Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

10. ledna 1909. Číslo 10.

4 article

ského zjednával cestou dozorčí nápravu proti podobnému porušování platných zákonů, jak svědčí případy č. j. Ne. 1. 579./1., Ne. I. 388/5. Ne. I. 1318./5., zvláště čís. jed. Ne. I. 95.17. Dr. Kubát žádal presidium c. k. vrchního soudu zemského, aby c. k. okresnímu soudu v Chebu rozkázalo, aby žalobu mou vyřídil po- dle zákona v jazyku českém a aby zejmén připomenulo tomute soudu výnos c. k. minister- stva spravedinosti ze dne 16. října 1899 č. j. P. 298 intim. presidiem c. k. vrchního soudu zomského ze dne 17. října 1899 pod čís. jedn 21847/99/3. Ve stížnosti své žádal dr. Kubát dále, aby vyřízení její stalo se neodkladně, aby o způ- sobu vyřízení okamžitě byl vyrozuměn, ježt průtahem věci firmě zastupované hrozí moteri- ální újma. Připomenul důrazně, že nikterak nemůžese spokojiti, aby stižnost zůstala nevyřízena a že činí pro případ, že by se tak přes to stalo, zůčastněné činitele zedpovědnými za škodu, jež by mandantce jeho nezákonným průtahem byla způsobena. Tuto dohlédaci stížnost podal dne 6. ledna 1909 a již dne 8. ledna 1909 dostalo se mu následujícího vyřízení: C. k. vrchnímu soudu zemskému v král. českém, jako úřadu dohlé- dacímu, nepřisluší právo o přiložené stížnosti dohlédací činiti opatření ve smyslu návrhu v této stížnosti učiněného, poněvadž tu jde o usnesení ve věcech sporných vydané (88 425. a násl. c. ř. s.), jež toliko cestou, v §§ 514. násl. e. ř. s. vytknutou a v mezích těchto zá- konných ustanovení v odpor vzíti lze, při čemž se připománá, že řešení výtek pod odst. 1., 4. a 5. uvedených těsně souvisí s ostatními body 2. a 3., jichž správnost toliko v řádném po- řadu práva posouditi sluší. V Praze, 8. ledna 1909.

Kubát Praha okresní soud v Cheb

5 article

Wessely. Jak známo, byl vrchní souď zemský až do dubna 1907 opačného náhledu a naři- zoval prostředkem své moci dozorčí podřízeným soudům vyřizování českých žalob ve věci samé jazykem českým. Odté doby však dohl - dací stížnosti zůstávaly u vrch. soudu nevyřízeny. Až teprve nyní odhodlal se vrchní soud zemský vystoupiti ze své reservy a uvedeným rozhodnutím sankeionoval ve skutečnosti nezá- konný postup německých soudců, neboť, jak známo, pořad práva končí u krajského soudu v Chebu, u něhož ovšem právě tak, jako u ji- ných krajských soudů, jež němečtí soudci ve své moci mají, nápravy zjednati nelze. Tím dospěli jsme konečně úspěšnou posi tivní politikou až tam, že české podání u soudu v království českém se nevyřídí. To jest tedy ovoce věrných služeb, zástupci národa českého vládě prokazovaných a výsledek činnosti něko lika našich ministrů krajanů a českých míinistnů vůbec. Zda dovedou vůdčí politické kruhy naše čerpati z toho poučení? Či snad takovéto ře- šení nejdůležitější otázky české děje se s jieh souhlasem?

Wessel krajský soud v Cheb

6 article Děkovné projevy prof. Arn. Benis

Děkovné projevy prof. Arn. Benis K šedesátým narozeninám Denisovým ode slány byly z Čech přečetné blahopřejné telegramy a dopisy, některé oficiální. Prof. Denis zaslal nyní tyto zajímavé dě kovně odpovědi: Národní radě české. Předsedovi prof. dru. J. Čelakovskému: »Pane předsedo! S hlubokým pohnutím přijal jsem depeši, kterou mě Národní rad česká poctila. Račte přijati výraz mojí hlubok vděčnosti a mým jménem tlumočiti Národní radě české, jak živě mě dojal blahopřejný projev její. Se zvláštním povděkem jsem četl větu, kde jste spojili se jménem mým celou francouzskou vlasť. Přispěl-li jsem skutečně svými slabým silami k udržení sympatil, které národ česky Francii povždy projevoval, myslím, že jsem od- měněn velmi štědře za svoje snahy. Máme sve chyby, které nám bývají dosti často s jistou přísností vyčítány, domnivám se však, že máme také některé dobré vlastnosti a nejcennější z nich, nemýlim-li se, jest jakýsi přírozený

