1
masthead
12. července 1903
2
masthead
Příloha „Národních List
4
masthead
Stžana 19
Stžan
5
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
Nové návrhy na pomník M. J. Husi.
= Oťficiálným středem letošních Husových
slavností, jimž byly dány rozměry co největší,
byl vlastně budoucí pomník M. J. Husi na Sta-
roměstském nám. Opakovalo se však totéž, co před
pěti lety s pomníkem Fr. Palackého. Za slav-
nostních průvodů, nadšených řečí před tváří
množství a za svědectví cizích hostí položili
jsme základní kámen k monumentu, k uměle-
ckému dílu, jež nebylo ještě vytvořeno, o jehož
konečné podobě vlastně nikdo neměl tehda ani
zdání. Teprve tři leta polom vyšel St. Sucharda
jako vítěz ze soutěže a dnes už se skutečně na
pomníku Palackého pracuje. O ten není tedly
třeba míti více jakých starostí. Téměř současně
byla provedena nová, druhá soutěž o pomnik
Husův a Lad. Šaloun dobyl v ní první ceny,
jenom že jeho náčrt, plný křeposti, švihua
vervy, nemohl být beze všeho v model převe-
den. Měl značnou vadu organickou. Je přília
jednosměrný, naprosto frontálný a tedy v roz-
poru s volným místem pomníku vykázaným.
Mohl být vzat za základ k nové práci, jež by
k míslným podmínkám brala větší zřetel a Lad.
Šaloun ji také provedl. Skončil ji krátce před
početím Husových slavností, minulého týdne,
exponované v »Husově výstavě«. Šalounovy návrhy
— jsou dva — měly by zde poutati víc pozor-
nosti, nežli jaké se jím dostalo, vždyť právě pro
dilo, jež drží v sobě v zárodku, byl spouštěn
do půdy Staroměstského náměstí kámen základní.
M J
Husův
Palacký
Stanislav
Suchard
Šaloun
Šalounův
Francie
staroměstský náměstí
6
article
Položili jej na místě, které bylo pro Husův po-
mník určeno při soutěži roku 1901. Sotva však
dozněly poslední zvuky slavnostní, ani ještě ne-
zmizely poslední prapory a dekorace, už umě-
lecká komise Spolku pro postavení pomníku vy-
hledala jiné, na témže náměstí sic, ale pošinuté
v kout severovýchodní k ústi Dlouhé třídy. Zda
bude toto definitivní? Zdali přece jednou nena-
budou převahy vynikající a závažné momenty
umělecké a historické, pro Betlémské náměsti
mluvící? Věru, že budoucí pomník Husův pro-
dělává už na třináctý rok pravou cestu křížovou,
jejíž hlavní etapy byly právě v příležilostné bro-
žuře *) vypsány. Konči tím že ani druhá soutěž
»nepřinesla definitivní projekt. Opět naděje zkla-
mala. Objevilo se zase, že z veřejného konkursu
na model sotva vzejde návrh způ obilý a že
velmi značný náklad se souběhem spojený pro
účel spolku, byť i umění českému na značný
prospěch, byl marný.« Ale tou chvilí, co psána
byla tato resignující slova, dokončoval L Šaloun
své nové dva projekty. Jeden z nich, hlavní,
jest místním poměrům přizpůsobenou obměnou
soutěžního návrhu; druhý je zcela novým pro-
jektem. Tenkráte na obou měl L. Šaloun své
spolupracovníky. V obou návrzích reflektují se
velmi zřelelně jednak výsledky debat v komisích
i na veřejnosti kritikou vedených o jeho pro
jektu první cenou poctěného a také o jeho čel-
ných konkurentech, a mimo to i ideové vlivy ně-
kterých jeho uměleckých soupeřů. Oba nově ná-
vrhy souvisí s oběma soutěžemi r. 1901 o po-
mník Husův i Palackého; z každé z nich od-
nesly si nějaký rys, moment nebo motiv.
Husův
L Šaloun
Palacký
7
article
První velký a Spolkem objednaný model
značí dojista pokrok oproti onomu, z něhož vy-
šel a který je z reproducí znám s dostatek.
Přináší změny ve dvou směrech. Pozměňuje
hlavní ideu a umělec přepracoval v něm linie
prostorové seskupení. Už není nový Šalounův
Hus skonávajícím mučedníkem při kůlu na hra-
nici, a to je dobře. Neoslavujeme Husovu smrt,
nýbrž Husův život, colé jeho dilo, jeho myšlěnky
a činy — především karakter. Skon Husův
plamenech na břehu Rýna byl přece jen zevní
a poslední náraz na lid český, který pak mocně
vzplanul a všemu světu se se zbraní v ruce po-
stavil, aby svobodu svědomí a národnosti si uhá-
jil. Tento vznět, tuto sílu a stalečnost odporu,
která nám nepochybně národnost zachránila, by
rozdmýchal M. J. Hus však jako rektor univer-
sity, kazatel betlemský a nezmarný horlitel re-
formní. Tělo jeho bylo tragicky zničeno, dueh
jeho nepřestal žíti v českých vlastech. Proto
nyní staví Šaloun na vrchol svého monumentu
zjev M. J. Husi a pokud jeho náčrlem prosvitá
umělcem zamýšlená představa budoucí, má na
mysli plastický výraz dobroty, vážnosti, vroue-
nosti a ryzosti karakteru. Teď už aspoň pro-
stota, šířka a jednoduchost linií a silhuety to
napovídá, vlastnosti, které L. Šaloun tentokráte
také na skromnou architekturu svého pomníku
přenáší, beze slohových replik a reminiseencí.
jen plochou a čarou vyjádřenou.
