1
masthead
3. března 1905. Císlo 62.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
je mimo ta, jež považují se za nezbytná. Ko-
mitět soudil, že tato ustanovení mohla by se
podržet jen, kdyby dosáhla zákonného stvrzení
říšskou radou. Nedosáhnou-li ho, musí se pova-
žovati za zrušená. Rovněž třeba zrušiti opatření
proti některým osobám. Ať ministr vnitra dá
zrušit opatření, jimiž omezují se náboženská
vyznání, až na ta, jež uzná za nezbytná
a jež musí býti prostřednictvím říšské rady ca-
rem schválena. Komitét usnesl se dál uložiti
ministrovi, aby budoucně při projednávání ná-
boženských otázek nedovoloval použivati před-
pisův o bezpečnosti státního pořádku a policejní
dohlídce a zrušil hned všechna dosavadní opa-
tření. Dál usnešeno naříditi šefům ministerstev
a hlavnímu prokuratorovi sv. synodu,by před-
ložili carovi zprávy s amneslií vypovězencům pro
náboženské bludy nebo vězňům bez soudního od-
souzení.
Projev sympatie ruským studentům.
Ze Sofie, 2. března. 29. dubna, výroční
to den osvobození Bulharska, chystají student
velký projev na zdejším divadle pro studenty
ruské.
Sofie
Bulharsko
5
article
Z Pelrohradu, 2. března. (C.-B.) V orě-
chovsko-sujevské továrně, ležíc
při dráze moskevskonovgorodské
zahájilo 40.000 dělníkův stávku.
Mezi dělníky došlo k bitkám, při
nichž bylo 21 osob usmrceno. Spory
vznikly dle moskevských lístů tím, že proti
dělníkům, kteří jednoho továrníka přepadli, jinl
dělníci se ozvali. Vojsko vysláno na místo ono.
Na vyborgské straně Petrohradu zahájilo včera
deset tisic dělníkův několika větších továren
stávku.
Z Revalu, 2. března. (C-B.) Ve většině
dílen a továren byla dnes práce zastavena.
Z Batumu, 2. března. (C.-B.) Dělníci
celnici zastavili dnes práci.
Z Baku, 2. března. (C-B.) Žáci všech
učebných ústavů přestali choditi do škol.
Z Bjalostoku, 2. března. (C.-B.) Včera za-
hájili stávku dělníci všech továren, dílen a ti-
skáren — asi 10.000 lidí.
Žák
Petrohrad
Reval
Bak
6
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 2. března. (C.-B.) Prohlášení
anglického st. podtaj. Percya ve sněmovně
při adresní debatě učinilo na sultána a Portu
silný dojem, neuspokojilo ale zde též, že Anglie
prozatím nechystá se k žádné zvláštní akci.
Balkán
Cařihrad
Anglie
7
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
8
article
Potřeba středního školstvi českého.
Potřeba středního školstvi českého.
Z Vídně, 2. března. Dle usnesení klubu svo-
Bodomyslných poslanců českých odebrala se
dnes deputace jeho k ministru vyučování dru.
Hartlovi v záležitosti potřeb českého střed-
ního školství v království českém a markrabství
moravském. Vedena byla předsedou klubu drem
Pacákem a nalezali se v ní poslanci: prof.
Čipera, prof. dr. Fiedler, Heimrich,
dr. Lad. Dvořák, dr. Stránský, dr. Ší-
lený a dr. Žáček. Jiní poslanci, kteří do de-
putace té byli vysláni, pro nutné zaneprázdnění
se zúčastniti nemohli. Deputace přednesla ve-
škeré stížnosti, přání a požadavky v záležitosti
českého středního školství a nalehala na úprav
a odpomoc celé řady případů.
Návrh Pradeův v příčině daně domovní.
Z Vídně, 2. března. V zejtřejší schůzi po-
slanecké sněmovny podá posl. Prade návrh,
všemi německými stranami podepsaný, v příčině
reformy daně domovní v ten sozum:
1. aby snížila se činžovní daň ve třídě A
na 12%, ve třídě B. na 10%% nájemného;
2. aby stanoveno bylo zemskými zákony,
že celkové přirážky autonomních zastupitelstev
na daň činžovní nesmějí přesahovat 10
3. aby všechna města, která nejsou městy
hlavními, vyjma Karlovy Vary, zařadila se
do třídy B.;
4. aby zrušilo se průvodní nařízení ku pa-
tentu o dani domovní z roku 1820 a vydalo s
krátké a srozumitelné nařízení nové.
Hartl
Pacák
profesor
Čipera
doktor
Fiedler
Heimrich
Lada
Dvořák
Stránský
Ší
Žáček
Vídeň
Karlov Vara
9
article
Úprava duchovenských platův.
Z Vídně, 2. března. Místopředseda České
jednoty katolického duchovenstva v královstv
českér P. Pauly měl poradu s ministrem-
krajanem dr. Randou stran úpravy duchoven-
ských platů. Ministr slíbil všestrannou pomo
u vlády. Potom dostavila se deputace, sestávající
ze jmenovaného místopředsedy České jednoty.
jakož i z místopředsedy Německé jednoty, fa-
ráře Fleka z Hanšpachu, ke kardinálu Gru-
schovi jako předsedovi biskupské konference
v příčině stejné a potom k nunciovi Bell
montevi, aby referoval ve stejné zležitosti do
Vatikánu. Přijetí u obou duchovních hodnostů
bylo vlídně a trvalo u každého hodinu. Nuncius
se zvláště zajímal o organisaci duchovenstva v
Čechách a byl, jak se nám pravi, „potěšer vý-
sledkem práce“.
