Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

10. ledna 1909. Číslo 10.

4 article

„Lidunko, tu máš, zatop tu, je to jen na dvakrát přiložit, ale bude aspoň chvíli veselji z ohníčku . . „Pane Šmíde, já nemám dříví...“ řekla ostýchavě Lidunka. „Koupíš; tuhle máš dva nikláky, moc ne- platí, to víš sama, ale něco za ně kup, snad mléko nebo co, maminka ti řekne a nezapomen dříví. Chyba je, že nejsem boháč, zařídil bych to jinak. Co pak metař může! „Pane Šmíde!“ vydechla nemocná. Neřekla víc, ale on rozuměl dokonale a když se Lidunk shýbala k jeho ruce, křikl žertovně: „Proč pak mne chceš kousat, co? „Jste takový hodný,“ rozplakala se znova Lidunka, „sám nic nemáte — Metař se dal do smíchu dětské upřímnosti. „Já ti dám, nic nemáte; každý den mán tákovouhle hromadu smeti, abys věděla, hi, hi hi, víď, Slávku? Co pak's měl dnes k jídlu? vzal ho pod bradou. „Nie,“ odpověděl chlapec, zapomenuv se- střina příkazu. „Co to povídáš, Slávku,“ přistoupila rychle Lidka a mrkajíc na levého i na bratra, dodá- vala: „Vždyť jsme jedli kávu a chleba!“ „A to on zapomněl,“ pomáhal jí levý. „A proč neřekneš hokyni, aby vám dala trochu potravin na dluh? Až bude maminka zdravá, zaplatí jíl“ „Ona nochce dát,“ žaloval chlapeček. „Li- dunka už prosila. Že prý musí vždycky dlouh čekat, nežli jí to zaplatíme. A podlahu si nechee dát od Lidunky vydrhnout, že prý je slabá neumí to dost čistě. Jen domovnici natírá Lidk sehody, ale ta jí — V tom uepala mu Lidunka úsla.

Lidunka Šmíd Lidunk Slávek Lidka Lidunka úsla

5 article

„On si to spletl,“ řekla rychle, vrhnou úzkostlivý pohled k matce, „to — to — já tedý dojdu pro dříví a“ — uchopila hrnek a starý šáték a vyběhla. Nešla hned k hokyni. Ohlédla se na obě strany a vidouc, že je ulice puštá, sedla na hromadu hliny a dala se do pláče. Na- lezla chvíli, kdy nemusila se přetvařovat, vy mýšlet nesplnitelné naděje, líčiti veselou mysl kdy mohla plakat, plakat, do syta plakat. Mráz ji viděl a cítil, že se mu stahuje hrdlo. Pak měl v očích mlhu a z mlhy se stala voda. A stékala s okénka, před nimž Mráz stál, crčel se střech, kapala se stromů. Mráz plakal. Před dům vyšel levý motař a povídal si. „To je náhlá obleva!“ A zatím to Mráz plakal. Lidunka se již vrátila z nákupu, a on ješté plakal „Maminko, je obleva, snad už nebude mráz, ach to by bylo dobře, vid?“ sklonila s nad matku. „Všecko by bylo lepší, nebylo by nám aspoň zima, a ty bys se na sluníčku spí zotavíla. Zase bychom měli co jíst a byli by- chom veseli, vid? Matka ji mlčky hladila, přitáhnouc též Slá- večka k sobě. Ve svělnici bylo ticho, jen zveně bylo slyšet šumné crčení vody. Mráz podival se ještě jednou na tři studené hlavy a pak tiše odešel. Bylo po ledě. A nechť volali chlapci a rů- žové mladé dívky sebe toužebněji po Mraze, on již nepřišel. Odešel daleko, daleko.

Mráz Lidunka

6 article

Listárna redakce.

7 article

Všecky příspěvky, které svým obsahema rázem se hodily nebo svými zasílateli výslovně určeny byly pro nedělní zábavnou a poučnou přílohu „Národních Listů“, a jež do konce reku 1908 nebyly otištěny, dává redakce pp autorům k disposici. Výjímku tvoří pouze malá část rukopisů, o jichž přijetí budou pp. auteři v nejbližších dnech zpraveni přím písemně, a jež otisxnuty budou v nejkratř debě. Pp. autoři nechť vyzvednou si svoje pří- spěvky, udajíce vždy úplný titul práce, bud osobně v redakci „Nár. Listů“ (nejlépe mez 10.—12. hod. dopol.), anebo si je vyžádejte písemně. Redakce připomíná při tom výslovně že arci neručí za příspěvky jakého- koli druhu, pokud nebyly objed- nány, a neposkytuje v žádném případé ná- hrady za rukopisy ztracené. Důrazně třeba připomenouti také, že ra- dakce nedělní přílohy zásadně nečte příspěvků nečitelných, psaných na obou stranách papíru nebo tužkou, a vůbec nedbalé úpravy.

