Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 107, place 36, org 8, work 1
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
4. března 1905.
4
masthead
Císlo 63.
5
article
nejčernějšími barvami drobno-
malby provedené líčení mučed-
nika-vojína slyšeli, měli nejen
platonický soucit, měli nejen tu-
šení, měli jasné vědomí, že toto
martyrium není ojedinělým, a že
totéž, co snášeti bylo mladému Hanglerovi a jeho
sedmibolestné matce, může se opakov ati
stokráte a tisíckráte. Proto byl dojem
vývodů sociálně-demokratického mluvčího neoby
čejně silný a trvalý. Nikoliv osobou řečníkovou
věc, kterou zastával: humanita byla rozhodují-
eím momentem a zase byli jsme svědky vzácné
chvíle, ve které mizí veškeré protivy a roz-
díly a ve které nade všemi klene se duha
snášelivosti.
Společná správa vojenská vyslala do parla-
mentu generálního štábního lékaře dra. Uriela.
jenž ujal se slova, aby pokud možná hájil ne-
mocniční správu štyrsko-hradeckou proli krvavým
obžalobám na ni vzneseným. Bylo to těžké dílo.,
ba nemožné. Dr. Uriel, který má neobyčejnou
routinu řečnickou a je sympatickým, nevykonal
ho. Měl prudké srážky s poslanci, ba ne-
jsme pamětníky, že by mezi zástupci vlády
zástupei lidu bylo kdy došlo ke konfliktům tak
prudkým, jako mezi dr. Urielem a jeho poslu-
chačí dnes. Přes to, že několikahodinná rozprava,
ve které promluvil také vážně a rozumně posl.
Uriel
doktor
6
article
Fresl, přes to, že usnešení sněmovny dnes
učiněné jest negativní, jednoho přece docíleno
bylo úspěchu: světlem, které vrženo do
chodeb a síní vojenské nemocnice štyrsko-
hradecké. Doufáme, věříme a spoleháme, že
soud tribuny parlamentní zatracující jménem lidu
všechno nelidské a ve vojště zvláště, bude sil-
ným dosti, aby rozprášil stíny a chmury ne-
dbalosti, nešetrnosti a sveřeposti, jaké se vznáší
vají nad těmi, kteří jdouce na vojnu, přinášejí
největší obětí na stateích a krvi a že bude
dnešní diskusse výstražným momentem, aby
tomu, co se stalo ve Štyrském Hradci a co za-
jisté dělo a děje se v jiných sálech vojenských
jedině s tím rozdílem, že se to nedostane na
světlo boží, stala se konečně přítrž. To jest ne-
odbytný příkaz, jejž uděluje vůle lidu a jeho
poslanců všem činitelům státním. Je-li v armádě
prvním článkem desatera poslušnost, musí tato
zachovávána býti především těmi — vůči zá-
konu o šetření života a zdraví branců — kdož
od nich přesného konání povinností žádají.
Z Vidně, 3. března. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15
hod. dopol.
Posl. Schuhmeier a sp. činí pílný návr
na dosazení 36členného výboru (parlamentní vyše-
třovací komise) k vyšetření poměrů ve vojenských
nemocnicích rakouských. Sněmovna rač usnésti se -
1. Buď dosazen 36členný výbor, aby vyšetřil po-
měry ve vojenských nemocnicích, zejmena štyrsko
hradecké, která stala se známou politování hodným
případem Hanglerovým. 2. Vláda buď vyzvána, aby
práce tohoto výboru dle sil svých podporovala
dala mu k disposici potřebné pomůcky. 3. Výbor se
zmocňuje povolati k vyšetřování odborníky lékaře.
Fresl
Vetter
Posl
Schuhmeier
Štyrský Hradec
7
article
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanců
Hanicha a sp. po zatčení rakouského příslušník
Schmidta v Lodi (Rusko); — Hoímanna a sp.
po opravě domovní daně a úlevě zvláště tísnivých
ustanovení cestou nařízení; — Choce a sp. po
zlepšení služby a mzdy erárních cestařů v Čechách
— Ellenbogena a sp. po týrání námořník
Feldmessena lodním poručíkem Skerkem v Pulji ; —
Ira a sp. po stanovišti vlády k programu slovansko-
klerikální strany autonomistické a strany všeněme
cké; — Daszyňského a sp. po polic. radovi
Maedlerovi z Bytomi, jenž konal ve Vadovicích vy-
šetřování na rozkaz pruského návladnictva v záleži-
tosti jakéhosi trestního procesu bytomského a ve
které zprávě se uvádí, že policejní úřadník vadovi-
cký přijal cestovné pro svědky a slíbil postarati se
aby tito vadovičtí svědkové na hlavní přelíčení také
skutečně jeli. Maedler je pověstný provokatér, jenž
opovažuje se úřadovati v Rakousku. Dotazovatelé
táží se, co tomu říká vláda, chce-li věc prozkoumat
a očistiti státní území rakouské od cizích policejních
úřadníků.
Posl. Pantůček a sp. podali návrh, aby
státní úřadníci v Jičíně byli vřaděni do III. tř. akt
přídavků.
