ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ee8f1f30-660c-11dc-813d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 77, place 64, org 12, work 4
1 masthead
sorasn z.0lelo
2 masthead
I BVNÁRODNÍDISY.
3 masthead
6. června 190ty Číslo 154
4 article
pbojs nasednrk oznamovala, že zpráva jeho podstatně se různí od zprávy, kterou jí podal c. k. rakouský vy- slanec, jenž tvrdí, že událost přihodila se na půdě hercegovské a že Černohorců, překro- čivších hranici bylo 10—15. I umínil si černohorský komisar, že nedopustí, aby ra- kouská komise ohledala místo bez něho. Dne 18. (30.) říj. přišla rakouská komise v níž byli: generál Schiebl, plukovník Romanič predstojník Naglič a ještě dva nadporučíci s dvěma čelami mužů. Rakouská komise dala p. Tatarovi vědět o svém příchodu a vyzvala jej, aby se dostavil na Bohotovo Groblje. Černohorský komisar přišed prohlásil, že jest ochoten sůčastniti se společné ohledávky společně protokol o ní podepsati. Gen. Schiebl odpověděl, že o tom nemá instrukcí. Chytrý Černohoree na to odpověděl, že ani on nemá instrukcí své vlády, ale to že jest jediná možní cesta spravedlivého vyšetřování a odklizení dal- ších nepříjemností, neboť potom ani jedna, an druhá strana nebude moci tvrditi, že věc udála se jinak. Rakouská komise ještě váhala při- stoupiti na návrh černohorského komisara, ale konečně pomohlo jeho prohlášení: »Pane gene- rále, odmítnete li můj návrh, neručím za vaši bezpečnost.
Černohorec Schiebl Romanič Naglič Tatar Bohotovo Groblje
5 article
Generál svolil a obě komise společně se odebraly na místo srážky, ale rakouská komise nikterak nechtěla přiznati, že srážka se udála zde. Ale když černohorský komisar ukázal předměty, po rakouských vojácích nalezené, a odkryl větve, kterými byla přikryta krev ubi- tých Černohorců, rakouský desátník, který vo- jáky na to místo dovodl, přiznal, že krveproliu událo se na tomto místě, na černohorském území. Tu nezbylo rakouské komisi, než aby to i ona příznala, ale přiznavši to popírala, že by c. k. vojáci byli celou hodinu od Bobotova Groblje táhli černohorským územím, 500 metrů od hranice. Obě strany dlouho se přely a černo- horský komisar pozval c. k. generála, aby še s ním, že mu ukáže stopy c. k. vojáků. Ge- nerál vyzval přísně desátníka, aby pověděl úplnou pravdu a desátník ji pověděl. Na to byly se- psány dva protokoly stejného znění a každý z nich podepsaly obě komise. Každá strana vzala s sebou jeden. Za dva dni na to roznesla se po Gacku pověsť, že c. k. komise dostala ze Sarajev nejpřísnější důtku, že podepsala protokol, který událost líčí docela jinak, než bylo oznámeno vládě, již udáno, že vinníky a provokatéry jsou Černohorci. Generál Schiebl na to odpověděl že vláda byla obelhána. Ale to mu nepomohloj všichni členově c. k. komise byli potrestáni že špatně svůj úkol provedli, i generál Schiebi dostal osm dní domácího vězení. Ale toho ne- bylo dosti. Z Vídně bylo uloženo c. k. vyslanci na Cetyni, aby důrazně žádal knížecí vládu za odvolání pohraničných komisarů Nika Tatara, Jovana Memedoviče a Gligora Vujoviče, protože prý bouří pohraničné obyvatelstvo proti Rakousko- Uherskut Černohorská vláda povolila potud, že o- volala druhé dya a na jejich místo poslala jiné.
Černohorec Schiebl Schiebi Tatar Memedovič Gligor Vujovič Sarajevo Vídeň Bobotov Groblje
6 article
Nyní je podkomísarem na Bobotovu Groblju Novica Nikolič. Niko Tatar zůstal, ale okupačným úřadům je milý jako kosť v hrdlo, protože s přičiňuje, aby černohorští a hercegovšti hrani čáři žili spolu jako bratří a c. k. predstojníc pracovali k tomu, aby si byli na krev ne- přáteli. Aby se dokázalo, jak c. k. okupačné úřady všecko zlé svádějí na Černohorce, postačí při pomenouti, co bylo psáno v sarajevských, záhřeb- ských, vídeňských a pešťských listech, když dne 14. (26.) října 1899 zavražděn fočanský obchod- ník Spaso Dragovič u Pribojmostu v Sutěsce okresu fočanského. Psáno tam, že jej ubili černo- horští loupežníci a černohorská vláda nařídila po- hraničnému komisaru, jmenovanému Tataru, aby věc vyšetřil a vyhledal vrahy, jsou-li na Černé Hoře. Vyšetřováním, které pan Tatar vedl v Pivě v zimě 1899, dokázalo se, že vraždu na Spasu Dragoviči spáchali lidé z Foče ve srozumění s e. k. žandarmy. U jednoho žandarma, u něhož předsevzata na žádost černohorského komisara prohledávka, nalezeno 200 zl., odňatých ubitému Dragoviči. Sarajevská vláda dala přivésti do Sara- jeva přes 80 Fočanů a hledala mezi nimi vrahy Dragovičovy. Ale nenašla jich. Od té doby v Sara- jevě a při hranici černohorské netitulují už Černo- horce loupežníky. Ale bude-li na hranici stálí pokoj, to je veliká otázka, pováží-li se, jak je nyní v Hercegovině a jak na Černé Hoře.
