ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fd1be340-70bf-11dc-9fbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 109, place 74, work 4, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
12. července 1903. Císlo 188
4 article
ference tato konala se v německém kasině v Praze a této konierence v německém kasině zúčastníl se také redaktor realistického časopisu dr. Jan Herben. Byl viděn a poznán, když spo- lečně s říšsko-německými pány do „německéh domu“ Na příkopě dne 8. července o polednách vstupoval! Pochybujeme, že dotýčný realistický žurna- lista a vůdce realistického tábora ve věcech náboženských po professoru Masarykovi nejfana- tičtější, bude míti tolik odvahy, kolik je jí zapo- třebí ku popření fakta, také pro tento případ. Nechť však počínati si bude jakkoli, nechať na- lezne i dosti cynismu, aby se přiznal k télo své schůzce s pruskými emissaři z berlínského bundu se známou realistickou ne-ostýchavostí, udá- lost této Herbenovy sehůzky s Pru- šáky v německém kasině jest ne- zvratna a dokázatelna, i nemůže se minouti s příslušným dojmem ani u těch, kteři po dosavadním chování realistů a zvláště po po- sledním jich projednávání Husovy olázky v tisku realistickém a především v orgáně Herbenově mohli očekávati jenom to, co se stalo . ..
doktor Herben Masaryk Herbenův Husův Praha Pr
5 article
O tomto směrování renlistů stačí uvěsti třeb jenom polemiku realistického denníku proti slav- nostní řeči dra. Ed. Grégra, kterýž v duchu ryzí svobodomyslnosti, ponechávaje soukromému svědomi každého jednotlivce věe tomuto svě domí nejnáležitější, to jest jeho náboženské pře- svědčení, prohlásil ideály a zájmy národnostní a sociální za panující dnes duchu lidstva. Resli- stický mluvčí ve svém listě živě si zaprote- stova! proti tomuto názoru dra. Grégra, se stanoviska svobodomyslného jedině přípustnému a vytki své náboženské stanovisko, z něhož nazírá na husitismus jako na „moderní náboženskou formu českou“, aneb předstírá, že nazírá. Naivnímu zelotismu prof. Masaryka bylo by ještě možno připustiti, že v přesvědčenío svém domněle nábožensko-mravním názoru pů- jde k jeho uskutečněni německým kasi- nem do Berlina přes trosky národ- nihobytu českého; jestiť s dostatek znám jeho axiom o mravních dokonalostech „nad pojem národnosti a její zachováni — vyvýšených.“ Ale pozorujeme-li tvář- nest dra. Jana Horbona z boku, aneb do plně tváře, nemůžeme v ní najíti rysů, nasvědčujících.
Grégr profesor Masaryk Horbon Berlín
6 article
že je nám co činiti s nábožensko-mravním nadšeneem. Jeho fanatismus prýští z jiných zdrojů, o nichž nemůžeme se dotud vysloviti. dokud nám nebude možno doložiti naši do- mněnku tak bezpečně jako sehůzku jeho s pru- skými pastory v německém kasině dne 8. t. m. Z jeho deseti- a několikaletí „proti proudu“ zna- mená den ten patrně nejodvážnější přemet reali- stického lososa přes nejpovážlivější jez... Tolik je však jisto, že všechny jiné možné, jenom ne náboženské pohnutky byly pružinou tohoto skutku! Jaký byl průběh realisticko-evangelické kon- ference s vyslanci pruských evangelických bundů a pokud zdejším ochotníkům všeněmeckého hnutí bylo vyslechnouti příkré projevy zklamání pruských apoštolů, vyznívající z uvedeného již citátu »Berliner N. Nachrichlen«, pověděti neumíme. Jisto jest, že se bez takových výtek neobešlo, neboť možno za to míti, že by oba porýnští zástupci bundu, farář Kossuth z Ellernu a farář Fischeisen z Niederwörresbachu, nebyli vážili jenom proto dalekou cestu, aby uslyšeli v kasině z venčí »Kde domov můj« a »Hej Slované!« z českých zástupů. Mýlil by se však každý, kdo by se domníval, že hořké a zlostné zklamání pruských pastorů rozřízlo ubrus mezi českorealistickými a německoevangelickými sou- stolovníky v německém kasině. Naop akl V posledních týdnech konaly se mezi če- skými a německými evangelickými duchovníky časté schůzky a v nejbližších dnech a to již snad zejíra dne 13. července bude se konati na podnět několika evangelických duchovních důvěrná českoněmecká schůze v Litoměřicích, v níž pokračováno bude o předmětech v kasině načatých.
