V Praze, ve čtvrtek dne 10. prosince.

K císlu 337.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

apolednívan. Čislo v Praze za 2b a na venkově za 3

ISIi Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Jmenování členů ústřední komise pro záležitosti vyučování průmy- slového. Z Vídně, 10. prosince. Ministr vyučo vání jmenoval ve srozumění s ministrem ob chodu členy ústřední komise pro záležitosti vyučování průmyslo- vého na dobu od 1. ledna 1904 do po sledního prosince 1909: Z Čech byli jmenováni: člen obchodní a živnostenské komory českobudějovické Jos. Brdlík, kamenník Jan Cingroš z Plzně. cís. rada František Křižík z Karlína, místopředseda obchodní a živnostenské ko- mory v Praze Václav Němec, předseda ob- chodní a živnostenské komory liberecké Al Neumann, továrník Julius šl. Piett ev Plzni, člen obchodní a živnostenské komory plzeňské Bernard Řiha, člen panské sně- movny továrník svob. pán Ringhoffen v Praze a člen obchodní a živnostenské ko- mory chebské Josef Schöffl. Z Moravy byli jmenováni Robert Bartelmus, inženýr v Brně, poslanec na říšské radě Primavesi, místopředseda obchodní komory olomoucké, vicepurkmistr brněnský Robert Rohrer, továrník Schöl- ler v Brně. Kdežto v království českém při- hlíženo co nejsvědomitěji a nejbedlivěji k tomu, aby němectví v této komisi bylo zastoupeno co nejrovnoprávněji, vypadá jme- nování členů z Moravy, jakoby všechno oby- vatelstvo a všechen průmysl na Moravě byly jen německé. Při této příležitosti opakuje se zjev, proti kterému jsme se ozvali již něko- likrát, že totiž z Moravy a Slezska povolá- vají se do korporací rozhodujících veskrze Némci. Obhájce jazykových práv Slovinců. Z Vídně, 10. prosince. Dosavadní po- slanec na sněmě krajinském dr. Breje který při soudech krajinských statečně hájil práv slovinského lidu a kterého ministerský předseda dr. Körber nazval agitátorem, vzdal se mandátu, aby se mohl úplně věno- vati činnosti advokátní. Obstrukce v říšském sněmu uherském.

Z Pešti, 10. prosince. Vláda počíná pochybovati, zdali bude možno vyříditi zá- kon o kontingentu braneckém na r. 1903 do vánočních prázdnin nebo do no- vého roku. Obstrukce je zase čilá a situace politická opět zmatena. Vláda jest již připravena, že skupina Ugronova a ob strukčníci, náležející klerikální straně, protáh nou debatu o rekrutech do konce tohoto roku což se jim podaří tím spíše, ježto s nim půjde skupina Košutova, která tvrdí, ze ne- provozuje obstrukci, ale že potírá vládu Dnes hodlá promluviti posl. Lengyel řeč asi 2hodinovou. Jisto jest, že sněmovna sejde se hned po Vánocích, dne 28. t. m.; zdal mezi delegacemi sněmovna bude zasedati, není známo. Přívrženci obstrukce pozvali včera večer posluchače universitní do hotelu na hostinu. Proneseny byly četné zdravice obstrukci. Posl. Polony přečetl návrh manifestu, ve kterém se vypočítávají úspěchy obstrukce. Manifest bude ještě definitivně zredigován. Z říšské rady. Z Vídně, 10. prosince. Ve sněmovně poslanecké dostane se dnes napřed na řadu posl. dr. Ellenbogen, aby odůvodni svůj návrh na zavedení všeo bec ného rovného hlasovacího prá- va, po něm prof. Romančuk bude odů vodňovati pilný návrh na změnu článku XIX základních zákonů. Není možno pověděti, zdali rozprava o těchto dvou na- vrzích, které jsou přivěšeny na pilný návrh dra. Fořta v příčině změny ústavy, bude dnes vyřízena; dosud je známo toliko, že jménem kola polského — jak jsme již ozná- mili — promluví hr. Dzieduszicki a z po- slanců českých hodlá promluviti dr. Kramář.