Ministr vyučování dr. Harlel odpovídaje na dotaz
posl. Daszyňského, prohlásil, že o krakovskou uni
versitu pečuje se tak, jak o inšpruckou, št. hradeckou
a pražskou. Vídeňská universita stojí pouze o
500.000 K méně než berlínská
— na Bergerův, že již delší dobu uvažuje se
na podnět professorského sboru o povinném pro
dloužení studia na vysoké škole zemědělské, ale
příslušná studia nejsou ještě ukončena. Olázka ná
kladu není dosud řešena. Prodloužení zemědělského
studia — dle ministrova náhledu — je věcně nutné
a s ním souhlasí příslušné korporace.
Hanich
Schmidt
Choc
Ellenbogen
Ir
Maedler
Posl
Pantůček
doktor
Harlet
Bergerův
Rusko
Čechy
Pulja
Bytom
Rakousko
Jičín
8
article
Správce ministerstva spravedlnosti dr. Klein od-
pověděl na Schrottův dotaz po výnosu ministerstva
spravedlnosti ze dne 28. listopadu 1904 o notářských
stížnostech, že výnos neospravedlňuje obavy, vyslo-
vené v dolazu a nemůže způsobiti škody malým
majítelům a živnostníkům. Otázka stran postátnění no-
. . . národ český propůjčil panující
rodině vládu nad korunou českou jenom ja ko
jakési svěřenství . . . — země koruny
české, pokud se nestala jakási změna v územ-
ním poměru se svolením národa sa-
mého neb jeho zastupitelstva, vrátit se must
opět národu českému celistvé a nepo
rušené.
Nechceme nic středověkého, nic zpátečni
ckého, chceme své zřízení ústavné krá-
lovství českého a koruny české, ve spojen
s říší celou, říší rakouskou.
Na sněmu 14. září 1870.
Čechy jsou hlavou říše a má-li tělo
úkolu svému dostáti, musí nejprvé hlava úkolu
svého býti si vědoma.
Na sněmu 10. března 1863.
Jest to stará politická chyba Rakousk
nepředvídati nebezpečí budoucí
vyhýbati se vždy jenom tomu, které v tu chvíl
už právě hrozí . ..
»Národní Listy« 26. října 1865.
Rakousko budiž tedy volným však jed
notným spolkem náležejících k němu krá
lovství a zemí, Rakousko budiž státem
federačním —.
»Hlas« 1. ledna 1862.
Federalistická politika nemá
jiného cíle než solidárnost všech národů r
kouských.
Klein
Schrottův
Hlas
Rakousko
9
article
»Hlas« 3. června 1863.
Hlas
10
article
Má-li však Rakousko býti, mus
býti úplně samostatným, musí býti vý
hradně svým. Buď mohutné a samostatné Ra-
kousko, v rovnováze s německou a ruskou říší
anebo vedle říše velkoněmecké říše vel ko-
slovanská — jiného nezbývá národu če-
tářství je předčasna. Reforma notariátu bude se mít
na paměti a svým časem bude podána příslušná
předloha
— na Klofáčův po nevysvětleném smrtelném po-
ranění Jos. Procházky z Těšic, že vyšetřovány trestně
všecky podezřelé okolnosti, ale nevypátralo se nie
podstatného a protož není proč nabádati úřady k
svědomitějšímu konání povinností;
— na Scheicherův, předloží-li jednou poslaneck
sněmovně osnovu zákona o knihovním dělení kata-
strálních parcel, již panská sněmovna přijala dne
29. března 1901, že usnešení panské sněmovny bylo
ohlášeno poslanecské a že tedy může předlobu pro-
jednati, aniž by bylo třeba nebo možna další a kce
vlády.
Sněmovna rokovala o pilném návrhu Schuh-
meierově.
Posl. Schuhmeier odůvodňuje pilnost svého ná-
vrhu prohlašuje, že byl podán, aby sněmovna pro-
testovala proti povrchnosti, jak ministr zemské obrany
odpovídá na všechny dotazy po týrání vojáků.
Přípis ministerstva vojenství, na nějž se ministr
hr. Welsersheim odvolával, je plný nepravd. Stěžuje
si, že vojenská správa ignoruje případy týrání vo-
jáků, přednesené sociálně demokratickými poslanci a
časopisy. Vojenská správa jedná nesvědomitě a ne-
dbale. Lidové zastupitelstvo jest povinno vystoupiti
rázně proti tomu. Mluvě o případu Hanglerově praví.
že ani on ani posl. Völkl neučinili ani nejmenší
výlku lékařům v štyrsko-hradecké nemocnici.
Klofáčův
Posl
Schuhmeier
Völkl
Rakousko
Těšice
panská sněmovna
11
article
Nařkl nemocnickou správu z nedostatečné kon-
troly a špatného opatrování vojáků a může o tom
provésti důkaz pravdy. Naproti přípisu ministerstva
vojenství odvolává se na líčení Hanglerovy matky,
jež shledala syna pokryta starou špínou; nejen ruce,
ale i ústa byla znečistěna. (Výkřiky rozhořčení. Posl.
Malik: Hanba! Fuj! Posl. Eldersch: To jsou
prasata!) Rečník odvolává se ještě na jiné očité
svědky, že Hangler byl od operace až do příchodu
matky zanedbán. Lékařům nemá co vyčílat, ale oše-
třování bylo nedbalé, což i matka může stvrditi pří-
sahou. Kdyby rakouské civilní soudy vyšetřovaly
tak jak vojenské, byli by v káznicích samí nevinní
Odporuje tvrzení, že jeho návrh nelze provéstiz
příčin ústavních a žádá sněmovnu, by projevila sou-
hlas s pilností návrhu.