Šalounův návrh z roku 1901 nehodilse
dobře na předepsané místo proto, že zadní strana,
ač k blízké frekventované trati obrácená, byla
prázdná, jakoby měla být o nějakou zeď opřena.
Teď rozeslavil své boží bojovníky, ženy, děli,
knéze kolem, volně sic a ne v architektonickýeh
liniich: v živém pohnutí a plastické rovnováze.
Šalounův Hus
Husův
M J Hus
Šaloun
M J
L Šaloun
Šalounův
Rýn
8
article
Rozeslavil a přitulil je zároveň k podstavei
Husovu, mnohé z nich takořka vroucně, v nad
šené nebo bolestné důvěře k němu přitiskl. Fy-
sický výraz bojovného odhodlání není víc jejich
jedinou expresí; jsou zanfcenější, vytrženější.
blouznivější. Komposiční princip tohoto nového
seskupení nosil L. Šaloun u sebe sic už od
r. 1901, tehda jej ale ukázal teprve na svěm
projektu pomníku Palackého. Odtud jej přenesl
sem, propracovanější a prohloubenější, třeba ne
ve všem definitivní.
V zadu vytryskuje voda ze země a dvě
postavy, muž a žena, nahé, stojí vzpřímeně na
ní, nad pramenem Pravdy lidstva. Sem, do těchto
jediných allegorií na pomníku, přenesl umělee
paralelně vertikální linie, které se na starším
projektu v předu příliš hromadily. Sice tyto
ideálné zjevy vymykají se z reálného světa
ostalní plastiky na pomníku, ale na tomto místě,
dost od ostatních isolované, jednotu příliš ne-
Pohlížím na projekt jako na první rozběh
k plastické idei budoucího monumentu, který
nepochybně zevním nátlakem byl asi víe
uspíšen nežli bylo umělci vhod, a jen jedna
otázka se staví v popředí: je života a vývinu
sehopný či není? Zatím tu nejde o drobnostia
jednotlivosti, nejde o to, zdali některá draperie
těžce, nebo s některé strany mrtvě a neživě do-
padla, zdali se linie někde příliš neklidně ne-
křížují. O celek jde, o jádro věci, o jeho
*) Forman S., Dějiny spolku pro vystavění po
mnníku M. Jana Husi. V Praze, nákl. spolku 1903.
Husův
L Šaloun
Palacký
Pravda
Sema
Praha
Forman S
9
article
ruš,
hmotný vývin. Projekt má nároky na sympatie
už proto, že stojí mimo všední pomnikovou
šablonu, že vysoko stoupá nad oblibenou pla-
stickou illustraci a historickou podobiznu, že
má vroucí a poetickou myšlenku a vřele, tem
peramentně je přednáší. A pak: není malicherný
to jest, neopoušti říši plastické výmluvnosti.
netápe v neuměleckých rekvisitách a relikviích.
Má zdravé umělecké jádro, pěknou sevřenost
vysokou temperaturu citu morálního a výtvar
ného.
Druhý projekt staví Husa na skalní balvan,
vlastně Hus volným krokem sestupuje s jeho
svahu dolů. Pohled z předu, k čelu pomníku,
setká se jen s těmito dvěma prvky. Postava
Husova je tu sama, vyvýšená, isolovaná, bez
přídatků a doplňkův. Hus je si sám pomníkem
své velikosti a slávy. Už v poslední soutěži
přišli St. Sucharda a J. Kotěra s podobnou
myšlenkou, jen že Šaloun na místě jejich fan-
tomu a nadpřirozeného zjevení Husova staví
realnou, posou a výrazem nad všední rmutnost
života povznesenou postavu. Skalistvý balvan
vrší se v nízkém, architektonickém obroubenía
v zadu vyvěrá z něho pramen živé vody, hro-
madí se v nádrži; k němu se tísní žena s ko-
jencem, k ni přichyluje nahý muž žíznivá ústa
Pěkná jejich forma a linie nepřesahuje obrys
skály, nevyčnívá z její silhuety ven a tak iv
zadní straně projektu zůstává Hus sám v široké,
klidné hmotě dominujícím prvkem.
Hus
Husův
Stanislav
Suchard
J Kotěra
Šaloun
10
article
L. Šaloun vystavuje oba projekty zároven
žádá mlčky, aby mezi nimi bylo rozhodnuto
Bude tak učiněno podle smluv a závazků spolku
a podle uměleckého citu a přesvědčení domá-
cích členův jury a umělecké komise, spolken
dožádané. To jsou tedy umělečti důvěrnie
Spolku pro vybudování pomníku, jejich rozhod
nutí bude také asi spolkovým výborem respek
továno. Sféry zájmů a činnosti jejich jsou přesně
vytčeny a rozděleny: výbor má velkou a ob
tížnou úlohu postaviti pomník, projektanti při
nést mohutné a vzrušující umělecké dílo a umě
lecká komise označiti z nich nejsilnější a nej
originálnější ne z apriorních představ, nýbri
z ducha památky Husovy a z individuálně slly
a myšlenky tvůrčího autora sochaře.
