou připravili Arméncům. Nemůže býti tedy s podivením, jestli takovoute krutou persekucí vzrůstá nespokojenost a tím i vliv makedonského komitétu, jemuž také kníže bulharský podlehá. Sesazení a uvěznění předsedy komitétu Sara fova, rozpuštění střeleckých spolků makedoniských mine se s účinkem, tu nepomohou varovné dopisy pana ministra do Srědce, jelikož nebyla adresa správnou, pravá adresa nalezá se v Caři hradě, jak sám pan hr. Goluchowski ve svém vý- kladu ovšem v diplomatické květomluvě uznal, tam musí společně s Ruskem energicky za- kročiti, neboť poštovní konílikt s Tureckem v poslední době a případ prevésský nasvědčují tomu. jak jest málo dobré vůle v Ildizkiosku připomenouti sobě, že doby Solimana II. dávno minuly.
Turek Arménec Goluchowský Turecko Ma Makedonie Sara Rusko
14 article
Pokáráním Bulharska nelze otázku makedon- skou sprovoditi se světa. V Makedonii vzrostlo v posledních dvou desíti- letích mnoho intelligence. Třetí díl bulharského dů- stojnictva, polovina úřadnictva a třetina kněžstva skládá se z Makedonců. Přírostek obyvatelstva v Bulharsku v posledním desítiletí v počtu 600.000 osob sestává zvláště z Makedonců, již přicházejíce s holýma rukama do Bulharska, soutěží s domácím obyvatelstvem. Zavedení urovnaných poměrů ve vilajetu make- donském, usazení křesťanského guvernera tamtéž udělalo by konec hnutí makedonskému, klid by se v brzku dostavil a oheň, jenž hrozí překročiti hranice Bulharska, Srbska a Bosny byl by účinněji udušen, mnohem výdatněji, než poslední tajuplnou schůzí krále rumunského a řeckéh na rakouské půdě v Opatiji, jejíž výsledek musí býti p. ministrovi známým. Nelze se potom diviti, když vyskytne se prot balkánskému dvojspolku balkánský trojspolek a když se přetřásá otázka pří čne dráhy od hranic ruských přes Bulharsko, Srbsko. severní Albanii, Černou Horou do Baru nebo Ulcinu. Bylo by bývalo velmi zajímavým, kdyby se nebyl pan ministr ve svém výkladu obmezil toli ko na Makedonii, nýbrž kdyby věnoval také ně- kolika slovy sousední provincii Al banii svou pozornost, kde se taktéž připra- vují velmi vážné události. Bylo tam v poslední době sice rakouskými kon- suly dosti dovedně operováno, avšak albánský kongres, jenž se 27. dubna t. r. s přivolením italské vlády za předsednictví poslance Smilari konal a při- větivé, povzbuzující přijetí předsednictva kongresu králem italským svědčí o velkém zájmu Italie, kde přebývá 200.000 Albánců, pro tureckou provincii albánskou a o vlivu, jakého tam dosáhl Italie.
Makedonec Al Smilari Albánec Bulharsko Makedonie Srbsko Bosna Opatiji severní Albánie kongres král Italia
15 article
Naproti tomu zdá se, že ztratilo Srbsko a dyna- stie Obrenovičů dřívější vřelé sympatie pana ministra zahraničných záležitostí. Příčinu toho sluší as hledati v míjícím vlivu Rakouska v této sousední zemi. Varovali jsme často a důtklivě J. Excollenci, a by svoji důvěru a politiku v Srbsku ne- sázel na oči rozkrále Milana, sklidil jsme za to lonského roku valného ne- vděkua mnoho »plechu«. Konečně vzala za své v Srbsku dřívější hrůzo vláda a perioda krvavých procesů, jimiž byly školy přeměněny v žaláře, pravá vůle srbskéh lidu přišla k uznání a platnosti. A kdyby bylo i pravdou, že Srbsko uzavřelo k vůli ochraně svých jižních hranic s Ruskem vojenskou konvenci, jež dřívější zapíranou ruskorakouskou konvenci vojenskou vystřídala, není důvodu, aby Rakousko odepřelo Srbsku svou přízeň. Přátelsko-sousedský poměr k Rusku, jak v trůnní řeči tak i v exposé pana ministra vytknutý, jest nám pevnou zárukou, že zmíněná konvence není nebude proti Rakousku namířena.
