1
masthead
sorasn z.0lelo
2
masthead
I BVNÁRODNÍDISY.
3
masthead
6. června 190ty Číslo 154
4
article
pbojs nasednrk
oznamovala, že zpráva jeho podstatně se různí
od zprávy, kterou jí podal c. k. rakouský vy-
slanec, jenž tvrdí, že událost přihodila se na
půdě hercegovské a že Černohorců, překro-
čivších hranici bylo 10—15. I umínil si
černohorský komisar, že nedopustí, aby ra-
kouská komise ohledala místo bez něho.
Dne 18. (30.) říj. přišla rakouská komise
v níž byli: generál Schiebl, plukovník Romanič
predstojník Naglič a ještě dva nadporučíci
s dvěma čelami mužů. Rakouská komise dala
p. Tatarovi vědět o svém příchodu a vyzvala
jej, aby se dostavil na Bohotovo Groblje.
Černohorský komisar přišed prohlásil, že
jest ochoten sůčastniti se společné ohledávky
společně protokol o ní podepsati. Gen. Schiebl
odpověděl, že o tom nemá instrukcí. Chytrý
Černohoree na to odpověděl, že ani on nemá
instrukcí své vlády, ale to že jest jediná možní
cesta spravedlivého vyšetřování a odklizení dal-
ších nepříjemností, neboť potom ani jedna, an
druhá strana nebude moci tvrditi, že věc udála
se jinak. Rakouská komise ještě váhala při-
stoupiti na návrh černohorského komisara, ale
konečně pomohlo jeho prohlášení: »Pane gene-
rále, odmítnete li můj návrh, neručím za vaši
bezpečnost.
Černohorec
Schiebl
Romanič
Naglič
Tatar
Bohotovo Groblje
5
article
Generál svolil a obě komise společně se
odebraly na místo srážky, ale rakouská komise
nikterak nechtěla přiznati, že srážka se udála
zde. Ale když černohorský komisar ukázal
předměty, po rakouských vojácích nalezené, a
odkryl větve, kterými byla přikryta krev ubi-
tých Černohorců, rakouský desátník, který vo-
jáky na to místo dovodl, přiznal, že krveproliu
událo se na tomto místě, na černohorském
území. Tu nezbylo rakouské komisi, než aby
to i ona příznala, ale přiznavši to popírala, že
by c. k. vojáci byli celou hodinu od Bobotova
Groblje táhli černohorským územím, 500 metrů
od hranice. Obě strany dlouho se přely a černo-
horský komisar pozval c. k. generála, aby še
s ním, že mu ukáže stopy c. k. vojáků. Ge-
nerál vyzval přísně desátníka, aby pověděl úplnou
pravdu a desátník ji pověděl. Na to byly se-
psány dva protokoly stejného znění a každý
z nich podepsaly obě komise. Každá strana
vzala s sebou jeden.
Za dva dni na to roznesla se po Gacku
pověsť, že c. k. komise dostala ze Sarajev
nejpřísnější důtku, že podepsala protokol, který
událost líčí docela jinak, než bylo oznámeno
vládě, již udáno, že vinníky a provokatéry jsou
Černohorci. Generál Schiebl na to odpověděl
že vláda byla obelhána. Ale to mu nepomohloj
všichni členově c. k. komise byli potrestáni
že špatně svůj úkol provedli, i generál Schiebi
dostal osm dní domácího vězení. Ale toho ne-
bylo dosti. Z Vídně bylo uloženo c. k. vyslanci
na Cetyni, aby důrazně žádal knížecí vládu za
odvolání pohraničných komisarů Nika Tatara,
Jovana Memedoviče a Gligora Vujoviče, protože
prý bouří pohraničné obyvatelstvo proti Rakousko-
Uherskut
Černohorská vláda povolila potud, že o-
volala druhé dya a na jejich místo poslala jiné.
Černohorec
Schiebl
Schiebi
Tatar
Memedovič
Gligor Vujovič
Sarajevo
Vídeň
Bobotov Groblje
6
article
Nyní je podkomísarem na Bobotovu Groblju
Novica Nikolič. Niko Tatar zůstal, ale okupačným
úřadům je milý jako kosť v hrdlo, protože s
přičiňuje, aby černohorští a hercegovšti hrani
čáři žili spolu jako bratří a c. k. predstojníc
pracovali k tomu, aby si byli na krev ne-
přáteli.
Aby se dokázalo, jak c. k. okupačné úřady
všecko zlé svádějí na Černohorce, postačí při
pomenouti, co bylo psáno v sarajevských, záhřeb-
ských, vídeňských a pešťských listech, když dne
14. (26.) října 1899 zavražděn fočanský obchod-
ník Spaso Dragovič u Pribojmostu v Sutěsce
okresu fočanského. Psáno tam, že jej ubili černo-
horští loupežníci a černohorská vláda nařídila po-
hraničnému komisaru, jmenovanému Tataru, aby
věc vyšetřil a vyhledal vrahy, jsou-li na Černé
Hoře. Vyšetřováním, které pan Tatar vedl v Pivě
v zimě 1899, dokázalo se, že vraždu na Spasu
Dragoviči spáchali lidé z Foče ve srozumění
s e. k. žandarmy. U jednoho žandarma, u něhož
předsevzata na žádost černohorského komisara
prohledávka, nalezeno 200 zl., odňatých ubitému
Dragoviči. Sarajevská vláda dala přivésti do Sara-
jeva přes 80 Fočanů a hledala mezi nimi vrahy
Dragovičovy. Ale nenašla jich. Od té doby v Sara-
jevě a při hranici černohorské netitulují už Černo-
horce loupežníky. Ale bude-li na hranici stálí
pokoj, to je veliká otázka, pováží-li se, jak je
nyní v Hercegovině a jak na Černé Hoře.
