ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 823edf50-7697-11dc-8931-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 26, place 21, work 1, org 1
1 masthead
Románová příloha „Národnich Listů“ k číslu 8. ze dne 8. ledna 1907.
2 title
Různé zprávy
3 article
100.000 franků »dramatika«. Zábavný „příběh ze života“ vypravuje pařížský dopisovatel „Indépendance Belge“ Otec šlechtice, o němž se v poslední době mnoho mluvilo (míní se hrabě Castellane), pocítil jednoho krásného dne touhu, dáti svůj mravnostní divadelní kus provésti na jednom velkém boulevardním jevišti. Ředitel divadla, jenž jinak tomuto druhu literatury právě nepřeje, žádal na autoru za inscenování kusu 100.000 franků — nic více a nic méně. Starý šlechtic, jenž tolik peněz jak živ neměl, obrátil se ihned s pros- bou o 100.000 fr. na svého syna, manžela dcery ame- rického miliardáře, jenž sám stále na suchu, přednesl tuto důležitou záležitost svojí choti (tehdy ještě ne- rozvedené). Praktická Američanka nemohla pochopiti, proč starý pan tchán si musí za 100.000 fr. zjednati dramatickou slávu, ale z lásky k manželu dala mu žá- daný obnos. Ušlechtilý syn ušlechtilého otce však soudil, že starý pán jest vlastně velkým marnotratníkem a že skrovný dramatický talent ctihodného kmeta stojí rodinu příliš mnoho. Aby však otce příliš nezarmoutil, řekl mu: »Víš, milý papa, že jsou velmi zlé časy.
Belge Castellane
4 article
Dostal jsem od své choti pouze 60.000 fr.« S pohnu- tým srdcem vzal starý pán peníze a spěchal do di- vadla. Na cestě mu však napadlo, že ředitel, který tatent autora v 60 letech debutujícího takovým způ- sobem vykořisťuje, je vlastně špatný chlap. Přece však zašel do ředitelské kanceláře a spustil: »Víte, milý řediteli, jak zlé jsou nyní časy; můj syn mohl mi dáti jen 30.000 franků a zde je přináším.« Ředitel, jenž očekával mnohem více, chvíli uva- žoval a pravil pak s dramatickými gesty: »Milý příteli, nesmí se říci, že se vaše práce pro bídnou peněžní otázku nemohla hráti. Žádal jsem sice 100.000 franků, ale chci se spokojiti s tímto malým odškodněním; riskuji 70 tisícovek, jenom abych po- skyti obecenstvu příležitost poznati vaše znamenité drama. Jdu hned ke správní radě, aby se záležitost vyřídila.« Před správní radou, sestávající ze čtyř ctihod- ných pánů, ujal se ředitel slova a pravil;
5 article
»Pánové, hrabě X. slíbil mi na inscenování kusu, jenž mne již při čtení pohnul až k slzám, 50.000 fr. ale při nynějších zlých časech podařilo se mu se hnati pouze 15.000 fr. Je to velmi málo, ale opa kuji: jeho kus jest mistrovským dílem; můžeme po- užiti starých dekorací i starých kostymů a velk úspěch, jehož jistě dosáhneme, bude nám nejkrás“ nější odměnou.« Čtyři augurové správní rady seděli, hluboce roz- važujíce; konečné jeden z nich promluvil a prohlá- sil, že by na tak »významnou« divadelní akciovou společnost vrhalo špatné světlo, kdyby na insceno- vání kusu přijala tak nepatrný obnos. »Soudím,« pravil, »že v zájmu dobrého jména našeho podniku nesmí býti tento obnos zapsán do knih ; bylo by snad lépe . ..« — »rozděliti jej mezi členy správní rady jako praesenční odměnu,« doplnil druhý au- gur. — »To jest, co jsem chtěl říci,« připojil klidně první. A bodří mužové přijali každý svůj podíl, naříka- jíce na zlé časy, jež nedovolují udržeti velký diva delní podnik povždy na žádoucí úrovni umělecké. Čtrnáct dní na to byl kus hrán a skončil fiaskem jakého od mnoha let nikdo nepamatuje.
