ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d2edb350-70bf-11dc-9125-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 46, person 66, org 7, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 12. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 188.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v ačministrael na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čosáfkou za měsle sa čtvit leta . . . . 7 K 50h ve slialkách; a K nob na měsíe . . Pošteus na čtvrt lofa . . . . 9 K 60 s drojí zásilkoe na měnín Ha čtnrt. lot
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6 article Dobře tak, že je po všem!
Dobře tak, že je po všem! Konečně dočkali se národní nepřátelé naš vyplnění své nejvroucnější tužby: Čech dr. Rezek je propuštěn ze svého úřadu ministra bez porte- feuillu, jemuž přezdívali »české ministerstvo« pánově vědí již také, že nedostane žádného ná- slupce, nýbrž česká kancelář že zůstane opět na léta zavřena a pusta a prázdna na pospns pavučinám a prachu, jako po prvním českém ministru dru. Aloisu Pražákovi . . . což je ovšem naplňuje nejsladší, nejpekelnější škodolibostí. Habeant sibi! Přejme jim té radosti čisté. Ale povězme jim také hned své mínění o tom zajímavém a poučném případu, illustrujíeím dě- jiny cislajtanismu nad jiné drastičtěji. Snad že budou poněkud překvapeni, řekneme-li jim, že jsme tomu také velice rádi, že Čech dr. Rezek z kabinetu Körbrov odešel. Neuvěří nám snad, ale přece je v pravdě tomu tak, jakž každému velmi snadně vysvětliti si troufáme. Dr. Rezek nebyl povolán na úřad ministra českého způsobem takovým, jako r. 1879 ná- rodní a parlamentní vůdce Čechů moravských dr. Alois Pražák. Jmenování dra. Pražáka bylo smluvenou cenou za návrat Staročechů na půdu vídeňského parlamentu, znamenalo konec státo- právní opposice české a vstoupení Staročech do vládní pravice, podporujíeí vládu Taaffovu. Dr. Pražák byl a zůstal i jako ministr český poslancem lidu českého a členem klubu českého. Byl tedy ve skutečnosti parlamentním ministrem. byl zákonným zástupcem a důvěrníkem lidu če ského v radě koruny.
Čo Rezek Alois Pražák doktor Čecho Taaffův Pražák
7 article
Jinak dr. Rezek. Ten nikdy před tím ne stál v řadách politických zápasníků národa na- šeho, nebyl nikdy poslancem lidu našeho, nýbrž zastával úřad učitele dějin na české universitě, vážen jsa v učených kruzích našich jako velice zdatný badatel a pilný vzdělavatel dějepravy české ze školy Tomkovy. Byl povolán do míni- sterstva vyučování ve Vídni, kdež záhy svou dovedností jako svou mírností získal si přízeň a důvěru kruhů rozhodujících tou měrou, že v kritické době nenadále postavili ho na piedestal — politický. Z učence měl se státi přes noe politik, »ministr český« v radě koruny za tím účelem, aby kouzlem své milé osobnosti a darem své výmluvnosti hleděl k do- brému obraceti tuhý spor mezi národem naším a politikou vídeňské vlády. Měl naši opposici chlácholit a tišit, měl nás přesvědčovat o dobré vůli a nestrannosti vlády Körbrovy i odvrace od krokův příkrých a resolutních, zvláště o obstrukce.