L Šaloun
Husův
11
article
=Nové publikace. — Desátým sešitem uzavře
no je jubilejní vydání »Babičky« B. Němcové s illu-
stracemi Ad. Kašpara, nákladem, reprodukcí a tiskem
»Unie« vydávané. Co první sešily slibovaly, tomu
poslední plně dostály. Mladý illustrator neochábl
s nezkrácenou svěžestí a nezmenšenou láskou
opravdovosti provedl všech 106 kreseb, jimiž text
provází. Do své knihovny uůžeme nyní konečně za-
řaditi perlu české literatury v podobě její hodnoty
ekvivalentní. — »Unie« neomezila se jen na vydání
velké monografie o V. Hynaisovi, kterou jsme zde byli
již ohlásili. Několik barevných autotypních repro-
dukcí jeho obrazů dala na trh zarámovaných. v
malých rozměrech. Nyní vydává »Parisův soud« ve
velkém foliu v barovné litografii. »Parisův soud« se
svými nadechnutými reflexy, se svými delikátnímia
sublilními sestavami barev, se svými něžnými t5ny
a svojí jemnou a prochvělou kresbou je pro každou
reprodukci ořiškem nad pomyšlení téžkým. Nová
reprodukce rozluštila daný úkol na podiv. — B. Kočí
vydal druhý sešit »Obrazů z Alp« dle olejových ori
ginálů Jana Nowopackého. (Jezero achenské v Ty-
rolsku, Dolní Dulevice, Zell na jezeře a sedlo Bruch
v barevných litografiích ofíiciny A. Hansesa. Dále
malé album »Českosaské Švýcarsko«, dvanáct ba
revných listů (autotyp Husníka Häuslera). Al.
Kalvoda, autor originálů, dovedl i v turistických po
hladech své krajinářské umění přivěsti k platnosti
které se ovšem jeví ještě silněji tam, kde umělecká
malebnost se zajímavostí kraje v jedno spadá.
Němcová
Kašpar
V Hynais
Parisův
Nowopacký
Bruch
Husník Häusler
Kalvoda
Alpy
Dolní Dulevice
Švýcarsko
13
article
O volbě povolání.
Několik statí pro rodiče.
O volbě povolání.
Několik statí pro rodiče.
Vyvinuly-li se tvoje děti svobodně, dovolil-l
jsi jim, by se dle své chuti a náklonnosti zaměst
návaly, ukáže se zřejmě, ve kterém povolán
by nejvíce prospívaly a šťastnými se cítily.
Bohužel, jsou školy, které děti tak naprosto
zaměstnávají, že nemají chvil, ve kterých bys
dle své chuti bavily a zaměstnávaly, tak že
svých náklonnosti ani nepoznají.
Ptáme-li se takového dítěte: „Čím pakse
chceš státi?“ odpovi: „Nevim.o
„Čemu pak mám dáti svého Jindřich
vyučiti? Co myslíte?“ tázal se mne jistý otec.
Já: „Tomu, co bude po celý svůj život z
milou zábavu pokládati. Kreslí-li rád, nechť jest
litografem; maluje-li rád, ať je malířem; ne-
může-li se nasytiti dosti hrou na klavír, nech
se věnuje hudbě; dělá-li rád něco z lepenky.
nechť je knihařem nebo továrníkem na pouzdra
a peněženky. Zkrátka, co nyní dělá ke svému
zotaveni, tomu ať se věnuje; co je ny
jeho sváteční pochoutkou, budiž jeho
denním chlebem.“
Otec: „O, nemá zamilovaného zaměst
náníl“
Já: „Co dělá, má-li prázdno? čím se
bavi?“
Otec: „On nemá prázdna. Když přijde
na večer o půl šesté hodině ze školy, učí se
latině, frančině, měřictví, algebře, dějepisu,
zeměpisu, přírodopisu, počtům atd. až do večeře
Po večeři uči se s matkou angličině, až jdeme
spat; já čtu mezitím noviny.“
„Já: „A co dělá v neděli?
Jindřich
14
article
Otec: „Před polednem jde do kostela
potom píše ještě školní úlohy. Odpoledne musi
s námi na procházku. Nařídil jsem to jednou pr
vždy, jinak by ani na čerstvý vzduch nepřišel
Nedávno koupil jsem na naléhání Jindřichov
budíček, by jej ráno dříve vzbudil, než ostatn
vstávají.“
Já: „A o prázdninách?“
Otec: „Nucen je psáti pojednání, naučeno
opakovati. Mimo to má chlapec vyznačené články
v klassicích, které má čísti. I o prázdninácl
nedostane se k nějaké svobodné práci. O letních
prázdninách se starám, by denně na procházku
chodil a se koupal . ..“
Plal jsem se sám chlapce, k čemu má chut
ale nevěděl. Několikráte se mne výrostkové
ptali, co bych jim radil, čemu by se měli učiti?
