ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 fd333bd0-70bf-11dc-9ce7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: person 108, place 28, work 4, org 6
1 masthead
12. července 1903
2 masthead
Příloha „Národních List
3 masthead
k číslu 188.
4 masthead
Stžana 19
Stžan
5 article Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl. Nové návrhy na pomník M. J. Husi. = Oťficiálným středem letošních Husových slavností, jimž byly dány rozměry co největší, byl vlastně budoucí pomník M. J. Husi na Sta- roměstském nám. Opakovalo se však totéž, co před pěti lety s pomníkem Fr. Palackého. Za slav- nostních průvodů, nadšených řečí před tváří množství a za svědectví cizích hostí položili jsme základní kámen k monumentu, k uměle- ckému dílu, jež nebylo ještě vytvořeno, o jehož konečné podobě vlastně nikdo neměl tehda ani zdání. Teprve tři leta polom vyšel St. Sucharda jako vítěz ze soutěže a dnes už se skutečně na pomníku Palackého pracuje. O ten není tedly třeba míti více jakých starostí. Téměř současně byla provedena nová, druhá soutěž o pomnik Husův a Lad. Šaloun dobyl v ní první ceny, jenom že jeho náčrt, plný křeposti, švihua vervy, nemohl být beze všeho v model převe- den. Měl značnou vadu organickou. Je přília jednosměrný, naprosto frontálný a tedy v roz- poru s volným místem pomníku vykázaným. Mohl být vzat za základ k nové práci, jež by k míslným podmínkám brala větší zřetel a Lad. Šaloun ji také provedl. Skončil ji krátce před početím Husových slavností, minulého týdne, exponované v »Husově výstavě«. Šalounovy návrhy — jsou dva — měly by zde poutati víc pozor- nosti, nežli jaké se jím dostalo, vždyť právě pro dilo, jež drží v sobě v zárodku, byl spouštěn do půdy Staroměstského náměstí kámen základní.
M J Husův Palacký Stanislav Suchard Šaloun Šalounův Francie staroměstský náměstí
6 article
Položili jej na místě, které bylo pro Husův po- mník určeno při soutěži roku 1901. Sotva však dozněly poslední zvuky slavnostní, ani ještě ne- zmizely poslední prapory a dekorace, už umě- lecká komise Spolku pro postavení pomníku vy- hledala jiné, na témže náměstí sic, ale pošinuté v kout severovýchodní k ústi Dlouhé třídy. Zda bude toto definitivní? Zdali přece jednou nena- budou převahy vynikající a závažné momenty umělecké a historické, pro Betlémské náměsti mluvící? Věru, že budoucí pomník Husův pro- dělává už na třináctý rok pravou cestu křížovou, jejíž hlavní etapy byly právě v příležilostné bro- žuře *) vypsány. Konči tím že ani druhá soutěž »nepřinesla definitivní projekt. Opět naděje zkla- mala. Objevilo se zase, že z veřejného konkursu na model sotva vzejde návrh způ obilý a že velmi značný náklad se souběhem spojený pro účel spolku, byť i umění českému na značný prospěch, byl marný.« Ale tou chvilí, co psána byla tato resignující slova, dokončoval L Šaloun své nové dva projekty. Jeden z nich, hlavní, jest místním poměrům přizpůsobenou obměnou soutěžního návrhu; druhý je zcela novým pro- jektem. Tenkráte na obou měl L. Šaloun své spolupracovníky. V obou návrzích reflektují se velmi zřelelně jednak výsledky debat v komisích i na veřejnosti kritikou vedených o jeho pro jektu první cenou poctěného a také o jeho čel- ných konkurentech, a mimo to i ideové vlivy ně- kterých jeho uměleckých soupeřů. Oba nově ná- vrhy souvisí s oběma soutěžemi r. 1901 o po- mník Husův i Palackého; z každé z nich od- nesly si nějaký rys, moment nebo motiv.
Husův L Šaloun Palacký
7 article
První velký a Spolkem objednaný model značí dojista pokrok oproti onomu, z něhož vy- šel a který je z reproducí znám s dostatek. Přináší změny ve dvou směrech. Pozměňuje hlavní ideu a umělec přepracoval v něm linie prostorové seskupení. Už není nový Šalounův Hus skonávajícím mučedníkem při kůlu na hra- nici, a to je dobře. Neoslavujeme Husovu smrt, nýbrž Husův život, colé jeho dilo, jeho myšlěnky a činy — především karakter. Skon Husův plamenech na břehu Rýna byl přece jen zevní a poslední náraz na lid český, který pak mocně vzplanul a všemu světu se se zbraní v ruce po- stavil, aby svobodu svědomí a národnosti si uhá- jil. Tento vznět, tuto sílu a stalečnost odporu, která nám nepochybně národnost zachránila, by rozdmýchal M. J. Hus však jako rektor univer- sity, kazatel betlemský a nezmarný horlitel re- formní. Tělo jeho bylo tragicky zničeno, dueh jeho nepřestal žíti v českých vlastech. Proto nyní staví Šaloun na vrchol svého monumentu zjev M. J. Husi a pokud jeho náčrlem prosvitá umělcem zamýšlená představa budoucí, má na mysli plastický výraz dobroty, vážnosti, vroue- nosti a ryzosti karakteru. Teď už aspoň pro- stota, šířka a jednoduchost linií a silhuety to napovídá, vlastnosti, které L. Šaloun tentokráte také na skromnou architekturu svého pomníku přenáší, beze slohových replik a reminiseencí. jen plochou a čarou vyjádřenou. Šalounův návrh z roku 1901 nehodilse dobře na předepsané místo proto, že zadní strana, ač k blízké frekventované trati obrácená, byla prázdná, jakoby měla být o nějakou zeď opřena. Teď rozeslavil své boží bojovníky, ženy, děli, knéze kolem, volně sic a ne v architektonickýeh liniich: v živém pohnutí a plastické rovnováze.