Novica Nikolič Niko Tatar Černohorec Spaso Dragovič Pribojmost Tatar Dragovič Dragovičův Černo Černá hoře Foča Sara Hercegovina Bobotovo Groblja
7 article
Při rozhraničování hranice mezi Černou Horou a Hercegovinou po okupaci, byl s rakou- ské strany Sauerwald a s černohorské Stevan Zimonič. Lid si dosud vypravuje, že Zimonič ve všem ustupoval Sauerwaldovi. Tak pustil pod okupaci všecky vesnice na Gackém poli a celou tuto rovinu a okolní hory zůstaly Černé Hoře kromě tří sel: Garač, Bobotovo Groblje a s po- loviny Kazanice. S vojenského hlediska se zdá, jakoby černohorská hranice byla lepší a tvrdší, ale takovým rozhraničením povstala Černohorcům jiná běda: jim zůstaly nivy a louky na gacké rovině, ale třinácti gackým selům na vzájem zůstaly pozemky za černohorskou hranicí. Do povstání roku 1882 Černohorci i Hercegovci uživali svých pozemků svobodně. Tehdy obě vlády se dohodly, aby hranice opravila se podle toho, ku které zemi patří pozemky pohraničného obyvatelstva. Toho roku r Stevan Zimonič vy- stoupil z černohorské služby a přešel do Gacka.
Sauerwald Hercegovec Černá Hora Gacko Bobotovo Groblje Zimonič
8 article
Zůstalo tajemstvím, proč to učinil, ale vl se, že později obdržel řád železné koruny, ačkoli se o něm nie dobrého nemluvilo. Po dohodě, obou vlád vláda černohorská dala svým poddaným hory Sominu planinu a Ma nilou horu v náhradu za jejích pozemky na Gackém poli a sarajevská vláda dala Hercegov- cům půdu, která dosud patřila černohorským poddaným. Černohorci od té doby nepřicházeli do Her- cegoviny a ani nemohli, neboť okupačná vláda dělá jim nejťěžší překážky. Gačané naproti tomu svobodné přicházeli na Černou Horu, pásli zde dobytek, sekali dříví a černohorská vláda pohlí- žela na to lhostejně. Okupačné úřady pobízely Gačany, aby sekali na černohorské straně dřiví co nejvíce mohou, ale Černohoreům bránila činiti totéž na straně hercegovské. A skutečně až do roku 1896 bylo na stavbu kasáren a domů v Metochii, Aptorci a Gaeku bráno dřívi jen z Černé Hory a právě tak i dříví palivové. Lesy černohorské pustly a lesy gackého okresu se zvelebovaly a okupačníci se tím divem svého
Gačana Černohore Gaek Ma Černá Hora Metochia
9 article
uméní lubili každému cizinci. Roku 1896 černo- horská vláda konečně zapověděla pouštěti do po- hraničných lesů lidi z Hercegoviny na rubáni dřiví. Že hájila majetek svých lidí, to okupačníei velmi mají za zlé černohorské vládě a poštivaí Gačany proti Černohorcům a slibují jim ochranu při kradení černohorského dřiví. Chytrost vězí v tom, že okupačníci vědí, že Černohorci, byo i přistihli Hercegovee na lesním pychu, budou s nimi nakládati mírně, aby se vyhnuli národní svádě. Černohorská vláda dokonce vyďala nař- zení černohorským pohraničným strážím, aby ne- dělaly poplach, kdyby někdy hranfci přešel c.k. voják, nýbrž aby mu vyšly vstříe a nejprve mu po dobrém domluvily, aby se vzdálil, že se do- poušlí porušení hranice. Tak jedná Černá Hora a jak sarajevská vláda? Dne 12. (25.) ledna t. r. rakouští vojáe vypálili dvě salvy na divku, ktorá hlfdlafa př hranici stádo a těžko ji zranili. Myslili, že jeto Černohorka, ale byla Hercegovka, Stana Kapeti ničova z Baňan v Hercegovině. Ubití černohorského důstojníka Sutíče a ve sátníka Tepavčeviče, kteřiž zanechali deset širotků ještě je předmětém jednání mezi Černou Horou a Rakouskem, od něhož černohorská vláda žádá aby sirotky zaopalřilo. Takové jsou hraničné poměry mezi Rakou sko-Uherskem a Černou Horou. Hrabě Golůchov ský dobře učinil, že o nich pomlčel. Xeronan.