Jindřichov
15
article
Jest smutno, má-li otec synu říkati, čím by
se měl po celý život zaměstnávati, a tento nemě
ani příležitosti, by na sobě poznal, co jej může
šťastným učiniti; proto budiž dětem popřáno to-
lik svobody, by své libůstce mohly vyhověti
a náklonnost v sobě k něčemu vzbuditi. —
Pro tuto příčinu nesmíme žádati, by každé
dítě všecko umělo. O věci, které jsou roz-
hodně proti náklonnostem a přirozeným vlohám
dítěte, starejme se, by z nich jen to nejhlav-
nější pochytilo, nebo co býti musí a nic
Školní práce musí se arci svědomitě konati
Pak-li ale Bohouš nemá na přírodopise ani nej
menší záliby a jen prostřední známku dostává.
neřikej: „Vezmu thu na tento předmět učitele
by i v tomto oboru výborně obstál.“
Ne! Hleď raději vypozorovati, co je jeh
koníčkem, a sedá-li na př. v každé prázdn
chvíli k algebře, kypočítává-li mezi svačinou
diafonickou (neurčifou) rovnici a tak se do práce
pohřižuje, že na jídlo zapomíná, až konečně
vstane a chce si pro svačinu jíti, dává ti zřejmě
na jevo, co jej baví, v čem má zálibu, a co jej
jednou šťastným učiniti může. A proto chceš-h
Bohušovi platiti privátního učitele, vezmi mu
učitele na mathematiku, a peníze, kter
za tím účelem vydáš, ponesou ti bohaté úroky.
Bohuša
17
article
Nenut chlapce ku povolání, ke
kterému nejeví náklonnostil
Ukládá-li se chlapci, by se po celý život ta-
kovou prací zanášel, která mu není po chuti, ne-
smíme se diviti, koná-li ji jen tak ledabylo a na
každou chvíli se těší, která jej trápení zbavuje.
Jako chlapec znal jsem obuvníka. Ten mě
vřelou touhu, učiti se rostlinopisu. Rád by byl
nade všecko studoval rostlinopis, ale otec ří-
kával: „To se mi zdá u tebe pošetilou libůstkou
řemesle má zlaté dno, budeš obuvníkem.“ Karel
byl otci po vůli. Vyučil se, šel do světa, stal se
mistrem a oženil se. Povolání stalo se mu bře-
menem a děkoval Bohu, mohl-li v neděli do lesa
jíti, po lučinách se proháněti, léčivé byliny sbí
rati a všecky rostliny z celého okoli shromaždo-
vati, anebo ještě nějakou neznámou objeviti.
Karel
bůh
18
article
Často vídával jsem jej v neděli na večen
s otepí rostlin pod paží domů se ubírati! Ne-
míval dosti na neděli. K večeru před svátkem
opustil mistr dílnu b půl hodiny dříve než jeho
dělníci a udělal si botanickou vycházku. Někdy
šel i o hodinu dříve. Přišel-li v tuto dobu ob-
jednatel a chtěl s mistrem mluviti, bylo mu t
velice nepříjemno a říkával: „Jsem přesvědčen,
že tam na vrchu roste žlutý náprstník; půda jes
tam proň jako stvořena.“ A našel-li skutečně na
kopci žlutý náprstník, byl šťastnější a těšílo ho
více, než kdyby byl o dve, tři páry perek více
zhotovil. Byla také radost, toho muže poslou
chati, přišel-li na svého konička. Ševcovina tím
však trpěla.
Z počátku, když jsem muže toho poznal
měl čtyři tovaryše. Za deset let měl jen jednoho
a čím více obchod klesal, tim méně se oň staral
Byl mu proti mysli a také mu již ani živobyt
neposkytoval. Utíkal z dusné dílny do velebno
přírody. Dluhy rostly, věřitelé naléhali na za
placení, obchod se rozpadl a zanikl. Spojilo s
několik jeho přátel, ujali se muže jinak pořád-
ného, hodného a pilného a zaopatřili mu místo
kancelisty. Ale věřitelé nebyli s tím spokojení
naléhali naň, vyhrožovali mu a on se jim vy-
hýbal.
19
article
Jindy tak přívětivá příroda nezjednávala mu
pokoje a klidu, děti matky přírody, jindy tak
něžně se naň usmivající, nedovedly jej rozvese
liti, nevěděly proň rady a nezapomínal na své
utrpení, bloudil-li mezi nimi. Vyhledával ho
spody a v nich na útrapy zapomínal. Pro opilstv
a nezaplacené dluhy byl služby zbaven a přidržel
se posličkářství. Přikvačivší smrt učinila po-
chybenému životu konee. Jak šťastný byl by
tento muž býval, kdyby se byl vyučil umělému
zahradnictví nebo lékárnictví, aneb kdyby se
byl stal správcem botanické zahrady!
Statisíce lidí žije na světě, kteří nevěnuj
se povolání, k němuž pociťují náklonnost, ne-
pokazí se, nechodí do hospod, nevedou boj o exi-
stenci. Mají více síly k odporu, více snesou, než
mehl onen muž snésti; ale ani jim není živo
milý. —
Které důvody rozhodují při určování a volb
povolání?
Synové pana A. musí všichni studo-
vati, poněvadž on také studoval; jinak nemůže
býti. Chápou sice zvolna, zapomínají vše a patř
ve škole mezi nejslabší; ale otec studoval! My
slime, že by věda byla ničeho neztratila, kdyby
byl nestudoval! Ale to není věcí nejzávažnější
nýbrž že čtyři hoši epou se a nutí na cestu ži-
vota, která nebude vystlána růžemi, ale trním.
