1
article
Ministr však na to výslovně prohlásil: »Ta
kového nařízení vůbec není.« Tu
ovšem český kom. rada mohl vysloviti důvodné
podezření, že Brandhuber a Hoenig tímto nabý.
vají fondu disposičního a posl. Šílený mohl prá-
vem označiti jednání takové jako špinavé
prádlo. Na stížnost Čechů, že se jim vůbec
odpírá sdělení jakýchkoli dokladů o tom, jak se
peněz komorních použilo, projevjl se ministr, že
minorita má právo dostati výkazy
takové.
Brandhuber
Hoenig
Čecho
2
article
Sekční chef Hasenöhrl, zajisté nikoliv
zvláštní přítel národa našeho, rovněž otevřeně
prohlásil, že předlohu komorní nelze považovati
za rozpočet; za základní vadu uznal, že po-
ložky nejsou specialisovány a že není uvedeno,
kolik bylo na jednotlivé tituly vydáno skutečně
v roce minulém. Vyjádřil se dále, že jest to
nesprávno a v rakouských komorách oje-
dinělý případ, že sekretář komorní, jenž
jako úřadník komorní vede účty, jest komorou
zároveň zvolen pokladníkem. Vyslovil též
podivení, že v komoře olomoucké jakožto sboru
národnostně smíšeném není smluven klíč, dle
něhož by se rozdělovaly subvence komorní, tak
že by se stalo nemožným, aby majorita věno-
vala německým účelům velké tísíce a českým
malé stovky
Stran porušování jednacího řádu Brand-
hubrem uznal ministr, že to není v pořád-
ku, když se při gener. debattě o rozpočtu
Čechům odejme prostě slovo a pak se hned
rozpočet en bloc odhlasuje bez speciální de-
batty. Oba funkcionáři — ministr i sekční
chef — slíbili, že nyní budou stížnosti české
minority meritorně i formálně vyřizovány
čímž ovšem ministerstvo bude nuceno vůči ná-
silníkům olomouckým ukázati barvu. Ještě jest
zajímavo toto: Český delegát projevil vůči mi-
nistrovi podivení, jak se mohlo sekretáři Hoeni
govi za takové hospodářství ještě dostati po--
chvalného uznání se strany ministerstva ob-
chodu; na to odvětil ministr, že se to stalc
bona fide na základě zprávy, již o činnosti
Hoenigově podal zeměpanský komisař, c. k.
místodrž. rada bar. Gastheimb v Olomouci.
Hasenöhrl
Brand
Čecho
Olomouc
3
article
Tak správné informace tedy podává o zu-
fivcích olomouckých zeměpanský komisař, který
tak rád se blýská svojí nestranností. Bude tedy
častěji třeba jeho zprávy rektifikovati v mini
sterstvu samém, jak se to stalo poslední zásluž-
nou intervencí. Jsme žádostivi, jak se Jeho
Excellence nyní zachová k rozpočtu komornímu.
jejž má nyní zkoumati.
Z Vídně, 10. prosince. (C.-B.) Úřadní list
uveřejňuje vyhlášku ministerstva financí ve pří-
čině vydání nových archů kuponových ke 4proe.
stříbrným a zlatým prioritním obliga-
eím české západní dráhy.
Konference živnostenských in-
spektorů.
Z Vídně, 9. listopadu. (C.-B.) Dne 7. t. m
konala se v přítomnosti četných zástupců mini
sterských departamentů, zúčastněných na agendě
služby živnostenských inspektorů, letoší konfe
rence živnostenských inspektorů. Konference
zabývala se celou řadou aktuálních otázek tech-
nických i administrativních.
Ministr obchodu přivítal účastníky konfe-
rence, poukázal na požehnanou činnost živno-
stenských inspektorů a doložil, že rozmnožením
počtu dozorčích okresů stouply také požadavky
na kvalitu výkonů živnostenských inspektorů
to tím více, že zákonem ze dne 15. června
1883 byl přikázán živnostenským inspe ktorům
samostatný a na jich osobním uznání záležející
rozsáhlý obor působnosti, jakož i úkol působiti,
jako sociální prostředkující orgán mezi podni
kately a dělníky ku blahu obou těchto důleži-
tých činitelů v hospodářském životě, jakož i ku
blahu státního celku.