Rezek Tomkův Vídeň
8 article
Podjal-li se dr. Rezek této úlohy, musil ovšem na vzájem jako poctivý Čech žádati na vládě Körbrově, aby ona také skutkem osvědčovala se takou, za jakou se vůči nám vydávala, aby tedy opravdu vedlas upřímně a objektivně, nestranic Něm- cům a nechtějíc nás Čechy posléze snad jen obehrát a obelstit, nýbrž opravdově usmířit od- čiňováním křivd nás hnětoucích a plněním spra- vedlivých i možných našich požadavků národních, politických, kulturních nebo národohospodářskýh. Však záhy počal dr. Rezek poznávat trpce, jak se v dru. Körbrovi mýlil, jak tento německý byrokrat udržuje s německými nacionály ne- ustále nejdůvěrnější styky, jak krok za krokem více a více nakloňuje se k jejich tužbám, k jejich programu, k jejich stanovisku, hradě se proti nám macchiavellskou formulí, že bez souhlasu Němců nemůže nám ničeho povolit, ani rovného práva, ani druhé české university. Tím měnil se ovšem úřad dru. Rezkov v pravý očistec: spor povinnosti k národua ke vládě stával se mu nesnesitelným. Než
Rezek Körbrův Čecho Čechy Německo
9 article
dr. Rezek dlouho, až přiliš dlouho s příslov- nou českou trpělivosti tato muka snášel, pořád ještě v polepšení doufaje a pořád ještě našim politikům hvězdičku nadějnou na zataženěm blankytu ukazuje, aby je zdržel od rázného břetislavského přetnutí řetězu. Tento optimism, tato setrvačná naděje a víra v konečné obrácení Šavlů vídeňských v rakouské Pavly, kterou hleděl také našim delegátům do posledka vde- chovat: toť byla tragická vina českého »Libo- rina« v kabinetě Körbrově, upsavším se zatím dávno krví a duší německým »Kašparům« Pradům, Schückrům, d'Eivertům, Grossůma Mengrům. Lid český byl dávno již prohlédl nepřátel- ské nám ledví vlády Körbrovy a proto žádal stále na poslancích svých, aby přerušili s ní všechny styky, všechno vyjednávání a jen do ní tepali zbraní nejostřejší opposice. Však se- trvání Čecha dra. Rezka v kabinetě Körbrově stále působilo protiváhu tišícího léku na roz- hořčené mysli delegátů našich, stále udržovalo v temnotšch světélko naděje, že snad přece posléze to půjde po dobrém spíše než po zlém, pročež není radno před vyčerpáním všech pro- středkův diplomacie provolati válku na života na smrt. Jako můra tísnila tato nejistota, toto přítmí a dusno zamženého obzoru prsa naše. Stokráte jsme si žádali a usilovali, aby nesnesitelně, dvojsmyslné té situaci, vyjádřené přátelským poměrem české delegace k českému ministru dru. Rezkovi za naprosto nepřátelského poměru mezi chefem kabinetu a českým posel- stvem byla učiněna přítrž — poněvadž jen pravda osvobozuje národy, kdežto omyl je mate a porobuje.
doktor Rezek Pavel Liba Kašpar Grossůma Čecho Prado Vary Körbrov d ' Eivert
10 article
Nuže, dnes je posléze té klamné stinohře propuštěním Čecha dra. Rezka z kabinetu Němce dra. Körbra učiněna přítrž a rázem zjednáno jasno, břitké jasno mezi námi a Vídníaž do dnal To je poměrně velký zisk pro národ zá- pasící v temnotách a proto jsme tomu rádi, že dnes již nevidíme po boku Körbrově Čecha dra. Rezka. Jako bylo lidu českému za těžko pochopi kterak mohl dobrý Čech tak dlouho setrvat v kabinetě Körbrově, tak porozumi rázem ve škeren národ český oděhodu a propuštění dra Rezka a rázem semkne řady své v jediný bo jovný šik, rázem zanechá všech domácích šrůtek a sporův strannických, aby celou svornou silou svou čelil úkladům a nájezdům sbírající se proti nám koalice nepřátel, jichž hrozeb věru živá duše v Čechách se nezalekne- Vždyť známe ty hliněné nohy, na jakých všechna ta hrůza vídeňská slojí. Vždyť vidíme, jak ustrašena a bleda ohliží se do Uher, kde Košut mladší dnes povážlivějí věvodí, než druhdy otec jeho; ve chvili, kde jest Vídni účtovati obstrukcí maďarskou, která otřásá jednotou armády jednotou hospodářskou i reální unií monarchie ve chvíli také věru netřeba se nám vyhýbati netroufale rozhodnému, velkému boji za své dobré právo, za svobodu a samostatnost drahé vlasti naší! Realistická práce pro krále pru- ského — Husovou oslavou! „Brandsburk . podej rakur !“ Piseň z Jiráskova „RCmigranta“.