Promluvte jednou s Bohuslavem,“ pra-
vil pan z L., „nevím si s ním rady, nechce býti
ničím jiným nežli zedníkem, tesařem, architek-
tem anebo čímsi podobným. To nesmí přece
Bohuslav
20
title
Karel B. Mádl.
Mádl
21
article
býti.
Já: „Proč pak ne?
Otee (udiven): „To by bylo pěkné, aby
mladý pán z L. stál s koženou zástěrou na sil-
nici a maltu dělal anebo tovaryšům pro máslo.
sýr a chléb a pro kořalku chodil! Já jsem kup-
cem a Bohuslav jím také býti musí, jinak ne.
Jindřich jeví rozhodné vlohy pro vědy; m
jasné myšlénky, správný úsudek, rychle chápe
železnou pilnost. Rád by studoval, ale otec pra-
vil: „No a můj obchod? Povznesl jsem živ
nost řeznickou na ten stupeň proto, by po me
smrti se ocitl v cizích rukách? A nevynáší můj
obchod ve čtvrtletí více, než professorování z
„Nemám v tom zalíbení,“ odvětil Jindřich
„Se svou zálibou nebo nezálibou mi dej
svatý pokoj. Neznáš ještě život. Myslíš, že mně
to dělá radost a že mám v tom zálibu, dobytek
zabíjeti, stahovati, vyvrhovati, rozsekávati a pro-
dávati? Myslíš, že mi je příjemno po léta od rána
do večera býti ve chlévě, na porážce anebo v krá-
mě? Dělám to přece; vynáší mi to peníze.“
Jiného smýšlení je paní H.: „Karlik náš nen
sic bystrý, a učení mu jde těžko do hlavy, ale
dám jej přece na gymnasium a musí studovati
mohu míti zrovna tak dobře v domě
doktora, jako jiní lidé.
Jindřich a Karlík mají se věnovati povolání
pro které nejsou stvořeni; onen má býti peněz
a tento titulem doktorským odškodněn
mají po celý život požívati potravu, která jin
nechutná.
Nemám nikomu za zlé, dává-li pro svéh
syna tomu povolání přednost, které jej ma
terielně bohatě odměňuje, anebo která vyzname
nání přináší, by život tím snadnější se stal, ale
tyto zevnější věci nezaháněji nespokoje
nost a nesmiřují s osudem. —
Ještě jiný příklad. Má-li muž doma nepoko
a soužení, stává se mu domov peklem místo
rok?
Bohuslav
Jindřich
Karlík
Otee
22
article
nebem, nic mu není platno, získává-li si mnoho
peněz, je-li jako měšťan vážen a snad jako spi-
sovatel vysoce ctěn; šťastným proto přece není
a rád by se všech vyznamenání vzdal, kdyby jen
lásku a štěstí mezi svými čtyřmi stěnami našel.
Tak se to má i s povoláním. Kdo se cítí př
své práci šťastným, snadno odřekne se ko-
láčův a nákypů; drahocenné lahůdky nenahra-
žují radost z povolání. —
Nejoriginálnější příčinu v určení povolán
měl pan B., jehož Matěj měl býti učitelem
neboť, jak otec se vyjádřil, „k jinému se nehodí
na řemeslo jest slabý a na kupectví příliš
hloupý.
Česká škola v červnu 1903.
Dne 1. sjezd slovanských žurnalistů v Plzni při-
jímá a schvaluje, že 1. nemůže býti o tom sporu, že
jest nezbytno dbáti posvátnosti rodinného krbu
práva, aby děti byly vychovávány v jazyku mateřském
a v náboženství rodičů. 2. Ve škole obecné může býti
vyučovacím jazykem jen mateřský jazyk dětí. Poně-
vadž každý člověk má právo na vzdělání, nutno há-
jiti požadavek každého slovanského národa, aby měl
pro své děli tolik škol, kolik jich polřebuje. Skol
nesmí odnárodňovati a nesmí činiti nátlaku na nábo-
ženské přesvědčení. — „Škola měšťanská a živno-
stenská“ přináší úvahu „Konkretální status“. — „Ča-
sopis učitelek“ přináší čl. „Jsou vyhlídky absolven-
tek učitelských úslavů žalostné?“, úvahu „Naše tělo-
cvičny“ a vzpomínku „ Anna Černá, učijelka dívě-
školy v Karlíně“; v Hovorně příspěvek k oslovován
„Slečna nebo paní?“ a z kruhu venkovských učitelek
Matěj
Čo
Černá
Plzeň
Karlín
23
article
„Proti zrušení coelibátu učitelek“. — „Paedagogické
rozhledy“ doporučují K. Vinařického — K. V. Raisa
„Malíčkým pro radost“ a V. Říhy „Žeň z literatur
a přinášejí dopis z Moskvy „Z činnosti Paedagogi-
českavo Obščestva“. — „Revue učebných pomůcek
(dvouměsíčník u F. B. Škorpila v Praze VII.—808
ročně 3 K) přináší v prvých dvou číslech „Program“
F. B. Škorpila „Slovo k čtenáři“, F. V. Autraty „pří-
spěvek k posouzení učebných pomůcek pro vyučování
češtině, F. Tromka „Vyučování kreslení“, J. Gregora
„Soudobé pomůcky přírodopisné“ a M. Oehma „Po-
můcky učebné z oboru kovového“; dále obsahuje
Posudky a zprávy literární, Umění. Různé zprávy. —
„Příroda a škola“ přináší čl. R. Berndla „Školní akva-
rium“, upozornění „Nebezpečné pokusy“, čl. „Ko-
hěsní působení elektrických vln v přírodě“ a úvahu
„Přírodopisy pro školy měšťanské“. — „Zdraví“ při-
náší články dra. J. Žižky „Péče o chrup ve školách“
rozhledy „Nervosnost mládeže školní“, dále „O sla-
bomyslných žácích“ a „O vlivu zbytnění mandlí na
rozvoj dítěte“
Dne 3. u věku 64 let v Praze umírá říd. učite
obecné školy u sv. Petra Josef Král, osvědčený za-
stance a vůdce učitelstva v království po drahnou
řadu let, redaktor „Posla z Budče“ a „Učit. novin“
předseda Budče pražské a Ústř. spolku jednot učit
v Čechách, první místopředseda Ústřední Matice škol
ské, vynikající učitel, řečník a organisátor. — „Pos,
z Budče“ přináší čl. „Za svobodu školy“ a přimluvu
J. Bačovského „Co dříve?“ pro povinnosti organisačn
před povinnostmi úřadními.
