Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. března 1905

4

Číslo 62.

5 article

každý střídmý člověk dobré vůle a pevných mravních zásad, který v jakémkoli směru chce přispívati k omezení pijáctví. Ve spolku bude zří- zen klub přísných abstinentů a jeho agitaci musl býti ponecháno, aby vzrůstal. Český zemský spolek proti alkoholismu se sídlem v Praze bude zakládati samostatné místn odbory, po příkladu zemského spolku proti tu- berkulose a Národních jednot, dále bude po- mocí eventuálně později zřízeného ústředního svazu ve spojení i s druhými spolky zemskými Spolek bude vydávati populární časopis a stanov příspěvky členské co nejmenší. Považoval jsem za nejnutnější sostaviti na před hlavní program takového spolku, co se týče podrobností a méně důležitých bodů stanov, po- važuji za zbytečné, o tom se šířiti. Z parlamentních výborů.

Praha

6 article

Z Vídně, 2. března. (C.-B) Rozpočtový výbor rokoval dál o pol »Obecné školství«. Posl. Romančuk pojednávaje o školských poměrech v Haličí pravil, že hlavní příčinou taměj- šího analfabelismu je nedostatek obecných škola učitelských ústavů. Káral tuze časté přesazovánía šikanování ruských učitelů a přimlouval se za lepš odměnu učitelů obecných škol. Posl. Prochaska vytkl veliký nedostatek uči- telů v Dol. Rakousích a žádal, by zřídil se tam záhy III. státní ústav učitelský. Ministr dr. Hartel zmínil se o disciplinárním právu učitelském a předlohách, schválených některými sněmy, dál o revisi předlohy stran učitelských ústavů; připustil oprávněnost přání cvičných učitelů. Pojednávaje o různých školských podnětech, sliboval pomocné školy a třídy a pravil, že je postaráno, aby učitelé obeznámili se s léčením koktavosti. Konečné vytkl důležitost školského zdravotnictví, subvenční poměry učebných kursů, spojených s měšťanskými školami a zmínil se o vydání nového školského vyučovacího řádu, v němž bude dbáno mnohých učitelských přání.

Posl Romančuk Hartel Vídeň Halič Prochaska Dolo Rakousy učitelský ústav

7 article

Po řeči posl. Glabiňského k položce re Vukovič a posl. Baernreither protestovali proti rozmluvě s Bacherem, předsedou rak Lloydu, uveřejněné v »N. Fr. Pr.«, jenž vyjádřil se že včerejší hlasování v rozpočtovém výboru bylo demonstrací proti Lloydu nebo vládě, prohlašujíce že výbor vykonává pouze své ústavní právo tak jak mu povinnost káže. Lloyd mohl být jen po- vděčen, že se ho v jeho spletité situaci ujal. Predseda dr. Kathrein souhlasil s vývody obou řečníků i s jejich prolestem. (Hlučný, obecný souhlas.) Schůze byla potom přerušena a když byla zase obnovena, posl. Berger zastával se cvičných uči- telův a vyčítal vyučovací správě, že chová se jinak ku kněžským a jinak k světským učitelům. Posl. Staněk žádal, by nový školský a vy- učovací řád podrobil se dobrozdání učitelských kor- porací, zemských, okr. i obecních škol. rad. Zmínil se o bídných školách pro české menšiny v něme- ckých krajích a žádal, by k nápravě těchto poměrů vložilo se do rozpočlu 50.000 K, tak jako pro tyrol- ské Němce, aby jejich děti mohly se vzdělávati v ma- teřské řeči. Poukazoval na nedostatek učilelstvaa učitelských ústavů v jižních Čechách a opřel se dů- razně tajným kvalifikacím školních inspektorů. Posl. Kaiser přimlouval se, aby stát záby přispíval na nesnesilelná školská břemena zemská. Posl. Menger přimlouval se, by se dbalo o spokojenost cvičných učitelův, uvážil zrale návrh vyučovací správy na prodloužení učitelských studií a měl zřetel mimo hospodářské a sociálně- politické protivy také na otázku národní. Ministr dr. Hartel pravil, že učitelská pří- pravka bude asi prostřední cestou mezi názory o vzdě- lávacích ústavech učitelských. Doufa, osvědčí-li s nový disciplinární řád v některých zemích, že bude zaveden také v ostatních.

Vukovič Baernreither Bacher Lloyd doktor Kathrein Berger Posl Staněk Němec Kaiser Menger Hartel Francie Čechy

8 article

Pol. »Národní školy« byla přijata a Staňkova resoluce o povolení 30.000 K na vzdělání českých školních dětí v Dol. Rakousích v jejich mateřštině propadla, ostatní po referentském návrhu byly přijaty. Do sedmičlenného odboru, navrženého posl. Baernreitherem pro pojednání o záleži- tosti Lloydu zvoleni poslanci: ryt. Górki, dr. Kramář. bar. Malfatti, dr. Baernreiher, d'Elvert, Morsey a Dobernigg. Příští schůze bude ve čtvrtek, 9. března o 5. hod. odpol. Před ukončením schůze sdělil předseda přípis Bachera, předsedy rak. Lloydu, jenž prohlašuje, že svým v soukromé rozmluvě pronešeným výrokem nechtél kritisovati včerejší výborové usnešení.