Černohorec Černohorka Kapet Golůchov Hercegovina Baňany v Hercegovina Černá Hora Rakousko Uhersko
10 article
Co chtějí ruští studenti. V »IIr. Btg.»istudent Iv. An—ov obe znamuje ruskou veřejnost, universitní úřady i vládu s požadavky stávkujíčího studentstva ruských vysokých škol a s podmínkami, za jakých bylo by ocholno opět ujmouti se práce. Studentstvo ruských vysokých škol měl právo s vědomím a dovolením professorského sboru tvořiti kroužky za účely vědeckými. T mu nedostačuje. Ono chce mit úplnou svobodu shromažďovací a spolčovací a právo rokovati ve schůzích o svšech otázkách, tak neb onak stu- dentstva se dotýkajícíchy a nejen rokovati, nýbrž i se usnášeti, tak »ahy usneseni studentská byla rovnosilna disposicím professorského sboru.« B více ještě: studentstvo ruské žádá, aby mu dána byla i moc kárná, tak »aby každý, kdo se nepodrobil usnesení většiny, musel se zod- povídati před soudem kollegův a professorů, na nějž musí přejíti všecka kárná moc, kterou dosu vykonával akademický senát.« Kárná moc je sic omezením svobody, avšak kdyby jí stu dentské výbory neměly, byla by prý všeck práva studentská pouhou hračkou. Právo spol- čovaci a shromažďovaci studentstva musí byti úplné, t. j. bez kontroly jak univeršitních, tak státních úřadů. Tyto požaďavky a podmínky silně upomí- nají na revoluci gymnasistů, jež vypukla asi před 14 léty na gymnasiu plovdivském v Bul- harsku. Tam gymnasisté také učinili stávku vypracovali a ředitelstvu předložiti statut; ve kterém žádali nic víc a nic mlň, než aby příště žádný bulharský gymnasista nesměl propadnout, aby byly všechny zkoušky zrušeny a studentstvo aby mělo právo professory sesazovat i dosazovat.
V IIr Iva Ana Kárná
11 article
Reforma střední školy v Rusku. Komise v lůně vlády, jíž svěřeno vypraco- vání plánu reformy střední školy v Rusku, jes už hotova se svým úkolem. Shodla se na ná- sledujících zásadách. Střední škola mějž jediný typ. Školní pro- gramy buďlež jednaké jak pro státní tak pro soukromé střední školy, které požívají podpory vládní; u těch, které vládou podporovány ne- jsou, připouští se výminka. Kurs středoškolský trvati bude sedm let. Jazyky latinský a anglický nebudou povinné. Jazyku řeckému bude se vy- učovati pouze v pěti gymnasiích, jež budou po jednom rozdělena na města: Petrohrad, Moskvu Kyjev, Varšavu, Jurjev. Latině počne se vyučo- vati od IV. tř. Programy prvých tři tříd gymna- siálných budou stejné, jako na jiných nižších středních školách. Zavedeny budou nové před- měty: přírodozpyt, vlastivěda, práva. Dva po- slední předměty budou povinné pouze proty žáky, kteří se nebudou učiti latině. Vědy při- rodní budou povinnými předměty pro všecky Abilurienti všech středních škol mohou vstoupit beze zkoušky na fakultu fysiko-mathematickou. Na fakultu právnickou a lékařskou přijímání budou pouze ti, kteří na střední škole studovali latinu a na fakultu filologickou tí, kteří znají ob klassické jazyky. Programy nižších tříd různých škol průmy slových budou srovnány s programy nižšíeh gymnasií tak, aby žákům usnadněno bylo přestu- pování. Výhody ve službě vojenské budou roz šířeny. Španělsko proti klerikalismu, V trůnní řeči, kterouž budou španělské sněmovny dne 11. června zahájeny, bude ohlášeny reforma konkordátu a řeholnictví. Smír- něji nežli proti klerikálům míní prý si pan Sa- gasta počínati oproti katalonskému hnutí i chee prý některým přáním Katalonců vyhověti.