Vídeň
ministerstvo finance
5
article
Z Vídně, 9. prosince. (C.-B.) V anketě
pro opravu budovní daňě označil dále P la-
ker z Wiltenu situaci majitelů domů v I-
špruku za velice neutěšenou a navrhoval za
náhradu snížení činžovní daně domovní zvýšení
osobní daně z příjmů v nejvyšším stupni. Lun
z Meranu pravil, že dočasné osvobození od. daně
nemá pro Tyroly zvláštního významu. Josef
Nebehosteny z Brna pravil, že má býti
činžovní daň domovní snížena na 5 proc.
Dr. Pavel sv. pan Störek ze Št. Hradce-
dovozoval, že by mělo býti osvobození novo-
staveb od daně sníženo na 3 až 5 let. Rodinným
domům malých rozměrů a domkům dělnickým
mohlo by se poskytnouti zvláštní úlevy, A.
Schwarz z Mor. Ostravy poukázal na zcela
zvláštní ojedinělé poměry v průmyslovém okresu
moravsko-ostravském, jež mají velice nepříznivý
vliv na výnosnost budov. Mělo by býti příkazem
sociální spravedlnosti, aby bylo zavedeno zvláštní
snížení daně pro byty dělnické, místnosti pro
živnostníky, dílny a krámy.
Josef Nebehostit
doktor
Pavel
Störek
št
Schwarz
Mor
Vídeň
Wilten
Merano
Brno
Hradec
Ostrava
6
article
Výkonný výbor německých stran
a reforma parlamentu.
Výkonný výbor německých stran
a reforma parlamentu.
Výkonný výbor německých stran vydal o své
včerejší schůzi zprávu, ve kteréž praví: „Vý-
konný výbor německých stran rokoval v dnešní
schůzi své o otázce opravy jednacího řádu, jež
přijetím návrhu, který posl. Schraffel z vlast-
ního popudu byl učinil, na jednací pořad
se dostala. Usneseno jednohlasně, aby sděleno
bylo předsedovi poslanecké sněmovny, že vše-
chny ve výkonném výboru zastoupené německé
strany své pilné návrhy ve prospěch zprávy vý-
boru pro opravu jednacího řádu odstavují. Př
této příležitosti provedeno zevrubné roko-
vání o pracovních poměrech v po-
slanecké sněmovně a při tom objevilo
se jednomyslné přesvědčení, že sněmovní ne-
schopnostku práci a věcnému jed-
nání již stupně dosáhla, který váž-
nou odpomoc činí nezbytnou po-
vinností. Nikdo nemůže již neuznati, že ne-
příslušným užíváním jednacího řádu, již o sobě
nedostatečného, vypěstován byl stav, jehož
další trvání by celý parlamenta-
rismus v Rakousku zničilo. Německé
strany jsou nuceny, všelikou zodpověd-
nost za nastoupivší nemožnost parlamentního
jednání odmítnouti a prohlásiti, že nesmí již
oddalována býti doba, ve kteréž by reformou
poslanecké sněmovny dalšímu
úpadku našeho veřejného života
učiněna byla přítrž. V době, kdy v na-
šem státě o všechno los se metá, jest potřebí
nejvážnějšího úsilí, aby parlamentu zase vrá-
cena byla možnost, činiti věcná usnesení a ko-
nati své úkoly. Takovéto úsilí zahájiti, jest ne-
cdbytnou a neodkladnou povinností sněmovny
a vlády a německé strany neodeprou při tom
své spolupůsobení.“ —
Rakousko
poslanecký sněmovna
7
article
Z této praesidiální zprávy bijou do očí dva
momenty: předně, že se německé strany
omlouvají, jakoby nebylo jejich vinou,
že cislajtánský parlament nedělným se stal, a za
druhé, že nalehají na jakousi reformu po-
slaneckésněmovny. Avšak není nikterak
srozumitelno, jaké opravy parlamentu si přejou
a při jaké reformě spolupůsobiti chtěji, přejí-lisi
snad oktroyování nějakého nového volebního
zákona, nebo oktroyování nového jednacího řádu
či násilného snad zlomení obstrukce za účelem
parlamentní opravy jednacího řádu? Pánové měl
by se určitěji prohlásiti, neboť tvrzení, že dosa-
vadní stav věcí na říšské radě všechen parla-
mentarismus v Rakousku zničí a že je svrcho-
vaně na čase, zjednati tu nějakou odpomoc, je
stará písnička, kterou všichni němečtí řečníci
a žurnalisté již po několik let zpívají, jakoby
neviděli a nevěděli, že jenom umíněná panovač-
nost a nevraživost některých německých stran
je vinna, že říšská rada obstrukcí je zmítánaa
na mizinu uvedena.