Informačni cesta členů rozpočtového výboru do
Terstu.
Z Vídně, 2. března. Rozpočtový výbor po-
slanecké sněmovny včera se roznodl usnesení
své o přístavních stavbách v Terstu odročiti, až
bude míti podrobný materiál. Ministr obchodu
baron Call slíbil, že tente materiál podá ve
stejném rozsahu, v jakém byl podár průmyslové
radč. Zpravodaj o Terstu v rozpočtu na r. 1905
dvorní rada Vukov:č navrhl dnes, aby se
členové komise té odebrali do Terstu a tam ce-
lou věc vyšetřili a porovnali projekt se skuteč-
neu situací. Tento návrh došel souhlasu, ne-
mohl však býti vzhledem na práce výborové sta-
noven termin pro zamýšlenou cestu. Bude-li
možno, dojde k ni před Velikongcemi. V tom
případě budou členové rozpočtového výboru mě-
stem Terstem slavně uvítáni.
Teprve po cestě do Terstu, dojde k hlaso-
vání ve výboru. Ministr obchodu bar. Cali
zúčastní se této cesty.
doktor
Randa
Bell
Call
Vídeň
Hanšpach
Grus
Vatikán
Čechy
Terst
Cali
Český jednota katolický duchovenstvo
slanecký sněmovna
10
article
Dr. Weitlol zemřel.
Z Vídně, 2. března. Dr. Moric Weitlef.
předseda německého Schulvereinu od jeho za-
ložení — který tohoto měsíce bude slaviti
25letě trvání — a předseda německého klubu
na říšské radě, r. 1885 po všeebecných volbách
založeného a zase pochovaného, zemřel zde
dnes v 71. roce věku svého. Dlužno konstato-
vati historickou pravdu: byl vášnivě činným or-
canisátorem pro poněmčení škol, v prve
řadě v království českém, v druhé řadě na půdě
slovinské a ve třetí teprve na půdě italské. Se
zimniční horlivostí sbiral peníze, zakládal místní
odbory a jezdil křížem krážem. Německý Sehul-
verein stal se jeho počinem podnikem krajně
výbojným a jeho místní skupiny byly do tě míry
filiálkami volebního výboru německých stran,
že jimi prováděly se agitace kandidátní. Dr.
Weitlof vynikl ve sněmovně poslanecké, ve které
zastupoval vnitřní město vídeňské, dvěma
věcmi: protivně řezavým, sípavým hlasema
řečí pětihodinnou, jakou před ním tak dlouho
nikdo nemluvil. Promluvil ji při položce „obecné
školství“ a vypočítával v ní choulostivá místa
písma sv. Tato řeč měla za následek, že nebož-
tík Smolka, předseda sněmovny, vyvěsiti dal
nápisy, které se na chodbách parlamentního pa-
láce dosud nalezají a kterými se dovoluje do loží
a na galerii vstup osobám jen těm, které do-
vršily 14. rok věku. Dr. Weitlof byl advokátem
a byl velmi bohat.
doktor
Weitlol
Weitlef
Weitlof
Smolek
Vídeň
sněmovna
11
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 2. března. (C. -B.) Ministerský před
seda Gautach jest nachlazením nucen ztrávit
jeden až dva dny v pokoji.
Uherská krise.
Z PešHi, 2. března. (C.-B.) Cisa ř pozva
k audienci, aby vyslechl jejich mínění o vývoji
situace: Emericha Hodonye, hr. Roberta
Zselenského, Ludvika Langa, bar. Arno-
šta Daniela, hr. Albína Csaka, Maxe
Falka, Mikuláše Tomasiče (vesměs z libe-
rální strany), hr. Alberta Apponye, bar.
Desidora Banffa, předsedu poslanecké sné-
movny Julia Justha, její kvestora Jana
Totha, místopředsedu Št. Rakovszké ho
Kolomana Thala, Ferdinanda Zichye a Da-
ranye (vesměs ze spolčené opposice) a hr. Jana
Zichy e (mimo strany). První audience bude
4. března.
Z italských sněmoven.
Z Říma, 2. března. (C.-B.) V italském se-
nátu pokračovalo se dnes v rokování o dotazech
Casany a Camasoly v příčině rušení dopravy
železničními zřízenci. Po projevech ministno
Tedesca a Tittona přijata téměř jednomyslně
resoluce Casanova a Cavasoloxe, na níž vláda
přistoupila a v níž projevuje se důvěra vládě.
že rozhodným zakročením učiní konec nynějším
nepřístojnostem a že nalezne prostředky k za-
mezení podobných událostí v kterémkoli odboru
veřejné služby.
Hodony
Zselenský
Ludvik Lang
bar
Daniel
Csak
Falk
Tomasič
Appony
Justh
Toth
št
Koloman Thala
Zichy
Zich
Tedesca
Casanova
Cavasolox
Vídeň
Řím
Desidor Banffa
Casany
Camasola
12
article
Prancouzská sněmovna.
Z Paříže, 2. března. (C.B.) Sněmovna ro-
kovala odpoledne dále o vojenském roz-
počtu.
Výbor pro předlohu o rozluku clrkv
od státu ukončil dnes své práce a přes odpon
ministra vyučování schválil některé změny.
Z Paříže, 2. března. (C.-B.) Parlamentn
skupina pro rozhodčí soud přijala
jednohlasně návrh, dle něhož první jeho použit
v hullském případu prohlašuje se za značný
pokrok. Přátelské jeho rozřešení je důkazem,
jaké služby možno prokázatl vládám i národům
uskuteční-li se ustanovení haagské smlouvy.