Čecho Němec Rezek Košut Piseň Jiráskův RCmigrant Čechy Uhry Vídeň Husův oslava
11 article
Ve známém „trojspolku“, pracujícím pr krále pruského, pro velkoněmeckou říši, jejíž nej bližší přírostek podle p. Karla Jentsche leži v bývalých zemích německého bundu, zaujímá vedle Všeobecného německého Schulvereinu k zachování němectví v cizině, vedle „Všeněme- ckého Verbandu“ — „Evangelický bund k há- jení protestantských zájmů“ místo nejpředněj- šího pro nás Čechy nebezpečí, jak dlužno podle nejnovějších zkušeností doznati. Účel této orga nisace, do rukou si pracující, jest pozvolné po- pruštění Rakouska, především německých části Čech, v nichž nezbývá věru již takměř žádná práce v tom ohledu, a to především řádným roz- dilením přivalu říšsko-německých marek. V po zadí jmenovaných agitačních spolků ještě stoji také „Gustav Adolf-Verein“, jejž vzdor všem protestům, posléz prosloveným také na kasselské valné schůzi tohoto Vereinu ústy církevního rady prof. Panka dne 22. září m. r. čítati musímo k vějičkám, rozvívajícím po nivách tohoto na- šeho soustátí a také nivách českých nejen slovo boží, ale i německé zlato plnou lopatou. V tom ohledu jest činnost Gustava Adolfa zajisté známa, a v kruzích dobře informovaných není o tom žádného klamu, že ze sumy 1,737.909 m. v posledním výkazu jako výdaj vykázané ocitl se nejméně jeden million v Rakousku.
Jentsch Čecho profesor Panek Gustav Všenout Rakousko Čechy Gustav AdolfSF
12 article
Správa spolku vymlouvá se naproti příslušným výtkám, že podporuje jenom evangelické nábo ženské obce již založené, což v ohledu politi ckém a ten v přední řadě pro nás rozhoduje, ničím neliší se od jich zakládání. Pro dnešel však hodláme se zabývati toliko „Evangelickým bundem“, kterýž v drzé nestoudnosti užívá pláští- ku náboženských snah k politické agitaci, směřu- jíel ku preparování půdy pro říšsko-německou státní myšlénku, především v Čechách a to už v samém jich ryze českém středu. Již počátek hnutí pod heslem „Los von Rom“ v Rakousku, pokud se týče výhradně ně- mecké národnosti, poskytuje v tom směru mnoho poučení. Máť už první provolání v Čechách ku přestoupení ku protestantismu vyzývající a vy- dané k „německým paním a dívkám v Če- chách“ chotí dra. Laufbergra v Chabařovicích nad míru zajímavou předehru. Spisovatelkou tehoto provolání byla choť finančního rady Schembera v Karlsruhe, horlivá to přítelkyně Schönererova, jenž sám provolání toto prohled a zaslal choti superintendenta Gummia v Ústi n. L., kdež provolání opraveno a uveřejněno. To se stalo za času úřadní činnosti okr. hejm. Hütt- nera v Ústí, nedlouho potom, když pí. Laufberg rová rakouský prapor nazvala „dreckiger Felzení (překlad ponecháváme svým čtenářům) a pod timto označením vynutila odstranění praporu ze slavnosti Bundu Němců v Čechách. To bylo ten kráte, když dr. Eisenkolb, nynější přehorlivý agent Evangelického bundu za ironického při pitku na panovníka o jednom komersu sklenici ostentativně pod stůl vylil. Všeobecná amnestie u příležitosti 50. narozenin panovníkových za- chránila dra. Eisenkolba před následky tohoto jeho činu. Události ty zasluhují už proto zmínky.