Kossuth Fischeisen Slovan Naop Litoměřice Berliner N . Nachrichlen
7 article
Že útraty těchto piklů z aplatit má český národ, to je jisto. K tomu volena ovšem cesta nejzpozdilejší a nejpošeti- lejší, i možno již napřed uhodnouti, jak do- padnou svody prušácké a jak by dopadly v jádře národa, jehož slupkou realistická skvrnka ovšem není. Že najdou a také již v táboře realistickém našlí jednotlivce jim přístupné, je dokázáno. Že se neptali »říšskoněmečtí hosté« »reformační slavnosti pražské« německých židů a šmok z kasina na skutečné smýšlení českého lidu, jest ovšem zjevno. Heslo berlínského evange- liekého bundu zní: »Evangelisch bis zum Sterben, deutsch bis in den Tod! (»Evange licky až k umírání, německy po samu smrtl«) Jenom v táboře realistickém bydlí adresáti, na jichž adresu možno se s tímto heslem obrátitil My jsme nepropustili katolickým biskupňm trhání českého království podle diécesí, nepro- pustíme ani evangelickým agitátorům zločin mnohem horší, a to tím méně, že někteří z nich mluví česky a mají česká jména i jsou strážei evangelického stádce české národnosti! Zůstavu- jeme českým evangelíkům vlasten cům, aby se s těmito duchovními rádci a ote svými vypořádali, jak jim káže české jeji ch srdce, kteréž nemůže vyhledávati Sionu pod protektorátem — krále pruského ! 1i
Sion in den Tod
8 article
Aby slavnost základního kamene Husova byla úplně očišlěna, jest nutna ještě jedna zmínka. Týká se účastenství francouz- ského pastora p. Bourriera, který mluvil také o slavnostním večeru na Žofíně za veliké po- chvaly shromáždění. Kdybychom byli měl tušení, že p. Bourrier jest — vyslancem ně- meckého evangelického bundu k Husovým slavnostem, nebylo by se mu zajisté dostalo toho nadšeného přijeti na radnici i jinde vzdor naší nelíčené lásce k národu francouzskému. Pan Bourrier nebyl jeho zástupcem, nebo podle našich spolehlivých infor- mací byla mu cesta do Prahy i jeho zdejší pobyt placen z prostředků německého evangelického bundu, kterýž — a to nikoli hloupě — použil nadšené náklonnosti české pro Franeouze k tomu, aby při- pevnil na svou udici tuto francouzskou vnadu ... Ale naši realisté — ti se »přimkli«a pánové prof. Masaryk a dr. Jan Herben mohou dnes říci, že svědomitě vyplnili ironicky hněvné poslání, jehož se jim od zesnulého dra. Julia Grégra ve spravedlivém rozhorlení před léty dostalo . ..
Husův Bourrier profesor Masaryk doktor Herben Grégr Žofín Praha
9 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. července. (K situ a ei.) Lvovský »Przeglad«. věnovalí obštrnou úvahu hrněnské schůzi strany německo-nacionální, v níž, jak známo, posl. Beurle poukazoval na možnost bližšího přilnutí Rakouska k říši německé pro připad, kdyby následkem událostí v Uhrách došl na osobní unii Rakouska s Uhrami. »Przegl.« vidí v tom důkaz, že nastala mobilisace ně meckých sil v celém státě a dr. Derschatta že se stal německým helmanem. »O svalodnšním programu — praví dále lvovský list — poku se týkal Haliče, není už ani řeči, poněvadž v právně politický svazek s říší německou mají vejíti všechny země rakouské, tedy také Halič . . Ale to jest zatím vedlejší — dodává líst. — Důležito pro tu ckvili jest, že dr. Körber ví. čeho se může od německého sjednocení nadít při novém vyjednávání o smír česko-německý .
Derschatt doktor Körber Praha Rakousko Uhry Halič
10 article
Musí přece uznatí, že na poli národnostním maj všichni právo býti stejně neústupnými. A jestliže Němei sami uznávají, že Morava se počešťuje neobyčejně rychle, bylo by marno, brániti této přeměně prostředky, škodlivými státu i ústavě.« Není pochybnosti, že při přištím vyjedná- vání, na něž prý dojde někdy koncem srpna, Morava bude hlavním bodem a že bude povin- ností dra. Körbra, aby přiměl své Němce k ústup- kům právě v této zemi. Že bez ukojení českých požadavků, týkajíeích se zvláště Moravy, ra- kouská krise nemůže býti pokládána za rozře- šenou, tvrdí i »Budap. Tagbl.«. Vraceje se ke vlastnoručnímu listu panovníkovu, praví totiž »Dr. Körber, jako přítel pravdy, užije zajisté nejbližší přiležitosti, aby prohlásil veřejně, že nikdy neměl v úmyslu vměšovati se do vnitřníe věcí uherských a že demissi nepodal pro udá- losti uherské, nýbrž jedině pro chován Čechů, kteří se vrátili opět k obstrukci. A s Čeehy se dr. Körber musí spra- viti, nechee-li býti na podzimo sám odbyt. Dokud Čechové zůstanou v nesmíři- telné opposici proti vládě Körbrově a dokuc jejich opposici budou podporovati Poláci, Vlaši ba i část Němců, nemůže býti řeči o uklízen ministerské krise v Rakouskus. V Praze, dne 11. července. (Situ a c v Uhrách.) Vzhledem k listu, jímž poslane Barabáš a jeho stoupenci svolávají na úterý schůzi v níž se má státi usnesení, má-li se pokračovati v obstrukci proti vládě hr. Khuena přes známou úmluvu s Košutem, svolává František. Košut ji na pondělí konferenci strany neodvislosti, v ní se má vzíti v úvahu, mohou-li býti pokládáni z členy strany poslanci, kteří, ač z klubu nevy- stoupili, jednají přímo proti usnesení klubovnímu Schůze tato svolána teprve na ponděli proto, že i František Košut chce vyčkali, jaký výsledek bude nedělní voličské schůze ve Velkém Varadině.