Milan Srbsko Rakousko Rusko
16 article
Opětujeme důrazně, že nám lze na Bal- káně dobrou politiku obchodní jedině v dobré dohodě s Ruskem sledovat a J. Excell, může sobě takového obchodního spojení na Balkáně tím více vážiti, jelikož jsme následkem energického, účelného postupu Německa, našeho spo- jence, v Malé Asii, kterému dodávají dráhy anatolské a bagdadské pevného podkladu, ztratili dří vější výnosný obchod levantský. Tato okolnost nemůže nás naplniti potěšením a to tím méně, když uvážíme, že Německo děkuje svou neobyčejnou sílu rozpínací a rychlý vzrůst svého zámořského obchodu tomu, že dostalo po známém odmítnutí Ruska šťastně uzavřeným troj- spolkem volné ruce, kterých známou obdivuhodnou energií a bezohledností svou použilo výdatně ku zdokonalení svého vojenského vyzbrojení po vodě po souši a k zahájení a upevnění své akce kolo- nisační v Asii a Africe.
J Excell Bala Rusko Balkán Německo Asie Afrika
17 article
Těsný spolek jeho s Rakouskem a Italii neva di! Německu položiti později pod zemí známe dráty mezi Německem a Ruskem, jejichž nahodilé odkrytí dalo hlavně podnět ke známé schůzi a do- hodnutí v Petrohradě v roce 1897, neboť nelze za to míti, že by se byl pan hrabě Goluchovský o trvání této tajné smlouvy teprve z novin dozvěděl. Německo pěstuje právě aktivní praktickou politiku, zatím co my spo kojujeme se politikou theoretickou passivní, která nemůže poskytnout žádoucí opory našemu obchodu zahra ničnému. Dle toho lze seznati, jak se stále nitky hospo- dářské a politické splétají; proto nalezá s varování J. Excellence, aby se neslučo- vala politika allianční s politikou hospodářskou v prapodivném světle. Nejsme zásadnými odpůrci trojspolku, přejeme sobě naopak, aby Rakousko žilo se svými sousedyv mírua klidu. K tomu však není žádného politického spolku zapotřebí, jenž tolikováže a ničeho neprospívá. Ne- mohli jsme při klidné úvaze dosud žádných pro- spěchů v trojspolku pro říši rakouskou nalézti. Náš rozpočet vojenský vyrostl obrovsky, vzdor neb právě následkem trojspolku jest Bosna dosud okupovanou zemí, nejsme dosud vlastně v míru s Tureckem, nýbrž toliko v pochybném příměří a to přes to, že vykonává Německo té doby skutečny protektorát v Cařihradě. Celní a obchodní smlouvou s Německem a Italií nezískali jsme žád- ných hospodářských prospěchů, v zahraničním obchodu narážíme všude na ostrou soutěž našich spojenců. K naší ochraně nepotřebujeme žádného troj- spolku, nejsme nikým ohrožení, na nějakou vy bojnou válku nelze Rakousku pomýšleli. Italie za- platila vzdor trojspolku svou výpravu do Erythree u Aduy bankrotem finančním.
