Periodikum ALTO Viewer

1

4. března 1905.

2

Císlo 63.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 8.

5 article

jak se vláda bar. Gautsche zachová ke sněmu království českého. Není na nás, abychom ně- meckou obstrukci na sněmě čímkoli vykupovali, ale na vládě jest, aby zjednala dělnost českého sněmu. Mluví se o sblížení česko-německém, snad touha po úpravě nynějšího poměru česko- německého vyvěrá na některých místech na obou stranách; dala by se vysvětliti délkou ny nějšího mnohaletého zápasu. Války končí bud porážkou jedné strany, které pak strana vítězná diktuje podmínky míru, nebo se konečně pře- stane na úsudku, že obě válčící strany jsou stejně silné, že česť zbraní byla zachována, a uzavře se mír, částečně vyhovující oběma. Ve sporu česko-německém na smír, kterým bychom my Čechové mohli býti pokládání za po-ažené, a za který bychom měli platit vá- lečnou kontribuci svému politickému odpůrci, není ani pomyšlení, už proto ne, že nejsme pře moženi a že popíráme, že by se Němcům poda- řílo nás přemoci. Na smír, při kterém by dobrovolná dohoda mezi oběma národy dbala stejně prospěchu obou národů, na základě zásady stejného práva a úplné rovnosti obou, bylo by možno přistou- piti, avšak vysloviti se o něm, bylo by možno jen tehda, když by dříve byly známy veškere jeho podmínky, a když by bylo možno, poznat a určiti jeho dosah. Ale již nyní víme na jisto, že dvě zásady po- rušeny býti nesmějí: zásada jednotya historické nedílnosti království českého a jeho spojitosti s ostat- ními zeměmi koruny české, a zá- sada úplné rovnosti obou jazyků zemských, s tím, že při řešen všeho nesmi rozhodovati moe, nýbrž jedině právo. (Výborně!) Hlas: A co krajské zřízení?

Gautsch Čecho Němec

6 article

Posl. dr. Herold vyložil myšlenku krajského zřízení a stanovisko české i německé při ní velmi obšírně a podrobně, zejmena dovodiv, že celá otázka byla by valně zjednodušena, kdyby dříve byla trvale vyřízena otázka jazyková pevně zakotvena byla zásada, že oba jazyky zemské jsou rovnoprávny a že každý občan musí u každého úřadu v celé zemi dojíti svého práva a vyřízení svého podání jazykem svým. Česká politika dospěla k metě, při které je třeba obzvláštní opatrnosti a obezřelosti. Zvý- šená opatrnost namnoze nedovoluje, aby se před každým otvírala kniha, v níž projektovány jsou cesty budoucího postupu taktického. Takové doby jsou pro činné politiky nej- horší, zejmena pro poslance české, kteří jsou si vědomi toho, že nynější boj politický trvá již skoro 40 let a od lidu již tolikrát žádal strpení. Právě v takové době je třeba, by bez roz- dílu každý poslanec českého národa uvědomi si, že poměry, za kterých mandátu se mu do- stalo, jsou již odčiněny poměry novějšími. Proto třeba jest dohody mezi všemi poslane českými, o kterou se zasazujeme; a jest naděj- že aspoň ne říšské radě bude jí dosažene. A jest také naděje, že zdravý úsudek lidu českého ne bude hledati sílu v řinčivých frásích nejradi- kálnějšího zrna, nýbrž že voličstvo české vlastní úvahou dovede posouditi, co je dobré a c špatné, a že porozumí také mluvě poněkud stlumené.

Posl doktor Herold

7 article

Říká se leckdy, že národ má takové po- slance, jaké zasluhuje. Ale nemenším právem lz říci, že poslanci provádějí takovou politiku jaká je úměrná s politickou úrovní lidu. (vý berně!) Jestliže národ náš dovede se seřaditi pro jeden postup a dovede-li se sraziti pro společný boj, pak nejlépe dokáže výši svého politického vzdělání, a pak dostane se na cestu k zaslouže- nému úspěchu. Tomu srdečné „Na zdar!“ (Na zdar! Výborně! Bouřlivý, dlouhotrvající po- ilesk.) Městský radní z Nuslí pan Žentl učinil pak tento proj ov Vzdáváme poslanci svému, dru. Heroldovi dík za to, že přes churavost svoji se v naší schůzi podjal úkolu, zanájiti rozhovor o poli- tické sítuaci. Zároveň vyslovujeme úplnou a neobmezenou důvěru české delegaci a souhlas s taktikou její, kojíce se nadějí, že i nadále se stejným úsilím jako dosud pracovati bude k dosažení cílů našeho národa, a že, nevzdá- vajíc se programu státoprávníno, nejprve o do sažení plné zákonné rovnosti jazyka českého s bude zasazovati. (Výborně!) Ředitel městského úřadu ve Vršovicíchp Václav Řezníček vyslovil plný souhlas s výkla- dem posl. dra. Herolda, vytýkal, že při morav- ských smiřovačkách nebyla dříve, než byly za- hajeny, sjednána dohoda zástupců všech zem českých, načež učinil dotaz, týkající se příštího zasedání sněmu království českého a jeho děl- nesti vzhledem ku politice české.