Novica Nikolič
Niko Tatar
Černohorec
Spaso Dragovič
Pribojmost
Tatar
Dragovič
Dragovičův
Černo
Černá hoře
Foča
Sara
Hercegovina
Bobotovo Groblja
7
article
Při rozhraničování hranice mezi Černou
Horou a Hercegovinou po okupaci, byl s rakou-
ské strany Sauerwald a s černohorské Stevan
Zimonič. Lid si dosud vypravuje, že Zimonič ve
všem ustupoval Sauerwaldovi. Tak pustil pod
okupaci všecky vesnice na Gackém poli a celou
tuto rovinu a okolní hory zůstaly Černé Hoře
kromě tří sel: Garač, Bobotovo Groblje a s po-
loviny Kazanice. S vojenského hlediska se zdá,
jakoby černohorská hranice byla lepší a tvrdší,
ale takovým rozhraničením povstala Černohorcům
jiná běda: jim zůstaly nivy a louky na gacké
rovině, ale třinácti gackým selům na vzájem
zůstaly pozemky za černohorskou hranicí. Do
povstání roku 1882 Černohorci i Hercegovci
uživali svých pozemků svobodně. Tehdy obě
vlády se dohodly, aby hranice opravila se podle
toho, ku které zemi patří pozemky pohraničného
obyvatelstva. Toho roku r Stevan Zimonič vy-
stoupil z černohorské služby a přešel do Gacka.
Sauerwald
Hercegovec
Černá Hora
Gacko
Bobotovo Groblje
Zimonič
8
article
Zůstalo tajemstvím, proč to učinil, ale vl se, že
později obdržel řád železné koruny, ačkoli se
o něm nie dobrého nemluvilo.
Po dohodě, obou vlád vláda černohorská
dala svým poddaným hory Sominu planinu a Ma
nilou horu v náhradu za jejích pozemky na
Gackém poli a sarajevská vláda dala Hercegov-
cům půdu, která dosud patřila černohorským
poddaným.
Černohorci od té doby nepřicházeli do Her-
cegoviny a ani nemohli, neboť okupačná vláda
dělá jim nejťěžší překážky. Gačané naproti tomu
svobodné přicházeli na Černou Horu, pásli zde
dobytek, sekali dříví a černohorská vláda pohlí-
žela na to lhostejně. Okupačné úřady pobízely
Gačany, aby sekali na černohorské straně dřiví
co nejvíce mohou, ale Černohoreům bránila činiti
totéž na straně hercegovské. A skutečně až do
roku 1896 bylo na stavbu kasáren a domů
v Metochii, Aptorci a Gaeku bráno dřívi jen
z Černé Hory a právě tak i dříví palivové. Lesy
černohorské pustly a lesy gackého okresu se
zvelebovaly a okupačníci se tím divem svého
Gačana
Černohore
Gaek
Ma
Černá Hora
Metochia
9
article
uméní lubili každému cizinci. Roku 1896 černo-
horská vláda konečně zapověděla pouštěti do po-
hraničných lesů lidi z Hercegoviny na rubáni
dřiví.
Že hájila majetek svých lidí, to okupačníei
velmi mají za zlé černohorské vládě a poštivaí
Gačany proti Černohorcům a slibují jim ochranu
při kradení černohorského dřiví. Chytrost vězí
v tom, že okupačníci vědí, že Černohorci, byo
i přistihli Hercegovee na lesním pychu, budou
s nimi nakládati mírně, aby se vyhnuli národní
svádě. Černohorská vláda dokonce vyďala nař-
zení černohorským pohraničným strážím, aby ne-
dělaly poplach, kdyby někdy hranfci přešel c.k.
voják, nýbrž aby mu vyšly vstříe a nejprve mu
po dobrém domluvily, aby se vzdálil, že se do-
poušlí porušení hranice.
Tak jedná Černá Hora a jak sarajevská
vláda? Dne 12. (25.) ledna t. r. rakouští vojáe
vypálili dvě salvy na divku, ktorá hlfdlafa př
hranici stádo a těžko ji zranili. Myslili, že jeto
Černohorka, ale byla Hercegovka, Stana Kapeti
ničova z Baňan v Hercegovině.
Ubití černohorského důstojníka Sutíče a ve
sátníka Tepavčeviče, kteřiž zanechali deset širotků
ještě je předmětém jednání mezi Černou Horou
a Rakouskem, od něhož černohorská vláda žádá
aby sirotky zaopalřilo.