Goluchovský Aduo Rakousko Německo Rusko Petrohrad Turecko Cařihrad Italia
18 article
Evropa má pro Rakousko právě ta- kovou cenu jako Rakousko pro Evropu. Jest v zájmu všech mocností udržeti Rakousko za všech okolností schop- ným života. Rakousko jest závěrečným kamenem v klenbě rovnováhy evropské, jehož otřesení a uvolnění mělo by za následek sřícení klenby, ztrátu rovno- váhy a chaos válečný. Poměry evropských mocností změnily se valně od roku 1879, následkem toho posunuly se též zá- klady trojspolku. Tento byl založen jako spolek ochranný pro Evropu, nyní však bylo těžisko poli- tiky evropských velmocí přeloženo mimo pevninu evropskou, do Afriky a Asie, jiné seskupení mocností se událo, jež stále se mění. Připomínám trojspolek Francie, Německaa Ruska ve válce čínsko-japonské, smlouvu anglicko- německou v Africe, při čemž hrála právé po- itika hospodářská hlavní úlohu. Neplatí tedy tvrzení pana ministra, že by měly zařaděny býti otázky obchodně politické daleko za spolky politickými. Obě seuvisí naopak těsně, ano lze ivrditi, že jen tam, kde trvá dobrá shoda hospo- dářská, mohou se utvářiti zdárně i peměry politické mezi jednotlivými státy, poněvadž zakládaj se potom nejen na sympatii diplomatů. nýbrž i na sympatii národu. Italie činí od budoucího příznivého útvaru smluv obchodních setrvání své ve trojspolku závislým, celní klausule vinná bude pevnějším tmelem pro takový spolek, než zřetele politické, sblížení se Italie s ho- spodářsky silnou Francií, toulonská návštěva loňská. jsou pádným pokynem ostatním mocnostem troj- spolkovým. Na tom nebude moci ničeho měniti poslední schůzka Bülowa, Zanardella a knížele Eulen burga ve Veroně, jenž při tom zastupoval spolu zájmy Ra- kouska.
Bülow Zanardell Evropa Rakousko Afrika Asie Francie Rusko Verona Ra ochranný pro Evropa
19 article
Německý říšský kancléř ujišťoval ve svých po- sledních řečech s největším důrazem, že německá poli tika celní bude vedena jedině zájmy německé říše. chtěje zabezpečiti německým výrobkům průmyslo- vým odbyt do zemí sousedních, vystupuje jako první přeborník agrárníků německých, pro které se hodlá obilní clo zvyšiti. To nejsou příliš přátelské vyhlídky smluvné, takováto leoninská smlou va. jíž by se zatížil dovoz rakouských plo- din zemědělských do Německa, sou- časně však podporoval vývoz průmy- slových výrobků z Německa k nám. mohla by se dostati do naší říše jen přes politický most, pro jehož vysta vení sotva nalezne pan hrabě Golu- chowski dotýčné domácí inžený ry. Také my chceme míti své místečko na slunci, také my nespokojíme se déle bojovati ve stínu říše německé, kde nezraje pro nás sladké ovocea když bychom musili bojovati ve stínu, učiníme tak nikoliv jako žoldáci pro cizí zájmy, nýbrž jako kdys Leoni- das pro vlastní svou vla st V zájmu trojspolku bylo by, kdyby se tento spolek neobnovil, nýbrž aby se dosáhlo dohodnutí na základé oběstranných sympatií politických, potom nebude žádného obmezování svobody a volnosti. každé z mocnosti lze se — jak se dosud v Něme- cku a Italii dělo — pro svě vlastní zájmy k tomu neb onomu státu přiblížiti.