8 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Blondicí lerpedo. Z Londýna, se oznamuje Velké obavy budí u dopravních společností zpráv že se anglickému námořnictvu u Portlandu ztratil torpedo neobyčejně silné a úplně nové konstrukce která se posud tajila Střela má průměr 21 palců mohla uraziti asi 6000 m. Nám řní úřady snaží s všemožně nalézti torpedo, jež asi plove někd v kunále La Manche. Daly již potápěči prohledal mořskou půdu u pobřeží, při čemž se nalezlo tor pedo, ale jiné, které se pohřešovalo již sedm měsícn = Dary královské rodině anplické. Jako všechny korunované hlavy, je také král Eduard dle zprávy „Chambers Journalu“ zahrnován dary často nezná- mých ctitelů ze všech dílů svěla. Kdysi obdrže ohromný, conou poctěný, skoro 5 liber vážící bram- bor, který mu poslal sedlák z Vermontu ve Spoje- ných státech v doporučeném balíčku. Sedlák, jménen Howlel, adresoval tento zvláštní dar „Jeho Veličen stvu, králi anglickému, parlamentní budova, Anglie“

Chambers Sedlák Howlet Londýn Portland Le Manche Vermont Anglie

9 article

Myslil snad, že král bydlí se svým parlamentem po jednou střechou. Jindy obdržel král valoun ryzíhe zlata z Klondyka v ceně 62.000 K. Na psacím stole králově v zámku Sandringhamu leží jako těžítk- uschlá ruka ezyplské přincezny, která žila asi před 9000 lety. Příšermá tato památka jest darem jistého proslulého aegvpiologa. Množství darů, ponejvíce lé- čivých prostředků, dochází do královského zámku. je-li král nemocen nebo se vydává na cesty. Pod- uška, naplněná sušenými chmelovými listy, je z do- by, kdy král skoro před čtyřiceti lety onemocněl ty- fem. Princ a princezna z Walesu mohou svou domácí lékárnu vyplniti četnými léky proti mořské nemoci. které došly na jejich adresu, než podnikli cestu kolem světa. Jistý podnikavý lékárník poshůl obrovskou bednu, plnou prášku, z nichž měl prine každý den požžiti jeden. „Mysli-li ten člověk, že se zachovám dle jeho receptů,“ pravil princ s úsměvem svému lékaři La kinzovi, „měl mi zároveň poslati trké nový žaludek. Největší dar, jaký byl kdy věnován panovníku, ob- držela zemřelá královna Viktorie od svého věrného poddaného Johna Steala, jenž jí v závěti odkázal půl milienu liber šterlinků. Byly jí také bez dědických poplatků vyplaceny. Méně vítaným bylo jiné dědictví po staré dámě, jménem Williamové, která bydlela nedaleko skotského letohrádku Balmoralu. Dobrá dá- ma byla tak dojata mnohými důkazy přátelství své královské sousedky, že jí v závěti odká zala krásnou hrobku na blízkém hřhitově. Královna Viktorie však nebyla pohrbena ve Skotsku, nýbrž ve Frogmore ve winůsorském parku.