Telegraflcké zprávy. Vláda a obchodní komora olo- moucká. Z Vídně, 10. prosince. (Zvl. telegr. »N. L. «) Bylo již referováno v listu tomto o intervenci českých komorních radů olomouckých a dele- gátů českého klubu na radě říšské u ministra obchodu bar. Calla stran znásilňování české menšiny v komoře olomoucké, sděleny byly ten- krát stížnosti přednešené Čechy a dnes ještě chceme od účastníka deputace sděliti některé charakteristické výroky ministra samého resp. sekčního rady v ministerstvu obchodu Hasen- öhrla. Když byl oběma pánům předložen roz- počet, vypracovaný praesidiem resp. sekretářem komory Hoenigem, nechtěl ministr Call věřiti, že by elaborát mu předložený byl sku- tečným rozpočtem; myslilť, že jest to jen vý- tah, který si čeští kom. radové z vlastního roz- počtu učinili. Když však byl ujištěn, že jest to rozpočet komorou sestavený, mimo nějž čeští členové ničeho nedostali do rukou, pravil mi- nistr do slova: »Tu ovšem mají pánové příčinu si stěžovati! Kde jest jaká úhrada?« Kde jest bilance jakási? Buďte ujištěni, že si data scházející vyžádám a budu rozpočet důkladně studovati.« Když pak ukázáno bylo na podezřelé položky na volby komorní (3600 K každý rok, ať jsou volby či ne), vzbudilo to podiv ministrův, jak sumy tak značné každého roku přijdou do rozpočtu; tu mu bylo řečeno, že k dotazu českých komorních radů ve výboru sekretář komorní Hoenig 'odvolával se na to, že z ministerstva obchodu bylo nařízeno komorám, aby každý rok dávaly do rozpočtu nějakou částku na příští volby.

FEUILLETON. Proti předpisu. Velkoměstská črta. Bylo v neděli. Veselé jarní slunce rozlévalo se po dlažbě ulic a lákalo za město. Celé transporty měšťáků táhly předměstími plnily vozy a vagony pouliční dráhy v nejpestřejší směsici. Otcové rodin, obklopení hloučky dětí, s nejmladšími ratolestmi rodu na rukou, vážné matrony s pompadůrkami, jemným pečivem a utensiliemi všeho druhu, vojáci s nedělně vystro- jenými služkami, sváteční milenci všech kate- gerií, všichni hleděli vyletnouti ze začazených zdí a užiti krásného odpoledne na zdravém vzduchu. Na stanici u Černé brány shromáždil se zástup výletníků. Čekali na omnibus, který tudy vyjížděl za město do lesnatého okolí. Netrval dlouho a v dálce skutečně objevila se vysoká střecha omnibusu, hustě obsazená světle obleče- nými passažéry. Houfec výletníků netrpělivým zrakem sle- doval hlemýždí chod dostavníku a když konečně zastavil na staniéi, hnal na něj útokem. Každý chtěl si zabezpečiti místo, aby nemusil čekati na druhý vůz a bezohledně hájil svého práva. Na štěstí vešli se tam téměř všichni. Jen jedna dáma, jež se opozdila cestou, nebyla při „Je obsazeno,“ řekl lakonicky průvodčí nepustil ji do vozu. „Jedna osoba se tam přece ještě vejde.“ „Nemožno, je to proti předpisu. Dáma ještě cosi namítala a průvodčí snaži se jí vysvětliti svoje instrukce. Mezitím přiblížil se k omnibusu silný muž. zdravě červených rukou, řeznický mistr dle ze- vněišku. jata.