Žentl Řezníček Herold Nusle

8 article

Ve druhé části vývodů svých dokázal řečník nemožnost stran výhradně stavovských a do- dil, jak zhoubné následky by tříštění takové mělo. Na konec odsoudil za hlučnéno souhlasu shromáždění nejostřejším způsobem počínání strany realistické, zejmena její hájení známého výroku, že český jazyk spisovný je mrtvý, žádal, aby snahy strany realistické byly dů- sledně potírány. Po vyčerpání rozpravy politické bylo hlaso- váno o resoluci, měst. radním p. Žentlem navržené. Projev ten byl jednomyslně přijat, jak opačnou zkouškou zjištěno. Druhá čásť schůze věnována byla rozpravě o otázkách domácích a běžných. Živnostník p. Fořt učinil řadu dotazů o re- gulaci Botiče, o projektu spojení Prahy s při- lehlými obcemi, o nouzové akci vzhledem k škodám, jež utrpělo živnostnictvo atd. Posl. dr. Herold zodpověděl všechny do- tazy k úplné spokojenosti účastníků. Schůze byla pak za nejlepší nálady skončena.

Posl doktor Herold Botič Praha

9 article

Politické zprávy domáci. V Praze, 3. března. (Parlamentn práce a zemské sněmy.) Parlamentn zpravodaj krakovského »Czasu« pochybuje, že rozpočtová komise projedná letošní rozpočet do velikonočních svátků, i když položky rázu poli- tického zatím poodloží a projedná je později společně, aby se neopakovaly dlouhé debaty politické. Kolem 15. dubna sněmovna se rozejde na velikonoční prázdniny, jež potrvají až do po- čátku května, tak že zpráva o rozpočtu může býti výborem připravena teprve v prvé polovině května. Zamýšlelo se prý prohlásiti rozpočtový výbor za stálý, aby po Velikonocích mohly za- sedati zemské sněmy. Ale od té myšlenky upu- štěno, poněvadž v době velkonočních prázdnin budou svolány jen některé zemské sněmy a sice jen na několik dní. Pokud se týče sněmu královstv českého, nestalo se dosud nija ké rozhodnutí. Nejisté poměry v Uhrách ne- dopouštějí vůbec, aby se pracovní program říšské rady stanovil na delší dobu. Neví se totiž, kdy říšské radě nastane povinnost zabý- vati se uherským vyrovnáním, obchodními smlou- vami a jaký osud stihne autonomní celní tarií. Tento tarif jest ve výboru hotov a tvrdí s o něm, že by po připadě stačil i proti Uhrám, kdyby mělo dojíti na celní rozluku. Vše to zá- visí od rozřešení uherské krise a teprve a bude zase v Uhrách jasno, bude možno i v Ra- kousku stanoviti program parlamentních prací V Praze, 3. března. (Uherská kri se.

Praha Uhry

10 article

Panovník se rozhodl, že vyslechne dříve míněn šestnácti uherských státníků, než se rozhodne pro ten neb onen návrh na rozřešení ministerské krise. Slyšení započnou v sobotu a přijati budou tři státníci. Následující slyšení bude až v úterý a tak i dále s přeslávkami. Prve než budou vyslechnuti všichni Tiszou doporučení uheršt politikové, minou dvě neděle, takže do té doby o rozřešení uherské krise nemůže býti řeči Poněvadž uherská sněmovna jest odročena do 8. března a do toho dne nebude ještě nového zodpovědného kabinetu, bude nutno sněmovnu opět odročiti. Stane se to asi po prvých dvou schůzich, v nichž se schválí poslanecké man- dáty a zvoli se potřebné ještě sněmovní výbory Není dosud rozhodnuto, odročí-li se sněmovna opět sama, aneb bude odročena královským re- skriptem, v kterémžto případě by poslancům byla vzata možnost, žádati za svolání sněmu v době odročení. Vynikající maďarský publicista Gusta Beksics, jenž byl liberálním poslancem, ale při lednových volbách propadl, uveřejnil právě úvahu o státoprávním obsahu vy rovnání z r. 1867, v níž dovozuje, že spo- lečné orgány pro otázky vnější politiky a vo- jenství byly vytvořeny teprve vyrovnáním zr. 1867. Ale i dílo Deákovo mluví přímo o uher- ských zahraničních záležitostech a neobsahuje ničeho, co by překáželo zavedení maďarského velení a uherských odznaků v uherském vojsku.

