Strana 4.

NARODNI LISTY

3. března 1905.

Číslo 62.

** ,Wiener Athl. Sport Club«, vítěz nad »Slavií« v Praze 3:0 a jenž hrál se »Spartou« ve Vídni 3:3, hraje na jaře v Praze se »Spartou«. Zimní sporty- ** Společný výlet na lyžích do Krkonoš pořádá Český krkonošský spo- lek »Ski« v Jilemnicí v neděli dne 5. t. m. dle programu následujícího: Lyžaři odjedou na lyžích z Dol. Štěpanic v neděli ráno o 7. hod. Sán- kaři odjedou z Jilemnice ráno o 8. hod. sáněmi do Vítkovic a Hutí. — Návrat přes Labskou boudu do Dvoraček a společný odjezd na sáňkách a lyžích do Hutí. Odtud sáněmi do Štěpanic a Jilemnice. Automobiliem- ** Automobilistickou výstavu v Pešti zaháj í dne 7. května arcivévoda Josef August. ** Česká výstava automobilisticko cyklistská po- řádána bude 21., 22. a 23. dubna t. r. v Král. oboře »Českým klubem automobilistů« a »Českým klubem motocyklistů«. * »Český klub motocyklistů« hodlá letos mimo výstavu pořádati ještě: distanční závod, závody do vrchu, propagační jízdu motocyklů s přívěsnými vo- zíky, soutěž spolehlivosti na 1000 km a klubovou soutěž o největší počet ujetých kilometrů. ** Čestnou cenu pro vynálezce vypisuje »Sdru- žení motocyklistů v rakouském auto-klubu« za jaké- koliv zlepšení na motorové dvojkolce.

Menšinový věstník. Akademický odborNárodní jednot pošumavsklé v Praze, maje v programu své čin nosti vychovávati nové, zdatné pracovníky na širém poli menšinové práce, zakládá letošního roku »Menši- novou knihovnu«, která obsahujíc spisy, týkajíci se menšinové otázky, byla by pomůckou při průpravě k menšinové práci. Vznášíme tímto vřelou prosbu k všem institucím, které mají v programu posílení lidu českého po stránce národní, osvětové a hospodářské a k cíli tomu vydávají různé spisy i přehled své práce ve výročních zprávách, aby zasíláním jich naši snahu posílily. Dle knihovního řádu půjčují se knihy z »Menšinové knihovny« bezplatně jak členům kterého- koliv spolku menšinového, tak každému, kdo se chce o menšinách našich informovati.

Věstník spolkový. Schůze. Dnes 3. března: »Všehrd«, spolek českých právníků v Praze má o 7. hodině več. přednášku v Karolinu č. I. absol. p. JUC. St. Grohmana. Thema: »Mir«, společenství statků na Rusi. Vstup volný. Hosté vítáni. — Klub če- ských lilatelistů v Praze má o 8. hodině več. v místnostech klubových (restaurace p. Kamen- ského, Jungmannova tř.) výborovou schůzi. Dne 4 března: Akademický čtenák- ský spolek v Praze má řádnou valnou hro- madu o 2. hod. odpol. v místnostech spolkových (Praha, Štěpánská ul., dvorní pivovar). — Akad kraj. spolek »Řip« v Praze pořádá o 1/23. hod. odpol. společnou návštěvu výstavy děl Munchových Schůzka u Nár. divadla o 2. hod. odp. Hosté vítáni. Zábavy. Zábavní výbor spolku zemských úřadníků král. českého pořáda již v sobotu dne 4. března v hotelu »Central« první soirée arti- stique et dansante pouze pro zvané za lask. spolu- účinkování předních pražských sil uměleckých. Při programu i věnečku účinkuje kapela c. a k. pěš. pl. č. 102. Vstup 3 K, rodinný lístek 7 K. Se zvaním právě skončeno. Krásný výsledek subskripcí zaručen. Další reklamace příjímá zábavní výbor v kavárně Tůmově v Lazarské ul. od 4—6. hod. odpol., kde možno též vstupenky zakoupiti. — Vlasteneeký a dobročinný spolek »Dr. Jos. Herolde pořádá v sobotu dne 4. března taneční vínek s hu- dubní produkci řízením p. Bedř. Ždimery a půlnoční scénou; živé obrazy bez přístroje, jež obstará ro- dina Svobodova při civilní hudbě p. Kotka. Čížkův restaurant v Ječné ulici. Ve prospčch chudých dítek ve zněmčeném území. Začátek o 8. hod.