Šalounův Hus Husův M J Hus Šaloun M J L Šaloun Šalounův Rýn
8 article
Rozeslavil a přitulil je zároveň k podstavei Husovu, mnohé z nich takořka vroucně, v nad šené nebo bolestné důvěře k němu přitiskl. Fy- sický výraz bojovného odhodlání není víc jejich jedinou expresí; jsou zanfcenější, vytrženější. blouznivější. Komposiční princip tohoto nového seskupení nosil L. Šaloun u sebe sic už od r. 1901, tehda jej ale ukázal teprve na svěm projektu pomníku Palackého. Odtud jej přenesl sem, propracovanější a prohloubenější, třeba ne ve všem definitivní. V zadu vytryskuje voda ze země a dvě postavy, muž a žena, nahé, stojí vzpřímeně na ní, nad pramenem Pravdy lidstva. Sem, do těchto jediných allegorií na pomníku, přenesl umělee paralelně vertikální linie, které se na starším projektu v předu příliš hromadily. Sice tyto ideálné zjevy vymykají se z reálného světa ostalní plastiky na pomníku, ale na tomto místě, dost od ostatních isolované, jednotu příliš ne- Pohlížím na projekt jako na první rozběh k plastické idei budoucího monumentu, který nepochybně zevním nátlakem byl asi víe uspíšen nežli bylo umělci vhod, a jen jedna otázka se staví v popředí: je života a vývinu sehopný či není? Zatím tu nejde o drobnostia jednotlivosti, nejde o to, zdali některá draperie těžce, nebo s některé strany mrtvě a neživě do- padla, zdali se linie někde příliš neklidně ne- křížují. O celek jde, o jádro věci, o jeho *) Forman S., Dějiny spolku pro vystavění po mnníku M. Jana Husi. V Praze, nákl. spolku 1903.
Husův L Šaloun Palacký Pravda Sema Praha Forman S
9 article
ruš, hmotný vývin. Projekt má nároky na sympatie už proto, že stojí mimo všední pomnikovou šablonu, že vysoko stoupá nad oblibenou pla- stickou illustraci a historickou podobiznu, že má vroucí a poetickou myšlenku a vřele, tem peramentně je přednáší. A pak: není malicherný to jest, neopoušti říši plastické výmluvnosti. netápe v neuměleckých rekvisitách a relikviích. Má zdravé umělecké jádro, pěknou sevřenost vysokou temperaturu citu morálního a výtvar ného. Druhý projekt staví Husa na skalní balvan, vlastně Hus volným krokem sestupuje s jeho svahu dolů. Pohled z předu, k čelu pomníku, setká se jen s těmito dvěma prvky. Postava Husova je tu sama, vyvýšená, isolovaná, bez přídatků a doplňkův. Hus je si sám pomníkem své velikosti a slávy. Už v poslední soutěži přišli St. Sucharda a J. Kotěra s podobnou myšlenkou, jen že Šaloun na místě jejich fan- tomu a nadpřirozeného zjevení Husova staví realnou, posou a výrazem nad všední rmutnost života povznesenou postavu. Skalistvý balvan vrší se v nízkém, architektonickém obroubenía v zadu vyvěrá z něho pramen živé vody, hro- madí se v nádrži; k němu se tísní žena s ko- jencem, k ni přichyluje nahý muž žíznivá ústa Pěkná jejich forma a linie nepřesahuje obrys skály, nevyčnívá z její silhuety ven a tak iv zadní straně projektu zůstává Hus sám v široké, klidné hmotě dominujícím prvkem.
Hus Husův Stanislav Suchard J Kotěra Šaloun
10 article
L. Šaloun vystavuje oba projekty zároven žádá mlčky, aby mezi nimi bylo rozhodnuto Bude tak učiněno podle smluv a závazků spolku a podle uměleckého citu a přesvědčení domá- cích členův jury a umělecké komise, spolken dožádané. To jsou tedy umělečti důvěrnie Spolku pro vybudování pomníku, jejich rozhod nutí bude také asi spolkovým výborem respek továno. Sféry zájmů a činnosti jejich jsou přesně vytčeny a rozděleny: výbor má velkou a ob tížnou úlohu postaviti pomník, projektanti při nést mohutné a vzrušující umělecké dílo a umě lecká komise označiti z nich nejsilnější a nej originálnější ne z apriorních představ, nýbri z ducha památky Husovy a z individuálně slly a myšlenky tvůrčího autora sochaře.