Gusta Beksics Deákův královský rescriptum

11 article

»Na půdě dualismu — píše Beksics — mohou všechny naše snaby dojíti platnosti nejen na poli hospodářském, nýbrž také naše požadavky ve vnější politice a v oboru vojenství, aniž by se tím překročil rámec vyrovnání. V díle De- ákově není nijakého opatření jen pro ten případ. kdyby se společné orgány zrušily a zřídily se nové, samostatné orgány uherské. Z rámce vy- rovnání z roku 1867 vykročuje pouze s amo- statná uherská správa vnějších věcí a sa- mostatná uherská armáda, jež jsou poža- davkem roku 1848. Poněvadž Uhersko r. 1867 vyrovnání neuzavřelo s Rakouskem, nýbrž s krá- lem, bylo by možno přejíti v dorozumění mezi králem a národem také k osobní unii.« V Praze, 2. března. (Návrh na zten- čení společného vojska.) Liberecký orgán Pradův, »Deutsche Volks-Zige, uveřejňuje návrh »vážného politika«, jehož účelem jest vy- hověti uherským požadavkům v oboru vojenském a zároveň také vyhověti zájmům rakouským. V parlamentních kruzích vznikl prý plán, abys společné vojsko ztenčilo na jednu třetinu dosa- vadního stavu a při této zbylé jedné třetině, aby zůstaly dosavadní společně instituce, jako generáln štáb, technické ústavy atd. Druhé dvě třetiny mají se poměrně rozděliti mezi rakouskou zem- skou obranu a uherské honvédstvo. Tím by uher ské požadavky, týkající se maďarského velení uherských praporů a emblemů, došly z velike části uskutečnění a rozmnožené honvédstvo stalc by se skutečným uherským vojskem. Druhý ná- sledek by byl, že by se výdaje na společnou armádu značně zmenšily a tím by se opět vy- hovélo přáním Rakouska. Slibené již přidělení dělostřelectva honvédům, mohlo by se doplniti i jinými technickými sbory.

Pradův Rakousko Praha Deutsche Volk Zige

12 article

Nevíme, je-li to myšlenka Pradova, nek i jiných členů německé lidové strany. Pochy- bujeme však, že by vyhověla požadavkům madar ským. Když už řezat, tedy na dobro a nep třetinách, jak navrhuje liberecký list. V Praze, 2. března. (Hr. D zie du s zy- cki o polské politice.) »Kur. Warsz. uveřejňuje rozmluvu s předsedou polského kola hr. Voj. Dzieduszyckým o politice rakou- ských Poláků. Nesprávno jest prý tvrzení. jakoby Halič tvořila zvláštní stát v Rakousku Samospráva Haliče jest dosud dosti omezena Jen šetření polského jazyka a polské kultury dodává Haliči rázu polsky národního. Dle toho se také chová polské kolo. Nepřestává se do- máhati rozšíření zemské samosprávy, ale vidoue. že nelze všeho dosíci rázem, postavilo se na stanovisko: dokud národní práva haličských Poláků se uznávají, Poláci budou úsilně praco- vati ve prospěch moci a rozvoje státu, nedd- stupujíce ovšem od svých zásadních požadavků Stojíce na takovém stanovisku Poláci zjednali si bez hlučných a okázalých výstupů na říšské radě význačného postavení, takže všechny strany a všechny vlády jsou nuceny s nimi počitati.

Poch Polák Praha Hradec Halič Rakousko

13 article

Konajíce služby státu Poláci mohou navzájem získati leckterou výhodu pro Halič. Při tom řídí se zásadou, že domáhati se sluší vždy jen toho, co jest v daný okamžik možno. Nikdy se netají svou láskou k vlastním tradicím histori- ckým a také nikdo v Rakousku na nich ne- žádá, aby se zříkali své minulosti. Ovšem obě strany mají stále na paměti, že v politice možno přihlížeti pouze k reálným, navzájem činěným úsluhám a na výhody, vyplývající ze situace. Z Vídně, 1. března. (Schválený ha- ličský zákon.) Osnova zákona, na níž se usnesl haličský sněm a kterou se v Haliči za- vádějí rentové statky, byla rozhodnutím ze dne 17. února panovníkem schválena. Ze Lvova, 1. března. (O becní volby.) Včera se tu konaly doplňovací volby do sboru obecních starších. Voli se 53 členů. Účastenstv při volbě bylo veliké, neboť odevzdáno 7668 lístků. Skrutinium bude však trvati delší dobu, poněvadž bylo 20 kandidátních listin a žádná nedosáhla naprosté většiny. Nejvíce hlasů (2653) odevzdáno na program »strany měšťanské«, podporované časopisy »Dzien. Polským«, »Giaz- Narodowou« a »Przegladem«; strana demokra- tická (»Kur. Lwow.«) má 2164 hlasy; Vše- poláci (»Stowo Pol.«) 543; ruských kandidát- ních listin odevzdáno 452; ostatní hlasy nále- žejí různým menším stavovským a konfessio nálním stranám.

