ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 fefc4150-78e9-11dc-82e7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: place 79, person 68, org 12, work 6
1 masthead
3. března 1905. Císlo 62.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana5.
4 article
je mimo ta, jež považují se za nezbytná. Ko- mitět soudil, že tato ustanovení mohla by se podržet jen, kdyby dosáhla zákonného stvrzení říšskou radou. Nedosáhnou-li ho, musí se pova- žovati za zrušená. Rovněž třeba zrušiti opatření proti některým osobám. Ať ministr vnitra dá zrušit opatření, jimiž omezují se náboženská vyznání, až na ta, jež uzná za nezbytná a jež musí býti prostřednictvím říšské rady ca- rem schválena. Komitét usnesl se dál uložiti ministrovi, aby budoucně při projednávání ná- boženských otázek nedovoloval použivati před- pisův o bezpečnosti státního pořádku a policejní dohlídce a zrušil hned všechna dosavadní opa- tření. Dál usnešeno naříditi šefům ministerstev a hlavnímu prokuratorovi sv. synodu,by před- ložili carovi zprávy s amneslií vypovězencům pro náboženské bludy nebo vězňům bez soudního od- souzení. Projev sympatie ruským studentům. Ze Sofie, 2. března. 29. dubna, výroční to den osvobození Bulharska, chystají student velký projev na zdejším divadle pro studenty ruské.
Sofie Bulharsko
5 article
Z Pelrohradu, 2. března. (C.-B.) V orě- chovsko-sujevské továrně, ležíc při dráze moskevskonovgorodské zahájilo 40.000 dělníkův stávku. Mezi dělníky došlo k bitkám, při nichž bylo 21 osob usmrceno. Spory vznikly dle moskevských lístů tím, že proti dělníkům, kteří jednoho továrníka přepadli, jinl dělníci se ozvali. Vojsko vysláno na místo ono. Na vyborgské straně Petrohradu zahájilo včera deset tisic dělníkův několika větších továren stávku. Z Revalu, 2. března. (C-B.) Ve většině dílen a továren byla dnes práce zastavena. Z Batumu, 2. března. (C.-B.) Dělníci celnici zastavili dnes práci. Z Baku, 2. března. (C-B.) Žáci všech učebných ústavů přestali choditi do škol. Z Bjalostoku, 2. března. (C.-B.) Včera za- hájili stávku dělníci všech továren, dílen a ti- skáren — asi 10.000 lidí.
Žák Petrohrad Reval Bak
6 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 2. března. (C.-B.) Prohlášení anglického st. podtaj. Percya ve sněmovně při adresní debatě učinilo na sultána a Portu silný dojem, neuspokojilo ale zde též, že Anglie prozatím nechystá se k žádné zvláštní akci.
Balkán Cařihrad Anglie
7 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
8 article Potřeba středního školstvi českého.
Potřeba středního školstvi českého. Z Vídně, 2. března. Dle usnesení klubu svo- Bodomyslných poslanců českých odebrala se dnes deputace jeho k ministru vyučování dru. Hartlovi v záležitosti potřeb českého střed- ního školství v království českém a markrabství moravském. Vedena byla předsedou klubu drem Pacákem a nalezali se v ní poslanci: prof. Čipera, prof. dr. Fiedler, Heimrich, dr. Lad. Dvořák, dr. Stránský, dr. Ší- lený a dr. Žáček. Jiní poslanci, kteří do de- putace té byli vysláni, pro nutné zaneprázdnění se zúčastniti nemohli. Deputace přednesla ve- škeré stížnosti, přání a požadavky v záležitosti českého středního školství a nalehala na úprav a odpomoc celé řady případů. Návrh Pradeův v příčině daně domovní. Z Vídně, 2. března. V zejtřejší schůzi po- slanecké sněmovny podá posl. Prade návrh, všemi německými stranami podepsaný, v příčině reformy daně domovní v ten sozum: 1. aby snížila se činžovní daň ve třídě A na 12%, ve třídě B. na 10%% nájemného; 2. aby stanoveno bylo zemskými zákony, že celkové přirážky autonomních zastupitelstev na daň činžovní nesmějí přesahovat 10 3. aby všechna města, která nejsou městy hlavními, vyjma Karlovy Vary, zařadila se do třídy B.; 4. aby zrušilo se průvodní nařízení ku pa- tentu o dani domovní z roku 1820 a vydalo s krátké a srozumitelné nařízení nové.