Steal William Skotsko královna Viktoria

10 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. O zbytnění žlázy předstojné. Zbylnění žlázy předstojné (Hypertrephia prostatae) jest onemocnění zejména ve stáří s vyskytující — zákeřná choroba, jež člověka přepadá právě v době, kdy uživati chce ovoce své práce a vy- lučuje ze společnosli, právě když v ní chce stáří pří femně stráviti. Tato choroba Byla základem smutně skončivšíh onemocnění šlechetného knížete Lobkovice a domní- vám se, že čtenářům této stati přijde několik slo o ní vhod. Předstojná žláza tvoří kol zadní části močové roury přibližně kruh. Přiměšuje zvláštní výměšek k semeni a podporuje blánitou rouru močovou a spo- dinu měchýře. Obdána jest tak zv. Freyerovým oba lem. Zvětšení její vykládá se různě; jednak pokládá se za projev změn stáří (senilních) — a tato (Guyonova) theorie má nejvíce zastanců; jednak odvozuje se zvětšení od zánětu proběhlého, jakéhokol původu (Ciechanowski). Jest však z dostatek připadů, kde nejednale s o zánět a kde zbytnění jest projevem zamostatným (primárním). Co se týče statistiky, vyskytuje se nej větší procento zbytnění mezi 56—70 lety a je pro vázeno přečasto zkornatěním cev. Povaha nemoci jeví se neúplnou nebo úplnou nemožností močení. Jednollivá stadia typicky probl hajících onemocnění jsou: Překrvení žlázy působí nemocnému nepří jemný tlak v okolí konečníku a nutí k častému mo čení, zvláště v noci. Při delší chůzi stupňuje se llal v bolesti, často do okolí žlázy vystřelující. Nutkáním na moč ohlašuje se stadium drá- ždění Girritační). Močení při stálém nulkání jes neúplné, podrážděné hrdlo měchýřové se křečovit uzavirá, jindy nemůže udržeti větší sloupec močea nastává mimoděčné močení.

Lobkovic Freyerův

11 article

Tak nemec vylučuje nemocného, jenž mívá prá- dlo močí provlhlé, ze společnosti. Duševní stav jeho skleslost, přispívá ještě ku porušení regulace močení V měchýli zbývá nemocnému vždy něco moče, je nutká k vyprázdnění, tomu staví se však zbytněla zláza předstojná na odpor; měchýřové svalstvo ná- sledkem zvýšené práce zbytní, pozdějí měchýř po- leví a roztáhne se. Mezi jednotlivými vlákenky sva- lovými povstávají výdutě (divertikle) stále se zvět- šující, v nichž moč se zadržuje. Tyto změněné poměry mechanické a anatomick jevi se u nemocného silnými bolestmi při močenía stolici. Měchýř jest přeplněn a vyprá zdňovati lze jey nemocnému jen po kapkách — za to mimoděčně po- čne mu moč odcházeti. Ze stagnace moče povstáva katarrhy močové, jež přecházejí infekci v hn savé záněty měchýře. Tyto změny se vysky tují zvláště ve zmíněných výdutích, kdež nezřidk vytvářejí se kaménky, často ve výduti zaklíněně cež chorobu ještě komplikuje. Poznenáhlu dostavuje se třetí stadium — úplná nemoožnost močení a zadržování moče (kom- pletní rotence a i inkontinence) — svalstvo měchýřo ochabne a měchýř mění se v pouhou nádržku, z nia po přeplnění odtéká moč „jsko ze sudu o dk ap- ního“, jak onen stav nazval Thompson, Zánčt měchýře postupuje po močovodech do pánve ledvinně a odlud do ledviny — vzníká hní- savý zánět těchlo ústrojí, končící prtí Mnozí nemocní podléhají dříve, nežli dojde k té- to tak zv. vzestupující infckci, otravě močí tk zv. uraemii, jež se buď ve formě prudké (křečemi. bezvědomím, halucinacemi) jeví nebo delší dobu trvá, nemocného víc a více oslabuje a konečně usmrcuje. Někteří nemocní nemoc postřehnou již v prvopočátcích, jiní přicházejí k lékaři až v pokroči- lejším stadiu — namnoze z nemístného studu — t- prve, když jest celkový stav porušen.

