V Praze, v úterý dne 8. ledna.

K číslu 8. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARU

Telefonické zprávy „Nár. Listů. K poslednímu zasedání nynější poslanecké sněmovny. Z Vídně, 8. ledna. Celý dnešek věnován bude ministerským předsedou poradáma přípravám pro zasedání posla- necké sněmovny, pro které jest ucho- váno tolik prací, že věru těžko pověděti, zdali se všechny odbudou, nehledě ani k tomu, že ozývá se proti některým velmi silná oposice zásadní, ba že hrozí dokonce ob- strukce proti zákonu, kterým se povoluje chu- dému kněžstvu kongrua.

Volební ruch.

Z Vídně, 8. ledna. Ana sněmovna posla- necká vstupuje do posledního zasedání celého šestiletí, agitace pro volby nastávající již jest plném proudu. Zvláště v krajích německých. Z Lu blaně dochází zpráva, že dosavadní zástupce hlavního města krajinského dr. Ivan Tavčar prohlásil, že nebude se již o man- dát ten ucházeti, nýbrž že bude podporovati kandidaturu svého stoupence dra. Trillera. Dr. Tavčar byl odhodlán dávno resignovati na mandát z ohledu na svoji velkou kancelář advokátní. Poslanec Seitz, který jest nyní poslan- cem dolnorakouským, hodlá podle »Frdbl.« ucházeti se o mandát v okresu falknovském, vildsteinském a schönbachském. Za venkovský okres Ústí n./Orl., Lanškroun, Polička kandido- ván jest předseda německé agrární strany v království českém Peschka. V Důvěrníci ně- mecké strany lidové a svobodných Všeněmeů v městském okresu svitavsko-moravsko-třebov- ském jmenují kandidátem dosavadního poslance Albrechta, proti kterému postavili sociální demokratě Niesnera z Brna.

Nový dvorský statut v Srbsku. Z Pešti, 8. ledna. Z Bělehradu sdě- lují: Král Petr dal vyhotoviti nový dvorský statut, kterým zachovati se má srbský trůn královský rodině Karaďordě- vičů. Kromě toho obsahuje ustanovení, dle kterého dědické právo na trůn krá- lovský, které podle ústavy srbské přísluší jedině korunnímu princi, rozšiřuje se nejen na prospěch druhorozeného syna prince Alexandra, nýbrž také na prospěch bratra králova prince Arséna, ba také na prospěch syna tohoto Pavla. Kromě toho si král v tomto statutu vyhražuje právo z vlastní kompetence členy první linie královské rodiny zařaditi do kategorie druhé. Toto ustanovení může nyní tý- kati se pouze korunního prince Jiřího. Srbský král a maďarský žurnalista. Z Pešti, 8. ledna. „Ujs.“ sděluje z Běle- hradu, že jeho zpravodaj přijat byl minister- ským předsedou Pašičem, který řekl, že ma- darský žurnalista přesvědčiti se může vlast- níma očima, jak bezpodstatné jsou pověsti o všeobecné nespokojenosti v ze- mia spiknutí proti králi. Za rozhovoru přišel náhle král a referent mu byl představen. Král Petr oslovil žurnalistu laskavě a pro- hlásil, že chová sympatie pro Uhersko. Minister- ský předseda pravil dále, že v lidu srbském jeví se jakási nespokojenost povahy ho- spodářské. Tato nespokojenost jest způso- bena hlavně uzavřením hranic rakouských, ale doufá, že věc do měsíce pokojně bude urovnána. Naposledy popřel co nejrozhodněji zprávy, roz- šiřované o duševním stavu korunního prince. Vdova po hraběti Ignatěvu a hr. Vitle. Z Berlína, 8. ledna. »Voss. Ztg.« ozna- muje z Petrohradu z pramene prý důvěry hodného: Po zavraždění hr. Ignatěva ovdovělá hraběnka napsala hr. V řttov i list Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Čam je též redakce a expedice.

