Periodikum ALTO Viewer

1

4. břězna 1900

2

Příloha „Narodnich Listů

3

k číslu 63.

4

Strana 9.

5 title

Z literatury.

6 article

The Library of Congress. 22 — Každou světovou výstavou a podob- ným mezinárodním podnikem zmenšuje se pro nás objem naší zeměkoule. A přiblížila-li nám pařížská výstava Paříž, účelná agitace turisti- ckých klubů Dalmacii, Bosnu, Italii, byly to jen alé počátky onoho rozšíření obzoru a zkráceni Histance, jež způsobila výstava st.-louisská. Kdežto dřiv znali pouť přes okeán jen chudí vystěhovalci a několik našich výjimečných tu- ristů, rozmnožil se počet „Amerikánů“ posled- ním rokem i v jiných vrstvách naší společnosti neuvěřitelně. Našli jsme styk s našimi kolo- niemi za mořem a našli jsme cestu do onoho světa úžasné životní energie, nejen jako vy- stěhovalci a turisté, ale jako pozorovatelé, prak- tičtí lidé, kteří se chtějí učit — a kteří mají co Hohánět.

Amerikán Paříž Dalmacie Bosna the Librara of Congress Italia

7 article

Pouti našich obchodníků, literátů, věde- ckých pracovníků za okeán mají pro ty ostatní ještě jeden, zcela vedlejší sice, ale příjemný užitek: různé vzpomínky z cesty. Ze země do- cela jiného obchodu, průmyslu i umění mají také docela jiný ráz. Ubohé dárky v celé zá- padní Evropě mají jeden „internacionální“ ráz a neklamnou známku pověstných továren na pseudo-umělecký brak. Zaplavují dnes celou Evropu. Pěknému zvyku (pěknému aspoň pro ty, kdo dostávaji), přivážet z cesty mimo kupu za- vazadel také ještě kufřík upomínek pro známě, děkují za úpravnou publikaci, která na pětadva- ceti velkých listech reprodukuje nádheru, wa- shingtonské knihovny „The Library of Congress, Washington D. C.“ Z rozmanitých zpráv o du- ševním, vědeckém a uměleckém životě Ameri- čanů nedovedl jsem si dosud učiniti naprosto nijaký pojem o nich — tak různé byly dojmy jednotlivých cestovatelů: ale prohlížím-li obrazy budov, věnovaných vědě a umění, nemohu, než být proniknut skutečnou úctou ku porozumění, k vážnosti a obětavosti, s jakou Američané svoje stánky vědy a umění staví a vyzdobují.

D C Američan Evropa Washington the Librara of Congress

8 article

Na prvním listě nádherný palác s obrovskou skleněnou kopulí čítárny, rozsáhlá zevní seho- diště, skupiny soch a fontán kolem budovy. serie lunet, malovaných americkými umělci, zdobících sály a schodiště uvnitř ohromné síně, plné bílého sloupoví, umělecké veřeje bohatých portálů, detaily ze spojovacích chodeb a míst- ností, plné uměleckých soch a skulptur, pohledy do obrovské kruhovité čitárny — vše- jen foto- grafie zevní nádhery, poutající diváka, turistu, nehledě k vlastnímu zřízení. Mám druhou knihu o něm, prostou vědeckou publikaci. Ta zase ne sice v turistovi, ale v odborném pracovníku probouzí trpkou závist, úžasnými ciframi do- tací, nouvěřitelně dokonalýma opatřením, svou praktičnosti, účelností, obrovskými rozměry svých fondů a neznámým u nás pohodlím pra- coven. Pro nás věru jen pohádky a sny! A pro- buzení našince z takového sna je tím střízli- vější. Doufejme však, že i u nás nastane změna. Museum má již svoji moderně zařízenou knihovnu, byť v miniatuře. Nedávno prošla novinami zpráva, že bude co nejdříve české i německé universitě postaven nový palác, místo starých budov Klementina a Karolina. Lze se nadíti, že u té příležitostii knihovna, oběma universitám společná a zá- roveň i veřejnosti sloužící, nalezne účelnějšt útulek, než jaký ná dosud.

Klementina Karolina

9 article

České spisy- * Phdr. Ant. Šnajdauf: Mark Matvějevič Antokolskij, sochař mudřec. Studie. V Praze. nákl. vlastním. V komisi u Fr. Řivnáče. 1904. Stran 220 se 24 vyobrazeními. Nesmírný úkol přisuzuje nová doba umění Exaktní věda neuspokojila, tak sevřela člověka v pouta odvislosti, že vypadá více jako bestie a otrok. Náboženství officiální také nepomáhá, jsoue samo příliš zmaterialisováno. Kdo má vzkřisit syna člověka a věsti jej k božslví? Prý umění! A co se děje za tím cílem? Kdo má konat ten úkolr Veliké umění! A malé umění i s obecenstvem maj pomáhati. Mají, ale málo se činí. Hesel dáno si na zbyt, zvláště heslo „umělecké výchovy“ silně zvučí, ale jsou bludy a chyby. Myslí se na vkus. na smyslovou rozkoě a pak už leda na sport. Jakob zjemnění smyslů bylo už — vzdělání. Hlavní věc srdce, cit idejný, smysl pro povznesení života, r- zest vůle zůstává stranou. Umění mody, časová choutka a virtuosní dovednost panuje a tyranisuje. umění pravé však stále těžce zápasí.

Phdr Antonín Matvějevič Antokolský Řivnáč Jakob Praha Francie

10 article

Sotva si možno představit dnešnímu proudu žá doucnější knihy, než je Šnajdaufova. Přináší zname- nitou sbírku použité theorie, živý příklad, jak vypadá česká mysl vlivy uměleckými vychovaná a zušlech- těná. Od let zajímal autora problém umění, byl mu cestou spásy, cestou, jak rozřešiti olázku po smyslu života a štěstí. Uměna mu nebyla sportem, ani lampou sabbalu, ale trudem parného dne, kudy se kráčí k moudrosti, ku pravdě a dobru, studiem mnoholetým u vzletné, náboženské víře v dobro budoucnosti. Mo- ment krásy, pravdy i dobra, všecka idejná stráž pro- vází u veřejnost krásnou knihu, unikum v literatuře Autorův člověk je sociálná jednotka, Jeho duše má dar vášnivě vnímati pravou krásu, aby zušlechtěna sama vštěpovala nahromaděnou energii mravní svému okolí. Žádný soběstačný esthet-labužník, ale syn doby, průkopník lepší budoucnosti mravním pathosem unášený. Ovšem idealista a poeta, jenž hledá vtěleni krásy. Ubíraje se r. 1892 do Paříže, zastavil sev Mnichově. Tu nalezl výstavu děl Antokolského. Byl u cíle. Nabyl hledaného poučení rozumu a utišení srdce. Umění slavného Rusa ho překonalo.