Thompson

12 article

Nejvydatnějším prostřoďkem k odstranění pře- kážky odtoku moče je operalivní vyjmutí zlázy pře- stojné. Provádí se buď methodou francouzskou (peri- nicálně: Albarran) nebo anglickou (transvesikálně Freyer). Bohužel, je úmrtnost násl. operace dosud značně veliká; sami autoři — výteční operatéli udávaji 6.22 (Albarran) až 7%% úmrtnosti; jiní chi- rurgové však čísla ještě mnohem větší. Není-li vyjmuti žlázy z jakýchkoli důvodů mož- no, zavádí se léčba medikamentárně -diaetetická, hle- dící zmírniti stávající příznaky a zastaviti na delš dobu postup nemoci, tak na př. spociální dieta, r- gulace stolice, zamezení zácpy, úprava močení: ne- mocný nesmí nikdy moč zadržovati, lehká strava, po případě mléčná dieta (dle stavu nemocného) Vlahé koupele, massáž, spojená se vhodnou gymna- stikou, elektrisace, pití různých vod, konečně uží- vání jodidu drasolnatého nebo praeparátů ze zlázy šuítné (thyrojodin etc), mají v daných případech, zvlá- ště na počštku onemocnění, dosti dobré výsledky. Pokud trvá relativně správný odtok z měchýře kompensace), jest slav nemocného dobrý; při správ- né životosprávě necítí takoví nemocní žádných ob- tíží — měchýř zvykne si na určité kvantum zbylku moče a nedráždi se jím, močení sice déle trvá, ale nepůsobí obtíží. Tente příznivý stav bývá porušen dietétickou chybou, vlivem náhlé změny tepelné, zadržením mo če; nemocný náhle přestane močit nebo pocítí znač- né bolesti, v moči se objeví krev; lékaři nezbývá. nežli cévkou moč odebrati. Někdy tyto symptomy v horké lázni pominou, jindy stav trvá déle a nemocný stává se závislým na cévce, kterýžto trapný osud catheter life“ pobříchu valnou část těchto nemoc- ných stíhá.

Albarran

13 article

Cévkování, úplně čistě a šelrně prováděné, p dosti zdravém měchýři, nepřivodí nebezpečí; oby- čejně se po nějaké době uklidní a nemocný počne sám močiti. Jindy však dostaví se zánět měchýře mo- čového, jenž podrážděn a překrven, velmi snadno s infikuje: zánět měchýře léčí se pak vyplachováním. vstřikováním a vkapováním různých léků. Konečně může i při cévkování pravidelném do staviti se otrava močí (uraemia). Dlužno tedy zbytnění žlázy předstojné poklá dat za onemocnění vážně, pro nemocného strastiplné pro lékaře dosud velice nevděčné.

14 article

Těžiteli z neinformovanosti obecenstva jsou to várníci léčiv a přípravků diaetetických. Nyní prodě- lávají dvě světové firmy konkurenční boj: továrna na Kathreinerovu sladovou kávu v Mnichově a spo- lečnost H. A. G., majitel továrny na kávu, prostou kofeinu, Jest zajisté známo, jakým způsobem došlo k rozšíření sladových zm v obchodě. Existují lidé kterým káva zrnková škodí tím, že obsahuje koffein zrovna jako škodí lidom některým nikotin, obsažený v tabáku; odkazováni tedy takoví lidé na náhražky kávy zrnkové, na pražená zrna obili, pražený slad a pod. Jako podařilo se vyrobiti tabákové produkty prosté nikotinu (rositas a pod.), tak také existuje nyní v obchodě káva zrnková prostá koffeinu. Pro pljeme kávu a kouříme tabák? Pro aromatické látky v nich obsažené, které však ve sladu obsaženy ne- jsou; je tedy přirozeno, že pražená káva zrnková bez koffeinu, mnohem lépe nahradí obecnou zrnko- vou kávu, než pražený slad, jenž nemůže nikdy míti aroma kávy (proto také doporučováno i míchání s kávou zrnkovou). Uvědomíme-li si, že Kathreinerova káva sladová, je pražený slad, kde zůstává uchována vlastně jen slupka, kdežto vlastní výživný obsah slupky je úplně zuhelnatělý, musím dojíti ku pře- svědčení, že ani s výživnou cenou sladové kávy Kathreinerovy nedá se mnoho počítati. Proč tedy vo- liti za náhražku kávy zrnkové praeparát, jenž ne- nahražuje kávu ani vůní, ani chutí, je-li tu náhražka dokonalejší, již ani výživnou cenou sladová káva Kathreinerova nepředčí? A z toho ten kámen úrazu.