Pol Staňkův Baernreither Lloyd doktor Kramář Baernreiher Elvert Morse Dobernigg Bacher Dolo Rakousy národní škola

9 article

V tiskovém výboru za rokování o tiskov předloze posl. Špindler navrhl reassumovat znova o odst. 2. § 2., jenž zní: Z moci tiskového zákona jsou vyloučení dopisovatelé novin, avšak vy- davatel jejich ručí za trestný čin jimi spáchaný. S navrhovatelem, jenž žádal, by se odst. 2 škrtl, souhlasil ref. dr. Sylvester a vl. zástupce dr. Högel, a výbor vyhověl. O odst. 1. § 9., jenž dle odborového návrhu zní: »Zodpovědným redaktorem periodického tisko- pisu nemůže býti, pokud zasedání trvá, žádný člen říšské rady nebo zemského sněmu, požívající immu- nity«, rozpředla se delší debata. Posl. Ryba prohlásil se proti dodatku o vylou- čení poslance ze způsobilosti k odpovědnému redak- torství. Navrženým dodatkem vyjadřuje se v Rakou sku poprvé zásada neslučnosti (inkompalibitity)v zákonodárství a ku podivu novota ta směřuje prot tisku. Pouze redaktor nemůže býti poslancem, ale může býti správním radou, placeným ze státní po- kladny a zastávat jiné úřady, kollidující s poslane- ckou povinností. Řeklo li se, že bylo by nesmyslem ustanoviti zodpovědným redaktorem někoho, kdo skutečně zodpovědným není, není to správné. Jedná se pouze o proceduru vydání a to se může urychlit a tak upravit, že provinění by se nepromlčelo Avšak přijetím onoho dodatku výbor sám by pro- hlásil, že sněmovna není zárukou, že propadne za- slouženému trestu, kdo přestoupil zákon. Ústanoven to mělo by také za nasledek, že by se rozmnoži počet nastrčených zodpovědných redaktorů. Nepo- vzneslo by vážnost tisku ani neposílilo právní vě- domí, kdyby propadl trestu, kdo nic nespá chal.

Špindler doktor Sylvester Högel Posl Nepa

10 article

Poslanec dr. Stránský brojil proti zodpověd- nému redaktorství, instituci vzniklé v policejním státě, jež odporuje nejdůležitější zásadě trestního práva, že každý odpovidá za to, co spáchal. Mělo by se stanoviti, že chef redaktor je zodpověden z obsah listu, pokud jej zná. Dle povshy věci potom se rozhodne, pokud tomu tak je. Zbaviti poslance práva k zodpovědné redakci je zákonné monstruma bylo již dávno třeba zákona, dle něhož při soukro- mých deliktech trvání mandáťu resp. doba do zru- šení immunity nepočílá se do promičení. Nenahlíží, proč by civilní soud měl vynucovali opravu. Ochrany před tímto soudem mohlo by se dostati stranám tak jako před soudem trestním. Poslanec Špindler přimlouval se za škrinutí tohoto ustanovení; — Rieger přimiouval se za návrh výboru; — Pacher za svůj někdejší návrh o neslučitelnosti úřadu zodpovědného redaktora poslance: — zpravodaj Sylvester vyslovil se pro Grabmayrův text soudě, že zodpovědné redaktorství není slučitelné s immunitou. Potom hlasovalo se nejprve o zásadě, mohou-i býti poslanci zodpovědnými redaktory periodických tiskopisů. Pro vyloučení jich bylo 25, prot němu 7 členův a zmíněné ustanovení přijato dle Grabmayrova návrhu, že poslanci po čas zasedání jsou vyloučeni z odpovědné redakce.

doktor Stránský Špindler Rieger Pacher Sylvester Grabmayrův

11 article

Sociálně- politický výbor rokoval dále o po- jišťování soukromého úřadnictva. § 29. c) (Kdy pomijí dobrovolné pojištění) přijal se změnou, že nepomíjí trestem vězení. Potom začalo se rokovati o § 37, organi- saci pensijního ústavu. Ref. dr. Fořt zahájil debatu a podotkl, že pů vodní vládní předloha o poiišťování soukromých úřadníků měla na mysli zřízení jednoho centrálního ústavu ve Vídni. Naproti tomu zpravodaj v prvním svém propracování vládní osnovy navrhl zřízení několika ústavů territoriálních. Bylo by s politováním, kdyby politické ohledy rozhodovalý také v oboru sociálního zákonodárství. Jedině ú čel nost padá tu na váhu. Jediný ústav centrální stal by se monopolem místních činitelů vídeňských spolupůsobení mimovídeňských pojištěnců ve správě ústavu nebylo by hrubě ani možno. Zvláště pak pů sobnost smírčího soudu, jenž dle původní vládní osnovy měl pro všechny země zřízen býti, stala by se illusorní. Kdyby běželo o ústav státní, snad by mimovideňšlí interesenti snesli poručníkování ústředny vídeňské snáze. Ale tu jde o útvar samosprávný na nějž stát ničím nepřispívá. Zásada samosprávné centralisace je contradictio in adjecto. K tomu druží se nebezpečí, že by zásada centralisační přesnou pů sobnost celé instituce již předem činila pochybnou. A což teprv obtíže jazykové. Ústředna musila bys pro statisíce pojištěnců zřídit nákladný překladatelský aparát! A na valných hromadách by otázka jazy ková vedla k velkým zápasům ! Ostatně i sám vládní program všeobecného pojišťování mluvi nepřímo pr princip territoriální. Do celé stavby příštího vše- obecného pojišťování, ve kterém zemské úrazovny — arci reorganisované - dále mají trvati, dalo by s pak pojišťování soukromých úřadníků snáze zařaditi, než by bylo lze při čisté zásadě centralisační.