aby nechodil k panychidě, kdyby však přece přišel, že jej dá svýmisluhy vyhodit Navržená odveta za zdražení poplatků. Z Vídně, 8. ledna. Ve schůzi hospodář- ského svazu v XVI. okresu vídeňském dán byl podnět, aby následkem zvýšení poštovních, te- legrafních a telefonních poplatků nynějším mi- nistrem obchodu vypovídány byly všech- ny tyče telegrafní a telefonní, které se nalézají na soukromých domech, tolikéž pak všechny s chránky poštovní. Rozšířené používání korrespondenčních lístků. Z Vídně, 8. ledna. Výnosem ministra ob- chodu povoluje se uživání obou polo- vin adresní strany na korrespon- denčních listcich k obchodním ohláškám v dopravě tuzemské i zahraničné.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 8. ledna. (K. k.) »W. Ztg.« ozna- muje: Ministr kultu a vyučování pověřil okres- ního školdozorce Václava Schmidtmayera dozorem na školy ve školních okresích kadan- ském a přísečnickém na zbytek tohoto funkčního období. Ministr kultu a vyučování povýšil: ředitele odborné školy pro zpracování dřeva na Horách Kašperských Františka Tratnika a profesora na umělecko-průmyslové škole v Praze Jakuba Schikanedra do VII. třídy hodnostní, pro- fesory Eduarda Klinger a na odborné škole pro sklářský průmysl v Šenově Kamenickém, a Karla Schaffera na stavební a umělecko- remeslnické škole v Děčíně do VIII. tř. a Albrechta Keidela na odborné škole pro ko- vový průmysli v Mikulášovicích do IX. třídy hodnostní.

FEUILLETON. Pražská otázka lázeňská. Otázka lázeňská nebývá jmenována mezi velkými problémy král. Prahy po každé, a málo bývá předmětem veřejné diskuse; ale jest jím a zasluhuje širší úvahy a po úvaze brzkého fe- Bylo řečeno kýmsi, že výše civilisace měř se podle spotřeby mýdla. Ale ještě citlivějším měřítkem je potřeba lázní. TTýká se tělesné, osobní čistoty člověka. Praha nemá nadbytek veřejných lázní a ty. jež jsou, mají velké nedostatky. Za nejlepší po- važují se obecní lázně žofínské, kde možno mlu- viti o jakémsi komfortu, ale jenom s přivřením obou očí a při požadavcích velmi malých. Velko- městskými tyto lázně dokonce nejsou. Nemusíme to dokládati, každý je zná z vlastního názoru. Každému je v nich úzko. A je stále úžeji, poně- vaaž stoupá počet obecenstva a lidí, kteří lázně vyhledávají. A tak se stává, že obecenstvo musí čekati, až se kabiny uprázdní. To značí, že žo- fínské lázně zůstávají vyhraženy těm, kteří mají dosti času. Ale dnes, kdy život štve jednotlivce k jednání vždy rychlejšímu, je málo lidí, kteře mají tolik času, aby platili vstupné a ještě při- pláceli drahý svůj čas. Praha kvapem roste do velkoměstských po- měrů i rozměrů a otázka velkých lázní moder- ních stává se denně citelnější. Vytkněme přesně, jaké jsou to lázně, jichž potřebujeme. Jsou to velké, elegantní a opravdu kom- fortní lázně parní a zimní plo- várna, nejméně rozměru 30 X 10 m. Lázně, které by měly vysoké, vzdušné prostory, jež by lákaly k pobytu, kde by se lidé na sebe ne- tlačili, kde by voda ve vlažném basinu nebyla již v poledne mastná; kde by byl dostatek kabin a vlastní restaurace se slušnou, rychlou ob- sluhou. Potřeba takových ázní uznává se v obecen- šení.