Rusko Petrohrad Moskva Kyjev Varšava Jurjevo Španělsko
12 article
Roztržka v táboře francouzských socialistů. V květnu konán byl kongres socialistů v Lyoně, jehož dosti zevrubné vylíčení jsme již přinesli a jenž měl býti mohutným projevem »sjednocenosti« francouzských socialistů. Sku- tečně přišly svorně na kongres všechny strany socialistické, ale sepraly se tam tak důkladně že poslanci socialističtí rozštěpili se ve dva tá- bory prudce se potírající. Francouzské žurnály, pokud neslouží internacionalismu a kolektivismu, poukazují na rozháranost a zmalek mezi so- cialisty francouzskými, kteří se oslabují vášní- vými spory politickými i doktrinářskými mezi sebou. Osm poslanců socialistických vystoupilo ze skupiny snémovní, jejíž vůdci jsou poslanei Viviani, Ronauet a Fourniěre. Příčinou sporů je zejmena ministr Millerand; velká čásť socia- listů odsuzuje, že on, vůdce strany, vstoupil do měšťáckého kabinetu. Též Jaurés, dosud velmi nakloněný Millerandovi a schvalující dosud, že socialista se stal ministrem, prohlásil v »Petite République«, že socialističtí politikové nesm více přijímati porteřeuille v ministerstvu mě šťáků. Osm odštěpenců socialistických bude snad dosti nepohodlných »soudruhovi« mini- strovi Millerandovi. V každě příčině poslední události znamenají přiostření zarputilých boj různých frakcí socialistiekých ve Francii, ze jmena socialistů vládních, boulangistů a alle manistů.
Viviani Ronauet Fourniěre Millerand Jaurés Petit République Francie kongres
13 article
Spor italsko-turecký. Turecký vyslanec v Římě měl včera cel hodinnou rozmluvu s italským ministrem zahra- ničných věcí. Po rozmluvě lé lze prý pokládali spor k vůli známému případu provezskému za ukončený, poněvadž sultán projevil prý ocholu, dáti žádané zadostučinění. Italie chce prý ale vyčkati, bude-li slib tento splněn dříve než své loďstvo z vod tureckýeh jodvolá, o l a i sonlov Úmluvy holandskosněmecké. Dle brusselské depeše s Dally Mailu« sna- žila prý se královna holandská v rozmluvě s Vilémem II. a kaneléřem Bülowem pohnouti velmocik zakročení na píospěch Burů. Bülov dal ale odpověď vyhýbavou. Oproti tomu telegrafuje se »Hlorninig Postu« z Brusselu, že dotyčné rozmluvy netýkaly se jihonfeické otázky nýbrž ochrany holandských ovs j zámořských Německem a že ve při čině té možná uzavřena bude záhy i zvlástní smlouva německo - ko landská. Oplátkou za zachování nedotknutel nosti osadní državy holandské dostalo prý b se Němccku velmi cenných výhod ob- chodních.
Vilém Řím Bülov Brusel Německo Dally Maila
14 article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Za nedlouhou již dobu pozdravi královská Praha ve zdech svých nesčetné zástupy So- kolstva, v mnoha tisfeích ke IV. sletu všesokol- ského přispěchayšího. Hlávní naše město to- nouti bude v záplavě červených košil, těšiti se bude návštěvě nejširších vrstev lidu, četných krajanů v cizině usedlých? četných zástupeů Slovanstva i ciziny. Očekávání slavnostního vý- boru jšou daleko předstižena a výpočty před- běžně konané překročeny oznámenou účastí na příštíeh svátčrch sakolských. Dle dosud došlých přihlášek možno souditi; že slet vzroste v mo- hutný projev národní nevídaných rozměrů. Podnik tak rpzsáhlý, jakým jest IV. sle všesokolský, vyžaduje dalekosáhlých příprav zvýšené práce, všestranné součinnosti všech vrstev e značného nákladu, který překročuje již nyní původně sestavený rozpočet.
Praha
15 article
Dnes, kdy Sokolstvo české jako hlavní představitel pěstitelů tělocviku spolkového došlo pozornosti ostatních velkých sdružení tělocvi- čných zahraničných, kdy dochází jakožťo pěstitel české výchovy národní přízně všech národů slo- vanských, nejedná se již o čest a dobré jméno sokolské. Oznámená účast Slovanstva i ciziny dotýká se i ostatních vrstev a vyžaduje, aby celý národ postavil se po bok Sokolstva če- ského, jež hodlá ve sletu způsobem nanejvýš okázalým projevňti svoji mravní a fysickou vy- ode spělost. Pokuď se týče povinností, jež spočivají na bedrách Sokolstva, dostojí toto úplně úkolu svému. Pokud však ze sletu vzcházeji další po- vinnosti, pokud jedná se o čest královského města našeho, zlaté slovanské Prahy, celého národa českého, o důstojnou representací našt před cizinou — dovolává se Sokolstvo v po- slední ještě chvíli obětavé ochoty, nejúčinnější podpory vlasteneckého občanstva našeho hlav- ního města, součinnosti všech vrstev národa k jedinému společnému projevu a k zdárnému dokonání podniku nokolského. Máli Sokolstvo prověst dílo zamýšlené. má-li se státi ze sletu manifostace českého ná roda důstojná, potřebuje nezbytně mravní hmotné podpory všestranné. Zejmena dožaduje se slavnostní výbor sletový pomoci zámožněj- ších vrstev měšťanských i obchodních, aby pe- něžitými dary, nabídnutím ubytování neb poho- stění vzácných hostí a podobně ushadnily práci se sletem spojenou a umožnily důstojný zdan sletu všesokolského, jelož důležitost a význam dnes snad již nepodceňuje se. Příspěvky peně- žité přijímá pokladník slavnostního výboru br.
