Sportovní věstník.

jejich otec byl zavražděn lupiči, při výslechu však se zapletli tak, že dcera učinila konečně doznání, načež byli oba zatčeni.

Athletika a sportovní hry. S. K. Viktoria v Žižkově konal 6. t. m. mimořádnou valnou hromadu, na níž zvolení: před- sedou Fr. Hrdlička, náměstkem Jos. Očenášek, po- kladníkem Jos. Hurtt, tajemníkem JUst Ad. Živný, zapisovatelem Karel Paul, správci nářadí Láďa Jarmo- liňský a Josef Friedl; do výboru: Joza Srp, Ingst. Maršálek, V. Tichý a K. Moscinski; náhradníky Fr. Brodský, Josef Hladký, Jos. Klacík a Jos. Kuklik. Kapitánem footballu Jára Pechar a jeho zástupcem K. Paul. Veškeré dopisy pro S. K. Viktoria řízeny buďtež na klub. restauraci p. V. Tichého v Žižkově Svihovského ul. 3. Z—ý. ** 1000 marek za anglický zápas pro- hlašuje pan Gracchus ve »S. im W.« za přemrštěný pro německé kluby nepřijatelný požadavek, poněvadž při tak vysokém cestovném »nemohou přijíti na své útraty«. Má zajisté pravdu. Za přemrštěnější však pokládáme, žádá-li tutéž sumu berlínské mužstvo z match v Praze.

** O hollandském footballu vypravuje účastník výletu B. B. C. Hollanďané jsou nadšení hráči, avšak nikoli spolkáři. Kluby jejich mají velmi krásná, rovná hřiště, která s podporou bohatých pří- znivců a velikého zájmu obecenstva mohou opatřiti vším pohodlím. Tak H. V. V. má vlastní dům pro bráče a soudce a vedle něho tribunu s hudbou, která nesmí scházeti při žádném větším zápase, provázejíc každou branku »tuší« (něčeho podobného jsme byli svědky při meetingu, který na jaře uspořádal Spolek pro pěstování her české mládeže). Jedním jsou Hol- lanďané daleko před Německem (a podle toho, co jsme od nich slyšeli při návštěvách v Praze, i da- leko před námi, Čechy), majíť dobré soudce, kteří jsou všeobecně váženi a ctěni. Běda hráči nebo di váku, jenž by se opovážil obtěžovati soudce pokři- kováním, byl by bez milosti vyloučen. Mužstva se skládají z velikých, silných lidí, z nichž každý má skvělou techniku, jako celek pak předvádějí bezvad nou kombinační hru, spojenou s patřičnou rychlost a střeleckou jistotou (v opak s našimi zkušenostmi) Nyní stojí v čele Haarlem, za ním o jediný bod jest H. V. V., který však podle mínění tamních sportovců jest lepší. Zimní sporty- *e K meetingu vídeňskému, jehož stře dem jest mistrovství světa, prý z Pešti přibude Urbány (k místrovství světa), slč. Kronbergerova (damské mistrovství). Paní a pan Syersovi, výborná anglická krasobruslařská dvojice, jsou očekáváni ve Vídni 15. t. m.

Z cyklistského ruchu. *e Mistrovství na silnici. Na přímluvu H. Desgrange v Autu zřídila francouzská unie velo- cipedistů 100 km. mistrovství silniční (profes.). Při nedostatku závodní dráhy u nás, kdy silnice se stala posledním útočištěm českého závodnictví, by se do- poručovalo přenésti i náš championát na 100 km. na silnici ovšem s podmínkou — bez ve - dení nebo nejvýše za lidskými tandemy. Jeť zajisté lepší už k vůli nabytí spojitosti mezi starou slavnou dobou našeho cyklismu a jejím obnovením, v něž