L Šaloun Husův
11 article
=Nové publikace. — Desátým sešitem uzavře no je jubilejní vydání »Babičky« B. Němcové s illu- stracemi Ad. Kašpara, nákladem, reprodukcí a tiskem »Unie« vydávané. Co první sešily slibovaly, tomu poslední plně dostály. Mladý illustrator neochábl s nezkrácenou svěžestí a nezmenšenou láskou opravdovosti provedl všech 106 kreseb, jimiž text provází. Do své knihovny uůžeme nyní konečně za- řaditi perlu české literatury v podobě její hodnoty ekvivalentní. — »Unie« neomezila se jen na vydání velké monografie o V. Hynaisovi, kterou jsme zde byli již ohlásili. Několik barevných autotypních repro- dukcí jeho obrazů dala na trh zarámovaných. v malých rozměrech. Nyní vydává »Parisův soud« ve velkém foliu v barovné litografii. »Parisův soud« se svými nadechnutými reflexy, se svými delikátnímia sublilními sestavami barev, se svými něžnými t5ny a svojí jemnou a prochvělou kresbou je pro každou reprodukci ořiškem nad pomyšlení téžkým. Nová reprodukce rozluštila daný úkol na podiv. — B. Kočí vydal druhý sešit »Obrazů z Alp« dle olejových ori ginálů Jana Nowopackého. (Jezero achenské v Ty- rolsku, Dolní Dulevice, Zell na jezeře a sedlo Bruch v barevných litografiích ofíiciny A. Hansesa. Dále malé album »Českosaské Švýcarsko«, dvanáct ba revných listů (autotyp Husníka Häuslera). Al. Kalvoda, autor originálů, dovedl i v turistických po hladech své krajinářské umění přivěsti k platnosti které se ovšem jeví ještě silněji tam, kde umělecká malebnost se zajímavostí kraje v jedno spadá.
Němcová Kašpar V Hynais Parisův Nowopacký Bruch Husník Häusler Kalvoda Alpy Dolní Dulevice Švýcarsko
12 title
Školská hlídka.
13 article O volbě povolání. Několik statí pro rodiče.
O volbě povolání. Několik statí pro rodiče. Vyvinuly-li se tvoje děti svobodně, dovolil-l jsi jim, by se dle své chuti a náklonnosti zaměst návaly, ukáže se zřejmě, ve kterém povolán by nejvíce prospívaly a šťastnými se cítily. Bohužel, jsou školy, které děti tak naprosto zaměstnávají, že nemají chvil, ve kterých bys dle své chuti bavily a zaměstnávaly, tak že svých náklonnosti ani nepoznají. Ptáme-li se takového dítěte: „Čím pakse chceš státi?“ odpovi: „Nevim.o „Čemu pak mám dáti svého Jindřich vyučiti? Co myslíte?“ tázal se mne jistý otec. Já: „Tomu, co bude po celý svůj život z milou zábavu pokládati. Kreslí-li rád, nechť jest litografem; maluje-li rád, ať je malířem; ne- může-li se nasytiti dosti hrou na klavír, nech se věnuje hudbě; dělá-li rád něco z lepenky. nechť je knihařem nebo továrníkem na pouzdra a peněženky. Zkrátka, co nyní dělá ke svému zotaveni, tomu ať se věnuje; co je ny jeho sváteční pochoutkou, budiž jeho denním chlebem.“ Otec: „O, nemá zamilovaného zaměst náníl“ Já: „Co dělá, má-li prázdno? čím se bavi?“ Otec: „On nemá prázdna. Když přijde na večer o půl šesté hodině ze školy, učí se latině, frančině, měřictví, algebře, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, počtům atd. až do večeře Po večeři uči se s matkou angličině, až jdeme spat; já čtu mezitím noviny.“ „Já: „A co dělá v neděli?
Jindřich
14 article
Otec: „Před polednem jde do kostela potom píše ještě školní úlohy. Odpoledne musi s námi na procházku. Nařídil jsem to jednou pr vždy, jinak by ani na čerstvý vzduch nepřišel Nedávno koupil jsem na naléhání Jindřichov budíček, by jej ráno dříve vzbudil, než ostatn vstávají.“ Já: „A o prázdninách?“ Otec: „Nucen je psáti pojednání, naučeno opakovati. Mimo to má chlapec vyznačené články v klassicích, které má čísti. I o prázdninácl nedostane se k nějaké svobodné práci. O letních prázdninách se starám, by denně na procházku chodil a se koupal . ..“ Plal jsem se sám chlapce, k čemu má chut ale nevěděl. Několikráte se mne výrostkové ptali, co bych jim radil, čemu by se měli učiti?
