8. ledna 1905

Přiloha „Národních Listnk

k čislu S.

Strana 13.

Výtvarné uměnl. F. Jenewein. =Ubohý Felix! Jak krátko bylo mu přáno žíti bez tísnivého tlaku drsné nepřízně osudu! Po tolika letech trudu, hořkostí a ci- zoty. Či snad přece: šťastný Felix, když skon- čil život svůj, nevěda, bez úzkosti a útrap, tichém spánku? On, který nedávno vyvolal ve své imaginaci nejvělší hrůzy a nejsťrašnější děsy mření a vylíčil rukou danteovskou křečea šilenství, jež se zmocňují lidstva tváři v tvář nezmarnému ženci, jehož každé mávnutí co chvíli kosí lidi jako klasy k žatvě uzrálé, on sám byl ušetřen vší bolesti umírání a tak byla k němu Smrt milosrdnější a vlídnější nežli byl Život. Víme dobře, co tento jemu a nám při- nesl — nevíme, oč všechno ona nás oloupila, neboť přervala náhle a násilně velkou silu v plné tvořivosti a zastavila chod mysli stále ob- těžkané jako lůno úrodné ženy. Před čivrt stoletím podal Felix Jenewein první přihlášku svého umění; před patnácii léty dostoupil skoro náhle své mocné zralosti před šesti dostavili se k němu heroldové a když vyhlásili jeho slavné umění, dali se do hádkyo to, kdo jej první objevil a uznal; přede dvěma roky odešel z Prahy netečné a nevděčné, a hned po Novém roce letos v Brně zemřel.

F. Jenewein žil vždycky mimo svět a tento mu zle splácel tuto jeho hrdou nedbu a vyso- kou mysl. Nejprve jej odmítal na celé čáře. z narozumu a nepochopení a také jakoby z ne- návistné zášti. Ale Jenewein v těchto prvníeh létech své práce a svého rozvinu dal všem ne- trpělivým a vyčítavým talentům, kteří nevšímavý svět obviňují, že jejich nadání podlamuje a ubíjí, poněvadž už jejich zámysly a pokusy ne- obkládá zlatem a kadidlem, vzácně skvělý dů- kaz, že zdravá síla nadání, ležící uvnitř jejího majitele a mocí vůle jeho, živená neuhasitel- ným svatým ohněm nadšení, rozvine se a dojde k plné úrodě všemu na vzdory. Jeho tři kar- tony na výstavě roku 1890 přinesly tuto silu vybavenou, v mocném rozpjeti, intensitu ducha vroucně a hluboce elllcího v překvapující ho- tovosti výrazu a umělecké mluvy, jimiž na ráz předstihl vše, co dosud byl vykonal, beze všeho povzbuzování veřejnosti, na cestě, kterou mu nikdo neurovnával a neosazoval papírovými va- vříny. Umělec věděl dobře, co byl vykonal. Nejen že sám u sebe prožil a procitil všechny boje vnitřní i hmotné, jež předcházely tomuto vítězství; byl si plně vědom, mnoho-li vlastní krve vyronil do těchto heroiekých zjevů a je- dině sám sobě je zavázán za toto první vítězné vyvrcholení své mohutnosti; on také dobře od- vážil uměleckou hodnotu svého díla Jako člověk mírný, skromný ano měkký, žil jako umělec na- nejvýše citlivý a v oprávněné hrdosti. Toto zdravě silné a opodstatnělé vědomí umělecké ne nadouvaná ješitnost a malicherná sobělibost, přikázala mu odmítnouti nedostatečné vyzname- nání roku příštího, jinými umělci mu odhlaso- vané. Příliš záhy splnilo a prokázalo se, co jsem rok před tím tušil a napsal. S Jeneweinem opakovalo se, co se u nás děje skoro pravidlem. Trpíme zvláštní nemoci.

Minores gentium jsou u nás hýčkáni a vždycky přechvalováni. U šírokého, velkého davu je t ovšem přirozené a nikde neobvyklé. Jemu, jehož instinkt jde se zálibou průměrnosti, jejž jistá líbivá prostřednost po přirozeném zákonu psychologi- ckém vždycky baví a vše odlišně, silné a své- rázné jej zaráží a odpuzuje. Citi v něm pudově svého nepřítele, nevítaného burcovače svého svědomí a rušitele své konservativní pohodlnosti. Ale tímto davem dávají se vésti a poslouchají jeho diktátu, velmi poníženě, i ti, kteří samy sebe vynášejí za jeho informátora ne-li vůdce ve věcech duševních. Nevedou, ale jsou vedeni, strhováni nebo strkáni. Teprve cizina jim na- pravuje hlavy a otvírá oči. Nikde snad neplati jakýkoli, i sebe podezřelejší úspěch v cizině jako u nás. Nic se při tom nezardíme nad ne- dostatkem vlastní soudnosti a nadbytkem samo- volné malosti a proto také leckdy se dáme ošáliti obratným zveličováním pouze zdvořilost- ních poct anebo zvýšováním malých úspěchův cizině nabytých. F. Jenewein věru nepotřeboval k svému vyzvednutí nikdy ničeho, nežli sám sebe. Jeho umění bylo roku 1894 už oné vnitr- nosti etické a mohutnosti formové, jakou má dnes, ale širší a hlaholivé poznání této veliko- sti rozezvučelo se přece teprve po roce násle- dujícím, když ji byli ve Vídni proklamovali.