doufáme v budoucnosti, míti mistrovství aspoň na silnici než vůbec žádné. ** Pěkný závod Demke ův. V hodinovém matchi, který konán v zimním velodromu v Hamburku, zvítězil Robl s 52 km 490 m jen o 50 m nad Dem- kem. V mílovém závodě 1. Arend, jemuž přece lépe svědčí řemeslo letounské než vytrvalecké, 2. Wege- ner, 3. Kudela. Hlavní závod vyhrál Kudela před Baderem a Wegenerem. Handicap 1. Bader (0), 2. Wegener (25), 3. Peter (40). ** Mistrovství zimy ukončené řadou matchů v neděli v zimním velodromu pařížském, při- neslo vítězství favoritu Poulainovi, za nímž se umí- stili Ellegard a Vandenborn; čtvrté a další místa obsadili O. Meyer, H. Mayer, Dupré, Dörflingera Delage. Hlavní závod vyhrál Benyon před Hourlie- rem a Dupré. V 40 km 1. Rugére 33: 18, 2. Heds- path o 11/2 kola, pak teprve examateur mistr světa Bardonneau a Ryser. Automobilismus. ** Cestovní soutěž Paříž—M adrid. kterou francouzský a španělský automobilní klub společně proponovaly, musila býti odložena na rok 1908, poněvadž španělská polovice pořadatelstva jest příliš zabavena organisací madridského salonu. **Mercedes team k závodu v Taunu; Jenatzy, Salzer a ředitel V. Pöge. * Stávka řidičů a utomobilních drožek vypukla v Berlíně. Počet stávkujících jest 800, čímž 400 drožek odsouzeno k nečinnosti. Stáv- kující se usnesli na resoluci, v níž mimo jiné s praví: »Jest jisto, že automobilní řidič za 8 roků ztrácí 25 procent své výdělkové schopnosti a musí opustiti své povolání. Zvláštní zaměstnání toto nutí ři- diče stravovati se v hostincích a platiti denně za mytí vozu 1 marku, čímž trpí ztrátu na své mzdě.

Nehledíc ani k nebezpečenstvím, která jsou spojena s tímto povoláním, jsou řidiči i při největší opatr- nosti vystaveni velkým trestům při přestupcích jízd- ního řádu.« Majitelé drožek nejsou nikterak naklo- něni povoliti, ač denně jim uchází 6000 marek. ** Školu pro chauffeury zřídil v Miláně tamní automobilní klub. Zapsáno 60 žáků, kteří se vzdělávají theoreticky i prakticky. * 431 zapalovačů magnetických oproti 28 elektrickým bylo v letošním pařížském Salonu. ** Vražedné automobily. Podle zprávy Laffanovy kanceláře zahynulo při automobilních ne- štěstích r. 1906 v Americe 134 osob; železnice po- vraždily 3969 a poranily 12.514 osob. ** »Automobilní ročník« bude míti nová škola umění a řemesel, kterou odhlasovala v Paříži francouzská sněmovna. Francie má nyní pět těchto škol o třech ročnících; pařížská bude míti čtvrty ročník věnovaný automobilu a elektrotechnice, který bude přístupný i žákům ostatních těchto škol. — Znamení doby. Vzduchoplavba. ** Gordon Bennet Cup vzducholodí Americký aeroklub vypisuje nyní jako obhájce příští konkurenci, která v souhlase s dřívějšími námi už zaznamenanými zprávami má východiskem St. Louis, odkudž všemi směry se otevírá bezpečná vzdušná trať; na jih 1120 km., na východ 1440 km., na sever 3680 km., na západ 3680 km. Závod bude konán v říjnu, den však dosud není stanoven. Každý z me- zinárodně uznávaných klubů hlásí tři balony. Při- hlášky do 1. února.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V úterý 8. ledna. 89. hra v předp (1. čtvrtka.) Bagdadský lazebník. Komická opera o dvou dějstvích. Slova i hudbu na- psal Petr Cornelius. Text přeložil Josef Vymětal. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. OSOBÝ: Kalif. František Šír. Baba Mustafa, kadi, Mirko Štork. Margiana, dcera kadiho, Kamila Ungro- va. Bostana, její společnice, Gabriela Horvátova. Nureddin, Otakar Mařák. Abul Hassan Ali Ebn Bekar, lazebník, Emil Pollert. Prvni, druhý, třetí muezž in, Karel Pulc. Hynek Švejda, B. Bohuslav. — Služeb- níci Nureddinovi. Přátelé kadiho. Družina kalifova. Plačící ženy. Lid. — Děj v Bagdadě, první dějství v domě Nureddinově a druhé dějství v domě kadiho. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 9. hod. Odpoledne. Ve středu 9. ledna. Flibustýř. — Námluvy. Ve středu 9. ledna Tannhäuser. Večer

Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy. zapradě I. pražského měšť. pivovaru Začátek o 7. hod V úterý 8. ledna. 39. hra v předplacení. Manžel dvou žen. Fraška o 2 jednáních od Kurta Kraatze. Přeložil V. Táborský. Režisér František Hlavatý.

Svandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod. V úterý 8. ledna. 11. hra v předplacení (úterní). Paní Emma Švandová ze Semčic j. b. Po drubé. V tiché uličce. Novinka. Veselohra o 4 jednáních. Napsal J. M. Barrie. Přeložil Jaroslav Vrchlický. Režisér Jan Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla, a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. na Kral.

