ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 fd16c0f0-8d4c-11dc-abb6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 42 celkem · entity: place 75, org 42, person 40, work 16
1 masthead
Národní hospodář.
2 title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 10. ze dne 10. Iedua 1909
3 article
Petrolejový průmysl v roce 1908 (Zpráva »Pražské ůvěrní banky«.) Rok 1908 nebyl zajisté příznivým pro rakousko uherský průmysl petrolejový a následující příznaky karakterisují dostatečně toto stálým krisím podieba- jící průmyslové odvětví v minulém roce. Silný vzestup produkce nafty a náblý pokles cen surového oleje, Bezvýsledné karielové vyjednávání a boj proli Vacuom Oil Company. Klesnutí cen petroleje a všech vedlejších vý- robků. Časté přerušení dopravy na drahách a políže plavby po Labi. Produkce nafty (sur. oleje) v Haliči, jež činila v r. 1907 ca 117.597 cisteren, bude obnášeti v roee 1908 as 180.000 cisteren. Uvážíme-li, že koncem prosince 1907 bylo ulo ženo více než 63.989 cisteren surového oleje v že lezných a zemních nádržkách (vedle zásob rafinerií a spotřeba čistíren obnáší nyní asi 130.000 cisteren dá se tím vysvětliti náhlý pokles cen.
Halič ůvěrní banka Vacuom Oil Company
4 article
Nicméně mohlo by toto bohatství na surový olej působiti za jiných okolností blahodárně, kdyby pro- ducenti, rafinéři a rourovodní společnosti (Pipelines) byli organisování a zemská správa včasně učinil vhodná opatření. Celá produkce nafty obnáší toliko 49% světové produkce a samo Německo potřebuje ročně 100.00 cisteren petroleje. Nastavšími poměry však, zvláště však nedo statkem reservoirů, byla cena stlačena a pohybovaln se časem mezi K —.89 až K 1.20 za 1 q, jež přiro zeně není v žádném poměru oproti výlohám, spoje ným s vrláním. Ale ani pro čistírny nebyl laciný surový ole žádným dobrodiním, neboť ceny rafinovaného petro leje vzhledem k tomu neustále klesaly. V lednu 1908 byla vagonová cena za standar K 27 — parita Bohumín, v únoru K 25.50 až 27.— v březnu K 24.50 až 25.50, dubnu K 24.—, v květnu K 24.— až 50.—, v červnu, červenci a srpnu K.24 — v záři K 24.50 až 25.50, v říjnu K 25.50 až 26.— v listopadu K 24.50 až 25.50, v prosinci K 24.40 a 25.50.
Německo Bohumín
5 article
Též ceny benzinu, mazavých olejů a parafinu deznaly značného snížení následkem větší nabídky těchto výrobků. Porady ohledně kartelu, při nichž jednalo se o přidělování surového oleje a o zřízení ústřední prodejny, byly bezvýsledně. Rafinerie sjednotily se čáslečně jedině pokudse týče boje proti rozšíření systému kotlových sil- ničních vozů v Rakousko Uhersku, zaváděným Vacuum Oi Company. Důležitost podbízení Vacuum Ol Com pany se nyní ještě podceňuje. Poukazování, že tato sesterská společnost firmy Standard Oil Co, může krýti jen asi 5 proc. celé spotřeby, není dostatečnou obraneu proti společnosti, mající 20 mil. K kapitálu a opírající se o světoznámou Standard Oil Company. jež má v úmyslu zvýšiti svůj kapitál na 600 mil. dol Rafinerie dále ulrpěly velkých škod často vy- skytujícími se překážkami dopravními na tratích se- verní dráhy císaře Ferdinanda a mimo to stíženou dopravou po Labi. Tato zla spojená s nedoslatkem vagonů značně obmezila racionální využitkování to várních zařízení. V roce 1908 jsou však přec zaznamenání hodné světlejší body, kteréž se pro budoucnost mohou uplatniti jen jako slabá útěcha, a ty jsou Stovpající vývoz petroleje a parafinu. Heisování roserveirů pro plažaní suroviny organisare zemského svazu producentů. Zavádění topení surovinou na haličskýel dráhách. Nastávající úprava tarifo. Úprava provozování vrtání horními úřady. Mezitím co ještě v roce 1897 celý export petro- leje z Ral. Uherska nepřesahoval 1309 cisteren, oh nášel vývoz v roce 1907 již 24.044 cisteren a v roce 1903 dosáhne jistě značně vyšší cifry. Již v prvním (slabším) pělletí roku 1908 zaznamenává se vývoz na 9590 cisteren. Avšak také vývoz parafinu a pa- rafinových šupin značně stoupl.
