1
article
poukazuje fingovaný vklad k výplatě
a to postačí. Kdyby dr. Karlach byl onen
rozkaz udělil, byl by se dopustil zloči-
nu spoluviny na podvodu. Ale tím Kohout
není zodpovědnosti zproštěn, neboť spáchal zločin
Na to probírá se řečník právnickým výkladem
zločinu podvodu ve směru § 197. tr. z.
Skoda — pokračuje řečník — kterou utrpěla
svatováclavská záložna a tím také členové jejía
vkladatelé, obnáší 7775 zl. a převyšuje tak daleko
obnos 600 K.
Již za r. 1874, jak bylo zde zjištěno notářským
opisem, tehdejší revisor Soukup zjistil, že existuje
zakrytý schodek 10.000 zl. Také soudní znalci účet-
nictví, kteří nyní prozkoumali ročník 1877, shledali.
že v roce tom schodek přesahoval 100.000 zl. Zdá
se, že tento neblahý stav záložny zavdal příčinu
k tomu, že před valnou hromadou r. 1878 zahájena
byla agitace, by dr. Karlach byl přinucen odstoupiti.
Skutečně nebyl také dr. Karlach ve valné hromadě
r. 1878 více volen a padla volba na P. Drozda, kte-
rým započala v záložně éra zcela nová.
P. Drozd věděl, jak později dokážu, že záložna
je předlužena, nevynasnažil se, by záložna z těchto
neblahých poměrů byla vyvedena. P. Drozd dovedl se-
staviti výbor tak, že v něm měl osoby slepě sobě
oddané a oddanost jejich zabezpečil sobě tím, že
vyplácel jim tantiémy a remunerace, dokázal, že hned
v prvé valné hromadě, konané za jeho starostenství.
změněny byly stanovy v tom smyslu, že zisk při vý-
ročních rozvahách vykazovaný může býti rozdělen
na tantiémách, remuneracích, milodarech atd. Tyto
remunerace připoutaly členy výboru k osobě P. Drozda
tak, že mu slepě byli oddáni. A dovolil-li si přece
někdo — jak nasvědčuje případ p. Václava Kloubka
— opponovati, byl při nejbližší příležitosti z výboru
vyhostěn.
doktor
Karlach
Soukup
P Drozda
Kloubek
Voda
2
article
Péče Jana Drozda vztahovala se dále k tomu,
aby zevnějšek sv.-václavské záložny byl zřízen tak,
aby vzbuzoval důvěru obecenstva. Vystavěla se velká
nádherná budova, ač stále ještě v době té zakrývaly
bilance schodek a milodary zavděčoval sopě P. Drozd
nejširší kruhy obecenstva. Drozd byl také přítelem
reklamy, založil sobě zvláštní časopis jen pro účely
záložny a — jak jsme slyšeli — dovedl ústav na
patřičném místě i vychvalovati, čehož nejlepším do-
kladem pověstná jeho jubilejní řeč. To vše dělo se
z te příčiny, by veřejnost o pravém stavu záložny byla
klamána, aby nevěděla, jak se ve skutečnosti věci
mají a aby byli přilákáni vkladatelé a noví členové
a aby byl starý kmen členů a vkladatelů udržen.
Nejhlavnějším prostředkem bylo k tomu Drozdovi
ťalšování bilancí a knih.
Tím přicházím k nejdůležitější stat
obžaloby. Falšování knih dělo se poměrně způ-
sobem velmi jednoduchým. Billancující úřadníci
Kohout a Ort zjednali si především všeobecný
přehled stavu záložny, vypracovali si tedy billanei
soukromou. Když sepsali deficit a připočetli k výši
tohoto schodku zisk, věděli, o jakou sumu mají bi-
lanci zlepšiti.
Shledali jsme, že falsa neděla se v každém roku
a v jednom a témže účtu. Jednou to byly účty smě-
nek, po druhé hypoték, úroků a jindy vkladů Jed
nou v oddělení záloženském, po druhé v zastavárním
Zejmena shledány v roce 1881, 1889, 1899 až 1901
Jakým způsobem se falsa děla, viděli jste na
sám.
vzorku.