Jindřichov
15 article
Jest smutno, má-li otec synu říkati, čím by se měl po celý život zaměstnávati, a tento nemě ani příležitosti, by na sobě poznal, co jej může šťastným učiniti; proto budiž dětem popřáno to- lik svobody, by své libůstce mohly vyhověti a náklonnost v sobě k něčemu vzbuditi. — Pro tuto příčinu nesmíme žádati, by každé dítě všecko umělo. O věci, které jsou roz- hodně proti náklonnostem a přirozeným vlohám dítěte, starejme se, by z nich jen to nejhlav- nější pochytilo, nebo co býti musí a nic Školní práce musí se arci svědomitě konati Pak-li ale Bohouš nemá na přírodopise ani nej menší záliby a jen prostřední známku dostává. neřikej: „Vezmu thu na tento předmět učitele by i v tomto oboru výborně obstál.“ Ne! Hleď raději vypozorovati, co je jeh koníčkem, a sedá-li na př. v každé prázdn chvíli k algebře, kypočítává-li mezi svačinou diafonickou (neurčifou) rovnici a tak se do práce pohřižuje, že na jídlo zapomíná, až konečně vstane a chce si pro svačinu jíti, dává ti zřejmě na jevo, co jej baví, v čem má zálibu, a co jej jednou šťastným učiniti může. A proto chceš-h Bohušovi platiti privátního učitele, vezmi mu učitele na mathematiku, a peníze, kter za tím účelem vydáš, ponesou ti bohaté úroky.
Bohuša
17 article
Nenut chlapce ku povolání, ke kterému nejeví náklonnostil Ukládá-li se chlapci, by se po celý život ta- kovou prací zanášel, která mu není po chuti, ne- smíme se diviti, koná-li ji jen tak ledabylo a na každou chvíli se těší, která jej trápení zbavuje. Jako chlapec znal jsem obuvníka. Ten mě vřelou touhu, učiti se rostlinopisu. Rád by byl nade všecko studoval rostlinopis, ale otec ří- kával: „To se mi zdá u tebe pošetilou libůstkou řemesle má zlaté dno, budeš obuvníkem.“ Karel byl otci po vůli. Vyučil se, šel do světa, stal se mistrem a oženil se. Povolání stalo se mu bře- menem a děkoval Bohu, mohl-li v neděli do lesa jíti, po lučinách se proháněti, léčivé byliny sbí rati a všecky rostliny z celého okoli shromaždo- vati, anebo ještě nějakou neznámou objeviti.
Karel bůh
18 article
Často vídával jsem jej v neděli na večen s otepí rostlin pod paží domů se ubírati! Ne- míval dosti na neděli. K večeru před svátkem opustil mistr dílnu b půl hodiny dříve než jeho dělníci a udělal si botanickou vycházku. Někdy šel i o hodinu dříve. Přišel-li v tuto dobu ob- jednatel a chtěl s mistrem mluviti, bylo mu t velice nepříjemno a říkával: „Jsem přesvědčen, že tam na vrchu roste žlutý náprstník; půda jes tam proň jako stvořena.“ A našel-li skutečně na kopci žlutý náprstník, byl šťastnější a těšílo ho více, než kdyby byl o dve, tři páry perek více zhotovil. Byla také radost, toho muže poslou chati, přišel-li na svého konička. Ševcovina tím však trpěla. Z počátku, když jsem muže toho poznal měl čtyři tovaryše. Za deset let měl jen jednoho a čím více obchod klesal, tim méně se oň staral Byl mu proti mysli a také mu již ani živobyt neposkytoval. Utíkal z dusné dílny do velebno přírody. Dluhy rostly, věřitelé naléhali na za placení, obchod se rozpadl a zanikl. Spojilo s několik jeho přátel, ujali se muže jinak pořád- ného, hodného a pilného a zaopatřili mu místo kancelisty. Ale věřitelé nebyli s tím spokojení naléhali naň, vyhrožovali mu a on se jim vy- hýbal.
19 article
Jindy tak přívětivá příroda nezjednávala mu pokoje a klidu, děti matky přírody, jindy tak něžně se naň usmivající, nedovedly jej rozvese liti, nevěděly proň rady a nezapomínal na své utrpení, bloudil-li mezi nimi. Vyhledával ho spody a v nich na útrapy zapomínal. Pro opilstv a nezaplacené dluhy byl služby zbaven a přidržel se posličkářství. Přikvačivší smrt učinila po- chybenému životu konee. Jak šťastný byl by tento muž býval, kdyby se byl vyučil umělému zahradnictví nebo lékárnictví, aneb kdyby se byl stal správcem botanické zahrady! Statisíce lidí žije na světě, kteří nevěnuj se povolání, k němuž pociťují náklonnost, ne- pokazí se, nechodí do hospod, nevedou boj o exi- stenci. Mají více síly k odporu, více snesou, než mehl onen muž snésti; ale ani jim není živo milý. — Které důvody rozhodují při určování a volb povolání? Synové pana A. musí všichni studo- vati, poněvadž on také studoval; jinak nemůže býti. Chápou sice zvolna, zapomínají vše a patř ve škole mezi nejslabší; ale otec studoval! My slime, že by věda byla ničeho neztratila, kdyby byl nestudoval! Ale to není věcí nejzávažnější nýbrž že čtyři hoši epou se a nutí na cestu ži- vota, která nebude vystlána růžemi, ale trním. Promluvte jednou s Bohuslavem,“ pra- vil pan z L., „nevím si s ním rady, nechce býti ničím jiným nežli zedníkem, tesařem, architek- tem anebo čímsi podobným. To nesmí přece
Bohuslav
20 title
Karel B. Mádl.