Ferdinand Rakousko Uhersko Vacuum Ola Como Uhersko Vacuum oi Company standard Oil Company Oil Company
6 article
Ustaven Zemského svazu producent nalty stalo se 23. kvělna 1908; od té doby vyna spažuje se organisace tato naftovou krisi překonati Dosáhla také konečně již toho, že ministerstvo že- leznic uzavřelo dne 29. července 1908 smlouvu ohledně odběru 106 500 cisteren suroviny od. 1. listo padu 1909 do konce roku 1914. Požadovanou zá- ruční listinu výstavila po patřičném zajištění Pražská úvěrní banka a Haličská zemská banka. V září 1908 konala se v ministerstvu železnie anketa v záležitosti úpravy tarifů, ježto české rafineria a rafinerie v Mor. Šumperku jsou oproti haličským, slezským a uherským čistírnám v značné nevýhodě. Ministerstvo železnic zrušilo sic dnem 31. prosince 1908 dosavadní, tarií, pro petrolej nový taní však, jenž nemá již více obsahovati trva- jící anomalie a jehož zůčastněné kruby v Čechách s houževnatosti se dovolávají, nebyl dosud vydán. Samy horní úřady vynasnažují se neudržitelné poměry ve vrtání odstraniti a v ministerstvu veřej- ných prael v polovici prosince t. r. konala se již anketa naftářská. Doufejmež ledy, že v r 1909 nastanou pro surovářskou a petrolujářskou industrii lepší časy. Průmysl, který státu odvádí jen na spotřební dani přes 20 mil. K a jenž svým exportem zasahuje význačně do obchodní bilance říše, zasluhuje zá- jisté také podpory vlády. Že pro hatičské producenly suroviny až doposud zcela málo bylo vykonáno, každý národohospodář přizná.
Sam Morava Šumperk Čechy úvěrní banka
7 article
Z vídeňské bursy. z Vidně, 9. ledna. (Pávodní zpráva »Národních Listů«.) Píše se nám z Vídně: Politika poháněla tenio týden kolo kontrminy. Známá řeč Milovanovičova aji způsobená akce rakouské vlády uvedla opět ve vše- obecnou pamět, jak vážnou je nynější politická si- tuace. Nejbujnější fantasie se opět vzbudila, bylo viděti již při práci spolck 4 velmocí proti Rakousko- Uhersku a Německu. Ale právě existence konirminy způsobila, že pokles kursů nešel ruku v ruce s tímte znepokojením a v den, kdy Milovanovič učinil ve vší fermě omluvné prohlášení, slály kursy opět t éměi na úrovni týdne přodchozího. Akcie slátní dráhy, o nichž se smýšlí zvlášt příznivě, znamenají dokonce o něco výše, ježto se očekává včasné vyřízení sestálňovací předlohy v parlamentě. Trvale chabé jsou jen turecké akcie tabákové a turecké losy, první, protože se vzhledem k vělší toleranci nynější vlády vůči pod- loudniclví čeká zmenšení dividendy, losy pak, pro- tože následkem boykolu jsou turecké příjmy z cei menší a poněvadž se mluvilo o tom, že náhradou z annexi Bosny má býti připuštěno k tržbě v Rakou- sko-Ubarsku za 150 mil. Ir. nových tureckých losů.
Milovanovičův Milovanovič Ir Vídeň Rakousko Uhersko Německo Raka Ubarsko
8 article
Trh hodnot ukládacích je ještě vždy vel- mi slabý přes uvolenění peněz. Zvláště se zdhržuje kapitál uklá dání v rentách uherských, ježlo stra- na neodvislosti nevzdala se stále ještě — arci bez- výsledného — boje proti jednotě bankovní Tak vidí se finanění ministr uherský nucena hraditi svou polřebu peněžní emisí 200 mil. K 41/4 nich pokl. poukázek, jež již asi v nejbližších dnech octnou se na trhu. Rakouský ministr finanční nemá sice zapotřebí takové oběti, avšak ani on nemůže pomýšleti nyní na větší emisi státní renty a vypo- máhá si zatím tím, že asi za 47 mil. K 4%ních pri- oril, jež se při sestálnění nalézaly ještě v portefeuillu severní dráhy a jež znamonají asi o 29% výše než rakouské renty, dává ku prodeji do komise své ban- kovní skupině. Ze se rakouský kapitál neůčaslní tenlokráte na nové 414 ní ruské půjěce, jež má býli 22. ledna k. r. v Paříži vyložena k subskripel, je za téchlo okol- enaědělství
Paříž
9 article
noslí samozřejmé. Na vldeňské burse jeví se o tulo půjčku zájem jen pro její význam jakožlo příznaku míru. Někteří jdou i tak daleko, že tvrdí, že Rusko nyní, jen aby za trochu slušný kurs docílilo půjčky. vykonává zmírňující vliv na Srbsko, že však, jak- mile půjčku obdrží, zaujme poslavení válečné. Tente pessimistický názor je však již proto úplně bez- důvodný, poněvadž přece největší část půjčky (800 mil. Ir.) slouží ke konversi splatných pokladních poukázek a zbytek nominálních 550 mil. Ir. je příli nepatrný, aby i jen právní dluhy poslední války mohly býti vyrevnány. Rusko bude se musiti uchá- zeti v Paříži ještě o mnohem větší sumy, a nemá tedy důvodu klamati věřilele předstíranou láskou k míru. Důležitější kursové variace v minulém týdne seznati lze z tohoto sestavení Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy Rak. kreditky Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . .. Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spoi Rakouská továrna na zbroj Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . .. Říšské marky . . . . ..
