4
article
v eleNovž města.
Z Vídně, 8. ledna. (K. k.) „W. Zig.“ ozna
muje: Císař povýšil městysy Jablonné (pol
okres Zamberk) a Sedlec (pol. okres Selčany
na města.
Rakousko-uherské vyrovnání.
Z Pešli, 7. ledna. (K. k.) „Uh. tel. koresp.
kanc.“ oznamuje: Členové akouské ko-
mise odborné, vyslaní ku přípravám pro
hospedářské vyrovnání, přibyli sem
dnes dopoledne. Odebrali se ihned do minister
stva obchodu, kdež trvaly porady od 4. hod. odp.
do 1/4 8 večer! V poradách bude zejtra pokračo-
vánísi mý vs
Likvidace první slavonskéo sklárnyc
1boZ Oseku, 7. ledna. (Ksk.) „Uh tel.kor. kan-
celářk oznamujer Na dnešní mimořádné valné
hromadě„první slave nské akcio vé
společnosti skelných hrtí byl jedno-
myslně přijat návrh ra likvidaci. Předseda
na dotaz prohlásil, že pasiva budou ji stě
úplně hra zena, a že za příznivé likvidace
též akcionáři dostanou jakousi kvotu, e o
Jubileum kardinála Koppa. v o 1 so
Z Vratislavi, 7. ledna. (K. k.) Slavnost bi-
skupského jubilea kardinála knížete-biskupa dra.
Koppa byla dnes večer zahájena velkolepým po-
cbodňovým průvodem, jehož se zúčastnilo přes
2000 osob
W Zig
Kopp
Vídeň
Jablonná
Sedlec
Rakousko
boZ Osek
Vratislav
6
article
Srbský král do ltajis 5 n
Srbský král do ltajis 5 n
H. Z Paříže, 8. ledna. »Eclair« oznamuje
z Janova: Do města Bordighery přibyl vysoký
srbský úřádník a najal tam vilu pro srbskou
královskou rodinulzěv sážnhetěx
so »N Zádný odboj v kazárnách. V k
z Paříže, 7. ledna. (K. k.) Oproti velm
přehnaným zprávám listů o případu, udavšímí se
1. ledná v kasárnách gardy republi-
tanské, konstatuje »Agence Havast: Muž-
vtvo, slavící novoroční slavnost v kantině, vy-
slechlo rozkáz, aby ihned konalo mimiořádnou
služební práci, se smíchem a zpěvem. Vykonalo
však futo práci, přes to, že právě pršelo, aníž
ul n
e nějak prohřešilo proti káznk honazi n
Paříž
Janov
Bordighera
8
article
Z Pekina, 7. ledna. (K. k.) Dle zpráv ze
voukromých pramenů zdá se,že nepokoje
v proviincii Kiansi ještě nejsou
ukončeny. Povstalci ukryli se v horách. Ze
Šantunu se sděluje, že jsou tam veliké
nepokoje. Opakují se často lou-
pežná přepadení, jest pozorovati činnost
několika tajných společností, velká čá st
obyvatelstva stěhuje se do měst
a do opevněných míst. Snahy Juanši-
kaje a guvernéra Janga směřují k obmezení ne-
pokojů na jednom území a zároveň k tomu.
aby bylo zamezeno vniknutí povstalců do Čili.
Zvláštní zmínky zasluhuje součinnost úřadníků
v různých provinciích při potlačování nepokojů,
kdežto dříve jednala každá, provincie o své
Jango
10
article
potvrzení nezměněně osnovy smlouvy jest pro-
spěšnější.
Z přednážky vévody Abruzského o jeho aírické vý-
pravě.