Ref doktor Fořt Vídeň

12 article

Řečník pak obšíině probírá jednotlivé důvodya navrhuje, aby otázka organisace rozřešena byla dl prvotního jeho návrhu: dle zásady territori- ální. Kdyby však přes to zásada tato nenalazla vělšiny, nutno aspoň o to pečovat, aby mezi nía tuhou centralisací volena byla cesta prostřední zří- zením zemských úřadoven, jež by čásť agendy v pře- nesené působnosti obstarávaly a při nichž smírč soudy by byly zřízeny. Posl. Marchet by rád, aby se zřídil taký ústav pro celou říši se sídlem ve Vídni. Debaly, v níž se bude pokračovati v přiští schůzi zúrastnilo se několik řečníků a vládní zástupce, odb šél Woli V odboru železníčního výboru pro překro čení úvěru při stavbě alpských dráh oznámi předseda posl. Kaftan, že dle usnešení pozval posl Skena pro jeho řeč ze dne 9. l. m. jako znalce a ten jest ochoten podati své dobrozdání. Odbor prozkoumá nestranně a objektivně předložený materiál a vyna- snaží se zkoumati příčiny velikého překročení úvěru. Posl. Skene praví, že bylo jeho povinností po- ukázati na nebezpečí, v němž by se octly státn finance i slální úvěr ukvapeným prováděním inve- sticí. Litují, že ministr nepodal dřív své objasnění. neboť by býval mohl zmírnili své vývody ve sně- movně. Myslí, že dosáhl svého cíle, neboť ministu prohlásil, že vláda hodlá předkládati budoucně parla- mentu k schválení jen hotové detailní projekty želez ničních staveb, takže sněmovna bude miti bezpečný materiál. Avšak trvá na tom, že ministr překročil po- volené úvěry a neupozornil sněmovnu včas na změ- něný stav věci. Větší čásť detailních projektů byla hotova do konce r. 1902, pročež ministr o nastáva- jícím velkém překročení věděti musil.

Posl Kaftan Skene Vídeň Woli

13 article

Proto měl podati zprávu parlamentu již v roce 1901. Slavěly se silnější lokomotivy. Hlavní projekt byl nehotový, neb ť detailní vyžadoval již 41 mill. K výloh a pozdější změny dalších 20 mill., což spadá opět na vrub nedostatečných technických pří- prav a bádání. Rozvádí, kde mohlo sejíti s většíc výloh a poukazuje na vady při zadávání prací, kde se nemohlo dbáti na nejmenší nabídku, protože první projekt stále se měnil. Kdyby býval ministr — vzhle- dem k velkým nesnázím se stavbou jiných horských dráh — dal projekt dříve svědomitě prozkoumati požádal za odročení počátku slavby, bylo by uspo- řeno mnoho překvapení. Rakoušlí inženýři a jejich umění jež vykonalo velkolepá díla, nejsou v tomto případě ničím vinni. Chyba záleží v tom, že se jim nedal v čas rozkaz a neměli pokdy podniknouti dů- kladné předběžné práce. Ministr dr. Wittek děkuje za uznání, proje- vené technikům a omlonvá se, proč neujal se slova v první výborové schůzi. Jednalo se prý jen o do sazení odporu a tu bývaly by věcné vývody ne- místné. Vládní předloha nemohla se podatí pře koncem r. 1904, ani kdy detailní projekty byly ho- tovy, nemohla se sněmovna informovat o výši ná- kladu. Bývalo by se musilo počkati na zadání prací Termin předlohy jest ospravedlněn tím, že důležíté práce zadány teprve v druhé polovici r. 1903. Posl. Sylvester plá se posl. Skéna, má-l určitá data, že při provádění staveb postupovalos správně nebo ne, zvláště může li uvésti něco kon- kretního o výkupu pozemků.

Wittek Posl Sylvester

14 article

Posl. Skéne odpovídá, že dostal sice v tomt směru stížnosti, ale bez důkazů nemohou se pova- žovati za positivný materiál. Posl. dr. Ellenbogen prohlásil, že debata není na pravé dráze. Posl. Skéne uvedl náhledy ale nepodal objasnění. Ředitel železničních staveb odb. šef Wurm zodpověděl konkretní otázky Skénovy. Ujišťoval, že detailní projekty byly pečlivě vypracovány a nále- žitě prozkoumány. Změny během stavby byly způ- sobeny nepostižnými nesnázemi. Dále ličil zadávání stavby tunelů a její ceny a způsob stavby na tratich. Posl. Skene praví, že dle vládního problášen staly se dodatečné změny v projektech a odchylky v zadávání staveb, načež poukazoval, že některé věci byly ve veřejnosti značně zveličeny a prohlašo- vány za neslušné. Po nablédnutí do spisů sluši uznati, že vinu sluší připsati nedostatečným pří pravným pracím a abnormálným stavebním poměrům. Vládní odpověď bere na vědomí. Posl. dr. Ellenbogen a Swiertnia učinil různé technické dotazy, jež minist. odb. chef. Wurm zodpověděl. Ke konci schůze odb. chef Wurm! podal ob štrnou zprávu o vojenských požadavcích, jež pro- hlášena za důvěrnou. Příští schůze bude ve čtvrtek 9. t. m. Výbor pro zvířecí nákazy projednal před- lohu o odvracení moru vepřového dobyt ka a docíleno shody mezi vládním zástupcem a výbo- rem o různých amendementech ref. ryt. Wielwiej ského. Po konečné jich redakci bude předloha det nitivně projednána.