Pištěkovo lidové divadlo vinehradecn. Začátek o 7. hod. V úterý 8. ledna. Lidové představení při malých cenách. Svatební cesta. Veselohra o 3 jednání. Napsal V. Voženílek. Režisér Josef Kubík. Zejtra při malých cenách Pražské švadlenky. u Deutschů

Nové lidové divadlo v Praze VIII. vatm. Ředitelka Mary Kučerová Groszova. Začátek o půl 8. hod. V úterý 8. ledna. 39. hra v předplacení.

Vystoupení pí. ředitelky Mary Kučerové-Groszové. Sladka děva. Původní fraška se zpěvy o 3 jednáních od K. Fořta. Hudbu složil Ruda Mařík. Režisér J. Hurt. Po představení dostatečný počet vozů elektr. dráhy.

se nad ním. V témž okamžení dotkla se šatem praménku krve, stékajícího na parkety. — Jest pouze raněn, není-li pravda, Michale? tá- zala se. Pospěšte pro lékařel Komnata naplnila se polekaným služebnictvem. Vstou- pil Benoist a přítomnost jeho kázala pořádek a ticho. Aniž se zdržoval pokusem přesvědčiti se, zdali Rajmund ještě žije, vzal jej do náruče a položil na lože. Michal se za- tím vzpamatoval a pomáhal mu. Dva muži byli odesláni k dvěma věhlasným chirurgům, v různých čtvrtích bydlí- cím a ostatní služebnictvo bylo odesláno ke své práci. — Váš pán stal se právě obětí nešťastné náhody, pravil Benoist klidně, až opět nabude vědomí, uvidíme, co jest nutno dělati. Zatím než přijde lékař, nežádá se na vás více, než abyste se tiše chovali. Zvuk tohoto pevného hlasu vzbudil poněkud naději a důvěru, služebnictvo se vzdálilo téměř přesvědčeno, že byla to nešťastná náhoda. Dvéře se zavřely a Benoist zů- stal s oběma ženami a Michalem sám. — Jest toliko bez vědomí, není-li pravda, pane? tázala se paní Montelar klesnuvši na židli. Benoist potřásl truchlivě hlavou. — Vyslechněte mne zmužile obě, pravil, Rajmund jest mrtev, prsty jeho jsou již ledové a tuhnou . . . Co jest nutno nyní věděti... a snad i skrýti — jest příčina jeho smrti. — Náhoda, pravila paní Montelar tlumeně, lomie rukama, může to býti jenom nešťastná náhoda, pane Be- noiste ! Nešťastný hoch byl asi ve svém štěstí neopatrnýl Byl rozčilen radostí, takže nevěděl ani, co dělá, před jízdou do kostela pravil mi: »Šilím štěstím, má dobrá teto, v pravdě šilíml

Estella nemluvila; stála uprostřed pokoje a hleděla na svého chotě zrakem plným soucitu. Benoist pátravě se na ni zahleděl, překvapen jejím klidem. — A vy, milostivá paní, oslovil ji, věříte také, že byla to náhoda? Neodpověděla, nejsouc zvyklá oslovení »paní«. Po- kročil blíže k ní. — Paní de Beaurand, věříte také, že smrt vašeho manžela přivoděna byla nešťastnou náhodou? — Zajisté, pane, odpověděla, co by to mohlo ji- ného býti? Obrátila k němu své oči. Lehké zachvění uvedlo v šelest hedvábné její roucho, když pohled její setkal se s jeho zkoumavým zrakem, skoro přísným, pevně na ni upřeným, jakoby snažil se proniknouti i v nejtajnější zá- hyb jejího nitra. Výkřik bolesti rozlehl se komnatou. Byla to paní Montelar, která probravši se ze své strnulosti, přiblížila se k lůžku a dotknuvši se již ztuhlé ruky svého synovce, teprve přišla k vědomí své veliké ztráty. Padla na kolena podle postele, vzlykajíc a pronášejíc nesouvislá slova. Po- hled na tuto starou zoufalou ženu, oděnou v nádhe rný šat, byl srdcervoucí. Estella přiblížila se k ní a sevřela ji ve své ná- ruči, sličný její obličej měl výraz hlubokého soucitu. — Má teto, má dobrá teto, pravila tiše, z lásky k němu buďte trpěliva, odevzdejte se osudu . .. — Oh! zvolala paní Montelar, vy jste ho skoro an neznala; vy můžete mluviti o odevzdanosti; ale já, jež jsem jej milovala od jeho narozeníl