Francouzské osady.
Z Paříže, 2. března. (C.-B.) Ministr vnitra
Etienne pronesl včera na hostině řeč, v níž
pravil, že Francie založila sama svou osadní
říši, která přes pessimistická proroctví zůstala až
do dneška v jejím držení. Francie nebude se
vyhýbati přejatému úkolu. Indočína může být
jen francouzská a nesmí nikdy přejíti v jiné
ruce, jež by jen zničily dílo eivilisace a míru,
vykonané Francií za 20 lat. Řečník prohlási
na konec, že nevěři, že jest na světě nějaká
moc, jež by byla schopna zabývati se takovými
záměry.
Vilém II.
Z Madridu, 2. března. (C.-B.) V úřadních
kruzích není naprosto nic známo o úmyslu ci-
saře Viléma, že navštíví Vigo a že setká se tu
s králem španělským.
Z Berlína, 2. března. (C.-B.) Dle »Nat
Zigu« neodjede Vilém II. na Středozemní moře
po zemi, nýbrž po moři.
Rusko.
Z Petrohradu, 2. března. (C.-B.) Generáí
Malachov, dosud pomocník velitele moskevského
vojenského obvodu, byl jmenován velitelem téhož
vojenského obvodu.
Etienne
Vilém II
Vilém
Ziga
Generáí Malachov
Paříž
Francie
Indočína
Madrid
Vigo
Berlín
Rusko
Petrohrad
Prancouzský sněmovna
13
article
Německá vyznamenání.
Z Berlína, 2. března. (C.-B.) »Ruské Věst-
ník« oznamuje: Korunní řád I. třídy udělen
byl rak.-uh. vyslanci v Pekině Czikinnovi, týž
řád II. třídy odb. radovi dru. Al. Popoviči a dru.
Bedř. Krennovi v rak. ministerstvu obchodu
týž řád III. třídy ministerskému podtajemn. br.
Morinskému v témže ministerstvu.
K odchodu Milnerovu z jižní Afriky.
Z Londýna, 2. března. Odchod Milnerův
z jižní Afriky není žádným překvapením, byltě
pokládán už dlouho za nutnou podmínku k lepši
úpravě věcí afrických, protože Milner byl Bury
krajně nenáviděn. Jest o něm známo, že tento
muž, dnes teprve 51letý, kterýž zrodil se v T -
bingách v Německu jako syn anglického lektora
a jenž — byv německy i anglicky vychován —
prošel velmi pestrou karierou: byltě advokátem,
pak redaktorem »Pall Mall Gazetly« a potom
v různých státních úřadech v Anglii a Egyptě
— jakožto guvernér Kapské osady přispěl ne-
smířlivostí svou vedle Chamberlaina nejvíce
k válce s Bury. Lord Selborne, dosud lord ad-
mirality, byl už dřive jmenován mezi kandidáty
na misto vrchního komisaře pro jižní Afrikuu
proto také jeho jmenování nikoho nepřekvapilo.
Není ani populární, však také nikoli nenáviděnou
osobou, i soudí se o něm, že by ho i liberá-
lové, kdyby se i k vládě dostali, v jižní Africe
ponechali. Na místě Selbornově státi se má lor-
dem admirality buď syn Salisburyův neb Wynd-
ham, jehož setrvání v irském odboru vlády po
afférách posledních pokládá se neudržitelným.
Popovič
Krenn
Milnerův
Milner
Mall
Chamberlain
Selborne
Salisburyův
Berlín
jižní Afrika
Londýn
Afrika
Bura
Německo
Anglie
Egypt
Selbornov
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
K zadání vodovodův alpských dráh.
Z Vídně, 2. března. Zadání mechanických
zařízení pro vodovody nových alpských dráh je
hotovou událostí. Mezi společnostmi, kterým
bylo svěřeno, jest také pražská akciová spo-
lečnost pro stavbu strojů, jíž bylo svěřeno 6 sta-
mie nových dráh.
Kartol rakouských a uherských dolů magne-
silových.
Z Vídně, 2. března. Vyjednávání, které
delší dobu se vedlo mezi rakouskými a uher
skými doly magnesitovými za účelem kartelu.
je skončeno. Veitské společnost magnesitová
uzavřela se stejnými společnostmi uherskýmá
smlouvu, která platí až do r. 1912 a dle níž
veškerá výroba dotyčných společností se kon-
tingentuje tím způsobem, že z celé světové spo-
třeby připadne veitské společnosti 75% a uher-
ským společnostem 25. Ve Vídni bude zřízena
společná prodejna.
Dividendy.
Z Brna, 2. března. Na dnešní valné hro-
madě společnosti pro vlněný průmysl
usnesena dividenda 25 K na akcii oproti 20 n
roku minulého.
Konvence rakouských a uherských mlýnů.
Z Vídně, 2. března. Včera konala se zde
valná hromada svazu velkomlýnů rakouských, na
které usneseno, sehváliti konvenci navrženou
uherskými svazy mlýnů s ohledem na obchod
s mlýny a velkoobehočníky s moukou. Předpo-
kladem je, že obchod rakouských mlýnů pod-
lehati budou judikatuře rakouské a že zástupei
mlýnů, oprávnění k vlastním obchodům, budou
oznámeni rakouským svazem svazům rayonovým.
Konvence vztahuje se na mouku pšeničnou
i žitnou.
Vídeň
Brno
svaz rayonův
15
article
Ruské půjčky v cizině.
Z Paříže, 2. března. („N. Fr. Presse““.)