Potom konečně nepochyboval ani nejopatrnější že je možno a dovoleno chválit plnými ústy Snad bude jednou třeba, abych vypravoval, co a jak se stalo v prvních . pěti letech Jenewei- novy dokonalé zralosti, aby podobně byla uči- něna přítrž nepravým legendám, jako kdysio Maroldovi. Ale jako nezměnilo životní sílu a uměle- ekou polenci Jeneweinovu odmítání prvních let, tak ji neporušilo hlučení před šesti lety, kdy o jeho umění chtěli metat kostky, kdy bylo vy- hlašováno jedněmi za útvar akademický a pře- žilý, druhými za esenci moderny a třelími za křesťansko-katolické. Jaká ironie, toto poslední V celých Čechách nebylo kostela a jeho patro- nů, jež by byli měli fouhu po tomto velko- rysém, vážném a trpkém umění. Historie chru- dimského obrazu je známa svoji skandalosností- také jinam dostaly se obrazy Jeneweinovy teprve cestou přes Vídeň, a ne v Čechách, nýbrž ve vídeňském Ottakrinku mají stěny po- kryté Jeneweinovými pravěkými patriarchy proroky. Jeho umění bylo souzeno, aby zůstalo kartonovým. Ne však v podezřelém smyslu ne- statečnosti, ne vinou jeho vlastní, nýbrž našl kteři proň ani v kostelích ani ve světských bu- dovách neměli místa, ač všechna jeho podstata nesla se k architektonické monumentalitě a vše- chen jeho obsah vyléval se vlnami, jež jsou schopny zvířiti city nejkrásnější a nejušlechti- lejší, povzněsti jednotlivee a ozdraviti duši množství.

Probeřte jen jeho cykly od »Písně« ve zla- tých stopách Jos. Mánesa a »Dani z krve«, němž vyznívají v dramatické tonině elegie Grott- gerovy až po »Lipany« a potom »Jidáše«, » More a nedokončenou řadu pobělohorskou, tyto veliké tragédie lidstva a českého národa a připojte k nim vášnivé lkání. Jeremiášovo, neskonalou bo- lesť P. Marie a nezapomeňte na drobnější črty z dějin českého utrpení ani na krutou řezavost »Pohřbu sebevraha« nebo na tklivou dojíma- vost modlitby mužů nad šachtou, a vyvstane před vámi svět velikých, vášnivých citů, svě bolesti tak ohromných, že nenalezají slov ni vzlyků. Všechno to je elementární, živelné,v nesmírné rozměry rostoucí, tak veliké, že pro jich nositele musil umělec stvořiti si pokolení nově, nad obecnou míru vzrostlé a mohutnéa vší malicherné a drobné náhodnosti prosté. Toto umění a dar ducha, je rodící, musely nutně zro- diti si svůj zvláštní styl, svoje nejzákladnější a nejsilnější, nejpodstatnější prvky, zredukovanou a zhuštěnou mluvu formovou. Zdálo by se, že k ní dal popud Jan Swerls, ale i nejprvnější a chlapecké ještě pokusy Jeneweinovy už se v ní okoušejí; nebo že ji Swerts upevnil a ztužil, ale i nejchvatnější srovnání fresek v kapli sv. Anny v dómu s Jeneweinovou linil přesvědčí, že tam vládne kaligrafický tah a zde je každá linie projevem chvějícího se nadměrného života. Jak to vše mi přicházelo vždy divné a ne- srovnalé s fysickým zjevem Jeneweina člověka!