6 article
= Dosti uhlí na celá staletí. Z Washingtonu s sděluje: Úřadníci zeměměřičského odboru prohlašují, že nynější generace a několik dalších generací nepotře- bují se obávati, že postrádati budou uhelných záso ve Spojených státech. „V zemi jest nadbytek uhlí, pravil jeden z učených zeměměřičů. „Ve skutečnosti existuje dosud tolik uhlí, že celá staletí budeme míti c páliti. Ačkoliv jest nemožno pronášeti nějaká přesná proroctví, myslím, že zásoby uhli ve Spojených stá- tech vydrží ještě 4000 až 5000 roků.“ Odbor připravil některé zajímavé číslice o produkci a spotřebě uhli ve Spojených státech. Až do konce roku 1865 celková produkce obnášela 284,890.055 tun. V následujícím desitiletí zvýšena byla o 419,425.104 tuny, čímž cel- ková produkce až do oné doby stoupla více než na 700,000.000 tun. Do konce roku 1905 produkováno bylo 5.970,773.571 tun. = Jak se staré zvyky uchovávají až na naše doby, toho zajímavý příklad podává Maspevo v „Revue Archéologique“. U Elefantiny v Egyptě se zvedá ně- kolik písečných pahorků, které povstaly rozkladným vlivem slunce na pískovcové balvany. Jeden z těchto pahorků se těší obzvláštní úctě domorodců; přičítajít mu zázračný účinek proti horečce a jiným těžkým nemocem. Léčení třeba podniknouti tímto způsobem: Rovnou cestou se dostoupí vrcholu pahorku, kdež se chorý podle svého náboženství pomodlí buď k Alahu nebo bohu křesťanů. Pak se položí na pravý boka skutálí se dolů. Kdo se bez zastávky dostane až k úpa- tí, může býti jist, že modlitba pomohla a zdraví se vrátí. Komu se to nezdaří, může ještě dvakrát opa- kovati pokus. Nezdaří-li se ani po třetí, může jíti do- mů, udělat závět a čekati konce svých dnů, jeť neod- volatelně ztracen. Toto kouzlo však jest velmi staré.
Washington spojený stát Elefantina Egypt
7 article
Zprvu provozováno ve jménu Kluemu, pána vodo- pádů; toho vystřídal sv. Šimon, jemuž zasvěceno v okolí několik klášterů, nyní konečně kouzelná moc se víže ke jménu tureckého šejka, který se uvázal v dě- dictví po sv. Šimonu. Tak se děje v celém Egyptě; lid sice několikrát změnil náboženství, ale jeho duše zůstala nedotčena těmito proměnami. Uctívá dodnes svá uzdravující božstva, jako to činívali jeho předkové, po nichž zdědil svou víru v ně. = Noviny v Japonsku. Až do r. 1871 nebylo v Japonsku než t. zv. „yomiuri“, jakýsi to druh letáků které vycházely jen při zvláštních příležitostecha které kameloti roznášeli po ulicích s náležitým ovšem povykem. Japonci na svém pozoruhodném a tak rych- lém postupu k civilisaci nemohli nechati bez povšim- nutí tohoto mocného propagačního prostředku nových myšlenek. V posledních 25 letech listy vyrůstaly v Ja- ponsku jako houby po dešti, takže dnes se počet pe- riodických publikací v mikadově říši odhaduje na 1500. z michž 600 vychází v Tokiu. Všechny noviny vychá- zejí ráno; avšak v případě potřeby vydávají i běnem dne „gogoi“ čili zvláštní doplňky v osmerkovém for- mátě, které kameloti prodávají po ulicích, vábíce po- zornost obecenstva zvukem rolniček. Japonské noviny mají většinou formát anglických velkých novin o čty řech stránkách; některé však mají i šest, osm, ba dvanáct, jako „Jiji Shimpo“. Všechny noviny se pro- dávalí po venu“ (asi 3 haléře), vyjímajíc zmíněný
Šimon Japonec Shimpo Egypt Japonsko Tokio
8 article