Mádl
21 article
býti. Já: „Proč pak ne? Otee (udiven): „To by bylo pěkné, aby mladý pán z L. stál s koženou zástěrou na sil- nici a maltu dělal anebo tovaryšům pro máslo. sýr a chléb a pro kořalku chodil! Já jsem kup- cem a Bohuslav jím také býti musí, jinak ne. Jindřich jeví rozhodné vlohy pro vědy; m jasné myšlénky, správný úsudek, rychle chápe železnou pilnost. Rád by studoval, ale otec pra- vil: „No a můj obchod? Povznesl jsem živ nost řeznickou na ten stupeň proto, by po me smrti se ocitl v cizích rukách? A nevynáší můj obchod ve čtvrtletí více, než professorování z „Nemám v tom zalíbení,“ odvětil Jindřich „Se svou zálibou nebo nezálibou mi dej svatý pokoj. Neznáš ještě život. Myslíš, že mně to dělá radost a že mám v tom zálibu, dobytek zabíjeti, stahovati, vyvrhovati, rozsekávati a pro- dávati? Myslíš, že mi je příjemno po léta od rána do večera býti ve chlévě, na porážce anebo v krá- mě? Dělám to přece; vynáší mi to peníze.“ Jiného smýšlení je paní H.: „Karlik náš nen sic bystrý, a učení mu jde těžko do hlavy, ale dám jej přece na gymnasium a musí studovati mohu míti zrovna tak dobře v domě doktora, jako jiní lidé. Jindřich a Karlík mají se věnovati povolání pro které nejsou stvořeni; onen má býti peněz a tento titulem doktorským odškodněn mají po celý život požívati potravu, která jin nechutná. Nemám nikomu za zlé, dává-li pro svéh syna tomu povolání přednost, které jej ma terielně bohatě odměňuje, anebo která vyzname nání přináší, by život tím snadnější se stal, ale tyto zevnější věci nezaháněji nespokoje nost a nesmiřují s osudem. — Ještě jiný příklad. Má-li muž doma nepoko a soužení, stává se mu domov peklem místo rok?
Bohuslav Jindřich Karlík Otee
22 article
nebem, nic mu není platno, získává-li si mnoho peněz, je-li jako měšťan vážen a snad jako spi- sovatel vysoce ctěn; šťastným proto přece není a rád by se všech vyznamenání vzdal, kdyby jen lásku a štěstí mezi svými čtyřmi stěnami našel. Tak se to má i s povoláním. Kdo se cítí př své práci šťastným, snadno odřekne se ko- láčův a nákypů; drahocenné lahůdky nenahra- žují radost z povolání. — Nejoriginálnější příčinu v určení povolán měl pan B., jehož Matěj měl býti učitelem neboť, jak otec se vyjádřil, „k jinému se nehodí na řemeslo jest slabý a na kupectví příliš hloupý. Česká škola v červnu 1903. Dne 1. sjezd slovanských žurnalistů v Plzni při- jímá a schvaluje, že 1. nemůže býti o tom sporu, že jest nezbytno dbáti posvátnosti rodinného krbu práva, aby děti byly vychovávány v jazyku mateřském a v náboženství rodičů. 2. Ve škole obecné může býti vyučovacím jazykem jen mateřský jazyk dětí. Poně- vadž každý člověk má právo na vzdělání, nutno há- jiti požadavek každého slovanského národa, aby měl pro své děli tolik škol, kolik jich polřebuje. Skol nesmí odnárodňovati a nesmí činiti nátlaku na nábo- ženské přesvědčení. — „Škola měšťanská a živno- stenská“ přináší úvahu „Konkretální status“. — „Ča- sopis učitelek“ přináší čl. „Jsou vyhlídky absolven- tek učitelských úslavů žalostné?“, úvahu „Naše tělo- cvičny“ a vzpomínku „ Anna Černá, učijelka dívě- školy v Karlíně“; v Hovorně příspěvek k oslovován „Slečna nebo paní?“ a z kruhu venkovských učitelek
Matěj Čo Černá Plzeň Karlín
23 article
„Proti zrušení coelibátu učitelek“. — „Paedagogické rozhledy“ doporučují K. Vinařického — K. V. Raisa „Malíčkým pro radost“ a V. Říhy „Žeň z literatur a přinášejí dopis z Moskvy „Z činnosti Paedagogi- českavo Obščestva“. — „Revue učebných pomůcek (dvouměsíčník u F. B. Škorpila v Praze VII.—808 ročně 3 K) přináší v prvých dvou číslech „Program“ F. B. Škorpila „Slovo k čtenáři“, F. V. Autraty „pří- spěvek k posouzení učebných pomůcek pro vyučování češtině, F. Tromka „Vyučování kreslení“, J. Gregora „Soudobé pomůcky přírodopisné“ a M. Oehma „Po- můcky učebné z oboru kovového“; dále obsahuje Posudky a zprávy literární, Umění. Různé zprávy. — „Příroda a škola“ přináší čl. R. Berndla „Školní akva- rium“, upozornění „Nebezpečné pokusy“, čl. „Ko- hěsní působení elektrických vln v přírodě“ a úvahu „Přírodopisy pro školy měšťanské“. — „Zdraví“ při- náší články dra. J. Žižky „Péče o chrup ve školách“ rozhledy „Nervosnost mládeže školní“, dále „O sla- bomyslných žácích“ a „O vlivu zbytnění mandlí na rozvoj dítěte“ Dne 3. u věku 64 let v Praze umírá říd. učite obecné školy u sv. Petra Josef Král, osvědčený za- stance a vůdce učitelstva v království po drahnou řadu let, redaktor „Posla z Budče“ a „Učit. novin“ předseda Budče pražské a Ústř. spolku jednot učit v Čechách, první místopředseda Ústřední Matice škol ské, vynikající učitel, řečník a organisátor. — „Pos, z Budče“ přináší čl. „Za svobodu školy“ a přimluvu J. Bačovského „Co dříve?“ pro povinnosti organisačn před povinnostmi úřadními.