profesor Arn Denisův Denis doktor J Čelakovský Čechy Francie

7 article

smysl pro spravedlnost a jakási bezděčná touba po spravedlnosti, která nám nedopoušti, abychom zůstali netečnými vůči potlačování a násili. Sle- duji stále se stejnou pozornosti a vzdor všemu se stejnou důvěrou obraty boje, který tak úporně řídí Národní rada česká. Nechať jsou nesnáze zápas jakékoli, nepochybuji o konečném úspěchu! Mraky zahalují chvílemi slunce. ale nezhasí ho ani nezniči. Vy, pane předsedo. jste z těch mužů, kteří svou osobností můžete konstatovati, že věc česká přese všecky běžné nehody jde stále ku předu: Vy jste z těch kteří spojujíce práci vědeckou s činnosti poli tickou, uchovali nejlépe veliké tradice předků posloužili nejužitečněji věci národní. Proto také byl mi projev Vaší sympatie a náklonností tak cenný. Myslim, že tací staří bojovníci, jako my. budou míti jakési právo účastniti se triumfu idel, které nám jsou tak drahé. Ale i kdy- bychom v tom měli býti sklamáni, naše odvahu by proto nijak neklesla a zůstal bych pře- svědčen, že jsme nežili marně. Račte přijmouti, pane předsedo, spolu s nejvřelejš ím přáním zdaru a štěstí královstv i národu českému ujištění mé procitěné vděčnosti a náklonnosti. A. Denis, profesor na Sorbonně. V Pafíži, dne 2. ledna 1 909. Král. hlavnímu městu Praze.

A Denis Král Praha Sorbonna

8 article

„Pane starosto, páni členové rady králov ského hlavního města Prahy! Dopis tak tklivý a tak lichotivý, jimž jste mne poctili, dojal mne hluboce. Byl jsem jím překvapen tím více, poněvadž není tomu tak dávno, co jste mně projevili svou sympathi věnováním toho překrásného obrazu Prahy, je- hož pocsii a kouzlo čím dále tím více oceňuji Věru, vy jste učinili pro mne více, než zaslu- hují a zejména více, než jsem se kdy odváži doufafí. Jak bych se byl mohl nadíti, že jsem dosud nevyčerpal veškeru míru vaší blahosklon- nesti? Staří letopisci, kteří nejsou vždycky něžn ke Slovanům, vypravují nám, že Slované měl ctnost a takořka fanatismus pohostinnosti. Ti kdož k vám přicházejí, jsou jisti, že naleznou u vás ruce a srdce otevřené. Cnosti někdy ne- bozpečné: často se stávalo, že cizinci, kteréž jste tak přijali, vám dosti zlým se odměnili že pak usilovali o to, aby vás vypudili ze země. kterouž jste jim tak olevřelí. Leč všichni vaš hesté nejsou schopni takového nevděku a vy u vědomí toho uvažujete jen, jak byste ji osvědčlli svou přízeň a získali navždy jejicl náklonnost. Co mne se týká, nebylo pro vás obuíže žádné; byl jsem vám získán předem a byl jsem připoután ku Praze svazky tak hlubokými a tak pevnými, že nie by je nepřervalo. Jsem jen tín větší vděčností prodehnut a jsem ještě více do- jat, když zřím, že vaše něžná přátelská lásk projevuje se tak roztomile.

Slovan Praha

9 article

Léta, pohromy dotkly se mých sil; nezmě nily však ani moje eity, aniž oslabily moj víru. Budu pokračovati a dále pracovati, poku svou myslí budu volně vládnouti, pro tu českou věc, již pokládám za tak sympatie hodnou. Vy nasnažím se, abych seskupil mladě muže kolem sebe, kteří, prodchnuti týmiž city, ujali by se jednoho dne a zdokonalili by dílo, jež jsem pouze načrtl. Projevuji nejsrdečnější přání, aby vaše báječně krásné sídlo na dále vzrůstalo zkvétalo, aby vaše krásná země byla jako v minu. losti sídlem světla a pokroku, aby váš lid moh konečně na podkladech volnosti a spravedlnosti zříditi základy širokého a šťastného národníh života. Znále vznešené heslo naší Paříže: Fluctua nec mergitur. Může ho býti užito též na Prahu Nechť ji sebe více hanobí, neublíží jí, a jej tupitelé nepochopuji, že tímr jen činí se, an ne tak odpornými, jako spíše směšný mi. Ke paprsky sluneční příštího jara rozptýli ty chmu ry odleskem na štítě Zlaté Prahy! Přijměte, pane starosto, pánové radní, s uji štěním mé nejsrdečnější a nejvřelejší vděčnost projev mě oddanosti. Dne 3. ledna 1909.