Němec doktor Körber Čecho Polák Vlach Sita Barabáš Košut František Morava Praha Uhry
11 article
Frakce Ugronova trvá ve svém rozhodnutí, že vláda Khuenova má býti potírána všemi pro- středky. Proto se usnesla na tom, aby sněmovní sehůze se mařily dlouhými řečmi ještě před pře- chodem k jednacímu pořadu. Ugronovci se na- dějí, že dissidenti z klubu Košutova sloučí se s ugronovci v jeden klub a že pak snáze bude možno prováděti technickou obstrukci. Nemilé zprávy dostalo se straně neadvislo- sti od ministra honvádů Kolossvára. Ministe loliž sdělil, že požadavek, aby všichni uherští důstoj- níci byli vřazeni do uherských pluků, narazil na odpor u samých uherských důstojníků, sloužícíeh nyní upluků rakouských. Košutovei pochyboval o pravdě slov ministrových; vídeňský »Zeit« se však dovídá z kruhů vojenských, že četní uheršt důstojníci, nacházející se nyní v rakouských po- sádkách, když zvěděli, že mají býti přesazeni do Uher, zažádali o rakouské stáitn občanství, aby se nemusili vraceti domu. Takových případů zjištěno prý už na šedesát a množí se stále. Ze Záhřeha, 9. července. (Srbové Chorvalé.) Nejtvrdším oříškem ve sporu srbsko-chorvatském jest Bosna a Hercegovina, na něž si činí nároky obě národnosti, aniž by chtěla jedna povoliti druhé. Za nynější snahyo smír srbsko chorvatský časopisy, pojednávající o smíru, vyhýbaly se dosud z opatrnosti Bosně.
Ugronův Košutův Kolossvár Srba Chorvalý Uhry Záhřeh Bosna a Hercegovina Boseň Khuenov
12 article
Rěcký »Novi List« dolýká se i této choulostivé otázky. »Srhové a Chorvatě — praví — maji tolik společných zájmů, že by se musili snažiti o svornou jich obranu v zájmu zabezpeče ní. svě existence, i kdyby je nepojily svazky krve a jazyka. Základem srhské i chorvatské my- šlenky jest zásada národní. Státní právo jest jen prostředek, jenž má sloužiti k dosažení národních cilů. Národní zájmy vyžadují, abyv království chorvatském Srbové i Chorvaté se svorně domáhali rozšiření autonomie a samo- statnosti. V Dalmacii musejí se oba bratršl národové domáhati sloučení s královstvím chor- vatským. V Bosně nesmí býti mez Srby a Chorvaty boje národiního. nýbrž má se obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny ponechati, aby se dle své vůle samo přihlásilo k té či oné národnosti. Na takovém podkladě snadno by se nalezla formule pro sjednocent obou národů.« Ze Záhřeba, 9. července. (Hr. T. Peja- čevič) jest osmý chorvatský bán od vyrovnánt r. 1868. Prvý byl bar. Levin Rauch od pro- since 1868 do ledna 1871; druhým Koloman Bedekovič do února 1872, třetím Ant. Vaka no- vič, jenž byl správcem bánského úřadu do záři 1873, čívrtým Ivan Mažuranič do února 1880, pátým hr. Ladislav Pejačevič do září 1883, šestým vládní komisař bar. Herm. Ramberg do prosince 1893 a sedmým Khuen- Hederváry od prosince 1883 do 27. června 1903.