Přehledl krátce obecenstvem natlačený do- stavník a mžikem byl hotov vstoupiti do vozu. „Pane, je obsazeno,“ upozorňoval vousatý muž v brejlích, stojící na plošině, jenž byl počí nání jeho sledoval. Řezník změřil ho jen ostře svým zrakem a odstrčiv neznámého od schůdků, vyšplhal se rychle na střechu vozu. „Sprosťák,“ odlehčil si vousatý muž volal na průvodčího, jenž tvářil se, jakoby celou tuto episodu byl přehledl. „Upozorňuji vás, že vůz je přeplněn. „Jak to?“ „Ano, podívejte se nahoru.“ „Ale jen jeďte už k čertu, vždyť je t jedno,“ řekl kdosi z obecenstva, „takhle se ne- dostaneme z místa.“ „Ne, prosím, to není jedno. Jde tu o zásadu. Tu dámu sem také nepustil a přišla dřive. At zakročí. To by byl pěkný pořádek,“ horlil vou- satý muž dále, vytřešťuje z pod svých brejlí rozčileně oči. Průvodčí, vida nezbytí, vyšel na točené schůdky. Vyjednával nahoře hezkou chvília vrátil se s nepořízenou. „Nechce dolů,“ pravil, navrátiv se. „Tak je nutno zavolati strážníka,“ vpadl ostrou tóninou opět vousatý muž, zatím co uvnitř vozu passažéři počali točiti hlavy, zvě- davi, co se přihodlio. Průvodce rozmrzen, vystoupil na dlažbua rozhlednuv se kolem, pokynul strážníku, jehož postava vynořila se v téže chvíli za rohem. Tímto obratem nabyla věc většího interessu. Výletníci nahýbali se s míst a sledovali živě průběh události, debatujíce, jak věc asi do- padne. Strážník přiloudal se k omnibusu. Zaujal imposantní posici u vědomi své důležitosti a vy- slechnuv, co se přihodilo, obrátil hlavu vzhůru ke střeše omnibusu.

„Pane, sestupte dolů, vůz je přeplněn. Řezník, jenž mezi tím, stlačiv několik dam, zaujal nahoře místo na rohu, nedal se vyrušiti. Neodpovídal vůbec, jakoby se ho to ani netýkalo a hleděl klidně na jinou stranu. Strážník opakoval ještě jednou své vy- zvání s týmž výsledkem. Pak změřil znaleckým okem výšku omnibusu i vrátké jeho schůdky a jakoby chápal vážnost situace, pravil: „Je asi hluchý. Snad by někdo z pánů dole mohl počkati na příští vůz. Pasažéři na plošině se jen usmáli. Ale do vousatého muže jakoby byl střelil. „A to je pěkné, my máme dělati místo takovému hrubiánu,“ křičel, divoce gestikuluje obraceje na sebe pozornost celé ulice. „Proč se rozčilujete?“ „Protože nekonáte svou povinnost. „Vy mne nebudete učit, co je mou povin- ností!“ „To se podíváme!“ „Jmenujete se pane? „Jak je mi libo! Ve strážníkovi vzkypěla krev. „Vyzývám vás jménem zákona, abyste mne následoval!“ zvolal úřadním tónem. „Ano, půjdu « vámi“ — křičel dále vousatý muž — „aspoň se ukáže, jak se šetři předpisů a co si všechno řádný občan musí dát líbiti. Kolem vozu nastavěly se zatím zástupy zvě- davců. Výletníci uvnitř omnibusu i na střeše shlukli se k zadnímu konci, tak že celá archa se povážlivě nahnula. „Ven s ním!“ zvolal kdosi shora. „Křikloun, zbytečně nás zdržuje,“ odlehčo- val si jiný. Na řezníka nikdo již nevzpomněl. Ten za- pálil si doutník a seděl dále na rohu lavice. Když pak vousatý muž se strážníkem zmizel v zástupu, sešel klidně na jeho místo a — omni- bus hnul se ku předu. Miloš Čtrnáct.