Péč
Drozda
Ort
3
article
Jeden způsob prováděn byl tím, že Ort připsal
před zapsaný obnos jednu cifru, Jiný že vyškrabala
se cifra a nahradila jinou, konečně v součtech a pře-
nášení prováděny nesprávné položky. Faisa prove-
dená sahala také do let předešlých. Dopodrobna
každé falsum popsáno v žalobě. Konec a výsledek
těchto manipulací byl, že v bilanci od r. 1881 vždv
vykazován zisk, ač ve skutečnosti byl schodek, jenž
10. říjnem 1892 dosáhl 8,594.000 K.
Falšování knih a bilancí vykazuje součinnos
Kohouta, Drozda, Orta a z revisorů zvláště Bílého.
Veřejný žalobce líčí na to životopis Kohoutův,
jenž byl úplně chud a přece svým dětem dal věna
40.000 K. Kohout sice zapírá svou vinu, ale nemožno
o ní pochybovati, neboť usvědčen jest spoustou dů-
kazů. Doznal, že bilance od r. 1877 nebyly správny
doznal, že věděl, že před léty Ortem a Čáslavským
spáchány defraudace, doznal, když Ort vyhrál los.
co mu povídal. Věděl o přestoupení půjček hypoteč-
ních a směnečných.
Přiznal, že falšovanou bilanci odevzdal Drozdovi.
konečně doznal, že věděl o položkách neexistujících.
Že sdělával bilanci, dosvědčil Drozd a Frühauí.
Ort
Drozda
Kohoutův
K Kohout
Čáslavský
4
article
Stačí konečně, že jest duševním původcem fals, nebo
je kryl. Tohoto jednání Kohoutova týkají se otázky
II., IV. a VII. Kromě toho využili nevědomosti tře-
tích osob a klamali celou veřejnost i obecenstvo do-
mněnkou, že stav záložny jest vzorný. Z toho vzni-
kla ústavu pohroma, jejíž důsledek nedá se ani do-
mysliti při ručení neobmezeném.
Kohout jako odborník mohl předvídati výsledek
falešných bilancí i spočívá v tomto jednání skutková
povaha zločinu označeného v §§ 197, 200, 201a)
a 203 tr. z.
Veřejný žalobce dokazuje vinu Kohoutovua
spoluvinu Drozdovu také v záležitosti bezprávných
odpisů (ve dvou případech) dluhů Drozdových na
účet pro možné ztráty nebo na účet zisku a ztráty.
Výmluva Drozdova, že jednu částku peněz věnoval
na sanační fond, je bezpodstatnou, poněvadž neměl
ke věnování tomu práva.
Břitkým způsobem kritisuje veřejný žalobce dále
jednání Kohoutovo u příležitosti známé pouti do Říma
(r. 1893), které zúčastnilo se 360 poutníků a ke které
záložnou povolena byla záloha na předběžné výlohy
z níž notná čásť uvízla v kapse Kohoutově, který do
vedl také mistrně »hospodařiti« se svěřenými jemu
k výplatě milodary, zejmena s příspěvky na »missie
Řečník o 11. hodině dopoledne mluví ještě dále
(Pokračování.)
Drozdův
Kohoutův
Drozdov
Řím
Kohoutov
5
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Rybářství.
** První rybářský klub v Praze má
v sobotu dne 12. prosince o 7. hodině večerní v re-
stauračních místnostech pivovaru »U labutě« v Praze
na Poříčí valnou hromadu. O 6. hodině jest členská
schůze. Padesát členů vylosovaných poděleno bude
3kg. vánočním kaprem. Poukázky na klubového kon-
trahenta pana Matěje Kozla budou jim zaslány
poštou.