Chorvata Srba Chorvat T Pejo Levin Rauch Bedekovič Antonín Vak Mažuranič Pejačevič Khuen Novi Dalmacie Boseň Bosna a Hercegovina Záhřeb Hradec
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 11. července. Z kosovského a bitolského vilajetu. Dop. »N. L.« Arnauté zajali sedm Srbů ze vsi Kunova, jménem Petar Isajlovič, Badijan Popovič, Anto- nije Jestrevič, Maxim Serafimovič, Teofil Sekulo- vič, Blažo Ivanovič a Onosim Sofrevič. Zajate zavřeli do jeskyně nade vsí Sibnicí. Turecke vojsko Arnauty obkličilo. Několik dní tomu, do Skoplje přibyli dva švédští důstojníci, podplukovník Karel Inikaa major Viktor Isila. Cařihradské vláda najalaje pro skopijskou žandarmerii. V Skoplji obleklí tureckou uniformu a každý povýšen o stupeň. Na obyvatelstvo, zvláště turecké, příchod jejich učinil nemilý dojem. Nerozumějíť ani turecky ani slovansky, vůbec žádnému balkánskému jazyku. Co tu budou platni, jak se budou s lidm dorozumivati? V bilolském vilajetu událo se opět několi srážek mezi tureckým vojskem a komity. Tak u vsi Želeva v okoli Leriny, kde padlo 8 ko- mitů. U Neratova, také v okoli Leriny, zahynulo 5 komitů. Kamitové bojují také proti grekoma nům, kteří dělají Turkům vyzvědače. Dosun zastřelili 12 řeckých popů 10 sediáků a učitelů. U Strebrena v okoli lerinském vojsko na razilo na četu 25 komítů. Ve dvouhodinném boji padl vůdce čety a 10 druhů. Ve vsi Kolomlatech, na jihozápad od Le- riny, poblíž Kosturu, turecké úřady zavřely 25 butharských sedláků pro podezření, že ukrýval komity. Na kraji města Bitolie i v okoli objevují se časté požáry. Úřady mysil, že zakládají je komiti. Pověsť, že v okolí Prespanského jezera četovala bulharská učitelka Kostadina Nastova a junácky padla v boji s Turky, nezakláda s na pravdě a padá na vrub romantické fantasii Mezi komity není žádné ženské hlavy, tedy an ne učítelky Kosladiny Nastovy.
Dop Arnautý Srba Kunův Petar Isajlovič Badijan Popovič Sekula Blaža Onosi Sofrevič Zajate Inikaa Isil Želev Turek Kostur Kostadin Nastův Praha Anta Neratov Lerina
14 article
Nespokojenost myslí zachvacuje také mol medánské obyvatelstvo a tak jsou nespokojen všickni: křesťané, že jim dány reformy nedo- statečné, mohamedáni, že dáno křesťanům přili mnoho. V samém Skopiji, kde sedí Hilmi paša jsou moslemové velmi rozhořčeni, že mnoz komiti byli puštěni na svobodu, což prý zna- mená, že jim dán od turecké vlády pokym, aby se znova odebrali do hor a pokračovali v po vstání. Hněv moslemů stupňuje se nálezem po vstaleckých pušek v tureckých hirobech. Podle jejich víry hroby nesmějí se nikdy otvírati, aby v nich věřícl nerušeně mohli čekati posledního soudu. Tohoto předpisu, od moslemů všude úzkostlivě šetřeného, komiti užilí a z tureckých hrobů nadělali si tajných skrýší, spoléhajíce, že Turkům nikdy ani ne apadne hroby, na pohle neporušené, rozkopati a pátrati v nich po pu- škách povstaleů. Ani že některé tyto úkryty byly objeveny, není s to moslemy přiměti, aby hroby rozkopávali a po zbraních v nich pátrali. Za to však bedlivě liřbitovy své střehou. Na hranicích okresu veleského a prile ského objevila se četa komitů 40—50 mužů silná, vedená Petrem Gerasimovem. V bitol- ském vilajetě ve vsi Mešejšti zdržovala se čel 40 m. Proti ní vytáhly dvě setniny vojska. Ko- mili se v čas o tom dověděli a ves opustili Vojsko na ves napadlo, domnívajíc se, že jsou tam komiti. Při tom zahynuli: pop a pět se dláků; žena s ditětem byla raněna. Srážka mezi komity a vojskem udála s také u vsi Bystré v kraji debarském. Osm ko- mitů tam zhynulo.