Zástupcové úvěrních ústavů Banque de Pa-
risa CreditLyonnais odeberou se v nej-
bližší době do Petrohradu v záležitosti nově
půjčky, jež má činiti 800 mill. franků a dle
předběžných disposie má býti v 5% pokladnič-
ních poukázkách vydána a v 7 lélech splacena.
Již předešlého roku učinila růská vládá v Pa-
říži vypůjčku 800 mill. franků a v Berlíně 500
mill. franků a v srpnu m. r. vypůjčila si v Pa-
říži 150 mill. franků. Nyní vypůjčuje si opět
800 mill. franků ve Francii. Úhrnné výdaje na
nynější válku, pokud výpůjčkami byly hraženy,
páčí se již na 3 milliardy franků (?). Vyjedna-
vačí budou klásti důraz na to, jak velice je
Francie na válce této interessována. Myslí se, že
tato půjčka bude poslední (?), kterou Rusku
opatří franeouzský kapitál;
Železniční otázka v Italii.
Z Říma, 2. března. (C.-B.) Rušení, želez-
niční dopravy stále ubývá. Vlaky odjíždějí pra-
videlně odtud. Jízdní řád dodržuje se skorem
úplně.
Z Říma, 2. března. Vláda vyzvala společ-
nosti železnični, aby se postaraly o normá ne
službu. Neustane-li rušení dopravy záhy, povolá
vláda k železniční službě vojsko a sice k obsta-
rání dopravy pluky železniční, ostatní služby
pak jiné vojsko.
Paříž
Petrohrad
Berlín
Francie
Rusko
Řím
Banque jít pa
16
article
Dráha transafrická.
Z Berlína, 2. března. (Zvláštní telg.) Dle
»Preuss. Corresp.« děje se nyní v Paříži,
Brusselu a Berlině vyjednávání o zřízení dráhy
transafrické, jež vedouc z Dar es Salamu ve
vých. Africe do Librevillu v záp. Africe, protí-
nala by německou osadu východoafrickou, bel-
gické Kongo a francouzskou osadu konžskou.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marzu.
(Týdenní přehled od 27. únera do 2. března.
Na trh se skotem přihnáno oproti minulému
týdnu o 430 kusů více; řezníci nakoupili přímo
o 245 kusů více. Vzhledem na nabídku značně stoup-
nuvší a se zřetelem na ultimo nebylo smýšlení tak
zcela pevné, jako posledně, avšak zboží I. jakosti
mohlo přece uhájiti vysoké ceny a jen lehčí krmné
druhy poněkud polevily, ale vzhledem na vysoký
stav cen jen nepatrně.
Z Moravy bylo tentokrát mnchem zéně volů
L. jakosti, za to z Čech více volů nejlepší jakosti.
Čeští a moravští kupci použili cen oslabe
ných k větším nákupům. Čeští, moravští
i uherští voli nejlepší jakosti jako vždy hledání
placeni bez odporu vysokými cenami posledními.
Salam
Berlín
Paříž
Brusel
Afrika
Libreville
Kongo
Morava
Čechy
17
article
Voli I. jakosti všech druhů při klidnějším ob
chodu cen nezměníli. Prostřední voli dobré jakosti
z Haliče placeni jako minule; obchod s prostředními
voly lehčími stal se později oblížný a ceny klesly o
1—2 K; také s krmnými voly horší jasosti obchod
zdlouhavý za ztrát až 2 K za 100 kg. Tak s býky
při příhonu o 111 kusů velmi ochablý, obchod ob-
tížný, ceny klesly o 2—3 K; krávy, bůvoli a drobný
dobytek ztratili 2 K za 100 kg. Z příhonu (56 z Če ch
a 107 z Moravy) prodáno do Vídně 3723 kusů.
do Dolních Rakous 563, do Čech 85, do Mora vy
69 kusů, 37 kusů neprodano. Na trh a vepřovým
dobytkem přihnáno o 1378 tučných a 818 masitých
prasat méně. Nabídka prvých nestačila potřebě, proto
trh pevný, zvláště pří stoupnutí cen tuku a slaniny.
Za živé poptávky ceny stouply rychle o 6—8 h.
za kg. Z příhonu neprodáno jen 42 kusů. Stejně
pevný byl i trh s podsvinčaty; nabídka tu rovněž
nestačila. Obchod byl velmi živý za cen stoupnuvších
o 4—6 h za kg. Neprodáno jen 55 podsvinčat.
Na trh ovčí přihnáno o málo více než minu-
lého týdne. Při četné účasti kupců z Čech bylo
smýšlení velmi pevné a docileny snadno ceny mi-
nulé. Do Čech nakoupeno asi 400 kusů.
Na trh s telaty přihnáno asi o 753 kusů více
než v týdnu minulém. Při konci masopustu jest po-
třeba sice veliká, ale nabídka převýšila; smýšlení
tudíž chabé.
Mor
Halič
Morava
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
kg
18
article
Telata I. jakosti nečetná docílila cen posled-
ních; všecky ostatní druhy polevily ale o 4—8h
za kilogram.
Poražených prasat přiveženo o 160 kusů více.
I zde při konci masopustu je potřeba větší. Při dobré
koupěchtivosti a ve spojení s haussou živých vepřt
všechny druhy podražily o 6—9 h za kg.