Z Říma, 8. ledna. (K. k.) Vévoda Abruzský pravil
v přednášce, kterou včera konal v divadle Argentina,
osyévýpravědo průsmykuruyzenskéhc,
ležícího západně od Viktoria Nyanzy: Účelem
výpravy bylo, zjistiti směr horských pásem, početa
rozdělení vrcholků, poměrné a absolutní výšky, po-
lohu předělů vod, a údolí, a vůbec horopisný a vodo-
pisný sýstém území. Výprava vydala se na cestu
6. dubna 1906; práce začala v Buyonpolu, ležícím
3798 m nad hladinou mořskou. Vévodovi, prováze-
nému dvěma vůdci a pouze 9 domorodými nosiči, po-
dařilo se za několiko málo neděl vystoupiti na všecky
značnější vrcholy pohoří, určiti jejich výšku a vy-
konati četná měření úhlů, kteráž pomocí triangula-
čního měření, provedeného majorem Cagnem, umož-
nila vypracovati mistopisnou mapu krajiny těto. V do-
bě od 10, června do 10. července vystoupila výprava
na nejvyšší vrohol skupiny Marguerittiny, jakož i na
13 jiných vrchů, na některé dokonce několikráte, aby
byla vykonána mísťopisná měření. Dne 15. července
vystoupil vévoda ještě na dva vrcholy, náležející ke
vzdálenějšímu pásmu pohoří Gessi. Z topografické
mapy této krajiny jest patrno, že pásmo ruvenzorské
záleží ze šesti uzlů, které jsou odděleny průsmyky,
jejichž výška kolísá mezi 4200 a 4400 metrů. Nej-
vyšší skůpina — hory Stanleyový — záleží z 5 vrcho-
lů, vesměs asi 5000 m vysokých. Nejvyšší z nich jsou
vrchol Marguerittin a Alexandrův, jež jsou vysoké
5125 a 5100 m. Ostatní horské uzly jsou vrchol
Abruzský
Cagn
Stanleyová
Marguerittin
Alexandrův
Řím
Argentina
Viktoria Nyanza
Marguerittina
11
article
Mountský; Bakas, Emin, Gessí a Thomson, jejichž
vrcholy jsou 4600—4900 m vysoké. Též rozhraní vod
a útvar údolí, prostírajících se na východ od horského
pásma k Ugandě, byly stanovený, rovněž i údolní
formace směrem ke Kongu. Dále bylo získáno všeobec-
ného přehledu útvaru ledovců tohoto pásma horského
Kdežto vévoda zkoumal nejvyšší části pohoří, byli jeho
průvodcové pilně zaměstnáni místopisnými, fotogra-
fickými a geologickými pracemi, jakož i zakládáním
botanických a zoologických sbírek. Toto rozdělení
práce umožnilo, že výsledky dosažené jsou u poměru
ke krátké době 122 měsíce velmi značné. Vévoda ukon-
čil svou zprávu díkem anglické vládě, místním úfa-
dům v Uganděa v britské východní Africe za důle-
žitou podporu, kterou prokazovaly výpravě, jakoz
i nejsrdečnějším díkem, jejž projevil účastníkům
výpravy, kteři statečně spolupracovali na jeho díle.
Na přednášce byli přítomni král, královna, jakož
i všichní členové královské rodiny v Římě meškající,
dále diplomatický sbor, předsednictva panlámentu,
ministři, vyšší důstojníci vojska i námořnictva. Di-
vadlo Argentina, ve kterém důstojníci konali čestnou
službu, poskytovalo nádherný a překrásný pohled.
O 4. hodině pronesl generál Dalvelme, místopředseda
geografické společnosti, k vévodovi proslov, ve kterém
vzpomněl jeho polární a ruvenzorské výpravy a sděli
mu, že gedgrafická společnost mu uděluje velkou zla-
tou medailli. Vévoda, jenž pak pronesl svou přednášku,
sklidil hlučnou pochvalu. Za přednášky bylo v divadle
přitmí, aby mohly býti obecenstvu předvedeny nádher-
né projektní obrazy
Bakas
Emin
Gessit
Thomson
Kong
Dalvelme
Uganda
Afrika
Řím
Argentina
13
article
sná v
oiisi on Stávka v trestnici.
H. Z Oděssy, 8. ledna. Ve zdejší věznici
propukly nepokojer Vězňové odepřeli přijímání
potravy av hladovíuínž lzbvv
7oHZ Petrohradu, 8. ledna. Moskevský gu-
bernátor Rheinbott povolán byl k caru
z čehož se soudí, že jmenován bude městským
hejtmunem v Petrohradě.
dal služební jazyk německý v slově i písmě.
Tohoto svrchovaného příkazu praktického jazy-
kového práva musíme hleděti šetřiti a zachovati
přece především tam, kde sami o něm rozho-
dujeme. Stojíme-li i padáme-li s ním před stá-
tem, nepovalíme jej zajisté sami v administra-
tivě zemské samosprávy vlastníma rukama.
Nejméně pak na základě territoriálního anebo
jakéhokoli departementního jazykového dělení
této administrativy, jak to žádá »P. T.« To je
vůbec vyloučeno, a je-li třeba stále opakovati,
že není s námi Čechy na základě dělení a
jednojazyčné rovnoprávnosti žádné řeči, budeme
to opakovati tolikráte, kolikráte si toho Němci
budou přáti.