Paříž Praha

10 article

E. Denis, profesor Sorbonny v Paríži.

E Denis Paríž Sorbonna

11 article

Výkonnému výboru nár. strany svobodomyslné. Předsedovi posl. dru. Václavu Škardov »Pane předsedo, prosím, abyste laskavě sděli výkonnému výboru národní strany svobodo- myslné nejupřímnější můj dík za projev sym- patie, jejž jste mi jeho jménem zaslal. B j. který vedete, je obtížný a vaši protivníci jsou vytrvalí a počtem silni. Jestliže však hráz již po tistciletí vzdorovala bouři, lze plným právem doufati, že nebude rozmetána pouhým nárazem moře, nacházejícího se v přílivu. Češi mají tvrdé lebky; vydrželi údery německých pěstí. aniž by jim to příliš uškodilo. Snad přijde chvile, kdy Němci pochopl, že jejich hra je směšná. Od čtyřiceti let sleduji s neutucha- jicím zájmem Váš zápas a shledávám, že získáváte denně novou půdu. Uzřím den Va- šeho konečného vítězství? Nevím. Ostatněco zde na zemi je definitivním? Nutno jen ne- ztratit odvahy a vydržet: tomu však jste vy již přivykli. Přijměte, pane předsedo, s výrazem mých nejoddanějších citů upřímné mé přání, aby zví tézila vaše velká věc. E. Denis.

Škardov Čech Němec E Denis Virginie národní národní strana svoboda

12 article Svazu českoslovanského studentstva

Svazu českoslovanského studentstva „Moji mladí přátele! Ze všech bluhopřejných projevů, jež může obdržeti profesor, nemůže mu býti žádný tak drahocenný, jako projev, přicházející od mlá- deže, od budoucnosti, od sludentstva, od těch zejména, kdož nevěří, že úloha university spo- čívá zvláště v tom, aby se stala střediskom násilnosti a zášti. Vy zaujímáte místo nebozpečné a tude čestné, vy nezapomínáte, že máte svým poslá ním dokázati vysokou důslojnost kmene slovan ského. Jsem šťasten pomyšlením, že jste si n mne vzpomněli s přátelskou příchylností a ž snad také v jistých cbvílích přinesl jsem vám trochu důvěry a naděje. Léta rychle míjí a nadehází pro mne oka- mžik, abych jiným předal pochodeň; ve chvíli kdy mysl obrací se zpět ve kruhu zklamání pohrom, jež život vždy s sebou přináší, vzejde přece ta radost, když lze říci: Pracoval jsem seč jsem byl a jak jsem uměl, bojoval jsem za věc spravedlivou, nelichotil jsem moci a síle a mám také svou odměnu: vzpomínku mladýeh mužů dobré vůle.

svaz českoslovanský studentstvo

13 article

Pracujeme zde, seč jsme. Založili jsme studentskou Jednotu francouzsko- slovanskou. kterouž jsem zahájil těchto dnů přednáško o stanném právu v Praze. Zalo žíme Institut sl vanský, k němuž rád bych přidružil všechn ty, kdož se zabývají otázkami slovanskými a po čet jejich jest mnohem větší, než by kdo tušil ale jsou rozptýleni a nesjednoceni v té ohromaí Paříži — jsem předsedou komitétu, jenž sbírá příspěvky na zbudování pomníku Mickiewiezovi Uvažuji, jak by bylo lze založstí velikou revní slovanskou, vědeckou a politickou, která bude orgánem nového hnutí slovanského. Ze všeeh těch záměrů kolik se jich zdaří? Leč, což n tom sejde? Ten dělník, jenž by se děsil, vída že vítr rozptyluje jeho zrní, jež rozsévá na roli. ten délník osvědčoval by málo odvahy. Z toho zrní jedno snad vzklíči a ostatně úspěen jest konečně přece jen věci podřizenou: podsiatné a nezbytné jest, aby se člověk snažil, aby pra- coval, aby se přičiňoval, aby se vyvíjel, při- čiňuje se úsilovně o dílo prospěchu všeobec- ného. Občas čítám pražské denní listy i stává se. že někdy jsem znepokojen a naplněn smutkem. Avšak tu si vzpomenu na českou universitu, n českou vědu a na to vše, co již zázračného vy- konala, i pociťuji uklidnění a radost. Pokračujte, moji mladí přátelé, ve slavných tradicích svýeh otců a dokažte svými činy, ž Čechy stojí výše, nežli jejich odpůrce. Pošlete nám co možná nejčastěji několik studentů d Paříže: budou jistě tam dobře přijati a budo pokračovati v udržování sympatií, jež maji po- jiti dva národy, ktoří představují tytéž snaby a kráčí k témuž efli. Posílám vám, pánov- s projevem hluboké své vděčnosti nejvrouenějš přání zdaru vaší domovině a vašemu národu-

Čecho Praha Paříž d Paříž

14 title

E. Denis, profesor Sorbonny v Paříži. Dne 3. ledna 1909.

E Denis profesor Sorbonna Paříž

15 article

Svaz česko-slovanského studenistva uehopí se horlivě vzácných pokynů slavného historika a spolupracovati bude k jejich uskutečnění