Šnajdaufův Antokolský Rus Paříž severní Mnichov

11 article

Antokolskij křesťan, myslí, citem i chtěním, ač- koli původem žid, začal vytvořovati scény a typy ži- dovské (1864). Potom se zaujal uměleckou obranou křesťanství. Opustil církev mojžíšskou, nateznuvv Kristu nejvyšší květ svého národa, poslaného lidstvu na obrození. Národem se stává vykoupení lidstva. Nade všemi církvemi je církev vyznavačů duchaa pravdy Kristovy. Tak nabyl muž slovanskou ideou též slovanské povahy. Sochařské jeho umění uznáno všude za veliké e vítězné. Podává v kameni a kovu tragedie a dramata, epopeje, hymny a mystiku smrti. Jest umělcem, jehož přírodou jest: důstojnost a sva- test lidství. Proto jest sochařem-mudrcem autorovi našemu. Co s ním chce Šnajdauí? Chce přispět, aby se splnilo poslání genia. Veliké umění převádí krásné sny z ducha tvůrčího do duší lačných. Ale mluva soch a kamenů není tak jasná, jako mluva stránek básnických a hudebních. Šnajdauf si obral za úkol trojí: tlumočiti dílo, tlumečiti genia a buditi tak city vznešenosti, lásky a dobra. Chce plastický sen v živých duších, mluvu kamene obrácenu ve slovesné formě. Nechce fantasovat o sochách, ale vykládat, ce opravdu v nich vidí. Chce přiblížiti dílo uměleck k duchu o obrazotvornosti těch, kdež nemohli sami dojmů z děl zažíli.

Kristův Šnajdauf Šnajdauum

12 article

Zde máme jakousi nesnáz. Jsou dvojí lidé zde. jední dílo víděli, ale řeči jeho nechápali, těm tlu- močník poslouží výborně; a jsou lidé, nás nejvíc. kdož jsme díla neviděli. Co s námi? Co se nám pře- tiumočí? Autor nemohl do knihy nastrkati soch, musil se spokojiti s obrázky, musíme se laké spo- kojiti. A tak je s výtvarným uměním vůbec obtíž Dějiny malířství vykládají o dílech a vzdálenou o nich představu budí v nás pomocné obrázky. Zamýšlený užitek se dostaví přec, aspoů z většiny. Methodu si zvolil Š. přiměrenou záměru. V před- mluvě, kterou zve ouverlurou, ježto se „v hudbu mění, co se hluboce myslí a cítí“, podává stručný přehled umělcových děl. Dále nás vede od sochy k soše, od díla k dílu a vykládá. Vyvolá zprvu před- stavu umělcovy povahy, podmínek jeho tvoření, pomněr myšlenky díla k umělcově duši, čím mu byla, vše stručně. Vidíme, jak socha vznikala. Je taková, jaká býti musila. Popis sochy, umělecké prostředky, pří- rodopis díla, skladba zevních podrobností. Stále se vtrušuje mnoho naučení. Nevyrovnaně krásné jsou oči Kristovy, technicky dosud nikdy tak nepodané. Š. v těch očích čte, duše jeho vstříc letí duší umělo- ckého díla a unáší posluchače užaslého a zadumaného. Výklad přesvědčuje. Cítíme, autor je dokonale doma tajemstvích formy. Výklad svalů, modelace, kroje, tváře ovšem nestačí; důležitější je vyjádřené všeho vnitřní hnuti. Za kritikou celku následuje — modlitba. Smyslo- vým vnímáním začala, rozvlněním citů končí; po bouři rozboru čarovná hra barev v utišených předsta- vách, snivá hudba v citech. Žalm zbožnosti zaznivá v duši. Proces úchvalný, rozkošné, dobrodějně opojení!

Kristův

13 article

Jediná lítost a žádost zbývá čtenáři: jen možnost vnímati z autorem dílo samo. Kdyby byla! Obecenstvo nepřeje si Š. atelierové, odborné a jednostranné, chce prosté duše lačné. Požadavek odbornictví vůbec od- mítá, potírá jej jako — předsudek. Odbornictví zata- rasuje přístup duším k umění. Duše a cit se hledá duší a citem, nikoli školským výcvikem a nabytou technikou. Proto nemají práva na uměleckou kritiku a tlumočnictví jen odborní umělci, naopak velmi pozoruhodný bývá soud duší naivných, Soudí přiro- zeným citem, nikoli naučenými obraty. Vůbec je kniha Šnajdaufova plna úvah prakticky hned illustrovaných. představuje znamenitou esthetickou čílanku, učí vní- mat umění, rozuměti mu, milovati je, jím se posilovat a vybavovat v sobě okamžik čistého lidství. Čítanka — brevíř moderního člověka, spolu katechismus uměle- ckých záhad. Co je pravé umění sochařské proti zdán- livému (celý starý Horác tu krásně doložen); co je umění historické proti pouhému verismu; co umění vůbec, podstata, technika, co velké umění. Dle Š. pře- stávají dějiny uměny býti částí kulturných dějin lid- stva a stávají se biografiemi umělců, kteří za živola byli vzory odříkání, byli heroy ideí, uskutečňu- jíce ideály, kleré za věky teprve stanou se majetkem obecným ...

Šnajdaufův

14 article

Věda, umění, poesie, psychologie, esthelická věro- uka i mravouka, vše pospolu v knize, upřímně lidské vroucí, zapálené, hovořící v nitru svém s nejslavnějšími duchy českými! Kniha sem tam dokonce i podivná. protože nenuceně individuálná, ale krásná. Vbk. Václav Vlček: Samota. Román z letních prázdnin. Ottovy Lac. knih. č. 211. V Praze 1905. Z počátku jakási tísnivá předtucha únavy, snad nudy vane z látky, ale prázdninová idyla brzy skrytou silou se dotkne hledané stránky naší duše a vzbud celý tábor vzpomínek. Obloha tak překrásně se tu modrá, vzdálený věnec hor půvabně kyne, bílé cesty krajinou se vlní, šveholí to ptactvem i dívěím smíchem, hlaholí ozvěnou lesů a údolí, vzpomínek prázdnino- vých! „Samota“ je kniha jasné, slunné pohody, všecka rozzářená, plná srdečnosti i jakési naivní, nepřemo- žitelné víry v sebe a v dobro života. Je lyrická účinem, ač ryze výpravná formou. Klidná, na pohled prajedno- duchá, jakoby pouhá kronika několika šťastných dnů, prostosrdečně nenucená. Však obsahu přibývá ku po- divu rychle a náhle idylický rámec objal bohatou splet románů i dramat, pohledů do dívčích duší, do tajem- ství zajímavých rodin, ruch živé společnosti, všecko „jak bývá“, staré známé, ale ve svém vylíčení přec tak svěží a nové. Povahy a zjevy divčí velice vynikají nad mužské. Rozmanitost jako ve skutečnosti. Hana a Alfréd jsou realnost sama. Pavla je záhadná, zprvu tajuplná, nemocí Rosovou příběh její utrpěl sentimen- tálností rozřešení. Nejzajímavější je Thekla a také nejpoetičtější. Kniha jímavého čtení, ulahodňující jako letní vzduch v poli. Vbk.