Rakousko
8
article
Politická schůze v Kojetíně
na Moravě.
Politická schůze v Kojetíně
na Moravě.
Dne 8. prosince konala se u nás k pod-
nětu Politického spolku pro okres kojetínský
veřejná schůze lidu za hojné účasti občanstva,
mezi nímž zastoupena byla též hojně frakc
národně-sociální. Poslanec Vychodil podával
zprávu o situaci a činnosti své na radě říšské
a poslanec dr. Perek o letošním zasedání
zemského sněmu moravského. Řeči obou po-
slanců setkaly se se souhlasem přítomného vo-
ličstva, k němuž připojiti se musili také pří-
tomní národní sociálové. Neboť když navržena
byla resoluce doleji uvedená a zamítnuty byly
dodatečné návrhy národních sociálů, hlasovalo
celé shromáždění jednohlasně pro tuto reso-
luci:
»Schůze občanstva, konaná na podnět»Poli-
tického spolku v Kojetíně, uváživši výklady říš.
poslance p. Josefa Vychodila o poměrech
na radě říšské a posl. JUDra. Vacl. Perkao
letošním zasedání sněmu moravského a o ho-
spodářském i politickém významu sněmu pro
český lid na Moravě, učinila toto usnesení:
I. Rozhárané poměry v říši způsobeny jsou
neodůvodněným nadržováním jedné
národnosti — národnosti německé —a
Vychodil
doktor
Perek
Josef
Vacl
Kojetín
Morava
sněm pro český lid na Morava
9
article
nespravedlivými volebními řády
ve prospěch Němců uměle sestavenými; máme
za to, že dalšímu rozvratu veřejných poměrů
může býti zabráněno pouze tím, když ústavní
zřízení v králostvích a zemích na radě říšské
zastoupených postavena budou na jedině správný
základ — na všeobecné rovné přímé
a tajné právo volební do všech
sborů zákonodárnýc h.
II. Prohlašujeme za palčivou křivdu, když
v zemi moravské zastaralými řády volebními
zastoupení země dáno jest do ru-
kou menšiny německé a žádáme dů-
razně na vládě, aby konečně přikročila k od-
stranění této nespravedlnosti.
III. Kulturní pokrok náš, zejmena zřízení
české university na Moravě, nebudiž
činěno závislým na zvůli našich protivníků.
IV. Členy zemského výboru poslance dra.
Žáčka a Rozkošného žádáme, aby — jak toho
vyžaduje zájem české věci — v Brně stále by-
dlili a pro úplnější vykonávání úřadu zem-
ského výboru se vzdali ostatních svých úřadů
čestných.
V. Němcům moravským, kteří ve sněmu
zemském i v obch. komorách i ve všem životě
veřejném chovají se pánovitě a urážlivě k české
národnosti a k českým spoluobčanům, uvádíme
na paměť, že po zákonu jest občan roven ob-
čanu a že nešetření zásady této
každémenšině jest nebezpečno.
VI. České delegaci na radě říš-
ské vyslovujeme svoji důvěrua
žádáme, aby vytrvala na cestě obstrukční.
VII. Postup strany lidové na
sněmu zemském schvalujeme a ze-
jmena dru. V. Perkovi děkujeme za jeho hor-
livé zastupování zájmů českých.«
Němec
doktor
Žáček
Rozkošný
V Perk
Brno
český univerzita na Morava
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zmizelý baron. Z Pešti se oznamuje: Před
pěti lety zmizel odtud mladý baron Jiří Aczel, syn
barona Bely Aczela, následkem nepatrného sporu se
svým otcem. Hrabě Bela zemřel několik měsíců po-
tom a matka dala všude pátrat po zmizelém synu.
Jednou se vypravovalo, že hrabě Jiří slouží v cizi-
necké legii francouzské v Tonkinu. Podruhé zase
došla zpráva, že bojoval v burské armádě v Trans-
vaalu. Baronka Aczelová poslala do Transvaalu dva
detektivy, jimž však se nepodařilo, nalézti stopu mla-
dého barona. Když se vraceli do Evropy, dověděli se
náhodou, že baron Jiří Aczel leží těžce nemocen
v jedné nemocnici v Transvaalu. Detektivové podnikli
cestu znovu a nalezli mladého barona v jedné ne-
mocnici těžce nemocného. Oznámili mu prosbu jeho
matky, aby se k nl vrátil a ujal se dědictví po otci.