16 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 9. ledna. (Poláci nepůjdou s Němci proti Čechům.) Za posledních dnů všeobecné politické nejistoty vyrojilo se množství různých kombinací o tom, jak se utvá- ří příští situace na říšské radě. V německých listech došla zvláštní obliby smyšlenka, že vznikne nová německo-polská koalice, namířená proti Čechům, asi taková, jako byla za vlády Windischgrätzovy. Některé německé listy odvá- žily se dokonce tvrdditi, že Poláci jsou již pro takovou kombinaci získáni. Nozaznamenali jsme této pověsti, poněvadž víme, že i v polském kole na říšské radě se mnoho změnilo od dob Windischgrätzových, že minuly neblahé doby za nichž „regimentář“ Apolinář Jaworski udá val ton polské politiky i proti vůli většiny pol- ského kola, že zejména v nynější polské dele- gaci, v níž mají většlnu demokraté různých od- stinů a lidovei, není už místa pro politiku proti- českou.

Polák Němec Čecho Windischgrätzův Apolinář Jaworský Praha

17 article

Názor náš potvrzuje dnes „Sl. pol.“ Jebo parlamentní zpravodaj uveřejňuje v něm obsa nozmluvy s „vynikajícím polským politikem. stojícím v činné státní službě“ (s ministrem Abrahamowiczem?), jenž na dotaz, jsou-li odů- vodněny obavy, že polské kolo utvoři s Něm koalici protičeskou, odpovědě: „Jsou to obavy bezpodstatně. Čechové t prve před několika dny obdrželi z úst polskýc ubezpečení, že Poláci nepřiloží ruky ke kam pani protičeské. Ani tehdy ne, kdyby skutečně mezi částí německých stran (křesťanskými so- ciály?) a polským kolem došlo ke sblížení poli tickému. Pomíjím už sympatie česko-polské. Ne mluvím o notnosti, jež leži na polském kole. zavázaném počítati s probuzeným od nedávna slovanským ruchem. Všeliká koalic polsko-německá se směrem protičeským musil by v praxi skončiti velice smutně. Prostě roz- bitím parlamenlu. Mladočeši ve spojení s če- skými radikály ustrojili by obstrukci a v po- slanecké sněmovně nezůstal by kámen a k- meni. Celý české národ by tleskal.“ Mimochodem dodáváme, že polský politil zmínil se též o chystané rekonstrukci ka binetu. Bar. Bienerth má dle jeho soudu dvě cesty před sebou. Může sestaviti kabinet kon centrační, většinou parlamentni, ale s ně kolika úřadníky. Všechny ministry by spojova společný politický program. Parlamentní ministř musilí by míti vhiv na sněmovní skupiny, z nichž vyšli. Jako ministrové musili by se za vázati, že získají své kluby pro vládní program Taková je prvá kombinace. Kdyby selhala, ba Bienerth může lehko utvořiti stálý kabine úřadnický. V tomto kabinotě zasedali b jen tři parlamentní politikové jako ministři kra

Čecho Polák Bienerth Německo

18 article

V Praze, 9. ledna. (Polské obavy ze zřízení krajského.) V krakovském „Czase“ zabývá se nejmenovaný politik vládním úmyslem, zavésti v Čechách krajské z ři- zení jako prostřední článek mezi politickým okresy a místodržitelstvím. Ačkoli vládní před- loha se má týkati zatím pouze království če- ského, Poláci jsou povinni dobře uvážiti význan této předlohy, poněvadž se může z Čech snadno převésti i na Halič. A tu — píše „Czas“ — obava před útokem na korunní země jako poll- ticke organismy není nikterak chorobnou fanta- sii, nýbrž zcela naopak. Možno předvídati, že nebezpečí jest dnes větší, než v době klass:- ckých zápasů c autonomii, o historicko-politické individuálnosti korunních zemí. Tehda to byl vlastně zápas jen ústřední byrokracie prot všem národům rakouským, pokud obyvatelstv bylo již politicky uvědomělé. Tehdejší centrali stické parlamentní strany nepomýšlely ve sku- tečnosti ještě o zrušení nebo dělení korunníeh zemí. Dnes však zbytky starých centralistických byrokratů stejně jako celé politické strany (soci- alisté) a jako skoro všecky národní menšiny v zemích touží pod populárním heslem „národní autonomie“ po rozbiti a odstranění zemskýc organismů. Krajské zřízení bylo by pro jieh účely velice vydatným nástrojem jako prostředek národní ordanisace obyvatelstva. A v tomte jané.