Vlček Ottův Lac Hana Alfréd Pavel Rosův Praha

15 article

* Zikmund Winter: Rosina sebranec. Hi- storická povídka. Nakladatel Jan Ot!o. (Salonní bibliotéka 113.) Chmurná historie z ovzduší klášterního, ze ži- vota malých lidí z počátku XVI. století. Z kláštera sv. Anežky děj rozbíhá se drobnými trampotami. láskami a hněvy pestré společnosti dávnověké. Úzké Povltaví od Františku ke Špitálsku žilo tehdy vlastní, rázovitý život. Hrdinka, děvče nalezenec (sebranec), jíž klášter se ujal, v marném boji proti předsudkům doby (i cechy zapovídají manželství se ženami špat- ného původu), snaží se po boku muže dojíti pevné půdy. Silný konflikt společenský převažuje archaeolo- gický doprovod a neutápí se v něm. Kolorit doby bez širokých popisů, dvěma, třemi vidy znamenitě vystižen. Klášterníci, cechovníci, lancknechti, kra- máři, zloději (— Tunfárek, povedená figura) Vlašín Němci a jiní nezbedníci; společnost pestrá, figury rázovitě.

Winter Rosin Jan Otakar Anežka dít František Špitálsko Němec klášter svatý

16 article

* Papus (prof. dr. Gérard Eucansse): Člověk a příroda. Přeložil Miloš Maixner. Nákladem literár- ního družstva »Flammarion« v Praze. Z pokusů proniknouti věčnou záhadu přírody. vystihnouti poměr mezi duchem a materií. Úvahyo anatomii, fysiologii i psychologii člověka, o mezech vůle a popudů, o síle nervové, o spanku přírozeném i hypnotisnu, o suggesci, opilosti, o šílenství ald Kniha neluští velký problém, ale sbírá aspoň — zajímavý — materiál k němu, a vybízí k za- hloubání. * Hugo Říha: Pohádka o Honzovi. Báchorka o 6 jednáních — Hrašovy sdramatisovan báchorky. Nakladatel dr. Frant. Bačko vský v Praze. Zřejmá je snaha opatřiti nejen hry, dostupné mládeži, ale i sproštěné vší banálnosti. Humor má tu široké místo, humor bujný, ač nikoli nezbedný. Nevelký počet osob umožňuje provedení i s menšími prostředky. Výchovná tendence ve směru lásky sy- novské a bratrské, vedoucí k lidumilnosti a spra- vedlnosti. *František Kvapil: Když kvetly máky. Básně. Nakladatel Jan Otlo v Praze. (Salonní biblioteka sv. čís. 112.) Překfadatel Asnyka dlouho se odmičel, zřídka jen zazvučí struna jeho, struna čistého a harmoni- ckého zvuku, jakýchž dnes malo jen slýchati. Jen občas zahlaholí a ještě vítězně — a vábně pro duše, jež od kalných zápasů hledí se povznésti výše, kd kyne světlo. Epik »Zpěvu knížecího« jest tu lyrikem. Překvapuje kolik ještě záchvěvů a tonů nových vniterný život skýta poesii.

Papus profesor doktor Eucanss Maixner Flammarion Hugo Říha Honz Hrašův František Kvapil Jan Otla Překfadatel Asnyk Praha

17 article

Z českých listů. * Ve »Květech« přiměl dr. Panýrek prostřed- kem moderní »methody anketové« některé zná- mější osobnosti našeho světa literárního, vědeckého i uměleckého, aby se vyzpovídaly ze svých zkuše- nosti v otázce dušezpytného rázu: »jste či nejste — a v jakém stupni? — přistupen na cestách známému pocitu stesku po domově?« * »Dílo« věnovalo poslední sešit, slovem i ob razem, zajímavé osobnosti prof. F. B. Zvěřiny originálního umělce, jenž těchto dnů se dožil svých 70. narozenin a svou dobou, v létech šedesátých sedmdesátých, kraloval naší domácí illustraci. * V »Pokrokové Revui« Ant. Hubka a V. J. Charvát ostře analysují hodnotu Rauchbergovy Ja- zykové Mapy Čech. Ukazují, jak úřadní číslice o sčí- tání nemohou býti základem nějakého jednánío smír národností a jak křiklavě jsou data mapy Rauchbergovy se skutečnými poměry v rozporu. * V »Národohospodářském Obzoru« článek Z V. Tobolky o Národním výboru z r. 1848 na základě materiálu dosud neužitého. * Dle »Živy« Galton studoval dědičnost talentu na rodokmenech členů Královské společnosti lon- dýnské pomocí dotazníku. Obdržel na 200 odpovědí.

Panýrek profesor Zvěřina Antonín Hubka V J Charvát Rauchbergův V Tobolka Galton Čechy odpovědět

18 article

Nalezl dost zajímavých dat, jež vyvracejí obyčejné domněnky a shledal celkem devět rodin na talenty zvlášť bohatých. Pan Galton myslí, že by stálo za to, takové rodiny nadat zvláštními privilegiemi. V »Naší Době« počíná J. Polivka obsáhlejší studlí: A. N. Pypin (1833—1004) Jeho práce vědecká a publicistická. Je to pozoruhodná posmrtní vzpo- mínka na slavného literárního historika, jenž 26. li- stopadu, 8. prosince 1904 skončil svoji neůnavnou činnost, dočkav se ještě rok před tím jubilea svého 50letého literárního působení. * V »Českém Lidu« J. Liška chce podati pří- spěvek k otázce, »jak vznikly pověsti o Rybrcoulovi«. Rudolf II. r. 1601 dal rovenskému faráři Tadeáši Budkovi privilej hledati drahokamy v horách. Ona jeho pomocníci bezpochyby prý zavdávali svým náhlým zjevováním a tajemným kutěním v horách lidu podněl k pověstem o Rybrcoulovi. Připomínka zajímavá, leč takových hledačů bylo po celá desíti- letí víc, literatura Rybrcoulovská ví o nich více nož autor sám. Jeho theorie dávno už i v »Česlém Lidue byla uvedena, Čtenář,