Vycházky. »Vzájemnost«, ústřední jednota obchodního pomocnictva a soukromého úřadnictva slovanského v Rakousku sídlem v Praze pořádá v neděli dne 5. března odpoledne poučnou a zajímavou vycházku do vinných sklepů páně Karasových v Hostivařiu Prahy. Průvod a výklad obstará odborník. Hosté vítáni. — Vycházka Kneippovců koná se v neděli dne 5. března do Braníka tunelem vyše- hradským. Schůzka o 2. hod. odpol. u české tech- niky na Karlově nám. Po každé vycházce i příštíe návštěva vegetar. jídelny.

Měšťanská beseda v Praze. Řada le- tošních masopustních tanečních zábav zakončena bude věnečkem kotillonovým v pondělí dne 6. března o 8. hod. več. za účinkování kapely pěšího pluku čís. 11 osobním řízením kapelníka p. J. Píčmana. Beseda zúčastní se deputaci, sestávající z pp. J. Weisse, nám. starosty, J. Bittnera a J. Lukeše, dnešní pouti ke hrobu svého čestného člena dra. Fr. L. Riegra, konané sl. městskou radou. Místo věnce na rakev usneseno věnovati 20 K fondu Marie Riegrové Červinkové. — Výroční valná hromada koná se v neděli 5. března o 10. hod. dopol. s pro- gramem již v předešlých číslech tohoto časopisu oznámeným. Hojná účasť členstva jest žádoucí. Vý- roční zprávy vydávají se pp. členům v místnostech besedních. Ze Ženského klubu českého. Před- náška pí. Boudové-Suchardové, choti professora na Kladně, odkládá se na pátek dne 10. března. Paní Boudová bude přednášeti so výtvarném umě n v Čechách«. Kancelář klubu (Jungmannova tř. 7 vydává členům pozvánky, jichž bude jen obme- zený počet. Z místního odboru N. J. Pošumavské na Smíchově. Na oslavu 20letého trvání odboru ku přání členstva usneseno zříditi spolkové tableau. jehož provedení svěřeno fotografu p. K. Smolkovi na Smíchově (v domě občanské záložny) a žádají se pp. členové, by pro tableau ono svými podobiznami do 10. t. m. přispěli. Bližší sdělí jednatel pan Jan Rohr č. 804 nebo fotograf p. Smolka.

Válka rusko-japonská Hoje v Mandžurii. Telegramy, které generál Kuropatkin zaslal dne 26. února caru: I. Právě jsem obdržel zprávu, že nepřítel směrem na Gaotulin a Uanfuldu zahájil dělovou palbu. II. Dnes nepřítel pokračoval v nástupu jak proti frontu našeho cinchečenského oddilu, tak i, aby obešel oba jeho boky: zvlášť energicky Japonci vedli offensivu na levý bok, snažice se obejíti jej. Proti části našich posic u Kautulinu Japonci také posunuli se v před, snažice se obe- jiti levý bok této části, ale naše kolona, vyslaná k ochraně boku, odrazila všechny nepřátelské útoky na ves Tajgou a na Bejdalingouský prd- smyk. Náčelník té části svědči, že zvlášť se vyznamenalo vojsko plukovníka Gor- ského, jenž bohužel těžce raněn do hlavy a také se pochvalně zmiňuje o houževnatosti v obraně sibiřských kozáků pod vedením generála Baumgartena. V okoli Baňapudzy Japonci dnes také pro- vedli ůtok, ale byli odraženi. Telegramy válečných zpravodajů »Nového Vremene«: I. Dne 25. února jsem zvěděl, že položenl na našem levém boku se přiostřuje, pročež, zů- staviv svého pomocníka na pravém boku, bez

odkladu jel jsem na levý, kamž jsem příbyl dne 26. února v 5 hodin odpoledne. Do té doby událo se zde, krátce pověděno, toto: Na 19. února Japonci v noci napadli na Chabalinský průsmyk, 10 verst na jih proti středu našich cinchečenských posic; na levém boku dne 19. února učiněn s naší strany pokus nástupu, ale bez výsledku. Dne 20. února byla bitva na Vanzelinském průsmyku, 10 verst na jihovýchod od našeho levého boku cinchečenských posicí. Dne 21. února byl počátek offensivy na- šich vojsk. Dne 22. února hnuli jsme se poněkud v před, ale k večeru jsme se vrátili na hlavní posice. Dne 23. února strhla se bitva na hlavních posicích, když Japonci vzali Beresnevský kopee kde zanechali celé stohy mrtvol. Dne 24. února pokračovalo se v bitvě, n přítel obsadil Cinchečen. Dne 25. února bylo krátké zátiší a ko nečně dne 26. února v 11 hodin dopoledne J- ponci znova hnali útokem na Čejlonský prů- smyk i na Dalinský průsmyk, kde hrstka našineů musela vydržeti několikerý zběsilý útok nepřátel Některé naše setniny vystřílely všechny patrony, co měly, a vojáci pracovali bodákem. Abychom udrželi Dalinský průsmyk, bylo užito reserv. To se událo do 5. hodiny odpolední dne 26. února, kdy jsem přibyl na levý bok.