Kozl
Praha
první rybářský klub
kg
6
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Strojnická boseda má dne 13. prosince v 9 h.
dopol. mimořádnou valnou hromadu v dolejším sále
Choděrovy restaurace. Podělování vdov a sirotků vá-
nočními dary koná se dne 13. t. m. o půl 9. hodině
dopol.
Choděrův
7
article
* Představenstvo nemocenské pokladny pomoe
níků při společenstvu řezníků-obchodníků v král. bl.
městě Praze bude míti řádnou měsíční schůzi dne
11. t. m. o 6. hod. večerní v restauraci »u Petráčků«
v Dlouhé třídě.
Petráček
Praha
8
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze-
9
article
Dne 12. prosince: Spolek c. k. po-
štovních expeditorů pro král. české
v Praze má v 7 hodin večer su Kupců« mimořád-
nou valnou hromadu.
Praha
spolek c
10
article
Tržní zprávy z venkova.
Tržní zprávy z venkova.
Z Jaroměře, 4. prosince. 1 hekt. pšenice K 11.80
11.50, 11.20, žito 9.80, 9.50, 9.20, ječmen 8.80,
8.50, 8.20, oves 4.70, 4.60, 4.30, proso —.—, —
hrách 20.—, čočka 22.—, vikev —.—, fasole 18.—,
jáhly 22.—, kroupy 20.—, sušené švestky 25.—,
brambory 3.20, vejce, kopa 4.20, máslo 1 kg 2.16,
tvaroh 1 kg. 0.26, seno 100 kg. 5.40, sláma dlouhá
100 kg. 2.60, sláma krátká 100 kg. 1.80.
Jaroměř
kg
11
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Osobní z Moravy. Auskultanty jmenováni
byli právní praktikanti Gust. Waydowicz, Eug. N o-
votný, Dom. Dančík, dr. Alois Horák, Ladisl
Polášek, H. Köhler, Ferd. Billina a Josef Wanka.
Zapsané firmy. U soudu obchodního v Praze:
»Lacina a spol.« »Lacina Co.« v Praze, VII., ob-
chod dle § 38. živnost. řádu. Společníky jsou od 24.
října t. r. Vilém Lacina na Král. Vinohradech a Jan
Adolf Hobl v Praze, II. »Cukr Lukeš« v Praze, VII.
výroba jemného mýdla a voňavek. Společníky jsou
od 1. t. m. Karel Cukr na Král. Vinohradech a Václav
Lukeš v Praze, ml
Dančík
doktor
Horák
Ladisl Polášek
H Köhler
Ferd
Billin
Wanek
Lacina
Král
Jan
Adolf
Hobl
Cukr Lukeš
Cukr
Lukeš
Morava
Dom
Praha
Vinohrady
Lacina Company
II
12
article
Poslední zprávy.
Poslední zprávy.
Z Pešti, 9. prosince. (C.-B.) Z národoho-
spodářského výboru. (Dokončení.) Finanční mi-
nistr Hieronymi praví, že jsou pro uher-
skou vládu rozhodující zájmy země a nikoli
prohlášení vlády italské. Setrvá-li italská vlád
na stanovisku, jež některé její časopisy vyklá-
dají, pak arci nebude docíleno žádné
obchodní smlouvy. — Posl. Rubí-
nek připomíná, že zemědělské kruhy v Uhrách
i v Rakousku trvají na celní sazbě 20 zlatých
ve zlatě. Najde-li stav bez smlouvy, dozná
tím jenom rakouský průmysl ně-
jaké škody, neboť uherského vývozu koní
a dříví nebude italská vláda ani potom s to za-
meziti. — Posl. hrabě Szelénszki prohla-
šuje, že smlouvy, kteráž by nehájila zájmů vi-
nařských, vláda přijati nemůže již proto, že
byly do rekonstrukce vinic uloženy veliké, stá-
tem zaručené půjčky. Ministr orby T allia n odpo-
vídá, že Szelénszkím uvedené půjčky ohroženy
nebudou, neboť vláda jest prý odhod-
lána, uzavříti smlouvy jeno m,
když budou uspokojeny zájmy vi-
Posl
Rubý
Szelénszki
Pešť
Uhry
Rakousko
13
article
co nejčastěji staré víno, spustit žaluzie, když Andělku
světlo oslňovalo a odešel na ves prohlédnout několik pa-
cientů. Teta Andža přistrčila křeslo k lůžku a podepřela
dívčinku poduškami, aby mohla sedět.