Praha
16 article
Edvard Waraus v Praze, Stará rychta. Na- bídky k ubytování a pohostění hostí činěny bud- tež ve slavnostní kanceláři. Vstupenky ku evičením prodávají se pro každý den zvláště. Cena jich určena pro sobotu 29. a neděli 30. června takto: a) lo že s 8 sedadly po 60 K, v předprodeji po 50 K se 6 sedadly po 50 K, v předprodeji po 40 K b) sedadla: po 5 K, v předprodeji po 4 K po 4 K, v předprodeji po 3 K, po 3 K, předprodeji po 2 K; c) k stán í po 1 K 60 hal., v předprodeji po 1 K.
Praha Edvard Waraus
17 article
Vstupenky k stání pro členy spolků, pro studenty na vykázání se legitimací, pro dělni- ctvo a děti prodávají se po 60 h. Na jedno sedadlo možno místo dospělého umístiti dvě dítky v stáří od 4 do 8 let. Cena vstupenel ke dní 1. července na veřejné cvíčení jízdy so- kolské obnáší na všechna místa polovici cen, stanovených pro dny 29. a 30. června. Vstu- ponky k závodům dne 29. června od 6. do 11. hod. dopoledne konaným prodávají se to- liko k stání po 2 K. Vstupenky tyto pro ve- řejné cvičení odpolední platnosti nemají. Pro- dej vstupenek vyřizuje finančn odbor sletový ve slavnostní kan- celáři. Vstupenky na venek zasílají se jen na předem zaslaný obnos k rukoum po- kladnika slavnostního výboru Edvarda Warausa v Praze, I., Stará rychta. Budiž poznamenáno při každé objednávce, pro který den má býti vstupenka odeslána. K objednávce vstupe- nek budíž zároveň příložen obnos 35 h al. k uhražení poštovného (odporučeně). Rozelsí- lání vstupenek bude ukončeno dnem 24. června. Slavnostní průvod Sokolstv pořádán bude v neděli dne 30. června o 9. hod. dopolední z Král. Vinohradů přes Václav- ské náměstí na Staroměstské náměstí, kdež vzdán bude pozdrav královské Praze. Do prů- vodu připuštění jsou Sokolové v kroji, slavnost- ním odznakem opatření. Župy a jednoty opa- třeny budou tabulkami. Při průvodu účinkovati bude 12 hudebních sborů. Dorostu a ženským odborům vykázáno bude vhodné místo mezi obecenstvem.
Král Václav Sokol ský náměstí staroměstský náměstí Edvard Warausa v Praga královský Praga Sokolstv
18 article
Odznaky slavnostními kovovým dle návrhu P. Nováčka, ryjeckým závodem K V. Šmakala v Praze provedenými, opatření bu dou/ Sokolově (odznak barvy tmavé bez lesku a cvičenky (odznak lesklý, světlý s červeným písmem). Poplalek za odznak určen na 3 K Zvláštní odznak pořízen bude pro cizi hosty Rovněž dorost označen bude odznakem. Ke slavnostnímu představen »Psohlavei« v Národním divadle v pátek dne 28. června prodávají se vstupenky v knihkupe- etví Alex. Storch syn v Praze-I., na Staroměst- ském náměstí za obvyklé ceny operní (sedadla v přízemí a na I. balkoně po 4 K, křeslo v přízemí K 5.40, sedadlo na II. balkoně p 4 K a K 3.40, sedádlo na I. galerití po K. 2.6 a 2 K, na II. galerii po K 1.40, 1 K a 80 hall, místa k stání po 2 K, 1 K a 40 hal.) a do platkem 20 hal, za záznam každéhb mísln. Pr zásílee poštovní nutno připojit poštovná 10 hal Objednávky natno v časí učinit. Lidové koncerty budou uspořádány v sobotu dopoledne od 10. do 12. hod. po- lední u musea na Václavském náměstí, na Staroměstském náměstí, na Jungmannově nám v Praze ana Radockého nám. na Malé straně Sokoské jednoty pra ž skéj předměstské se žádají, aby si výzvedlly slavnostní návěští vel slavnostní kaniceláři. S lav- nostnka nícelá? nallez á seov Praze ve Vodilěkolvěduliijci čm 33. oe
P Nováček Alex Storch Praha Sokolov Václavský náměstí staroměstský náměstí Jungmannův já národní divadlo II Praga
19 article Delegace.