Toluzakov. II. Z Mukdenu, 26. února, 8 hodin 50 minut ráno. Právě jsem se vrátil z Bodune a mohu na pravou míru uvésti pověsti o činech Japonců v Mongolii. Že tam jsou, je nepochybno, ale nepochybno je také, že jest jich tam nepatrný počet. Jsou to buď japonšti emissaři, agitující a popuzující národ proti Rusku, ale zároveň, kde to možno, pomoci chunchuzů rekvirující obilí, jehož veliké trans- porty odpravují na jih. Druhá část Japonců v Mongolii jsou instruktoři, organisující nezří- zené tlupy Mongolů a chunchuzů; tlupy tyto, určené ku přepadání železné dráhy, roztroušeny jsou po všech pohraničných vsech a městech. Počet Japonců v Mongolii nepřevyšuje 600. chunchuzů 2—3000. Největší tlupy táhnou prý na Buchedu a Cicikar a menší jdou prý ještě dále, aby někde v Zabajkalsku kazily železnou dráhu. Obejití našeho pravého boku je tedy s tra- šákem některých dopisovatelů. Olainský. III. Z Mukdenu, 27. února, 6 hod. 19 min. v noci. Včera Japonci pokračovali v ná- stupu proti frontu Cinchečouského průsmyku, v obcházení obou našich boků v okolí Gauta- linského průsmyku, ale náš pluk, prapor a několik sotní kozáků, jež vyslány byly k ochraně levého boku, odrazily s ohromnou ztrátou nepřátelskou všechny zběsilé útoky na posice u v í Nangou a u Bejdalinského průsmyku, avšak i samy utrpěly velké stráty. Včera večer Japonci, zatlačivše naše stráže, přesunuli se k řece Šachu, ale nástup jich byl zastaven přibyvší posilou. Na pravém boku klidno.

Huliský případ. »Ruskému telegr. agentstvu« oznamuj z Paříže, že ruští členové mezinárodní komise, soudivší hullský případ, měli v rukou důkazy. že skutečně tam byly japonské minonosky, jakož i důkazy, že byly koupeny v Anglii a že při- pluly z místa, vzdáleného od Hullu 10 mil. Ale s důkazy těmi se nevytasili, chtějíce, aby se nemilá věc raději pokojně skoncovala. An- glická vláda ale ví o těch důkazech, vědi nich také členové komise, neboť Rusové se jimi netajili, jen veřejně s nimi nevystoupili, aby Anglii ušetřili velikého zahanbení před ce- lým světem. Z mandžurského bojiště. Z Hamburku, 2. března. »Hamb. Nach- richten« oznamují z Londýna: Většina angliekých listů sdílí názor, že zprávy o nových bojích na bojišti mandžurském dlužno vykládati v ten smysl, že jedná se sice o většh srážky a pokusy oboustranné obe- jiti některé z křídel nepřátel ských, ale vše to že jest pouhou předehrou k hlavní bitvě, jejímž účelem jest na straně ja- ponské, vytlačiti Rusy z Mukdenu.