To velké, silné a málo pohyblivé tělo! Ta ši- roká, dobrácká tvář, vroubená světlým vousem a tmavým, hustým, v kučery se svijejícím vla- sem! To šíroké, mlčelivé usazení! A přece všechno to vedlo jen ke zdání a klamu, nebot toto přes míru zlučnělé tělo náleželo neúnavné- mu pracovníku, v něm sídlil nervosni a stále rozechvělý duch a srdce svírané vlastní bolestí i rozvířované krásným soucitem; za širokým nevysokým čelem byl nepřetržitý příboj a boj myšlenek a za jeho stěnou konal svoji podivu- hodnou práci Jeneweinův intelekt umělecký. F Jenewein nebyl z těch šťastných, kteří v hravé lehkosti a polonevědomosti, podávajíce se instinktu genia neb alespoň talentu, dílo za dílem tvoří. Jeho tvoření byl vždyeky vzrušující a krvavý boj. Nikdy první záblesk myšlenky nebylu něho poslední. Podnikal na ni útok se všech stran, prozkoumával ji jako horník vnitro země do hloubky a do šířky, modeloval na ni, for moval ji, až nabyla podoby nejjasnější, nejkon- cisnější a nejbřitčejší. A hned potom nastal boj nový. Boj o tvarový výraz její. Ne o mluvu, tu měl už pevnou a bezpečně organisovanou, ale o přilehavé slovo, o vystižný, neomylný, vyčer- pávající a tedy jediný obrat optický a třeba že někdy vyšla z tohoto souboje umělce s látkou a hmotou některá násilnost, nikdy ne schválnost nebo povrchnost. Na konec vždycky mocně ve- lebný a zároveň vzrušující chorál nebo mohutná fuga na rozbouřených varhanách. Takové umění, vyrostlě na půdě trudem oseté, ale z duše bohaté a hluboké, uzrálé z úžasné energie nadání a elementární moci a nut- nosti tvořivě, zkropené krví a proto tak mocné působnosti, přerváno bylo v rodící činnosti dru- hého ledna o třetí hodině odpolední, když pře- stalo bít dobré a bohaté srdce F. Jeneweina. Karel B. Mádl.

= Nové publikace, zaslané naší redakci: Krása našého domova. Věslník »Svazu če- ských okrašlovacích spolků v království českém. Číslo 2. Většina ze spousty našich časopisů rozmnožuje a rozšiřuje jen četbu; malá menšina jen má za cí propagovati určité myšlenky a názory. Tento nový list k nim patří a pokud ze dvou čísel je možno už vyšetřiti, usiluje o dobrou věc, horlivě, s rozmysl- ností i vřelostí. Chce probouzeti a sesilovati lásku ku přirozené kráse kraje, vésti k jejímu obhájení zvýšováni. Je to přirozená, zdravá a nanejvýše žá- doucí reakce proti tísnivé uniformnosli velkého města a proti všemu, co hýčkaná všední polřebnost ubíjí Časopisu »Svazu« bohdá se podaří některé zapome- nuté zárodky, na něž znovu je poukázáno (pěstování květin dětmi, slavnosti stromové) přivésti k novému životu a jiné nové uplatniti. Počíná se tedy časopis ne pro několik nadšenců, nýbrž pro kruhy, jež ne- mohou býti dnes dost široké. Liebscher Ad.: »Hus v kapli betlémské«. »Žižka na válečném voze« Dva obrazy v barevné autotypii firmy Husník é Häu- sler. Nákladem B. Kočího v Praze. —- Vel. fol. (Ř2 a 1 K). Architektonický obzor. Řočník IV. Čís. 1. (J. Kouly návrh regulace Havlíčkova náměst a úpravy středního bloku, lak, že tento od věže jin- dřišské oddělen výtváři menší náměstí směrem Plodinové burse, trojůhelníkové, ostatní plochy ná- městí a ulic obdělníkově. — Palác Živnostenské banky Osv. Polivky v 5 reprodukcích. — Pomnik Františka I. na nábřeží v Praze od J. Krannera bratři Maxů).

Školská hlídka. Úřadování mísiních školních rad pro men- šinové školy české nejvýznačněji illustruje ab- surdnost a neudržitelnost nynějšího stavu správy českých škol menšinových a volá po toužebně čekaném příslušném zákoně. Nejsme tak naiv- ními, abychom se domnívali, že litera zákona rá- zem vnese do ovzduší a prostředí, z něhož rekru- tují se nynější členové „českých“ místních škol. rad, také hned českého, národního ducha, ale jsme roztrpčeni, že navzdor všem zcela jasným předpisům zákonným vyvinula se pro naše škol- ství menšinové ponižující praxe, dle niž navzdor všem předpisům a navzdor analogiím poměrů německých škol menšinových úřaduje a jedná se v českých místních školních radách, pro české školy menšinové zřízených, výhradně po německu. Tento nepřirozený fakt nebyi by tak zarážejícím, a řeknu přímo — rozčilu- jícím, kdyby obdobná praxe byla se vyvinula i v místních školních radách pro menšinové školy německé. Ve všech případech, kde jednaly a úřadovaly tyto místní školní rady po česku, rozhodla správně zemská školní rada, že jednati se má po německu, a jak zjištěno dotazy u obei převahou českých, v nichž ně- mecká místní školní rada je zřízena, všude a ve všech případech také německy se úřa- duje a jedná.