Schönererův Němec doktor Eisenkolb Čechy Los on Rom Rakousko Chabařovice Karlsruhe Ústí Schembera dreckiger Felzení
13 article
že jsou svědectvím, kterak již z prvopočátků hnutí „Los von Rom“ čouhal knír krále pru- ského. Zcela mimořádná pozornost, věnovaná tomuto hnutí, vystupujícímu pod značkou: „Ně- mecky, toť luteránsky!“ se strany nejvyšších státních míst v Prusku a sdílená nejen nejvyš- šími státními úřadníky pruskými, nýbrž i veške- rými generály, nehledě ku protestantskému du chovenstvu, od posledního kandidáta až k sa- mému generálnímu superintendentovi, vzbuditi musila tím větší úžas, že i hmotné prostředky na podporu hnutí stále bohatěji a hojněji ply- nuly, tak že průběhem doby jednotlivá věnování nabyla výše zcela neobvyklé. Obnosy od jedno- tlivců darované, jako ve výši 60.000 m. z roku minulého, nejsou mezi přispěvky Evangelického bundu žádnou už vzácností. Že tak zvané ovangelické hnutí, pod he- slem „Los von Rom“ provozované, mělo a má nade vše vynikající politicko- národn ráz, ví ovšem každé politické dítě, jemuž jsou běžnými jména mužů, jako Schönerer a Wolf. Pání vikáři z Pruska a Saska, poživajíce takřka přímé ochrany politických orgánů rakouských beze vší závady byli s to, vedle „německého
Wolf Los on Rom Prusko Sasko
14 article
slova božího“ v oběh uváděti také zlaťáky se zdařilou podobiznou německého císaře. Hlavní representant ,všeněmecko-řišské myšlénky““ za účelem „přištiho připojení Čech ku posvátné německé říši pruské ná- rodnosti“ (vlastní jeho slova), p. vikář Klein v Trnovanech u Teplic, již od 5 let pod kůži se směje rakouské vládě, kteráž mu na tuto kůži nemůže, nemajíc moci, zhostiti se tohoto agenta jakožto „oblížného cizozemce“. Jakkoli ne- čisté a podvodné manipulace pe- něžní, jež se udály při stavbě evangelického chrámu v Trnovanech jsou veřejným tajem- stvím a nikdo nemůže vykázati, kam poděly se celé statisíce, věnované na stavbu kostela, na- cházející se z valné části neustále pod vodou, přece neodvažuje se rakouská vládaz obav o přátelské styky s Pruskem optati se, jak se to vlastně s touto stavbou má a kam se dějí příspěvky, nejrozsáhlej- ším účastenstvím veřejné dobročinnosti sháněné na cestách pana vikáře Kleina, půl světa zahrnu- jících. A takovýchto agitaci, podobných řádění pana vikáře Kleina, jest v čilé činnosti do se po celém Rakousku. Nově budované a již vy- stavěné německé evangelické chrámy podo- bají se v té příčině četným Bismarkovým žáro- vištím, těmto sloupům, kteréž mají býti uka- zateli cesty proudům pruských zbrojných davů až kdysi, kdy nadejde doba realisování nikoli snů, ale hotových již plánů pruských emissařů i agentů, dnes již bez ostychu veřejně hlásaných. Až potud týká se losvonromistická historie výhradně všeněmeckého hnutí mezi německými „zakladateli a zachovateli říše habsburské““ ..
Klein Prusek Bismarkův Čechy Trnovany Teplice Rakousko
15 article
Nemůžeme však českou veřejnost ušetřiti ohromujícím sdělením, že se stal a do jisté míry i úspěchem provázen byl pokus, získati některé české, veřejného, byť i podřízeného a velice omezeného významu a vlivu požívající o sob- nosti a učiniti je nástrojem téhož hnutí „Los von Rom!“ docela ve smyslu všeněmeckých enlů tohoto hnutí, pod touž náboženskou rouškoua záminkou duchovního obrodu reformačního. Ohromující úžas ten zmohutněti musí v české veřejnosti v hněv, vše nečisté v českém světě ztravující, dedáme-li, že již dlouho pozorovaná a neomylnými známkami potvrzená agitace lidmi českými, aneb aspoň české jméno si přikládají- cími, v tom směru provozovaná, neklamnéa všemi doklady skutečné události zji- stitelné podoby nabyla právě ve dnech slavného vytržení české duše a jejího obrácení k světlé památce Mistra Jana, právě o slavnosti základu k jeho pomníku na Staroměstském ná- měsli! Je to k neviře, ale přece jenom pravda, že v českém národě, kterýž od samého prvo- počátku hnutí německého pro „Los von Rom!“ pudem svého sebe zachování poznal, že běží tu o jeho hrdlo a bez ohledu na náboženskou, lidu českému krajně lhostejnou stránku tohoto hnutí postavil se proti politickým, zhoubu če- ského národa podmiňujícím důsledkům jeho — nalezlo semísto, na němž zachytlo se jedno z bezpočetných ramen po- lypa pruskoevangelického bundu a tu se — přissálol
Los Rom Jan Los on Rom
16 article
O tom, že o Husových slavnostech v Praz dleli representanti Evangelické- ho bundupruského za účelem evangel. propagandy mezi Čechy a že na zá- kladě informací, učiněných jim ze zmíněné „če- ské strany“, minili zkoncovati organi- saci této propagandy za společenstvía součinnosti dotčených osobností praž- ských, neklamné svědectví podávají „Berl. Neueste Nachrichten“ ze dne 9. t. m. v článku, prozrazujícím i překvapující vy- léčení těchto pruských emissařů z jich klamu, zaviněného fanatickými návody jich pražskýeh
Husův Praz Berl Čechy Neueste Nachrichten
17 article
V drobném prodeji: ransí čí-lo o sobě . . . za B sdpolední. . . . za zb Ve slislkích na veskově zaaní číslo. . . . s vdpolodsí . . . . . . . . 5h Inserály plalí se hotové napřei Předplscení a lnserty příjlná sdminl- strace v Mmriasské ulici č,. Tats nsebátejí ss téš ročlakee tiekárns a tapedice „ Nátodnich Listů“. Rukopisy se nevracoji.