Kathreinerův H A G Mnichov

15 article

Kathreinerově kávě sladové přejeme odpočinulí věč- né; byl by čas, aby aspoň v našich krajích českých úlohu dohrála, zvláště, máme-li cennější náhražky domácí produkce (na př. Vydrovu žitnou kávu a pod K boji proti tuberkulose. V německém říšském sněmu podali poslanci Bassermann a Arning návrh. aby sněm usnesl se požádati vládu za vypracování osnovy zákona pro úspěšný boj proti tuberkulose. jenž má týkati se zvláště zákonného poskylnutí pod- pory peněžité nemocným tuberkulosou a obsahovat pravidla o desinfekci zamořených obydlí. Nešk odilo by u nás. Fušerství v Německu pollačiti má se nově chy- staným zákonem; o návrhu osnovy pracuje 12členná komise depulantů ze 12 komor lékařských v Něme cku. Snad bude zákon vydalněji čeliti fušerům, při rodním léčitelům a pod., než je tomu u nás. Německý císař věnoval ze soukromé pokladny 10.000 mk. říšskému výboru pro dodalečně vzdělá vání lékařů. K boji proti luberkulose. Německý cenírální ka- mitét pro potlačení tuberkulosy zamýšlí vésti syste- matický boj proti lupusu. Mají býti zařízeny četné ústavy pro léčbu světlem dle Finsena. Za tím účelem stanovili chce zprvu dala o rozšíření lupusu v Ně- mecku a za tím účelem rozeslal všem lékařům v ně mecké říši dolazníky. — Hodno následování i u nás

Kathreinerův Vydrův Bassermann Německo žitná káva K boj

16 article

Z literatury, zaslané redakci této rubriky: „Žíva“, časopis přírodovědecký, roč. XIX., č. 1. redaktor prol. dr. B. Raýman. Vydavatel J. Otto, Praha. Časepis tento založen byl, aby usnadnil po- znání věd přírodních všem vrstvám naší společnosti a plní úkol svůj přesně. Vychází 15. každého měsíce za předplatné i s poštovní zásilkou pouze 10 K. — V 1. č. jsou tyto články: Prol. Vrba: Znázornění sou- měrnosti krystalů zrcadlením. Prvky v přírodě (r- ferát) — Lileratura: Krilika fysiolozie prof. dra Mareše. České ryby a jich cizopasníci. Prof. Ant Frič. Německá výchova a stanovisko anglické. Rozhledy (zejměna: chladírny v obydlích, plavba vzduchem). — Ze světa: Sjezdy přírodozpytců r. 1908, zprávy ze společností vědeckých, rozhledy astronomické. Fyslologio. Prof. dr. Fr. Mareš. II. díl. (Pohyl- a jejich innervace.) Nákladem firmy Bursík 4 Kohoui Gena 24 K. Událostí pryního řádu pro českou vědeckou ve řejnest možno označiti vydávání velkolepě založené knihy univ. prof. dra. Mareše. Právě vyšlý druhý svazek došel zaslouženého uznání všech našich on borných listů lékařských a přírodovědných odbornýcl listů (Časop. česk. lékařů, Lékařské Rozhlody. Živ a j.), na něž interesenty odkažujeme. — Podolýkámo jen, že dílo Marešovo bylo by ozdobou i vědecké lite ratury velkých národů a že je dokonalým dokladen naší rovnocennosti kulturní. Je pochopitelno proto že dílo Marešovo přijato bylo vědeckými kruhy na šimi, zejména lékařskými, s nadšením. Číslo 270. ŠACHY. Pořádá J. Rašovsk ý. Veškeré dopisv adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čis

Raýman Otta Vrba Mareš profesor Frič doktor František Marešův J Rašovsk J Rašovský Praha Morava Bursík 4 Kohoui Gen 24 K lékařský Rozhloda Časop

17 title

Josef Cu n p

Josef Cu

18 article Mat ve « tazích.

Mat ve « tazích. Úloha čís. 439. (Reprodukce.) O. Ewetzki, Darpad.

Mat O Ewetzki Darpad

19 article

Mat ve z tazích.

Mat

20 article

Zprávy dachové. Praha. Šachovní klub »Dobruský« za- hajuje druhý díl letošní zimní sezóny v nových místnostech v kavárně Slavit. V době předvánoční uspořádal klub obvyklý zimní turnaj, jehož ve třech třídách súčastnilo se 28 hráčů. V I. třídě dobyo I. ceny a titulu championa klubu O. Kruliš ryt Randa 8 výh. ze 13 partií, II. ceny K. Hromádk 71/2, III.—IV. cenu dělili V. Kautský a V. Pechmann 7 výbrami. V II. třídě dobyl I. ceny V. Hasák 141 ze 16, ve III. třídě pak byl vítězem B. Werthei mer. Klub sehrál 3 hromadné zápasy, vesměs vl těvně. Se S. klubem na Král. Vinohradech vyhra 61/2: 31/2, proti Českému spolku šachovnímu 51/2 : 41/% a se Š. klubem v Žižkově 171/2: 21/4. V nejbližší době budou sehrány odvelné zápasy Podmínky nového třídního turnaje klubového sdělime příště.