K V
Malíčký
V Říha
Škorpil
F V Autrata
F Tromek
J Gregor
M Oehm
R Berndl
J Žižek
Petro Král
Posl
Posa
J Bačovský
Moskva
Praha
ko
Budeč
Čechy
ústřední Matica
24
article
Dne 4. „Beseda učitelská“ přináší přednášku
prof. dra. F. Čády „Statistická šetření v paedago
gické psychologii“
Dne 5. „Komenský přináší úvahu J. Jeřáb
„Učitelstvo v boji proti alkoholismu“ a v Besedníku
obrázek „Obecní samospráva neboli studně u školy
Dne 8. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na M
ravě“ přináší úvahu „Dívčí akademie“. — „Školský
obzor“ přináší čl. „K obsazování míst učitelských
a o službě učitelské „Do roztrhání“. V Moravské hlíde
polemika „Naše ženy“
Dne 9. na říšské radě vídeňské ministr vyučován
odpovídá k dotazu o zkouškách z náboženství v Kro-
měříži, že mohou ji kandidáti nabýti dodatečně u jino
komise zkušební
Dne 10. „Posel z Budče“ hádá, že „Konfessijn
škola na obzoru“ a přináší úvahu R. Knausa „Celnějs
města všech zemědílů“
Dne 12. ve Vídni u věku 55 let umírá rodák kr
měřížský Arnošt Říha, učitel ve výslužbě, spisovale
sedmnácti mluvníc a čítanek pro jazyk český, německý
a francouzský. — „Komenský“ přináší F. Mouchni
ckého „List e školní kroniky
Dne 13. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na
Moravě přináši J. Úlehly „Slovo k organisaci“
Dne 14. ve valné hromadě „Bolzanova sirotčine
učitelského“ konstatováno jmění 104.189 K: vdovám
r. 1902 vyplaceno 3240 K, na příspěvcích a darech
r. 1902 sehráno 7353 K.
profesor
doktor
F Čáda
Komenský
R Knaus
Celnějs
Říha
Mouchni
J Úlehla
Bolzanův
Budeč
Vídeň
Morava
Konfessijn škola na obzor
25
article
Dne 15. „Časopis učitelek“ navrhuje „Sjezd uči-
telek“. Ve „Škole ženských ručních prací“ čl. M. A
Smolkové „Jak prohloubiti ve škole povinné vyučován
šilí prádla?“, dále prameny „Kde nalezneme pěkné
vzory k ručním pracím?“ a „Petice industriálních uči-
telek k zemskému sněmu“ — „Škola měšťanská a živ
nosfenská“ přináší „Novou osnovu učební pro průmy
slové školy pokračovací“, doporučení díla A. Boudy
„Rostlina v dekorativním umění“ a rozhled „Uměni
pro věk dětský“. — „Časopis pro veřejné zdravotni-
ctví“ přináší referát A. Hraby „O topení a větrání
ve školách se stanoviska školského praktika“ a na-
pomenutí rodičům „Ohledně ošetřování očí dítek“
Dne 17. „Školský obzor“ přináší úvahu HI. Alfer
„Na nové cesty“, čl. „Pokrokovost ducha“, dále „Okrs
kové schůze“ a „Činnost našich okrsků nevyhovuje“
a „Zjednodušený pravopis“; dále satyry „Perličky ze
„svatých“ katolické „církve“ a „Křest na Otavě““. —
„Posel z Budče“ líčí „Moravské obecně školství“-
Dne 19. „Učitelské noviny“ přinášejí o výchově
pomocné úvahu F. Sedláčka „Výchova či ústav ?“
z opposice proti Ústř. spolku učit. „V před a výše!“
a doporučují spis F. Čády „Hynovo dušesloví“ a M
Alše — V. Říhy „Illustrované národní pohádky“.