Ir Rusko Srbsko Paříž živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica
10 article
9. ledna 2. ledna 94.20 9435 114.65 114. 65 109.45 109.55 90.95 91.05 174.50 174.75 618.25 690.— 420.25 421.60 716.— 718.— 502.75 504.25 1025.— 1027.50 242.— 669.25 671.— 102 25 100 75 440.— 441. 50 1042.— 1044.— 89 1.— 609.— 608.— 629.— 629 20 515. — 515. 75 2374.— 2392.— 693.— 663 50 424 — 431.— 239 80 239.77 117.2i 117.12.
12 article Okresní záložny hospodářské v Čechách.
Okresní záložny hospodářské v Čechách. Statislieká kancelář Zemské banky královstv českého podává přehledně seslavení o výsledcích zá- služné činnosti těchto, zemědělskému úvěru slouží cích ústavů. Vyjímáme z něho následující data V Čechách působí té doby 166 okresních záložer hospodářských a sice 124 v okresích českých a 49 v okresích německých. Úeastníků měly v roce 1907 záložny české 181.542, záložny německé 44.804. Vklady úsporné přijímalo v roce tom 113 záložen se správou českou a 21 záložen s německým jazy kem úřadním. Záložny české vykazovaly v r. 1907 oproti r. 190e kornn + 22.556 + 230.790 128.70 — 198.365 + 12,246,234 232.721 557.384 49. 858
Úeastník Čechy
14 article
kmenově jmění . 13,788.937 3,918.847 reservní fondy. 707.465 pensijní londy . . ostatní fondy . . 222.335 vklady úsporné . 130.502. 997 výpůjčky . . . 888 836 ostatní pasiva . . 2,468.546 s50. 150 zisk . celkem pasiva. . 153,408 216 hotovost . . . . 2,139.668 vklady u ústavů j. 17,916. cenné papíry . . 7,461.581 Zápůjčky v ůvěru osobním . 52,235 520 hypoleční . . . 63,274 17 uhrazené . . . 3,511 297 nemovitosti . . 2,803.302 dlužné úroky . . 1,444.581 2.621.788 ostalní aktiva celkem aktiva 153.408.216 Záložny německé vykazují: kmenové jmění . 3,239.912 787.038 reservní fondy. 17.515 pensijní fondy . 19.448 ostatní fondy . . vklady úsporné . 11,326.417 výpůjčky . . . 174.05 137.275 ostatní pasiva 155.429 zisk celkem pasíva 15,837.094 197.636 hotovost . . vklady u j. ústavů 1,712.87 cenné papíry . . 1,014.150 Zápůjčky 287.557 v úvěra osobním 4,870. 754 + 130.756 bypoteční . . . 6.888.468 uhrazené . . . 460 460 — 18.08 nemovitosti . . . 422.220 dlužné úroky . . 129. 497 19. 785 oslatní aktiva 141 044 celkem aktiva 15,837.094 Okresní záložny hospodážské, nevyhledávajíce zisku, spokojují se nepatrným rozpjetím mezi úro- kem z vkladů nahrazovaným a mezi úrokovou mírou ze zápůjčak k úhradě správních výloh a dotacím re- servních fondů. Kruhy zemědělské nalézají v těchto svých ústavech tudiž jevný pramen úvěru. Jest na nich, aby je ve svých potřebách, zejména úvěr osobního, vždy vyhledávaly.
movitost okresní záložna hospodážský
15 article Doprava hnědouhelná v roce 1908 (Pav. zpráva »Nár Listne.)
Doprava hnědouhelná v roce 1908 (Pav. zpráva »Nár Listne.) V druhé polovici prosince obnášela doprav hnědouhelná 48 195 vgonů proti 61.318 vagonům v roce 1907. V prosinci tudíž celková doprava do- stoupila 107.375 vagonů proti 122.257 vag. v prosine 1907 a 113.353 vagonům v prosinci 1906. Celkový pohyb dopravy hnědouhelné v severo- západních Čechách v posledním roce v poměru k roku 1907 jest patrným z tohoto přehledu: 1908 1907 vagonů leden. . . . 134 424 124.094 (+ 10,330y únor . . . . 127.520 114.928 (+ 12.592) březen . . . 132.718 124.909 (+ 7809 duben . . . 124.543 125.027 (— 484) květen . . . 117.995 113.312. (+ 4.094) červen . . . 105.599 116.493 (— 10.954) červenec . . 116.558 127.630 (— 11.072) srpen . . . 116.372 125.279 (— 8.907 září . . . . 123.711 122.204 (+ 1.507) řijen . . . . 118.370 114.230 (+ 4.140) Histopad . . . 117.448 116 110 (. 1.338) prosinec . . 107 375 122.257 (— 14.882) celkem . . 1,442.574 1,447.073 (— 4.499) Ze značného přebytku dopravního z prvého čtvrtletí ve výši 30.731 vagonů uhájeno do 15. pro- since + 8624 vagonů. Do konce roku však zvlášť nepříznivým resnltstem za druhou polovici prosince plus tolo nejsn plně ahsorbováno, nýbrž rok 1908 končí pioti všem dřívějším odhadům poklesem odbylu n 4599 vagunů.