Galton A N Pypin Rýbrcoul Rudolf II Budek

19 article

Ze slovanských listů. * Ve Varšavě zemřel polský malíř P. Szyn- dler, v jehož obrazech (Eva, Tanečnice, Scény z ha- rému aj.) zračilo se studium života orientálního. Ze- snulý měl maliřskou školu v Czestochowě. * »Slovenec« píše o dobrém umístění českého kapitálu v Dalmacii. Ukazuje na mnoho odvětví, kde by se dalo pracovati. * J. Cankar vydal knihu »Gospa Judyta«, jež vzbudila živou diskussi. Cankar tepe v románu dnešní generaci, vynášeje lidi osmdesátých let minu- lého století. Tehdy prý se žilo pro literaturu. bylo porozumění pro Prešersa. Tisk slovinský odporuje. * Tisk polský slaví 50letou památku úmrtí nej- slavnějšího svého žurnalisty Ant. Marcinow- ského. Týž vedle své publicistické činnosti psal i díla gramatická a vydával svým nákladem i díla cizí. Žemřel ve Vilně roku 1855, stár 76 let. * Ruská literatura utrpěla ztrátu úmrtím drama- tika D. V. Averkijeva. Byl povoláním chemik. Vydal řadu děl z oborn fysiky a technologie. Studie o Shakespearovi přiblížily ho belletrii; první drama jeho bylo veršované, historické. »Mamajevo pobolšče«. Napsal pak řadu dramat; byl i dobrý novellista, ro- manopisec a překladatel. Moderní látky nedařily se mu, jako látky dějinné ze slavné doby bojasské, jež líčil s barvitou plastikou.

P Szyn Eva J Cankar Gospa Judyta Cankar Antonín D V Averkijev Shakespeare Varšava Tanečnice Dalmacie Vilno

20 article

Cizí spisy-

21 article

* Jean Jacques Reussean. De sa vie et de se oeuvres. Esquisse littěraire en six conférences par Louis Feller, maltre de conférences a Tuniversité tchěque de Prague. Prix 2 frs. 50. Prague: Librairie F. Topič. Paris: Librairie Nilsson. Přiznáme se upřímně, že brali jsme do rukou knihu universitního našeho „maltre de conférences“ s nemalou zvědavostí; neboť málo je spisovatelů. o nichž by bylo už tolik a s tak různých stanovisek ppáno, jako o velkém a podivuhodném tomto duchu jenž způsobil převrat vlivem svých myšlenek a svého díla v cítění svých vrstevníků v umění, v morálce, v politice i v paedagogice. Bezděky položili jsme si otázku: Co chce vlastně p. Feller svou sludil? Chce vzbuditi zájem čtenářstva pro velikého svého krajana, vylíčiti jeho život a uká- zati a zdůvodnití význam i krásu jeho díla. Nic víc a nic méně! A nelze upříti, že úkolu tomu dostál plnou měrou. Jeho studie, psaná krásnou, vybroušenou fran- činou, jevi jak ducha zrale usuzujícího, ta i smysl pro krásu, plastiku a ušlechtilost výrazu. Co pak zvláště se nám líbí, je fakt, že nečiní z Rousseaua ani polo- boha, jako enthusiastičtí jeho ctitelé, ani zase cyni- ckého nemravu, jako jeho nepřátelé. Nezakrývaje jeho chyb, nesmývaje skvrn, těžkých skvrn s jeho char- akteru, činí z něho jen to, čím vskutku je jako člověk i jako spisovatel. V šesti oddílech — kniha je zpracováním šest konferencí, jež měl p. autor, tuším loni, před universit- ními svými posluchači a pražskými přáteli francouzské řeči — líčí výrazným a suggestivním způsobem po- hnutý živol Rousseauův, jenž vrhá na něho i na jeho dilo tolik stínů, jenž však učí nás zároveň život ten i chápati a odpustiti.

Jean Jacques Reussean Feller jít Prague Prix Paris Librairie Nilsson Bezděk Rousseau Rousseauův

22 article

Vidíme ho, jak prochází celou sociální stupnic jako učeň, kommis, učitel, hudební reformátor, lokaj. vagabund, sekretář vyslanectví, učenec ald.; vidíme prostředí, v němž vyrostl tvůrce i jeho dílo; vidíme, jak dobývá si na ráz léměř slávy i nenávisti, jež roste a stupňuje se s každým novým jeho dílem — a zájem náš jest nejen vzbuzen, ale i stoupá. Snílek a člověk nesmírně nepraktický ve vlastním životě, přetváří celý smysl života i umění svých vrstevníků. Roussenu poěta — tvůrce „Nové Heloisy — Rousseau po- litik — původce spisu „Contrat social“ — Roussenu paedagogický reformátor — autor „Emila“ — vášnivý hlasatel kultu přírody, odkrývající před udívenými zraky svých vrstevníků celé poklady skry- lých krás jejích, prorok svobody a humanity, energi- cký zastance práv člověka povstává tu před našima očima; neboť jsou to zvláště tato tři díla jeho, jež p. Feller analysuje a oceňuje.

Rousseau Emil Feller Nová Heloisa

23 article

Jasné a poutavě podané obsahy a rozbory, jakož i vytknutí nejvýznačnějších partií těchto děl, zvyšují jen instruktivní cenu knihy. Proto s radostí upozor ňujeme všechny naše milovníky krásné a elegantní frančiny na knihu p. Fellerovu, v níž v krátce projdou se spisovatelem jak hloubky citu snílka-počty, tak výšiny ducha filosofa-paedagoga ženevského. F. H. * Právní stát v Rusku. (Wie sell Russland ein Rechtsstaat werden? Eine Denkschřift an Kaiser Ni- kolaus II. Von E. v. Cyen. Elischer u. Nachfolger Paris u. Leipzig, 1905.) utor, bývalý professor na vojenské lékařské akademii petrohradské, býval přítelem Katkovým důvěrníkem velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče. Před léty upozornil na sebe knihou no nihilismu“, jež vzbudila jistou pozornost. V „Ruském Věstníku“ pak zabýval se olázkou revolučního hnutí ruského. V pří- tomném „pamětním spise“ obrací pozornost cara Mi- kuláše k různým poměrům říše, jež dle jeho zdání, by opravdu vyžadovaly oprav. Podává bohatý materiál.