Hilmi Turek Petro Gerasimov ko Skopiji
15 article
Arnaut Damjan z Kičinice se svým druhem Džaferem a pěti Turky ukradli z Kunova, gosti- varského kraje, sedm dělí, zavlekli je do lesa a žádali za ně od rodičů 63 tur. liber (1300 franků.) Rodiče hlavy dětí vyplatili a dostali je neporušené nazpět. Ve vsi Myslečevu Turci přepadli dům ně jakého Petra, pátrajíce po komitech. Zabili př tom téhož Petra, jeho ženu a bratra, i popa který se k tomu nahodil. V okoli Djevdjelije vzteklý Turek ubil kř sťana, pokojně pracujícího na poli, volaje že našel komitu. Tím způsobem jsou všichn křesťané od moslemů ohroženi, Trestajíli úřady křesťany, že si sami zjed návají právo, tím přísněji musí trostati, činí-li totéž moslemové jakožto strana silnější, mající za sebou ochranu vlády i vojska. Jinak pokoje Dojčin. nebude. Pruská a ruská polilika jazyková. »Christliche Welt«, orgán evangeliků v Ně mecku, píše o této otázce: Evangelíci v Ruském Polsku mají jako katolíci na výběr, aby se ve školách vzdělá vali buď v jazyku polském, nebo německém Jazyku polskému se tam vyučuje povinně, avšal s mnohými omezeními. Soukromému vyučován nekladou se v Ruském Polsku žádné meze. O poměrech v německých koloniích jiho ruských píše týž list: Školy národní, dříve církevní, v kolonifel mají svůj stálý program, podle něhož na 30 ho din týdenního učení 20 hodin jest věnováno »hlavním předmětům« a 10 hodin náboženstv a jazyku materskému. Ve školách luteránskýeh vyučuje se tu náboženství všude po německu ještě nikdy nebylo proti tomu protestováno ze žádné strany.
Arnaut Damjan Kičinice Petro Kunov Polsko Myslečevo Turec Christliche Welt
16 article
Méně příznivé jsou poměry v guberni kovenské, grodenské, vilenské atd., zvláště pro katolíky, ale protestantští pastoři i tam mohou si prvý rok pomahati jazykem německým. V Petro- hradě a Moskvě evangelické děti učí se ve škole náboženství výhradně německy. »Christliche Welt« zavírá svůj článek slovy Jak vidno, praktika vyučovacího jazyka v řiš ruské není jednotná, nemůže se mluvit o »hu mannosti« ruské vlády k neruským jazykům ale v některých guberniích jsou na ně brány dalekosáhlé ohledy. »Köln. Volkszeitung« (orgán katoliků) k tomu podotýká: Ukazuje se, že jazyková praxe v Rusku je neskonale mírnější, než v Prusku Jak často se německé noviny rouhají Rusku jako »zemi knutu«, »eldorádu autokracie a ab solutismu«, avšak mají mésti před svým pra- hem. V Polsku pod žezlem ruským udíli se polským dětem vyučování v jazyku materském, jenž je tam dokonce povinným, a dále polský jazyk není zapovězen ve vyučování soukromém. V té příčině je Německo daleko, daleko za Ruskem, tím dále, že o »polském nebezpečí- právo mluviti má pouze Rusko, kde žije 12 mil. Poláků.
Köln Polák Petra Moskva Rusko Polsko Německo Christliche Welt
17 article
Z asijského východu. Odporujíeí si zprávy, jež docházejí o sílu aci ve východní Asii, rojí se stále jako houby po dešti. Včera telegrafováno z Pekina, že po věsti, jakoby zástupcové cizích států měli obavy ve příčině vlastní bezpečnosti, jsou bezpod statny a rovněž že není možno mluviti o na pjatém poměru mezi Ruskem. a Japonskem přes Kolin n. R. zároveh oznamováno, že po stup stavby japonských pancéřových lodí opě se uvolnil, poněvadž rozpor mezi Ruskem Japonskem poněkud se zmírnil. Dnes došla opačná zvěsť. Přináší ji » Mor ning Post« z Washingtonu. »Vláda Spojenýel statů severonmerických — praví se v ní — čile vyjednává se svými zástupci v Pekině o otázee obrany tamějšího amerického vyslancetví. Kdežtn dřívějším zprávám o hrozícím nebezpečí nového, cizincům nepřátelského povslání přikládala s ve státním departementu malá víra, všímá s nyní vláda možnosti obnovy nepokojů bedlivěji a pozornějí. Nahlíží se, že žádaná bezpečnostní opatření jsou nutna.« Není pochyby, že zúčastněné státy jsou n Rusko ve východní Asii žárlivy, ale také celkem bezmocny. Japonsko, se všech stran proti němu štvané, však se sotva odhodlá, aby se s ním utkalo v boji a proto všechny sebe poplašnějše zprávy o Čině a Mandžursku, Ruskto z klidu jeho postupu nevyruší. Nový volební řád v Bavorsku. Bavorský zemský sněm zabývati se bude v příštím zasedání volební novelou, kterou za- vede se — dle sdělení »Frankfurter Zlg.« — v Bavorsku tajné, přímé a všeobecné volebn právo, ale nabytí volebního práva na základ stáří poněkud se prodlouží. Novelou změní prý se také rozsah volebních okresů a poruší se do savadní zásada, že v každém volebním okresu volil se jen jeden poslanec. Přiště není. prý vy- loučeno, že zřídí se některé volební okresy větš a že se v nich. budou voliti poslanci dra.