Censura japonská tuto domněnku z telegramo zpravodajů vyškrtia a tím spíše zdá se býti pravdivou. Z Petrohradu, 2. března. (C.-B.) Generál Kuropatkin telegrafoval včera: Dle došlých zpráv nepřítel obořil se prudce na předvoj na- šeho oddělení u vesnice Ubunupuczy Po třetím boji na bodáky podařilo se mu obsa diti prostřední vysočinu, načež náš předvo musil ustoupiti. O 9. hod. večerní dostal jsem zprávy, že naše oddělení u vesnice Kudjazy musilo ustoupiti ze svého postavení. Na postavení u gudulinského prů- smyku Japonci obnovili útok dnes o 3. hod. ranni. Naši byli nuceni pro velké ztráty — vykliditi dvě opevnění. Putilovský a novgorodský pahorek a posta- vení u Sandepa bombardoval nepřítel celý den povnostními a polními děly. Naše ztráty nejsou velké. Z Njučvanu, 2. března. (Reuter.) Odpoledne podniklo 400 m. japonské jízdy zájezd na Cinmintin, kde prohledali železniční budovu a činské noclehárny. Cinmintin byl před něko- lika měsící hlavním sídlem kontrabandního ob- chodu. Mnohých obchodníků zmocnil se strach při příchodu Japoncův, aby nestalo se jim žádné příkoři. Po prohledávce Japonci odtáhli do Pančjatunu. Mysli se, že se tam srazi Loďstvo admirála Nebogatova. Z Petrohradu, 2. března. »Ruské Vědo- mosti« přinášejí obšírnou úvahu o třetím loďstvu ruském, jež za velení admirála Nebogatova dne 15. února vyplulo z Li- bavy. List poukazuje k tomu, že s vyzbrojením celkem nepatrného počtu loďstva započalo se dne 15. října a podotýká k tomu, že anglické loďstvo stejné sily potřebovalo jen čtyři hodiny k tomu, aby ve stavu k boji pohotovém vy- plulo na moře. Pak zmiňuje se list o tom, jaké s Rusy.

doby dlouhé má zapotřebí admirál Nebogatov, aby spojil se s loďstvem Rožestvenského. Ne- může se tak státi dříve než až za 80 dní, tedy asi uprostřed měsíce května. Do té doby bude admirál Rožestvenský nucen křižovati ve vodách madagaskarských, neboť kdyby sám odplul k Vla- divostoku a tam snad byl sevřen loďstvem ja ponským, nepodařilo by se admirálu Neboga- tovu proraziti blokádou japonskou. Japonské připravy ke zdvižení potopených lodí v přístavu port- arturském. Z Hamburku, 2. března. »Hamb. Nach richten« dovídají se ze Štokholmu Japonská vláda najala u loďařské společnost zdejší »Neptuna« veliký parník »Hera- kles«, zařízený výhradně ke zdvi- hání potopených lodí a vraků. »Herakles« opatřen jest nejmodernějším za- řízením pro potápěče i pro zdviž lodí. Kolví tou dobou v Marseillu a mužstvo jeho, vesměs švédské národnosti, obdrželo velmi lákavou na- bídku, aby se zúčastnilo za dobrý plat prac potápěčských v Port Arturu. Parník má nepro- dleně odplouti do Nagasaki. Proti nebezpečí zničení ve válce pojištěn jest na obnos 64. 000 marek. Prine Napoleon Murat podruké zranén. Z Paříže, 2. března. »Echo de Parise sděluje: Rodina prince Napolena Murata, který mešká v ruské armádě v Mandžursku jako důstojník a jedenkráte již byl zranén, obdržela tento telegram: Z Davanganpou 26. února: »V bitvě dne 9. února byl dost vážně zraněn. Kule projela krkem. Nepřidruží-l se jiná nemoc, doufám v brzké uzdravení Napoleon.« — Současně došla od zpřizněné princezny v Petrohradě tato depeše: Napolenn byl zraněn v bitvě dne 9. února. Kule projel krkem, aniž by byla zasáhla důležitějších orgánů krčních. Zamlčené ztráty japonského loďstva.

Z Londýna, 2. března. »Daily Te- legraph« dovídá se z Tokia, že teprve nyní přiznány byly dvě ztráty japonského lod- stva při blokádě Port Arturu. Tak zničena byla dělová lodice »Atago«, jež vjela na podmořskou minu a »O šima«, jež se s jinou lodl japonskou srazila a potopila. Admirál Spaun o hullské komisi. Z Vídně, 2. března. »Neue Fr. Presse ve večerním listě uveřejňuje interview s admi- rálem Spaunem, jenž právě vrátil se z Paříže do Vídně. O dojmech, jaké ze zasedání komise si odnesl, pronesl se admirál Spaun takto: »Počátek jednání byl velmi zdlouhavým. Nej- dříve musila býti určena pravidla o jednání debatě. Pak přistoupeno k výslechu svědků to více jak dvaceti anglických a šesti ruských. Každá otázka a odpověď byla nejdříve přeložena do frančiny, což jednání nesmirně zdržovalo. Avšak elegantní svět pařížských dam nenudil se nikterak a zasedání komise bylo jim divadlem. Veřejné schůze komise konaly se ve veliké jídelně v paláci ministerstva zahraničních záleži- tosti, kde netoliko pro zástupce trůnu, nýbrž i asi sto posluchačů zřízeno pohodlné místo. Jakmile skončen výslech svědků, prohlášeno další jednání za tajné. Názory jednotli- vých členů komise často stály velmi příkře proti sobě, ale nieméně zachován veškeren takt a debata dála se ve formě nejslušnější. Jest tedy naprostou nepravdou, tvrdí-li nékdo, že došlo k prudkým scénám. Z počátku panovalo o celé věci tak opáčné mínění, že se zdálo, že nikdy nemůže dojíti k dohodě. Konečně však přece dospělo se k resultátu, jenž mnohého sice zkla- mal, ale ten výsledek přece měl, že zúčastněné státy neměly příčin k nespokojenosti.«