Gola Leon Německo Nout
20 article
Zkušenosti ve válce zavaalské poskytují také Rakousku záruku, že nebude rozhodovati více eventuálné válce evropské vzhledem k dokonalým zbraním převaha číselná. Rakousko bude i v obraně silným bez trojspolku, ovšem za jedino podmínkou, když zavládne uvniti říše žádoucí mir Pan hrabě Goluchovský neby nikdy přítelem českého národa, avšak předpokládám, že jest upřímným přítelem Rakousk a udržení říše. Následkem jeho inřervence, jistě ale s jeho srozuměním byla zrušen jazyková nařízení, čímž byl národ če- ský hluboce uražen a jeho vira v spra- vedlnost v Rakousku a v ústavní věr- nost tohoto velmi otřesena. Jeho Excellence vyvolal at již vědomě neb ne- vědomě duchy, kterých nyní se zbaviti nemůže. Fatalistická apatie jeho vůči bru- tálnímu vypovídání Slovanů, zejmen Čechů a Poláků z Německa, klidných pilnýchtopracovníků, nápadná shovíva- vost proti národně agitatornímu hnutí »Pryč od Říma«, jemuž lze i bez poli- cejního opatření, které není podle mé chuti, vydatně čeliti, jsou následky naší dosavadní chabé politiky zahra niční. Národ český stál v nejtěžších do- bách věrně k dynastii a říši, rakouská vlajka nesmí se státi však příkrovem pohřebním českému národu a jazyku českému! Národu českému musí dostati s v této říši onoho postavení, jaké jem vzhledem k jeho intelligenci, k jeh hospodářské síle dle závazných a ne promlčitelných smluv náleží.
Goluchovský Rakousk Čecho Polák Rakousko Německo Řím Slovan
21 article
Péče o národní hospodářství, spra- vedlnost uvnitř povznese Rakousko opět na dřívější významnou výši z které z ochoty neb bázně a obledu k sousední říši německé dobrovolne sestoupilo. (Hlučná pochvala.) Delegát Kozlowski konslatoval, že haličte Poláci požívají v Rakousku spravedlivé ochrany Upevnění velmocenského postavení říše je zárukou evropské rovnováhy a ochranou jejich národních práv a proto povolují vše, čeho třeba k vojenské, diplomatické, politické a kulturní posile Rakouska na venek a k zabezpečení domácího míru. Uznávají také nutnost míru evropského, pokud srovnává se s důstojnosti a bezpecností říše a těší se, že všecky mocnosti vynasnažují se o jeho utvrzení. Jsou pa- mětlivi obranného spolku tři mocností bez předsudku a sebeklamu, protože opatrnost ministra zahraničných věcí je zárukou, že tento spolek nebude působiti na domácí poměry, bude chráněna rovnocennost říše a hospodářské zájmy nebudou obětovány politickým ohledům. Troufaje, že ministr povede zahraničnou politiku týmž způsobem jako dosud a v naději, ž bude dbáno polských přání, Polácí budou hlasovati pro projev úplné důvěry a uznání ministru zahra- ničných věcí.
Kozlowski Polák Rakousko
22 article
Del. Wolí vyčítá skrovnou činnost delegace jež je pouhým výborem a jeho jediným inleressem snad rozpočet a vojenské záležitosti. Všeněmci od- porovávali delegačním volbám, shledávajíce v nich pomůcku uherského vyrovnání. Dualismus v nynější své formě je pro Rakousko velkou škodou a Vše- němcům byla by milejší osobní unie. Všeněmci chtějí nerozlučnou příslušnost všech středoevropských Němcův a jen omezení politikové považují myslenku tu za nebezpečnou. V rakouském parlamenté nemo- hou vysloviti se o zahraničných věcech; na uher- ském sněmě děje se tak často. Proto konstatuje, že Rakousko podporovalo Angličany na újmu Burů. Při tom nazval Angličany »lupičským národem«, pročež byl předsedou upozorněn, že výraz ten není parla- meniní. Del. Iro: Vždyť jiného nejsou. Del. Wo!: Tedy jim říkejme paliči. Vyčíti předsedovi, že ve svém proslovu k cisaři vytkl ja- kýsi politický program, k čemuž ho nikdo neoprávnil. Činská výprava nestojí za řeč, ani za peníze, jež stála, Mluvě o trojspolku, pravil, že v Německu žasli. že vývody del. dra. Kramáře proti trojspolku nebyly úřadně odmítnuty. Východní otázky lze řešiti jen roz- dělením interessových sfer, mezi Rakousko a Rusko. Sjednocení Srbska nedá se zabránit. Stane-li se to pod záštitou Ruska, je veta po Rakousku. Pod zá- štitou Rakouska by získala naše říše a pro zišk, jež by z toho mělo veškeré Němectvo, Všenémci spřáte- lili by se se státní myslenkou rakouskou. Souhlasí s ministrem, že třeba zachovati status quo, ale není to možná, neboť každé chvíle stane se nějaké překvapení, jež Rakousku nebývají k duhu.