S poraženými ovcemi byl obchod klidný
za upevnčných cen minulých
Ceny jehňat přes nabídku o 1300 kusů větší
vzhledem na větší potřebu nezměněny
Z Pažíže (la Vilette), 27. února. Pův. zpráv
»Nár. Listů«. (Ovčí trh.) Příhon 20.641 ovcí. Ob-
chod byl oblížný, poslední ceny mohly býti uhájeny
Neprodáno asi 3000 ovcí. Znamenaly: francouzské
ovce 70 až 104, africké ovce 79—84 centímů za půl g
masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do
27. t. m. 6597 kusů a zůstalo v nich 26. t.m
1223 kusů.
st. Z Pešti, 2. března. (Zvl. e e. r. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metrickýeh
centů o 10 hal. dráže. — Platila za 100 kg .
pšenice tisská 81 kg K 20.85, 80 kg K 20 50
peštská 80 kg K 20.50, 77.5 kg K 20. 30.
horňácká 80 kg K 20.45, banátská 77. 5 p
K 20.10, podunajská 76 kg K 20.05, rumunská
77 kg K 20.20; žito (+ 16 hal.) K 15 .25
až K 15.50; ječmen (+ 10 hal.) bulharský
K 14.55 na čtvrt leta; oves (-+ 10—15 hal.
K 14.60 až K 15.50; kukuřice (+ 10 hal.
stará K 16.40.
Terminový obchod byl na vyšší
Ameriku z počátku velmi pevný, na dea
ochabnul.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 19.90, na květen K 19 66, na říjen K 17 36
Platil
Ob
Pešť
vysoký Amerika
Pažíž
le Vilette
metrickýeh cent
kg
19
article
žito na duben K 15.70, na říjen K 13.96
oves na duben K 14 50, na říjen K 12.24.
kukuřice na květen K 15 16, na červene
K 15.,— řepka na srpen K 23.—
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Z Liverpeclu, 2. března. (Telegram.) Ve 4 hod.
10 minut. Obrsty činily 12 000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.—
žoků. ámerické dodávky na měsíc březen 3 99.
—, na březen-duben 3.98. 0.—, na duben květen
401, 0.—, na květen-červen 4.02, 0.—, na červen-
červenec 404, 0.—, na červencc-srpen 404, na srpen-
září 4.05, 0.—, na září-říjen 4.06, 0.—, na říjen-
listopad 4.06, 0.—, na listopad-prosinec 4.07, 0.—
Smýšlení ustálené.
Z Nového Yorku, 2. března. (Zvláštní
telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na květen 1145/8 (114), na červe-
nec 1131/s (113.—), kukuřice na květen
5358 (531/2), cukr (Fair Huscovados)
458 (45/8), bavlna, 7.75 (7.75). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhn
pevné.
Nový York
20
article
Dozvuky valné hromady rakousko-
uherské banhy,
Na význam úsilí o zastoupení v generální rade
Rakousko uherské banky jsme na tomto nístě opětně
poukázali i na vhodnost způsobu, kterým se snažíme
dosíci úspěchu. Jde o to, aby dokumentováním našt
hospodářské síly bylo zdůrazněno právo naše na
účasť ve vedení jedině cedulové banky této říše. Vý-
značné zájmy hospodářské byly podnětem akce, bylo
by nesprávno prováděti ji jinak než stálým zdůraz-
ňováním naší mohoucnosti, nehledě ani k důležitému
výchovnému poslání akce, která učí nás spoléhali
ne na protekce, nýbrž na vlastní sílu. Rostoucí
účasť českých akcionářů ve valné hromadě jest nej-
bezpečnější cestou k dosažení úspěchu, přpadná sou-
běžná akce politických činitelů nalezá v ní oporu nad
jiné důležitou. Prolo ozvala se právem Česká spo-
lečnost národohospodářská proti pokusu vnésti akci
na jiné dráhy. Není pochyby, že mlčením k řeči Bi-
liňského a Prangera na poslední valné hromadě stala
se taklická chyba — ale taktická chyba nesvědčí
ještě v nejmenším o chybnosti akce. Slovo o „bla-
máži“ mohlo snadno věsti k malomyslnosti, tím spíše,
protože v tomže článku („Čas“ ze 7. února) výslovně
se praví dále: „Způsob, jakým se akce nyní vede,
je pokračováním onoho prohlupování a nepovede
k cíli. Bance neuškodí, nám neprospěje.“ A dále:
Rakousko
21
article
„Nebudeme zde opět vykládati, kolik millionů by nás
stál takový zenerální rada, kdybychom jej chtěli dostat
do správy banky volbou ve valné hromadě proti ne-
popíratelné převaze německého a vídeňskéhlo ka
pitálu. Ta cesta zdá se nám naprosto ne-
schůdnou. Zbývá tedy pouze kompromis, k. j.
vlivem vlády na banku, resp. na dotyčné
kruhy. Kompromisy takové, a to je mladočeským di-
plomatům jistě také známo, nepřipravují se ve ve-
řejné vale hromadě banky samé. Tam se z podobných
věcí dělá jen olázka politická a vzbuzuje se odpor
na straně druhé. Při nynějším kursu akcií Rak. -uher-
ské banky kupovati je se strany české zajisté neleži
nebezpečí: zůrokují se stále ještě 4%. Ale kdyby
v akci té mělo stejnou měrou býti pokračováno,
musí se shroulit sama v sobě, poněvadž by
peněžním ústavům českým, zejmena spořitelnám, bylo
znemožněno akcie ty kupovat. Není-li dosažitelna
majorita akcionářů pro nás, a to bez kompromisu
není, stačí na nějakou vážnou demonstraci ve valné
hromadě jeden zástupce dvaceti akcil. Prohloupili
jsme opět a opět bychom prohloupili, kdybychom se
hnali do nové, velice nákladné agilace, když splnění
našeho nároku leží všude jinde, jen ne — ve valně
hromadě.