Posl doktor Ellenbogen Skéne Wurm Swiertnio

15 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 2. března. (Slyšení hr. Štěp Tiszy.) Nejnovější cesta hr. Tiszy do Vídně byla překvapením i pro Pešť. Sám »Pesten Lloyd« měl včera pochybnosti o účelu této cesty a jen se klonil k mínění, že úřadující dosu ministerský předseda byl povolán k panovníkovi, aby navrhl ony státníky, jichž mínění o řešen uherské krise panovník má vyslechnouti, poně- vadž poslání hr. Jul. Andrássye nutno pokládat za zmařené a tím také za ukončené. Druhým vedlejším účelem Tiszovy cesty mohlo dle mí nění »Pester Lloydu« býti přání dosavadního kabinetu, aby byl co nejdřive sproštěn úřadních povinnosti, jež vykonává, dokud nebude jmeno váno nové ministerstvo, neboť v kruzích oppo- sičních má se za to, že intriky Tiszova kabi netu zavinily stálé protahování nynější krise. Dnes, po Tiszově odjezdu z Vídně, sděluje se témuž listu, že prvý ze státníků, který bude povolán k panovníkovi, jest opět dr. Alexande Wekerle. Koruna prý jest ochotna svěřiti Wekerlovi sestavení nového kabinetu s následu- jícím programem: V oboru vojenském pro- vedou se ihned přesně ustanovení devítičlenné komise liberální strany z října r. 1903; v oboru hospodářském zachová se v nějaké formě celní pospolitost obou států monarchie až do vy- pršení nynějších obchodních smluv s cizinou možno-li ještě o několik let déle. Zatím budou obě vlády vyjednávati a parlamenty se dohodnou

Štěp Lloyd Jula Andrássy Tiszův Alexande Wekerle Praha Vídeň Pešť Tisza

16 article

o novou úpravu hospodářských styků, po pří- padě na novém podklady. V dobře zpravenýeh vídeňských kruzích má prý se za to, že dr Wekerle se odhodlá převzíti předsednictvo mini- sterstva na základě tohoto programu. Dle zprávy, došlé dnes z Pešti, mají být k panovníkovi povoláni oba předsedové sně- moven, Albin Czaky a dr. Justh, liberálové Láng a Hodossy (bývalý stoupenec Apponyův), dissi- dent Darányi, bar. Banffy, lidovci Rakovzsky hr. Ferd. Žichy a za stranu neodvislosti hr. Apponyi. První slyšení určeno na sobotu dne4. t. m. Hr. Jul. Andrássy mešká dosud u svého nemocného bratra v Terubeši a nevráti se do Pešti dříve, dokud ho Košut neuvědomi, že jest tam třeba jeho přítomnosti.

Wekerle Albin Czaka doktor Justh Láng Hodossy Apponyův Rakovzsky m . Hradec Jula Andrássy Košut Pešť Banff Terubeš

17 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. března. Persekuce pruská. Provedení veselohry známého polského dra matika hraběte Al. Fredra, jež mělo se stát v Berlíně řízením herce Szolowského, bylo poli- cejně zakázáno. Z Berlína bylo vypovězeno opět 34 cizineů z nichž 14 jest z Rakouska, většina ale Slovanů Jediným důvodem jest, že byli — na potiž. Italský dvůr na Černé Hoře. Jak »Patrie« sděluje, stráví král Vikto Emanuel III. s chotí svou Helenou v srpnu dva týdny u tchána svého na Černé Hoře. Přijmutí adressy anglickou sněmovnou poslaneckou. Anglická sněmovna ukončila včera téměh nekonečné již rokování své o adresse. Opělně káralo několik řečníků finanční politiku vlády. Kaneléř pokladu Auston Chamberlain přisvědči k názoru, že každou úsporu ve vydajích, pokud jen trvale možnou jest, třeba provésti. Bude dbáti vážně toho, aby se nevydávalo více peněz. než jest nezbytně nutno pro obstarání zájmův národa. Návrh Buchanonův, proti finanční poli- tice vlády směřující, byl pak 250 hlasy proti 201 zamitnut. Potom podán k adrese ještě návrl kárající nedostalečnou péči o obydli pro irské dělníky, byl ale zamítnut 228 hlasy proli 184 Silné tak zmenšení majority vládní vyvolalou nacionalistů hlučnou pochvalu. Na konec byl ale adressa přijata 235 hlasy proti 175. Vláda Balfoura jest tedy opět na čas za- hráněnaa rozpuštění sněmovny oddáleno.

Al Fredro Szolowský Emanuel III Helena Chamberlain Buchanonův Balfour Praha Berlín Rakousko Černá hoře Patria

18 article

Norské snahy o samostatnost a ministerská krise norská. Od let usilují Norové o to, aby dosáhli ve své unii se Švédskem vedle vnitřní samostat- nosti ještě plné neodvislosti ve stycích vnějších samostatného ministra zahraničných věcí a pře- devším samostatné konsuláty. Nová usnesení sněmovní, k samostatným konsulátům takým smě- řující, byla ale opětně zmařena vetem krále norského a švédského Oskara a na inspirace vlády švédské. Pro otázku, k jaké za to od vetě vůči Švédsku sáhnouti a zdaž neměly by konsuléty vlastní býti zřízeny prostou obnovou usnešení sněmovního, vznikly ale v samém mi- nisterstvu norském rozpory, takže, jak jsme včera sdělili, podalo demissi. Do její rozřešen sporná otázka zůstane zatím in suspenso. Bu- dou-li se ale Švédové dlouho vzpírati, není vy loučeno, že nabude časem v Norsku vrchu dost již silná strana, která usiluje o plné odtržen od Švědska a zřízení samostatné norské repu- bliky, snaha to, již ani Björnson Björnstjerne není valně dalek. Tuše toto nebezpečí pro unii, jal se včera korunní prine, jenž té doby pro chorobnost krále Oskara III. jest i vladařem, dopise ku předsedovi norské zvláštní komise sněmovní, dosazené pro řešení zmíněného sporu, dělati kázáničko o přednostech unie. Rozsuzuje v dopise prostě a krátce, že nejlepší věcí pro