Páv Čechy národní Listne
17 article
Známkování žaleského ohmele. (Pův. zpr.) Dne 9. t. m. konala se v Žatci porsda s interesentyo známkování žateckého chmele, jíž se zůčastnili zá- stupci ministerstva orby, místodržitelství, obou o borů zemědělské rady a obchodních a živnosten- ských komor v Praze a v Chebu, zástupci města Žatce, žatecké známkovny, pěstitelů chmele i ob chodniků. Podnět k jednání zavdala sporná otázk známkování městského chmele, smíše- ného s okresním. Během jednání ukázala se zřejmě nedostatečnost prováděcího nařízení k zákonu o označování místního původu (chmele, pokud sl noví tři oddělené produkční obvody pro žatecký chmel: město, okres a kraj. Z tohoto rozdělení po vstávají četné spory jednak o známkování chmele z pozemků téhož pěstitele, ležících na hranicích neb ve dvou sousedních obvodech, jednak i o znám- kování chmele smíšeného. Zde se jedná zvláště chmel městský, smíšený s okresním. Otázka ta na
Žatec Praha Cheb
18 article
bývá významu tím, že okresní chmel jest de facto lepší než městský a že při reprodukci chmeleje velmi těžko velké množství poměrně horšího měst ského chmele prodati. Zástupci producentů i obchod- níků navrbovali změnu prováděcího nařízení a ntvořeníjednotného obvodu žatecké ho. Rozdil mínění jevil se v otázce, má li se př tom ponechatí také dosavadní rozdělení na město, okres a kraj. Něíteří interesenti obnovili návrh po- slance dra Damma, aby tato pododdělení byla sice přípustná, nebyla však chráněna zákonem. To by ovšem, jak upozornil zástupce ministerstva, nebyl dle zákona přípustné. Žateckým pěstitelům jde zvlášt o to, aby tři žatecké obvody byly navzájem podřa- děny, aby mohli (edy označovati svůj chmel, smí- šený s okresním, jako okresní, po případě, abys mohli připojiti vůbec k okresu a tak získati možnost označovati i čistý městský chmel nejen jako měst- ský (dle obce), ale též jako okresní (dle obvodu)
Damm
19 article
Obchodníci žatečtí upozorňovali také na nebezpeč opětného závádění nové známky pro žatecký chm vůbec. Výsledkem jednání bylo, že městský spolek pěstitelů chmele zahají jednání o spojení se svazem ostatních obcí, žalecký chmel pěstujících a taks připojí k okresu. Vláda pak bude požádána o změ- nu prováděcího nařízení v tom smyslo, že míslo oddělených tří obvodů se zavede pouze jediný obvod s dvojím podpddělením, Žstec kraj a Žatee okrer, při čemž okres bude podřaděn kraji, tak ž žatecký chmel bude lze označili buď vůbec jako krajský, bude-li pak pocházeti z okreso, bude moci býti označen jsko okresní, bude-li si toho obchodní něb pěslitel přáti. Místodržitelství vyžádá si ihne vyjádření odborných korporací o navrhovanýe změnách. Z trhů peněžních. 9. ledna. (Pův. zpr. »N. L.e. Na dnešní burse nedoslo v žádném éboru k záváskán a podáváno za žetezntení úpisy české zemskě banky K 96.25 až 97.25. Dále podáváno za akcie: Česk prčmyslové banky K 415.—, Hospodářské úvěrn banky K 389.—, Pražské úvěrní banky K 552.
Žstec kraj úvěrní banka
20 article
Češké Banky UŘ63« K 244.—, Zajišťovací banky K 201.——, Živnostenské banky K 241.50, První česk akciové pojišťovny na život K 272.—, První pražsk zaslavárny K 480.—, Královéhradeckého úvěr. úslavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosli po Vílav a Labi K 600.—, Akciové tov. na vyrábění umělýe hnojiv a lučebnin v Kollně K 390.—, Kolfnské to- várny na kávové nábražky K 702 —, Podolské cement. K 202.—, České společnosti pro průmysl cukern K 170.—-, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.— strojírny Daňkovy K 414.—, První českomoravsk strojirny K 885.—, Skodových závodů K 277.—, Prvn české akciové továrny orient. cukrovinek K 250— a Západočeských továren kaolin. a šamot. K 490.— peníze. Vídeň. Slabě záznamy z Paříže a Nového Yorku a nedostatek zlata v Londýně byly dnes pa- ralysovány zprávou, že jednání s Tureckem pokra- čuje příznivě a že ve Vídni má býti skončeno. Bursa vzhledem na uspokojivé zprávy z Londýn byla pevná. Obchod nebyl sice volný a soustředil blavně na akcie státní dráhy Kromě toho byl zájem o turecké losy a tabákové. Na polední burse by obchod klidný, ale tendence na základě dřívějšíe příčin zůstala pevná. Kromě akcií státní dráhy s upevnily vnjvyšším kursu. Dolnorakouské eskomptn společnosti stouply o 10 h následkem pověsti, ž společnost chce zvýšiti dividendu o 2 K. Petrolejat ské měly poptávku a akcie fesové rovněž; pražsk železářské zůstaly stálé. Akcie Skodovy stouply zbrojovky byly pevné, turecké losy se zlepšily. Trh k ukládání klidný v rentách a v ostatních oborech poněkud lepší. Na eskomptním trhu peníze nezmě něny 315/0.