Hartl Pacák profesor Čipera doktor Fiedler Heimrich Lada Dvořák Stránský Ší Žáček Vídeň Karlov Vara
9 article
Úprava duchovenských platův. Z Vídně, 2. března. Místopředseda České jednoty katolického duchovenstva v královstv českér P. Pauly měl poradu s ministrem- krajanem dr. Randou stran úpravy duchoven- ských platů. Ministr slíbil všestrannou pomo u vlády. Potom dostavila se deputace, sestávající ze jmenovaného místopředsedy České jednoty. jakož i z místopředsedy Německé jednoty, fa- ráře Fleka z Hanšpachu, ke kardinálu Gru- schovi jako předsedovi biskupské konference v příčině stejné a potom k nunciovi Bell montevi, aby referoval ve stejné zležitosti do Vatikánu. Přijetí u obou duchovních hodnostů bylo vlídně a trvalo u každého hodinu. Nuncius se zvláště zajímal o organisaci duchovenstva v Čechách a byl, jak se nám pravi, „potěšer vý- sledkem práce“. Informačni cesta členů rozpočtového výboru do Terstu. Z Vídně, 2. března. Rozpočtový výbor po- slanecké sněmovny včera se roznodl usnesení své o přístavních stavbách v Terstu odročiti, až bude míti podrobný materiál. Ministr obchodu baron Call slíbil, že tente materiál podá ve stejném rozsahu, v jakém byl podár průmyslové radč. Zpravodaj o Terstu v rozpočtu na r. 1905 dvorní rada Vukov:č navrhl dnes, aby se členové komise té odebrali do Terstu a tam ce- lou věc vyšetřili a porovnali projekt se skuteč- neu situací. Tento návrh došel souhlasu, ne- mohl však býti vzhledem na práce výborové sta- noven termin pro zamýšlenou cestu. Bude-li možno, dojde k ni před Velikongcemi. V tom případě budou členové rozpočtového výboru mě- stem Terstem slavně uvítáni. Teprve po cestě do Terstu, dojde k hlaso- vání ve výboru. Ministr obchodu bar. Cali zúčastní se této cesty.
doktor Randa Bell Call Vídeň Hanšpach Grus Vatikán Čechy Terst Cali Český jednota katolický duchovenstvo slanecký sněmovna
10 article
Dr. Weitlol zemřel. Z Vídně, 2. března. Dr. Moric Weitlef. předseda německého Schulvereinu od jeho za- ložení — který tohoto měsíce bude slaviti 25letě trvání — a předseda německého klubu na říšské radě, r. 1885 po všeebecných volbách založeného a zase pochovaného, zemřel zde dnes v 71. roce věku svého. Dlužno konstato- vati historickou pravdu: byl vášnivě činným or- canisátorem pro poněmčení škol, v prve řadě v království českém, v druhé řadě na půdě slovinské a ve třetí teprve na půdě italské. Se zimniční horlivostí sbiral peníze, zakládal místní odbory a jezdil křížem krážem. Německý Sehul- verein stal se jeho počinem podnikem krajně výbojným a jeho místní skupiny byly do tě míry filiálkami volebního výboru německých stran, že jimi prováděly se agitace kandidátní. Dr. Weitlof vynikl ve sněmovně poslanecké, ve které zastupoval vnitřní město vídeňské, dvěma věcmi: protivně řezavým, sípavým hlasema řečí pětihodinnou, jakou před ním tak dlouho nikdo nemluvil. Promluvil ji při položce „obecné školství“ a vypočítával v ní choulostivá místa písma sv. Tato řeč měla za následek, že nebož- tík Smolka, předseda sněmovny, vyvěsiti dal nápisy, které se na chodbách parlamentního pa- láce dosud nalezají a kterými se dovoluje do loží a na galerii vstup osobám jen těm, které do- vršily 14. rok věku. Dr. Weitlof byl advokátem a byl velmi bohat.
doktor Weitlol Weitlef Weitlof Smolek Vídeň sněmovna
11 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 2. března. (C. -B.) Ministerský před seda Gautach jest nachlazením nucen ztrávit jeden až dva dny v pokoji. Uherská krise. Z PešHi, 2. března. (C.-B.) Cisa ř pozva k audienci, aby vyslechl jejich mínění o vývoji situace: Emericha Hodonye, hr. Roberta Zselenského, Ludvika Langa, bar. Arno- šta Daniela, hr. Albína Csaka, Maxe Falka, Mikuláše Tomasiče (vesměs z libe- rální strany), hr. Alberta Apponye, bar. Desidora Banffa, předsedu poslanecké sné- movny Julia Justha, její kvestora Jana Totha, místopředsedu Št. Rakovszké ho Kolomana Thala, Ferdinanda Zichye a Da- ranye (vesměs ze spolčené opposice) a hr. Jana Zichy e (mimo strany). První audience bude 4. března. Z italských sněmoven. Z Říma, 2. března. (C.-B.) V italském se- nátu pokračovalo se dnes v rokování o dotazech Casany a Camasoly v příčině rušení dopravy železničními zřízenci. Po projevech ministno Tedesca a Tittona přijata téměř jednomyslně resoluce Casanova a Cavasoloxe, na níž vláda přistoupila a v níž projevuje se důvěra vládě. že rozhodným zakročením učiní konec nynějším nepřístojnostem a že nalezne prostředky k za- mezení podobných událostí v kterémkoli odboru veřejné služby.