Noro Oskar Švéda Björnson Björnstjerne Švédsko Norsko

19 article

Norsko jest spojení se Švědskem a doufá proto, že nebude volena cesta, jež by vedla k roz- tržce mezi oběma národy. Tato byla by pro oba velmi nebezpečná. Spojení mají oba národové jistou sílu a váhu v koncertu států evropských. Jak mnohem méně ale vážily by Norsko a Švédsko o sobě ! Nechť tedy národové, kteři odkázáni jsou i povahou a přírodou na sebe, pevně k sobě lnou, nyní i v budoucnosti. Stará to písnička ovšem, jíž se všude chtělo a vždy čeliti touze národů po samostatnosti, kteři ale nabyvše této, dokázali rozmachem a moeným vývojem svým, že blaze -jim bylo i bez dusi- vého náručí starostlivých poručníkův.

Norsko Švédsko

20 article

Francouzské vojenství v přerodu. Reformy, kteréž změniti mají v době již nedlouhé, zvláště po úsili radikálů a socialistů celý ráz vojenství francouzského — ovšem ni- koliv bez obav kruhů vojenských, že tím bude obrana země oslabena — zasahují reflexy svými silně do celé nynější sněmovní debaty o roz- počtu vojenském. Tak i v dnešní dopolední schůzi francouzské sněmovny žádal socialista Brellon, nespokojen blízkým již zavedením dvou- leté služby vojenské, za zkrácení 28denních cvi- čení vojenských a za úplné zrušení cvičen 13denních. Ministr vojenství Berteaux na- mítl však, že senát při úradě o dvouleté službě vojenské zdráhal se zkrátiti dobu cvičení vo- jenských a připomenul, že má-li se užiti výhod novélo zákona již roku 1905, nesmí se na předloze měniti. Posl. Guyot Dessai ge, předseda výboru vojenského, prohlašuje, že po- zději podá sám návrh na zkrácení vojenských evičení. Poslanec Colliard žádal za zrušení jen 13denních cvičení. Ministr Bertea u odvětil, že jest třeba 600.000 mužů territoriál- ního vojska k pevnostní službě a připomenul, že Německo má na své hranici territoriáln vojsko neobyčejně silné. Zpravodaj komise Kloti z potíral oba návrhy zmíněné a žádal za jich odkázání výboru. Návrh tento byl přija 352 hlasy proti 167 a dopolední schůze sné- movní pak ukončena.

Posl Colliard Berte Klot Německo

21 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — K otázce německého veta, (t. j. kuriát- ního), přinesl brněnský lidový denník v půtee s orgánem německo-pokrokové strany na Moravě. brněnským »Tagesbotem«, článek o smiřovačkách, v němž veden jest na základě tvrzení »Tages botových« nepřímý důkaz, že referát d'Elvertův kuriátnímu subkomitétu před týdnem předložený českým zástupeům není ničím jiným, leč opako- váním veškerých německých požadavků, jež jsou »známé z první vyrovnací akce, « že nad to d'Elvert »přišel znovu i s těmi. pro něž poslanci strany lidové v r. 1901 další vyjednávání odmitli,« čili jinými slovy, že náš brněnský dopis ze dno 13. února, samými »Lid. Novinami« dosti ne vážně odbývaný, měl ve věci naprostou a úplno pravdu, neboť obecně tvrdil téměř do slova totéž. vypočítávaje nad to ještě zvlášť slovně jedno- tlivé kusy těchto německých požadavků. S po- drobnějším výčtem německých požadavků setká- váme se také ve včerejším článku lidového listu, podle něhož žádají Němci v této stejně jak v první smiřovací akci: »Aby jejich velu (kuriátnímu) podlehla také všecka usnesen o změně obecního řádu a statutech měst samosprávných, zřízení o kresních za- stupitelstev, aby se nikdy zavěsti nemohla. dále předlohy o rozlučování a spojo váni jednotlivých obcí, dále aby vetem rozho- dovati mohli o zřizování škol sředních odborných, menšinových, soukro- mých (!!) a také o zemských subven- cích pro ně Tyto požadavky,« tak píši aI