Smolek
A Bouda
A Hrab
F Sedláček
F Čáda
Hynův
Aleš
V Říha
Illustrovaný
Alfer
Otava
Budeč
učitelský novina
26
article
„Komenský“ přináší čl. „Na čem jsme s úpravou
platů?“ a v Příloze úvahu „Společný učitelský ka-
lendář“
Dne 20. „Sborník Ústř. spolku učit. jednot n
Moravě“ přináší čl. K. Křivého „John Locke a jeho
doba“, O. Pische „Slovo k současnému vyučován
kreslení“, E. Havelky „O cestování do ciziny“, M
Svobody „Do třetího i čtvrtého pokolení“, J. Libíčka
„Sedadla ve škole“ a K. Sedláčka „Výchova opuště
ných a zanedbaných dětí“. — „Učitel“ přináší úvahu
„Konference učitelská a protokoly konferenění na
školách vícetřídních a „Táčky počtářské“
Dne 21. v Umělecko-průmyslovém museu v Praze
končí se výslava obrazův a ohrázkových knih pro děli
Dne 22. okresní porada učitelstva pražského uzná-
vá potřebu kárných tříd pro výstředníky ve školn
mládeži pražské.
Komenský
K Křivý
Locke
Pisch
E Havelka
J Libíček
K Sedláček
jednota můj Morava
Praha
M Svoboda
průmyslový muzeum
27
article
Dne 23. na říšské radě vídeňské posl. Sokol
spol. dotazují se ministra orby pro připuštění absol
ventů škol měšťanských k státním zkouškám lesni
ckým.
Dne 24. „Posel z Budče“ žádá „Iniciativní slo-
školský“ pro obecné školství v království
Dne 25. „Beseda učitelská“ přináší čl. V. Bosáčk
„Umění syntakční a jeho výcvik ve škole“ a „Vliv
polohy země na vývoj dějin“; doporučuje „Komen
ského Vrchol moudrosti vychovatelské“ u vydání proí.
dra. J. V. Nováka
Dne 26. „Učitelské noviny“ pokračují v projevech
„Z opposice“ proti vedení Ústř. spolku učit. a dopo-
ručují spisy dra. J. Bulovy „Výklad živola ze zákonů
přírodních“ a L. A. Hrázděry, A. Kučery, J. Mazánk
a J. Vagnera „Speciální methodiku vyučování ve třídě
elemetární“. — V „Komenském“ M. Václavka „Slove
o literatuře memoirové“ oceňuje a doporučuje J. E
Kosiny „Život starého kantora“ a A. K. Vítáka „Pa-
měti učitele vlastence, persekucí postiženého“
Dne 27. Výbor Ústř. spolku českých žen navrhuje
účinlivé vyměňování dítek pro prázdniny mezi ven
kovem a Prahou.
Dne 28. Jednota českých mathematiků v Praz
t prof. dra. F. J. Sludničku, svého protektora a čest-
ného člena, uctívá přednáškami prof. dra. V. Strouhala
a dra. K. Petra a doplňuje fond Sludničkův na 1600 k
Všechny časopisy učitelské a velké politické oce
ňují zásluhy f řed. J. Krále.
Spolek pro české feriální osady Prahya
předměstí za účastenství i širších kruhů klade základn
kámen k prvé budově vlastní.
V Bosáčk
J V Novák
J Bulův
Hrázděra
A Kučera
J Mazánk
J Vagner
V Komenský
M Václavek
Kosina
Víták
doktor
Sludnička
profesor
V Strouhal
K Petro
J Král
Budeč
Praha
Sokol společenský
Prahya
učitelský novina
28
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhn.
(Původní zpráva »Nár. Listůe.)
V Praze, 11. července.
(Zásady techniky emissní. — Sporná
tbeorie o ponechání nových akeilv
úschově bankovní. — Prodávaná minu-
lost. — Domácí trh. — Akcie bankovn
a průmy slové.)
Zkoumajíce dále zásady techniky emissní,
věnujme pozornost theorii některých vídeňských
bankovních ústavů již po desítileti prováděnou,
že akcie nového podniku po více roků jsou
ponechávány v portefeuillu mateřského ústavu,
nežli je nabídne k rozebrání klientele. Tato
obchodní zásada se odůvodňuje názorem, že
jest povinnosti a slušností, aby banka své
klientele k účasti doporučila podniky pouze zralé
a osvědčené. Motivace ta se zdá zcela správnou
— nepřihlédneme-li hloub.
Jen v případech řidčích banka financuje my-
šlenky zcela nové, — obyčejně v akciové podniky
předměňuje již trvající podniky o výnosnosti
již osvědčené. Přeměna se provádí tím způso-
bem, že si banka dá předložiti více bilancí
dotceného podniku a důkladně prozkoumajíe
jeho zařízení, poměry odbytové i nákupnía
situaci všeobecnou, ustanovi cenu kupní, v niž
zahrnut již připlatek, který uvaluje zřízení spo-
lečnosti akciové jako daně, výlohy správní.
Praha
29
article
Dbá-li ústav při tomto šetření náležité
obezřelosti, lze akcie s klídným svědomím na-
bidnouti klientele. Klientela však může býti po-
škozena i tím, že prozkoumání poměrů závod-
ních není věnována potřebná obezřelost, i tím,
že akcie jsou příliš dlouho ponechány v porte-
feuillu. Tento případ jest ovšem méně častý.