Mmriasský ulice
18 article
informátorů z tábora — realisti. cko-evángelického. Pišeť pak berlínský list k Husovým slav- nostem pražským: »Řišskoněmečtí hosté, vyslanci evangelických spolků, kteří se domnívali () že budou obcovati náhoženské slavnosti, musili k úžasu svěmu býti toho svědky, kterak domnělá relormační slavnost před jich očima proměnila se v panslavistickou demonstraci če- ských, chorvatských a polských ka- tolíků proli všemu, což nese jméno německé. Říšsko-němečtí hosté byli až do po- sledního okamžiku udržováni (Od koho? Red.) v domuěnce, že se jedná o slavnost osvobození od řimského papeženství. Ta okolnost, že sotva kdo z říšsko-německých hostí rozuměl smyslu slo- vanských řečí, neub rá ničeho z ostří urážky bez- příkladně hruhým porušením pohostinství. Nábo- ženského významu reformátorova bylo při této slavnosti sotva zběžně (I) dotčeno, naproti tomu však bylo vše připomenuto, co se zdálo býti vhodným, vylíčiti Husa jakužto národního před- bojovníka češství a rozdmýchati zášť proti Něm- cům. Je li tento způsob agitačního (I!) porušování dějin sám sebou silným kouskem, znamená okla- máni německých hosti (Od koho? R.) jich potupení v jazyce jim nesrozumitelném takový stupeň polměšilosti, že by se v dějinách mezinárodních forem styku musilo daleko nazpět jiti pro podobný případ nestydatého porušení pohostinství.« Od koho byli tito říšsko-němečtí hostá pozváni, od koho udržováni až do poslední chvíle v klamu o pravé povaze Husových slav- ností v Praze, z něhož je velice blahodárně český lid vyvedl, jde na jevo z následujícího pragmati- ckého, v každém kuse doložitelného vylíčení udá- lostí, jež předcházely příchod německo-prote- stantských emissařů Všeněmeckého bundu k Husovým slavnostem i provázely jich pražský pobyt.
Husův Nába Německo Praha
19 article
Již za letošní zimy vědělo se v kruzích dobře zpravených, že se dějí mezi Evangelickým bundem a některými evangelickými duchovníky českého jazyka i realistickými vůdei pokusy o sblížení za účelem propagandy hnutí „Pryč od Říma!“ také v národě českém. Jenom náhodou se stalo, že nedošlo ke dvěma přednáškám prof. Masaryka, nabídnu- tým od něho Evangelickému bundu v Ber- líně, kdež se o tuto přednášku velice živě za- sazoval pastor Schindowski (o němž níže. Red.) a spolku Giordana Bruna. Zmar těchto přednášek nepřekážel však, aby styky mezi berlín- ským Evangelickým bundema realisty byly navázány. Vlastní podnět k to- mu zavdaly dopisy, vyměněné mezi chotí prof. dra. Thomy, prvního předsedy Evangelického spolku badenského v Karlsruhe, a evangeli- ckým farářem Kučerou v Opatovi- ctch. Vzájemné sbratření propuklo však po přednášce faráře Duška z Kolína, ve valné schůzi Gustav Adolfvercinu, dne 22. srpna m. r. ko- nané a jednající o „protestantismu mezi Čechy“.