22
article
Tendence tohoto článku je zřejmá a velice správně
odpovídá naň poslední „Naše Doba“. Praví:
„Stala se tedy chyba, že nebylo odpověděno,
býti mohlo. Rozhodně je však nutno ohraditi se prol
tomu, aby pro tolo nedopatření bylo vystoupení českých
akcionářů na valné hromadě nazýváno blamáží („Čas“
února 1905) a aby bylo přemlouváno k ustoupení
od dosavadní akce bankovní získáváním dalších akcil
a nových akcionářů českých pro valné hromady. Je to
specificky české: po prvním malém nebo i jen do-
mnělém neúspěchu ihned couvnout, zahazovat zbrai
a šířit malomyslnost ve vlastních řadách. Tíž pánově,
kteří soukromě otcovsky napomínali naproti bance
k postupu co nejmírnějšímu, hned po skončení valné
hromady, kde nebylo jejich řečnickému talentu po-
přáno se uplatniti, ještě v zasedací síni s agilností lepší
věci hodnou mluvili o fiasku a prohlašovali, že nedají
se podruhé vázati smluvenou disciplinou, které se
arci oni také jinde podrobiti nedovedou, a věrný ohlas
téže povýšené, nedůsledné a opozděně „kritičnosti“
čteme potom i ve vídeňských projevech „Času“.
23
article
Tvrditi, že by české zastoupení v generální radě bylo
se stalo otázkou politickou teprv českou účastí na
valných hromadách, nemůže přece svědomitě nikdo
komu je známo, že Němcům je politickou otázkou
každičký ústupek Čechům, i sebe nesměleji pronášený
i tak kulturní, jako je na př. druhá česká universita
Kde pro boha jsme svými požadavky nevzbudili
„odpor na straně druhé“, co nám Němci poskytli do-
brovolně a nezištně z čisté lásky k nám a ke sprave-
dlnosti? Nelze přece tvrditi, „kolik millionů by nás
stál takový generální rada“, když přece jsou akcie
Rakousko-uherské banky papírem, pupilární jistotu
poskytujícím a „stále ještě 4 proc.“ se zúrokujícím
Což pak se jedná o nějakou subvenci nebo národní
dar a ne o pouhý způsob a k tomu výhodného uložení
kapitálu? Proč by naše ústavy nekupovaly akcie
banky, když náš ukládací kapitál sahá již i po míst-
ních papírech haličských, uherských, chorvatských
nedávno i po půjčce ruské? Není-li dále prý dosaži-
telna majorita akcionářů pro nás, a to bez kompro-
misu není, stačí prý na nějakou vážnou demonstraci
ve valné hromadě jeden zástupce dvaceti akcií. „Ten
jediný český člověk tam každoročně může opakovat
nárok a právo na zastoupení v bance, už proto, že
Němec
Čecho
Rakousko
uherský banka
24
article
Rak.-uh. banka má více formu, ale ne význam akciové
společnosti...“ Tomu „jedinému českému člověku““
za kterým by stálo 20 akcií bankovních, t. j. „kapitá-
lová síla“ 28.000 K ze 210 mill. K akciového kapitálu
bankovního, by prostě vmetli v tvář finanční nicotu
českého národa, kterou že nejlépe illustruje právě
onen jediný český mohykán ve valné hromadě, z oné
„vážné demonstrace“ jediného člověka by vznikla
smutná fraška... Majorita není pro nás dosažitelna
— ano, ale proč chodíme jinam, kde jsme a budeme
v menšině a v oposici? Na říšskou radu, na moravský
a slezský sněm, do hospodářských zaslupilelstev,
proč Němci i kde jsou v menšině, neopouštějí jediné
nabyté posice? Proč nedoporoučíme svým voličům.
aby si ušetřili námahy, že by stačil „jediný člověk“
aby vážnou demonstrací proklamoval „nárok a právo“
na jazykovou rovnoprávnost, státní samoslatnost ald
atd.? Jako minorita požadujeme jednohc zástupce —
kdybychom, a až snad budeme míti majoritu, rozho-
dovali bychom o všech šesti členech generální rady
Němec
25
article
Splnění našeho nároku leží prý všude jinde, jen ne
ve valné hromadě. I kdyby tomu bylo tak, musíme
přece jen prokázali, že máme tento nárok svoji fi-
nanění silou a že nechceme milosti nebo almužny
Ale — lušíme — je právě v programu strany lidové.
spoléhati ne na milost vlády nebo banky a na zadní
dvířka — v politice se to zove „konopišťskou politi-
kou“ — nýbrž na sílu kulturní a hospodářskou, kte-
rou musíme pěstit a ukazovat! Obracíme se tedy zeela
rozhodně proti tomuto vnášení malomyslnosti a des-
organisace. Nebylo ani blamáže ani fiaska, stala se
jen taktická chyba. Co tedy chceme? Aby nás tam
bylo ne 98 jako loni, ne 162 jako letos, ale 200—220
napřesrok, aby vedle spořitelního svazu také pře-
pehodlná Jednota českých záložen přiměla nehybné
většinou záložny k důraznější akci bankovní: aby
bylo pečováno o dobrý výběr zástupcův a náležitou
jich diseiplinu, a aby — co letos bylo opomenuto —
napřesrok bylo napraveno.“
Po osmi dnech odpověděl „Čas“ na tyto výtk
a in re na prohlášení České společnosti národohospo
dářské. Ve věci jest odpověď tato ústupem, přizná-
vajic, že chybou jedinou bylo mlčení k vývodům Bi
linského a Prangera. O tom nebylo sporu a to vysaovil
jsme my hined po valné hromadě, ovšem bez nemíst-
ných osobních narážek. Možno-li tedy jen s uspoko-
jením konstatovati tento ústup, nutno současně do-
tknouti se některých míst uvedeného článku. Praví
se v něm toliž:
„Jiná věc je, že celů akce; která vzešla vlastně
od českých spořitelen, dostala se z dráhy původní.