Fellerův F H Kaiser Elischer Nachfolger Paris Leipzig Katkův Nikolajevič Rusko vojenský lékařský akademie no nihilismus

24 article

Mnoho zajímavého tu vyňato z denníku Nikolaje Nikolajeviče, někdejšího vrchního velitele vojskav rusko-turocké válce 1877. V zápiskách poznamenává na pr. velkokníže ke dni 28. ledna 1878: „Hrabě Igna- těv přibyl z Petrohradu do hlavního stanu. Vypra- vuje v ministerské radě za předsednictví carova prý ministr války ujišťoval, že vrchní velitel má na bo- jišti ještě 250.000 mužů pohromadě, doopravdy však můžeme vykázati jen 40.000 vojáků.“ Autor usuzuje z toho, že se carovi nedostává vždy správných in- formací o poměrech. Jiná episoda táhne se ke dni 20. ledna 1878 Velkokníže přehlížel oba pluky, dorazivší právě přes Balkán do Plovdiva, sěmenovský a preobraženský. Pluky byly ve stavu zbědovaném, polovinu mužstva ztratily. Velkokníže nemohl se nad nimi udržeti slzí. Do denníku napsal: „Bože, bože! Jaký pohled! Roze- dráni, skoro bosi, černi od prachu a kouře, pravý obraz bídy!...“ Ale zároveň telegrafoval velkokníže dne 29. ledna carovi, že oba gardové pluky a dělo- střelectvo shledal při prohlídce býti ve skvělěm stavu. Alexander II. ovšem odpovídal, jak jej těší zpráva o skvělém stavu gardových pluků. Zvyk, podávati k vyšším místům jen zprávy uspokojivé, treba liché, byl tak mocný, že ani sám velkokníže neosmělil se bez něho se obejíti. K tomu slušelo by jen doložiti, že ten pěkný, ač ne tuze prospěšný zvyk panoval v oné době nikoli snad jen v Rusku, nýbrž také — v jiných státech. Daly by se o tom vypravovati neméně zajímavé historky Denník obsahuje mnohé, jinak pozoruhodné zá- znamy.

Nikolajevič Igno Alexander Petrohrad Balkán Roza Rusko

25 article

Proč Rusové prohráli první bitvu u Plevna ? Ge- nerál Biskupský v předvečer bitvy sestavoval dispo- sice pro rozestup obou sborů generálů Krůdenera a Žakovského. Disposice dopadly hanebně. Místo. aby se oba sbory spojily proti Osmanu pašeti octl se každý v jiném směru a každý o sob pak ovšem nezbytně jest poražen tureckou přesilou. Denník poukazuje, jak nevýhodné bylo neustálé zasahování petrohradské vlády do válečných operací Bylo hlavní příčinou, proč velknokníže Nikolaj Caři- hrad neobsadil. Vrchní velitel vojska byl do nucen vzdáti se svého záměru proti turecké kapitále V osmdesálých létech pokoušel se velkokníže prostřednictvím E. Cyonova péra v pařížské „Nou- velle Revue“ vysvětliti některé události válečné, je mu za vinu vyčítány. Byl za to zbaven velitelství gardových pluků a prvního armádního sboru a po- slán na svůj česemský statek. Autor vypravuje také mnohé pikanterie o vzájem- ném nevlídném poměru finaněního ministra Wittaa ministra Pleva. O Katkovu sděluje Cvon jak byl pro- zíravým, že už r. 1887 předpovídal o politiku Plevovi že Rusku nic dobrého nezpůsobí. Pobědoroncev prý se dokonce vynasnažoval ze všech sil, aby na jme- nování Pleva nodošlo. Dvorní kamarilla však jmenování prosadila. Kniha páně Cyonova poskytuje mnoho pozoruhodných údajů, a doporučuje se všem kdož o ruských zákulisních poměrech chtějí nabýt jasnějšího názoru, než jaký dopouští zmatek vše- možných výmyslů a nesmyslností denně za účely ten- denčními do světa vypouštěných.

Krůdener Žakovský Osman Nikolaj car E Cyonův Wittaa Pleva Katkov Cvon Rusek Rusová Plevno pán Cyonův

26 article

Bibliografie. * »Lumír«, měsfční revne literární a umělecká přináší v čís. 5. řadu zajímavých a časových studií. z nichž největší pozornost vzbuzuje článek: »Can a jeho okolí«. Dále z bohatého obsahu zazname- náváme studie: Rowalského so Jules Laforguovi«. O. Theera »o Františku Kvapilovi«, Henri Verna »o Jean Lorrainovi«, povídku Václava Hladika » Ma- liřka« (z cyklu povídek Artušových) a úryvky z »Do- znání« George Moora. Fenilleton přináší hojně kritik a zpráv z naší, ruské a francouzské literatury * Mezi lidem. Úkoly vzdělávacích sborů. Napsal Karel Škaloud. Přednáškového sborníku roč. I č. 7. V Praze 1904. * „Památek archaeolog. a místopiských“, vydá- vaných pomocí Archaeolog. sboru musea král. če- ského, vyšel v posledních dnech dílu XXI. seš. 3.—4 jímž ukončen ročník 1904, s velezajímavým obsahem Otakar Hejnic; Brandlův poslední pobyt v Kutné Hoře dr. A. Podlaha a E. Šitiler, Vzorkování tkaných lálek v Čechách chovaných: Frant. Bareš. Postup vzděla- nosti, zvláště umělecké v dolním Pojízeří; dr. A. Pod- laha, Mosaikový obraz v chrámu svatovítském; Jan Tykač. Zpěvník Václava Fialy z 18. století; Kl. Čer- mák, Dlaždice a jiné starožitnosti z hradu Paběnie. z hrádku v Čáslaví a z Vlašského dvora v Hoře Kutné; A. Tomíček, Několik dat k selským poměrům na Lito- myšlsku z let 1557—1659; dr. J. Zahradník, Doplňky k urbáři strahovskému z r. 1410: L. Domečka, Předhi- storické nálezy v sev.-vých. Čechách; dr. K. V. Adámek.