Takové jsou hraničné poměry mezi Rakou
sko-Uherskem a Černou Horou. Hrabě Golůchov
ský dobře učinil, že o nich pomlčel.
Xeronan.
Černohorec
Černohorka
Kapet
Golůchov
Hercegovina
Baňany v Hercegovina
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
10
article
Co chtějí ruští studenti.
V »IIr. Btg.»istudent Iv. An—ov obe
znamuje ruskou veřejnost, universitní úřady
i vládu s požadavky stávkujíčího studentstva
ruských vysokých škol a s podmínkami, za
jakých bylo by ocholno opět ujmouti se práce.
Studentstvo ruských vysokých škol měl
právo s vědomím a dovolením professorského
sboru tvořiti kroužky za účely vědeckými. T
mu nedostačuje. Ono chce mit úplnou svobodu
shromažďovací a spolčovací a právo rokovati ve
schůzích o svšech otázkách, tak neb onak stu-
dentstva se dotýkajícíchy a nejen rokovati, nýbrž
i se usnášeti, tak »ahy usneseni studentská byla
rovnosilna disposicím professorského sboru.« B
více ještě: studentstvo ruské žádá, aby mu
dána byla i moc kárná, tak »aby každý, kdo
se nepodrobil usnesení většiny, musel se zod-
povídati před soudem kollegův a professorů, na
nějž musí přejíti všecka kárná moc, kterou dosu
vykonával akademický senát.« Kárná moc je
sic omezením svobody, avšak kdyby jí stu
dentské výbory neměly, byla by prý všeck
práva studentská pouhou hračkou. Právo spol-
čovaci a shromažďovaci studentstva musí byti
úplné, t. j. bez kontroly jak univeršitních, tak
státních úřadů.
Tyto požaďavky a podmínky silně upomí-
nají na revoluci gymnasistů, jež vypukla asi
před 14 léty na gymnasiu plovdivském v Bul-
harsku. Tam gymnasisté také učinili stávku
vypracovali a ředitelstvu předložiti statut; ve
kterém žádali nic víc a nic mlň, než aby příště
žádný bulharský gymnasista nesměl propadnout,
aby byly všechny zkoušky zrušeny a studentstvo
aby mělo právo professory sesazovat i dosazovat.
V IIr
Iva
Ana
Kárná
11
article
Reforma střední školy v Rusku.
Komise v lůně vlády, jíž svěřeno vypraco-
vání plánu reformy střední školy v Rusku, jes
už hotova se svým úkolem. Shodla se na ná-
sledujících zásadách.
Střední škola mějž jediný typ. Školní pro-
gramy buďlež jednaké jak pro státní tak pro
soukromé střední školy, které požívají podpory
vládní; u těch, které vládou podporovány ne-
jsou, připouští se výminka. Kurs středoškolský
trvati bude sedm let. Jazyky latinský a anglický
nebudou povinné. Jazyku řeckému bude se vy-
učovati pouze v pěti gymnasiích, jež budou po
jednom rozdělena na města: Petrohrad, Moskvu
Kyjev, Varšavu, Jurjev. Latině počne se vyučo-
vati od IV. tř. Programy prvých tři tříd gymna-
siálných budou stejné, jako na jiných nižších
středních školách. Zavedeny budou nové před-
měty: přírodozpyt, vlastivěda, práva. Dva po-
slední předměty budou povinné pouze proty
žáky, kteří se nebudou učiti latině. Vědy při-
rodní budou povinnými předměty pro všecky
Abilurienti všech středních škol mohou vstoupit
beze zkoušky na fakultu fysiko-mathematickou.
Na fakultu právnickou a lékařskou přijímání
budou pouze ti, kteří na střední škole studovali
latinu a na fakultu filologickou tí, kteří znají ob
klassické jazyky.
Programy nižších tříd různých škol průmy
slových budou srovnány s programy nižšíeh
gymnasií tak, aby žákům usnadněno bylo přestu-
pování. Výhody ve službě vojenské budou roz
šířeny.
Španělsko proti klerikalismu,
V trůnní řeči, kterouž budou španělské
sněmovny dne 11. června zahájeny, bude
ohlášeny reforma konkordátu a řeholnictví. Smír-
něji nežli proti klerikálům míní prý si pan Sa-
gasta počínati oproti katalonskému hnutí i chee
prý některým přáním Katalonců vyhověti.
Rusko
Petrohrad
Moskva
Kyjev
Varšava
Jurjevo
Španělsko
12
article
Roztržka v táboře francouzských
socialistů.