Hanglerův
Posl
Malik
12
article
Vládní zástupce gen. štábní lékař dr. ryt. Uriel
je přesvědčen, že personálu štyrskohradecké nemo
nice nelze činiti žádných výčitek. (Hlučný odpor.)
Ví, co si má mysliti o těžkých obžalobách, jež rozo
šiřeny dotazem a novinami. Výpovědi těžce zkoušené
matky jsou bludné; prostá žena není s to správně
posouditi poměry v nemocnici. Proti nim uvádí
zprávu nemocničního velitele, jenž požívá ve Štyr
ském Hradci největší vážnosti; ten nedopustil by ta
kovou zanedbanost své nemocnice. Přísežné výpovědi
zasluhují takové víry jako výpovědí Hanglerovy
matky. Na vojenských nemocnicích může si zaklá
dati nejen vojsko, alo také lidové zastupitelstve
(Hlučný odpor a výkřiky.) Líčí, co bylo před ope
rací, její odklad. Matka nebyla o ní vyrozuměna
protože to nadporučík Manz, jenž se často poptával
jak se Hanglerovi vede, opomenul, ač slíbil rodiče
vyrozuměti. (Výkřiky.) V nemocenské světnici byli
dva opatrovníci, Bosňák a Němec. Noční inspekce
byla třikrát kontrolována. Není pravda, že nemocný
byl pokryt nečistotou. Konče, chválil řečník štyrsko
hradeckou nemocnici a její správu ještě jednou.
doktor
Uriel
Hanglerův
Manz
Němec
13
article
Posl. Noske přimlouval se za pilnost návrhu
přál si, by zřídilo se forum, kde by se zkoumaly
případy týrání vojákův a pod. a podávaly sněmovné
příslušné zprávy. Bude-li návrh přijat, navrhne, aby
branný výbor hleděl si týrání vojáků a stesků na
špatné zacházení, vyžádal si prostřednictvím mini-
sterstva zemské obrany na ministerstvu vojenstv
příslušná akta a podal o nich zprávu sněmovně.
Poslanec Fresl uvedl celou řadu připadů týrání
vojáků, z nichž mnozí dopouštějí se samovraždy
Litoval, že na příslušné dotazy se neodpovídá a pro
hlašuje, že týrání vojáků musí přestati, pročež bude
hlasovati pro pilnost Schuhmeierova návrhu. (Po
chvala mezi českými radikály.)
Rokování uzavírá se.
Hlavní řečník (pro) poslanec Vělkl prohlašuje
že ho odpověď vládního zástupce neuspokojila. Čle
protokol Hanglerovy matky na důkaz, že Schuh-
mejerovo tvrzení je pravdivé.
Poslanec hrabě Sternberg (ve věcné opravěí
žádá, by se ošetřování nemocných zůstavilo ženám
Poslanec Schuhmeier ve svém doslovu prohlásil
že generál štábní lékař i ministerstvo vojenství jsou
falešně informováni. Protokolu nelze věřiti. Vojenské
šetření za mnoho nestojí, jak svědčí Pezzeův případ
v Inšpruku. Nabádá sněmovnu, aby hlasovala pro
pilnost a udělala přítrž vojenské zpupnosti
Při hlasování podáno pro pilnost 84, prot
ní 49 hlasů. Scházely 4 hlasy do 1/s většiny a proto
naloží se s návrhem dle jednacího řádu.
Při hlasování obořili se sociální demo-
kraté hlučnými výkřiky na posl. opata Treuin-
felsa, jenž hlasoval proti pilnosti.
Poslanec Schuhmeier volal: Křesťanstv
v kutně !
Posl. Rieger: Strhněte mu kříž!
Předseda nabádá pokřikovatele, aby dbali svo-
body hlasování a volal posl. Schuhmeiera a Seitze
pro jich výkřiky k pořádku.
Posl
Fresl
Schuhmeierův
Vělkl
Hanglerův
Schuh
Sternberg
Schuhmeier
Pezzův
Rieger
Seitz
14
article
Posl. Pernerstorfer opakoval několikrát
Baalův kněz! Baalův kněz!
Posl. Baernreither (předseda celního vý-
boru) žádal za 14denní prodloužení lhůty, do ktere
výbor má podat zprávu o Peschkově návrhu stran
dovozu srbského dobylka, což sněmovna povolila.
Posl. Schönerer (v dotazu k předsedovi
žádal, by cís. nařízení dle § 14. byla přikázána
z jiných výborů výboru ústavnímu, načež před-
seda odpověděl, že sděli tento dotaz výborovým
předsedům. (Brávo ! mezi Všeněmci.)
Posl. dr. Gessmann protestoval prudce, že
předseda, když posl. Berks učinil formálně návrh na
konec debaty, prohlásil, že mu nemůže již slovo
skému, jiného nezbývá národům slovanským
v Rakousku.
Rakousko jest politickou nutností.