Pranger
26
article
Němci stále akcentují stanovisko spořitelen při této
věci, u nás tomu tak není. U nás ocitly se spořitelny
jaksi v pozadí. A jen tak mimochodem připomínáme,
že i muž, který ceiou akci úsilovně a temperamentně
vedl, a který měl veškeru kvalifikaci vůdčí, že ten
muž zatlačen byl do pozadí.“
Nehledě ani k nejasnosti tohoto místa (do jaké
dráhy dostala se akce nyní? Kdo zallačoval míněného
tu p. dra. Horáčka v pozadi?), bije do očí neznalost
vývoje celé akce. Ze středu spořitelen nevznikia.
Podnětem byl právě zájem velikých peněžních ústavů,
jenž podnítil i spořitelny (a jiné ústavy a korporace)
k účinným krokům. Ostatně neměly ani v době, kdy
akce z vnitřní potřeby vyrostla, spořitelny svého
peněžního úslředí, které nyní tak platně působi. O
nějakém potlačování spořilelen na české straně ne-
může býti prolo ani řeči. Na německé straně vede
akci Ústřední banka německých spořitelen: za n
nestojí jen spořitelny, ale i jiné ústavy a i jednotlivci.
V tom je právě dobrá základna akce české, že není
jen akci ústavů určitého druhu, nýbrž všech. Dů-
sledně také musí ve vedení akce dojíti tento stav vý-
razu. Nám ani nenapadá snižovati význam pana dra.
Němec
Horáček
27
article
Horáčka: účastnil se porad jako národohospodářský
znalec, ale roli, kterou mu „Čas“ připisuje, nehrál.
Pracovalo se s mnoha stran a každý pracovník byl
vítán. Že by někdo byl zatlačován k vůli jiným
osobám nějakými proudy, které „odstrašují a mnohdy
méně taktni formou boje“ zatlačují osoby vzhledem
„k jich vědění a charakteru“, proli tomu nutno se
co nejrozhodněji ohraditi. Právě to bylo
silou akce, že sympatie nebo antipatie osobní tu
nepadaly naprosto na váhu a snaží-li se kdo vyslo-
vovati podezření podobného druhu, pak nelze nez
důrazně odmítnouti tento nepěkný postup, akci věru
málo prospěšný. Což, probůh, stále budeme podezří-
váními podrývati u nás chuť k práci?
Horáček
28
article
Ale nač vyvraceti něco, čeho nepravdivosta
tendence je zřejma, osoby v akci pracující znají bez-
podstatnost těchto výtek. Jimi nebude oslabeno to,
po čem touží každý, komu heslo „vnitřní silou“ není
jen hesiem: aby účasť českých akcionářů
na valné hromadě banky rostla rok za
rokem a s ní uvědomování si významu
akce celé pro náš finanění rozvoj. Vě-
říme, že české ústavy i čeští jednotlivci na dráze na-
stoupené vytrvaj až do úspěchu. Doba boje, byt
sebe delšího, odstraňuje jen slaběl
Článek tento, určený a vysázený již pro číslo
předvčerejší, návalem jiné látky se opozdil. Zatím
29
article
„Čas“ dnes, 2. l. m., odpovídá svým vídeňským do-
pisovatelem znovu. Je to odveta právě tak slabá, jako
rozvláčná, opětný zřejmý ústup, a dílem holé zapření
toho, co bylo v článku ze 7. února ne snad jen míněno,
ale výslovně řečeno. Dnes „Čas“ tvrdí, že byl dalek
vybízeti k zahození flinty do žita a zrazovati z akce,
která mu 7. m. m. připadala „cestou naprosto ne-
schůdnou“ a pokračováním našeho „starého prohlu-
pování“, dnes, jako 7. m. m., chlěl pry jen poukázat
na věcné nedostatky akce dosavadní. „Hůře se snad
už falšovati nemůže“, lze říci na to „Času“ vlastními
jeho slovy (z 27. února). Jinak je věcný obsah dnešní
jeho olpovědi úžasně hubený a lze i k němu po-
dotknouti tolik: Stesků, že nám Čechům na př. chybí
jakýkoli vliv v různých hospodářských institucích
v Čechách a v Rakousku a pod., bývalo u nás vždycky
až moc, ale pracovníkův o nápravu málo. České spol.
národohospodářská jistě si nebude osobovati prioritu
stýskání, ale právem náleží jí v tomto směru priorita
práce. Až se český kapitál, jak si „Čas“ přeje (aniž
by zde počítal, kolik by nás „stáj“ millionů každý
takový správní rada...), uplatní „i v jiných podnicích,
resp. dopravních a průmyslových, v Čechách pracují-
cích“, bude si moci snad později připisovati prioritu
stesku a přání, ale priorita nejen idele, ale i práca
takě zde již přísluší jiným, „dávno před“ dnešním
pokynem „Času“
Čecho
Čechy
Rakousko
Český společenský
30
article
Že bankovní akce Společnosti národohospodářské
musí býti podporována akcí našeho zastupitelstva
politického „cestami kopromisními“, bylo původcům
a organisátorům akce od počátku jasno, právě tak,
jako s druhé strany, že delegace politická musí pro
svůj požadavek míti věenou oporu v kapitálové síle
českého národa pokud možná značnou účastí v akc.