Čecho
Němec
Petrohrad
Oděssy
14
article
Mvro
— Frankfurtská kaňka prož. Masaryku
jest patrně velice nemilým nadělením t. zv. ve-
dení realisticko-pokrokové strany, soudě podle
horlivého vysušování jejího, jakému se oddal
nejtělesnější Masarykův denník. Nervósa*), s jakou
se to děje, mnoho vysvětluje. Pouhý, doslovny
citát nejzajímavějšího a také jediného místa Ma-
sarykový »stüdie«, které za to stálo, v listu na-
šem nazval Masarykův list lží, denünciacía
zrádcováním, ačkoli několik klidných slov, jež
jsme k cítátu tomu přidali, ani zdaleka ne-
opravňuje k takovému výpadu. Rozumí se samo
sebou, že nás také ani zdaleka nenapadne roz-
čilovati se větším, či menším výměrem realesti-
cké neslušnosti, pro nás má celá událost vý-
znam pouhého příspěvku k poznání psychologie
masarakysmu. Proto jest článek Masarykův ve
frankfürtském listě vyložením nikoli poměru
Čechů k Němeům, jakž bylo žádáno na pisatelí,
nýbrž interesantním výkladem poměru, jaký by
ši přála strana Masarykova, aby nástal mezi ní
a mezi německou veřejností. Odtud několikaná-
sobné ujištění Masarykovo, že on a jeho strana
nemají a nepociťují naprosto žádné nenávisti
k Němcům a že se Masaryk ve svém kázání
vlastenecké lásky bez ňenávisti k Němcům nedá
zpáčiti ani argumenty z ulice a že ostatní strany
v Čechách jsou suroví demagogově a hurávlastenci.
Masaryk
Masarykův
Čecho
Němec
Ma
Čechy
15
article
Neřekli jsme, že je to zrada, ale jistě a
to nejmírněji řečeno reklama, jejíž slušnost
měři každý jiný Čech nerealista podle svých
vlastních citů k »sousednímu nepřátelskému ná-
rodu«. Realistický denník a sám prof. Masaryk
velmi živě uvedomují si tyto cíty a odtud jich »zrád-
cování« a »denuncování« i obavy, aby v nastá-
vajícím volebním ruchu nebyly výroky Masary-
kovy citovány »překrouceny« atdy My opakujeme
ještě jednou, že Masarykův článek není nám
ničím jiným leč příspěvkem k jeho karakteristice,
že není v článku tom ani stínu ze skutečnosti
česko-německého poměru, je věcí podružnou,
myslíme, že prof. Masaryk. ani o tom neví ;
nedostalotse od stvoření světa žádné
věci jméno tak něspravedlivé, jaké nese věc
Masarýkova: „realismus“. Prof. Masaryk dobyl
sí za celá desetilotí svého působení dobré právo,
kázati nevědomky nopravdu. Jeho nadmíru pře-
krásný myšlenkový svět není z tohoto krušného
světa vezdejšího, i abychom zůstali při jedné
krasoduché utopii masarykovského optimismu,
jest jisto, že náš osud v poměru našem k Něm-
cům ani o vlas ne změní ta okolnost, že
realisté nenenávidí Němcův, a nezměnil by se
ani tenkráte, kdyby Němce dokonce co nej-
Boroucněji milovali. Kdyby „Čas“ potiskl dvoj-
násobný počet sloupců dokazováním o lásce po-
krokových a kulturních Němců k nám, Němci
budou jednati podle své pangermanské politiky,
kterou pociťují jako kátegorický imperativ, od-
kliditi nás ze své dráhy, již považují za své dě-
jinné poslání. Kdo líčí poměr tento české vořej-
nosti jinak, hřeší neodpustitelně, ať vědomě či
nevědomě, neboť seslabuje náš český boj proti
Němcům na život a smrt o náš život.
Masaryk
Masar
Masarykův
profesor
Němcův
Němec
Německo
17
article
nošlido Z Marukka.
18
article
Z Madridu, 7. ledna. (K. k.) Listy »Im-
parciale a »Espaňa Nueva« přinášejí určitou
zprávu, že Ruisuli býl kmenem v
draským zajat. be bolso 9 9e čalu
Z Tangeru, 7. ledna. (K. ky »Ag. Hav.
oznamuje! Proslýchá se, že kmen vadraský vy-
jednává, aby se maghzenoyi podro-
bil. Soudí se, že mu jde o to, aby se vyhnul
drancování a žhářství, páchanému mahalou. V
Zinatu pokračují vojáci a lidé ze
sousedních kmenů v drancován
a odnášejí pytle s obilim a jiné předměty.
H. Z Tangeru, 7. ledna. Raisuli je zá-
jatcem kmene Vadras, který jej chce vládě vy
dati, neprovede-li se msta na kmenech Vadras
a Beni-Msuar.