Polák Praha Čechy Halič český

19 article

smyslu — dodává pisatel — přelloha, určená zatím výhradně pro Čechy, nabývá eminentně politického významu pro celý stát. Již bachov- ské kraje v letech padesátých nesly se k národ- nímu rozhraničení. Jestliže Čechové, nedbajíce této historické reminiscence, chtějí svoliti ke krajskému zřízení s národním rozhraničením, nebudeme jim překážeti. Můžeme však zvolati? Vestigia terrent! Z Pešti, 8. ledna. (Chorvatský sněm.) Chorvatský bán, bar. Rauch, meškající právě v Pešti, měl delší rozmluvu s drem. Wekor- lem a chorvatským ministrem Josipo vi- čem. Dle informace „N. P. Journ.“ nynější bánova návštěva v Pešti má za úkol zpraviti vlá- du pouze o politické situaci v Chorvatsku. Ni- jakých rozhodných opatření v Chorvatsku nelze v nejbližší době očekávati. S pravdou ne- srovnávají se tedy také pověsti o brzkém rozpuštění chorvatskéh sněmu a nových volbách.

Čecho Rauch Journ Čechy Pešť Chorvatsko

20 title

Politické zprávy zahraničné.

21 article

V Praze, 9. ledna.

Praha

22 article

Anglic a rakousko-uherské zakročení v Bělehradě. Vídeňšti officiosové obracejí zakročení hr. Forgácha v Bělehradě k vůli řeči Milovaničově tak, jakoby k němu přece byla bývala zavdána pfičina a jakoby se vláda srbská viděla nucenou dáti Rakousko-Uhersku zadostučinění. V této záležitosti žádného zadostučinění nebylo třeba, protože postačilo pouhé vysvětlení, že v rakousko- uherském zahraničném ministerstvě neporozuměli srbskému slovu »zarobiti«, jehož Milovanovič Za hranicemi zakročení Forgáchovo posu zují jako ukvapenl. Anglické listy jsou rády, že Rakousko-Uhersko vysvětlením Milanovičovým tak rychle se spokojilo. užil.

Milovanovič Milanovičův Bělehrad RakouskoUhersko Rakousko Uhersko

23 article

Budoncí hlavní měslo jižní Airiky. Vážná otázka, týkající se určení hlavního města jihoafnického, zaměstnává vládu trans- vsalskou i britskou. Capetown má pro sebe svou vzpomínku, svou minulost, krásu okolí, alo je položen v nejnižším cípu země. Pretorie je lépe situovaná. Ostatně Transvaal přináší výhodný budget a prospívající hospodářství, doly, plné činnosti, kdežto jiné kolonie nepři- nášejí nežli schodky. Je možné, že dojde k kompromisu, z néhož bude těžit Bloemfontein, geografický střed nové země. Ať se stane co- koli, středem hospodářským zůstane Johannes- burg a Pretorie. Podobně jako Ottawa nenahradila Montreal a jako Sydney zůstane hlavním městem Australie, i když parlament se přestěhuje do nového, malého hlavního města, tak i Johannes- burg a Pretorie budou soustřeďovati velké zájmy politické a hospodářské jižní Afriky.

Pretorius Johannes Ottawa Transvaal Bloemfontein Montreal Sydney Austrálie Pretorie jižní Afrika

24 article Vpád Afganu

Vpád Afganu »Daily Mail« sděluje z Teheranu, že pře hranici u Ssistanu vpadlo de Persie 6000 Afgánů. Neběží prý o ob- vyklou lupičskou výpravu, nýbrž o vpád a po- litickými účely. Generál Sohlieffen o svém článku válečném. »Petit Parisien« uveřejňuje rozmluvu svého dopisovatele s gen. Schlieffenem, kterýž prohlá- sil, že článek jeho v »Deutsche Revue« nebyl psán za žádným určitým účelem, nýbrž na vý- slovné naléhání nakladatele Fleischera. Nechtěl prý nijak chmurným ličením všeobecné situace působit pro zvýšení vojenských výdajů. P'eal prý článek, neuvědomiv nikoho a neporadiv s s nikým. Tvrzení článku byla již stokrát v ti- sku pronešena. (Ovšem, ale právě nikoliv o důvěrníka Vilémova !) Nechtěl uraziti žádného státu. Anonymní článek jeho nebyl určen též pro mezinárodní článek. On sám též císaři ne- sdělil, že jest autorem. Nezná též pohnutek, jež cisaře přiměly, aby článek generálův před- čítal.

Ssistan Sohlieffen Petit Parisien Schlieffen Fleischer Vilémov Daily Maila Persie 6000

25 article Dopis Pařížanky.