Ze členové místních školních rad mají být příslušníky té národnosti, pro kterou škola, již zastupují, je zřízena, a že příslušnost k národ- nesti členů těch nemá býti prokázána tolik jejich prohlášením, nýbrž že má hleděno být i k poměrům domovským a rodinným, vyplývá jmenovitě z § 7. zák. zem. z 24. února 1873, z vynesení zemské školní rady z 28. února 1887, z nařízení ministerstva kultu a vyučování z 16. října 1880 a z některých rozhodnutí správ- ního soudu, jako na př. z 5. dubna 1900. A navzdor tomu místní školní rady „če- ské“, zřízené pro české menšinové školy, jsou pravidlem zřízeny z Němců, a kde tak výjimkou není zúplna, jako na př. v Trnovanech, kde slo- žena je místní školní rada z našinců, anebov Hlobech, kde je většina našich členův, tam všude přece úřaduje se německy. Podlo zákona je předsedou místní školní rady sta- rosta, a ten prostě prohlásí, že česky neumí a připomene, že okamžitě ze schůze odejdea tím místní školní radu k právoplatnému usná šení neschopnou učiní, jakmile bude se jednat po česku. Za takových okolností zbývá dvojí mož- nost: buď odvolati se k zemské školní radě. ktorá ovšem vždy rozhodne ku podané stížnosti. že ve školních radách českých má jednáno být česky — ale stav věci tím se pranic nezmění. neboť nikdo, tedy ani zemská školní rada nen s to, přinutiti předsedu místní školní rady, aby česky mluvil a rozuměl — anebo nastává druhá eventualita, že správce české školy a čeští čle- nové místní školní rady, chtějí-li dosíci projed- nání věcí, které pdkladu neztrpí, volky nevolky musí jednati nělnecky a snésti německé úřa- dování.

Není myslitelno, že by tento bědný stav trvale a nadále udržeti se mohl. Dovedlo-li zá- konodárství respektovati kulturní potřeby menšin do té míry, že jim přisoudilo české školya české místní školní rady, nedá se dobře mysliti, že by tvrdohlavost a naschválnost jednotlivce v obci mohla všechna ta zákonná práva učiniti illusorními, a nedá se mysliti, že by čeští rodi- čové, český správce školy a čeští členové míst ních školních rad teprve tehdy mohli o škole své jednati, když by prošli gaudinským jhem úřadní a jednací řeči německé. Nuže, tuť jediné východisko! Nechť působí se k tomu, aby sta- neveno bylo, by předseda místní školní rady če- ské, neumí-li česky anebo nechce-li česky jed- nati, nahražen byl zástupcem české řeči znalým a k jednání českou řečí ochotným. Brožura „O vzdělání rolnické mládeže“ kterou sepsal Frani. V. Moravec, učitel měšt. školy v Roudnici a výdal svým nákladem Zem- ský ústřední spolek jednot učitelských, vyšla již ve třetím vydání,*) čímž podán důkaz, že otázka vzdělání mládeže rolnické nabývá veliké důležitosti, že je obecně sledována jako časová a velmi nalehavá. Nejpřednější a nejzasvěcenější znatelé venkova jsou svorni v úsudku, že jen vyšší vzdělání a větší uvědomělost rolnictva po- skytují záruku zlepšení hmotných poměrů rol- nictva, jsoucu první podminkou všech úspěšných akci svépomocných. A přece právě o vzdělání, zvláště pokračovací školské vzdělání rolnického dorostu je u nás velmi nedostatečně postaráno

Kdežto v městech všude nejpečlivěji o to se dbá, aby ani jediný učeň nebyl bez dalšího vzdělání, jaké poskytují pokračovaeí školy průmyslové obchodní, je po vesnicích o mládež škole od- rostlou tak nedostatečně postaráno, že dosud postrádáme skoro zúplna pokračovacích škol vesnických. Také společenská výchova dorostu vesnického daleko je za výchovou, jakou roz- manitými institucemi, jako knihovnami, před- náškami, výstavami, kursy, spolky a p. v. opa- třuje se vzdělání mládeži městské. A poněvadz buď jak buď, vnitřním sesílením zvláště rolni- ckého, vůbec zemědělského dorostu připravuje se přední podmínka povznesení celého národa pe stránce hospodářské i osvětné, je patrno, že nynější stav vzdělávání vesnické mládeže je nadále neudržitelný. Proto velmi upřímně ví- táme brožuru Moravcovu jako cenný, časovýa vážný příspěvek k řešení této celkem zapomí- nané otázky. Brožura dotýká se všech částí ob- sáhlé a mnohotvárné oblasti vzdělání lidu ves- nického a psána je věcně, nestranně a se stálým zřetelem k daným reálním našim českým po- měrům. Otvírá nová hlediska a přece nikterak neprohlašuje se pro nemožnosti. Smírným a takt- ním způsobem vysvětluje i sporně partie a vů- bec řeší vážnou tu otázku věcně, původně přesvědčivě. Vyslovujíce radost nad celkem říd- kým literárním zjevem, že brožura Moravcova vyšla v krátkém čase několika týdnů již ve tře- tím vydání, k čemuž přispěly arci hromadné ob- jednávky okresních zastupitelstev a hospodář- ských spolků, přejeme, by upřímné snahy auto rovy došly plného splnění na prospěch lidu rol nického.