Kolfnský Daňkův Skodový Bursa Čes . Budějovice Vídeň Paříž Nový York Londýn Turecko Češký Bank UŘ živnostenský banka Skodův
21 article
Němscký průmysl do Čech. Tovární budova náležející dříve firmě Karel Stäcker v Krásném Březnu (ÚstÍ n. L) byla zakoupena, dle zpráv něm. listů, dráždanským podnikem, v Rakousku již pod firmou »Chemická továrna Krásne Březno, společnost s r. o.« protokolovaným Pondnik rozšířen byl o nové pozemky a další pří- stavby. Zabývati se bude výrobou jemných drogi- stických výrobků. Snižení cen jutové příze. Sdružení rak.-uherší průmyslnící juty snížili od včerejška ceny plíze oz procenta. Konkursy uvaleny byly na jmění: prot. obchod- nice Terezie Kubičkové v Chomutově (firm Ph. Tuchová, provdaná Kubitschková). Lhůly 13 ledna, 8. a 11. února: Jana Jandy, cukráře a kupce v Poniklé (správce dr. Čermák v Jilemnici; lhůty 14./I., 8./II, a 13./II.); Marie Otčenáškové, obch v Teplicích (14.I., 6./II., 15./II.); Berty Sichero vy, provd. Regnerově, obch. v Klatovech (dr. Jos Schrimpí v Klatovech: 8./I. 11. a 14.JII.) Z ústřednich jatek pražských. Na trh dobyt v pondělí dne 11. ledna přihlášena jest 210 kusc hovězího dobytka původu domácího, 530 kusů p vodu haličského. Trhy. Výroční trh na Hovězí dobytek a koně v Čelakovicích koná se v úterý dne 12. ledna 1909.
Stäcker Kubička Tuchová Janda doktor Čermák Otčenášek Sichero Regnerův Jos Schrimpí Čechy Rakousko Chomutov Poniklá Jilemnice Teplice Klatovy Krásne Březno Krásný Březno
22 article
+ 12,805. 441 207.954 4,144.595
23 article +469.374
+469.374 + 2,003.173 + 5,679.80 518 573 + 35.289 + 76 366 85.015 + 12,804.441 + 42.808 4750 636.018 + 192.544 2.532 17.052 503.008 6.038 458.745 67.303
458.745
24 title
+ 503. 008
25 article T 11.122
T 11.122 Banky, záložny a spořitelny. Výkaz rakousko-uherské banky 7. ledna 1909. (K. k.) Oběh bankovek 1,989. 380 K, — 123.527), kovový poklad 1,537.891K + 2105 K), zásoba směnek 607.198 — 78.335 K), lombardy 89.954 K (— 9212 K) oběh bankovek daní povinných 51.489 k — 125.632), v tisieích korunách počítáno.
uherský banka
26 title
Prmysl
27 article
V měsíci prosinci 1908 činily vklady výplaty ente korun Učit. zál. »Komenský« v Praze. 119.797 86.53 Okr. hosp, zál. na Smíchově 447 463 357.28 Tržní zprávy z venkova. Z Jaroměře, 8. lega. 1 hl. pšunice K 18.3 až 18.70, žita 14.60—15.20, ječmene 11.50—11.90 ovsa 6.80—7.40, brambor K 3.—, kopa vajec 6.— 1 kg másla 2.—. — Z Jindřichova Hradee. 5. ledna. 100 kg pšenice K 22.—, žita-17 80, ječmene 16.50, ovsa 15.80, brambor 4.20, 1 kg másla čer stvého 2. 60, 10 vajee 1.—
Komenský Praha Smíchov Jaroměř Jindřichov Hradee kg
28 title
Finaněnictví
29 article Krhy peněžn.
Krhy peněžn. Pražská bursa. V Praze, 9. ledna. Oficiální záznamy znějl Zástavní listy české hyp. banky 59 Žákladní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp des. zem. b. (ve zl.) 40 „ » . » (v K) 400 Mel. úpisy . . » (ve zt.) 4 0 „ „ , (vK) 4 Žel. . . . , 4 % Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4ve Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 0 Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 4 0 Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . . . 4% Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 490 Želez. úpisy , . . 4 0 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1 /29 . „ hal. zem. banky 41 9 Kom. dl. úpisy » » » 49% Železnič. . , , 4% Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 4 1/2 e „ Rak. uherské banky 49% », Dolnorak. byp. ústavu 4 °0. » 31/2 Kom. dl. úp. . . . 40 „ „ . „ . „ 312n Zástavní listy Rak. byp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. drahi 3 0 Ruská státní půjčka z r. 1906 590 Únorová společná renta (v pap.) 4.200 Dubnová , » (ve stř.) 4.2 / Květnová . . (v pap.) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . 490 » korunová renta. . . 400 investiční . . . . 3 1/ 2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . » Česků průmyslová banka . . . Čoská zajišťovací banka . . .» Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka. . .» Pražská úvěrní banka . . . .» První česká akc. pojišť. na života Zál. úv. ústav v Hradcí Králové „ Živnostenská banka. . . . .» Haličská akc. hypoteční banka . Rakousko uherská banka . . .» Českomoravská strojírna . . . » Daňkova strojírna . . . . .» Rustonova strojírna . . . . . Črská spole nost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicícha Kolinská továrna chemická . .» Podolská cementárna . . . .