K V Malíčký V Říha Škorpil F V Autrata F Tromek J Gregor M Oehm R Berndl J Žižek Petro Král Posl Posa J Bačovský Moskva Praha ko Budeč Čechy ústřední Matica
24 article
Dne 4. „Beseda učitelská“ přináší přednášku prof. dra. F. Čády „Statistická šetření v paedago gické psychologii“ Dne 5. „Komenský přináší úvahu J. Jeřáb „Učitelstvo v boji proti alkoholismu“ a v Besedníku obrázek „Obecní samospráva neboli studně u školy Dne 8. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na M ravě“ přináší úvahu „Dívčí akademie“. — „Školský obzor“ přináší čl. „K obsazování míst učitelských a o službě učitelské „Do roztrhání“. V Moravské hlíde polemika „Naše ženy“ Dne 9. na říšské radě vídeňské ministr vyučován odpovídá k dotazu o zkouškách z náboženství v Kro- měříži, že mohou ji kandidáti nabýti dodatečně u jino komise zkušební Dne 10. „Posel z Budče“ hádá, že „Konfessijn škola na obzoru“ a přináší úvahu R. Knausa „Celnějs města všech zemědílů“ Dne 12. ve Vídni u věku 55 let umírá rodák kr měřížský Arnošt Říha, učitel ve výslužbě, spisovale sedmnácti mluvníc a čítanek pro jazyk český, německý a francouzský. — „Komenský“ přináší F. Mouchni ckého „List e školní kroniky Dne 13. „Věstník Ústř. spolku učit. jednot na Moravě přináši J. Úlehly „Slovo k organisaci“ Dne 14. ve valné hromadě „Bolzanova sirotčine učitelského“ konstatováno jmění 104.189 K: vdovám r. 1902 vyplaceno 3240 K, na příspěvcích a darech r. 1902 sehráno 7353 K.
profesor doktor F Čáda Komenský R Knaus Celnějs Říha Mouchni J Úlehla Bolzanův Budeč Vídeň Morava Konfessijn škola na obzor
25 article
Dne 15. „Časopis učitelek“ navrhuje „Sjezd uči- telek“. Ve „Škole ženských ručních prací“ čl. M. A Smolkové „Jak prohloubiti ve škole povinné vyučován šilí prádla?“, dále prameny „Kde nalezneme pěkné vzory k ručním pracím?“ a „Petice industriálních uči- telek k zemskému sněmu“ — „Škola měšťanská a živ nosfenská“ přináší „Novou osnovu učební pro průmy slové školy pokračovací“, doporučení díla A. Boudy „Rostlina v dekorativním umění“ a rozhled „Uměni pro věk dětský“. — „Časopis pro veřejné zdravotni- ctví“ přináší referát A. Hraby „O topení a větrání ve školách se stanoviska školského praktika“ a na- pomenutí rodičům „Ohledně ošetřování očí dítek“ Dne 17. „Školský obzor“ přináší úvahu HI. Alfer „Na nové cesty“, čl. „Pokrokovost ducha“, dále „Okrs kové schůze“ a „Činnost našich okrsků nevyhovuje“ a „Zjednodušený pravopis“; dále satyry „Perličky ze „svatých“ katolické „církve“ a „Křest na Otavě““. — „Posel z Budče“ líčí „Moravské obecně školství“- Dne 19. „Učitelské noviny“ přinášejí o výchově pomocné úvahu F. Sedláčka „Výchova či ústav ?“ z opposice proti Ústř. spolku učit. „V před a výše!“ a doporučují spis F. Čády „Hynovo dušesloví“ a M Alše — V. Říhy „Illustrované národní pohádky“.