Hodony Zselenský Ludvik Lang bar Daniel Csak Falk Tomasič Appony Justh Toth št Koloman Thala Zichy Zich Tedesca Casanova Cavasolox Vídeň Řím Desidor Banffa Casany Camasola
12 article
Prancouzská sněmovna. Z Paříže, 2. března. (C.B.) Sněmovna ro- kovala odpoledne dále o vojenském roz- počtu. Výbor pro předlohu o rozluku clrkv od státu ukončil dnes své práce a přes odpon ministra vyučování schválil některé změny. Z Paříže, 2. března. (C.-B.) Parlamentn skupina pro rozhodčí soud přijala jednohlasně návrh, dle něhož první jeho použit v hullském případu prohlašuje se za značný pokrok. Přátelské jeho rozřešení je důkazem, jaké služby možno prokázatl vládám i národům uskuteční-li se ustanovení haagské smlouvy. Francouzské osady. Z Paříže, 2. března. (C.-B.) Ministr vnitra Etienne pronesl včera na hostině řeč, v níž pravil, že Francie založila sama svou osadní říši, která přes pessimistická proroctví zůstala až do dneška v jejím držení. Francie nebude se vyhýbati přejatému úkolu. Indočína může být jen francouzská a nesmí nikdy přejíti v jiné ruce, jež by jen zničily dílo eivilisace a míru, vykonané Francií za 20 lat. Řečník prohlási na konec, že nevěři, že jest na světě nějaká moc, jež by byla schopna zabývati se takovými záměry. Vilém II. Z Madridu, 2. března. (C.-B.) V úřadních kruzích není naprosto nic známo o úmyslu ci- saře Viléma, že navštíví Vigo a že setká se tu s králem španělským. Z Berlína, 2. března. (C.-B.) Dle »Nat Zigu« neodjede Vilém II. na Středozemní moře po zemi, nýbrž po moři. Rusko. Z Petrohradu, 2. března. (C.-B.) Generáí Malachov, dosud pomocník velitele moskevského vojenského obvodu, byl jmenován velitelem téhož vojenského obvodu.
Etienne Vilém II Vilém Ziga Generáí Malachov Paříž Francie Indočína Madrid Vigo Berlín Rusko Petrohrad Prancouzský sněmovna
13 article
Německá vyznamenání. Z Berlína, 2. března. (C.-B.) »Ruské Věst- ník« oznamuje: Korunní řád I. třídy udělen byl rak.-uh. vyslanci v Pekině Czikinnovi, týž řád II. třídy odb. radovi dru. Al. Popoviči a dru. Bedř. Krennovi v rak. ministerstvu obchodu týž řád III. třídy ministerskému podtajemn. br. Morinskému v témže ministerstvu. K odchodu Milnerovu z jižní Afriky. Z Londýna, 2. března. Odchod Milnerův z jižní Afriky není žádným překvapením, byltě pokládán už dlouho za nutnou podmínku k lepši úpravě věcí afrických, protože Milner byl Bury krajně nenáviděn. Jest o něm známo, že tento muž, dnes teprve 51letý, kterýž zrodil se v T - bingách v Německu jako syn anglického lektora a jenž — byv německy i anglicky vychován — prošel velmi pestrou karierou: byltě advokátem, pak redaktorem »Pall Mall Gazetly« a potom v různých státních úřadech v Anglii a Egyptě — jakožto guvernér Kapské osady přispěl ne- smířlivostí svou vedle Chamberlaina nejvíce k válce s Bury. Lord Selborne, dosud lord ad- mirality, byl už dřive jmenován mezi kandidáty na misto vrchního komisaře pro jižní Afrikuu proto také jeho jmenování nikoho nepřekvapilo. Není ani populární, však také nikoli nenáviděnou osobou, i soudí se o něm, že by ho i liberá- lové, kdyby se i k vládě dostali, v jižní Africe ponechali. Na místě Selbornově státi se má lor- dem admirality buď syn Salisburyův neb Wynd- ham, jehož setrvání v irském odboru vlády po afférách posledních pokládá se neudržitelným.
Popovič Krenn Milnerův Milner Mall Chamberlain Selborne Salisburyův Berlín jižní Afrika Londýn Afrika Bura Německo Anglie Egypt Selbornov
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. K zadání vodovodův alpských dráh. Z Vídně, 2. března. Zadání mechanických zařízení pro vodovody nových alpských dráh je hotovou událostí. Mezi společnostmi, kterým bylo svěřeno, jest také pražská akciová spo- lečnost pro stavbu strojů, jíž bylo svěřeno 6 sta- mie nových dráh. Kartol rakouských a uherských dolů magne- silových. Z Vídně, 2. března. Vyjednávání, které delší dobu se vedlo mezi rakouskými a uher skými doly magnesitovými za účelem kartelu. je skončeno. Veitské společnost magnesitová uzavřela se stejnými společnostmi uherskýmá smlouvu, která platí až do r. 1912 a dle níž veškerá výroba dotyčných společností se kon- tingentuje tím způsobem, že z celé světové spo- třeby připadne veitské společnosti 75% a uher- ským společnostem 25. Ve Vídni bude zřízena společná prodejna. Dividendy. Z Brna, 2. března. Na dnešní valné hro- madě společnosti pro vlněný průmysl usnesena dividenda 25 K na akcii oproti 20 n roku minulého. Konvence rakouských a uherských mlýnů. Z Vídně, 2. března. Včera konala se zde valná hromada svazu velkomlýnů rakouských, na které usneseno, sehváliti konvenci navrženou uherskými svazy mlýnů s ohledem na obchod s mlýny a velkoobehočníky s moukou. Předpo- kladem je, že obchod rakouských mlýnů pod- lehati budou judikatuře rakouské a že zástupei mlýnů, oprávnění k vlastním obchodům, budou oznámeni rakouským svazem svazům rayonovým. Konvence vztahuje se na mouku pšeničnou i žitnou.