profesor Masaryk doktor Thoma Kučera Opat Dušek Gustav Adolfvercin Řím Karlsruhe Kolín Čechy spolek Giordano Brun evangelický spolek badenský Schindowski
20 article
Tu počínají útky vzájemného dorozumění, k te- réž vedly až ku pozvání německých evan- gelických spolků v Halle nad Sálou a Ústřed- ního německého Evangelického bundu v Berlíně k Husově slavnosti do Prahy! Prostředni- kem těchto polzvánek byl p. fará Dušek a pozvání pochází od Evan- gelické besedy, toť faktem nepopíratel- ným. Slavnostní komitét, ani obec pražská ne- toužily seznámiti se s pp. Prušáky z Evang. Cen- tralvereinu. Kdo pozval pak vydavatele „Deutsch- evangelische Correspondenz“ p. Schindowského z Berlína, o tom nejlepší povědomost budou miti nepochybně lidé v realistickém orgánu pražském. Podle neodlučitelného obcování, pě- stovaného po celou dobu jeho pražského po- bytu mezi ním a jimi, byl jejich nejvlast- nějším hostem. Nejenom to! Za Husových dnů v Praze ko- nala se mezi zástupci pruských a říšsko-něme- ekých spolků evangelických a jich pomahačiz realisticko-evangelického tábora českého kon- Terence, a sice v úterý dne 8. t. m. Kon-
Husův Dušek Evan Prušák Deutsch Schindowský Terence Halle nad Sála Berlín Praha Kon
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. července. 6— (Kronika.) Bylo zase poslední do bou tolik rozmarného čtení z našeho domáclho životal Někde v zahradní místnosti odbývali ná- rodní slavnost. Zahrada plna obecenstva, če ského, rozumí se. Jenom v koutě, kde se vzal, vzal se, stůl — buršáků. Z počátku tichá zábava u všech sklenic. Ale znenáhla oživla kolem scenerie. Chlapíci v barevných čepičkách začal se rozčilovat, pokřikují na vůkolní obecenstvo tropí si úsměšky, vyplazují jazyk a zkrátka, velmi nenuceně si vedou. U stolů kolem známky tichého vření. Dokonce i poznámky se ozývají, káravé, ostýchavé, více méně nesrozumitelné.
Praha
22 article
Ale to hosty v barevných čepičkách jen po- dráždilo. Náhle, než kdo napočítal pět, oče- pičkovaný stůl se zvedl, mladí pánové vrhli se proti nejbližším sousedům a začnou přítomné mírumilovné hosty jednoho po druhém —. ze zahrady vyhazovat. Hluk, zděšení, zmatek! Slav- nost je přerušena. Vše vstává, hubuje, tlačí se, křičí, volá po strážníku. Ale mladíci v barev- ných čepičkách neustávají ve svě »práci.« Nežli strážník se dostavil, vyházeli zuřivci po- lovici slavnostního obecenstva ze zahrady. Ko- nečně unavení ustali ve svém vzleku a zapo- menuvše vyrovnati řád, opouštějí zahradu na veliké uspokojení zbylých účastníků, toužících po klidné zábavě. Velikolepý obraz! Ne-li? Ale to není ještě všecko! K celku patři nezbytně také zpráva následujícího dne v no- vinách. Vlastně nářek, rozhorlení vlastenecké Oprávněné, na mou věru 1 Jaká zpupnost neslý- chaná! Vyházet polovici slavnostního obecen- stva! A několik mizerných vetřelečků! A vá- žený pan dopisovatel, jenž včera patrně byl mezi vyhozenými, udílí tu černé na bílém náramný »mravní« výprask včerejšímu »výkvětu germán- ské vzdělanosti.« A všecky zprávy souhlasně konči obratem, jenž zajisté každého vlastene ckého čtenáře naplní opravdovým zadostuči něním.