Dopis Pařížanky. V zoři nového roku přicházím, milé čte nářky, se srdečným blahopřáním. Přeji vám. aby se vám splnily všechny vaše touhy a aby- ste byly úplně šťastny se svými drahými. Nechí se zrak váš nikdy nezarosí, leda slzou radosti která dodává oku ženy zvláštní krásy. A nyní opět k našim látkám, krásným odě vům a šperkům, jež od věků byly radostí žen a budou jí povždy. Toilolla, která se nosí k novoročním a ji ným povinným návštěvám, musí býti nádherná Tailleur nesí se toliko z velmi skvostné látky sametu, hedvábí a pod. a bývá bohatě ozd obun Přednost dává se obyčejně oděvu odpoleduímu zakrytému kožešinovým pláštěm. Dámy, které mají své uzavřené a teplé kočáry, jezdívají ra návštěvu jen v toilettě se štolou, ty však, které musejí použiti drožky, oblékají paletot z vydř kožešiny. Bluza sebe nádhernější nenosí se k sukn jiné nuance, je to již nemoderní a třeba prostý oděv ze šerky z jednobo kusu bude vypadati elegantněji. Chce-li použiti sametové sukně již nošené, dá se k ní udělati živůtek z tylu stejno nuance, zdobený sametem stejným, jako na sukni. Záhyby živůtku musejí býti dělány ručně. V úboru takto kombinovaném možno jíti všade. do restaurantu, do dívadla a na návštěvu. Může 4e k němu vzíti klobouk, jejž tu popíši a jenž jest poslední novinkou v Paříži.

Pařížanka Toiloll Paříž

26 article

Je to klobouk střední velikosti z černé ply- šové plsti, po straně mirně zvednutý. Vršek jest ovinut malou zlatou šňůrou a velký pěrový chochol je na levé straně. Klobouk musí hodně zapadnouti na hlavu, což je při novém účesu snadno možno. V Paříží panuje neobyčejná zima a sněhu napadlo tolik, že není v ulicích ani viděti po- vozy. To donutilo Pařížanky nositi zimní kla- beuky nati si je, poněvadž záseba ne- byla vejka, nodistky měly už skoro jen letní klobouky z tylu a žíní. Nové zimní klobonky jsou všechny nebo skoro všechny sklonény pe obou stranách obličeje, některé dokonce skoro se dotýkají uší a přivazují se tylovou vázankou nebo stuhou. Klobouky velmi zapadnou, takže vlasy jsou skoro úplně zakryty a proto skoro všechny dámy nosí na čele malou kadeř vlasů velmi tenkou, která dodává obličeji jemného vý- razu. Dámy, které si nechtějí v předu střihat vlasy, předvídajíce nový rozmar mody, koup si ji prostě u kadeřníka. Přiléhavý účes se sítkou, ovinutou kolem hlavy, byl definitivně přijat. Je to viděti zvtášty v divadle, kde je nyní zapovězeno nosili klo- bouky, ale sponky se neodložily, dávají se po někud výše nad týl a jsou velmi ploché a velm široké. Kadeřnici byli donuceni ustoupiti modi stům, ukazuje se, že klobouky s vázankou ne- budou míti vzadu žádný okraj, takže uzel vlast bude jimi vystupovati. Jaká překvapení nás to očekávají?

Pařížanka Paříž

27 article

Švadleny již počínají ukezovati letní úbory Jakmile je prohlédnu, sdělím vám veškeré ne vinky. Jisto jest, že sukně zůstanou úzké a ž spodničky se nevrátí. Pařížanky, zkusivše triko: chtěly nositi dva páry punčech, jedny růžové druhé černé, ale je tak zima, že jsou nuceny přece ustoupiti a sáhnouti ke spodničce. Hled- se při tom, pokud možno, zachovati přilébavos sukní, spodnička jest ze satinu liberty, skláda- ného strojem. Není to zvláště krásné, ale j v tom tepleji. Chci se také ještě zmíniti o nových čep cích do divadla. Stávají se velmi moderními dodávají tváři něžného výrazu a jsou také prak tické pro zímu. Jsou velmi veliké a na mosar- ných drátkách, aby neležely přímo na vlasech a nerušily harmonii účesu. Dělají se obyčejně z hevábného mousselinu, na nějž možno poležni lehkou krajku, však také hedvábí, liberty a jem- ná dykyta se velmi pěkně vyjímá. Na stranu se dává velká vázanka ze stuhy nebo kytiee květin. Čepce tyto těší se neobyčejné oblibě, poněvadž tvář tak hezky vypadá v mousselinu a hedvábí. V novoročním týdnu je v Paříži velm rušno. Vše dýše radostí, obchody lákají i ty nej- vážnější, restauranty jsou plny a divadla zdvoj- násobují ceny, jako by peníze přímo pršely s nebe, abychom mohli vesele započíti nasta- vající nový rok, o němž nevíme, co nám přinese Magdoleine Chaumo nt.