Rowalski Jules Laforgu O Theer Kvapil Verne Lorrain Hladik Artušův Moor Škaloud če ský Hejnic Brandlův doktor A Podlaha E Šitiler František Bareš Tykač Fiala Klement A Tomíček J Zahradník L Domečka Předhi Čech K V Adámek Can Ma Praha Kutná hoře Čechy dolní Pojízeří Čáslav Kutná sbor muzeum král

27 article

Svratouch, Křižanky, Čachnov, Herálec a Chlumětín Jan Valchář, Po stopách prachistorie na Ledečsku dr. Josef Kašpar, Šlechtičtí rodově v Novém Bydžově Přispěvky k dějinám a genealogie české šlechty vůbec Dále různé zprávy a drobnosti. Památky archaeol vydávají se nyní tak, že dva ročníky tvoří jeden dí předplácí se ve výpravně Matice České v museu král. českého na ročník o 4 sešitech 6 K, s poštov K 6.60, Nový literární podnik oznamuje se nám z na- kladatelství Grosmana a Svobody. Přihlížejíc k zájmu. kterému se těší obsažné a stručné spisky všech oborů literátury a umění v cizině vydávané i v kruzích če- ských čtenářů, odhodlalo se toto nakladatelství opa- třiti těmto českým čtenářům levnou sbírku mono- grafil, pojednávajících postupně a s jistou syste- matičností o čelných zjevech české literatury a če- ských umění výtvarných, české vědy, hudby i divadla. o vynikajících památkách stavitelství i o místech kul- turně a historicky důležitých a umělecky krásných. Ve sbírce těchto publikací, ve volných lhůtách vydá- vaných, přihlíženo bude ke všemu, co cizího vešlo kdy v úzký styk s českou prací a vlivem svým se v jejích výsledcích jevilo. Knižky této sbírky, psané povolanými spisovateli vždy s obsažnou přehlednost a ve stylu přístupném všem vrstvám čtenářů, chce vypraviti nakladatelství vkusně a s doprovodem čet- ných illustrací v každém svazku. První cyklus mono- grafií vydán bude již v několika nedělích. Volné Směry. Umělecká revue. Vydává spolek výtvarných umělců „Manes“. Roč. IX. v Praze 1905 Dosavadní rozměr listu rozšířen. V cizině získáni noví spolupracbvníci.

Jan valchář doktor Kašpar Šlechtický Knižek Svratouch Křižanka Čachnov Herálec Chlumětín Ledečsko Nový Bydžov Praha Český v muzeum král

28 article

Pražská Lidová Revue, Rediguje Josef Pávek v Praze. Z hojného obsahu, sneseného v šesti arších kvartového formátu vkusné úpravy, citujeme vedle jiných pojednání doc. dr. E. Babáka „O učení Dar- winově“, prof. Velicha „O zneužívání lihových ná- pojů“. Dále časový článek Jar. Rozvody „Je-li Rusko schopno konstituce“. Význačné místo v čísle zaujímá obšírné vylíčení původu, účelu a rozvoje lidových přednášek české universily, dále stať národohospodář- ská, rubrika školství, čásť, týkající se samosprávy. Rubrika „Dělnická otázka“ obsahuje dvě věcná pojed- nání o stávce ruhrské a ruské; rubrika „Zdravolni- ctví“, redigovaná MUDrem. J. Šteklem, přináší článek téhož „Zdravotnictví a škola“. Další rubriky, řízené zvláštními redaktory, pou: Ženská otázka, Průmysl a živnosti, Veřejné dopravnictví, Literatura, Divadlo, Cestovní Obzor. Celek uzavírá belletrie, obsa hující práce původní a překlady od vynikajících autorů. Celo- roční předplatné K 2.50 jest velmi levně.

Pávek docent doktor E Babák profesor Velich Praha Rusko

29 article

* Zeměpisný stlas pro obyčejné školy obecně Nově přepracované vydání, obsahující 6 zeměpisných náčrtů map království českého, markrabství morav- ského, se slezským vévodstvím, mocnářství rakou- ského 5 dílů svěla, s plánem Prahy, Brna a j. Se- stavil a svým nákladem vydal Ant. Mikolášek. řídící učitel v Osiku u Litomyšle. 38h * J. Hloucha „Sakura ve vichřici“. Denník z cesty. II. díl. Nákladem Jos. R. Vilímka v Praze. * Dějiny národa českého. Vydání pro mládež dle dra. A. Rezka napsal J. Dolenský, k novému vy- dání upravil dr. Jar. Kosina. Náklad. Jos. R. Vilímka v Praze- *Spisy Julia Zeyera. XIX. Seš. 164—165. „Karolínská epopeja“ (Sešit 18. a 19.). Nákladem „Unie“ v Praze. * Spisy Sofie Podlipské. XV. Seš. 140 „Přemysl Otakar II.“ Nákladem „Unie“ v Praze. * Jan Malý: „Návrat“. Román. Nákladem spi- sovatelovým. * V. D. Kozlov: „V týle Japoncá“, partizánský nájezd na Koreu. Z ruštiny přeložil F. Mézl. Nákladem Emila Šolce v Telči.

Mikolášek J Hlouch R Vilímek A Rezek J Dolenský Kosina Zeyer Podlipský Přemysl Otakar Malá Kozlov F Mézl Šolc Praha Brno Litomyšl Korea Telč

31 article Jah Roky ta: „Pouta a peruti“. Básně. Ná

Jah Roky ta: „Pouta a peruti“. Básně. Ná kladem F. Šimáčka v Praze * Josefa Svátka Dějepisné romány. Č. 61 „Bitva bělohorská“. Seš. 1. Náklád. dr. Fr. Bačkov- ského v Praze. * K. Jonáš: „Bar-Kochba“. Hudbu složil Sta nislav Suda. Náklad. F. Šimáčka v Praze. * Josef Kru-šina ze Švamberka: „V do- movské obci.“ Přihody dětské a jiné. Nákladem Pr Hrnčíře, učitele v Nymburce. * „Libuše“, roč. XXXIV., čís. 6, K. V. Havránek „Tíha svědomí“. Román. Roč. XXXV., čís. 1., Otakar Červinka: „1848“. Román a skutečnost z paměti na- šich otců. Nákl. Fr. Šimáčka v Praze. „Matice Lidu“, roč. XXXVIII., čís. 6. Henry S. Landor: „Na cestách zakázaných“. Cesty a dobro- družství v Tibetě. K českému vydání upravil Jaroslav Pšenička. — Roč. XXXIX., čís. 1. J. J. Stankovský „Oběti víry“. Historická povídka z dob první perse- kuce v Čechách. Nákl. Fr. Šimáčka v Praze. * Prof. dr. Emerich Ma ixner: „Jak bojo- vati s tuberkulosou?“ Úvaha o nutnosti výpomocných stanic pro soucholináře. Nákladem vlastním. * Fr. Polívky Živočichopis pro nižší školy střední. Čtvrté vydání přepracované a zdoko- nalené. Obrazců 475. Nakladatel R. Prombergei knihkupec v Olomouci, * Stručné Dějiny literatury české. Sestavil v. Staněk. (291 stran). Kapesní formát. Vázané v plátně. Cena K 2.—. Sborník příruček pro učitelstv a sludentstvo. Sv. 5. Rodiguje J. Kranich. Nakla- datel R. Promberger. * Slezská kronika. Ročník XV., sv. 3. a 4. Po vídky z různých končin. Redaktor dr. Fr. Sláma Ve prospěch „Mat. osvěty lidové“ vydává R. Prom- Lerzer, knihkupec v Olomouci.