Němcův Angličan Kramář Rakousko wo Německo Rusko Srbsko
23 article
Balkán nenávidí Rakousko a proto také okkupace Bosny a Hercegoviny je nebezpečna. Pojednává o al- bánské otázce a viní Rusko, že rozšiřuje svůj vliv proti ustanovení berlinské smlouvy a Rakousku vzcházejí z toho hospodářské škody a nebezpeči. Brojí proti velkochorvatské propagandé v Bosně, jež odcizuje Srby a žene je do náručí Ruska a dorází na zemskou vládu bosenskou. Balkánská politika musí dbát, aby získala spojence na Balkáně. K tomu by prospěla podpora velkosrbské myšlenky. Tím by se rozšiřil obchod a odstranilo nebezpečí vojny. Pojednává o trojspolku a snaží se dokázati, ž on zachovává světový mír. Všeněmci, dbajíce o troj- spolek jako neoblomný základ evropského míru, za- stupují rakouské zájmy lip než ti, kdo vystupují po- pudlivě proti němu. Předseda princ Lobkovic lituje, že v rakouské delegaci není zvykem sdělovat proslovy k císaři na- před delegátům. Předsedovi nezbývá polem než zod- povídati se sám z každého slova. Proto varoval se říci, co mu mohl některý delegát vytýkat, avšak také nemůže se předseda volati k zodpovědnosti za to, co říci opomenul. Nelíbil-li se del. Wollovi výrok, že delegace vyhoví státním potřebám, připomíná, že tak byla vyslovena pouze naděje, že se tak stane a ta přece byla oprávněna. (Všeobecná pochvala.) Del. Ivčevič jednal o obchodní smlouvě Italií a prohlásil, že obnovení vinné klausule nebo jen nižší clo z italských vin zničilo by Dalmacií. Doufá, že zahraniční úřad zastane se rázné naší svobody při vyjednávání obchodní smlouvy s Rtalií, nestrpí cizího vliva a nedá v šanc existenci několika korunních zemí pro integritu našeho poměru k Rokování přerušuje se. Přístí schůze bude v pátek.
Srba Lobkovic Woll Balkán Rakousko Bosna a Hercegovina Rusko Boseň Dalmacie Rtalia Italia
24 title
Italii
25 article
V uherské delegaci zpravodaj Szerb po dával zprávu o rozpoctu společného mi nistra linaneí. Del. Ugron navrhl, aby byl vydán zákon o vý- služném pro úřadníky společného ministerstva finane a přál si, aby společná aktiva byla pojata do roz- počtu. Říšský ministr financí Kallay odpovídá, ž upravení výslužného přísluší rakouskému a uher skému parlamentu. Co se týče společných aktiv. společné ministerstvo financí pokládá se jen za de posit obou ministrů financí a obě vlády a oba par- lamenty mají plné dozorčí právo. Kdykoliv pomyšleic se užiti těchto aktiv, požadováno bylo pokaždé za konitého zmocnění oběma pariamenty, tak i v ne dávné předloze o vystavění bosenských dráh. Ministn není ludíž s to, pojati výkaz společných aktiv do roz- počtu. Ale kdyby oba ministři financi k tomu ho zmocnili, jest ochoten podali všeliké vysvětlení, o něž bude požádán.