Dobruský O Kruliš Randa K Hromádk V Kautská V Pechmann mera Král Praha Žižkov Šachovní klub

21 article

Klubovní turnaj sehrán bude ve dvou odděleníeh a sice: v oddělení I. mohou hráti hráči I. třídya silnější hráči II. třídy, v oddělení II. pak hráči II.a III. třídy a členové nově přistouplí. V I. tř dě vkla 5 K, záruka 3 K, v II. tř. vklad 3 K, záruka 2 K, na přihlášky bez vkladu nebude brán zřetel. Partie bu dou opět honorovány, mimo to ceny, jež budou určeny před začátkem turnaje dle počtu účastníků. Přihlášky do 13. ledna t. r. V úterý dne 12. ledna t. r. sehraje nový champion klubu p. O. Kruliš ryt Randa simultanní produkci proti 20—30 hráčům Hoslé, též nečlenové jsou vítání. Začátek produkce o 7. hod večerní v klubovních míslnostech v kavárně »Slavii.« Petrohrad. K mezinárodnímu turnaji v Pe- trohradě pozvání z Rak. - Uherska O. Dora s, C. Marco, G Maroczy, K. Schlechter, G. Tartacover inž. M. Vidmar. Mimo turna) mistrovský, jenž počne dne 16. února t. r. o 20 účastnicích, uspořádán bude i národní turnaj ruský Úmrtí. Váelav Skružný, horlivý jednatel Klubu šachistů »Důras« v Plzni, upadl na ledě zemřel následkem otřesení mozku.

Kruliš Randa Hoslý Marco G Marocza K Schlechter G Tartacover M Vidmar Váelav Skružná Důras Petrohrad Plzeň Slavia

22 title

Dr. Chocholka.

doktor

23 article Vznešené občanské umělecké

Vznešené občanské umělecké zařízení bytů

24 title

OROi

25 title

Centrála

26 title

Vídeň III., Gngarg. 59-61

Vídeň Gngarg . 59

27 title

(Zas lákno

28 article Našim hospodyňkám

Našim hospodyňkám doporučujene vř

29 title

BERGROVU CIKORI

Bergrův

30 title

Je nejlepší.

31 title

(Zasláno.)

32 article Provolání

Provolání ko všemu českému lesnictvu Jak každému snad známo, napsal v červenci roku 1908 pan Ludislav Rurket, ředitel školy rolni- cké a soukromého lesnického ústavu v Pisku d věstníku této školy trestuhodný článek o názv „Stanovisko americké a stanovisko české vůči soukro mým snahám v odborném školství lesnickém“, v něm beze vší příčiny potupil nejen podepsaného, ale všechno české lesnictvo, zejmena však jediný česk lesnický spolek. Na tento provokativní výplod odpověděl jsem pa třičně panu Burketovi ve svém „Lesnickém Týdenníku v čísle 15., kteréž jsem mezi české lesnictvo rozesla a jež jsem ještě dnes ochoten každému interessentn zdarma poslati. Za tuto nutnou odvetu dostalo se mně z mnoh stran upřímného poděkování, hned ale na to po- dal na mne pan Burket jako soukromý žalobce trestn oznámeni, které na nedávný štědrý den uzrálo ve sku tečnou žalohu osoby mě.

Ludislav Burket Pisco

33 article

Žalobce Ladislav Burket cítí se býti uražen následujícími sloupci a větami: „Absolventi stali se členem „Jednoty českých les níků“, složili příspěvek, ale co za to od pana ředitele zkusili, je nám známo. Byla-li mi výborem vysloven plná důvéra, jest to akt povznášející a pro mne pobíd- kou k další práci na prospécb dobré věci a nemusí mi toho pan Burket záviděti, vždyť já mu také nezá- vidím pochvaly, kterou mu uštědřil znalec lesnictví pan Adámek. Jestli že však pana Burketa více než onen projev důvěry mrzí slíbená podpora, a mysli-li, že z n zbohatnu, ať pan Burket klidně spíl Dávno už mi- nuly doby, kdy „nezištní“ lidé nadělali si z vlasteneckých a kulturních podniků sluš- né jmění, o tom by nám pan Burket mohl nejlépe pověděti pravdu — ovšem kdyby chtěl! Aby však byl úpluě klidný, sdělím s ním, že nejedná se snad o nějaké financování, neboť jednota jmění nemá, jednalo se tu hlavně o podporu morální a literární a ta, jak pan Burket ví, mnoho nevynáší.