Bitva na řece Ša. Ze Sachetunu, 2. března. (C -B) »Petro- hradská tel. agent.« sděluje: Ve středu a na pravém křídle byl minulé noci klid, kdežto na levém ruském křídle zuřil prudký boj. Východní oddíl v Kudiasanu odrazil prudké útoky Japonců a uhájil své postavení zasáhnutím pomocného sboru, kterýž napadl Japonce ze západní strany. Ale když tento sbor obsadil dva průsmyky, byl Japonci velmi stísněn a utrpěl veliké ztráty. Ruský přední voj byl u Ubunupuesy třikrát ne- přítelem napaden, ale odrazil útoky. Dále na západ Japonei útočili o 3. hodině v noci na průsmyk gutulinský. Několik útoků bylo odra- zeno naším vojskem. K 9. hod. dopol. boj pře- stal. Ruský přední voj ustoupil ze dvou předních opevnění, zbořených jsponským dělostřelectvem. do nejbližšího pevnějšího postavení za ním. Kol 6. hodiny ranní napadli Japonei Naušanpuan, ale byli odraženi. O dnešního rána Japonci střílí na celé okoli pa- horku Putilova. Na pravém ruském křídle střile se prudce z děl.

Řádění Japoneů v Port Arturu. Z Paříže, 2. března. »Echo de Paris- oznamuje z Petrohradu.: Všechny civilní osoby, jež zůstaly po dobytí v Port Arturu byly Japonci vyzvány, aby se neprodleně vystěho- valy. Téměř všichni vypovězenci nalézají se již na cestě z Port Arturu do Ruska. Japonské úřady při svém počínání odvolávají se na poukaz § 46. haagské konvence, jenž dovoluje vítězi v okupované zemi obyvatelstvo vypověděti. Šestá armáda japonská na cestě? Z Londýna, 2. března. »M orning Post« oznamuje se Šanchaje: Nepřetržitě expedují se lodi z přístavů japonských s ná- klady děl a mužstva. Jak se proslýchá, přepra- vují se celé dvě divise se silným dělostřele- etvem. Vylodění děje se v zátoce Posvěto vé. na poloostrově Nachimově a v Portu La- zarově. Přepravené mužstvo tvoři prý šestý armádní sbor, jehož velitelem bude generál Haseojaoa. Armáda tato určena jest k ob kličení V ladivo s to ku.

Události ruské. Hrozné řeže tatarsko-arménské v Baku. (6./19., 7./20., 8./21. a 9./22. února 1905.) Dop. „N. I. Podobných hrůz, jako zažilo Baku v těchto čtyřech dnech, nebylo, jak tu povidají, za po- sledních sto, ano i sto padesát let. Možno snad je porovnávati s nocí bartolomějskou. Dn 9./22. února zaznamenala policie 1300 mrtvých — právem mužno jich čítati dvakrát, ano i tři- krát tolik. Píšu vám toto večer 9./22. února. V tu dobu leží na ulicích ještě několik sel mrtvol nesebraných. Pohled na ně je hrůzný. Obličeje bud kuli rozervány neb kynžalem na polovici rozťaty, nohy, ruce usekány, tu vytékají vnitř- nosti, tam mozek. Zabití jsou většinou muži, nb celkem ženy zůstaly uchráněny. Vzdor tomu padlo i mnoho žen a mnoho dětí za oběť. Na Bazarné ulici leželo ještě dnes několik zabitých žen. Blíže k nádraží leží mnoho mrtvol dětí. A mimo to v zapálených a zhořelých domech uhořelo a pohřbeno pod ssutinami, jak se říká, skorem sto osob. Počet raněných může se čítati alespoň na trojnásobný počet ubitých. Chci však vypsati všechny události od sa- mého počátku. Příbuzný bohatého Tatara Babajeva naleza se ve vězení, vyšetřován pro vraždu. Předešlý týden vedl tohoto vězně k soudu jakýsi vojín, Armén původem. Cestou chtěl vězeň utéci, ná- sledkem čehož jej vojín pažbou udeřil a zabil. V neděli šel tento vojín do arménského kostela k bohoslužbě. Když se k dvanáeté hodině boho- služba končila, obstoupilo vojína několik Tatarů a vystřelilo na něj v úmyslu, zabiti jej. Vojín sám byl jen poněkud raněn. V tom přistoupil k němu výše zmíněný Babajev s úmyslem za- vražditi jej. Jakmile to Arméni spatřili, vrhli se na Babajeva a na místě jej usmrtili. To vše dálo se za bílého dne, v pravé poledne, na hlavním místě v Baku, na Parapetu.