Halič Rakousko Vídeň Lvov Stowo Pola

14 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. března. Reformy v Rusku. Dne 28. února dán carský reskript k hra běti Alexěji Pavloviči Ignatěvu, členu státn rady, a zní takto: Hrabě Alexěji Pavloviči. Úkazem, daným 12. (25.) prosince 1904 vládnoucímu senátu velel jsem mimo jiné přehlednouti zá- konná ustanovení kochraně stát- ního pořádku. Nyní komitét ministrů učinii mi rozklad o nevyhnutelnosti, aby sestavena byl za tím účelem zvláštní rada. I vzkládám na Vás předsednictví řečené rady, jejíž členy spolu s tímto jmenuji. Co se týká zástupeů ministerstev vnitra, spravedlnosti a j. v této radě doporučuji Vám, abyste se dorozuměl s ministry těchto oborů, jakož i o tom, které osoby ještě mají do rady býti povolány, aby ji byly na pro- spěch svými vědomostmi. V případě potřeby obracejte se v otázkách této rady bezprostředně na mne-

Pavlovič Ignatěv Pavlovič Praha Rusko ministerstvo vnitro

15 article

Britský rozpočet námořní. Rozpočet námořnictví na r. 1905 byl právě předložen parlamentu. Vykazuje náklad 33,389.000 liber šterlinků proti 36,889.000 lib šterl. v roce loňském. Personál námořnický by zmenšen o 2100 mužů. Pro lodstvo žádaj se tentokrát dvoje druhy torpédoborců, jeden pro činnost na širém moři, druhý pro činnost ve vodách ohraničených. Úsneseno totiž zbudo- vati zvlášní typ torpědoborců pro širé moře kterýž spojovati má rychlost i silnou konstrukci. aby vlnobití širého moře odolati mohla. Lod druhu toho nebude mnoho, dále má býti zjednán nový typ pro pobřežní torpédoborce — levnější a v četnějším počtu. Z nových staveb lodních navrhuje se pr nový rok finanční: 1 bitevní loď, 4 obrnění křižáci, 5 torpédoborců pro širé moře, 1 tor- pédoborec pro širé moře nového typu, 12 po- břežních torpédoborcův a 11 podmořskýc lodí. Obnos, určený pro počátek staveb lodních (pro rok 1905/6) činí asi 14 mill. lib. šterl. Námořní správa klade veliké naděje do stavby nových lodí a zahájí jimi nový způsob, dle něhož současně bude ve stavbě méně lodí začež se ale značně zkráti stavba jedné lodi jež průměrně trvávala až dosud 30—36 měsíců. Letos zařaděno bylo s úspěchem 100 vojenských lodí různých tříd do služ by.

16 article

K odluce církve a státu ve Francii. Ministerská rada, konaná včera v Elisejském paláci, projevila přání, aby mezi vládou a ko misí k posouzení předlohy o odluce církve o státu dosaženo bylo dorozumění, dříve nežl předloha ocitne se ve sněmovně. Ministr kultu Bienvenu Martin svolá tudíž komisi tak rychle jak jen možno a vysvěllí základy, na jakých bude lze doeiliti dorozuměnl. Nový redaklor zahraniční rubriky ve »Figarue Jeden z nejpřednějších listů francouzských a světových vůbec »Le Figaro«, jenž v po- slední době postavil se na stanovisko Čechům rozhodně přátelské, jak zejmena dokázal krásný článek de Coubertinův: »Tři česká vítěz- ství«, o němž jsme se svého čásu zmínili, jme- noval ředitelem své části pro zahraniční poli- tiku našeho přítele Eugena Lautiera. Zna menitý tento žurnalista působil po dlouhá lé v »Le Temps«, kde uveřejnil též serii článků o českých událostech a o listopadových bouřieh v Praze r. 1897. Pan Lautier navštívil dvakráte Prahu a jevil upřímné sympatie k českému národu, jež tlumočil též ve svých znamenitých článcích v »Le Temps«. Zajímavé je, že redakce »Le Figara« ve stati, v níž představuje svým čtenářům nového spolupracovníka svého, uvádí z Lautierovy činnosti zejmena jeho články o če- ských věcech, uveřejněné v »Le Temps«. Doufáme, že p. Eogne Lautier, jenž mlád zauja jedno z nejpřednějších míst ve francouzském tisku, i v novém svém orgáně bude s dosavad- ním přátelstvím sledovati české záležitosti.

Martin Čecho Coubertinův Lautier Eogne Lautier Francie Praha Le Figar Elisejský palác Le Figaro Le Temps

17 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — K živě vedenému zápasu o moravské smiřovačky přináší orgán vedlejší moravské vlády, brněnský »Tagesbote« přispěvek, který jest zřetelným objasněním situace celého smiřo- vacího problému zvláště pro ty, kdož by na stav věci dobře neviděli aneb viděti nechtěli. Psán jest v odpověď čtvrteční úvahy lidového denníku brněnského, také našim čtenářům známé — na důkaz, že stará hra, před třemi léty prohlédnutá a odmítnutá, zase už je v nejlepším chodu. Německé vedení zcela jasně vidí, že zdar smiřovaček na základě národnostních kuri a jich veta jest naprosto vyloučen, a proto mu nezáleží na ničem jiném, než na tom, aby to byla česká strana, která letošní smiřovačky zdrátované z d'elvertovských střepů první vyrov- nací akce »rozbije«. D'Elvertův kuriátní návrh není ničím jiným, leč pozváním do ruské vlčt jámy, na jejímž dně trčí zahrocený kůl kuriát- ního veta. Ačkoliv celý svět vidí, že Němei nechtějí na Češích moravských nic více a nie méně, než koncesi jich národního života, kte- rým vlastně teprve žíti doufají a také zcela jistě žiti budou, tedy národní sebevraždu, přece sam tváří se, jako kdyby přinášeli Čechům oférou celou svou neoprávněnou državu moravskou, hotovi odejíti z markrabského hospodářství na výměnek »nacionálního existenčního minima«