Místa uěitelská. V kolínském škol. okrest obsadí se trvale místa: učitelů na chlapeckých mě- šťanských v Kolíně pro odbory přírodovědeckýa matem. technický a v Týnci nad Labem pro přírodo vědecký; řídícího učitele s náboženskou způsobilost v Křečhoři; učitelů 1. řřídy v Kolíně na Zálabí (na chlapecké). Týnci nad Lab m (dvě) a v Červených Pečkách, II. tř. o Kolíně ve východním obvodu Kouřimi (na chlapecké): učitelky II. třídy na díve v Kouřími. Žádosti od 7. ledna. Oprava. V článek „Snahy učitelstva v r. 190. v předešlé Školské hlídce vloudilo se několik tisko- vých chyb. Opravujeme jmenovitě: na místě slov pseudovědecké melodisování stůj me thodisování, a ve výčtu pokrokových časopisů má státi na místě dvakráte uvedeného časopisu „Český Učitel“ list „Učitelské Noviny

Sportovní věstník. Zimní sporty. ** Tak už to v Praze vždy bývá. Když začně mrznout, tu spěšně náš neůmorný »bruslařský zá- vodní klub« koná schůze a vydá proposice závodů Jen se to však stane — hned je po mrazech. T opakuje se již po několik roků a tak skrovné jsou naděje našich bruslařů, že dne 15. t. m. vybojovány budou mistrovství bruslařská Čech v Plzni. Té- hockoyové zápasy jsou prozatím »pod vodou« a je diná útěcha zbývá našim sportovníkům, že jinde to není lepší. ** Devět českých mužstev hlásilo se letos k zá pasům hockeyovým o pohár českého sportovního časopisu »Sport a Hry«. Obhájcem jest I. mužstvo S. K. »Slavies, které letos ztratilo své výborné hráče Kryše a Baumrucka, tak že naděje soupeřů (hlavně L. Č. L. T. C. a »Sparty«) na vítězství značně stouply. ** Juniorský závod v ozdobném bruslení pro dámy vypsal bruslařský klub v Bonnu. ** Peler Sinnerud, mistr světa v rychlém bru slení 1904, byl prohlášen professionálem, jelikož ji roku 1903 startoval v Kanadě o ceny peněžité. Athletika a sportovní hry. ** Proslýchá se, že od 15. února budou opět v divadle »Varičté« pořádány zápasy řecko-římské.

Hlavním pořadatelem bude německý professionál Koch, který patří do prvé řady professionálů a při předposledních závodech v Berlíně porazil i v Praze známého Eberla, ačkoliv o správnosti výsledku tohoto zápasu sílně pochybováno a docela zápas- níkům vytýkáno, že Eberle úmyslně se nechal o Kocha položit a že oba zápasníci smluveni byli s »bookmakry«, kteří shrábli hezké peníze ze sázek na vítězství Eberlovo u nich učiněné. Koch přived prý do Prahy znamenité zápasníky, kteří dosud v Praze nebyli a mimo to bude i Frištenský en- gagován. ** Amatérská otázka v rakouském svazu foo ballovém, bude-li skutečně projednávána, přinese as nepěkné odhalení, neboť, jak berlínský »Spiel un Sport« napovídá, mají prý již ve Vídni celou řadu důkazů o tom, že několik hráčů z Vídně a Prahy — jest již professlonály. *) Tisk dra. Ed. Grěgra. V komisi knihkup. Joe Rašín. Praha—VII. Cena 10 hial, Z cyklistského ruchu. ** Při šestidenních závodech v Americe diskvali- fikovaní závodníci sdružili se pod jménem »American Cycling Union« a najmuli závodiště v Revere Benchu. kdež už v dubnu hodlají závody pořádati. Novými členy jsou kromě hlavního aranžéra Walthoura, Mun- rol, Moran, Nat Buttler, bratří Bedellové, Maya. Bowler, Mac Lean a Newkirk. Též jistý časopisecký syndikát hodlá podnik závodníků podporovati. ** Darragon a Hleller meškaji teď v Nizze a pilně evičí na silnici. Do Paříže hod ají se vrátiti ke dn 15. ledna.

Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 7. ledna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Subskripce ruské renty na domácím trhu. — Pražská bursa.) Peněžní místo naše má svoji významnou událost. V ústředí, které považováno bylo za odlehlé a málo iniciativní, náhle probuzen byl širší rozhled a byl podniknut čin, k němuž ne- vedl příklad německý. Vzbuzen byl zájem pro novou půjčku ruskou a jestliže upozorňujíeí hlas docházi takové ozvěny v našem obecenstvu jest velmi potěšitelno nejen pro náš kapitál nýbrž i pro myšlenku naší slovanské vzájem nosti. Bonita nové ruské půjčky jest nepopíratel- nou, neboť proti odiosním tvrzením jistých ná- rodních hospodářů fakciosních stojí zprávy stej- ných odborníků a zajisté více loyálních, ktel konstatují, že výdaje státní rostou sice do mil- liard, avšak i vzrůst příjmů jest poměrný, státn dluhy jsou sice veliké, avšak přesně jsou zúro- kovány, ohromné sítě železniční byly vysta- věny, státní apparát funkeionuje přer některé své vady způsobem zcela správným. Nedostatek tu a tam trpí pouze jisté okrsky, náklady na obvody asijské znenáhla se menší, nespokoje- nost, o které se mluví, není všeobecná, nýbrž pouze místní — ohromné rozlohy jednotlivých provincií a obrovské vzdálenosti jsou překážkou aby nespokojené živly staly se souvislými. Do- věra ruského lidu k carovi a k dynastii jest ne- ochvějná. A byť i nepřízeň poměrů snad v dra- matickou peripetii přinesla další události, pev nou zůstává smlouva subskripce, zajišťujícív šesti létech proti 95 kurs 100 a zúročení 4 1/2 0.

— Za takovýchto poměrů vnitřní situace, ne- změněné, jen v epoše válečné nepřízně jest vy- dávána poslední státní půjčka ruská za váleč- ného kursu a za válečných podmínek. A účast jak již předem můžeme konstatovati, pro tute půjčku bude obrovská. V Rusku, v Německu a v Holandsku do cházející přihlášky nabývají obrovských roz měrů. Výhody této ruské renty jsou zajisté oči- vidny. Proti ostatním rentám evropským, z nichž i italská přesahuje již kurs al pari, stojí pouze 95%. Podmínky pak, že v 6 létech bude půjčka tato splacena plnou hodnotou 100, tak že al pari jest vlastně již zajištěno, jest také vlastně zárukou kursového vývoje. A pro posudek vhodnosti uložení kapitálu v tomto státním pa- píru ruském není nepodcenitelnou ta okolnost, že ruská renta, majíc trh na všech hlavních bursách evropských, jest také na všech hlav- ních trzích snadno umístitelna. Uvedení její na bursu vídeňskou a pražskou jest jen otázkou doby. Kapitál, umístěný v papíru tom, jest př vynikající bezpečnosti umístěn výnosně, s zřetelem ke běžné úrokové míře můžeme říci velmi výnosně jest umístěn s nadějí na zisk kursový a jest umístěný likvidně. Vy- týkajíce tato kriteria nového ruského papíru vítali bychom, jestliže tato zvláštní příležitost byla by s to, aby popularisovala v oněch našich vrstvách, které dosud konservativně lpí na ulo- žení kapitálu jiným způsobem — starým, koup cenných papírů, neboť zajisté výhody renty ono jsou výhodou dostatečně velkou, aby opportunita koupě oné byla uznávána. Takový cenný paplr zajisté jest s to, aby byl prostředkem fi- nanění výchovy.

Nová půjčka ruská bude vydána v Rusku, v Německu a také v Holandsku, bude zníti n rub., na marky a na hol. zlat. Neznalý pozasta vil by se nad tím, že ona koncesse třetího typu na holandské zlaté jest povolena národu, po četně tak nepatrnému... V okolnosti té všal vidíme interessantní okolnost i pro národ náš taktéž početně malý, jak hospodářská potenee vynucuje ohledy k jeho individualitě. Holandsko národ obchodníků, bývá vždy na místě, jedná-l se o loyální obchod. Tam politika obchody ne- kazí. Z Holandska docházejí k nám celé zásoby rentových papírů našich a při poslední konvers se zájmem bylo sledováno, jak v Holandsku nál státní dluh v jednotlivýe kusech mají svázaný v celých knihách, ještě z těch dob, kdy renta rakouská stála okolo 60. Nelze pochybovati, ž ani tenkráte renta ruská u stejné prozíravosti nebude přejata sumou plnou, tam vyloženou — avšak při této úvaze vnucuje se porovnání do poměrů našich, ježto tato cesta střízlivého kal- kulu a hospodářského sebevědomí by byla správnou folií snah ideálných. Myšlenka taková jest lící výroku Bismarkova, že pěstovati sym patie pro jiné národy a národní snahy na úkor vlastního domova, jest politickou chorobou. Zde ovšem situace naopak. Zde sympatie jsou odů vedňovány i střizlivým kalkulem obchodním.