Za několik hodin sebrala se tlupa Tatarů a Peršanů, vůbec mohamedánů, a rozjela se v kočárech po všech končinách Baku. Všichní — usedlé obyvatelstvo bakinské jest vůbe dobře ozbrojeno — byli ozbrojeni buď revolvery velikého kalibru, nebo puškami berdankami. Jakmile spatřili na ulici jdoucího Arména, ihned na něj stříleli. Koňka zastavena a ve voze je- doucí Arméni zastřeleni. Koči a průvodčí, vět- šinou Arméni, také zastřeleni. Za krátkou dobu asi dvou hodin napočteno již okolo 50 mrtvol a přes sto raněných. Potom vraždění to přestale asi na dvě hodiny, aby v noci znova počalo trvá, až na krátké přestávky, dodnes. Hrůzná byla podívaná na lidi, honicí se po ulicích, každý s revolverem v ruce, a na sebe střílejíeí, až jeden padl, ať mrtvý nebo raněný. Každý se bál, podati mu pomoc neb zdvihnouti ho, neboť byl-li padlý Arménem, milosrdný Sa- maritán musil se obávati pomsty Tatarů a na- opak. Viděl jsem na vlastní oči, že padli oba odpůrci mrtvi, a asi za 15 hodin odváželi je vo- jáci, oba mrtvé, smírně vedl. sebe ležící, na hřbitov. Pro svoji ochranu vzal sobě mnohý stráž. Jak málo tato stráž byla platna, viděl jsem na Nikolajevské ulici. Jedon bohatý Armén dal se provoditi policejním strážníkem a vojinem.

Náhle přiskočil jakýsi Peršan, střelil jej do krku a nežli strážník a vojín se ohlédli, zmizel v domě nebo v krámě; nebyl jsem s to postřehnouti to. ačkoli jsem byl svědkem výjevu — tak rychle to vykonáno. Mrtvola ležela na místě plných pěo hodin. Snad ten člověk nebyl ani mrtev, snad by mu brzká pomoc byla zachránila život! Ne- bylo jí! Tataři Rusů a cizinců se sice nedotekli Arméni též ne, střílejíce leda na kozáky a voj- sko. Na Policejské ulici taková nahodilá kule před mýma očima zabila ruského důstojníka. U nás prorazila kule okno, proletěla nad hlavou jistého pána a prorazila železná kamna. Střelba byla někdy po několik hodin nepřetržitá. Čítati počet výstřelů, bylo nemožnosti a miním, že vypáleno mnohdy až pět set ran za minutu. Jest věru k podivu, kde ten lid nabral tolik střeliva. Velkou chybou bylo snad, že berdanky, vzaté vojsku při zavedení nových pušek, pro- dány za levný peníz každému, a většinou i s mu- nicí dostaly se na Kavkaz. Mimo to bohatí Ta- taři a Arméni zaopatřili své soukmenovce zna- menitými revolvery největšího kalibru i s patro- nami, které obojí většinou přišly z Moskvy a vpašovány v Baku po dráze pod různým pojme- nováním. Na Nikolajevské ulici, v místech, kde se stalo výše uvedené zavraždění Arména, nalezá se tak zvaný Karavan-saraj. Jest to jaksi orien- tálná zájezdná hospoda ohromných rozměrů, kde se v době trhů schází mnohdy několik tisíe lidí různých východních národů, kde jsou i stáje pro koně a velbloudy. Karavan-saraje, jak již jméno jich ukazuje, jsou mistem oddechu pro celé karavany, a jsou právě originalitou vý- chodu.