Pařížanka Magdoleine Paříž

28 article Z kulturní ciziny

Z kulturní ciziny »Budoucnest románu francouzského «. Mlad spisovatelé francouzští odvracejí se od románu a hlodají úspěchy a pracují na jevištích. Ne- mají vždy náležitých schopností divadelních, ale to je neodvrací, neboť jsou jisti, že divadelní hra i špatná dá autorovi více uspokojení zisku nežli dobrý román. Tyto úkazy zneklid nily přátele frannouzské literatury, aby se če- lilo úpadku románu, vypisují nyní listy značn ceny za romány. Mimo jiné též známý týden- ník »Annales« založil roční cenu 3000 franko za román mladého spisovstele, který určí po rotaskl ádající se z nejpřednějších románopiseů Komise navrhující porotě vybraná díla volíje sama, nikdo nesmi se ucházeti o cenu. Je t znamsnité zařizení, jež odpovídá spravedlnosti a neponižuje nutora. Cena se uděli pouze au- torům, kteří nadosáhli ještě třicsti let. Zakla- dateli ceny Adolfu Brissonovi zaslal proslulý autor »Žáka« Psul Bourget list, v němž schva- luje úmysl založiti odměnu pro »mladý románe

Brisson Bourget

29 article

Uznává přednosti organisace této ceny, jež od straňuje hlavní nevhodnost podobných fundaci, totiž kandidatury. V akademti je též několik cen, o něž autoři nesmí se sami ucházeti a pro něž nesmí zasílati své knihy. Paul Bourgel vzpomíná na předešlou generaci literární, jež měla nadšený kult pro román a nevážila si di- vadla, dávala přednost Balzacovi, Gautierovi Flaubertovi před Augierem, Sardouem a Labi- ehem. Ale pak nastal obrat, vyskytlo se množ- ství her, jež založily nynější věhlas francouz ské scény. Román a divadlo jsou různým uměním a Paul Bourget, zkusiv oba genry, pro- hlašuje je za nesjednotitelné. Je však přesvěd- čen, že celá část lidské duše a to nejzajíma vější, nedá se zobrazit, v perspektivě jevišté Bylo by pohromou pro literaturu francouzskou kdyby mládež se odvrátila od románu. Zají- mavo je, že Paul Bourget, který právě v po- slední době dvakráte vystoupil jako dramatick autor, radi mladým, aby se neřidili jeho prí kladem.

Bourgel Balzac Gautier Flaubert Augier Sardou Bourget Labe

30 article Hudba.

Hudba. Koucerl Spolku českých žurnalistů v Prane ustanovený na sobotu 23. ledna, přivábí zajisté opř Gjako v posledním deseliletí pokaždě) tak valný počet hudby milovného ohecenstva, že koncertní dvoran rudolfinská bude zase vyprotna. Pořad koncertu henost se jednak zajímavými novinkami, jednak efektními čísly a volba výkonných sil uměleckých za ručuje požitek v každém směru ryze umělecký. Po- prvé na koncertním podiu rudolfinském představí s mnohoslibná pěvkyně sl. Karla Linhova, jejíž neoby- čejně objemný mezzosopran, vypěstěný výbornou školou, zajisté všeobecně překvapí. Z koncertů žur- nalistských i jiných co nejchvalněji známý virtuo na varhany p. Emil Hájek vystoupí poprvé jako vir- tuos klavírní, jenž po studiu u p. prof. J. Jiráre zdokonalil se mistrovsky u Ansorga. Rovněž zajist každý rád uslyší opět jeho staršího bratra, p. Jarku Hájka, vírtuosa na housle a prolesoru na carské kon- servatoři v Saratově, jenž na koncertu žurnalistském měl před několika léty po Kubolíkovi úspěch největši Slečna Kruisova zaskvěje se přednesem velice účin ného Koncertu od Maria van Overeema na chromati- cké haríč a symfonický orchestr, jenž mladistvou umělkyní doprovází, nastudoval ukázky z dvou no vých českých oper. Novým zjovem pro Prahu jes také senorní hasbarilon p. O. Kretschmer, honosícís úspřchy nejchvalnějšími. — Vstupenky u hud. firem F. A. Urbánek vedie Národního divadla a Mojmír Urbánek v Hlávkově paláci a to: Lože 20 K. křesla po 5, 4. 3 a 2 K, místa k stání po 1 K 50 h 2 K, místa k stání po 1 K 50 h a 70 h.