právě list, který stojí dva yeny. Měsíční předplatné jest 25. nejvýše 45 yenů. Tiskové zákony, druhdy vel- mi přísné, musily býti v posledních časech zmírněny. Nicméně dosud každý žurnál může býti zastaven do- časně nebo úplně, v tom případě propadá konfiskaci i jeho zařízení technické. Novináři mohou býti poku- továni vězením od měsíce až do dvou roků a pokutami 400 a 500 yenů. Každý list musí u ninisterstva vnitra složiti záruku, která v Tokiu jest 1000 yenů. Japonští žurnalisté se dovedli vyhnouti aspoň nebezpečenství vězení; mají dva vrchní redaktory, skutečného a „čest- ného“. Tento má „čest“ podpisovati články onoho a po případě jíti za něho i „seděti“ = Žena konsulátním úřadníkem. K záhadnému případu Mikuláše de Raylan, úřadníka ruského kon- sulátu v Chicagu, sděluje se nyní z Chicaga: Tří- denní div, povstalý z objevu, dle něhož Mikuláš de
Raylan Mikuláš Tokio Chicago
9 article
Raylan, několikaletý klerk ruského konsula v Chi- cagu, byl vlastně ženou, což vyšlo na jevo po její smrti ve Phoenixu, stal se všední událostí, když dvě ženy, s nimiž zemřelá žila jako »manžel«, doznaly, že dobře věděly o jejím tajemství. Motiv pro zaku- klení de Raylanové, které udržováno bylo po patnáct roků, jest nejasný. Část jeho může býti datována do doby ranní aféry s jistým děvčetem v jižním Rusku a daleko větší část pochází prý z jejích styků s revolučními skupinami v Americe a v Rusku. My- šlenka, aby vystupovala jako muž, nabývala v dívce stále víc a více půdy, až konečně stala se u ní utkvělou. Následkem revolučních zápletek odešla z domu svého v Elizavetgradu, když byla 18 roků stará a odebrala se do města Kamenice, kdež jako muž získala lásku mladého děvčete, Jeny Vasalovi- čovy. Po celou v Americe ztrávenou dobu vedla žena ta romantický život. Vzpomínka na první lásku s »andělským děvčetem«, jak Jeny ve svých dopisech z Nov. Yorku, Chicaga a z města Mexika ji nazý- vala, nikdy ji neopustila a snažila se přiměti svého přítele Francise Bruchulise, aby se se starou »milen- kou« její oženil. Tato často de Raylanové z Ruska psala a prosila, aby ji sem vzala, že jí bude věrnou a milující manželkou.
Raylanová Bruchulis Phoenix Rusko Amerika Elizavetgrad Jena York Chicago Mexiko andělský děvče
10 article
= Pomsta vyzrazeného penězokaze. Z Paříže, 6. ledna. 25letý August Fluch, jenž si právě odpykal trest tříletého žaláře pro penězokazectví, setkal se krátce po nabytí svobody se svým bývalým společ- níkem Lacochem, kterého obviňoval, že ho pro- zradil. Dostali se do hádky, v níž Fluch na svého protivníka vystřelil z revolveru a smrtelně ho zranil. Vrah uprchl. = Nehoda královny italské. Z Boloně, 6. ledna. Jak zdejší listy sdělují, zvědělo se při novoročním přijímání, že královnu Helenu stihla při jízdě auto- mobilem do Capo di Monte těžká nehoda. Když měl stroj naraziti na kamenný sloup u silnice, vyskočila královna, při čemž utrpěla pateronásobné zlomeni nohy. Trvalo dva měsíce, než se rány zhojily, na přání královny byla však nehoda přísně zatajena. — Otcovražda. Z Paříže, 7. ledna. V rue des Cités byl kovodělník Jean Baptiste Dranowski za- vražděn svými vlastními dětmi. 17letý Louis a 15letá Félicie přišli v noci domu opilí a když jim otec činil výčitky, chovala se dcera tak drze, že ji dal políček. Félicie chopila na to bratrovu hůl s ruko- jetí vylitou olovem a jednou ranou trazila otce k zemi. Louis vrazil mu pak nůž do srdc e. Potom odebrali se oha na policii a udali, ze