Zásada ta vždy hlubší vpouští kořeny v pře-
svědčení národů rakouských a zejmen
slovanských, zásadu tuto za přikladem
nejčelnějších svých mužů uznává též národ
český . . .
»Hlas« 1. ledna 1862.
. . . někteří Němci zahraniční sobě přejí.
aby nesvorností rozpadla se říše
rakouská a nějaká čásť z ní, zejmena snad
Čechy, dostala se za kořist velřiše německé
Ve zprávě o kandidatuře v okresu
vimpersko-volyňském, 10. března 1862.
Kdyby však (jak ministerské noviny*) nám
vyhrožují) přišla doba, kde by Evropa ujala se
úkolu, aby Čechy zachovala, či vlastně
řečeno násilím podrobila říši německé,
tuť by ovšem nabyla platnosti alternativa: »Bud
mohutné a samostatné Rakousko o rovnováze
s německou a ruskou říší, neb vedle říše velko-
německé říše velkoslovanská!« A když
by alternativa rozhodla se konečně ve prospěch
Němců, přesvědčila by se Evropa, že vydobyla
Německu Čechy, avšak bez jediného
Čecha.
»Hlase 28. února 1862.
Nedovede-li se uchránit Rakousko, dovede
se uehrániti Evropa a bude-li se chtět
uchránit, nesmí připustit, aby země koruny české
připadly k Prusku.
Posl
Pernerstorfer
Baalův
Baernreither
Peschkův
doktor
Gessmann
Hlas
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
Evropa
Německo
Prusko
Schönerer
15
article
Musím upozornit, že nespočívá pro nás
žádný strašák v tom, že bychom mohli případ-
nouti ke Prusku. Víme velmi dobře, kdyby na
to došlo, že Evropa dá nám postavení takové,
*) »Donauzeitung« čís. 49. r. 1362.
uděliti. Zároveň protestoval rozhodně proti formě
(Ironické pokřiky Všeněmcův a sociálních demokratů)
v jaké to předseda učinil. Je prý to porušením jed-
nacího řádu.
Předseda ospravedlnil své jednání a za
hlučné pochvaly a potlesku prohlasil za neslušný
způsob, jakým posl. dr. Gessmann chtěl si vynutit
slovo. (Hlučná pochvala a potlesk; bouřný odpo-
mezi křesťanskými sociály.)
Posl. Procházka: Tak se s námi nesmí za
cházelil
Posl. Gessmann: To ne! (Velká vřava.)
Mnoho poslanců křesťansko-sociální strany hrn
se s křikem ku předsednické tribuně, mluví rozčileně
na předsedu a Ulukou pěstmi na předsednický stůl
(Velký hluk a ustavičné výkřiky. Prudká bádka mez
Gessmannem a Wolfem.)
Předseda zůstavuje soudu sněmovny, sluší
se, aby poslanec tloukl pěstí na předsednický stůl
(Hlučná pochvala a potlesk; opětný hluk a výkřiky.)
Celá sněmovna je svědkem. (Hlasy mezi křesťan
skými sociály: Vy jste spustil nejdřív zhruba. Posl
Prochaska: To si nedá nikdo líbiti! — Usta-
vičný hluk a výkřiky.)
Posl. Malik (v dotazu ku předsedovi branného
výboru) žádá, by výbor obíral se důkladně Hangle-
rovým případem.
Posl. S chrafí1 protestoval, že předseda nedo-
volil ho zapsati do seznamu řečníků, a ptal se ho
bude-li zachovávati jednací řád nestranně také na-
proti jeho straně, načež předseda odpověděl, že
chová se stejně ke všem stranám.
doktor
Gessmann
Posl
Procházka
Wolf
Usta
Malik
Prusko
Evropa
16
article
Posl. Seitz poukazoval za pochvaly sociálních
demokratů, Všeněmců a několika poslanců něm. lid
strany na svévoli křesťansko-sociální většiny v dolno
rakouském sněmu a ptal se předsedy, zdali drzou
domýšlivost křesťansko-sociální strany . . . (Hluk
mezi křesťanskými sociály a hlasy: Vy jste zcela
sprostý chlap!) . . . aby se jí věřilo více než roz-
hodnému prohlášení předsednickému, odmítne co
nejdůraznějí. (Pochvala mezi sociálními demokraty
hluk mezi křesťanskými sociály.)
Posl. Steiner ujímá se dolnorakouského mar-
šálka proti Seitzovi a ptá se předsedy, chce-li chrá-
niti křesťanské sociály před vrážkami, načež před-
seda odpovídá, že volává vždy ku pořádku pro
urážku poslance nebo strany.
Předseda ustanovuje příští schůzi na čtvr tek
9. března o 11. hod. dopol. s dnešním jedna-
cím pořadem.
Předseda immunitního výboru poslanec Sta-
rzyňski navrhuje, aby hotové zprávy výborové
daly se jednací pořad mezi 1. čtení Derschattova ná
vrhu a 2. čtení o rayonování řepy.
Posl. Pommer navrhl, aby zpráva živnosten
ského výboru o podomním obchodu dala se jako po-
slední odstavec na jednací pořad.
Oba návrhy byly přijaty a schůze skončena
6. hod. 15 min. več.
Posl
Seitz
Steiner
Derschattův
Pommer
17
article
V dnešní schůzi poslanecké sněmovny rozdány
tiskem zprávy celního výboru o celním
tarilu obecném a celním tarifním zá-
koně.