Anglo-francoužská smlouva o Nových
Hebridách,e s von
Z Liondýna, 7. ledna (K. k.) Dnes večer
byla uveřejněna modrák niha o s mil ouvě.
uzavřené mezinFrancií a Anglií ve
příčině Nových Hebri d. Končí telegramem
ministra osad Carla ož Elgin ze dne 16. listo-
padu mri, ve které senodpovídá nab námitky.
pronesené Australiía Novým Zelandem a praví
se, že říšská vláda by byla zráda některé z těchto
námitek vůči Francii výslovně uplatnila, avšak
byly by nastaly okolnosti, následkem' kterých
by bylo nutno neprodleně přikročiti
k činu, aby výsadní práva Francie az Anglie
byla zajištěna. Jest pevně odůvodněna domněnka.
že s dalším vyjednáváním by bylo spojeno zpo-
zdění, kteréž by mělo v zápětí nemilé zápletky.
Říšská vláda se proto rozhodla, že neprodlené
Vadras
Beň Msuar
Carla
Elgin
Madrid
Tanger
Hebridy
Anglie
Francie
Imoparciale a » Espaňa Nuevo
20
article
K otázce zemských úřadníků
K otázce zemských úřadníků
přináší, nedělní »Pr. Tagbl.« rozsáhlý článek.
jehož smyslem je známý bolestinský vzkřek ně-
mecký na domnělou výluku německých kompe-
tentů z kariéry v zemské službě a úmysl, ne-li
úplně tedy aspoň z části zavést v zemské službě
zase bývalý auersperkovský režim, kdy český
člověk nebyl uznán za hodna ani za tu karya-
tidu na průčeli budovy zemské autonomie. Tot
se ví, že podle »Pr. T.« německý kompeten
zemské kariéry buďsi on z Chebu, Žatce, Ústí.
Liberce »gramaticky mluví nejčistší češtinu«.
ale je mu »vrozeno jako každému Nečechu ta-
kové tvoření, hlásek, jaké vždy znatelně pro-
ráží, jakmile česky promluví«. A takové prý dě-
tinské zjištění stačí prý většině zemského vý-
boru, aby již po dvacet let odmítala každého
rozeného německého kandidáta, »v jehož ústec
druhýzemský jazyk pozbývá skřípavé měkkosti
vlastního svérázu.« iotanív vurioel
Meritum návrhu Mercyova, listu na naci-
onální úpřavu úřadnické otázky v zemské službě
odbude několik slov. Nynější zemské samo-
správě a její administrativě nelze činiti žádných
výtek, néní zejména jediného případu, ve kterém
by Němec aneb německá korporace nebyla došla
svého nejkrajnějšího věcného práva za nej-
pečllivějšího šetření práva jazy
ko věho podlelšideálního příkaz
rovnoprávnositi. Naproti každému jedno-
tlivému případu, ve kterém byl Němec odmítnut ze
služby zemské pro jazykovou diskvalifikaci, bylo by
možno uvésti deset, ve kterých se to stalo Čechům,
tak že není dnes úřadníka — Čecha —
v zemské službě, který by co nejúplněji neovlá-
Němec
Čecho
Cheb
Žatec
Ústí
Liberec
21
article
— Osební s Moravy, Erávní praktikant dr. Karel
Přerovský jmenován byl auskultantem.
— Úmrtí. V Julianově zemřela dne 6. t. m. paní
Marie Kiaumannová roz. Flaksova, chot
správce „Lidové tiskárny“ v Brně. Pohřbena bude
dnes 4. hodině odpolední.
— Pohřeh paní Marie Sittovy-Petzoldové
bude se konati ve čtvrtek o 10. hodině dopol. z ko-
stela sv. Mikuláše na Malé ztraně.
— Zemský výbor království českého učinil v
schůzi konané za předsednictví nejv. maršálka zem-
ského knížet Jiřiho Lobkovice dne 2. t. m. mimo jiné
i tato usnesení: Vyhověna bylo stížnostem obce Be-
nátek v záležitosti stavby okresní silnice a hr. Zdeňka
Kinského v Chlumu n. C. v záležitosti stavební. —
*) Ve své překotné snaze dopouští se sČ.« i ta-
kových konfusorií: »Majitel »Národních Listů« pan
Prokop Grégr odpovídá za pisatele denní
zprávy proti prof. Masarykovi. Pisatel tento
couvá a oznamuje, že atd.«
doktor
Přerovský
Kiaumannová
Flaksův
Sittův
Petzold
Mikuláš
Jiři Lobkovic
Kinský
Prokop Grégr
profesor
Masaryk
Morava
Brno
Be
Chlum můj
Pohřeh paní