Smolek A Bouda A Hrab F Sedláček F Čáda Hynův Aleš V Říha Illustrovaný Alfer Otava Budeč učitelský novina
26 article
„Komenský“ přináší čl. „Na čem jsme s úpravou platů?“ a v Příloze úvahu „Společný učitelský ka- lendář“ Dne 20. „Sborník Ústř. spolku učit. jednot n Moravě“ přináší čl. K. Křivého „John Locke a jeho doba“, O. Pische „Slovo k současnému vyučován kreslení“, E. Havelky „O cestování do ciziny“, M Svobody „Do třetího i čtvrtého pokolení“, J. Libíčka „Sedadla ve škole“ a K. Sedláčka „Výchova opuště ných a zanedbaných dětí“. — „Učitel“ přináší úvahu „Konference učitelská a protokoly konferenění na školách vícetřídních a „Táčky počtářské“ Dne 21. v Umělecko-průmyslovém museu v Praze končí se výslava obrazův a ohrázkových knih pro děli Dne 22. okresní porada učitelstva pražského uzná- vá potřebu kárných tříd pro výstředníky ve školn mládeži pražské.
Komenský K Křivý Locke Pisch E Havelka J Libíček K Sedláček jednota můj Morava Praha M Svoboda průmyslový muzeum
27 article
Dne 23. na říšské radě vídeňské posl. Sokol spol. dotazují se ministra orby pro připuštění absol ventů škol měšťanských k státním zkouškám lesni ckým. Dne 24. „Posel z Budče“ žádá „Iniciativní slo- školský“ pro obecné školství v království Dne 25. „Beseda učitelská“ přináší čl. V. Bosáčk „Umění syntakční a jeho výcvik ve škole“ a „Vliv polohy země na vývoj dějin“; doporučuje „Komen ského Vrchol moudrosti vychovatelské“ u vydání proí. dra. J. V. Nováka Dne 26. „Učitelské noviny“ pokračují v projevech „Z opposice“ proti vedení Ústř. spolku učit. a dopo- ručují spisy dra. J. Bulovy „Výklad živola ze zákonů přírodních“ a L. A. Hrázděry, A. Kučery, J. Mazánk a J. Vagnera „Speciální methodiku vyučování ve třídě elemetární“. — V „Komenském“ M. Václavka „Slove o literatuře memoirové“ oceňuje a doporučuje J. E Kosiny „Život starého kantora“ a A. K. Vítáka „Pa- měti učitele vlastence, persekucí postiženého“ Dne 27. Výbor Ústř. spolku českých žen navrhuje účinlivé vyměňování dítek pro prázdniny mezi ven kovem a Prahou. Dne 28. Jednota českých mathematiků v Praz t prof. dra. F. J. Sludničku, svého protektora a čest- ného člena, uctívá přednáškami prof. dra. V. Strouhala a dra. K. Petra a doplňuje fond Sludničkův na 1600 k Všechny časopisy učitelské a velké politické oce ňují zásluhy f řed. J. Krále. Spolek pro české feriální osady Prahya předměstí za účastenství i širších kruhů klade základn kámen k prvé budově vlastní.
V Bosáčk J V Novák J Bulův Hrázděra A Kučera J Mazánk J Vagner V Komenský M Václavek Kosina Víták doktor Sludnička profesor V Strouhal K Petro J Král Budeč Praha Sokol společenský Prahya učitelský novina
28 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhn. (Původní zpráva »Nár. Listůe.) V Praze, 11. července. (Zásady techniky emissní. — Sporná tbeorie o ponechání nových akeilv úschově bankovní. — Prodávaná minu- lost. — Domácí trh. — Akcie bankovn a průmy slové.) Zkoumajíce dále zásady techniky emissní, věnujme pozornost theorii některých vídeňských bankovních ústavů již po desítileti prováděnou, že akcie nového podniku po více roků jsou ponechávány v portefeuillu mateřského ústavu, nežli je nabídne k rozebrání klientele. Tato obchodní zásada se odůvodňuje názorem, že jest povinnosti a slušností, aby banka své klientele k účasti doporučila podniky pouze zralé a osvědčené. Motivace ta se zdá zcela správnou — nepřihlédneme-li hloub. Jen v případech řidčích banka financuje my- šlenky zcela nové, — obyčejně v akciové podniky předměňuje již trvající podniky o výnosnosti již osvědčené. Přeměna se provádí tím způso- bem, že si banka dá předložiti více bilancí dotceného podniku a důkladně prozkoumajíe jeho zařízení, poměry odbytové i nákupnía situaci všeobecnou, ustanovi cenu kupní, v niž zahrnut již připlatek, který uvaluje zřízení spo- lečnosti akciové jako daně, výlohy správní.