Elvertův Němei Čech Čecho

18 article

(»Tagesbote«), na němž hodlají v hořkých slzách tráviti zbytek svého života. Vypálení jtito smí livci dávají úžasu celého světa na pospas če- skou nesmířlivost, kteráž ejhle odmitá splendidn dar sněmovní většiny a raději než by jej přijala volí nejkrutější národní zápas, jenom ze samé kruťácké záliby na národnostním záští a protině- mecké nenávisti. Nad touto českou zavilostí a pali- čatou uminěností proti vlastnímu prospěchu, mus zvláště dvůr, na jehož nedávném plese tak určitě projeveno bylo přání koruny po uskutečnění mo- ravského smíru, pocítiti nelibost, a tato nelibost má býti profitem staroněmeckých představitelo

19 article

byzantinismu, vždy s perfidií spejeného, nemo- hou-li dosáhnouti celé a úplné trefy smiřovaček. Čeští zástupcové ve stálém vyrovnacím výboru musí zamítnouti kuriátní veto, to vidí celý svět politický, pokud se neskládá z pokrytců druhu nejpodlejšího, a to vidí celý český národ, který dobře ví, že kuriátní veto jest injekcí otravy do jeho žil, na niž by následovalo jenom zdlou- havé umírání a jistá smrt. Takové nemotorné lsti, kteráž předpokládá, že by se moravský Čech mohl oběsiti na provaze svého vlastního umíráčku, vkládá »Tagesbote« korunu, když píše, že »Lidové Noviny« kroutí se a točí, aby »vinu nikoli pravdě nepodobné bezvý slednosti nových vyrovnacích vyjednávání po mladočeském způsobu Němcům do střevíeů nastrčily«. Svým statečným a neohroženým člán kem čtvrtečním vykonaly »L. N.« kus své pu blicistické povinnosti, když moravské veřejnosti nalily číš čistého smiřovačkového vína, třeb neplnou, vázány jsouce tak zvanou důvěrnost jednání stálého vyrovnacího výboru a zachovaly se věru podle pravého a ryzlho mladočeského způsobu, pověděti českému lidu, kde úraz jeho prospěchu, ano nebezpečí jeho života. Smířo- vačky přece nejsou žádným americkým sou- bojem, v němž vytáhl Čech černou kuličku d'Elvertova kuriátního veta, aby se potom z říhotného smichu šťastného soupeře zastřelil, myslí-li to »Tagesbote«, tak to prostě Čech ne- udělá! Nejapné narážky »Tagesbolovy« na náš list právě svou nejapností zbavují nás povinnosti jakékoli reakce na jeho útoky, věc sama je tak ohromně důležita, že škoda ztráceti slova, pada- jíeího mimo ni.

Němec L N Čo Elvertův Čechy

20 article

— Na vydání německého národního kolku usnesla se německá národní rada ve své ne dělní valné hromadě v pražském »Handwerker vereinu«. Skvělý úspěch české národní dávky ve formě známky listinné učaroval nepochybně také Volksratu, kdež věc uzrála již ke svému provedení. Návrh podal pan Blömer a o jeho uskutečnění nejvíce zajímali se dr. Kastil, ta- jemník německé společnosti pro umění a vědu, který přislibil bezplatnou soutěž německého vý- tvarnietva a p. inženýr Řeháček z Ústí, který doporučoval, aby »Nationalmarke« byla vydávána jenom ve srozumění s ochrannými spolky ně- meckými. Návrhy přijaty. Jak z podrobnějšího referátu o téže schůzi Volksratu vysvítá, bylo usneseno založení zvláštního Svazu sirot- čího, který bude míti na péči řízení všech sirotčích záležitostí v německých krajinách v Čechách. Předseda něm. spolku maji- telů domů dr. Freud z Ústí vyložil účely tohofo spolku, jehož členové zavazují se ne- trpěti žádných českých nájemců. K návrhu dra. Titty usneseno vypracovali na základě dobro- zdání německých důvěrníků z jazykového po- mezí návrh na přesné jazykové roz- dělení král. českého. V příčině z pro- středkování práce vyzývá Volksrat všechn německá okr. zastupitelstva, aby v okr. pro- středkovatelnách práce, zřízených na základě zákona z r. 1901, opatřována byla práce vý- hradně jenom německým uchazečům na zjištění jich národnosti. Mezi body jednání o nichž se referát něm. listů zmiňuje toliko slovem, nacházely se také tyto záležitosti: orga- nisace spolková, stěbování dělnictva, prode usedlostí na jazykovém pomezi národnostní turistika atd.