Linhův Hájek profesor J Jiráre Kruisův Marius Kretschmer F A Urbánek Urbánek Saratov Praha národní divadlo Hlávkov palác

31 article

+ Friml, Cyklus písní „Na viole d'amour“ na slo- va B Kaminského. V dnešním koncertě Kubelíkov seznámme se s nuvými píaněmi našeho zaoceán- ského krajana R. Frimla. Každá nová píseň Frimlov má již předem zajištěno vlídné přijelí našich pěvkyt a pěvců. Jeho jemná lyrika ziskala si nejširších sym patií již jeho novým cyklem „Nové Písně Závišovy“ a „Pisněmi o lidových slibech“, kde vyšinul se Friml nad niveau obvyklých písničkářů, podávaje ve svých písních vedle divukrásné melodie též bohatost myšle- nek harmonisačních, cit, vystížení textu a nálady. Z nejnovějšíhe jeho 5písňového cyklu přednese emi- nentní náš koncertní pěvec pan Karel Hašler tři a sice „Jde podzím duší mou“, „Stesk“ a „Sen blažený mou duší táh““. Písním nemůže se dostati lepělho uvedení než v interprelaci Hašlerově, jenž má pro píseň vnímavost, cit i krásný lyrický tenor. Piseř „Jde podzim duší mou“ byla právě vydámna tiskem sama o sobě (cena K 1.50), ostatní písně vyjdou krátkém čase cyklicky v nákladu Mojmíra Ur- bánka (Hlávkův palác). Vedle těchlo písní vydaí nedávno R. Friml na Hašlerova slova cyklus „Tu- láckých písniček, jež lizným svým humorem a originální melodií patří k nejzdařilejším produktům české pisňové literatury vůbec (cyklus stojí 3 K).

Friml Kaminskij R Friml Závišův Hašler Sen Hašlerův Mojmír Ur Frimlov Na viola d ' amour Hlávkův palác

32 article

+ E Hlaholu pražského. Prof. Ad. Piskáček, sbormistr pražského Hlaholu, promluví o veledíle Ant. Rubinsteina „Ziraceném ráji“ v neděli dne 17. ledna ve dvoraně Hlaholské na Riegrově nábř. Začátek o 148. hod. večerní. Vstupné za osobu 20 hal. v prospěch cestovního fondu spolku. Hosté vítáni. + Z hudební jednoty posluchačů vysokých škol v Prazo. Pravidelné zkoušky na vokální večíreka na koncert, který pořádán bude ve prospěch Hlav- kovy koleje, počnou 11. ledna t. r. a budou vždy pro orchestr v ponděli a ve čtvrtek od 7—9 hod. več. Karolinu č. IV. a pro sbor v úterý a v pátek o 6—8 hod. več. v Klementinu č. IV. Účast všech členů nutna.

Ada Piskáček Rubinstein Karolina Riegrův nábřeží Klementinum Hlahol E Hlahol Ziracený ráj

33 article

+ II. kozceri Jana Kubalíka jest již dnes odpo- ledne o 145, v Rudolfinu. Kubelík komponoval pro dnešní koncert ku Paganiního D-dur koncertu kadenci kterou dnes přednese. Mimo Paganiniův koncert hraje ještě s orchestrem Lalo, Symphonie espagnole a sol od Dvořáka, Fibicha a Hubaye. Karel Hašl en přednese nově písně z Frimlova cyklu „Na vicl ďamour“ a Alb Raáb skladby Bacha a Rubln- steina. Zbytek několika lístků po 8 K na přistave- ných řadách v I. parteru obdržeti lze od 1/44. hod. odpol. u pokladny v Rudolfině. + Čeští umělci v Petrohradě. Konkursu na mí- sto solisty na hárfu při carské dvorní opeře petro hradské zůčastnila se také naše krajanka sl. K Hübschova, absol. pražské konservatoře, žákyně prol Trnečka. Po neobyčejně skvělém výsledku byla sl Hübschova jmenována solistkou dvorní opery petro- hradské. V téže dvorní opeře je solistou na kontra- bas náš krajan p. V. Bech (který v prošlém roce s vy- nikajícím úspěchem hrál na konkurse o místo solisty- kontrabasisty dvorní opery). Tyto dny byl jmeno- ván řádným profesorem na carské konservatoři hudby v Petrohradě. Těmito umělci rozmnožil se počet na- šich krajanů, působících u dvorní opery petrohradské. ktoří čest i dobrou pověst českých hudebních umělců v cizině důstojně zastupují + Z Orchestrálního sdružení v Praze. Koncer koná se již koncem příštího měsíce. Program sesta- ven ze skladeb úplně neznámých. Poněvadž zkou- šky valně pekročily, žádáme všechny pány členy or- chestru, aby se v plněm počtu do pondělní zkoušky dne 11. t. m. dostavili. + Z České Filharmonis. Ježto dnes orchesl účinkuje v koncertě Kubelíkově, nekoná se dnes symfonický koncert v Plodinové burse; důsledkem to- ho koncerty jedenáctý až dvanácty budou o týden později, než je udáno na predplatních listcích,

Kubalík Kubelík Lalo Symphonie Dvořák Fibich Hubay Hašl Frimlův Raáb Hübschův Trneček V Bech Kubelíkův Rudolfinum Petrohrad Český Filharmonis Z orchestrální sdružený v Praga Paganiní Ddur Bach a Rubln