V květnu konán byl kongres socialistů
v Lyoně, jehož dosti zevrubné vylíčení jsme již
přinesli a jenž měl býti mohutným projevem
»sjednocenosti« francouzských socialistů. Sku-
tečně přišly svorně na kongres všechny strany
socialistické, ale sepraly se tam tak důkladně
že poslanci socialističtí rozštěpili se ve dva tá-
bory prudce se potírající. Francouzské žurnály,
pokud neslouží internacionalismu a kolektivismu,
poukazují na rozháranost a zmalek mezi so-
cialisty francouzskými, kteří se oslabují vášní-
vými spory politickými i doktrinářskými mezi
sebou. Osm poslanců socialistických vystoupilo
ze skupiny snémovní, jejíž vůdci jsou poslanei
Viviani, Ronauet a Fourniěre. Příčinou sporů
je zejmena ministr Millerand; velká čásť socia-
listů odsuzuje, že on, vůdce strany, vstoupil do
měšťáckého kabinetu. Též Jaurés, dosud velmi
nakloněný Millerandovi a schvalující dosud, že
socialista se stal ministrem, prohlásil v »Petite
République«, že socialističtí politikové nesm
více přijímati porteřeuille v ministerstvu mě
šťáků. Osm odštěpenců socialistických bude
snad dosti nepohodlných »soudruhovi« mini-
strovi Millerandovi. V každě příčině poslední
události znamenají přiostření zarputilých boj
různých frakcí socialistiekých ve Francii, ze
jmena socialistů vládních, boulangistů a alle
manistů.
Viviani
Ronauet
Fourniěre
Millerand
Jaurés
Petit République
Francie
kongres
13
article
Spor italsko-turecký.
Turecký vyslanec v Římě měl včera cel
hodinnou rozmluvu s italským ministrem zahra-
ničných věcí. Po rozmluvě lé lze prý pokládali
spor k vůli známému případu provezskému za
ukončený, poněvadž sultán projevil prý ocholu,
dáti žádané zadostučinění. Italie chce prý ale
vyčkati, bude-li slib tento splněn dříve než své
loďstvo z vod tureckýeh jodvolá, o l a i
sonlov
Úmluvy holandskosněmecké.
Dle brusselské depeše s Dally Mailu« sna-
žila prý se královna holandská v rozmluvě
s Vilémem II. a kaneléřem Bülowem pohnouti
velmocik zakročení na píospěch Burů. Bülov
dal ale odpověď vyhýbavou. Oproti tomu
telegrafuje se »Hlorninig Postu« z Brusselu, že
dotyčné rozmluvy netýkaly se jihonfeické otázky
nýbrž ochrany holandských ovs j
zámořských Německem a že ve při
čině té možná uzavřena bude záhy
i zvlástní smlouva německo - ko
landská. Oplátkou za zachování nedotknutel
nosti osadní državy holandské dostalo prý b
se Němccku velmi cenných výhod ob-
chodních.
Vilém
Řím
Bülov
Brusel
Německo
Dally Maila
14
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Za nedlouhou již dobu pozdravi královská
Praha ve zdech svých nesčetné zástupy So-
kolstva, v mnoha tisfeích ke IV. sletu všesokol-
ského přispěchayšího. Hlávní naše město to-
nouti bude v záplavě červených košil, těšiti se
bude návštěvě nejširších vrstev lidu, četných
krajanů v cizině usedlých? četných zástupeů
Slovanstva i ciziny. Očekávání slavnostního vý-
boru jšou daleko předstižena a výpočty před-
běžně konané překročeny oznámenou účastí na
příštíeh svátčrch sakolských. Dle dosud došlých
přihlášek možno souditi; že slet vzroste v mo-
hutný projev národní nevídaných rozměrů.
Podnik tak rpzsáhlý, jakým jest IV. sle
všesokolský, vyžaduje dalekosáhlých příprav
zvýšené práce, všestranné součinnosti všech
vrstev e značného nákladu, který překročuje
již nyní původně sestavený rozpočet.
Praha
15
article
Dnes, kdy Sokolstvo české jako hlavní
představitel pěstitelů tělocviku spolkového došlo
pozornosti ostatních velkých sdružení tělocvi-
čných zahraničných, kdy dochází jakožťo pěstitel
české výchovy národní přízně všech národů slo-
vanských, nejedná se již o čest a dobré jméno
sokolské. Oznámená účast Slovanstva i ciziny
dotýká se i ostatních vrstev a vyžaduje, aby
celý národ postavil se po bok Sokolstva če-
ského, jež hodlá ve sletu způsobem nanejvýš
okázalým projevňti svoji mravní a fysickou vy-
ode
spělost.
Pokuď se týče povinností, jež spočivají na
bedrách Sokolstva, dostojí toto úplně úkolu
svému. Pokud však ze sletu vzcházeji další po-
vinnosti, pokud jedná se o čest královského
města našeho, zlaté slovanské Prahy, celého
národa českého, o důstojnou representací našt
před cizinou — dovolává se Sokolstvo v po-
slední ještě chvíli obětavé ochoty, nejúčinnější
podpory vlasteneckého občanstva našeho hlav-
ního města, součinnosti všech vrstev národa
k jedinému společnému projevu a k zdárnému
dokonání podniku nokolského.
Máli Sokolstvo prověst dílo zamýšlené.
má-li se státi ze sletu manifostace českého ná
roda důstojná, potřebuje nezbytně mravní
hmotné podpory všestranné. Zejmena dožaduje
se slavnostní výbor sletový pomoci zámožněj-
ších vrstev měšťanských i obchodních, aby pe-
něžitými dary, nabídnutím ubytování neb poho-
stění vzácných hostí a podobně ushadnily práci
se sletem spojenou a umožnily důstojný zdan
sletu všesokolského, jelož důležitost a význam
dnes snad již nepodceňuje se. Příspěvky peně-
žité přijímá pokladník slavnostního výboru br.