Vídeň Brno svaz rayonův
15 article
Ruské půjčky v cizině. Z Paříže, 2. března. („N. Fr. Presse““.) Zástupcové úvěrních ústavů Banque de Pa- risa CreditLyonnais odeberou se v nej- bližší době do Petrohradu v záležitosti nově půjčky, jež má činiti 800 mill. franků a dle předběžných disposie má býti v 5% pokladnič- ních poukázkách vydána a v 7 lélech splacena. Již předešlého roku učinila růská vládá v Pa- říži vypůjčku 800 mill. franků a v Berlíně 500 mill. franků a v srpnu m. r. vypůjčila si v Pa- říži 150 mill. franků. Nyní vypůjčuje si opět 800 mill. franků ve Francii. Úhrnné výdaje na nynější válku, pokud výpůjčkami byly hraženy, páčí se již na 3 milliardy franků (?). Vyjedna- vačí budou klásti důraz na to, jak velice je Francie na válce této interessována. Myslí se, že tato půjčka bude poslední (?), kterou Rusku opatří franeouzský kapitál; Železniční otázka v Italii. Z Říma, 2. března. (C.-B.) Rušení, želez- niční dopravy stále ubývá. Vlaky odjíždějí pra- videlně odtud. Jízdní řád dodržuje se skorem úplně. Z Říma, 2. března. Vláda vyzvala společ- nosti železnični, aby se postaraly o normá ne službu. Neustane-li rušení dopravy záhy, povolá vláda k železniční službě vojsko a sice k obsta- rání dopravy pluky železniční, ostatní služby pak jiné vojsko.
Paříž Petrohrad Berlín Francie Rusko Řím Banque jít pa
16 article
Dráha transafrická. Z Berlína, 2. března. (Zvláštní telg.) Dle »Preuss. Corresp.« děje se nyní v Paříži, Brusselu a Berlině vyjednávání o zřízení dráhy transafrické, jež vedouc z Dar es Salamu ve vých. Africe do Librevillu v záp. Africe, protí- nala by německou osadu východoafrickou, bel- gické Kongo a francouzskou osadu konžskou. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marzu. (Týdenní přehled od 27. únera do 2. března. Na trh se skotem přihnáno oproti minulému týdnu o 430 kusů více; řezníci nakoupili přímo o 245 kusů více. Vzhledem na nabídku značně stoup- nuvší a se zřetelem na ultimo nebylo smýšlení tak zcela pevné, jako posledně, avšak zboží I. jakosti mohlo přece uhájiti vysoké ceny a jen lehčí krmné druhy poněkud polevily, ale vzhledem na vysoký stav cen jen nepatrně. Z Moravy bylo tentokrát mnchem zéně volů L. jakosti, za to z Čech více volů nejlepší jakosti. Čeští a moravští kupci použili cen oslabe ných k větším nákupům. Čeští, moravští i uherští voli nejlepší jakosti jako vždy hledání placeni bez odporu vysokými cenami posledními.
Salam Berlín Paříž Brusel Afrika Libreville Kongo Morava Čechy
17 article
Voli I. jakosti všech druhů při klidnějším ob chodu cen nezměníli. Prostřední voli dobré jakosti z Haliče placeni jako minule; obchod s prostředními voly lehčími stal se později oblížný a ceny klesly o 1—2 K; také s krmnými voly horší jasosti obchod zdlouhavý za ztrát až 2 K za 100 kg. Tak s býky při příhonu o 111 kusů velmi ochablý, obchod ob- tížný, ceny klesly o 2—3 K; krávy, bůvoli a drobný dobytek ztratili 2 K za 100 kg. Z příhonu (56 z Če ch a 107 z Moravy) prodáno do Vídně 3723 kusů. do Dolních Rakous 563, do Čech 85, do Mora vy 69 kusů, 37 kusů neprodano. Na trh a vepřovým dobytkem přihnáno o 1378 tučných a 818 masitých prasat méně. Nabídka prvých nestačila potřebě, proto trh pevný, zvláště pří stoupnutí cen tuku a slaniny. Za živé poptávky ceny stouply rychle o 6—8 h. za kg. Z příhonu neprodáno jen 42 kusů. Stejně pevný byl i trh s podsvinčaty; nabídka tu rovněž nestačila. Obchod byl velmi živý za cen stoupnuvších o 4—6 h za kg. Neprodáno jen 55 podsvinčat. Na trh ovčí přihnáno o málo více než minu- lého týdne. Při četné účasti kupců z Čech bylo smýšlení velmi pevné a docileny snadno ceny mi- nulé. Do Čech nakoupeno asi 400 kusů. Na trh s telaty přihnáno asi o 753 kusů více než v týdnu minulém. Při konci masopustu jest po- třeba sice veliká, ale nabídka převýšila; smýšlení tudíž chabé.