Szerb Kallay
26 article
Delegát Szilag yi by měl rád zákon o úpravě pensijních a služebních poměrův a služební pra gma- tiku pro společné úřadníky. Dovozuje nutnost kon- troly společných akliv. Min. předseda Szel! souhlasí a prohlašuje, že společná aktiva pocházejí ze zbytků jmění po vyrov- nání v r. 1867 a jsou podřízena správé společného ministra financí. Některé části byly přikázány k urči- tým účelům zákonodárnými sbory. Nyní posk ytují se ze společných aktiv zálohy na stavbu bosenských železnie a jsou již skoro vybrány. Uherská vláda podá o tom objasnění v parlamentě kdykoli. V dele- gaci není pro to místa. Proti Szilagylovu požadavku a přání není zásadné námitky. Vláda ve shodě se společnými ministry podá jednou příslušnou předlohu. Delegat Ugron není spokojen s odpovědí a se- trvává při svém resolučním návrhu, jenž však po delší deba tě propadl a rozpočet v celku byl schválen Rozpočet společného ministerstva financi by přijat po krátké debatě také v zevrubném rokování.
Szel
27 article
Potom rokovalo se o rozpočtu námořním. Referent delegát Teleky uvažoval účastenství námořnictva v lonské zámořské výpravě a věnoval vřelou vzpomínku padlým. Děkoval námořní správě za větší účastenství uherského průmyslu a výroby při objednávkách, ale zaroveň navrhl resoluci, aby objednávky dály se v poměru příspěvku uherského na společné záležitosti. Navrhl projev důvěry správe námořního úřadu za jeho obětavou činnost. (Souhlas. Delegát Ugron naříkal na vzrůst námořního rozpočtu. Nelze prý předvidati, co bude žádati mi- nistr vojenství později na rozvoj vojenského námoř- nictva. Toto vyžaduje stále nových oběti a obchou vázne. Vyslovuje se proti rozpočtu. Poručík řadové lodi Laszló konstatuje, že na- mořní rozpočet dvojnásobí se ve 30 letech, v Ně- mecku je Snásobný. Také námořní rozpočty jinýci států vzrůstají. Výdaje jsou podmíněny technickým novotami v lodní stavbě. Účelem našeho vojenskeho námořnictva je pouze pobřežní obrana. Žádá se jen, co je nutného. Záhy musí se stavěti bitevní loďa možná několik menších prohlídkových. Povolí-li s to, nebude zalím pro budoucnosť dalších nároků- (Souhlas.) Námořní rozpočet byl potom schválen a jednal se o účetních závěrkách.
Telek Ugron
28 article
Del. Ugronovi je hlavní věcí, aby se užilo peněz na to, nač byly požadovány. Lituje, že po- slavení vrchní účtárny není zabezpečeno zákonem. Je proti závěrce, nevěda, na jakých zásadách spo- čívá. Del. Rakovszky schvaluje závěrky, ale sdí některé námitky Ugronovy. Del. Pulszky myslí, že třeba zákonné úpravý vrehní účtárny a vyvrací Ugronovy námitky. Podobně vyslovil se del. Horanszky, jenž schvaluje závěrky. M. p. Szell připouští, že zákonná úprava spo- lečné účtárny je žádoucí a vyvrací státoprávní obavy Ugronovy. Po další stručné debatě byly účetní závěrky schváleny. Zvolen 7členný výbor, jenž má konstatovati stej nostusnešení obou delegací. Příští schůze bude v sobotu. Na jednacím po řadu bude: konečné schválení dnešních usnešení další rokování o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí a po případě vojenský rozpočel.