Delegace. loyci- di (Pdv. Ulgr. zpráva »Nár. L.«) bodhn Z VPd'ně, 5. června. Na cislajtánské delegaci jest viditelnn mdloba, Jakási olověná tiha ji tlačí, ochromuje její rozmach, zpomaluje její pohyby. Její práce nepokračuje tak rychle, jak myslilo se ještě předevčírem. Jest jisto, že přeď úterkem ne- budou hotovy. Skoro pět hodin věnováno dnes ještě roz- počtu vojenskému. Jednu zabral bar. Krieg- hammer sám. Mluvil déle než ve výboru, ale pověděl mé ně. Rozpravu o budžetu zahraničního mini- sterstva zahájil del. inž. Kaftan. Jeho řeč v delegacích podobají se pohyblivým panora- matům všech aktuálností, která provází svým výkladem. Začal jižní Afrikou a dostal se přes Činu a Balkán k našim sousedům v říší ně- mecké a k jejich násílnostem na českých polských dělnících. Jen »energie prostá politika hr. Goluchowského«, jak právem řečník vytkl, zavinila, že Německo a zyláště Prusko neustalo ve vypovídání tom. Kdyby ho byl správce v- deňského kabinetu neomlouval v delegačních kampaních loňských a předloňských a neby pořád opakoval, že o nějaké hromadné perse- kuci a jejím národním rázu nemůže se mlavit jakkoliv mu delegát dr. Sláma dokázal z jedi ného čísla úřadního listu jediné provincie pruské, že bylo najednou vyobcováno 200 pra- covníků slovanských pouze proto, že byli Slo vany, kdyby nebyl hr. Goluchowski hrabět Františku Thunovi na podzim r. 1898 se opřel, když tento chtěl užiti proti Prusku retorse, kdyby si byl vedl sebevědoměji a rozhodněji při ochraně rakouských občanů a rakouských zájmů, byla by tato persekuce přestala.
Krieg Ing Kaftan Goluchowský doktor Sláma Thun Afrika Balkán Německo Prusko
20 article
Velmi rozhodnými akcenty odsoudil ji také del. dr. Kozlowski, dovodiv, že jest bez- důvodnou, že jest soustavnou a že jest namí- řena proti celým národům. Velmi zajímavé byly reminiscence podané tímto polským delegátem z doby, kdy Francie — bylo to na konec tře- tlho císařství — jala se vypovídati příslušník pruské. Nejen Bismark, ale všechno veřejn mínění v Německu prohlásilo akty takové bar- barstvím. Snad již poznal nynější chef kabinetu rakouského, že jeho politika jako v četných věcech jiných, také v télo záležitosti, při které jest angažováno i postavení monarchie, byla po- chybenou a že jest pilné nápravy nezbytně třeba. Uslyšíme, zdali dospěl k jinému, lepšímu poznání. Zástupce Malé strany pražské podrobi vůbec činnost hr. Goluchowského stručné sice, ale případné kritice, nevypustiv žádného momentu z poslední doby a klada též du- tklivý důraz na lepší poměr v ůč Rusku, nežli jaký se jeví z po- sledního exposé minřstrova. Del. Wolf, jenž dnes řečnil ponejprv o zahraničních věcech, osvědčil chudost myšlenek. Všecky jeho názory o »nerozlučnosti všech Němců« jsme již od něho slyšeli. Také vyme- zení pojmu »Všeněmectví«. To nám povídal na posledním všeněmeckém sjezdě, zde konaném. se vší rozvláčností a se vši prostomyslností.
doktor Kozlowski Wolf Němec Francie Německo Rusko
21 article
Novotou bylo jen, že prý idea všeněmecká jest nejlepším zabezpečením Rakouska a že by vlády rakouské — kolik těch rakouských vlád jest. nevíme; podle naší vědomosti jest rakouská vláda jen jediná — měly zříditi knížeti Bis- markovi pomník naproti dvornímu hradu vídeň- skému za všechnu péči, jakou osvědčil vůči Rakousku a za všechno přátelství, které mu prokázal, zachovav je velmocí spolkem r. 1879 uzavřeným. Balkánskou politiku rakouskou přeje si del. Wolf míti prazvláštní. Takovouhle: Rusko nesmí do záležitostí evropského východu zasahovat; jenom Rakousko. To pak musí pro- vésti za své patronance spojení všech Srbů v Velkosrbsko. Za tuto cenu by se smířili páni Všeněmci s osudem, že nejsou zúčastněni štěsti a blaha ve sjednoceném Německu. Většinu svého, půl druhé hodiny trvavšího ho- voru, věnoval poslanec za Trutnov výlučně veliké allianci činitelů, také Italie, proti rakou- skému postavení v Bosně a Hercegovině, kterou považuje nebezpečnou pro celou monarchii. V tom, co