V obšírné zprávě o celním tarifu obecném praví
se, že celní tarif vzder své specialisaci vyžaduje
k svému doplnění zevrubného seznamu zboží, jeho
uveřejnění cestou nařízení vláda nejednou slíbila
Zpráva uvažuje nutnost jednak větší agrární ochrany.
jednak větší celní ochranu rakouského průmyslu na-
proti zmáhající se soutěži průmyslových států.
zejmena Německa a poznamenává, že výborové po-
rady týkaly se větší celní ochrany.
Po zevrubném vylíčení těchto porad dle jednolli
vých skupin konstatuje se — ač vývoz dospěl k ne-
změněnému přijetí celního tarifu — že jeho porady
měly velkou praktickou cenu, proto že shledalo již tu
že jeho přání při několika položkách v druhém čten
odstavených byla splněna německou obchodní smlu-
vou a dojdou možná platnosti také ve smluvách, jež
se ještě uzavrou.
Dále uvádějí se některá prohlážení vlády, jež pro-
jevila ochotu vyhověti přáním různých skupin. Tu
sluší vytknouti o 1.2 mill. K (naproti r. 1903) zvýšený
úvěr na povznešení lnářství, a chmelařství, mlékat
ství, zalesňování, chovu deobného dobytka a hedváb-
nictví, tarifní výhody pro len, provádění dobytčího
pojišťování v zemích, kde této organisace dosud není
Velmi zevrubně uvažují se zajmy domácího Inář
ství a žádají různá opatření s různých stran k zlepšení
jeho stavu.
Německo
poslanecký sněmovna
18
article
Vláda prohlásila: 1. že ministerstvo orby usta
noví k podpoře lnářství odborné konsulenty, 2. tarifn
výhody pro cizí, zvlášť ruský len, spočívaje ponz
na převzetí nákladních sazeb, tvořících se na cizíe
routach, na rakouské trati a nemění leda odbytné po-
měry. Vláda jest ochotna učiniti příměřená opatřen
při dopravě tuzemského Inu.
Vláda prohlašuje dále, že hodlá vyjednávat
celní a velerinářské smlouvě pro balkánské státy
resp. vyjednávání te ukončiti, až bude dostatečná
záruka ve smlouvě s Německem v příčině našeh
vývozu dobytka do Německa. Na výsledku tohoto
vyjednávání bude záviseti — jak se samo sebou
rozumí — rozsah a obsah výhod, jež se povolí bal-
kánským státům při jejich vývozu dobytka do rak.
uher celního území, pokud vůbec je přípustný.
Při povolování pohraničných výhod bude dbáno
budoucně vůbec na úlevy jen pro obchod, jenž se
odbude v pohraničném pásmu.
Vláda pomýšlí na revisi tarifů státních dráh pro
vývoz zemědělských výrobků a bude hleděti dle
možnosti vyrovnati soutěž rakouské a uherské pro-
dukce tam, kde se zjeví, zejmena tím, že výhody
přizpůsobi se těm, jež platí při vývozu z Uher na
státních drahách uherských. Podobně bude se půso-
biti na dráhy soukromé.
Konečně týkají se projevená přání usnadnění
úvěru u banky rakousko uherské a stejného veteri-
nárně-politického řízení s tuzemskými zvířaty jako
s cizozemskými a tarifů pro vepřový dobytek.
jakého jsme hodni a jakého země koruny české
v takových okolnostech zaujímati budou po-
volány.
Německo
Uhry
19
article
Na sněmu 7. prosince 1866.
Ještě nevkročili jsme v zaslíbenou nám
vlast úplné svobody a samostatnosti národní.
ještě přebýváme na poušti, ještě mnohý a tuhý
očekává nás boj, jenž ale nebude rozhodnuí
silou hmolnou, a lebrž duševní a mr a v ní
V Borové 19. srpna 1862.
(A proto), jen kde síla duševní
rozum, tam také jest vítězství, síla hmolná
nie nevyřídí, a byť i na čas, pojde přece . .
Jen nerozum spoléhati se může na tělesnou, na
hmolnou sílu, kterou každý okamžik zničiti,
umrtviti může.
20
article
»Hlas« 29. března 1862.
I zvítězíme, neb že bychom žili co
brav ovci na jstkách jen tak z milosti lecja-
kých nenasytů na tak dlouho, až nabudou sily
a chuti spolknouti a strávit nás, nechceme ra-
ději žíti, chceme raději zahynouti v tu chvíli,
proto že tato je pevná vůle naš e, zví-
tězíme a musíme zvítězit.
V Žebráce, 29. června 1870.
Nechť jakkoliv různé jsou a nezávislé, na
sobě zájmy rozličných zemi a království rakou-
ských, jež Slované s jinými národy společně
obývají: za rovné všem právo ná-
rodní Čech, Moravan, Slezák, Slovák, Polák,
Rusín, Slovinec, Srb, Horvát co jeden m už
vždy svorně stůjmež!
»Hlas« 1. ledna 1862.