V ohledu prvém musí se pak za to míti, ze
ředitelství banky ujímajíe se financování jakéhosi
podniku, vyžádá si rady čelných a spolehlivých
odborníků a jsoue si vědomo své zodpovědnosti
záležitost řeší s plnou svědomitostí. Nečinilo-li
by to, banka ztratí záhy svůj úvěr emisnía
stane se neškodnou . ..
Spornou jest tudíž ale otázka, zda při
zakciování starého závodu ponechání akcii
v portefeuillu bankovním jest v zájmu obecen-
stva a methodou nejlepší. Dobrozdání odborniků
o účelnosti a stavu závodu vztahují se ponej-
více na dobu přítomnou — na čas, kdy byla
vyžádána. Dva roky později mohou zařízenít
již býti zastaralá nebo neúčelná. Měrou ješté
větší jest ohled tento platný ve příčině posudku
o vyhlídkách obchodních nebo-li konjunktuře.
Ať činíme vývody z příkladu! Rakouská zbro-
jovka byla by se stala právě tou dobou akciovou
společností, kdy ministerstvo války se usneslo
o zavedení pušek menšího kalibru. Každý od-
borník byl by vyhlídky továrny zajisté odhadl
co nejpříznivěji. Pronášeje však svůj příznivý
posudek, byl by ovšem předpokládal, že tento
bude uznán za platný jen pro dobu konjunktury,
nikoli ale pro věčnost. Podrži-li pak zakládající
banka akcie založeného závodu po více roků ve
své úschovně, shledáme, že toto opatření nej-
většího ohledu pro příští akcionáře by naopak
se pro ně mohlo státi velmi bezohledným.
30
article
Názor, že akciová společnost se musí vy-
vinout a se státi zralou nežli její papír se na-
bídne obecenstvu, mohl by se tudiž ještě snad
vztahovati na podniky zcela nové — a takéu
těchto bývá pochybným. Téměř vždy však bývá
nesprávným u společností přeměněných. Nebot
intervenující banka nebo skupina kupuje zaří-
zení závodu, která právě jsou, dočasné odbě-
ratele a vyhlídky nejbližší přitomnosti. Jestliže
pak teprve za několik let později akcie jsou
vydávány obecenstvu, při čemž pro stanovení
emísního kursu a odbyt papíru jsou směrodatny
dividendy dosavade placené — prodává bank
své klientele místo budoucnosti minulost —
někdy minulost, která se již nenavrátí. To jest
nabízení akcií, kdy přestaly již býti výnos
nými. Proto máme za vhodno tuto praxi na-
šemu obecenstvu, které bývá takovýchto papírů
cizí provenience kupcem velmi horlivým, vysvě-
tliti. Věe je tím zajímavější, že jádro její jest
téměř neznámo.
Pražská bursa již úplně vplula do letní
sezony klidu a jmenované na ni kursy mají
většinou jen význam prostých jmen. Trh s pa-
píry k uložení kapitálu uhajuje pevný směr, ač
nejeví zvláštní čilosti. Pohotovosti, jak se zdá,
se opět kupí v zásoby, aby v období pozdějším
zase návalem větší sumy jej alimentovaly. Za-
čátek podzimu bude asi opět začátkem obchodu
s papíry o pevném zúročení k uložení kapitálu
tím spíše, že nové události pro akeie u nás vy-
tvořily nový předsudek. S příští subskripcí vy-
jíti na trh bude opravdu velikým pokusem, když
obecenstvo, které ani dříve pro hodnotu divi-
dendovou nemělo valného porozumění, nyní do-
konce se nebude chtiti odvažovati na ono pole,
na onen úhor.
31
article
Z akcil bankovních byly jmenovány Živno-
stenské, ale také po Hospodářských, se jeví
zájem, ježto při ex rbitantním zůročení tohoto
papíru jeho kurs pod pari způsobuje pro onen
titr pozornost. Průmy slové akcie bez obratů
udržovaly svůj kurs a pozoruhodnou náladou
vynikaly pouze kolinské hnojivky, které prý
velký domácí faiseur kupuje, — ale, jak se
zdá, je to pověsť, která má uvésti do světa
velkou položku zboží. Také jiný papír kolinský
— petrolejky — rozvířil bouři ve sklenici vody
— svým obchodem i ňadelázející valnou hro-
madou.
Akcie rakousko-uherské banky leží nyní n
pražské burse zcela ladem. Lhůta ku přepisům
k valné hromadě již prošla a pochybné štěstí
pro ni nelze opravovat snad koupěmi dodateč-
nými. Naše ústavy zas mohou sestoupit k vý-
vodům: kdybychom byly věděly . ..
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 11. července.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Ručička bursovního barometru neodchyluje se
mnoho od bodu značícího slagnaci a jen to a tam
— aniž by to burse dodávalo zvláštního rázu — do-
chází k menším obchodům. Spekulace viděla mini-
sterskou krisí zažehnánu, zřela lepší kursy cizí a
postarala se také o to, aby publikum četlo lepš
zprávy o uherských žních, ale zároveň nezapomněla
při pěkných kursech (894 až 897) zbaviti se dříve
nakoupených akcií dunajské paroplavební společnosti.
Druhou věcí, jež do poslední písmenky potvrdila
minulou situační zprávu, byl fakt, že při celkově
lepší tendenci ukázalo se dosti zboží ve Šchodnicí
Živno
Vídeň