Němec Morava strana lidový Lido d ' Elvertův d ' Elvert

22 article

N.« doslovně, »naši poslanci rozhodně odmítli ale podle »Tagesbota« nelze dnes již po- chybovati o tom, že bar. d'Elver do subkomitétu přišel s nimi zno- vu.« Lze-li tak souditi z »Tagesbotova« výkladu a potvrzují-li mu to i »Lid. Noviny«, pak bylo ovšem jen velmi čáslečně vyhověno i našemu zvolání z minulého týdne: »Pryč s tajnůstkář- stvím z moravských smiřovaček!« i nelze než naprosto souhlasiti s »L. N.«, když píší, že »ve skutečnosti Němci si vymiňují, aby jim bylo přiznáno právo k rozhodování neje o českých menšinách, nýbrž i o na- šich posud ujařmených většiná ch v některých obcích, městech a ce- lých okresích,« že »zkrátka řečeno, chtějí si vetem na věky zabezpečiti nynější svou državu, jejiž neudržitelnost i ve stávajíc ích poměrech, za jejich nadvlády, je s na všech stranách samozřejma. K tomu dodává lidový denník ještě následující výborná slova: »Návrh d'Elvertův Ize posuzovati jen jako pa- skvíl národní autonomie. Nasycený Němec v něm praví hladovému Čechu, že jej připustí k plným mísám jen tenkráte, když se mu nálcžitě zaváže. že bez jeho svolení jediného sousta nepoži je.« Od výroku o »hnusné komedii moravských smiřovaček« nebylo nic trefnějšího proneseno ke karakteristice hnusu této komedie, a Čechům moravským i veškerým jiným musí i při hlado- vém žaludku od takového d'elvertovského ku- chaření nanic přijíti. Po takové definici morav- ských smiřovaček tím pevněji věříme ujištěn minule danému týmž lidovým denníkem brněn- ským, že lidoví zástupcové ve stálém výboru nikdy nedopustí uskutečnění takového nená- ležitého závazku hladového moravského

d ' Elver L N Elvertův Němec Čech Čecho Lido

23 article

Čecha. Ten zajisté lépe udělá, když vůči ne udržitelnosti nynějši moravské državy německé, na všech stranách zřejmé, na místé jejího na věky upevnění uskutečněním národních kuril jich vela bude dále pokračovati ve své železné poctivé, letité, ale požehnanými úspěchy odmě- ňované práci za vymanění svého moravského dědietví z rukou neoprávněných jeho držitelů nynějších. Kdyby jednal jinak, stal by se obět bezpřikladného v politických dějinách podvodu bezpříkladného proto, že podvedený zcela zřejmě napřed podvod ve všech podrobnostech byl po- znal, odsoudil a přece by na něj vešel. Mezi »Lid. N.« a »Tagesb.« vede se také spor o to, zdali náš list před léty dal povel ke zmaru první smiřovací akce a zdali nyní chápeme se stejné úlohy. To tvrdí »T.«, naproti tomu na- mítají »Lid. Nov.«, že jako jsme nezmařil první smiřovačky, tak nezmaříme ani nynější akci, to že učiní zase jen Němci svým stejně nesmyslným jako nestoudným požadavkem veta k zabezpečení »nepřirozené své državy, svým požadavkem, aby čeští zástupcove sehválili, co r. 1901 nejostřeji od- mitli. Toť zcela evidentní, a »Tagesbote« byl by fakt nahlédl tím spíše, kdyby mu byly »Lid.

Čecho Tagesb Němec Lido

24 article

Nov.« připomenuly, že nemáme ve stálém vy- rovnacim výboru moravském ani hlasu ani za- stoupení. Za to požíváme hlasu ve veřejnosti, a fu pozdvihli jsme ho jak v dřívější tak ovšem v nynější smiřovačkové akci moravské ovšem mezi všemi první, abychom v plném vědom hrozlcího nebezpečí důrazně označili zavča naše stanovisko vůči sněmovním kuriím národ- nostním a vůči kuriátnímu vetu, stanovisko, sdílené ostatně velkou vělšinou a snad veškorým lidem českým, k čemuž byli jsme oprávnění výstražnou povahou zpráv o obsahu a postupu praci subkomitétu vyrovnacího výboru. Prot moravským smiřovačkám vyslovily se až dosu co nejostřeji z moravských stran, chronologicky vzato, strana pokroková, lidová a k týmž pro- jevům chystá se i nová agrární strana moravská Na neděli dne 19. t. m. chystá proli morav- ským smiřovačkám manifestační sjezd v Přerově Caveantl — Moravské smiřovačky. Z Brna, 2. března Školský subkomitét stálého vyrovnávacího vý boru moravského bude míti schůzi dne 6. t. m. v Brně Jednati bude o školách menšinových.

Prot moravský Přerov Brno

25 article

— Klub národní strany svobodomyslné. Pracovní komise národohospodář- ská sejde se dnes v pátek v místnostech klu- bovních k důležité poradě. Účastenství všech členů žádoucí! — Kluby občanské. Klub volič novoměstských koná dnes v pátek 8. hod. večer v dolejších sálech restaurantu Choděrova ve Ferdinandově třídě klubov n členskou sehůzi s rozhovorem: »o opravě a doplňcích řádu živno- stenského vzhledem ke vlád nl předloze,« Referent pan JUDr. Juli us Nejedlý ryt. z Vysoké. Před schůzí při- jímá předsednictvo přihlášky nových členů. — Zemská volba za města Most, Bilin a Horní Litvinov, kdež se uprázdnil mandát úmrtím posl. dr. Schückra, byla vypsána n 17. t. m. — Národní rada česká. Schůze praesi- diální komise koná se dnes o půl 6. hodine odpol. Schůze ústředního výboru koná se v so botu dne 4. t. m. o 4. hod. odpol.