Ugronův Horanszky Szell Zvolen
29 article
Panská sněmovna. Ve Vídni, 5. června. Původní zpráva »Národních Listů-. Také panská sněmovna měla dnes noční šichtu, sešla se o hodině osmé. Projednala na- před poplatkovou novellu, sankci to a částečnou změnu Kaizlova nařízení ze srpna r. 1899, jehožto výhody jak pro venkov, tak pro města uznávány všeobecně. Páni z ústavácké gardy mezi senátory nalezli ve věci konstutiční chlup, § 14. totiž, na základě kterého bylo nařízení ono aktivováno. Svob. pan Lemayer, druhý předsed správního soudu, pověřen úkolem podati po té stránce papírový protest. Člověk nemůže se ubrániti úsměvu, slyší-li jej. Kdo že to protestuje, proto, že hr. Franti- šek Thun užil § 14. pro věc dobrou, po které naše a Paličské rolnictvo volalo dlouhá léta? Tatáž koterie, hegemonie, která si naschvál udělala § 14, aby jím vyhlásiti mohla v celém království českém výminečný stav, tatáž klika, která zavedla jím organisaci zeměbrany. Pravi-li pan bar. Lemayer, že musí odporovat, protože bylo § 14. užito k omezení svobody osobní, totiž k stanovení tak zvané manifeslační přísahy, pak je dovolena otázka: Oč větší svobody osobní a ústavní byly omezeny dokonce suspendovány výminečným stavem, který byl ústaváckou německou vládou v našem království na základé § 14. vyhlášen ? Jdi do kláštera, Ofelie Posl. Lamasch jmenem strany střední a bývalý ministr vyučování v kabinatu koaličním dr. Madeyski jmenem pravice učinili stručné prohlášení, že obě tyto strany kladou otázku ústavnosti při tomto podnělu konkretním stranou.
Kaizlův Lemayer Thun Posl doktor Madeyski Vídeň
30 article
Stejně učinil ministr financi bar. Böh m- Bawerk. Pro vzpomenutou manifestační přisahu při dědietví strhla se prudká šarválka mezi p. Le- mayerem, drem. Böh m-Bawerkem s jed- né a ministrem financí v kabinetě Taafově drem. Steinbachem, nynějším druhým předsedou nejvyššího kasačního soudu, na straně druhé. Málo jen chybělo a byla by manifestační přísaha padla. Byla přijata majoritou jen několika — jak jsme my počitali — dvou nebo tři hlasů. Bylo již 10 hodin, když vzata v rozpravu předloha o půjčce investiční. Pro ni, částečně také proti ni mluvil hr. Kuefstein. Stalo se snad po dlouhé době zase poprvé, že v panské sněmovně byl řečník volán k věci Kn. Windisehgrätz tak učinil jmenovanému pai- rovi, když jal se mluviti o hnutí, prováděném za hesla »Pryč od Říma«. Zákon investiční schválen ve 412, hod. noční v druhém a také ve třetím čtení. Předseda kn. Windischgrätz zabájil schůze v 7.30 hod. več. Dv. r. Gomper z skládá slib. Po přečtení došlých spisův a vyřízení různých formalit dr. Millanich referoval o poplatcích za přenešení majetku. Dr. bar. Lemayer jmenem ústavácké strany učinil dlouhé prohlášení, v němž dovozoval že § 14. byl vykládán co nejobšírněji a cis, nařízení ze dne 16. srpna 1899 neodpovídalo nalehavé potřebě. Ne- byly-li tehdy pohromadě obě sněmovny říšské rady, mělo sejíti s onoho nařízení, proti jehož ústavnosti protestuji jmenem své strany. Prof. Lamasch prohlašuje jmenem strany střední, že tuto státoprávní otázku, to jest otázku, zda-li poplatková novella byla provisorně vyhlášena § 14. právem, čili nic, při télo příležitosti nechce uváděti v diskusi a rozhodovat.