A mohou-li sympatie takové býti dotvrzeny i či- nem praktickým, který by onoho malého příbuz ného postavil do vyššího světla, nežli úlohy zájmu přímého, zajisté jest zjednána větší váž nost a vykonáno více, nežli mnoha jinými pro V nynější době progresivní produkce kap tálu sazba úrokové míry poklesla způsobem který výtěžek i kapitálů značných stísnil na mez existenčního minima. Skutečnost tato jes pohnutkou každému, kdo pečlivě o správu svého jmění se stará, aby z výtěžku onoho zachráni pokud možno ještě vše, co zachrániti lze. V mo derním proudu národního hospodářství již ne- stačí cesty vyšlapané, nestačí již pouze jmění míti, nýbrž nastala již vážná povinnost, také pře- mýšleti, jak nejlépe z onoho jmění těžiti, nastala povinnost těžiti co nejvíce. V životě, často se stýkáme s oněmi starostmi bohatství. Majitel tak zvaného měšťanského jmění neví, jak se uživí. Proto prostou úvahu o podmínkách ruské emisse bylo nutno applikovati na zvláštní po- měry naše, neboť jest třeba při oné, tak řečené konservativnosti našeho kapitálu, který jest spíše netečný, celou rukou ukázati a účastenství vynutiti. Na jiných finančních střediskách bude zajisté tohoto velkého finančního obratu použito — mnoho se mluví o velkém přátelství k Rusku jevy.

— aby se získalo velikého výdělku. Vyslovený nepřítel ruského národa pro dnes — Anglie — nezúčastní se subskripce, za přátele jsou považováni tudíž ti, kdo se ji zůčastní. Historickou shodou časovou, právě v době tragického pádu pevnosti ruské, v době, kdy na přechodnou dobu se odmlčí vojevůdci, — ujali se slova representanti vysoké finance na třech hlavních místech k upisování, předkládajíce půjčku ruskou. Jest historickým slovem Lud- víka XIV., že vítězem zůstane ten, komu po- slednímu zbude v ruce louisdor. Nechť skvělý úspěch ruské subskripce jest zárukou ruského zdaru. — První týden na pražské burse v novém roce vyniká pozoruhodnou čilostí a což příznačno, čilost ona vztahuje se na oba význačné obory papírů na burse jednaných. Především dochá- zelo k obratům v papírech k uložení kapitálu, ačkoliv nelze utajiti významnou okolnost, že obraty tyto nedály se prozatím do poslední ruky seukromého kapitálu, nýbrž spíše byly kupovány do zásoby. V této příčině třeba jmenovati obraty v rentách, zlaté a investiční a v papírech Zem- ské banky; dále došly pozornosti za vyššího kursu 4% zástavní listy České hypoteční banky (100.10) a úpisy Moravské spořitelny (99.95).

Konečně pak došla opět řada na papíry haličské. Zájem po 31/4% typu České hypoleční banky při četných závěrech trvá. Na poli akciovém těšily se přízni i dále papíry bankovní, ozvěnou to nálady bursy ví- deňské. Jednány akcie České průmyslové banky po 414.—. Dále akcie České banky Union po 246.50 až 247.50, Hospodářské banky po 399.— až 399.50. Kursy ostatních papírů ban- kovních ustáleny. K obratu došlo také v akcife rakousko-uherské banky po 1629 až 1640. Na poli akcií strojírenských způsobila rozruch zpráva o rozbiti železářského kartelu. Jestliže předcházející jednání o kartel nemělo vliv na kurs strojírenských papírů českých, lze krifiku o výhodě kartelu shledávati ve skutečnosti, že po rozbiti jeho klesající kurs Rustonek marně se snažil zachytiti o podání kupce. Ostatně zprávy v listech německých, doprovázející tuto pozoruhodnou událost, že rozbití kartelu ni- kterak nebude s to, aby zdrželo sanaci závodů Škodových, prozrazují odpověď na dřívější otázku: cui prodest. A zprávy nynější zajisté byly upřímnější než bulletiny předešlé.