Fluch Helena Dranowski Louis Félicie Paříž Boloň Capo di Monte
11 article
Výraz bolu, rozpaků a skoro pokoření přelétl obličej Estellin, avšak ona, nedávajíc se odstrašiti. sklonila se nad starou ženou — Pomozte mi, pane, oslovila zároveň Benoista, který vzal paní Montelar pod druhou paží. Posadili ii do lenošky, stojící vedle postele. — Měla byste ji odvésti, pravil mladý muž k paní de Beaurand. — Odveďte ji, svolí-li k tomu, odpověděla Estella, aniž by naň byla pohledla. Moje místo jest zde ... Jsem jeho žena. Benoist upřel na ni pohled, jímž zdál se vnikati až na dno její duše. Snesla to klidně, poněkud překvapena touto vytrvalostí, kterou považovala za neslušnou. — Vy jste překvapen, myslím, že nevidíte mne sl- zeti, pravila s nádechem hrdosti; nemohu nikdy plakati, jsem-li přiliš dojata. Šťastni ti, kdož mají dar slzl Její ruka položila se něžně na rameno paní Mont- clar a opřela se o ně s dojemným láskáním, což ne- bohá žena musila cítiti, neboť stiskla ruku Estellinu a potom na novo propukla v pláč. Paní de Beaurand zůstala státi bez pohnutí za svojí tetou až sluha ohlásil příchod lékařův. Michal, jenž byl se usadil na židli blíže okna a nepromluvil ani slova a ani se nepohnul od okamžiku, kdy pán jeho byl uložen na postel, zprudka vstal a přiblížil se. Lékař nebyl žádný z oněch dvou věhlasných chi- rurgů, které dal Benoist povolati. Byl to jeden z nezná- mých lékařů čtvrti, náhodou někým ze služebnictva nale- zený. Vstoupil nesměle, přiblížil se k loži, odkryl ránu, v níž krev již počala se srážeti, naslouchal okamžik na prsou Rajmundových a obrátiv se k Benoistovi, pravil tiše:
Benoist Montelar Beaurand Estella Michal Rajmundův Mont
12 article
Hleděl na ni dlouho zrakem plným bolu a něhy . .. Co mu pravil tímto němým pohledem? Byla to výčitka, prosba nebo pouze výraz synovské lásky tak přepjaté, že- až dotýkala se hranie šílenství? V okamžení, kdy jeho horečkou zanícené oči zalily se slzami, nasadil Rajmund ústí bambitky na své srdce, stiskl spoušť a již skácel se mrtev bambitku třímaje v ruce.
Rajmund
13 article
Nelze popsati zděšení, jež následovalo. První dojem byl, že není možno, aby se to bylo přihodilo a že snad všichni v domě jsou hříčkou šílené halucinace. Michal přikvapil první do pokoje, sotva že rána byla dozněla. Viděl, že setník klesá. Pokleknuv vedle něho, zkusil položiti ruku na srdce svého pána, ale odtáhlji s prsty krví zalitými, jat takovým děsem, že padl na zem zdrcen, ani nehlesnuv. Paní Montelar a Estella vstouply ihned na to, domnívajíce se, že výstřel vyšel náhodou, neobratností jakousi, doufajíce, že to nic neznačí, s důvěrou šťastných lidí, nemohoucích připustiti, že by krutý osud zasadil jim nezaslouženou ránu. Při pohledu na svého synovce, leží- cího na znaku, paní Montelar, celá ztrnulá, nejsoue mocna jakéhokoliv pohybu, zachytila se oběma rukama veřejí. Estella, kteráž ji následovala, učinila dva neb tři kroky ku předu, pak stanula jata hrůzou při pohledu na strašný obraz smrti, jež očím jejím objevila se poprvé. Ve svém obleku ze stříbrolesklého hedvábí, s kloboučkem plným květin, se slunečníkem v ruce byla zosobněné mládí a štěstí. Ostýchavě přiblížila se k Rajmundovi a sklonil záhada.
Michal Montelar Estella vstoupnout Rajmund Estella