Mor Halič Morava Vídeň Dolní Rakousy Čechy kg
18 article
Telata I. jakosti nečetná docílila cen posled- ních; všecky ostatní druhy polevily ale o 4—8h za kilogram. Poražených prasat přiveženo o 160 kusů více. I zde při konci masopustu je potřeba větší. Při dobré koupěchtivosti a ve spojení s haussou živých vepřt všechny druhy podražily o 6—9 h za kg. S poraženými ovcemi byl obchod klidný za upevnčných cen minulých Ceny jehňat přes nabídku o 1300 kusů větší vzhledem na větší potřebu nezměněny Z Pažíže (la Vilette), 27. února. Pův. zpráv »Nár. Listů«. (Ovčí trh.) Příhon 20.641 ovcí. Ob- chod byl oblížný, poslední ceny mohly býti uhájeny Neprodáno asi 3000 ovcí. Znamenaly: francouzské ovce 70 až 104, africké ovce 79—84 centímů za půl g masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 27. t. m. 6597 kusů a zůstalo v nich 26. t.m 1223 kusů. st. Z Pešti, 2. března. (Zvl. e e. r. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metrickýeh centů o 10 hal. dráže. — Platila za 100 kg . pšenice tisská 81 kg K 20.85, 80 kg K 20 50 peštská 80 kg K 20.50, 77.5 kg K 20. 30. horňácká 80 kg K 20.45, banátská 77. 5 p K 20.10, podunajská 76 kg K 20.05, rumunská 77 kg K 20.20; žito (+ 16 hal.) K 15 .25 až K 15.50; ječmen (+ 10 hal.) bulharský K 14.55 na čtvrt leta; oves (-+ 10—15 hal. K 14.60 až K 15.50; kukuřice (+ 10 hal. stará K 16.40. Terminový obchod byl na vyšší Ameriku z počátku velmi pevný, na dea ochabnul. K večeru znamenala: pšenice na duben K 19.90, na květen K 19 66, na říjen K 17 36
Platil Ob Pešť vysoký Amerika Pažíž le Vilette metrickýeh cent kg
19 article
žito na duben K 15.70, na říjen K 13.96 oves na duben K 14 50, na říjen K 12.24. kukuřice na květen K 15 16, na červene K 15.,— řepka na srpen K 23.— Plodinový trh byl bez odbytu změny. Z Liverpeclu, 2. března. (Telegram.) Ve 4 hod. 10 minut. Obrsty činily 12 000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. ámerické dodávky na měsíc březen 3 99. —, na březen-duben 3.98. 0.—, na duben květen 401, 0.—, na květen-červen 4.02, 0.—, na červen- červenec 404, 0.—, na červencc-srpen 404, na srpen- září 4.05, 0.—, na září-říjen 4.06, 0.—, na říjen- listopad 4.06, 0.—, na listopad-prosinec 4.07, 0.— Smýšlení ustálené. Z Nového Yorku, 2. března. (Zvláštní telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pše- nice na květen 1145/8 (114), na červe- nec 1131/s (113.—), kukuřice na květen 5358 (531/2), cukr (Fair Huscovados) 458 (45/8), bavlna, 7.75 (7.75). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhn pevné.
Nový York
20 article
Dozvuky valné hromady rakousko- uherské banhy, Na význam úsilí o zastoupení v generální rade Rakousko uherské banky jsme na tomto nístě opětně poukázali i na vhodnost způsobu, kterým se snažíme dosíci úspěchu. Jde o to, aby dokumentováním našt hospodářské síly bylo zdůrazněno právo naše na účasť ve vedení jedině cedulové banky této říše. Vý- značné zájmy hospodářské byly podnětem akce, bylo by nesprávno prováděti ji jinak než stálým zdůraz- ňováním naší mohoucnosti, nehledě ani k důležitému výchovnému poslání akce, která učí nás spoléhali ne na protekce, nýbrž na vlastní sílu. Rostoucí účasť českých akcionářů ve valné hromadě jest nej- bezpečnější cestou k dosažení úspěchu, přpadná sou- běžná akce politických činitelů nalezá v ní oporu nad jiné důležitou. Prolo ozvala se právem Česká spo- lečnost národohospodářská proti pokusu vnésti akci na jiné dráhy. Není pochyby, že mlčením k řeči Bi- liňského a Prangera na poslední valné hromadě stala se taklická chyba — ale taktická chyba nesvědčí ještě v nejmenším o chybnosti akce. Slovo o „bla- máži“ mohlo snadno věsti k malomyslnosti, tím spíše, protože v tomže článku („Čas“ ze 7. února) výslovně se praví dále: „Způsob, jakým se akce nyní vede, je pokračováním onoho prohlupování a nepovede k cíli. Bance neuškodí, nám neprospěje.“ A dále:
Rakousko
21 article
„Nebudeme zde opět vykládati, kolik millionů by nás stál takový zenerální rada, kdybychom jej chtěli dostat do správy banky volbou ve valné hromadě proti ne- popíratelné převaze německého a vídeňskéhlo ka pitálu. Ta cesta zdá se nám naprosto ne- schůdnou. Zbývá tedy pouze kompromis, k. j. vlivem vlády na banku, resp. na dotyčné kruhy. Kompromisy takové, a to je mladočeským di- plomatům jistě také známo, nepřipravují se ve ve- řejné vale hromadě banky samé. Tam se z podobných věcí dělá jen olázka politická a vzbuzuje se odpor na straně druhé. Při nynějším kursu akcií Rak. -uher- ské banky kupovati je se strany české zajisté neleži nebezpečí: zůrokují se stále ještě 4%. Ale kdyby v akci té mělo stejnou měrou býti pokračováno, musí se shroulit sama v sobě, poněvadž by peněžním ústavům českým, zejmena spořitelnám, bylo znemožněno akcie ty kupovat. Není-li dosažitelna majorita akcionářů pro nás, a to bez kompromisu není, stačí na nějakou vážnou demonstraci ve valné hromadě jeden zástupce dvaceti akcil. Prohloupili jsme opět a opět bychom prohloupili, kdybychom se hnali do nové, velice nákladné agilace, když splnění našeho nároku leží všude jinde, jen ne — ve valně hromadě.