Asie Rusko Japonsko Washington Bavorsko Morava ning Post Frankfurter Zlgie
18 article
Perseknce Poláků v Prusku. Pruský úřad v Opolí vyzval krajské školní inspektory, aby učitelstvu připamatovali minister ské nařízení, kterým zakazuje se jim členství ve spolcích polských. Zároveň má se učitelům dů razně podotknouti, že učítelům jest naprosto za kázáno členství ve spoleích, nechiť mají jaký kol název, zejmena také v lidových ústavech peněž- ních a že veškery styky s témito mají nepro- dleně přerušiti. Německé lísty denuneují, že Poláci vyvinuj také v Berlíně horečnou činnost a že odvažuj se do něho svolati sjezd polských katolickýei dělníků, který bude prý se konati na podzím V Berlíně zřídily prý se dva nové polské spolk a sice polských obuvníků a polský spolek jiho berlínský.
Polák Prusko Opole Berlín
19 article
Bryanovy studle. Z Nového Yorku se sděluje, že bývalý kan didát presidentství Spojených států severoameri ckých Bryan, vydá se v prosinci na čtyř nedělní cestu do Anglie, Francie a Německa, v kterých chce studovati poměry dělnictva a na- psati pak o nich knihu. Schůze presidenta Lonbeta s králem Ednardem. Návštěvou presidenta francouzské ropubliky Loubeta v Londýně a jejími důsledky za bývá se dosud všechen tisk. »Figaro« pravi »Angličané vědí, kde máme hlavní své zájmy a my vlme opět, kda jsou zájmy Angličanů a proto můžeme spolu hráti karlami otevřenými. Položením důrazu na přítomnost zahraničníh ministra francouzského Delcasséa v Lon dýně při hostině v Quidhallu vyznačena šťastně politická důležitost slavností, které znamenají zároveň konec a počátek. Slavnosti tyto zahla zují totiž vzpomínku na citlivosti ze včerejšk a razí cestu vyjednáváním zejtřejším. Nepochy hujeme, že tato vyjednávání, která dějí se n obou stranách s přáním po dorozumění, povedou k cíli« »Eclair« praví, že v Londýně staly se dů- ležité věci; Francie nejednala bez dorozumění s Ruskem a francouzsko-anglické sblížení jes předmluvou k anglicko -ruskému.
Bryanův Lonbet Ednard Figaro Angličan Nový York spojený stát Bryan Anglie Francie Německo Londýn Quidhall Rusko
20 article
Také ruské časopisy přikládají cestě Loubetově do Anglie velkou politickou důležitost. jež má cenu i pro Rusko. »Novosti« přím praví, že tato návštěva poslouží spíše zájmůn Ruska, neboť s jeho stanoviska jest velice vý- hodným, když se spolčené Francii umožní, aby neutralisovala jednostranné tahy na šachovniei které provádí anglická politika v Evropě a ze jmena na dálném východě. Šťastným výsledkem Loubetovy cesty do Londýna bylo by sblížen Francie s Anglil, které by Francii poskytlo silu. aby rusko francouzskému spolku mohla proká zati služby a posiliti tím všeobecný mír. »Novoje Vremja« spatřuje v londýnske návštěvě Loubetově příznivý vliv na vývoj me- zinárodní politiky, ač nedoufá, že by se mez Francif a Anglií vyvinulo těsné sblížení, Krise v Řecku. Z Alhen se sděluje, že Ralliov ise podařilo sestaviti nový kabinet, jehož seznam předloží dnes králi. Jména nové vlády nejsou ještě známa, ale jisto již jest, že Ralliovo mi- nisterstvo říditi se bude ve všem po vůli De lyamisa a zejmena přistoupilo na jeho ho- spodářský a vojenský program. Král za nyněj ších obtížných poměrů v Řecku přistoupil n podmínky Ralliovy a nový ministerský před seda vylasi se dekretem o rozpuštění sněmovny jestliže tato jeho program neschválí. Ralli před loží sněmovně znovu předlohu o hrozínkovém monopolu, aby utišil rozechvění v Peloponesu, ač není pochyby, že narazí při tom na stare oblíže. Odpor eizích států proti hrozínkovému mo nopolu neochabnul a uvážíli se, že monopo tento odporuje duchu obchodních smluv, státy v něm neuleví. Jelikož pak bída mezi pěstitel hrozínek na monopol odkázaných jest příliš velká a třeba ji rychle zažehnati, očekává Ral- liův delysnistický kabinet těžký úkol, kterj sotva splní.