Blömer doktor Kastil Řeháček Freud Ústí Čechy národní rada pro uměný a věda

21 article

— Volá křiklavě po okamžité nápravě! Z kruhů naprosto věrohodných došel nás tent zajímavý přípis, který vřele doporučujeme k pře- čtení sl. ředitelství pošt a telegrafů. resp. panu dvor. radovi ryt. Šafaří ku- Pštrossovi: „Slavná redakce! Jako cestu jící veliké firmy obchodní, mám příležitost ča stěji přijíti do styku s úřadem poštovním a ze jmena telegrafním a to, jak ve velikých městech evropských, tak i v nepatrných místech a mě slysech. Ale mohu otevřeně říci, že z dlouhá léta těchto styků nenaše jsem ani vnejzapadlejších místech tak macešsky vypravený c. k. po- štovní a telegrafní úřad, jako jes tomu na — Královských Vinohra- dech, na rohu ulice Šafaříkovy a

Pštross Šafaříkův královský Vinohrdech

22 article

Erbenovy. Jest to opravdu unikem snad v celém rakouském poštovnictví, aby bylo možno v městě, jež má na 100.000 obyvatel, něco po- dobného. Dovolím si odůvodniti svůj úžas tímto případem: Vešel jsem do místnosti řečeného po- štovního úřadu včera dopoledne, všimnuv si před tím dobře po straně vehodu umístěného orlíčka a nápisu: „C. k. poštovní a tolografn úřad — 2.“ Chtěl jsem odeslati telegram ve- lice nutný na Smíchov, na jehož rychlejšín dodání, nežli by byla cesta tramwayí, velm mně záleželo. V domnění, že telegramem možno tak učiniti, napsal jsem o 1. hod. 25 min. od- poledne na blanket, na ubohém stolku zde vy- ložený, depeši a podal ji úřadnici s prosbou, aby laskavě hned text odklepala. Nikde však neviděl jsem ve skrovné míst nosti, která, nemýlím-li se, bývala dříve hokynářským krámem, telegrafní appa- rát. Slečna úřadující zcela korrektně spočítala slova, přijala za ně obnos, avšak depeši ne- odtelegrafovala, z toho důvodu, že c. k. te- legrafní úřad tento telegrafn apparát snad má, ale netelegrafuje. Ve- škeré podané zde depeše sice přijímá, a le v obálce, jak na vlastní oči jsem se přesvědčil, posílá na hlavní vino- hradský poštovní úřad.“ Tuto posilku vykonává pneumatika, totiž, aby se dobře roz- umělo, poštovní zřízenec na kole, jenž depeši na onen vinohradský hlavní úřad doveze ...

Erbenův Smíchov

23 article

A tomu se říká c. k. telegrafn úřad!! Marně ohlížel jsem se po telefo nu, který by mi byl platnou službu prokázal, ne- boť vím, že i v malých městech venkovských telefon na poštách erárních jest dávno zaveden Anitoho zde není, ačkoliv kupec na ne- dalekém rohu k soukromé své potřebě telefon má. V dobré předtuše, že telegram, takovýmto způsobem expedovaný, nedojde asi v čas — stáloť v něm: „Přijďte ve 3 hodiny k noláři podpis nutný“ — sebral jsem se o 1. hod. 30 minut a jel tramwayí na Smíchov. Tam byl jsem na místě o 2. hodině a telegram, který z hlavní pošty vinohradské expedo- ván pod č. 54 o 1. hod. 45 min. odpol., do- šel šťastně o 3. hodině 10 minutách, tedy o deset minut později, než věc u notáře od- byta. Bude mi zajisté tedy oprávněně dovoleno. vysloviti své svrchované podivení nad tím, j ak něco podobného jest možno dne na Král. Vinohradech a to na hlavn třídě, která jest tepnou obehodu. Nedaleko nacházejí se továrny a závody Chme- lovy, bratří Fričů, Binningrova továrna a dojista na třicet tisíc obyvatel této čtvrti vinohradské jest na poštovní a telegrafní úřad ten odkázáno. Antidiluviální zařízení tohoto úřadu, nedůstojné naprosto dnešního poštovnictví, jest nejen na úkor dobré pověsti pošt a telegrafů, ale i celé obce vinohradské, jež nechává si takovou ostudu — Klub národní strany svobodomyslné. Pracovní komise národohospodá- ská vzala v úvahu ve schůzi své, konané včerej- šího dne za předsednictví p. inž. L. Bondy ho četné otázky, které by projednati se měly ve schůzi členské. Po delší debatě, které mimo předsedu p. L. Bondyho zúčastnili se pp. F, Macháček, dr. V. Schuster, S. Ne- tuka, dr. J. Truhlář, J. Svoboda a taj.