22 article
Tendence tohoto článku je zřejmá a velice správně odpovídá naň poslední „Naše Doba“. Praví: „Stala se tedy chyba, že nebylo odpověděno, býti mohlo. Rozhodně je však nutno ohraditi se prol tomu, aby pro tolo nedopatření bylo vystoupení českých akcionářů na valné hromadě nazýváno blamáží („Čas“ února 1905) a aby bylo přemlouváno k ustoupení od dosavadní akce bankovní získáváním dalších akcil a nových akcionářů českých pro valné hromady. Je to specificky české: po prvním malém nebo i jen do- mnělém neúspěchu ihned couvnout, zahazovat zbrai a šířit malomyslnost ve vlastních řadách. Tíž pánově, kteří soukromě otcovsky napomínali naproti bance k postupu co nejmírnějšímu, hned po skončení valné hromady, kde nebylo jejich řečnickému talentu po- přáno se uplatniti, ještě v zasedací síni s agilností lepší věci hodnou mluvili o fiasku a prohlašovali, že nedají se podruhé vázati smluvenou disciplinou, které se arci oni také jinde podrobiti nedovedou, a věrný ohlas téže povýšené, nedůsledné a opozděně „kritičnosti“ čteme potom i ve vídeňských projevech „Času“.
23 article
Tvrditi, že by české zastoupení v generální radě bylo se stalo otázkou politickou teprv českou účastí na valných hromadách, nemůže přece svědomitě nikdo komu je známo, že Němcům je politickou otázkou každičký ústupek Čechům, i sebe nesměleji pronášený i tak kulturní, jako je na př. druhá česká universita Kde pro boha jsme svými požadavky nevzbudili „odpor na straně druhé“, co nám Němci poskytli do- brovolně a nezištně z čisté lásky k nám a ke sprave- dlnosti? Nelze přece tvrditi, „kolik millionů by nás stál takový generální rada“, když přece jsou akcie Rakousko-uherské banky papírem, pupilární jistotu poskytujícím a „stále ještě 4 proc.“ se zúrokujícím Což pak se jedná o nějakou subvenci nebo národní dar a ne o pouhý způsob a k tomu výhodného uložení kapitálu? Proč by naše ústavy nekupovaly akcie banky, když náš ukládací kapitál sahá již i po míst- ních papírech haličských, uherských, chorvatských nedávno i po půjčce ruské? Není-li dále prý dosaži- telna majorita akcionářů pro nás, a to bez kompro- misu není, stačí prý na nějakou vážnou demonstraci ve valné hromadě jeden zástupce dvaceti akcií. „Ten jediný český člověk tam každoročně může opakovat nárok a právo na zastoupení v bance, už proto, že
Němec Čecho Rakousko uherský banka
24 article
Rak.-uh. banka má více formu, ale ne význam akciové společnosti...“ Tomu „jedinému českému člověku““ za kterým by stálo 20 akcií bankovních, t. j. „kapitá- lová síla“ 28.000 K ze 210 mill. K akciového kapitálu bankovního, by prostě vmetli v tvář finanční nicotu českého národa, kterou že nejlépe illustruje právě onen jediný český mohykán ve valné hromadě, z oné „vážné demonstrace“ jediného člověka by vznikla smutná fraška... Majorita není pro nás dosažitelna — ano, ale proč chodíme jinam, kde jsme a budeme v menšině a v oposici? Na říšskou radu, na moravský a slezský sněm, do hospodářských zaslupilelstev, proč Němci i kde jsou v menšině, neopouštějí jediné nabyté posice? Proč nedoporoučíme svým voličům. aby si ušetřili námahy, že by stačil „jediný člověk“ aby vážnou demonstrací proklamoval „nárok a právo“ na jazykovou rovnoprávnost, státní samoslatnost ald atd.? Jako minorita požadujeme jednohc zástupce — kdybychom, a až snad budeme míti majoritu, rozho- dovali bychom o všech šesti členech generální rady
Němec
25 article
Splnění našeho nároku leží prý všude jinde, jen ne ve valné hromadě. I kdyby tomu bylo tak, musíme přece jen prokázali, že máme tento nárok svoji fi- nanění silou a že nechceme milosti nebo almužny Ale — lušíme — je právě v programu strany lidové. spoléhati ne na milost vlády nebo banky a na zadní dvířka — v politice se to zove „konopišťskou politi- kou“ — nýbrž na sílu kulturní a hospodářskou, kte- rou musíme pěstit a ukazovat! Obracíme se tedy zeela rozhodně proti tomuto vnášení malomyslnosti a des- organisace. Nebylo ani blamáže ani fiaska, stala se jen taktická chyba. Co tedy chceme? Aby nás tam bylo ne 98 jako loni, ne 162 jako letos, ale 200—220 napřesrok, aby vedle spořitelního svazu také pře- pehodlná Jednota českých záložen přiměla nehybné většinou záložny k důraznější akci bankovní: aby bylo pečováno o dobrý výběr zástupcův a náležitou jich diseiplinu, a aby — co letos bylo opomenuto — napřesrok bylo napraveno.“ Po osmi dnech odpověděl „Čas“ na tyto výtk a in re na prohlášení České společnosti národohospo dářské. Ve věci jest odpověď tato ústupem, přizná- vajic, že chybou jedinou bylo mlčení k vývodům Bi linského a Prangera. O tom nebylo sporu a to vysaovil jsme my hined po valné hromadě, ovšem bez nemíst- ných osobních narážek. Možno-li tedy jen s uspoko- jením konstatovati tento ústup, nutno současně do- tknouti se některých míst uvedeného článku. Praví se v něm toliž: „Jiná věc je, že celů akce; která vzešla vlastně od českých spořitelen, dostala se z dráhy původní.