A jako Říman dospěl druhdy v starém
světě k tomu, že s hrdostí kráčel celým světem
a všude hrdě mohl zvolati: »Jsem Říman !«.
tak nechť v novém světě dospěje Slov an
k tomu, aby s týmž pocitem mohl všude hlá-
ati: »Jsem Slovanl«
Při banketu v Praze, 17. května 1868.
Hlas
Slovan
Slezák
Slovák
Polák
Rusín
Srb
Horvát
Říman
Žebrák
Praha
rodný Čechy
Moravan
21
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 3. března.
V immunitním výboru v záležitosti Penížek
contra Sternberg navrhoval posl. Choc, aby bylo
zjištěno, byla-li novinová kritika Penížkova o řeči
hr. Sternberga ze dne 15. m. m. bezprostřední pří-
činou, že Sternberg dal Penížkovi políček. Žádal, by
v záležitosti té byl hr. Sternberg vyslechnut.
Předseda posl. Starzyňski prohlásil, že ná-
vrhem tím vlastně reasumuje se usnesení předešlé
schůze, že Sternberg vyslechnut býti nemá.
Mluvilo několik členů výboru pro odmítnuti
Chocova návrhu. Propadl také proti jedinému hlasu
bukovinského poslance Strauchera a ref. Chocovi
uloženo, aby do týdne podal zprávu.
Vláda v rozpočtové komisi.
Ve Vídni, 2. března.
Ve výboru nejdůležitějším, přes to, že na-
lezá se týž teprve na počátku svých prací, již
nyní dost zajímavé dějí se věci. Především sluší
konstatovati zjevnou podrážděnost p. t. zástupeův
lídu, bez rozdílu stran, naproti vládě. Úkaz,
který pozorovati lze z pravidla, když chýlí se
panství aktuálního kabinetu ke konci a když
zjevno, že blíží se katastrofa. Na jedné straně
bojovnost, na druhé resignace. Řeči ministrův
znějí tak měkce, jako před loučením, jako slova
toho, jemuž nejde již o to, aby zjednal průchod
mínění svému, nýbrž aby zabezpečil si mezi těmi
již zůstanou, dobrou památku.
Choc
Penížkův
Sternberg
Penížek
Straucher
Vídeň
Sternberg
22
article
Visí cosi ve vzduchu, nikdo sice neví,
v jaké konkretní formě snese se to dolů do
realného světa, ale obecně má se za to, že
blíží se doba, kdy baron Gautsch rozejde se
s pány, jež převzal dědictvím od dra. Körbra
a že pokusí se nahraditi vládu úřadnickon opě
kabinetem parlamentním. Tím dají se vysvětli
tak mnohé události a episody i řeči, jež zdály
se býti nevysvětlitelnými, jež ale v rámci věc
příštích mají své místo a jež sluší pokládati za
předzvěsti změn, jež asi v nedlouhé době na-
stanou.
Na místě druhém projednávána v rozpo-
čtové komisi položka, týkající se přístavních
staveb v Terstu a položka tato byla přes odpo
zástupcův vládních odstavena na tu dobu, až
vláda předloží materiál ku posouzení věci té
až komise neb deputace její na místě a na
vlastní oči o stavu věci se přesvědčí.
Gautsch
Terst
23
article
Již to byla velmi citelná porážka vlády,
která ale stupňována byla přijetím návrhu po-
slance dra. Gorkého, aby Lloydova subvence
pro linii východoafrickou snížena byla již pro
druhou polovinu tohoto roku o obnos 360 000
korun.
V rozpočtu, přesahujícím daleko milliardu
korun, není to sice obnos veliký, ale škrtnut
jeho je více než symptomatické a právě v ny-
nější době. Soukromě sice o přítrž ujišťoval
němečtí a polšti členové rozpočtového výboru,
že není rozhodnutí výboru v této věci namířeno
osobně proti ministru Callovi, však týž velmi
dobře odpověděl, že by mu bylo příjemnější
poněkud méně lásky, za to ale nezkrácená pů-
vodní položka, neboť neví, co prý si nyní
s Lloydem počne, s nímž ohledně východo-
africké linie uzavřel pevnou smlouvu. Poslanec
Steinwender dobře namítl, že smlouva uzavřena
byla na základě § 14., že k její platnosti je
nezbytné dodatečné schválení parlamentu ato
že správa Lloydu měla vědět. Byl by to také
divný pořádek, aby zákonodárný sbor byl nucen
všechno schváliti, co byla vláda v době ex lex
provedla.
Gorký
Lloydův
Call
Lloyd
Steinwender
24
article
Zajímavo je též, že návrh na škrtnutí vyšel
ze vždy věrného a ku povolování peněz vždy
ochotného polského kola. I to je důkazem, že
v dobře zpravených kruzích poslanců za Halič
již se tuší a snad více než tuší, že sláva ny-
nějšího kabinetu, pokud jeho ressortních mi-
nistrů se týče, chýli se ke konci. A právě v tom
vězí význam události v rozpočtové komisi.
V době nynější, kdy na všech stranách
plnými ústy káže se nezbytnost stupňované péče
o rozkvět hospodářský, je nad míru zajímavé
hospodářství Lloydu, jemuž přináleží hlavní úkol
v obchodní politice tohoto státu a zejmena v pře-
důležité otázce exportní.