Praha
16
article
Edvard Waraus v Praze, Stará rychta. Na-
bídky k ubytování a pohostění hostí činěny bud-
tež ve slavnostní kanceláři.
Vstupenky ku evičením prodávají se
pro každý den zvláště. Cena jich určena pro
sobotu 29. a neděli 30. června takto: a) lo že
s 8 sedadly po 60 K, v předprodeji po 50 K
se 6 sedadly po 50 K, v předprodeji po 40 K
b) sedadla: po 5 K, v předprodeji po 4 K
po 4 K, v předprodeji po 3 K, po 3 K,
předprodeji po 2 K; c) k stán í po 1 K 60
hal., v předprodeji po 1 K.
Praha
Edvard Waraus
17
article
Vstupenky k stání pro členy spolků, pro
studenty na vykázání se legitimací, pro dělni-
ctvo a děti prodávají se po 60 h. Na jedno
sedadlo možno místo dospělého umístiti dvě
dítky v stáří od 4 do 8 let. Cena vstupenel
ke dní 1. července na veřejné cvíčení jízdy so-
kolské obnáší na všechna místa polovici cen,
stanovených pro dny 29. a 30. června. Vstu-
ponky k závodům dne 29. června od 6. do
11. hod. dopoledne konaným prodávají se to-
liko k stání po 2 K. Vstupenky tyto pro ve-
řejné cvičení odpolední platnosti nemají. Pro-
dej vstupenek vyřizuje finančn
odbor sletový ve slavnostní kan-
celáři. Vstupenky na venek zasílají se
jen na předem zaslaný obnos k rukoum po-
kladnika slavnostního výboru Edvarda Warausa
v Praze, I., Stará rychta. Budiž poznamenáno
při každé objednávce, pro který den má
býti vstupenka odeslána. K objednávce vstupe-
nek budíž zároveň příložen obnos 35 h al.
k uhražení poštovného (odporučeně). Rozelsí-
lání vstupenek bude ukončeno
dnem 24. června.
Slavnostní průvod Sokolstv
pořádán bude v neděli dne 30. června o 9.
hod. dopolední z Král. Vinohradů přes Václav-
ské náměstí na Staroměstské náměstí, kdež
vzdán bude pozdrav královské Praze. Do prů-
vodu připuštění jsou Sokolové v kroji, slavnost-
ním odznakem opatření. Župy a jednoty opa-
třeny budou tabulkami. Při průvodu účinkovati
bude 12 hudebních sborů. Dorostu a ženským
odborům vykázáno bude vhodné místo mezi
obecenstvem.
Král
Václav
Sokol
ský náměstí
staroměstský náměstí
Edvard Warausa v Praga
královský Praga
Sokolstv
18
article
Odznaky slavnostními kovovým
dle návrhu P. Nováčka, ryjeckým závodem K
V. Šmakala v Praze provedenými, opatření bu
dou/ Sokolově (odznak barvy tmavé bez lesku
a cvičenky (odznak lesklý, světlý s červeným
písmem). Poplalek za odznak určen na 3 K
Zvláštní odznak pořízen bude pro cizi hosty
Rovněž dorost označen bude odznakem.
Ke slavnostnímu představen
»Psohlavei« v Národním divadle v pátek dne
28. června prodávají se vstupenky v knihkupe-
etví Alex. Storch syn v Praze-I., na Staroměst-
ském náměstí za obvyklé ceny operní (sedadla
v přízemí a na I. balkoně po 4 K, křeslo
v přízemí K 5.40, sedadlo na II. balkoně p
4 K a K 3.40, sedádlo na I. galerití po K. 2.6
a 2 K, na II. galerii po K 1.40, 1 K a 80 hall,
místa k stání po 2 K, 1 K a 40 hal.) a do
platkem 20 hal, za záznam každéhb mísln. Pr
zásílee poštovní nutno připojit poštovná 10 hal
Objednávky natno v časí učinit.
Lidové koncerty budou uspořádány
v sobotu dopoledne od 10. do 12. hod. po-
lední u musea na Václavském náměstí, na
Staroměstském náměstí, na Jungmannově nám
v Praze ana Radockého nám. na Malé straně
Sokoské jednoty pra ž skéj
předměstské se žádají, aby si výzvedlly
slavnostní návěští vel slavnostní kaniceláři. S lav-
nostnka nícelá? nallez á seov Praze
ve Vodilěkolvěduliijci čm 33.
oe
P Nováček
Alex
Storch
Praha
Sokolov
Václavský náměstí
staroměstský náměstí
Jungmannův já
národní divadlo
II
Praga
19
article
Delegace.
Delegace.
loyci-
di
(Pdv. Ulgr. zpráva »Nár. L.«) bodhn
Z VPd'ně, 5. června.
Na cislajtánské delegaci jest viditelnn
mdloba, Jakási olověná tiha ji tlačí, ochromuje
její rozmach, zpomaluje její pohyby. Její práce
nepokračuje tak rychle, jak myslilo se ještě
předevčírem. Jest jisto, že přeď úterkem ne-
budou hotovy.