»Víte, tetičko, že dnes v noci zdálo se mi o nebi?
Viděla jsem tam mnoho ostrovů, jako ze zlata, na moři
zelenavě zlatém, ale to zdálo se toliko — z daleka. Z blízka
vypadá nebe jako země. Jsou tam stromy, trávníky, květy
týchž barev jako u nás, jenom že ještě krásnější. V jedné
zahradě procházela se maminka a před ní běžel Karu-
šek!... Kterak byli oba krásni!... Volala jsem je, ale
neslyšeli mne... Na konec jsem se probudila . . .«
»Upokoj se, milé dítě, pomodli se otčenáš...« pra-
vila teta, vidouc, kterak ji toto vypravování unavilo.
V pootevřených dveřích objevil se starý probošt
v bílé komži. Andělku zachvátil náhlý strach.
»Což snad už kněz přišel?« zvolala. »6, kterak
se bojím! .. Proč je tu tak temno? ... Kterak je tu
temno!...«
Andělka světlo
Andža
Karo
14
article
»Oči tě bolely a proto přikázal doktor, spustit ža-
»Oči tě bolely a proto přikázal doktor, spustit ža-
luzie,« zašeptala teta.
»Již mne neboli,« přerušila ji Andělka. »Otevřete
třeba jen jedno okno. Zdá se mi, že jsem již na hřbitově
v té kapličce, kde leží dědeček a babička ...«
»Otevřte okna,« pravil probošt, usedaje k nemocné.
Zaskřiply žaluzie a jasný den vlil se do pochmur-
ného salonu. Teta odešla, zakrývajíc oči, kněz šeptal po
latinsku a za oknem přizvukovaly mu šepot stromův a
evrlikání ptáků.
»Modli se, milé dítě...« pravil probošt.
»Kterak je krásně!...« odpověděla Andělka, uk-
Andělka
15
article
Žid se zamračil.
Pak potkal je mladý lékař a ten opět počal vážně
prohližet nájemce, jenž páchnul jako extrakt kolínské
vodičky.
Na konec přišla jim do cesty šafářka
»Pro boha ! Šmule !« zvolala, »ale vždyť je vás tak
cítit, jako samu jasnou paní.«
Nájemci vyrazil pot. Nemyslil již na Andělku ani
na nakažlivost chorob, nýbrž jen na to, jak by skryl svoji
hanbu. Zdáloť se mu skorem, že příjemná vůně, kterou
šířil kolem sebe, jest přestupkem těžším, než krádež a
šidba, pro které také ukazují na člověka prstem.
Když se ocítil v saloně, kde ležela nemocná, on,
obyčejně tak čiperný, pozbyl veškeré vlády nad sebou a
toužil skrýt se třeba v myší díře.
»Přivedla jsem slečně Andělce Šmula,« oznamovala
paní Wichrzycká.
Dívenka se usmála.
»Kde je Šmul?« tázala se.
»Tu jsem,« odpověděl, schovávaje se za paní Wichr-
zyckou.
»Aha! Jak je mamince, Šmule? .. . Nepřivezl jste
mi ani teď dopisu od matinky?... Nevím ani, kdeje
matinka a co se s ní děje.«
V tom počala teta Andža dávat Šmulovi jakási zna-
mení. Andělka to zpozorovala a polekala se.
»Smule!« zvolala, »kde je moje maminka? . .. Co
mu tak teta ukazuje rukama?...«
»Jasná paní je zdráva!« odpověděl žid změněným
hlasem.
Andělka se rozčilila.
Andělka.
Žid
Šmula
Wichrzycká
Šmule