Šimáček Svátek Náklád doktor Kochba Sud Josef kra Hrnčíř Libuše K V Havránek Červinka František Henry Landor Pšenička Stankovský profesor ma Polívka R Prombergei Staněk J Kranich R Promberger Sláma Praha Francie Bačkov Nymburk Tibet Čechy Olomouc Nakl Švamberk slezský kronika PromaLerzer

32 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Výbor spolku českých učitelek oznamuje, že dnes v sobotu 4. března o 6. hod. več. v Ženském klubu čtena bude přednáška »O Karolině Světlé« slč. Pavl. Sokolovou. Přednáška sepsána jest neteří zvěčnělé slavné spisovatelky pí. Čermákovou-Slukovou a ob- sahuje mnoho dosud neznámých upomínek z intim- ního života veliké té ženy. Spojena jest s výstavkou ručních i písemných prací a kreseb Karoliny Světlé. Hosté vítáni. Zvláštní ankota zasedala v těchto dnech za před sednietví vicepresidenta p. Zabusche v Praze, aby radila se, jak povznésti školní zahrady na venkově. Zasedali v ní zástupcové zemského výboru, zemské školní rady, zemědělské rady, učitelstva a znalci z oboru zahradnictví a ovocnictví. Jako zástupce če- ského učitelstva povolán byl do ankety p. Jindřich Vorel, řídící učitel z Dobré Vody u Pelhřimova. Jednota pražského učitelstva k vzájemnému podporování v nemoci a úmrtí konati bude 68. valnou bromadu v sobotu dne 4. března o 6. hodině ve škole u sv. Havla. Choceňský kraj. spolek Z. Ú. J. učitelstva měšťan škol českých bude míli občasnou schůzi jarní v so- bolu dne 18. března o 10. hod. dopol. v Ústí n. O v kreslírně měšť. školy dívčí. Na pořadu mimo jiné rozhovor »Naše stanovisko k reformě učitelského vzdělání za nynějších okolností. Rel. pan P. Ska- lický. O novějších směrech v učbě přírodopisné. (S ukázkami a diagramy.) Přednese p. E. Geissler. Zrušení čtvrtletních zpráv. Rozhovor. Referent pan J. Vokál. Cyklus přednášek řed. p. Karla Stei nicha »Cíl vyučování zeměpisu hvězdář- skému a nejúčelnější prostředky ve- doucí k němu,« pořádaný pražskou Besedou učitelskou, počne dnes. Přednášky konány budou v kreslírně měšťanské školy pro dívky ve Školské ulici. Počátek každé přesně o 7. hod. Vstup je bez platný a též i nečlenům volný.

Sokolův Čermákův Slukův Karolina Světlá Vorel Havel E Geissler J Vokál Stei Praha Pelhřimov školský ulice spolek český učitelka spolek Z . Ú . J

33 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu obilního. Na včerejší burse byl obchod s pšenicí velice klidný, poněvadž ani konsu- menti ani obchodníci nebyli koupěchtiví. Velice nepatrné obraty nevykazují žádných změn cenových. Znamenala z Prahy nádraží K 10.90—11.30. Poněkud příznivější bylo smýšlení o žitě, jehož nabídka byla velice skrovná. Z Prahy bylo snadno k docilení K 8.30—8.60. Ceny ječmene zůstaly při vleklém od- bytu nezměněny jako v úterý. Oves a kukuřice šly špatně na odbyt a bylo placeno za oves K 7.70 až až 7.85. 5 0 q ovsa k selí bylo prodáno z Buben za K 8.10 až 8.30. Kukuřice laplatská znamenala z Ústí K 7.25 až 7.35. O řepce bylo smýšlení po- někud klidnější. Znamenala K 13.15 až 13.40. Mák byl chabý. Ostatní plodiny zůstaly nezměněny. O jetelu bylo smýšlení příznivé. Bllý jetel prima placen byl K 60 za 50 kg. červený dle jakosti K 50 až 81 za 50 kg. Úprava platebních podmínek mlynářského prů- myslu. Na valné schůzi svazu velkoprůmyslníků rakou- ských usneseno jednohlasně: Schůze se usnáší, při- jati uherským svazem navrženou konvenci o obchodu mlýnů a velkoobchodníků s moukou, k nimž nutno počítati i zástupce mlýnů oprávněné k samostat- ným obchodům. Předpokladem jest, že budou ob- chody rakouských mlýnů podřízeny rakouským sou- dům a že budou zástupci mlýnů oprávnění k vlast- ním obchodům rayonovým svazům oznámeni. Kon- vence nabude platnosti, jakmile učiní uherské mlýny totéž a rozhodnou se podříditi úmluvě této produkty mlýnské nejen z pšenice, ale i ze žita. Co do ob- chodu s pekaři a obchodníky v drobném mají býti co nejdříve zavedena ustanovení přizpůsobená zvlášt- ním poměrům v dohodě s mlýny uherskými.

Praha Bubno Ústí Kon kg

34 article

Zřízení továren kvebrachových výtažků. Ozná- mili jsme nedávno, že bude zřízena v Úst n. Orl. to- várna na výtažky dřeva kvebrachového. Jak „N. W. Tgbl.“ oznamuje, zřídí táž společnost podobnou to- várnu i ve Rěce. Obě tyto továrny mají hraditi celou rakouskou spotřebu v tomto směru Indický cukerni dovoz. C. C. sděluje: Cukerní dovoz Indie z Rakouska činit v prosinci 188.915 ct., zatím co loni dovezeno v témže obdohí jen 664 9 ct. Dovoz cukru z Belgie a Německa v prosinci vůbec přestal. Z Hollandska dovezeno jen 196 ct., naproti fomu stoupl dovoz z Javy na 392.639 (r. 1903 v pru- sinci jen 108.646 ct.); v devíti měsících indického úřadního roku od dubna 1904 dovezeno do Iadie 5,069.973 ct. raffinovaného cukru v ceně 49.387.527 r. Z toho připadá na: 1.149.736 Anglii . . . 117.524 11.995 742 Rakousko. . 1,098.087 39.50 Belgii . . . 3.631 131579 Německo . . 141.759 32. 206 Hollandsko . 3.297 2.120.579 Egypt . . . 194.847 1709.99- Mauricius. . 1,390.038 1,819.317 Čínu . . . 187.347 15,457.004 Javu . . . 1,686.018 1,938. 516 Pobřeží . . 198,.264 600.145