Vídeňská bursa v týdnu minulém. Ve Vídni, 7. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) První týden novoroční byl v rozhledu bursovní dosti slibným. Úvahy o minulém roce eskontoval vyšším kursem do roku budoucího. Aspekty nezdají se býti právě nepřiměřeny. Průmysl železářský se prozatím stále udržuje na své výši, bilance bank po- skytnou více momentů příznivých a konečně nová vládní kombinace Gautschova nastupuje na míst negace Körbrovy. Zejmena tento výhled politický působil značným impulsem. Tak minulý týden bur- sovní byl dalším článkem v řetězu vzestupů kur- sových. V této příčině třeba vytknouti, že vlastně vídeňský trh byl sám na sebe odkázán, ježto Berlín se ocitá na rozhraní jakési krise kursů, již považo- vaných za poněkud vysoké. Pád Port Arturu, který se stal událostí minulého trhu, nezpůsobil hlubšího rozrušení, ba naopak byl jakousi chvíli burse pod- nětem, aby v naději na mír snad blízko kynoucí se oddala optimismu. Bylo by si jen přáti, by názo o blízkém míru nezůstal sebeklamem, ježlo mínění směrodatných autorit v této příčině tak důvě- řivým není. V popředí situace stály hodnoty železářské, v čele jich šly alpinky, které opět podstatně zvýšily kurs, ačkoliv v průběhu týdne také trpěly realisacemi, a sice na zprávu o založení nového železářského podníku, která však docházela málo víry.

Další podnět k realisacím v alpinkách zavdaly jednak rychle docílené zisky, jednak porovnání tohoto kursu s kursem akcií rýmavsko-muráň- ských, pro kterýžto papír obratem vznikl interes. Bylo uvažováno, že při větší dividendě vlastně akcie tyto stojí na stejné kursovní úrovní s alpinkami a pro jejich kurs byla za nutnou považována korre- ktura. Dále byly vyhledávány akcie Pražské žele- zářské společnosti, za nimiž pak šly akcie České báňské společnosti. Pro hodnoty železářské ve vídeňských kruzích zůstává i nadále mínění dosti důvěřivé. Též byly pevny akcie z á- padočeských uhelen, jsouce jednány ve velikých obnosech, jevilo se však poměrně málo zboží. Živé přízni těšily se akcie Vídeňské bankovní jednoty, v nichž docházelo k čilým obratům. Dále hledány akcie Dolnorakouské eskontní společnosti, kdežto akcie banky pro zem rakouské jevily spíše jakousi úsilnost. Z jiných papírů těšily se zájmu akcie Du- najské paroplavební spolecnosti a akcie Leykam Josefsthal, které v krátké době zvýšily svůj kurs o K 30.—. Kursové hnutí jest dale patrno i v tureckých losech, pro něž se čin nálada velkými koupěmi z Německa.

Ruská půjéka. Není pochyby: obrovský úspěch nové ruské 41/2% půjčky jest plně pojištěn. Svědčí o tom veškery zprávy, které docházejí v té příčině. Výsledek tento byl samozřejmým. Ruské státní renty mají své dobré jméno. Dobyly si po řadě let, po řadě protivenství a odporů a je význačno, že právě ve chvíli, kdy Port Artur padl a kdy nové zbrojení ukazuje, jak dlouhou bude tato válka, ne- mohou důvěru obecenstva podkopati ani tendenční zprávy Anglie ani postup části německého tisku, ani demonstrativní neůčastnění se při upisování se strany některých německých bank. Jest ale příliš zřejmo, že momenty politické padají tu na váhu a nemohou podkopati důvěru v pevnou posici Ruska po stránce finanční. Důvěry získaly si ruské titry jen postupně — tolik bylo nahromaděno odporu proti slovanské velmoci. Ještě roku 1880 neměly ruské titry státní dnešního kursu, 4% půjčka z r. 1880 znamenala kon- cem 1881 v Berlíně 72.70, důsledek umělých postupů nejlépe patrný z toho, že r. 1886 dostupuje již 83..50.

R. 1887 přináší obrat. Ne následkem zhoršení stát- ních financí ruských — ty v době této nalézalys již v periodě stálých aktiv, ale následkem známého Bismarkova boje proti ruskému rublu, ve kterém Rusko tak znamenitě obstálo. Německo vládlo tehdy za 21/2 millionu rublů ruských rent, bez nejmenších otřesů pro Rusko převedeno toto obrovské množství do rukou ruských, francouzských a hollandských počátkem let devadesátých nemá Německo vlastně žádných ruských státních papírů. Ale pevný kursovn vývoj ruských rent a střízlivá úvaha něméckých ka- pilalistních kruhů přináší obrat. Klesajícř míra úro- ková obraci pozornost k ruským státním papírům. jichž zúročení vždy tak precisně placeno a Německ otvírá se opět ruským titrům. A ironie osudu? Ně- mecko, které se překotně zbavovalo ruských státních rent za nízký kurs, kupuje je za vysoký zpět. Po- znání zaplaceno i zde trochu draho, R. 1890 zna- mená 4% renta z r. 1880 v Berlíně 96.80, r. 1895 překročuje pari, Rusko využívá této situace ke kon- cessím. Současně ale roste ruský průmysl a obchod