Baron Jiří, jakmile se dostatečně zotaví, navrátí se
opět do Uher.
= Kathedrála v Toledu. Ohrožení toledské kathe-
drály, jež se projevilo způsobem velmi povážlivým,
sřícením se oblouků v presbyteriu, způsobilo po-
plach po celém Španělsku. Znamenáť kathedrála to-
ledská pro Španěly mnohem více než campanilla sv.
Aczel
Bela Aczel
Bela
Jiří
Aczelová
Baron
Španěl
Pešť
Tonkin
Transvaal
Evropa
Uhry
Toledo
Španělsko
11
article
Marka pro Italii. Jest nejkrásnější a nejbohatší sva-
tyní Španělska, nejpřednější chrám říše a zároveň
živý dokument španělské historie. Založil ji král
Ferdinand, dobyvatel Sevilly, jenž svěřil stavbu roku
1227 architektu Pearovi Perezovi. Chrám dokončen
byl r. 1490 za Isabelly Katolické, po dobytí Gra
nady. Od zakladatele chrámu až do Karla III. každý
španělský král obmýšlel tento chrám nějakým draho
cenným darem. Každá doba okrašlovala jej podle
panujícího vkusu arcibiskupové, biskupové, bohatí
měšťané, poutníci i žebráci neustále snášeli příspěvky
na zvelebení chrámu. Tak shromáždily se v kathe-
drále nejskvělejší poklady. Starý kastilský verš cha-
rakterisuje tento chrám spolu s nejčelnějšími chrá-
my Španělska následovně: »Sevilla má největší,
Ferdinand
Pear Perez
Isabella
Španělsko
Sevilla
Italia
Karel III
12
article
Toledo nejbohatší, Compostella nejhmotnější a Leon
nejozdobnější kathedrálu.« Chrám září zlatem a
skvoucími drahohamy i spáry mramorového zdivav
okolí hlavního oltáře jsou pozlaceny. Pilíře pota-
ženy jsou zvláštní sítí pozlacováni, jejíž konečné
paprsky táhnou se až do spletitého žebroví gotické
klenby, tak že jako nesčíslné zlaté trsy růží pokrý-
vají strop. Kathedrála původně stavěna ve slohu
francouzské ranné gotiky. Půdorys jeví nápadnou
podobnost s chrámem Notre Dame v Paříži a dó-
mem v Bourges, ale ve svých ozdobách jeví značnou
měrou též vliv pozdější gotiky španělské. Obrovský-
mi svými rozměry (sto dvacet metrů délky a šedesát
metrů šířky, střední z pěti lodí třicet metrů vysoká),
nečiní vnitřek kathedrály přece jen svěží dojem vzduš-
nosti ostatních mistrovských děl gotického umění,
bezpochyby hlavně proto, poněvadž pilíře, oddělující
jednotlivé lodi jsou poměrně nízké a tlusté. Kolem
obvodu chrámu přistavěny četné kaple, z nichž nej-
slavnější jsou: kaple san Jago, san Ildefonso a de
los Reyes Navos. Kaple san Ildefonso vystavěna na
místě, kde podle legendy se Panna Maria zjevlla sv.
Leon
Reyes
Marius
Toledo
Paříž
Bourges
Ildefonso
Notre Dame
kaple san Jaga
13
article
Ildefonsovi. Malba Rubensova, znázorňující tento
výjev, nalezá se nyní v umělecko-historickém museu
ve Vídni. Množství skvostných náhrobků, oltářůa
sochařských prací jest nesmírné. Zvláště skvělý jest
obrovský hlavní oltář ze dřeva, jehož hořejší část
dosahuje až ke sklepení, s množstvím soch a nejněž-
nější zdobou rostlinných a architektonických tvarů,
s bohatým zlacením, ve tvarech pozdní španělské
gotiky. Byl zřízen kolem r. 1500 a pracovalo na něm
27 umělců, za dozoru dvou architektů. Jednaz
kaplí pod nedokončenou věží jest provedena zcela
ve slohu arabském. Nádherné křížové chodby pojí
se ke chrámu, množství komnat obkličuje kapitolní
Ildefons
Rubensův
Vídeň