Burket Adámek

34 article

Mně vynesla za celý rok jen „něžnou pozornost“ pana Burketa, kterou mne v tomto článku obšťastnil“ „S memoriálem (jednajícím o četných vadách les- nických ústavů v Pisku a zaslaným předsedovi kurato- ria) stala se tedy vlastně jen jediná kardinální chyba, že pan předseda před podepsáním nedošel s ním k panu Burketovi a nezeptal se ho: „Vlastenče nezištný. je to tak dobře, smím to takhle podepsat?“ „Ironie, že Jednota neposkytuje ústavům lesni- ekým subvence, že se zdálo, že chce své fondy na ústavech těch inyestovati, je příliš kousavá, abych se o ní zmiňoval. Pan Burket ovšem své fondy na ústavech (vlastně na ústavních kasárnách) investoval, ale vyčitati nemajetnost by nám přece neměl, spíše by ši měl vzpomenouti, že to byli právě ti chudí čeští lesníci, kteří mu k jmění dopomohli. Teď je mu ovšem snadno s vysmívati: „Až budete míti tolik jako já, petom tepr budete si moci troufat něco podniknonti- „Věřím panu řediteli, že po osm roků nebral za vyučování sedm hodin týdně (!) od ústavů lesni- ekých přímo platu, když bylo třeba leda- cos zařizovati, ale pan ředitel vlastně ce- lou školu zařizoval pro sebe, a béře ty příjmy teď. Ostatně už těhdy měl příjmy z internátu v různých soukromých domech zřízeného a nelze tu tedy mluviti o nezišt- nosti. Také to je každému známo, co pan ředitel nazývá „že své soukromé jmění dal obětavě do zásta- vy“. To víme, pan ředitel, když se stal učitelem na lesnických ústavech, mnoho jmění sem nepři- nesl, ale zachoval si je ze svých školských podniků, potom ty peníze školským podni- kům (asi na dobré úroky) „půjčil“, aby podniky zmohutněly a příjmy pana Burketa vzrostly. To je celá ta vychvalovaná — ne- zištnost!“ „Nezasvěceným v celou zíležitost podávám ještě malé vysvětlení a sice pokud se týče slova „ústavy“.

Burket Pisco Jednota lesnický ústav

35 article

Praví-li pan Burket, že dal jmění svoje do zástavy, bude se snad někdo domýšleti, že se postaral o to, aby vystavěny byly řádné lesnické učebny. Ale chyba lávky! Pan Bur- ket na takové „zbytečnosti“ nedrži — to nic nevynese — on se postaral o vystavění velikého ubytovacího domu, nesprávně zvaného „internát“ (v pí- secké mluvě „lesnická kasárna“). A toho bylo zapo- třebí v městě, kde je množství krásných a laciných bytů a kde jest mnoho obyvatelstva odkáváno na pří- jmy plynoucí z ubytování a stravování studujících? Proč pan Burket se raději nezasadil o zbudování řád- ných učeben, kabinetů atd. Ale k svému podivení do- vídá se nezasvěcenec — že učebny nalézají se podne v podnájmu školy rolnické, která jest zároveň regent- ským sídlem Burketovým.“ „O vyděračství a kapsářství nebylo v Tý- denníku nikdy psáno, častěji ovšem o tom, že ústa- vy písecké jsou přiliš drahé, že z nich pa Burket bohatne, že po ukončení školního roku vymáhají se od rodičů chovanců pří- platky. O těchto věcech bylo ovšem v Týdenníku mnoho psáno, ale určitým terminem to poznačeno nebylo.“ Toto oznamuje všemu českému lesnictvu, připo- mínám, že porotní přelíčení o této záležitosti bude se konati dne 21. ledna 1909 u c. k. krajského soudu v Písku. A tu žádám všechny ty, ať lesníky neb osoby ji- ného stavu, kteří kdy do styku s Ladislavem Burke- tem přišli a jakýmkoliv způsobem by mně mohli v zá- ležitosti výše uvedené svoje svědectví aneb radu podati, aby tak čestně co nejdříve učinili. Tim neje- nom prospějí zanedbanému českému školství lesnické mu, ale i celému lesnickému stavu, V Pisku, dne 3. ledna 1909.