Skoro pět hodin věnováno dnes ještě roz-
počtu vojenskému. Jednu zabral bar. Krieg-
hammer sám. Mluvil déle než ve
výboru, ale pověděl mé ně.
Rozpravu o budžetu zahraničního mini-
sterstva zahájil del. inž. Kaftan. Jeho řeč
v delegacích podobají se pohyblivým panora-
matům všech aktuálností, která provází svým
výkladem. Začal jižní Afrikou a dostal se přes
Činu a Balkán k našim sousedům v říší ně-
mecké a k jejich násílnostem na českých
polských dělnících. Jen »energie prostá politika
hr. Goluchowského«, jak právem řečník vytkl,
zavinila, že Německo a zyláště Prusko neustalo
ve vypovídání tom. Kdyby ho byl správce v-
deňského kabinetu neomlouval v delegačních
kampaních loňských a předloňských a neby
pořád opakoval, že o nějaké hromadné perse-
kuci a jejím národním rázu nemůže se mlavit
jakkoliv mu delegát dr. Sláma dokázal z jedi
ného čísla úřadního listu jediné provincie
pruské, že bylo najednou vyobcováno 200 pra-
covníků slovanských pouze proto, že byli Slo
vany, kdyby nebyl hr. Goluchowski hrabět
Františku Thunovi na podzim r. 1898 se opřel,
když tento chtěl užiti proti Prusku retorse,
kdyby si byl vedl sebevědoměji a rozhodněji
při ochraně rakouských občanů a rakouských
zájmů, byla by tato persekuce přestala.
Krieg
Ing
Kaftan
Goluchowský
doktor
Sláma
Thun
Afrika
Balkán
Německo
Prusko
20
article
Velmi rozhodnými akcenty odsoudil ji také
del. dr. Kozlowski, dovodiv, že jest bez-
důvodnou, že jest soustavnou a že jest namí-
řena proti celým národům. Velmi zajímavé byly
reminiscence podané tímto polským delegátem
z doby, kdy Francie — bylo to na konec tře-
tlho císařství — jala se vypovídati příslušník
pruské. Nejen Bismark, ale všechno veřejn
mínění v Německu prohlásilo akty takové bar-
barstvím. Snad již poznal nynější chef kabinetu
rakouského, že jeho politika jako v četných
věcech jiných, také v télo záležitosti, při které
jest angažováno i postavení monarchie, byla po-
chybenou a že jest pilné nápravy nezbytně
třeba.
Uslyšíme, zdali dospěl k jinému, lepšímu
poznání.
Zástupce Malé strany pražské podrobi
vůbec činnost hr. Goluchowského stručné
sice, ale případné kritice, nevypustiv žádného
momentu z poslední doby a klada též du-
tklivý důraz na lepší poměr v ůč
Rusku, nežli jaký se jeví z po-
sledního exposé minřstrova.
Del. Wolf, jenž dnes řečnil ponejprv o
zahraničních věcech, osvědčil chudost myšlenek.
Všecky jeho názory o »nerozlučnosti všech
Němců« jsme již od něho slyšeli. Také vyme-
zení pojmu »Všeněmectví«. To nám povídal na
posledním všeněmeckém sjezdě, zde konaném.
se vší rozvláčností a se vši prostomyslností.
doktor
Kozlowski
Wolf
Němec
Francie
Německo
Rusko
21
article
Novotou bylo jen, že prý idea všeněmecká jest
nejlepším zabezpečením Rakouska a že by vlády
rakouské — kolik těch rakouských vlád jest.
nevíme; podle naší vědomosti jest rakouská
vláda jen jediná — měly zříditi knížeti Bis-
markovi pomník naproti dvornímu hradu vídeň-
skému za všechnu péči, jakou osvědčil vůči
Rakousku a za všechno přátelství, které mu
prokázal, zachovav je velmocí spolkem r. 1879
uzavřeným. Balkánskou politiku rakouskou přeje
si del. Wolf míti prazvláštní. Takovouhle:
Rusko nesmí do záležitostí evropského východu
zasahovat; jenom Rakousko. To pak musí pro-
vésti za své patronance spojení všech Srbů v
Velkosrbsko. Za tuto cenu by se smířili páni
Všeněmci s osudem, že nejsou zúčastněni štěsti
a blaha ve sjednoceném Německu. Většinu
svého, půl druhé hodiny trvavšího ho-
voru, věnoval poslanec za Trutnov výlučně
veliké allianci činitelů, také Italie, proti rakou-
skému postavení v Bosně a Hercegovině, kterou
považuje nebezpečnou pro celou monarchii.
V tom, co pravil o neúspěších rakouské politiky
v Bělehradě a Srědci, bylo mnoho pravdy
také v tom, co pověděl o přičinách nezdaru
toho. Ovšem leccos, co produkoval, bylo repro-
dukcí brožury známého Karla Hrona. Rakousko
staví pan Wolf v čelo velikého Srbska z těchto
příčin: prolože tento tlak Rakousku na východ
chtěl také kníže Bismark, dobře věda proč —
o tom ještě promluvíme — a protože velko-
srbská politika pod egidou Rakouska jest poli-
tikou německo-nacionální a protože takováto
politika rakouská na evropském východě neměl
by pro Německo žádného nebezpečí ani na
Balkáně ani odjinud.