Loubetův Ruska Ralliův Anglie Rusko Francie Evropa dálný východ Londýn Řecko Peloponés Novoj Vremja
21 article Letošní česká města výstavní
Letošní česká města výstavní Z pardubických ústavů vyučovacích vynik státní vyšší škola reálná, pravý to pomník oběta vosti občanské z dob, kdy ještě městu bylo něst náklaď na důležitý ústav ten. Vznikla z německ hlavní školy v Pardubících, která nahrazovala za- niklé gymnasium minoritů v letech 1739—1776 a z měněna dnem 1. října 1854 ve dvoutfidní reálku, k ní roku 1858 přibyl ročník třetí. Již 28. prosince 1802 žádala obec pardubická, by směla ústav ten upnavit jako samostatnou šestitřídní reálku. Dne 1. října téh roku otevřena 1. třída vyššího oddělení a roku 1865 byla v Pardubicích úplná reálka. Vyučovacím ústavem tímto poslouženo bylo v kulturním ohledu velice vý- chodu českému a reálka tato vychovala pod výtečným řízením zvěčnělého Jljího Vratislava Jahna, jenžr. 1895 odebral se na odpočinek, řadu výtečných pracov- níků. Roku 1865 postavila obec prostrannou a na dohy ty nádhernou hudovu pro reálku dle plánů a- chitekta Františka Schmoranze z Crudimi. Zásluhy puskmístrů bývalých, zvláště V. Bubeníka, jsou těchto kullurních snahách patrny. Žáci ústavu zajisté si vzpomenou s vděkem na povznešené a ušlechtil postavy professorů pardubické reálky, kteří v plněm věku odňati byli škole a vědě. Byli to botanický spi- sevatel Josef K lika, M R. Ková ř, dr. Karel Václav Sey ďler, Ladisliv Kastner a Ant. Barborka Od roku 1881 jest reálka ústavem státním Nedávno zařízena byla v městě státní průmy- slevá škola pro odbor stavitelský a strojnický; pokra- čovaci, měsťanská a obecné školy jsou v náležilém poštu zostoupeny.
Jahn Schmoranz Josef doktor Sey Kastner Antonín Pardubice
22 article
Zajímavým zjevem areliitektonickým jest hřavní náměsti pardubické, jakož i některé ulice vnitřníh města, jež vyznačují se starobylým rázem domů s štíty, z nichž některé jsou z přechodní doby gotiky do renaissance, většinou průčelí barokových; zvláště upeutá cizince dům „s Jonášem“ s krásnými reliely a v Pernštýnské ul. „Císařský mlýn“, jehož okna zdo- bena byla pažením slohu renaissuněního ze století 16. která pocházelu asi z téže dílny, jako skvostné portály v demě Pernštýnském, z nichž jeden jest v museu království českého a druhý v museu pardubickém Z nových budov uvésti sluší radnici v české r noissanci dle pánů arehitekta Wejrycha zbudovano v letech 1893—1894, kterou zdobí allegorie Mik. Alše K. Klusačka a plastiky A. Poppa. Radnice má skvost- nou zasedací síň s malbami Klusáčkovými. O modern části města na Zeleném předměstí od brány až k dráze jest řada domů umělecky dokonalých. Histori- cko- politický význam má dům č. 112 na Zeleném předmněstí, kterýž náležel dru. J. Žákovi; v domě fon v bytě vlasteneckého advokáta dra. Žáka podepsány byly dne 10. února 1871 české fundamentálky. Před městí Zelené zdobeno jest zdařilým sousoším bratra ců Veverků, vynálezců rychadla. Pomník, rolni ctvem českým r. 1883 zbudovaný, jest dílem Josei Strachiovského. Návštěvník výstavy pardubické věnuje těmto z jimavým pamá tkám tutéž pozornost, jako rozkvellé- mu, liespodářskému a všeobecnému průmyslu rozl ženému budovami svými při drahách státní spol nosti, při dráze pardubicko-liberecké a dráze severo západní.