Steinbach Windischgrätz Gomper Millanich Lamasch Kněžná Řím Böh m Böh mBawerk
31 article
Dr. Madeyski prohlašuje, že pravice při- pojuje se ku problášení prof. Lamasche, nechtějíc při ojedinělé předloze vladní činiti rozhodnutí zásadě. Potom se panská sněmovna usnesla předlohu přijati za podklad podrobné debaty V této vyslovuje se z právnických důvodů svob. p. Lemayer proti manifestační přisaze Ministr financí dr. Böhm- Bawerk dovozuje její oprávněnost. Dr. Steinbach připojuje se tolikéž jako právník ke stanovisku ministra financí Potom § 12., stanovící manifestační přísahu. schválen a předloha přijata v 2. a 3. čtení zcela ve znění, v jakém byla vyřizena sněmovnou posla- neckou. Dále schválen zákon, kterým se mění vo- lební řád do obchodních komor v 2. a 3. čtení. Osnova zákona o margarinu a z ákona kterým se chrání výroba zemědělská proti strojeným potravinám, schvalen v druhém a třetím čtení bez debaty Rokuje se pak o předloze investiční. V debatě ujal se slova hr. Fr. Kuefsteln, který lituje, že panská sněmovna jenom v noční schůzi může projednávati předlohu tak dalekosáhlou. jako jest předloha tato a předloha o vodních stav- bách a že se ocituje v tísni, ve které prostě přistou- piti musí na usnesení sněmovny poslanecké. A přece se jedná při obou předlohách o výdaj 1200 mill. K. Panská sněmovna byla již opětně nazvána ukaza- telkou hodin. Tyto hodiny měly by býti při tomto zákoně nataženy. Proč ten spěch? Řečník si přeje, by vláda dala uspokojivé prohlášení v příčině úhrady nákladu, ale Jtaké v příčině odvety proti útokům. které podnikají svobodní zednáři ze svého úkrytu na katolickou cirkev. Řečník se o tuto nebojí, ale bojí se o ty, kdož nejsou poslušni zákona božského.
Madeyski profesor Lamasch doktor Böhm Bawerk Steinbach František Kuefsteln panská sněmovna
32 article
Předseda kn. Windischgrätz: Dovoluji si pana řečníka upozornit, že je tu rokování o zákonu investičním a žádám jej, aby se vrátil k věci. Hr. Kuefstein: Mysiím, že mezitím, co mlu- vím a mezitím, co jest na denním pořádku, jest sou- vislost. Řečník vyslovuje pak obavu, že turská dráha sloužiti bude zájmům jihoněmeckým, ale vyslovuje též své blahopřání ministru Wittkovi, že v příčině ostatních spojení s Terstem učinil rozhodnutí šťastné. Proto hlasovati bude pro předlohu. Vznáší pak na předsedu prosbu, aby mohl ostatní své výklady vlo- žiti prostě do protokolu stenografického a nemusilje mluviti. Předseda: Stenografický prolokol musí býti věrným obrazem debaty a smí obsahovati jen to, c se mluvilo. Nemám však ničeho proti tomu, chce li pan řečník čísti ze svých tabell. Hr. Knefstein (pokračuje) pronáší znovu obavy, že turská draha bude fedrovati dopravu jiho- německou, zvláště bavorskou, neboť Mnich ov bude míli příště lepší spojení s Ter- stem než Brno. Turská dráha tudiž bude fedro- vat průmysl bavorský a německý proti rakouskému. Proto hrozí rakouskému průmyslu konkurence prů- myslem jihoněmeckým. O 11. hod. končí hr. Kuefstein svou řeč ná- vrhem, aby se o § 1., který vypočitává jednotlivé trtě, hlaasovalo podle odstavců. Ministr železnic dr. Wittek naproti výtkám hr. Kuefsteina ukazuje na transitní dopravu, kterou má Rakousko vzhledem na svou zeměpisnou poloha. Po doslovu zpravodaje bar. Czedika přijata podrobná debata. Při § 1. návrh hr. Kuefsteina zamitnut. Potom celý zákon přijat v 2. a 3. čtení bez debaty. Předseda končí schůzi o 11. hod. 25 min. v noci. Příští schůze v sobotu. Na jednacím pořadu zákon o devítiho- dinné pracovní době v dolech. Zakou
Wittek Turská Kuefstein Hradec Terst Brno Rakousko SF zákon o devíti