Pranger
26 article
Němci stále akcentují stanovisko spořitelen při této věci, u nás tomu tak není. U nás ocitly se spořitelny jaksi v pozadí. A jen tak mimochodem připomínáme, že i muž, který ceiou akci úsilovně a temperamentně vedl, a který měl veškeru kvalifikaci vůdčí, že ten muž zatlačen byl do pozadí.“ Nehledě ani k nejasnosti tohoto místa (do jaké dráhy dostala se akce nyní? Kdo zallačoval míněného tu p. dra. Horáčka v pozadi?), bije do očí neznalost vývoje celé akce. Ze středu spořitelen nevznikia. Podnětem byl právě zájem velikých peněžních ústavů, jenž podnítil i spořitelny (a jiné ústavy a korporace) k účinným krokům. Ostatně neměly ani v době, kdy akce z vnitřní potřeby vyrostla, spořitelny svého peněžního úslředí, které nyní tak platně působi. O nějakém potlačování spořilelen na české straně ne- může býti prolo ani řeči. Na německé straně vede akci Ústřední banka německých spořitelen: za n nestojí jen spořitelny, ale i jiné ústavy a i jednotlivci. V tom je právě dobrá základna akce české, že není jen akci ústavů určitého druhu, nýbrž všech. Dů- sledně také musí ve vedení akce dojíti tento stav vý- razu. Nám ani nenapadá snižovati význam pana dra.
Němec Horáček
27 article
Horáčka: účastnil se porad jako národohospodářský znalec, ale roli, kterou mu „Čas“ připisuje, nehrál. Pracovalo se s mnoha stran a každý pracovník byl vítán. Že by někdo byl zatlačován k vůli jiným osobám nějakými proudy, které „odstrašují a mnohdy méně taktni formou boje“ zatlačují osoby vzhledem „k jich vědění a charakteru“, proli tomu nutno se co nejrozhodněji ohraditi. Právě to bylo silou akce, že sympatie nebo antipatie osobní tu nepadaly naprosto na váhu a snaží-li se kdo vyslo- vovati podezření podobného druhu, pak nelze nez důrazně odmítnouti tento nepěkný postup, akci věru málo prospěšný. Což, probůh, stále budeme podezří- váními podrývati u nás chuť k práci?
Horáček
28 article
Ale nač vyvraceti něco, čeho nepravdivosta tendence je zřejma, osoby v akci pracující znají bez- podstatnost těchto výtek. Jimi nebude oslabeno to, po čem touží každý, komu heslo „vnitřní silou“ není jen hesiem: aby účasť českých akcionářů na valné hromadě banky rostla rok za rokem a s ní uvědomování si významu akce celé pro náš finanění rozvoj. Vě- říme, že české ústavy i čeští jednotlivci na dráze na- stoupené vytrvaj až do úspěchu. Doba boje, byt sebe delšího, odstraňuje jen slaběl Článek tento, určený a vysázený již pro číslo předvčerejší, návalem jiné látky se opozdil. Zatím
29 article
„Čas“ dnes, 2. l. m., odpovídá svým vídeňským do- pisovatelem znovu. Je to odveta právě tak slabá, jako rozvláčná, opětný zřejmý ústup, a dílem holé zapření toho, co bylo v článku ze 7. února ne snad jen míněno, ale výslovně řečeno. Dnes „Čas“ tvrdí, že byl dalek vybízeti k zahození flinty do žita a zrazovati z akce, která mu 7. m. m. připadala „cestou naprosto ne- schůdnou“ a pokračováním našeho „starého prohlu- pování“, dnes, jako 7. m. m., chlěl pry jen poukázat na věcné nedostatky akce dosavadní. „Hůře se snad už falšovati nemůže“, lze říci na to „Času“ vlastními jeho slovy (z 27. února). Jinak je věcný obsah dnešní jeho olpovědi úžasně hubený a lze i k němu po- dotknouti tolik: Stesků, že nám Čechům na př. chybí jakýkoli vliv v různých hospodářských institucích v Čechách a v Rakousku a pod., bývalo u nás vždycky až moc, ale pracovníkův o nápravu málo. České spol. národohospodářská jistě si nebude osobovati prioritu stýskání, ale právem náleží jí v tomto směru priorita práce. Až se český kapitál, jak si „Čas“ přeje (aniž by zde počítal, kolik by nás „stáj“ millionů každý takový správní rada...), uplatní „i v jiných podnicích, resp. dopravních a průmyslových, v Čechách pracují- cích“, bude si moci snad později připisovati prioritu stesku a přání, ale priorita nejen idele, ale i práca takě zde již přísluší jiným, „dávno před“ dnešním pokynem „Času“
Čecho Čechy Rakousko Český společenský
30 article