Král Frič Binningrův Ing L Bond L Bondy Macháček doktor V Schuster J Truhlář J Svoboda Smíchov Chmelov

24 article

J. Kretší, usneseno jednomyslně doporučit ku pojednání ve členských schůzích: 1. Vlá d osnovu o revisi a dalším vybudo- vání dělnického pojišťování. 2. Uhe- ské vyrovnání. Pro oba předměty navr- ženi referenti. — Přlští členská s ch ů z koná se v pondělí dne 6. t. m. o 6. hodině večerní. Pp. členové žádají se o hojnou účast — Kluby občanské. Ve valné hromadě Ob- čanského klubu ve Vysočanech schůzi ustavující zvoleni byli: starostou p. F . Jetel, holič, jeho náměstkem p. Václav Semecký. kupec a majitel domu, jednatelem p. Karel Rovný, úřadník, pokladníkem p. Fr. Pospíšil, obchodník, knihovníkem p. Ant. Bernard, maj. domu. Do výboru pp.: Baumruk Fr., obchodník a městský radní, Brabec Ferd., knihař, Havlík Ant., m. obuvník, Řepka Jan, správce, Volek Václav, uzenář a maj. domu. — Osobní. Pan Jaroslav Pažout z Hradce Králové podrobil se v těchto dnech s prospěchem zkoušce u místodržitelství v Praze a stal se sla- vitelem.

F Jetel Semecká Rovná Pospíšil Bernard Brabec Ferd Havlík Řepka Jan Volek Václav Pažout Ob Vysočany Hradec Králové Praha Baumruk Francie

25 article

— Rodinné zprávy. Sečna Božena Hudlov a pan MUDr. Čeněk Moučka, městský školní lékak v Praze VII. slavili sňatek manželský v úlerý dne 28. února v chrámu u Karmelitánů na Malé straně. — Pan Václav Vladimír Jeníček a paní Mank Jeníčkov á rozená Maysslova z Čáslavi, oznamují. že slavili sňatek svůj v chrámu sv. Jindřicha v Prate dne 28. února. — Pan Frant. Krupka, účelní Městské spořitelny v Novém Strašecí a slečna Ma- řenka Čermákova, slaviti budou sňatek svo dnes o půl 3. hod. odpol. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Úmrtí. V Praze zemřel pan Karel Kotěšo- vec, zasloužilý účelní České pošumavské záložny v Praze. Télesná schránka zesnulého bude v neděl dne 5. března o 21/4 hod. odpol. z votivního chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbitov vino- hradský do rodinného hrobu uložena, — Pohiby. Z německého evangelického kostel v Jirchářích na hoř. Novén. městě konal se včera odpoledne pohřeb bývalého dlouholetého člena sbor obecních starších, fotografa p. cís. r. J. Eckerta.

Hudlov MUDr Moučka Václav Vladimíra Jeníček Jeníčkov Jindřich František Čermákův svatý . Ludmila Král Karel Kotěšo J Eckert Praha Čáslav Krupka Nový Strašecí Ma Maysslov

26 article

Katafalk obklopen byl velkým množstvím nádher ných věnců a účastenství na pohřbu bylo převeliké Z representace obecní zúčastnili se oba náměstkové starostovi pp. dr. Groš a stav. Seifert, dále městští radové a obecní starší pp. Březnovský, dr. Pinkas. Jirousek, Patočka, Brož, Hubáček, Schrötter, dr. Štych. Kasalický, c. r. Voitl, Bulíř, Mellan, Bubeníček, Trnka, Veníček, Bukovský, dr. Frič, Ticháček, Fiala, Braun Pešek, Soukup, Vejžvalda, Čupr, řed. Hansl, Cetlov- ský, Bouček, Siřiště, dr. Fragner, dr. Slavík a Portík Dále byli přítomni bývalí členové sboru obecních starších pp. dr. Městecký, ryt. Pštross a Russ; kromě těch magistrátní radové a přednostové referátů pp

doktor Groš Seifert Březnovská Pinkas Jirousek Patočka Brož Hubáček Schrötter Štych Voitl Bulíř Mellan Bubeníček Trnka Veníček Bukovský Frič Ticháček Fiala Braun Pešek Soukup Vejžvald Čupr Hansl Cetlov Bouček Siřiště Fragner Slavík Portík Městecký Pštross Russ

27 article

Hrnčíř, Kubín, Mlynář, dr. Malý, stav. rada Písařovič chéf inž Pelikán, komisař JUC. Vlk, řed. Krost, pre- sidiální sekretář Borůvka. Dále president vrchníh zemského soudu ryt. Wesselý, vicepresident Ripka vicepresident zemské školní rady Zabusch, hr. Bu- quoy, Karel kníže Schwarzenberg, hl. K. Schönborn kníže Rohan, prine B. Schwarzenberg, hrabě H. a J. Czernín, hrabě Vratislav, hrabě Ledochow- ski, dv. r. Křikava, důstojníci ozbrojených sborů, de- putace všech spolků a korporací, jichž členem a ště- drým podporovatelem byl zesnulý. K pohřbu pro- půjčila obec pražská zlatý pohřební vůz a ve všech ulicích, kterými průvod se ubíral, byly rozžaty ply- nové svítilny a plály obloukové lampy. Sbor ostro- střelců byl provázen kapelou. Na hřbilově proslovi posmrtnou vzpomínku zesnulému m. r. p. Brož. — Pohřbu presidenta zemského soudu p. dra. Aug. Pallyho zúčastnili se dále: prý náměstek starosty měst pražských pan dr. Groš, někdejší ministerský předseda hr. Fr. Thun, rekton českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova, prof. dr Storch, vicepresident Döríl, zástupci advokátní a no- tářské komory a j. v. — Včera dopoledne konal se z kostela u sv. Haštala na Starém městě pohřeb ze- snulého faráře P. Václava Honejska, Pohřeb- ních obřadů zúčastnil se arcibiskup, biskup Krásl, du- chovní z vyšehradské kapitoly a kapitoly sv. -vítské. faráři z pražských a předměstských far, inspektor zá- dušního úřadu p. m. r. Hubáček a j. V průvodu ubí- rala se školní mládež.