Po této poslední stránce se vyslovil K. H
Wolf co nejradikálněji. Jeho ideál železný
Novota
Bis
Wolf
Srba
Hron
Bismark
K H Wolf
Rakousko
Rusko
Německo
Trutnov
Boseň a Hercegovina
Bělehrad
Balkán
Italia
22
article
kaneléř tlačil Rakousko k politice takové v pev-
ném přesvědčení a s jasným úmyslem, aby je
uvedl do konfliktu a Ruskem a tak měl kryta
záda vůči tomuto. To- byla- pružina dobrých
rad, které tento »poctivý přítef« uděloval Ra-
kousku. To byl plán, který měl zosnovaný,
žena Rakousko do polítiky východní. Rakousko
ze své minulosti mohlo by se poučiti a seznati,
do jaké míry politika knižetem Bismarkema
jeho malým epigonem panem K. H. Wolfem
doporučovaná chová v sobě nebezpečí.
Politika Rakouska v Německu vedla k
katastrofám. Politika Rakouska v Italii vedla
ke katastrofám Politika Rakouska ve smyslu
velkosrbském na Balkáně provozovaná vedla by
zdela jistě ke katasirofám 91e
Katastrofální politiku předem jistou však
nemůže doporučovati žádný rozumný politik.
netůze provádět žádný rozmyslný státník.
Jenom nepřítel Rakouska může Rakousko při-
měti k politice, kterou by zapleilo se do nedo-
zírných a snad osudných bojů
Přisné kritíky Wolfovo pusídání nesnsse.
Stačí, abychomkonstatovali, že na jedné straně
obvinil Ilálii z nejhoršich píktů proti Rákousku
v Albánii a tímže dechem přimlouval se za to,
aby Rakousko setrvalon ve spolkus g ní
d S nynější zahraniční politikou, kterou chce
míti výhradné založenužna trojspolku, je sroz-
uměn. a spřátolen, prolo že prý podle jeho m
něníse politika ta snáší se zájmy a city ně-
meckými. Cíty p. Wolfa však nejsou něme-
ckými, nýbrž všeněmeckými. Z těchto několik
slov, která jsme tu uvedli, jest vidno, k jakým
cilům, k jakýmeúčelům, k jakým koncům poli-
tika trojspolku směřujeo ole n
5Del dn. Kramář, který nebyl zazname-
nán při rozpravě o rozpočtu zahraničního mini-
sterstva, dal se po řečiz Wolfově zapsati,, aby
na ni odpověděl. Slane se tak až v pátek.
nlon
Wolf
Wolfův
Ilálie
Rakousko
Rusko
Německo
Balkán
Albánie
del
23
article
Rakouská delegace v dnešní plné schůni
rokovala dále povšechně o řáldném vojenském
rozpočtu.
Del. Axmann prohlásilp žejeho soudruhové jsou
pro odstranění vojny, avšak naše postavení ve troj-
spolku vyžaduje obětí, aby posílila se důvěra spo-
jenců v naši brannou moc. Za to vojenská sprava
musi vynasnažili se o úlevy. Přimlouvá se za zkri
cení vojenské služby a zřetel na maloživnostníky při
vojenských dodávkách a stěžuje si na špatnou obuv
továrenskou. Uvažuje o vojenských penších a hájí
práva vojenských pensistův i nároký zásobníhol úřad-
nictva. Českým vojákům neslouží prý vídeňské pod-
nebí a proto žádá za odpomoc. Konečně uvažuje
o soubojích, odstranění jedněch vídeňských kasaren
a podává resoluci o pensijních poměrech důstoj-
nictva.
Del. hr. B. Schönborn lituje krátkého zase-
dání delegačního a vyslovuje se pro Tollingrovu
resoluci o souboji, ač se všemi jejimi vývody ne-
souhlasí. Se stanoviska náboženského a zákouného
je proti soubojům. Doufá, že všichni povolaní či-
nitelé vynasnaží se, aby souboj byl aspoň omezen
nebo úplně odstraněn. Kdo souboj nepřijímají, měli
by se střežiti někoho provokovati. Není-li důvodu
přijati souboj, není také v křesťanském duchu pro-
tivníka urážeti. (Pochvala.) Rečník sloužil 14 let
u státní administrativy a měl styky s vojenskými
úřady, nikdy však s nimi neměl žádného konfliktu.
Axmann
Del
B Schönborn
Tollingrův
Rečník
24
article
Týrání vojáků jest surovosti, ale počet těchi, kteří se
této surovostí dopouštějí, není velký. Jako čien strany.
která vždycky s vojskem sympatisuje, bude řečník
hlasovati pro rozpočet. (Pochvala a potlesk.)
Delegát Pluss přimlouvá se za úlevy vojen-
ských cvičení a šetření rolnického stavu
Deli bar. Chlumecký navrhl, aby všechny
resoluce, podané v povšechném a možná budou po-
dány také v zevrubném rokování, byly přikázány
rozpočtovému výboru.