Praha
29 article
Dbá-li ústav při tomto šetření náležité obezřelosti, lze akcie s klídným svědomím na- bidnouti klientele. Klientela však může býti po- škozena i tím, že prozkoumání poměrů závod- ních není věnována potřebná obezřelost, i tím, že akcie jsou příliš dlouho ponechány v porte- feuillu. Tento případ jest ovšem méně častý. V ohledu prvém musí se pak za to míti, ze ředitelství banky ujímajíe se financování jakéhosi podniku, vyžádá si rady čelných a spolehlivých odborníků a jsoue si vědomo své zodpovědnosti záležitost řeší s plnou svědomitostí. Nečinilo-li by to, banka ztratí záhy svůj úvěr emisnía stane se neškodnou . .. Spornou jest tudíž ale otázka, zda při zakciování starého závodu ponechání akcii v portefeuillu bankovním jest v zájmu obecen- stva a methodou nejlepší. Dobrozdání odborniků o účelnosti a stavu závodu vztahují se ponej- více na dobu přítomnou — na čas, kdy byla vyžádána. Dva roky později mohou zařízenít již býti zastaralá nebo neúčelná. Měrou ješté větší jest ohled tento platný ve příčině posudku o vyhlídkách obchodních nebo-li konjunktuře. Ať činíme vývody z příkladu! Rakouská zbro- jovka byla by se stala právě tou dobou akciovou společností, kdy ministerstvo války se usneslo o zavedení pušek menšího kalibru. Každý od- borník byl by vyhlídky továrny zajisté odhadl co nejpříznivěji. Pronášeje však svůj příznivý posudek, byl by ovšem předpokládal, že tento bude uznán za platný jen pro dobu konjunktury, nikoli ale pro věčnost. Podrži-li pak zakládající banka akcie založeného závodu po více roků ve své úschovně, shledáme, že toto opatření nej- většího ohledu pro příští akcionáře by naopak se pro ně mohlo státi velmi bezohledným.
30 article
Názor, že akciová společnost se musí vy- vinout a se státi zralou nežli její papír se na- bídne obecenstvu, mohl by se tudiž ještě snad vztahovati na podniky zcela nové — a takéu těchto bývá pochybným. Téměř vždy však bývá nesprávným u společností přeměněných. Nebot intervenující banka nebo skupina kupuje zaří- zení závodu, která právě jsou, dočasné odbě- ratele a vyhlídky nejbližší přitomnosti. Jestliže pak teprve za několik let později akcie jsou vydávány obecenstvu, při čemž pro stanovení emísního kursu a odbyt papíru jsou směrodatny dividendy dosavade placené — prodává bank své klientele místo budoucnosti minulost — někdy minulost, která se již nenavrátí. To jest nabízení akcií, kdy přestaly již býti výnos nými. Proto máme za vhodno tuto praxi na- šemu obecenstvu, které bývá takovýchto papírů cizí provenience kupcem velmi horlivým, vysvě- tliti. Věe je tím zajímavější, že jádro její jest téměř neznámo. Pražská bursa již úplně vplula do letní sezony klidu a jmenované na ni kursy mají většinou jen význam prostých jmen. Trh s pa- píry k uložení kapitálu uhajuje pevný směr, ač nejeví zvláštní čilosti. Pohotovosti, jak se zdá, se opět kupí v zásoby, aby v období pozdějším zase návalem větší sumy jej alimentovaly. Za- čátek podzimu bude asi opět začátkem obchodu s papíry o pevném zúročení k uložení kapitálu tím spíše, že nové události pro akeie u nás vy- tvořily nový předsudek. S příští subskripcí vy- jíti na trh bude opravdu velikým pokusem, když obecenstvo, které ani dříve pro hodnotu divi- dendovou nemělo valného porozumění, nyní do- konce se nebude chtiti odvažovati na ono pole, na onen úhor.
31 article
Z akcil bankovních byly jmenovány Živno- stenské, ale také po Hospodářských, se jeví zájem, ježto při ex rbitantním zůročení tohoto papíru jeho kurs pod pari způsobuje pro onen titr pozornost. Průmy slové akcie bez obratů udržovaly svůj kurs a pozoruhodnou náladou vynikaly pouze kolinské hnojivky, které prý velký domácí faiseur kupuje, — ale, jak se zdá, je to pověsť, která má uvésti do světa velkou položku zboží. Také jiný papír kolinský — petrolejky — rozvířil bouři ve sklenici vody — svým obchodem i ňadelázející valnou hro- madou. Akcie rakousko-uherské banky leží nyní n pražské burse zcela ladem. Lhůta ku přepisům k valné hromadě již prošla a pochybné štěstí pro ni nelze opravovat snad koupěmi dodateč- nými. Naše ústavy zas mohou sestoupit k vý- vodům: kdybychom byly věděly . .. Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 11. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Ručička bursovního barometru neodchyluje se mnoho od bodu značícího slagnaci a jen to a tam — aniž by to burse dodávalo zvláštního rázu — do- chází k menším obchodům. Spekulace viděla mini- sterskou krisí zažehnánu, zřela lepší kursy cizí a postarala se také o to, aby publikum četlo lepš zprávy o uherských žních, ale zároveň nezapomněla při pěkných kursech (894 až 897) zbaviti se dříve nakoupených akcií dunajské paroplavební společnosti. Druhou věcí, jež do poslední písmenky potvrdila minulou situační zprávu, byl fakt, že při celkově lepší tendenci ukázalo se dosti zboží ve Šchodnicí
Živno Vídeň