Choděrův JUDr Nejedlá doktor Schücker Ferdinandov třída Most Bilin Horní Litvinov národní rada

26 article

— Osobni z kruhů pivovarských. Sládek Ludví Procházka z hrab. pivovaru v Podmoklech vzdal se svého místa. Josef Štich nastoupil jako sládek v Jincích. Václav Kouba stal se podstarším v Bře- znici a Mička v Pavlovsku na Rusi u V. Bohutín- ského. Vilém Potůšek stal se sklepmistrem v Pa- skově na Moravě a J. Maixner v Osieku v Haliči — Úmrtí. V Praze zemřel pan Emil Finge správce dvorního hřebčince, v 78 roce věku svého. — Dne 2. března zemřel v Košířích po krátké ne- moci pan František Křeček, slévač na odpočinku. v stáří 69 let. Zesnulý byl rodák z Nového Jáchymova u Berouna. Pohřeb koná se v sobotu dne 4. března o 3. hodině odpoledne z Třebízského ulice č. 63 v Košířích na hřbitov »na Kotlářce«. — Dne 24. února zemřela v Rakovníku matka pana prof. Karla Špalka, paní Karolína Špalková, vdova po řídlcím učiteli v Krupé, u vzácném věku 90 roků života svého. — Dva polžby. Výpravou velice se různící, ale žal a bol stejně působící. Včera odpoledne uložena byi- do rodinné hrobky na olšanských hřbitovech k věč- nému spánku Ilsa, dceruška reditele Průmyslové banky p. Břetislava Schleifera, jež, jak jsme již znamenali, v osmém roce věku svého po krátké, ale bolestné nemoci opustila navždy své rodiče i své družky v přípravce vyšší dívčí školy. Jeji místo v lavici školní bylo pokryto včera odpoledne smuteční látkou a všechny družky v myslích svých vzpomínaly mílé spolužačky, již v nádherně rakvi v tu dobu ukládali do pohřebního vozu. Zarmouceným a truchlícím rodičům dostalo se nesčetných projevů upřímné soustrasti. Neméně než šedesát skvostných a drahocenných věnců s bílými stuhami položeno do smuteční komnaty k rakvi předčasně zesnulé dívenky.

Procházka Štich Kouba Miček Rus Potůšek J Maixner Finge Křeček profesor Špalek Špalková Schleifer Podmokly Jince Bra Pavlovsk Bohutín Morava Halič Praha Košíře Jáchymov Beroun Rakovník Krupá Olšanský

27 article

Průvod pohřební, vypravený z domu smutku ve Ferdi- nandově třídě, vedl farář p. dr. Motys s kalechetou na přípravce p. drem. Svojsíkem. Průvodu zúčastnili se přečetní vynikající zástupci ústavů peněžních, zá- vodů průmyslových a obchodních, úřadnictvo bank a záložen, zástupci konsulátů a vůbec veškerého ob- chodního světa pražského. Výprava pohřbu byla ná- dherná. — Současně konal se z kaple českého patho- logického ústavu pohřeb nešťastného 30letého želez- ničního zřízence Jaroslava Hrudy, který při vyko- návání své služby posunovačské na nuselském ná- draží byl nárazníky dvou vagonů smáčknut a usmrcen Přečetní kollegové přišli svého druha doprovodit na poslední cestě pozemské. Kapela železničních zřízenců přišla mu na pohřební průvod zahrát. Malého synka zřízencova druh v povolání nesl v náručí a hošík ani nelušil, že starosilivého otce na vždy mu odvážejí. že nikdy více již nebude moci líbati upracovanou jeho pravici. Průvod zahájili četní zřízenci železniční ve stejnokroji i oděvu občanském a také úřadnici želez- niční se v průvodu ubírali. Kollegové věnovali n rakev několik věnců.

doktor Motys Svojsík Hruda Kollegová

28 article

— Pohřeb zesnulého p. Jana Fajta, zaslouži- lého starosty společenstva povozníků na Smíchově konal se předevčírem 1. března t. r. z kostela sv. Vá- clava na Smíchově. Smutečmí obřady vykonal mag. P. V. Švehla s assistencí dvou kněží. Kolem rakve tvo- řili členové spolku Ústřední jednoty vozků, jejímž zesnulý byl čestným členem, jakož i výbor Národní jednoty samostatných živnostníků pohyblivý špalir. Pohřbu zůčastnili se bratr zesnulého, cestovatel pan prof. dr. Em. Fait, zemský posl. P. F. Krejčí, městští radové J. Bečka a Fr. Tykač, obecní starší pp. Bře- hovský, Jeřábek a Skopový, výbos okresní Jednoty společenstev se starostou p. J. Pejšou v čele, úřad. nám. starosty společenstva povozníků p. Jos. Braun se členy představenstva, starosta „Sokola“ smíchov- ského obec. starší p. Šimek, člen okres. výboru p. J.

Fajt P V Švehla profesor doktor em Fait J Bečka Tykač Jeřábek J Pejša Braun Šimek Smíchov Francie národní jednota samostatný živnostník Sokol

29 article

Steyskal, zástupci spolku majetníků domů, speditérů pražských a j. Veliké účastenství na pohřbu svědčilo o vážnosti, jíž zesnulý v kruzích živnostenských se byl těšil. Pohřeb ubíral se na hřbitov na Malvazinkách. — K úmrtí býv. ob. st. p. Eckerta. Měšťanská beseda v Praze žádá své pp. členy, by hojným počtem zůčastnili se pohřbu zasloužilého, dlouholetého činného člena p. Jindř. Eckerta, dvorního fotografa. Pohřeb koná se dnes v pátek o 3. hod. z evang. ko- stela sv. Michala v Jirchářích na hřbitov olšanský. — Malostranská beseda oznamuje svému člen- stvu bolestnou ztrátu, kterou utrpěla úmrtím svého dlouholetého, zasloužilého, čestného člena p. J. Eckert a žádá pány členy, by se v hojném počtu zůčastnili pohřbu. — Sbor obecních starších král. hl. města Prahy svolán je k řádné schůzi na pondělí dne 6. března. Na jednacím pořadu jsou četné stavební stižnosli, návrh na povolení nákladu 33.328 K na zřízení nového betonového mostu přes Čertovku v ulici Lužické návrh na povolení 38.000 K na zřízení definitivní ka- nalisace na Richtrových pozemcích v Holešovicích; návrh na opatření plánů a rozpočtů na úpravu kostela sv. Martina; návrhy na koupení domů k rozšířenl ulice Libušiny na Vyšehradě a sice od p. V. Witocha čp. 38 za 24.000 K, od Al. Hoffmanna-Möllera čp. 89 a 40 za 50.000 K a čp. 94 za 37.000 K; návrh na povolení nákladu 247.300 K na rozšíření školní bu- dovy na Korábě atd.