stvu i na radnici. Námitka, že se dnes v kaž- dém bytě zřizuje koupelna, nezmenšuje jejich potřebu. Každý, kdo má takovou koupelnu, ví, že mu stačí k nezbytnému pěstění čistoty, ale při tom neukojuje vyšší, kulturní a zdravotní po- třebu parní lázně, pohybu a zimní plovárny, a spojeného s tím požitku. Jako je samozřejma potřeba takových vel- kých lázní, je stejně samozřejmo, že nemohou státi na Žofíně. Tento blud musí býti jednou definitivně poražen. Padl také již na radnici v komisi, jež se zabývala touto otázkou. Žofín musí býti konečně škrtnut z programu míst, kde by stály takové lázně. Je čas, aby byla řešena otázka Zofína. Od- stranění lázní z něho bude prvním a nejdůleži- tějším počinem. Říkáme Žofínu smaragd či perla Vltavy, ale skořápky tu perlu zbavit nechceme. Ba chceme vystavěti skořápku novou a větší. Žofín jsme povinni učiniti jediným parádním sa- dem, bez lázní, bez sálů, jenom s pořádnou mo- derní restaurací a letní velkou plovárnou.

Za vhodné místo přo velkoměstské ústřední lázně bylo velmi šťastně označeno místo u Ob- čanské plovárny na levém břehu v blízkosti no- vého Mikulášského mostu. Je to naprostá ob- doba polohy grandiosních lázní Karla Müllera v Mnichově, jež zůstanou po dlouhá desetiletí nedostižným, ale nejlepším typem i vzorem velkoměstských lázní. Místo u Občanské plo- várny má všechny vlastnosti: malebnou polohu, blízkost sadů, polohu uprostřed města a komu- nikaci. Tak jako všechno mluví proti Žofínu, při- mlouvá se všechno pro místo u Občanské, plo- várny. Nyní však přicházíme k otázce, kdo má vy- stavěti tyto velké, komfortní lázně? Zajisté město Praha! — Nikoliv. Kdyby u nás bylo více podni- kavosti a rozhledu, byly by tyto lázně již stály. Čím budou tyto lázně větší a komfortnější, tím budou výnosnější. Soukromý podnikatel — at jednotlivec či družstvo — postaví je mnohem laciněji a bude z nich více těžiti, než obec. Město vykonalo by svou povinnost tím, že by do- dávalo zdarma vodu a levněji světlo.

Bylo by velikou zásluhou tohoto skrom- ného článku, kdyby povzbudil naší domáci pod- nikavost — v poslední době přec jen rostoucí — aby obrátila svůj zřetel k tomuto podniku. O vy- nosnosti nelze pochybovati, zřídí-li se jen takově lázně ve velkém stylu tak, aby potřebu obyva- telstva nejen ukájely, nýbrž ji svou krásou, va- bivostí a dokonalostí vzbuzovaly. Nenajde-li se podnikatel soukromý — nej- lépe družstvo — zbude to přec jen na město Prahu. Bohužel. Rozpočet je obtížen do kraj- nosti a proti zvýšení přirážek a novým dluhům ozývá se pokřik protestů. Jak jsme nedůsledni. Obrovité úkoly kladou se na správu obecní a za- pomíná se, že celou řadu těchto úkolů by měla plnit podnikavost soukromá.

Nespornou povinností obce je stavěti male lázně sprchové a vanové v lidna- tých alidových částechměsta. K to- mu směřuje panující tendence na radnici zcela správně. Takové lázně stojí bohužel dosud jen jedny, v Holešovicích. Stály nekřesťanské pe- níze a to zarazilo stavbu dalších. Vinníkem je stavební úřad, který nedovede stavěti lacino a účelně. Při kterési příležitosti pravil vynikající technik, býv. náměstek: „Za ty peníze, které rozpočetl stavební úřad na adaptaci školní bu- dovy s přístavbou jednoho patra, vysta věl bych málem cukrovar i se stroji. Nedo- vedou-li pánové stavět laciněji, musíme to svěřit technikům mimo (radnici.“ Odborníci žasnou, jak mohou státi prostinké sprchové lázně tolik peněz, že nelze pomýšlet na stavbu dalších. Resumujeme: Velkoměstské, opravdu velké komfortní lázně, nikoliv na Žofíně, měla by. v nejkratší době vystavět soukromá podnikavost za podpory obce. Lidové lázně buďtež stavěny s urychlením v lidnatých čtvrtích dle typického projektu a rozpočtu, který buď získán od prak- tických techniků mimo radnici s devisou: Lacine a účelně. Tak vypadá pražská otázka lázeňská s stanoviska střízlivosti a skutečné potřeby. Inž. S.