V debatě o tomto ústavě, jemuž stát vy-
plácí pravidelnou roční dotaci vyšší 5 m il-
lionů korun, jenž kromě toho shrábne rok
za rokem 1,440.000 korun jako podporu na lini
východoafriekou, odhaleny byly věci přímo ne-
uvěřitelné, z nichž patrno, kdo vedle »výtečných«
rakouských konsulů byl toho příčinou, že tato
říše tak snadno a hravě a v době tak krátké
byla vytlačena z Levanty, kde domnívala se míti
posici skálopevnou. Když tak se za podpory
dozorčí instance vídeňské hospo-
daří se státní dotací, jak uvedli posl.
Ryba, d'Elvert, Steinwender a Dobernigg, pak
ovšem nelze diviti se, že zahraničný obchod této
říše rok za rokem klesá.
Jest faktum, že cena zboží, Lloydem do
pravovaná, je menší než státní dolace lloydová,
a že na zboží dopravené na linii východoafrické
— je to po většině cement — připlácí stát n
metrický cent 30 korun, kdežto zboží to má
cenu sotva 4 koruny ! To přece nepoměr hrozný.
Však všechno to, jak již řečeno, mizí před
politickým významem episod v roz-
počtovém výboru. Dle všeho se v ressortních
ministerstvech — připozdívá.
Lloyd
Elvert
Steinwender
Dobernigg
Halič
25
article
O nynějších politických poměrech,
O nynějších politických poměrech,
(Poslanec dr. Herold
ve schůzi »Polítického spolku pro
okres král.-vinohradský«.)
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Dne 1. t. m. konala se v úhledné, velké
dvoraně „Národního domu“ v Nuslích členská
schůze „Politického spolku pro okres vinohrad-
ský“. Byla přečetně navštívena občanstvem nu-
selským a vršovickým; celý sál byl naplněn
účastníky, a dostavili se také četní členové
obecního a okresního zastupitelstva vinohrad-
ského, členové městské rady z Král. Vinohradů,
z Nusli se starostou p. Veselíkem, z Vršovie se
starostou p. Bedř. Heroldem, z Krče se starostou
p. Varhoutem, z Braníka atd.
Posl. dr. Josef Herold, ač churav, proslovil
obšírnou řeč o nynější politické si-
tuaci a věnoval hlavní pozornost dvěma událo-
stem: dělnosti říšské rady, která po dlouhé době
zase normálně funguje a následkům nedávných
voleb do říšského sněmu uherského.
Dr. Körber sledoval taktiku vyhladovění če-
ské obstrukce, nikoli násilného přemáhání jí.
Pomoci výkonné správy státní způsoboval lidu
našemu škody v oboru kulturním, hospodářském,
sociálním i práva jazykového. Celá řada spor-
ných otázek mezi námi a Němci rozhodována
byla na prospěch Němců i tam, kde právo bylo
nepopíratelně a zřejmě na straně naší. Pod zá-
minkou české obstrukce, nechávala vláda dra.
Körbra bez vyřízení celou řadr nalehavých,
samozřejmých hospodářských potřeb našeho
Přese všecky tyto škody, které systém dra.
Körbra národu českému ve všech směrech způ-
sobil, však přece nebyla žádná moc dosti silná,
aby zmařila důkaz, že česká obstrukce dovede
znemožniti práci parlamentní stejně
jako německá.
doktor
Herold
Král
Veselík
Posl
Josef Herold
Körber
Němec
Nusle
Krč
Braník
Polítický spolek pro okres král
národní dom
spolek pro okres vinohrad
26
article
Nyní můžeme s uspokojením říci, že česká
obstrukce nebyla poražena a že — byť nedo-
sáhla rázem celého konečného cíle svého —
vítěznou byla potud, pokud přivodila pád mini-
sterského předsedy dra. Körbra. (Souhlas.)
Po něm přišel baron Gautsch, a tu vynořil
se otázka, má-li se v obstrukci české pokračo-
vati nebo zvoliti taktika jiná. Rozhodnutí posel-
stva českého nezpůsobil baron Gautsch svou
osobou nebo sliby, že bude spravedlivý a ne-
stranný, nýbrž vlastní úvaha poslanců o tom,
který prostředek taktický je nyní vydatnější pro
jejich politické snahy.
Pravda je najisto, že k uskutečnění svého
velikého programu dospějeme tehdy, když z-
skáme tolik politické moci, kolik jí ku provedení
jeho jest potřebí. Jakým způsobem si tato síla
zjedná platnosti, zda jednou tím, že odráží,
jindy že poráží a opět jindy že proráží, to jest
otázka jiná.
Gautsch
27
article
Úvaha, hesly neovládaná, že třeba jest po-
užiti příležitosti, která českým poslancům dává
možnost, aby rozmnožili politickou moc českého
národa, byla jednou z pohnutek, jež vedly k roz-
hodnutí, že se na ten čas česká obstrukce znova
zahajovati nemá.
Jest nevyhnutelně třeba, by zástupcové ná-
roda českého získali si ve státě postavení takové,
by kdykoli mohli zmařiti velkoněmecké snahy,
od dřívějška, i nyní a i nadále směřující ku při-
poutání této monarchie k Německu zřízením no-
vého státoprávního poměru s ním.