ko
23 article
— Jenom rozvážnosti českého ob censtva bylo děkovali, že se germánským zuřiv cům hned na místě nedostalo příslušného cilel ného poučení o slušnosti . .. Hned na místě bylo by rozhodně bývale »včasnější«. Zajisté. Aspoň je jisto, že doda- tečný »mravní výprask« v novinách je sice velmi zasloužený, ale trpí z pravidla vadou velmi podstatnou, že se o něm dotyční provi- nilci z pravidla — ani nedovědí. Ale, co je zvláště zábavné! Ta milá naše srozvážnost« ! Jinde té pěkné vlastnosti vlastně říkají arci jinak. Je ostatně velmi příznačna našemu životu. Klopýláme přes ni na každém kroku. Onehdy zahájili výstavu v Ústi n. Labem Libezný německo nacionální podnik. Čeština není na výstaviště připuštěna, česky mluvit není do- voleno, nějaký Čecháček, který tam vlezl, č tam neměl co dělat a kterého poznali podle vý- slovnosti, oznamuje v novinách, jak byl skřipnu za svoji neprozřetelnost. To by konečně za dnešních poměrů bylo všecko pochopitelno. Ale na veřejných místech českého území, na ná- rožích českých míst, na reklamních tabulích mezi vyhláškami domácích českých podniků co že vám tu všude nebije do očí? Veliký. křiklavý — plakát, doporučujíeí návštěvu — roztomilé dajčnacionální výstavy vlasteneckému obecenstvu. Naše »rozvážnost« to tak zařízuje! Zna- menitá vlastnost! Jak figura ukazuje, vede nás od vílězství k vílězství!
24 article
A zase hrozné lamento v novinách ! Novou trať zahajovali někde na českém území. Tři nebo čtyři stanice mezi dvěma če- skými městečky. Slavnostní jizda, honorace řeči, bankety, přípitky- Ale strašná věc vyšla na jevo. Nápisy na stanicích ! Jaký skandál! Ryze český kraj, ale všecko, všecinko dvoujazyčné! A jaké zkomo- leniny českých jmen! Že ruka neupadla té ubohé erární bytosti, která tu slovní nestvůru nechutné offieiálštiny do písmen přenášela ! Vlastenecký čtenář může vyletěti z kůže, čta o tom rozči- lujíeí zprávu.
25 article
Ale pak se vlastenecký členář ve své ků žičce opět uspokojí. Pomysli si, proč byse vlastně rozčiloval k vůli dvěma mizerným zko- moleninám na zastrčených staničkách mezi Tá- borem a Bechyní, když na celé mapě českého území není železniční stanice českého jména, která by zkomoleninou svého dvoujazyčného prolějšku neurážela do duše českého pasažéra, počinaje pověstnými už od třiceti a více le různými Holaubkauy a Jenikau-y až po nejno- vější Sázau-y a Kohl-Janowitze. Pomyslí si, milý vlastenecký čtenář, že je vlastně všecko tak přirozeno! Co si má počíti apparát, jenž třicet a čtyřicet let klidně a systematicky komoli nápisy po českých stanicích a navykl si pova- žovati za povinnost svého povolání to komolení, co si má počíti, jestliže vyjma trochu rozčilení v novinách, — které si vlastenecký čtenář pře- čte a pak je do kapsy strči — nikdo mu čisté řemeslo nepohati: co si má počíti rozejetý ve své germanisační činnosti čistě mechanický apparát, co si má počíti, když po třicet let bez překážky uvykal své činností a v jednatřicátém roce nevidí se nijak citelně povzbuzena sám se nad svým dílem trochu zamysliti? Po třicet a více let jezdí čeští pasažéři, češl výtečníci, politikové, intelligenti, básníci, češti turisté, obchodníci, zástupei voličstva, jezdí mluvčt celého národa, jezdí vůbec všecko vlastenecké obecenstvo české křížem křážem po železniční síti své české vlasti, jezdí na Sever a na Jih. na Východ i na Západ, všude kde hlavu vystrči na stanici, čte zkomolená, »urážlivě« i znetvo- řená česká jména, po třicet a více let je svěd- kem soustavného germanisování mapy své
Kohl Janowitz Tá Bechyně
26 article
vlastní země, ale dosud za celou tu dobu, vše- cka ta cestující víastenecká společnost dohro- mady se nevyšvihla na nějaký projev, nějaké opatření, nějaký krok toho druhu, aby na mí- stech, která o tom rozhodují, se zajiskřilo trochu v hlavách, a bylo jim uzřetelněno, že tu někde něco není v pořádku a že by měl býti opravdu zaveden jiný pořádek. Jediný prostředek, k ně- muž se utíkáme a jejž nám diktuje naše milá »rozvážnost«, bývá každoročně trochu toho roz- hořčení — v novinách, tak od případu ku pří padu, pokaždé nějaký den, dva, aby mělo vele- etěné obecenstvo k ranní kávě čím si polehtati krev, nežli se zejtra jiná zase lehtavka naskytne a včerejší zase — zapomene. A tak rok co rok přistavuje se nějaká nová trať, k dosavadní síti železniční, přibude nějaká nová jazyková nestvůra ke tlustému již slovníku officiálních skomolenin, rok eo rok si způsobíme na den, dva malé rozčileníčko ve vlasteneckých listech, necháme pak všecko ostatní běžet a je- nom přiležitostně si ještě zalichotíme, s jakou »rozvážností« všecky svoje záležitosti spravu- jemel Ovšem by pro tu pěknou vlastnost měl jinde jiné a trochu říznější jméno.