Mel Hal Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Praha Zást Hradce Králové Rakousko Č . Budějovicích Český průmyslový městský spořitelna Český eskontní banka Český banka Union Česk průmyslový banka Čoský zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka
30 article
Poldina huť . . . . . . . » Pražská železářská společnost .» První česká raff, v Modřanech a tov. oriout. cukrov. » Vídeňská bursa. x. Z Vídné, 9. ledna. (Telegram »Národních Listů«.) Po burse. Kreditky 618 75, uherské kre- ditky 716.50, anglobanka 289 50, bankovní jednot 593 25, umionka 521.50, Iänderbanka 442.50, státní dráha 672.—, jižní dráha 101.25, polanská drah 441.—, severozáp. dráha 441. -, turecké tabázové 318.—, rýmavsko muráňské 515.50, alpinky 624. 50 květnová renta 94 10, uherská korunová 90.95. turecké losy 175.—, marky za hotové 117.12, ultim 117.18. Smýšlení pevně. Závěrečné kursy Zastavní listy: 8. ledna 7. ledn 4proc. kom. dl. úp zem banky kr. č. 95 — 95.- 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95.25 95 25 iproc. Hypol. banky kr. českého 96 — 31/proc Hypot. banky kr. českého 89.45 89.45 41vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 93.75 99.75 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 98.— 98.— Ústřední banka čes. spořitelen 40 100.— 100.— x Z Vidně, 9. ledna. (Telfgram. »Nár. Listůe. Devisy. (Prvni číslo znací penize, druhé zbolí. Amsterodam šek a kratké lh. 100 hol. zl. K 198.8. 19905, Bukurešť na krátké lhůty —.—, — Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, — —, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.05, 117.25, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh a 10 lib. št. 239.721/9, 240 40, Londýn na delšílh —, —.—, Nový York za 100 dolfarů — .— —, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 25 95.40, Rtalie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 200 50, 251.50, Petrohrad delší lhůta — —.—, Paříž še na krátké lh. za 100 fr. —.—, —.—, Paříž delš th. 95.45, 95.65, Curych a Basilej šek a krátké lh 95.321/, 95.45, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.321/2, 95 45, na delší lh. —.—
Modřany Vídný Praha Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Poldin huť ústřední banka Rtalie Italia šek
31 article
Berlínská bursa. Z Borlína, 9. ledna. (K. k.) V 1 hod. 15 min Kreditky 195.—, státní dráha 145.—, lombardy 17.75 Smýšlení klidné. Z Bezlina, 9. ledna. K. k.) Kreditky 195.10, ber línská obchodní 158 70, darmštadtská banka německá banka 211.90, diskonto komand. 180.40 drážďanská banka 147.70. národní banka — stální dráha 144.—, lombardy 17.70, Ranada 177 30 Ballimore 11040, draha Henri —.—, bochnmse 222.90, dortuiundské 62.—, Lauřina huť 198 90 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 189 70, hařiteniee. —.—, Hibernia —.—. Packe: 112.70, Lloyd 91.30 dynam. trust —.—. Smýšlení klidné. Z Hamburku, 9. ledna. (K. k.) Rak. stříbrná renta 96 r0, rakouská zlata renta 98.-, uherská zlata renta 92.05, italská renta 103 75, kreditky 195.— losy z r. 186u 153.—, státní dráha 142.—, lombardy 17.90, stříbro 70.50 zboží, 70.— peníze. Smnýšlen klídné. Z Prankturtu, 9. ledna. (Telegr. závěr. kursy. Úvěrní akcie 195.—, skcie spulečnusti státní dráhy 144.—, lombaray 17.65, papir. renta 97.20, st brná renta 97.30 rak. zlatá renta 97.60, 4% ra korun. renta 94.30, nherska zlata renta 92.40, uher. korunová renta 91.45. Smýšlení pevně. Z Frankturtu, 9. ledna. (Dodatečná bursa. Úvšen akcie 195—, státní drana 144.—. lombardy 17.70. Pařížská bursa. Z Paříke, 9. ledna. (Počatecií bursa.) Bpro renta 96.80. Smýšlení uhájené. Z Patiže, 9. ledna. (Telegr. závěrečné kursy. 3proc. renta 96 80, italská renta 102.57, rakous ý pozemkový úvěr. ústav 1105.—, slátno dráha 715.— lombardy —.—, cneky na Londyn 25 101/2, rago sků zlatá renta 97.10, uberska zlata renta 92.20 otomanská banta 704.—, tabákova režie B54. ruské 1906 99.52, turecké losy 173.—. — Surýšlen uhájené- ta. one
Henri Lauřin Lloyd 91.30 Borlín Bezlina Hamburk Prankturt Frankturt Paříke Patiže německý banka 211.90 drážďanský banka národní banka Hibernia Ranada 177 30
32 article
Trhy na zbokt. Plodinová bursa V Praze, 9. ledna. Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše ni ce česká 1908 77—81 kg 12.15, 12.60, rakouská —.— —.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná —.— —.—, žito české nové 1903 72—75 kg 9 90, 10 35; ječmen výběr 10.—, 10 15, I. jakosti 9.70, 9.80, střední 9.40. 9.50, merkant. 9.15, 9 25; o ves prima 8.65, 8.70, merkantilní 8 55, 8.60, oves k selí 0.—, 0.—, kukuřice 1908 8.41, 8.50, 1907 0 . — 0.—, cinguantinová 1907 10.—, 10 25: vikev če- ská 9.75, 10. —, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.— 0.—, pohanka 0.—, proso 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg fransito : pše- ničná mouka č. 0 K 39.50, 40.—, č. 1 38.50, 39.— č. 2 37.——, 37.50, č. 3 34.50, 35.