pravil o neúspěších rakouské politiky v Bělehradě a Srědci, bylo mnoho pravdy také v tom, co pověděl o přičinách nezdaru toho. Ovšem leccos, co produkoval, bylo repro- dukcí brožury známého Karla Hrona. Rakousko staví pan Wolf v čelo velikého Srbska z těchto příčin: prolože tento tlak Rakousku na východ chtěl také kníže Bismark, dobře věda proč — o tom ještě promluvíme — a protože velko- srbská politika pod egidou Rakouska jest poli- tikou německo-nacionální a protože takováto politika rakouská na evropském východě neměl by pro Německo žádného nebezpečí ani na Balkáně ani odjinud. Po této poslední stránce se vyslovil K. H Wolf co nejradikálněji. Jeho ideál železný
Novota Bis Wolf Srba Hron Bismark K H Wolf Rakousko Rusko Německo Trutnov Boseň a Hercegovina Bělehrad Balkán Italia
22 article
kaneléř tlačil Rakousko k politice takové v pev- ném přesvědčení a s jasným úmyslem, aby je uvedl do konfliktu a Ruskem a tak měl kryta záda vůči tomuto. To- byla- pružina dobrých rad, které tento »poctivý přítef« uděloval Ra- kousku. To byl plán, který měl zosnovaný, žena Rakousko do polítiky východní. Rakousko ze své minulosti mohlo by se poučiti a seznati, do jaké míry politika knižetem Bismarkema jeho malým epigonem panem K. H. Wolfem doporučovaná chová v sobě nebezpečí. Politika Rakouska v Německu vedla k katastrofám. Politika Rakouska v Italii vedla ke katastrofám Politika Rakouska ve smyslu velkosrbském na Balkáně provozovaná vedla by zdela jistě ke katasirofám 91e Katastrofální politiku předem jistou však nemůže doporučovati žádný rozumný politik. netůze provádět žádný rozmyslný státník. Jenom nepřítel Rakouska může Rakousko při- měti k politice, kterou by zapleilo se do nedo- zírných a snad osudných bojů Přisné kritíky Wolfovo pusídání nesnsse. Stačí, abychomkonstatovali, že na jedné straně obvinil Ilálii z nejhoršich píktů proti Rákousku v Albánii a tímže dechem přimlouval se za to, aby Rakousko setrvalon ve spolkus g ní d S nynější zahraniční politikou, kterou chce míti výhradné založenužna trojspolku, je sroz- uměn. a spřátolen, prolo že prý podle jeho m něníse politika ta snáší se zájmy a city ně- meckými. Cíty p. Wolfa však nejsou něme- ckými, nýbrž všeněmeckými. Z těchto několik slov, která jsme tu uvedli, jest vidno, k jakým cilům, k jakýmeúčelům, k jakým koncům poli- tika trojspolku směřujeo ole n 5Del dn. Kramář, který nebyl zazname- nán při rozpravě o rozpočtu zahraničního mini- sterstva, dal se po řečiz Wolfově zapsati,, aby na ni odpověděl. Slane se tak až v pátek. nlon
Wolf Wolfův Ilálie Rakousko Rusko Německo Balkán Albánie del
23 article
Rakouská delegace v dnešní plné schůni rokovala dále povšechně o řáldném vojenském rozpočtu. Del. Axmann prohlásilp žejeho soudruhové jsou pro odstranění vojny, avšak naše postavení ve troj- spolku vyžaduje obětí, aby posílila se důvěra spo- jenců v naši brannou moc. Za to vojenská sprava musi vynasnažili se o úlevy. Přimlouvá se za zkri cení vojenské služby a zřetel na maloživnostníky při vojenských dodávkách a stěžuje si na špatnou obuv továrenskou. Uvažuje o vojenských penších a hájí práva vojenských pensistův i nároký zásobníhol úřad- nictva. Českým vojákům neslouží prý vídeňské pod- nebí a proto žádá za odpomoc. Konečně uvažuje o soubojích, odstranění jedněch vídeňských kasaren a podává resoluci o pensijních poměrech důstoj- nictva. Del. hr. B. Schönborn lituje krátkého zase- dání delegačního a vyslovuje se pro Tollingrovu resoluci o souboji, ač se všemi jejimi vývody ne- souhlasí. Se stanoviska náboženského a zákouného je proti soubojům. Doufá, že všichni povolaní či- nitelé vynasnaží se, aby souboj byl aspoň omezen nebo úplně odstraněn. Kdo souboj nepřijímají, měli by se střežiti někoho provokovati. Není-li důvodu přijati souboj, není také v křesťanském duchu pro- tivníka urážeti. (Pochvala.) Rečník sloužil 14 let u státní administrativy a měl styky s vojenskými úřady, nikdy však s nimi neměl žádného konfliktu.