V takové politické době by zajisté politika
národa českého nevystačila s passivní pouze čin-
ností, jež dána jest obstrukcí. Proto mnozí po-
slanci čeští, kteří by snad rádi byli ještě dále
pokračovali v obstrukci, a kterým změna mini-
sterstva nebyla by sama o sobě dostatečným dů-
vodem ke změně taktiky, přece jen zahájili nyní
taktiku jinou.
Ze všecky ty předpoklady, které v úvahu
brali poslanci čeští, lichými nebyly, toho do-
kladem jsou poměry, jež se utvořily v Uhrách
po nedávných volbách do říšského sněmu uher-
ského.
Německo
Uhry
28
article
Krise uherská působí sílně na tuto polovinu
říše. Očekávání, že za někotik let dojde k roz-
luce, vzbudilo zde u t. zv. starorakouských poli-
tiků hnutí, které volá všecky ostatní de boje
proti Uhrám. Vedle nich zase Všeněmci poklá-
dají tuto chvíli za vhodnou příložitost, aby po
úplném osamostatnění Uher byla Cislajtanie při-
členěna politicky i hospodářsky k Německu.
A jsou mnozí politikové, kteří počítají na mož-
nost, že vítězství strany neodvislosti v Uhrách
posilní velkoněmecké hnutí v této polovině říše-
U nás v Čechách jsov někteří, již s uspokojením
uvítali vítězství Košutovo, poněvadž se domní-
vají, že ve chvíli, kdy se budou musit učiniti
Uhrům koncesse, dojde ke konečnému vyrov-
nání s národem českým z přirozeného důsledku
oněch koncessí. K této domněnce zavdal přičinu
sám Košut tím, že veřejně prohlásil, že si přeje,
by Rakousko upravene bylo na základech fede-
rativních.
Kdo však nedává na sebe působiti žádným
zevním vlivům náladovým, je si zajisté vědom
toho, že vývoj záležitostí uherských je takový,
že nám Čechům prozatím ani nepřísluší připo-
jiti se ke stanovisku starorakouskému a jiti
s jeho hlasateli do boje proti Uhrám, ani ne-
přísluší nám projevovati radost z vítězství spo-
jené opposice uherské a mysliti, že vítězstvíto
nám zjednalo přátele, kteří nám pomohou.
Uher
Cislajtanie
Košutův
Čecho
Uhry
Německo
Čechy
Uher
Rakousko
29
article
Rovněž bylo by chybou, domnívati se, že
vítězstvím uherské opposice již padl dualismus.
Tedy: vítězství spojené opposice v Uhrách ne-
znamená zároveň vítězství federativní myšlenky
v Cislajtanii.
Z tohoto hledíska vycházejíce, nemůžeme
tedy než přičiňovati se, by rozřešení krise
uherské neprovedlo se na novou naši újmu.
Poněvadž za tím účelem potřebujeme síly a
moci, jest všeobecnou povinností všech zástupeů
národa českého tak jednati, by se síla ta ve
sboru delegace české shromažďovala, tak, aby
poslanci čeští mohli v rozhodném okamžíku co
nejúčinněji zasáhnouti do řešení krise a zakro-
čiti na prospěch dobré věci české.
Ted
Uhry
30
article
Nyní vyřizuje parlament vídeňský své
běžné záležitosti nebo předlohy, které byly po-
dány na základě požadavků, vyšlých z občan-
stva. Avšak den za dnem blíží se chvíle, ve které
vláda Gautschova bude musit vystoupiti ze své
dosavadní reservy, a kdy bude událostmi při-
nucena přiznati barvu. A od toho, jakou barvu
přizná, záviseti bude namnoze další vývoj poli-
tických události. Dokáže-li vláda skutky, že se
do opravdy vymanila z nedovoleného, nemrav-
ného područí německého veta, a že chce a do-
vede zjednati národu českému právo a spravedl-
nest, jakož i že pokládá národ český za stejně
cenného součinitole, jehož je této říši nezbytně
třeba, aby se udržela při své suverenitě: pak
se možná poměry vyvinou tak, že česť a pro-
spěch národa našeho dovoli, aby poslanci čeští
věnovali svoje úsilí především hospodářskémua
kulturnímu povznesení národa českého a tím
i státu. Jestliže však vláda bar. Gautsche ne-
dovede konati spravedlnost k našemu národu,
bude-li ze strachu před Němci vlažnou a neroz-
hednou ku právům českým, pak bude vláda ny-
nější brzy náležeti historii jako vyřízená epi-
soda. (Hlučný souhlas.) To třeba míti na mysli,
a při tom dlužno klásti váhu na to, že poslanei
čeští nemohou připustiti, aby přes to, co celý
národ pokládá za své právo a za věc spravedl-
nosti pro sebe, se přecházelo stále jen a pouze
ku potřebám státu. (Výborně!)
Příležitost ku posouzení nynější vlády
snad brzy se naskytne. Vláda totiž bude záhy
postavena před otázku svolání sněmu královstv
českého; tím také Němci budou postaveni před
otázku, jak se srovnají se svou dosavadní ob-
strukcí na sněmě zemské. Že jejich obstrukee
na sněmě byla lehkomyslná, o tom není po-
chybnosti, a že nebyla odůvodněna, vědí oni
sami nejlépe. Nyní však jednati se bude o to
Gautschův
Gautsch
Němec