V tomto Karavan-saraji bylo zabarikádo- váno asi 2—3000 Peršanů a Tatarů, kteří tlu- pami 100—200 lidi činili výpady na některé domy arménské; hlavně dům Krasilnikových na téže ulici byl jimi napaden několikráte. Po ta kovém výpadu útočníci skryli se hned zase do své, jakési pevnosti. U nás se zajisté každý zeptá, proč nevy- stoupilo vojsko. Útok vojska na tuto pevnost ta- tarskou byl by ovšem možný. Postaviti proti ní několik děl a rozstříleti ji, bylo by sice dosti těžké, ale mělo by úspěch. Co by to však stálo lidských oběti! Nejen ti, co byli v ní, ale i množ- ství vojínů by musilo zahynouti. A jiného vý- sledku by podobná operace neměla, leda že by se obě rozvaděné strany spojily proti vojsku. Jeť povaha Or.entálů houževnatá a nezkrotná,a jich fatalism je takový, že porážka nebo smrt ani dost málo jich neodstrašuje. Zakročení voj- ska bylo by mělo následky nepředvídané, bylo by přivedlo katastrofu ještě hroznější, než se stala a bylo by s to pobouřiti veškerý mohame- dánský lid nejen na Kavkaze, ale v celém Rusku proti ruské vládě. To by byly hrůzy nepoměrně větší, než byly. Jsem jist, že zahraničný tisk rozduje afféru tuto do ohromné velikosti, ale jakožto znalec Ruska a Kavkazu musím přiznati, že jednání zdejšího guvernéra bylov daných poměrech rozumné. Mluví se sice o tom, že vládě, obávající se revolučného ruchu Ar- ménů, Tataři učinili vhod, že je na svůj vrub zkrotili, o tom však nemohu pronésti úsudku. neznaje dostatečně zákulisí. Pro mne je to hroz- né pobiti skutkem pomsty a nenávisil dvou ná- rodů, kteří jsou odkázáni na společný domov

Podobné vraždění dvou národů je známo z Bal kánu. Kdyby bylo vojsko zakročilo, bylo by mu- silo stříleti do Tatarů i Arménů. Nebylo by tedy krve méně, nýbrž více. Nejhorší způsob boje zdejšího lidu je střl- leni se střech. Zde v Baku jsou všechny střechy jak na Východě vůbec ploché, ohražené prot ulici kamennou hradbou zvýši muže. Jsou to sobě malé pevnosti. Vystřelíš a skryješ se za kamennou zeď, jež brání každé kuli. Ztráty, voj- sku způsobené, povstaly skorem vesměs takými výstřely se střech. V noci ze dne 7./20. na den 8./21. únor nastalo vylupování krámů a i soukromých bytů. Nepřátelské strany samy se drancování nedo- pustily, to je jisto — ale všudy podobné ne- pokoje doprovází luza, která využitkuje každý vhodný okamžik, by se obohatila na účet obětí vášnivých rozepří. V ranních hodinách 8./21. února bylo vi- děti po ulicích bakinských smutné průvody. Napřed 4—5 kozáků, pušku přihotovenu k vý- střelu, prst na kohoutku. Za nimi pěšky zá- stup plačících žen, zřídka 1—2 mužští, děti. Několik malých uzlů v rukou, co právě rychle zachráněno, za nimi opět několik kozáků. Tak kráčejí, hledajíce v jistějších místech města útočiště. Hötely většinou přeplněny a ubohým obětem kmenové vášně nezbývá, než uchýliti se buď pod střechu soucitného člověka, neb na ledi, stojící v zdejším přístavu. Tam si alespoň oddechnouti mohou beze strachu a hrůzy. Nejhorší noc byla ze dne 8./21. na 9./22. února. Tu povstaly na třech místech požáry.