Axmann Del B Schönborn Tollingrův Rečník
24 article
Týrání vojáků jest surovosti, ale počet těchi, kteří se této surovostí dopouštějí, není velký. Jako čien strany. která vždycky s vojskem sympatisuje, bude řečník hlasovati pro rozpočet. (Pochvala a potlesk.) Delegát Pluss přimlouvá se za úlevy vojen- ských cvičení a šetření rolnického stavu Deli bar. Chlumecký navrhl, aby všechny resoluce, podané v povšechném a možná budou po- dány také v zevrubném rokování, byly přikázány rozpočtovému výboru. Ministr vojenství šl. Kieghammer odpověděl na Sylvestrův dotaz po vojenských pensistech, odvolávaje se na své prohlášení v rozpočtovém vý- boru. Výnos vojenské správy byl oprávněný, v sta- novách spolku mluví se o resolucích a peticích a prote bylo třeba odvrátiti hned politický proud. O nějakých hrozbách není mu ničeho známo a také k nim ne- — na Voglerův po ústavních zásadšeh v opraveném trestním řádu vojenském, odvolávaje ne na loňské prohlášení, že ubezpečuje, že nový řád bude vyhovovati požadavkům moderního práva, po- kud se snáší s nejdůležitějšími vojenskými zájmya kázní. Vypracovánou osnovou stal se pokrok a je naděje, že záhy bude se moci předložiti oběma říá- ským zastupitelstvům. Záložníci odbývají si cvičení dle možnosti u niž- ších oddílův, u nichž by byli zařaděni v čas vojny a proto zřetel na osobní a jiné poměry má své meze.
Sylvestrův Voglerův Deli bar
25 article
Cvičení trvá zřídka kdy pro záložníky a náhradníky 30 dní, častěji jen 13, 16 až 21 Bylo vydáno nařízení, aby selští synové a ho- spodářští dělníci nebyli povoláváni v čas žní a pol- ních prací ale v době, kdo se mohou doma nejsnáz postrádati. Avšak připomíná — žné spadají do růz- ných dob a tu nesmí se zapomínati také při dovofo- vání — na pohotovost vojska. O pevnestních reservech předloženy oběma vlá- dám osnovy zák. z r. 1897, avšak ministerstvo vo- jenství nedostalo ještě žádného vyřízení. Při příležitosti zmíní se o věci té na příslušných místech. Za příčinou koupě u malostatkářů požádal oba ministry financí za zálohy, aby koupě mohly se uza- vřít a uskutečniti přede žněmi. Ministři dosud neod- pověděli. Vadí také nedostatek skladišť, pročež jsou výhodnější styky s hospodářskými skladišti. Stalo se také opatření, aby ministerstva obchodu rozdělovala dodávky malým živnostníkům. Na stesky stran odmítnutého mnoho hotového zboží (obuví) při dodávkách odpovídá, že zboží musí býti dokonalé. Dodavatelé mají právo žádati za nestrannou komisi s civilními znalci. Ministr by rád, aby nebylo žád- ných stesků. Ministr vyslovuje se vyhýbavě o zavedení 2let vojenské služby z různých příčin. Je povděčen pod- nětům k zvýšení platů vojáků a k výhodnějšímu za- řízení vojenského živobytí. Jednaje o samovraždách podal statistiku jejich příčin a vyprošoval si, aby se psaly vždy na vrub špatného zacházení s vojáky. Čestná rada má prý spíše souboje zamezovati, net jim napomáhati a nemůže zazlívati se vojsku, že má své čestné rady tak jako jiné stavy.
26 article
Pražská některá opevnění nemohou se zrušití a prote musí se zachovat též obvod, v němž nesmí se sta- věti, nebo s podminkou. Avšak proto přece povolo- valy se stavby a omezovaly vojenské servituty. Také pevnostní obvod XIX. bašty zmenšen. O spojení Chotkovy ulice s Bubenčí a prodeje přilehlých po- zemků došel souhlas pražské obce s kupními pod- mínkami o erárních pozemcích od Brusky až k XIX. baště na Hradčanech ministerstva vojenství 3. m. m. O kupní smlouvu postará se ministerstvo financí. Po zákonodárském schválení prodeje nebude žádné překážky zbořiti Bruskou bránu a rozšiřiti komunikaci ještě před skoncováním kupní smlouvy. Na pozemky mezi Bruskou a Strahovskou branou nebyla podána dosud nabídka. Většinu pozemků od Strahova k Újezdu vojenská správa postrádati ne- může, ale jest ochotna odstraniti prachárny s Pe- třína, vystaví-li pražská obec svým nákladem nové. V tom směru vyjednává se s pražskou obcí, avšak její svoléní k požadavku, o němž del. Kaftan zmínil se, dosud nedošlo. Újezdské kasárny mohou se po- stoupit, až budou vystaveny ve Vršovicích kasárny pro tři prapory pěchoty. Se stavbou počne se snad letos a napřesrok bude skončena. Taková odpověd byla dána na poslední pražskou poptávku po pro- deji. Újezdská zbrojnice je také na prodej, al Praha nepodala dosud nabídku. Na opatrování erárních objektů je vloženo d rozpočtu 600.000 K. Postaral se, aby pense úřadni- ckých vdov byly zvýšeny a podává zevrubné zprávy o budžetování a použiti taxového fondu.
Chotkův Bruská Kaftan Bubeneč Hradčany Strahov Újezd Vršovice Praha