Steyskal Eckert Jindřichův Michalus J Eckert Richtrův Martino V Witoch Al Hoffmann Möller Praha Olšanský Holešovice Vyšehrad malostranský beseda sbor obecní starý král Libušin Koráb

30 article

— Ze staroměstské radnice. Na jednacím pořadu pondělní schůze sboru obecních starších král. hlav. města Prahy nalezá se návrh, aby tři úřadníci obce pražské po dlouholetém, oddaném a věrném působení po vlastní žádosti byli dáni na odpočinek. Jest to především p. Karei Vodrážka, správce popisního úřadu, úřadník známý zejmena v kruzích živnosten- ských a tržních. Narodil se r. 1842 ve Zbiroze, po absolvování střední školy studoval práva a v roce 1865 vstoupil do služeb obce pražské. Byl nejprve tržním dozorcem a v r. 1875 dostal se do ústřední správy obecní, v níž setrval dalších 30 let. Od roku 1900 je správcem popisního úřadu. Ve službách obce setrval plná čtyři desetiletí. — Druhým v řadě nastá- vajících pensistů jest p. Hugo Wunsch, magistrátní rada a přednosta referátu stavebního. Jméno rady p.

Karei Vodrážka Hugo Wunsch staroměstský radnice Praha Zbiroh

31 article

Wunsche je známo také v kruzích literárních a pro- niklo do veřejnosti zejmena vydáním jeho „Encyklo pedie humoru a vtipu“, jakož i jiných sbírek humo- ristických. Kromě toho spisoval zprávy o starožit- ných památkách pražských a byl dlouholetým refe- rentem ve věcech starobylých památek soupisné ko- mise. Narodil se se Hnileci v Uhrách r. 1855, po před- běžném vzdělání juristickém vstoupil v roce 1881 do služeb obce pražské a vždy jevil se jako velmi sna- živý úřadník. Ve stavebním referátu i ve vojenském referátu, kde po dlouhá léta působil, svým konciliant- ním jednáním získal si sympatie stran, které v úřad- ních záležitostech rady a pokynů jeho vyhledávaly Magistrálním radou byl jmenován r. 1902 a letos stal se přednostou referátu stavebního. Z důvodů zdravot- ních požádal o přeložení do výslužby. — Z téhož dů- vodu žádá o pensionování magistrální rada p. Josel Picek, přednosta referátu zdravotního. Pan rada Picek narodil se r. 1845 v Cidlině u Jičína a do služeb obce pražské vstoupil r. 1878. Jak rozdílná byla to doba od nynější! Obec pražská tehdá několi- kráte vypsala konkurs na obsazení míst praktikantů. ale nikdo se nehlásil. Po vypršení lhůty konkursní přišel na radnici snaživý právník Picek a tehdejší ma- gistrátní rada Aulehle s otevřenou náručí jej přijal a okamžitě v úřad dosadil. A pan Picek se osvědčil — nikdo na něho v úřadním jedná ní nemohl si stěžovati.

Josel Picek Picek Aulehle Uhry Cidlina Jičín

32 article

Joviální pán, bodré povahy. Pobyl dlouhá léta ve stavebním referátě, v roce 1901 byl jmenován radou a stal se přednostou referátu zdravolníhu. Všichni. kdož tyto tři úřadníky obce pražské znají, budou pro- vázeti odchod jich na odpočinek přáním, aby dlouhá léta šťastně a ve zdraví klid svůj trávili. — Z hospodářské komise. Ve včerejší schůzi této komise upozorňoval ob. st. p. Vaníček, že dům „u sedmi čertů“ na Malé straně po několik let již jest úplně opuštěn a že tím obec ztratila na výtěžku aspoň 12.000 K. Doporučoval proto, aby dům ten výhodně byl pronajat. Návrh bude předložen městske — Národního kolku prodala kancelář matiční měsíci únoru 89.909 kusů. Další objednávky opravdo- vých přátel Ústřední Matice školské vyřizují se každý den v kanceláři matiční dopoledne i odpoledne v Praze ve Spálené ulici č. 24 v I. poschodí — Skanďální affén. z brněnskýchi kruhů něme- ckých.Z Brna, 2. března.) Proti řediteli zdejšího městského dívčího lycea Stokláskovi zavedeno bylo trestní vyšetřování. Vede je soudní ad- junkt dr. Hogenauer. Jak jsme již v dřívějších zprávách o této věci uvedli, oznámil purkmistr dr. ryt. Wieser ve schůzi obecního zastupitelstva, ze trestní vyšetřování proti řediteli Stokláskovi zavedeno bylo na žádost jeho. „Volksfreund“ nyní zprávu tu prohlašuje za smýšlenku a praví, že policejní ředitel- ství dva dny po uveřejnění zprávy o skandálu ve „Volksfreundu“ učinilo příslušné sdělení státnímu za- stupitelstvu v Brně. Trestní vyšetřování proti Stoklá- skovi bylo tedy nařízeno dřive, než sám o ně požáda, radě.

Vaníček Stoklásek doktor Hogenauer Wieser Praha Brno