Jonáš Aleš K Klusaček A Popp Klusáčkův Veverka Josei Strachiovský Histori
23 article
Mesto pekračujíci, zemědělsky i průmyslověs povznášející, obyvatelstvem vzrůstající do 18 tisícs příbytkem od r. 1890 o 4664 lidí, tot Pardubřee které letos předstupují před veškery své spolukrajany aby daly počet z hospodaření svého s hřivnami, je zim ku pěstění dány. Z nížiny labské přejeďeme po krátké cestě pře Iradec Králové českou obchodní dráhou do druhéh města výstavního Hořie, obce typu zcela jiného, oso- bitého. Na úpatí Krkonoš a na počátku žirné krajiny zlatého pásu českého slučuje v sobě město toto kra- jinné krásy horské se zemědělským pokrokema blahobytem úrodných našich nížin. Frahorské rameno krkonošské, rulový Zvíčí, vyplnající se nad krajinu okolní 671 metrů, dominuje předhoří kolem Hoříc d nížiny a vypnuliny se sklánějící. Město samo ve 313 metrech nad hladinou jest přeclíodem od Chlumu ho- řiekého, do mírné pahorkatiny v nížinu přechá zející jakoby jednou stranou opřeno o hradhy krkonošské, druhou vzhlíželo se v širý kraj, jenž v době jarní jest „zemským rájem na pohled Všechen pruh země v předhoři tomto k Ostroměř a k Jičínu jest jediným velikým sadem: není silníce. cesty, meze, hranic jednotlivých parcel polních, ab nebyly posázeny stromovím ovocným. Třešně hořické a okolní jsou světoznámy. Ke straně hradceké přes Mi- letín rovněž žirná půda, pokročilé zemědělství zaujme mysl každého, kdo s láskou a vnímavosti pohliží n píli a poctivé snahy našeho lidu Krajinu oživuje říčka Bystřice, praffeníci s na jižním svahu hory zvíčínské; tvoří četná údoli příkrými stráněmi lemovaná a teče na jih k Miletinu. rodišti K. J. Erbena, kdež se údolí mile rozestupuje U Hořic prolamuje si cestu mezi Chlumy vřešťovským a hořiekým, načež ve velikých záhybech liněji provád vody své ke Chlumei do Cidliny.
Erben Mesta Iradec Králové Krkonoše Chlum Ostroměř Jičín Bystřice Hořice Cidlina rulový Zvíčí
24 article
Město, zvláště v posledních dobách, povzneslas očividně průmyslem, obchodem, ale předem účinky výtečné odborné školy sochařsko-kamennické, spojené s kursem kroslířským a modelářským. Práce, jimiž škola ta ozdobila řadu chrámů, památných míst, bo- jišť a j. svědčí o poctivé snaze, vzbuditi opět u nás v Čechách tu lásku k umění, klerou kdysi slynula naše vlast. Nechť působí škola ta, jako kdysi umělecká škola kláštera sázavského, jejíž památky na východě českém dosud nás obdivem naplňují, nechť přiroze- ného bohatství a výtečného materiálu kolem města nahromaděného — hořického pískovce — užije k ob- nevování našich starých památek, jež tak dlouho ne- povšimnuty se v niveč Hlily. Výstava školy tě bude přední atrakcí záslužného podniku hořického.
Čechy
25 article
V městě, moderními budovami zvláště na náměst vynikajícím, vyniká uprostřed malého sadu děkan- ský kostel P. Marie z r. 1365 s kamen. klenbou kří- žovou, s náhrobky p. Václava Sádovského, pána n Horní Dobré Vodě a Jer. Bukovského z Nové Vsi. pk radnice golická, obecní dvůr s museem a divadlem, zámek, jehož část klenutí jest zbytek tehdejší tvrze Utěšenou scenerii tvoří u města se pozvědaji vrch Svato-golhardský, na jehož patě rozkládá s krásně rozložené a vkusně rozdělené výstaviště. Vý- letní místo toto se starobylým kostelíkem sv. Gotharda a se hřbitovem bývalo kdysi místem poutnickýmk léčivě vodě, která ve studánce na hoře vyvěrá. Přední ozdobou vrchu jest mohutná mohyla se sochou Jana Žižky z Trocnova na památku vítězství, jehož doby! dne 20. dubna 1423. Táhl tehdy Žižka po kraji hrade ckém lidi sobě podmaňuje. Tu sebrali se na něho páni. jindy přítel jeho Diviš. Bořek z Miletína a Čeněk z Wartemberka. Žižka táhl před nimi k Hořicům, ne- maje než dvě řady vozů. „i položil se s nimi u s Gotharda proto, aby se svými děly na vršku postavi se mohl a aby páni s koní ssedati musili. Když oni idouce do vrchu ustali, k vozům šturmujíce a on jich čekal s děly a s lidmi neustalými a prve než mu vozů dobyli, nabil se jich do vůle, a když je o vozů odbil, pustil na ně lidi čerstvé. A tu mu pán boh pomohl, že pana Čeňka i pana Arnošta s jinými v- jensky porazil i s jich lidmi a vozy a pušky jim po- bral. A sám Čeněk s pole ulekl s málem lidu svého.“ Pod mohylou Žižkovou na stráni viděti jest po- prsí dra. L.. Jandery, proslulého mathematika na filo sefii pražské, rodáka hořického,
Sádovský Jer Bukovský Svata svatý . Gothard Žižek Bořek Čeněk Hořica Gothard Arnošt Jandera Trocnov Miletín Wartemberk