Že bankovní akce Společnosti národohospodářské musí býti podporována akcí našeho zastupitelstva politického „cestami kopromisními“, bylo původcům a organisátorům akce od počátku jasno, právě tak, jako s druhé strany, že delegace politická musí pro svůj požadavek míti věenou oporu v kapitálové síle českého národa pokud možná značnou účastí v akc. kapitále a obchodech bankovních nade vši pochybnost manifestovaně. „Čas“ dnes ohlašuje, co bylo původ- cům akce pověděno již málo dní po oné „blamáži“ ve valné hromadě, že totiž „český člen zenerální banky přijde snad dosti záhy“ — nuže, proč právě nyní, po (dvojím teprv) vystoupení českých akcionářů, proč nepřišel „po cestách kompromisních“ již před 5, 10 a 20 léty? A nebude-li „nás stát pranic“, je to právě zásluha té akce, která soustředila čásť českého ukláda- cího kapitálu za podmínek i finančně pro něj výhod- ných a tedy bez oběti materialních na tuto důležitou posici finaněně politickou. Že k tomu nebylo potřeb zjednati si takovou majoritu ve valně hromadě, jak myslil „Čas“, je rovněž již jasno a ukazuje, že orga- nisštoři akce kalkulovali správně. Tím bychom byli s „Časem“ v této otázce hotovi. Jen tolik ještě: Je jisto, že článek „Času“ ze 7. m. m. svojí — nyní zapíranou — tendencí a svým — prý „diskretním“ — slovem o „blamáži“ byl opravdu s to, způsobit desorganisaci a ochabnutí v celé akci dosa- vadní a že odezva České společnosti národohospodář- ské z 12. m. m. byla proto nutnou; prospěšné její účinky ostatně již se ukazují. A je konečně zajímavo, jak jsou „Naše Doba“ i „Obzor národohospodářský naproti „Času“ — z nichž arci toliko první může platiti za list české strany lidové — nuceny (není to poprvé? hájiti samy programové zásady této strany.
31 article
Teleřon. Pan posl. Maštálka zasluhuje roz- hodně za svůj podnět, aby přikročeno bylo k pronikavé úpravě telefonní sítě plné uznání. Otázka telofonního spojení meziměstského, speciálně na českém východě a severovýchodě, jest hodně starou. Po řadu let do- máhají se četná města s velikým průmyslem (Ústí n. Ořl., Č. Kostelec, Lomnice n. Pop., Vysoké Mýto, Choceň atd.) telefonního (městského i meziměstského) spojení, nabízejíce úhradu státem žádaně kvoty nedr zaplativše ji dokonce — marně. Nákladné stavby tele- fonní v Tyrolsku, stavba zbytečného druhého spojení s Haličí a naprostá odmítavost finančního ministerstva ke stavbám v Čechách (pan Böhm-Bawerk i zde dal průchod své národní nevraživosti), které jsou vesměs pro stát výnosny, byly a jsou přiznačnými pro te- lefonní politiku tohoto státu. Uvolněním dělnosti par- lamentu naskytá se utně tato nutkavá potřeba. V par- lamentních kruzích uvažuje se dvojí postup řešení. K výstavbě potřebných linií (mezi nimi i nové linie mezi Prahou a východními Čechy) jest třeba nák ladu 15—20 mill. K. Jedni navrhují, aby obnos tento opa- třen byl půjčkou, zvláště k tomuto účelu určenou, druzí žádají úhradu z přebytků pokladních. Prvá even- tualita vedla by k řešení a nápravě okamžité, druhá k postupnému stavění nových linií, při čemž by se ovšem Čechám vedlo jako dosud: stavby konány b byly v Haliči a Tyrolsku, zvláště v Haliči. Ale, jak řečeno, jest zásluhou p posl. Maštálky, že touto důležitou otázkou nnul.
Maštálek Pop Böhm Č . Kostelec Vysoký Mýto Choceň Tyrolsko Halič Čechy Praha východní Čechy
32 article
Společenstevní ruch v Uhrách. Dle statistiky uherského ministeria obchodu, právě vydané, bylo 1. července m. r. v zemích koruny sv. Štěpána 4981 společenstev, z nich pak 4300 v Uhrách a 681 v Chor- vatsku a Slavonii. V komitátních obvodech působí v Uhrách 3883 a v městských 417 společenstev. V Uhrách připadá vždy jedno společenstvo na 65.6 kr2 čili na 3916 obyvatel. Z uvedených společenstev bylo 3088 úvěrních, 570 spotřebních, 369 spotřebnícha prodejních a 398 mlékařskýcn. Největší počet úvěr- ních společenstev jest v krajině mezi Dunajem a Tisou (578), nejmenší v obvodu na pravém břehu Tisy. V zemském úvěrním společenstvu ústředním, ve svazu raiffeisenek a křesťanské ústředně jest zastoupeno 2178 společenstev. Pravidelně působilo jen 3872; 428 bylo buď v konkursu nebo likvidaci, nebo nepůsobilo z jiných důvodů. Boj proti mšici krvavé, jež hrozí záhubou jablo- ním zvláště v Praze a širém okolí, ize nejvydatněji vésti právě nyní před pučením. Natíráme neb stříkáme celý strom důkladně následující tekutinou, kterou při tom stále mícháme. V 72 litrech měkké vody rozpustíme 3 kila mazlavého mýdla. Do horkého roztoku vlejeme 25 kg nejobyčejnějšího pelroleje a koštětem čile promicháváme. Tekutinou touto zahu- bíme všechny přezimující mšice krvan5, po všech skulinách ukryté, a množství jiných škůdců. Boule
Štěpán 4981 Uhry Chor Slavonie Dunaj Tisa Praha kg