Orlický N W Tgbl Indie Rakousko Belgie Německo 736 Anglie Egypt Java na 392.639

35 article

Jiné země . 48.162 Z evropského dovozu ovládl trh vlastně jen do- voz z Rakouska. Z trhů železářských. Z Německa oznamuje se další opevnění tamějšíhe trhu železářského. Düssel- dorfská bursa byla velmi pevna při cenách vzestup ných. Dle měsíční zprávy „Rh. M. Ztg.“ jeví se na německém trhu železářškém pozoruhodné oživení zvláště co do tyčového železa, plechů a p. Zvýšená kupnost přivoděna stouplou spotřebou. Zúčastněné kru- hy očekávají velmi živý jarní a letní obchod a případné zvýšení cen. I v Americe ceny železa opětní stou- pají. Dle zprávy Iron Monger stouply ceny opětně o 25—50 ct. a vykazují i nadále tendenci vzestupnou. Různé zprávy. Několik předních německých to- váren hnacích řemenů rozesilá oběžník, ve kte- rém se poukazuje na to, že v posledních 4 r. stouply ceny volských koží o 28 a kravin o 321/4 %%. Následkem toho jest nutno zvýšiti ceny hnacích řemenů. — Di zprávy „Voss. Ztg.“ projektují gelsenkirchenskáa harpenská báňská a těžarstva Dorsfeld, Freie Vogel a Unverholít, založení nových dolů v ruhrském obvodu. Nová ruská půjčka. Zaznamenali jsme včera ví- deňskou zprávu o nové ruské půjčce, jež má býti umi- stěna v Paříži a jež má dle tohoto pramene činiti 800 mill. fr. Jak „Fr. Ztg.“ nyní sděluje, bude nová ruská půjčka činiti toliko 500 mill. fr. a bude emitována po- čálkem dubna. Polovina bude pevně převzala. Výnosu půjčky bude užito k úhradě válečných nákladů pro 1906 — letošní potřeba válečná jest již hražena vý- půjčkami předchozími a řádnými příjmy státními.

M Ztg Voss Frei Vogel Unverholít Ztg Rakousko Německo Amerika Paříž Francie Iron Monger

36 article

Dividendy. Jak se oznamuje z Berlína, použije německá banka říšská 2 mill. mk., loni re- servám přiřčených (vzhledem k vypuknutí války), k zvýšení dividendy Výkazy dráh. Dopravní příjmy severní dráhy císaře Ferdinanda v únoru činily 6,722.275 korun (— 23.708 K. Hospodářský spolek pro Mníšek a okolí bude míti v neděli dne 5. března 1905 o 10. hod. dopol. ve „Vel- kém hostinci“ v Mníšku výroční valnou hromadu. Na programu jest další jednání o nouzové akci a volba výboru. Úpadek v cizině. Galacký tribunál vyhlásil úpa- dek tamního obchodníka s bílým zbožím S. Salomona. Lhůta příhlašná do 22. února t. r. st. letopočtu; rok likvidační dne 2. března t. r. st. letop. (Sdělení vý- vozní kanceláře pražské obchodní a živnostenské komory.) Časopis „Český Obchodník“, vychá zející 1. a 15. každého měsíce v Přerově vydal právě 5. číslo III. ročníku, v němž oznamuje, že předplatné zvyšuje na K 6.— ročně. Trhy. Výroční trh na dobytek ve Vlaši mi bude 6. března. Insolvence. Frant. Jiráček, obchodník v Královém Dvoře.

Ferdinand S Salomon František Jiráček Berlín Vela Mníšek Přerov Králové Dvůr spolek pro Mníšek živnostenský komora

37 article

Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého Stav 28. února 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K. Vklady: a) na běžný účet K 39,158.202.6 4, b) na pokl. poukázky K 11,293 000.—, c) na vkladní knížky K 9,359.147.56 (= K 59,810.350 20). Vklady z obchodů zápůjčkov. K 47,795.890. 53. Komunální dlužní úpisy v oběhu 320,673 800 K. Meliorační úpisy v oběhu K 11,416.800.—. Železniční úpisy v oběhu K 123,514.600.—. Komunální zápůjčky K 320,707.436.—. Melio- rační zápůjěky K 13,667.400.34. Železniční zápůjčky K 123,374 208.51. Hypoleční zápůjčky K 7,874.685.60. Stavební úvěry K 273.200.—. Zásoba směnek K 62,807.953.30. Záloha na cenné papíry K 168.100.—. Uhražený konto- korrent K 16,974.064.19. Zásoba cenných pa- pírů K 31,310.059.72. Deposita v uschování a ve správě K 155,156.784.85.

zemský banka

38 article

Banka pro země rakouské. Správní rada banky pro země rakouské schválila v dnešním sezení před- loženou jí účelní rozvahu na rok 1904. Tato vykazuje hrubý výtěžek v obnosu 11,016.483 K 32 h a po ode- čtení výloh daní a odpisů čistý zisk v obnosu 5,741.664 K 79 h (včetně přenosu zisku 666.954 K 14 hi). Na základě tohoto výsledku usnesla se správní rada na- vrhnouti řádné valné hromadě, která se dne 5. dubna konati bude, by dividenda za minulý správní rok stanovena byla K 24.— za akcii, 1. j. 6%. Dále usnosla se správní rada, by po uhražení různých dotací slaňö- vami předepsaných přikázáno bylo disposičnímu fondu k pensíjním účelům 100.000 K a aby zbytek v obnosu 627.000 K na nový účet přenesen byl. Ze zprávya účetní závěrky vyjímámo:Irubý výnos za r. 1904 per 11,016.483 K 32 h je proti roku předcházejícímu o 1,721.000 větší a zábsží v tisících K z těchto po- ložek: přenos zisku K 667 (+ K 411), výnos úroků 6557 (+ K 985), provise K 3027 (+ K 389), zisk z devis K 219 (+ K 31), získ z cenných papírůa obchodů konsorciálních K 546 (— K 95) a odpovidá zúročení akciového kapitálu 13.77%. Hrubý zisk bez připočtení přenosu dává zúročení 12.94% (preli 11.3 % soku loňského). V číslicích lěchto jsou zalrhuty vý- těžky filiálek v Praze, v Patíži a v Londýně a koman-

Praha Patíž Londýn