—, č. 4 32.50, 33.50, č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26.50, 27.— č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 31.50, 32.—, č. Il. 30.50, 31.—, č. III. 26.—, 27.—, č. IV. 20.—, 21.—, pšeničné otruby jemné 14.25, 14.50, hrubé 14.25, 14.50, otruby žitné 14.25, 14.50, krupice 39.50, 40.— prach 15.50, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 3/0 45.—, 46.—, čís. 2/0 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44.— čís. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38.— 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35.—, 36.—, čís 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28.—. čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.—, 28.— Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190g 21.50, 22.—, šedý ruský 20.25, 20.75, kmin český 51.— 52.—, holandský 51.—, 52.—, lněná nemena baličská —.—, —.—, konopná semena haličská 11.——, 11.25. konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 47.—, 63.—, prostý kokotice 1908 58.—, 69.—, bílý 1908 42.—, 64.—, švědský 60.—, 75.—, úročník —.— thymotée —.—, —.— růžák —.—, —.—, vičenee (ligrus) 15.—, 18.—, dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1908 —.—, —.—, řepka zimní, suchá, 1908 —.— —.—, řepkové pokrutiny 9.15, 9. 25.
Praha kg 32.50 41
33 article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va- ření K 10.25, 11.—, ke krmení 0.—, 0.——, boby 9.50. 10.—, hrách Viktoria 15.—, 15.50, k vaření žlutý 11.50, 12.50, k vaření zelený 13.—, 14.50, ke krmení —.—, čočka 1908 12.—, 21.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české 10.—, 15.— merkant. bos. 11.—, 11.50, bos. 110/120 13.75, 14.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—, —.— 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně —.— —.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří- žaly —.—, —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l sované 4.75, 5.15, nelisované 4.75, 5.15, nové české 0.—, C.—, sláma cepy mlácená 3.50, 3.60, ke krmení —.—. —.—, ke stlaní 2.50, 2.75, cizí —.—. —
Viktoria kg
35 article
Zboži 101.50/ 102.50 96.50 97..50 89.50 90..50 99.50 100.50 95.— 96.— 99. 75 100.75 99.75/ 100.75 100.— 100.30 103.25 95.25 96.25 93.70 94 7 94.40 93.40 100.75 101.50 95 6 96.60 100.— 101.— 93.20 94.20 93.50 99.35 98.50 97 5u 96.50 97.50 88.25 89.30 97 20 89.2 88.25 96-50 95.50 97.30 97.80 96.95 97. 15 96 95 97.15 94.10 94.30 94.10 94.30 114 65 114.95 94.15 94.30
38 article
83 85 84.00 244.— 245.— 415.— 420.— 201.— 203.— 389.— 391.— 552.— 556 .— 272. - 275 — 444.— 450 241.50 242.50 561.— 565 — 885. — 915.— 414.— 418. 170.— 171. 880 940.— 390.— 900.— 202.— 2 6 410.— 412.— 2381 2374 250.—
39 article
Slad po 50 kg: Ia 15.—, 15.10, IIa 14.25, 14.60. Škrob po 100 kg transito: pšeničný —. rýžový —.—, vihký bramb. škrob 16.—, 16.50, bram- borový: I. jakosti 28.—, 28.50, nejjemnější 29.—. 29.50, škrobová moučka 29.50, 30.— Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské 75.50, 76.50, sádlo amerlcké —.—, —.— 1ůj —.—, —.— Lih, surový, nezdaněný, kontingentovaný 52.— 52.50, surový a nekonting. 35.—, 35.50, rafinovaný. kontingent., zdaněný 145 50, 146.—. Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.60, 2.80. k pálení lihu 0.—, 0.—
Slad Zvířece kg
40 article
Obilí- T. Z Vídně. 9. ledna. Telef. zpráva »Nár. L.e) Plodlnová bursa. Dnešní hlavní týdenní bursa neměla obchod o nic živější, naopak sklamalo, nebot čekalo se, že během týdne trvalá poptávka ustoup dnes silnější poptávce. Nebylo však po tom ani stopy. Následkem špatnějšího odbytu mouky objednávají mlýny a zejména se podotýká, že vodní mlýny, které jinak hradily od týdne k týdnu spotřebu, nyní již delší dobu následkem zastavení výroby pro nedo- statek vody nebyly na trhu zastoupeny. Marnost na- bídky majitelé také uznávají a aby se ceny nelísnily postupují opatrně. Tam, kde poptávky není, sami n- nabízejí. Tak se docililo, že pšenice, která během týdne se zlepšila o 5 hal., se nejen upevnila, nýbrž že došlo k obchodu za ceny o 5 hal. vyšší, nežli je poslední záznam. Obchod kromě několika partií pan- ského zboží, které nakoupil zdejší mlýn, omezen na několik vagonů. V ječmení obchod vázl skoro úplně. Ceny zůstaly dnes nezměněny, proti poslední sobot zlepšily se o 5 hal. V ječmeni konsum a sladaři činili objednávky: Ačkoliv nechybělo nabídky, musili rellektanti celkem platiti plné ceny. Jemnější druhy docílily podražení. Z pícnin kukuřice jest chabá a 5 hal, dražší, oves je pevný již proto, že rakousk druhy značně žřídly a také dnes bylo povoleno po- drazení 5 hal. Proti minulému týdnu je kukuřice 10 hal. a oves o 15 hal. dražší. Obchod s mouko jest naprosto nenspokojivý, výpovědi jsou vleklé, co jest následkem sesileného ultima. K novému obchodu mlýnů nedochází, protože překupníci nabízejí laci- něji. Přes pevnou tendenci na trhu s obilninami zá- znamy nezměněny. Otruby a pícniny mají rovněl slabý odbyt, ale otruby mají tendenci přívětivější.