kapitále a obchodech bankovních nade vši pochybnost
manifestovaně. „Čas“ dnes ohlašuje, co bylo původ-
cům akce pověděno již málo dní po oné „blamáži“
ve valné hromadě, že totiž „český člen zenerální banky
přijde snad dosti záhy“ — nuže, proč právě nyní, po
(dvojím teprv) vystoupení českých akcionářů, proč
nepřišel „po cestách kompromisních“ již před 5, 10
a 20 léty? A nebude-li „nás stát pranic“, je to právě
zásluha té akce, která soustředila čásť českého ukláda-
cího kapitálu za podmínek i finančně pro něj výhod-
ných a tedy bez oběti materialních na tuto důležitou
posici finaněně politickou. Že k tomu nebylo potřeb
zjednati si takovou majoritu ve valně hromadě, jak
myslil „Čas“, je rovněž již jasno a ukazuje, že orga-
nisštoři akce kalkulovali správně.
Tím bychom byli s „Časem“ v této otázce hotovi.
Jen tolik ještě: Je jisto, že článek „Času“ ze 7. m. m.
svojí — nyní zapíranou — tendencí a svým — prý
„diskretním“ — slovem o „blamáži“ byl opravdu s to,
způsobit desorganisaci a ochabnutí v celé akci dosa-
vadní a že odezva České společnosti národohospodář-
ské z 12. m. m. byla proto nutnou; prospěšné její
účinky ostatně již se ukazují. A je konečně zajímavo,
jak jsou „Naše Doba“ i „Obzor národohospodářský
naproti „Času“ — z nichž arci toliko první může platiti
za list české strany lidové — nuceny (není to poprvé?
hájiti samy programové zásady této strany.
31
article
Teleřon. Pan posl. Maštálka zasluhuje roz-
hodně za svůj podnět, aby přikročeno bylo k pronikavé
úpravě telefonní sítě plné uznání. Otázka telofonního
spojení meziměstského, speciálně na českém východě
a severovýchodě, jest hodně starou. Po řadu let do-
máhají se četná města s velikým průmyslem (Ústí
n. Ořl., Č. Kostelec, Lomnice n. Pop., Vysoké Mýto,
Choceň atd.) telefonního (městského i meziměstského)
spojení, nabízejíce úhradu státem žádaně kvoty nedr
zaplativše ji dokonce — marně. Nákladné stavby tele-
fonní v Tyrolsku, stavba zbytečného druhého spojení
s Haličí a naprostá odmítavost finančního ministerstva
ke stavbám v Čechách (pan Böhm-Bawerk i zde dal
průchod své národní nevraživosti), které jsou vesměs
pro stát výnosny, byly a jsou přiznačnými pro te-
lefonní politiku tohoto státu. Uvolněním dělnosti par-
lamentu naskytá se utně tato nutkavá potřeba. V par-
lamentních kruzích uvažuje se dvojí postup řešení.
K výstavbě potřebných linií (mezi nimi i nové linie
mezi Prahou a východními Čechy) jest třeba nák ladu
15—20 mill. K. Jedni navrhují, aby obnos tento opa-
třen byl půjčkou, zvláště k tomuto účelu určenou,
druzí žádají úhradu z přebytků pokladních. Prvá even-
tualita vedla by k řešení a nápravě okamžité, druhá
k postupnému stavění nových linií, při čemž by se
ovšem Čechám vedlo jako dosud: stavby konány b
byly v Haliči a Tyrolsku, zvláště v Haliči. Ale, jak
řečeno, jest zásluhou p posl. Maštálky, že touto
důležitou otázkou nnul.
Maštálek
Pop
Böhm
Č . Kostelec
Vysoký Mýto
Choceň
Tyrolsko
Halič
Čechy
Praha
východní Čechy
32
article
Společenstevní ruch v Uhrách. Dle statistiky
uherského ministeria obchodu, právě vydané, bylo
1. července m. r. v zemích koruny sv. Štěpána 4981
společenstev, z nich pak 4300 v Uhrách a 681 v Chor-
vatsku a Slavonii. V komitátních obvodech působí
v Uhrách 3883 a v městských 417 společenstev.
V Uhrách připadá vždy jedno společenstvo na 65.6 kr2
čili na 3916 obyvatel. Z uvedených společenstev bylo
3088 úvěrních, 570 spotřebních, 369 spotřebnícha
prodejních a 398 mlékařskýcn. Největší počet úvěr-
ních společenstev jest v krajině mezi Dunajem a Tisou
(578), nejmenší v obvodu na pravém břehu Tisy.
V zemském úvěrním společenstvu ústředním, ve svazu
raiffeisenek a křesťanské ústředně jest zastoupeno
2178 společenstev. Pravidelně působilo jen 3872; 428
bylo buď v konkursu nebo likvidaci, nebo nepůsobilo
z jiných důvodů.
Boj proti mšici krvavé, jež hrozí záhubou jablo-
ním zvláště v Praze a širém okolí, ize nejvydatněji
vésti právě nyní před pučením. Natíráme neb
stříkáme celý strom důkladně následující tekutinou,
kterou při tom stále mícháme. V 72 litrech měkké
vody rozpustíme 3 kila mazlavého mýdla. Do horkého
roztoku vlejeme 25 kg nejobyčejnějšího pelroleje a
koštětem čile promicháváme. Tekutinou touto zahu-
bíme všechny přezimující mšice krvan5, po všech
skulinách ukryté, a množství jiných škůdců. Boule
Štěpán 4981
Uhry
Chor
Slavonie
Dunaj
Tisa
Praha
kg