Nejhorší vypukl na Arménské ulici blíže Aziat- ské ulice. Povidá se — dnes mohu sděliti jen to, co se slyší, neb prozkoumati jednotlivé momenty není potud časy a klidu — že z jednoho domu s balkonu Arméni stříleli po Tatarech, kteří šli mimo. Projíždějící hlídka kozácká upozornila Armény, aby té odvážné hry nechali — však oni nedbali a po druhé tlupě Tatarů, která mimo šla, stříleli opět. Následek byl strašný. Tataři vrazili do domu, Armény pobili a zapálili dům. Několik sousedních domů lehlo taktéž popelem, a v nich uhořelo na sto lidí. Noc na den 9./22. února byla poměrně tichá, ale již za časného rána bylo slyšeti množ- ství výstřelů a viděti dým nových požárů. Též o novém plenění bylo slyšeti. K polednímu střelba v něstě samém skorem přestala. Ke 2. hod. viděti bylo na ulici velikolepý průvod. V předu kráčelo několik Tatarů s několika Armény a volali na lid, že jim už není se báti, aby byli klidni. Potom šli vedle sebe vrchní kněží: arménský, pravoslavný a dva mohame- dánští (dvou známých sekt). Za nimi gubernátor a vojsko. A tito vrchní kněži přikazovali všemu obyvatelstvu pod klatbou, aby bylo svorno, všech sporů zanechalo a nerubalo se k vůli nim, nýbrž obracelo se na řádné soudy a úřady. Na znamení nastalého smíru kněži všech zmíněných věr spolu se líbali a Tataři i Arměni čmili to podle jejich přikladu. Zdaliž se nemohli libat o několik dní dříve? Aleš Trnožka.

Výsledek stávky na dráze z Varšavy do Granice, Společnost této dráhy vyplácí akcionářům dividendy 10—20 proc. Stávkou byla donucena zlepšiti všemu služebnému personálu platy. Úřadníci a služebníci, kteří dostávali dosud méně než 1500 rublů ročního platu, dostanou nyní 25 proc. přídavku, těm pak, kteří mají vyšší služné, než 1500 rublů, dostane se pří- davku 5—10 proc. Kromě toho všichní, kdo musejí službu konati v munduru, dostanou naň jisté přídavky. Den práce zkrácen na 9 hodin. Přídavky tyto vydají do roka sumu asi 700.000 rublů, což se rovná 11 proc. čistého výnosu, jenž se tedy zmenší nepatrně. Následovně možno tuto stávku nazvati zdravou. M. Z Kolína nad R., 2. března. (Pův. telegram »Nár. Listů« od zvlášt. zpravodaje.) Dle petrohradského telegramu, zasla- ného »Magdeburg. Ztg“, přese všechno pátrání nepodařilo se zjistiti jméno a povolání vraha velkoknížete Sergěje. Jako dříve, až dosu zdráhá se útočník sděliti o sobě bliž- ších zpráv. Gapon a car. Z Paříže, 2. března. (C.-B.) Zdejší ruský vyslanec Nelidov popírá formálně zprávu jistého večerníku, že hodlá soudně stíhati jistý ranní list (»Humanité«) pro uveřejnění listu Gaponova proti caru. Petrohradské dělnictvo — odmítá volbu delegá tů.

Z Petrohradu, 2. března. (C.-B.) Včera konaná voličská schůze v záležitosti voleb děl- nických delegátů do komise, jež za předsedni- ctví senátora Šidlovského se má utvořiti, usnesla se před provedením volby sená- toru tomu podati tyto požadavky: veškerých 11 odborů dělnického svazu ruského od 22. ledna zavřeného se opět otevře, dělničt delegáti mají býti postaveni na roveň ostatním členům komise a sezení komise mají býti ve- řejná. Zprávy o poradách komise mají se tisknout bez censury a osobní nedotknutelnost dělniekých delegátů má býti zaručena. Dále mají býti všichnidělníci, od 1. ledna zatčení, propuštěni. Také děl- níci, zaměstnaní v malých závodech, mají se zúčastniti porad komise. Nebudou-li do 3. t. m. o poledni požadavky ty provedeny, nebudou — dělníky žádní dolegáti do komi se voleni. Moskevská bursa. Z Petrohradu, 2. března. (C.-B.) Zástupci moskevské bursy zaslali caru adressu oddanosti, projevujíce svou příchylnosť pro zásaďu samo- državí. Car odvětil včera, že ho v tomto roce těžkých zkoušek zvláště těší, že stav ten zů- stává věren starému základu ruského státu. Gen. guvernérství varšavské. Z Petrohradu, 2. března. (C.-B.) Vyvraeí se, že hetman donských kozáků Maximovič má býti jmenován vrchním velitelem v Kavkazsku, naopak dle spolehlivého pramene stane se prý gen. guvernérem varšavským. Prv místo má se dostati býv. ministru carského dvora hr. Voroncevu Daškovu. Z ministerského komitětu. Z Petrohradu, 2. března. (C.-B) Ministerský komitét rokoval 28. února o opatřeních, jiehí třeba, aby se odstranilo omezení nábo- ženských vyznání. Pomocník ministra vnitra Durnovo, podávaje o nich zprávy pro- hlásil, že je svrchovaný čas přehlédnouti všecka ustanovení, omezující svobodu svědomi a zrušit