burza Otruba Vídeň
41 article
Jeteliny se poněkud zlepšily, poplávka se dostavil a majitelé docilili plných, namnoze lepších cen. Brambory žiutomasné mají lepší poptávku, ale malou nabídku. Také ostatní druhy jsou upevněny. Bram- borový škrob jest zanedbáván, skoro úplně bez ten- dence a ceny jsou upevněny Znamenaty: Pšenice tisská 13.50, 13.95, pše- nice rumunská 13.25, 13.95, pšenice slovácká 12.50, 13. 5, pšenice z Moravského pole 12.35 12.70. — Žito slovacké 10.30, 10.50, žito z okoli Pešti 10.35, 10.50, žito z jižní dráhy 10.25, 10.45. žito rakouské 10.25. 10 35. — Ječmen moravský 9. 60 10 75, rak 8.40. 9.30, slovácký 8.60, 10.10, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo-uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.55, 8.40, ke krmení 7.55, 8.40 Kukuřice uherska 7.45, 7.70, lepší 8.—, 8.30, cinguantinská nová 8.90, 9.45, suchá 0.—, 0.—. — Oves uherský špatný 8.85, 9.—, vybraný 9.28, 8.80, český a moravský 8.90, 0.—, uherský —.—, —. Repka pohotová —.—. —.—, rumunská —.— Mouka z vídeňské pšenice č. O K 19.70, 25.—, č.z 18.40, 18.80, č. 5 17.40, 17.70, č. 7 15.90, 16.20, k krmení 7.70, 8.10, žitná mouka víd. č. 1 15.10, 15.60, č. 2 12.10, 12.60, č. 3 —.—, —.—, otruby pšeničné 6 10, 6.50, otruby žitné 6.30, 6.40, krupky —, —.—, brambory žluté k jídlu 2.90, 3.30, bílé 2.60, 2.80, ke krmení 2.25, 2.40, italské 0.—, uher- ské růžově 0.—, 0.—, průmyslové (521/2 kg) 2.40, 2.70.
Ječmen Repka Pešť slovácký 8.80 12.70 kukuřice uhersko kg
42 article
— Jetel červený (50 kg) 38.—, 65.—, bílý 45.—, 70.—, esparseta 20.—, 22.—, lucerka uherská 56.—, 70.—, inkarnat —.—. Škrob nejlepší 28.50, 29.—, od- padky I. 25.50, 26.—, II. 17.50, 22 —, III. 10.— 14.—, v hký —.—, —.— Z Vídně, 9. ledna. Plodiny. (Závěrek.) Pše nice 13.50, 13.9U, banátská 13.25, 13.55, slovácká 12.50, 13.05, smýšlení pevnější. — Žito slovácké 10.35, 10.50, z okoli Pešti 10 25, 10.45, smýšlení uhájené. — Ječmen moravský 960, 10 75, smýšlení pevnější. — Kukuřice uherská stará 7.45, 7.70, cinquantin —.—, —.—, smýšlení pevné. — Oves uherský pro- střední 9.—, 9.25, I. jakosti 9.20, 9.40, smýšlení pevné. Počasí: krásně. 270.— Z Vídně, 9. ledna. (K. k.) (Závěrečná zpráva z plodinové bursy.) Za dalšího obchodu se pšenice poněkud upevnila a byla o 10 hal, vyšší než pře 8 dny. Žito uhájilo si původní zlepšení o 5 hal., ječmen šel za plných cen poněkud na odbyt, kuku- řiče jest za chabého obchodu o 10 hal., oves do- konce o 15 hal. dražší, než před 8 dny. Z Berilna, 9. ledna. K. k.) Zavěr. Pšenice n na květen 211.25, na červenec 213.—, na září —.— smýšlení klidně. Žito na kvéteň 176.—, na červenee 176.50, na září —. —, smýšlení klidné. Oves na květen 166.25, na červenec —.—, smýšleni klidné. Kukuřice na květen 146.75, na červenec 143.25, smý- šlení vleklé Počasí: chladno. Z Hambarku, 9. ledna. (K. k.) Pšenice na leden- únor povná, hoštýuska 206.—, —.—, žito meklsu
Jetel Ječmen Vídeň Pešť Dolna Hambark II kg