Burket Burketův Burke Bura Písek Pisco

38 article

Jasef V. Rozmara, odborný spisovatel, redaktor a majite českých lesnických časopisu. nlSov Ane právě počaly vycházeti. áde

V Rozmara

39 article

sešit. nE

40 article

Obsahuje znamenitou povídku z Podhoří

41 article KALIBV ZLOČIN

KALIBV ZLOČIN která přeložena již a vydána rusky, dánsky a německy.

42 article Jako ušlechtilou četbu šiřte RAISOVY SPISY.

Jako ušlechtilou četbu šiřte RAISOVY SPISY. „Jsem zamilován do těchto pro- stých, srdečných knih“ napsal o Rai- sových dílech SVATOPLUK ČECH. „RAISOVY SPISY“ vycházejí v dvou- archových, úhledných sešitech po ředpláci se na 10 seš. K 3..20, pošt l K3.0 v každém knihkupectví, jakoživ 22870 Nakladatelství České grafické akc. společnosti Wnie v Praze.

Raisův Čo Praha Český grafický akciový Wnie

43 article Slavehním člvrno

Slavehním člvrno níkům! Se 450 obr. v textu. Zednictví a stavitelství. Napsal B. Zeyer. Je- diné moderní dílo. Cena 7 K 20 h. Velké vyd. 12 K. Dva díly po 8 K. Na sta nád- Vzorník stavehnl. herných předloh a plánd. Napsal J. Pacold. 3. vydání. SlavitelsKy praKliK. Vychází v sešitech po 60 h. pro mistry i délníky. Naps. Kl. Skramlík. IESRHSIV! Se 196 obrazy. Cena 5 k. hospodářské. Napsal inž. Čejka. Slaviost! Se 400 obr. Cena 6 K. I při malé stavbě vzácně poradí a před škodou uchrání. u Nejnovější. Cena 1 K Rád stavehní pro bechy. 40 k. a sochařství. Napsal R. Jundrav- RAMENNlb! ský. Důležitý spis pro stavitele kamenníky. S mnoha sty skv. obrazů. Vychází v seš. po 60 h. Žádejte illustr. seznam odborných děl zdarma. a cement. Se 148 obr. a 24 Slavhy DetonoVé příloh. Cena 5 K. Mod. stavi- tel se bez této důležíté knihy vice neobejde. 35 Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ulice. nou

B Zeyer J Pacold Klement Skramlík Čejka Slaviost R Jundrav RAMENNlb Praha Vodičkův ulice

44 title

Sesl

45 article RAISOVÝCH SPIs

RAISOVÝCH SPIs právě vyšel- Za příležitosti jubilea Karla V. Raisa vy- slovil se tisk náš o něm takto: „Láska k lidu tak veliká jako geniální umění dala Raisovi nalézti onen nezpodobitelný to vypravovatele, který již několika prvními řádkami podmaní českého čtenáře přesvědčením, že ne- má lepšího, ardečnějšího a také lí- beznějčího přítele nad spisovatele knihy ve svých rukou . . . . V českých krajích milo- vané jméno jeho bude tyto dny v národě vyslo- vováno s velikou láskou, jakou vděčný lid český vyhradil jenom nej- lepším svým synům“. Zajisté budou tedyi

Raisův Rais

46 article RAISOVY SPISY

RAISOVY SPISY všude uvítány jako přítel nejlepší, odebírány a čteny českým lidem, z jehož duže vytryskly-

Raisův

47 article ŽÁDETTE 1. SEŠIT NA UKÁZKU.

ŽÁDETTE 1. SEŠIT NA UKÁZKU. Předplácí se na 10 sešitů K 3.20. poštou K 3.40 v každém knihku- 87i pectví, jakož iv

48 title

Nakladatelství Ceskí grafekí ake. zpelečnosti lnie

Ceskí

49 article

v Praze.

Praha

50 article Housle, citery

Housle, citery mandoliny, hraci stroje, harmoniky vyrábí a nabíí Václav Langmajer, soud. zn., Vinohrady, Havlíčkova4 Dva zkušení odborníci a malým kapitálem hle- dají k založení vlastního podniku se skvělými vy- hlídkami

Langmajer Havlíčkův

52 article

asi 30 fisíc kornn buď za vynikající účast při zisku nebo jako půjčku za vysoký úrok. Případnému tichému společníku byle by lze očekávati nejméně 25procentní, v brzku alei mnohem vyšší roční výnos jeho kapitálu. Nabidky pánů interessentů buďtež adresovány se zpačkou „Brzké zbohatnuti“ do administrace t. listu