27 article
Veliké plakáty na nárožích oznamují právě českému obecenstvu velikou událost literárně obchodní. Časově sensační čtení: »Draga, der Dämon der Obrenowitsche!« Patrně krvák. Jisté výborný kus kramářské literatury německé. Řekli byste, německé literární kramářství že by mělo zůstati obmezeno na obvod své do- máci veřejnosti. Mále snad pravdu. Ať se tam s ním vypořádají, jak chtějí. Ale konečně, co je cizému spekulantovi po vašem mínění? Vycházi na lov za svojí kořistí, kde nalézá pro sebe pole otevřeno. A naše »rozvážnost« už se posta- rala, že mu u nás zůstává otevřeno dokořán. Jeden případ z tisíců. Dnes se na českém ná- roží doporučuje německý krvák, jindy jiného druhu zboží. Mláme už za sousedy Němce a naše »rozvážnost« nás učí s »tím faktem počítati. e Naříkáme sice na stálé nadpráví, poskytované druhému jazyku, ale »počíláme s faktem« a po- němčujeme se horlivě sami a sousedé naši prá- vem své obratnosti využívají jak náleží domnělé jazykové »přovahy« naší. České obecenstvo čtoucí německy, pro německého spekulanta právem platí za — německé obecenstvo a naše veřej- nost, naše nároží, za otevřený revír, kde nikým nevyrušován si lovec hejlů může provozovatia také provozuje svoji čižbu. A tak se v českých domácnostech, na české ulici, v soukromí i ve veřejnosti české hemží vnadidel tichých pro- středků dobrovolné, nevědomé, slepé — české sebegermanisace.
Dämon Obrenowitsch Němec český ulice
28 article
Smělá podnikavost našich sousedů je v pl- ném právu. Na poli kulturním jako venku v přírodě, okrsek, který nikdo nehájí, platí za svobodný, kde smí se pustiti na lov za kořistí, komu napadne. Intelligentní národní celek hájí obvod své působnosti, opatřuje svou hranici celní stráží, zabezpečuje se předpisy dovozu a celními pokutami, zákony proti podloudnictvu, proti cizímu vykořisťování v jakémkoli rouše vystupu- jícím. Národní celek, nesehopný takového obká- jení svého kulturního obvodu, právem platí z divočinu, kde každému kdo přijde, je svobodno dle svého způsobu si zapytlačit. Nemáme komu co vyčitati. Naše obezřelá »rozvážnost« nás udržuje v tomto rajském stavu přirodní upřímnosti. Skládáme krejear ke krej- caru na vydržování českých škol na hranici ja- zykové a nemálo si zakládáme na své obětavosti, ale při tom »rozvážně«, nepozorujeme, jak se české území potichu a dobrovolně samo chystá za kořist nenáhlé sousední žravosti. Neslyšeli jste jednou něco o nějaké prý — Národní radě, jistém orgánu tělesa, hlavěči ruce, která prý chce, která prý má či která by mohla, anebo, která by měla, kdyby — bylaa kdyby chtéla . ..