Ministr vojenství šl. Kieghammer odpověděl
na Sylvestrův dotaz po vojenských pensistech,
odvolávaje se na své prohlášení v rozpočtovém vý-
boru. Výnos vojenské správy byl oprávněný, v sta-
novách spolku mluví se o resolucích a peticích a prote
bylo třeba odvrátiti hned politický proud. O nějakých
hrozbách není mu ničeho známo a také k nim ne-
— na Voglerův po ústavních zásadšeh
v opraveném trestním řádu vojenském, odvolávaje ne
na loňské prohlášení, že ubezpečuje, že nový řád
bude vyhovovati požadavkům moderního práva, po-
kud se snáší s nejdůležitějšími vojenskými zájmya
kázní. Vypracovánou osnovou stal se pokrok a je
naděje, že záhy bude se moci předložiti oběma říá-
ským zastupitelstvům.
Záložníci odbývají si cvičení dle možnosti u niž-
ších oddílův, u nichž by byli zařaděni v čas vojny
a proto zřetel na osobní a jiné poměry má své meze.
Sylvestrův
Voglerův
Deli bar
25
article
Cvičení trvá zřídka kdy pro záložníky a náhradníky
30 dní, častěji jen 13, 16 až 21
Bylo vydáno nařízení, aby selští synové a ho-
spodářští dělníci nebyli povoláváni v čas žní a pol-
ních prací ale v době, kdo se mohou doma nejsnáz
postrádati. Avšak připomíná — žné spadají do růz-
ných dob a tu nesmí se zapomínati také při dovofo-
vání — na pohotovost vojska.
O pevnestních reservech předloženy oběma vlá-
dám osnovy zák. z r. 1897, avšak ministerstvo vo-
jenství nedostalo ještě žádného vyřízení. Při příležitosti
zmíní se o věci té na příslušných místech.
Za příčinou koupě u malostatkářů požádal oba
ministry financí za zálohy, aby koupě mohly se uza-
vřít a uskutečniti přede žněmi. Ministři dosud neod-
pověděli. Vadí také nedostatek skladišť, pročež jsou
výhodnější styky s hospodářskými skladišti.
Stalo se také opatření, aby ministerstva obchodu
rozdělovala dodávky malým živnostníkům. Na stesky
stran odmítnutého mnoho hotového zboží (obuví) při
dodávkách odpovídá, že zboží musí býti dokonalé.
Dodavatelé mají právo žádati za nestrannou komisi
s civilními znalci. Ministr by rád, aby nebylo žád-
ných stesků.
Ministr vyslovuje se vyhýbavě o zavedení 2let
vojenské služby z různých příčin. Je povděčen pod-
nětům k zvýšení platů vojáků a k výhodnějšímu za-
řízení vojenského živobytí. Jednaje o samovraždách
podal statistiku jejich příčin a vyprošoval si, aby se
psaly vždy na vrub špatného zacházení s vojáky.
Čestná rada má prý spíše souboje zamezovati, net
jim napomáhati a nemůže zazlívati se vojsku, že má
své čestné rady tak jako jiné stavy.
26
article
Pražská některá opevnění nemohou se zrušití a prote
musí se zachovat též obvod, v němž nesmí se sta-
věti, nebo s podminkou. Avšak proto přece povolo-
valy se stavby a omezovaly vojenské servituty. Také
pevnostní obvod XIX. bašty zmenšen. O spojení
Chotkovy ulice s Bubenčí a prodeje přilehlých po-
zemků došel souhlas pražské obce s kupními pod-
mínkami o erárních pozemcích od Brusky až k XIX.
baště na Hradčanech ministerstva vojenství 3. m. m.
O kupní smlouvu postará se ministerstvo financí.
Po zákonodárském schválení prodeje nebude
žádné překážky zbořiti Bruskou bránu a rozšiřiti
komunikaci ještě před skoncováním kupní smlouvy.
Na pozemky mezi Bruskou a Strahovskou branou
nebyla podána dosud nabídka. Většinu pozemků od
Strahova k Újezdu vojenská správa postrádati ne-
může, ale jest ochotna odstraniti prachárny s Pe-
třína, vystaví-li pražská obec svým nákladem nové.
V tom směru vyjednává se s pražskou obcí, avšak
její svoléní k požadavku, o němž del. Kaftan zmínil
se, dosud nedošlo. Újezdské kasárny mohou se po-
stoupit, až budou vystaveny ve Vršovicích kasárny
pro tři prapory pěchoty. Se stavbou počne se snad
letos a napřesrok bude skončena. Taková odpověd
byla dána na poslední pražskou poptávku po pro-
deji. Újezdská zbrojnice je také na prodej, al
Praha nepodala dosud nabídku.
Na opatrování erárních objektů je vloženo d
rozpočtu 600.000 K. Postaral se, aby pense úřadni-
ckých vdov byly zvýšeny a podává zevrubné zprávy
o budžetování a použiti taxového fondu.
Chotkův
Bruská
Kaftan
Bubeneč
Hradčany
Strahov
Újezd
Vršovice
Praha