Hrnčíř Kubín Písařovič Vlk Borůvka Wesselá Ripka Schwarzenberg K Schönborn Rohan B Schwarzenberg J Czernín Vratislav Ledochow Křikava Brož Aug doktor Groš František Thun profesor Storch Döríl Haštala P Honejsek Krásl Hubáček Zabusch český vysoký učený KarlaFerdinandov p . m Ing Pelikán

28 article

— Pan dr. Št. Milelič, starosta svazu Sokolů chor vatských dli tyto dny, jak jsme již oznámili, v Praze k utužení styků mezi Sokolstvem českým a chorvat- ským. Mino jiné navštívil tělocvičnu Sokola praž- ského, kdež byl velice vřele a srdečně uvítán četně shromážděným členstvem a přitomen byl cvičení, jež vedením náčelníka dra. Vaníčka jako vždy učinilo na milého hosta hluboký dojem. Starosta jednoty, d Scheiner jměnem členstva pozdravil vroucími slovy representanta Sokolů chorvatských, klada důraz n význam věci sokolské pro utužení svazů slovanských.

doktor št Sokol Vaníček Scheiner Praha svaz Sokol chor

29 article

Dr. Miletič děkoval za bratrské přijetí, jehož se mu dostalo a ukazuje na vzory českým Sokolstvem dané. ubezpečil přítomné o věrné oddanosti Sokolstva chor vatského ke společné věci. V neděli uspořádán před- sednictvem Č. O. S. v salonech Gráfových na počesl hestě intimní večírek, jehož se zúčastnili zástupci ve- škerých jednot z Prahy a předměstí, jakož i z Kolína a Hořovic. Rovněž při této příležitosti dostalo se hosti srdečného pozdravu a tlumočeny hluboké sympatie vižící Sokolstvo české a jihoslovarské v povný bra- trský celek za jedním cílem tíhnoucí. Dr. Miletič dě- kuje za projevy ty, poukázal na Prahu, jako neutucha- jící zřídlo slovanského vědomí a zval jménem Chor- vatska sokolstvo české k příštímu sletu Sokolstva jiho slovanského, který má býti r. 1906 konán v Zá- hřebě. — Během pobytu svého navštívil dále dr. Mi- letič kurs cvičitelský právě v Praze Č. O. S. pořá- daný, jehož se účastní na 50 cvičitelů z Čech a Mo- ravy i hosté z Bulharska a Chorvatska. Byl přítomen škole zápasu a rohování i přednáškám theoretickým V tělocvičně Sokola malostranského, kdež se kura právě koná, uvítal jej v čele výboru Sokola malostran- ského starosta dr. Bouček. Dr. Miletič navštívil též Sokol v Karlíně a v Žižkově. — Ve čtvrtek odjel na hřbitovy olšanské, kde ověnčil pomník Jindř. Fügnera, dra. Miroslava Tyrše, jakož i rov svého někdejšíh přítele. Vojty Stukova. Večer přítomen byl dr. Št.

Miletič doktor Bouček Jindřichův Fügner Tyrš Vojta Stukův št Praha Kolín Hořovice Zá Č . O . S Čechy Bulharsko Chorvatsko Karlín Žižkov Olšanský Gráfův Sokol malostran

30 article

Miletič v Národním domě vinohradském slavnosti, již uspořádal akad. čten. spolek k uctění památky dra F. L. Riegra a pak koncertu Filharmonie. Včera na poledne pozváni byli dr. Miletičem jeho důvěrní čeští přátelé a zástupci Sokolstva do hotelu „de Saxe“ k obědu, večer přítomen byl v Národním divadle před- stavení Shakespearova „Hamleta“. Dnes odjede dr. Miletič do své vlasti. Za svého pobytu v Praze těšil se zejmena v kruzích sokolských nelíčené přátelské pozornosti. Hned po svém návratu zahájí přípravné práce k projektovanému sjezdu jihoslovanského So- kolstva r. 1906 v Záhřebě. — Zemřelý millionář. Včera konal se zde pohřel průmyslníka Seligmana Ellbogena, který zanechal jmění asi 40 millionů korun. Jmění domohl se z pra- nepatrných počátků, byltě místním jednatelem. — Z městské rady pražské. (Posmrtné vz po- mínky.) Po zahájem včerejší schůze předsedající náměstek p. dr. Groš věnoval vřelou posmrtnou vzpo- mínku zesnulému cís. r. p. Eckertovi. Pravil: Právě doprovodili jsme na poslední cestě milého a váženého

Miletič F L Riegr Sax Shakespearův Hamlet doktor Seligman Ellbogen Groš Eckert Praha Záhřeb národní dům