2
masthead
V Praze, v neděli dne 8. ledna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Prnze v administraci
na měsíe . . . . . .
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvojí donáškou
na měsíe
nětnt lata . . . . 7 K 50h
ve flialkich
na měsíc . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
za měsíe
. . kecrh
na čivrt leka
s drojí zásílkeu
a nořet
dtvrt lota . . . .n k
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 7. ledna. (Původní
telegram od zvláštního zpravodaje »Národních
Listů«.) Dopisovatel »Nového Vremene
ohlašuje vzmáhající se činnost z ja-
ponského tábora mandžurského, Po-
sily jsou vysílány k Bensiku, kdež se-
silují levé křídlo.
Ztráta Port Arturu nepřiblížil
nijak konec války, všude naop al
jeví se odhodlanost pokračo-
vati v zápase.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz
na straně 4.)
Artur
Petrohrad
7
article
Pamatujme především na zhojení
zemských našich financí!
Pamatujme především na zhojení
zemských našich financí!
Vzdor všem těm »informačním poradám«.
které od dne svého nastolení pěstuje nástupce
Körbrův s předáky všech parlamentních stran,
neví se o politické barvě a missi nové
vlády Gautschovy dosud pranic; co však za to
již všemu světu jest nepochybno a jasno: toe
její finanění poslání. Ona má z dosud
neplodné skály cislajtánského parlamentu vytloue
v první řadě povolení k vydání refundačn
renty sumou 53% millionu, jakož i 15lgmil-
lionového úvěru nouzového; avšak to bude
pouhá předehra. Hlavním úkolem vlády Gaut-
schovy však bude, aby přiměla »temperovaný
klavír« parlamentní k heroickému pochodu,
t. j. ku povolení úvěru oněch 216.7 mill.
korun, jež německo-polská většina delegae
poukázala ministru války na nová děla a n
znovuzřízení celé rakouské artillerie »na základo
poučení, jež skytla válka rusko-japonská.«
Bude tedy letos veliká starost o zvelebení
cislajtánských jako celoříšských financi, o na-
plnění pokladen Rakouska jako Rakousko-
Uherska.
Gautschův
Gaut
Rakousko
RakouskoUhersko
8
article
Avšak což — království a země,
z nichž tato říše se skládá? Na ty se nevzpo-
míná? Není snad jejich nouze stejně velkoua
stejně nalehavou jako nouze státu a říše? A
mluvíme pouze o naši vlasti a její svrchovan
finanční tísni. Země, z níž stát vyždímá rok co
rok na danich přímých a nepřímých přes 290
millionů korun, aniž by vracel na její správu
ročně více než 56 millionů kerun — n e
dnes, odkud a z čeho hraditi nej-
nutnější své potřeby řádné, roz-
počet její při 55procentové přirážce zemské vy-
kazuje pro letošek opět schodek 13,271.059 K .
povstalý rostoucími potřebami obecného
školství, neodkladnými veřejnými stavbamia
tíhou úrokův ze zemských dluhův, jež musily se
podnikati ke hrazení stálých schodkův posavad-
ních v hospodářství zemském. Kam toto stálé
zadlužování země české povede, zů-
stane-li k ní Vídeň tak macešsky
necitelnou a zatvrzelou jako dosud,
táže se rok za rokem teskněji a trpčeji veškeren
národ náš! Dne 22. m. m. odhalil zemský výbor
veřejnosti naší neslýchaný důkaz té vídeňské
lásky. Před 9 měsíci již (totiž 23. března 1904)
byl podal vládě Körbrově celou
řadu návrhů na opatření nových
zdrojův důchodů a příjmů pro ze m
českou; avšak vláda Körbrova neuznala vý-
bor země české ani hodným o dpovědil po
Vídeň
9
article
celých 9 měsícův neměli Körbrovi milci v mini-
steriích vnitra a financí času, aby se zabývati
pomocnou akcí k uzdravení financi království
českého. Nuze, dnes jest našemu výboru zem-
skému čin. novou vládou víden
skou, v zasedá též ministr krajan pro
Čechy dr. Randa. Nebylo by záhodno, a b
výbor zemský bez prodlení obno-
vilkní svoji urgenci a zkusil, pořídí-li
za Gautsche šťastněji nežli za Körbra?
Troufáme, že nové vládě, jejíž prvním slo-
vem k nám bude: »Dejte říši, čeho říši zapo-
třebí jest«, smí a má výbor zemský královstv
českého bez odkladu a důtklivě připamatovati
»Dejte zemi české, čeho jí zapo-
třebí jest: poctivou a vydatnou pomoc jej
zuboženým financím zemským a to co možné
nejrychleji !« —
Déle patnácti let již — co trpí hospodář-
ství zemské chronickým schodkem svým, snažil
se upřímní vlastenci vyhledati nových zdrojův
příjmů a důchodův zemských, tak vydatných
jak žádoueno a přece netížících lid přimnožo
váním břemen jeho posavadních. Leč po stát-
ním centralistickém fisku těžko co nalézti! Po-
bral a vyčerpal do dna kde jaký pramen po-
platní sily lidu dávno pro sebe. Proto zcela
důvodně a správně většina návrhův učiněných
k tomu se nesla, aby stát poskytl zemi české
buď celý výnos veškerých přímých dan
realníeh, v království českém vybraných,
aneb aby z velikého výnosu daní spotřebních
čili nepřímých vykázal zemi české přiměřenou
kvotu. Leč marné volání. Čeho v sousedním
Prusku Bismark přiznal obcím a okresům bez
nucení, toho zde váhal stát poskytnouti zemím
Spíše almužně podobá se ten podílek, skytaný
zemi české teprv od nedávna a naprosto nikam
nestačí.
Körbr
Čecho
doktor
Randa
Nuha
Délos
Prusko
10
article
Na to, aby »stát cislajtánský«, zvláště nyní
kdy sám shání takově obrovské sumy pro po
třeby militarismu, vrátil království českému dů-
chod z přímých daní jeho, nebo dostatečný podí
z výnosu nepřímých daní — na to věru bylo
by blahovo dnes doufat a spolehat.
A přece jest možnost vytrhnouti zem
českou v době nepříliš dlouhé z veškeré té jej
hrozné finanční tísně nynější, svépomocí
vlastním jejím bohatstvím, pak-li jen bude od
hodlané a poctivé vůle ke konečnému usku
tečnění dobré myšlenky, pronesené a vřele
hájené již před 15 lety na sněmu českém našíu
zvěčnělým drem. Juliem Grégrem.
V lůně země české samém spo
čívá poklad, spočivá zdroj možné její spásy
Celá dasetina plochy královstvi českého, prostí
rající se od Litoměřic, přes Teplice, Duchcov
Most až k Chebu v délce 130 kilometrů, chová
v sobě bohatá ložiska uhli kamennéh
a hnědého, z nichž mnohá mají mohutnos
10, 12 až i 24 metrů a z nichž rok co rok těž
se na 22 mill. tun, čili 220 mill. metri-
ckých centů uhlí. Z této velkolepé těžby
která až na málo výminek provozována jes
cizimi vykořisťovateli z Anglie, ze Skotska,
ze Saska, z Vratislavi, z Berlína atd., vyváž
se pak ročně do ciziny, t. j. do německé
říše průměrně na 100 million
metrických centů našeho českéh
ublí a to za ceny nad míru levné
kdežto nám domácímu obyvatelstvu zdražováno
rok za rokem. Bezpříkladné toto hospodářství
přimělo již r. 1889 našeho dra. Julia Grégra
ku proslulému jeho návrhu na sněmu českém
aby se ve prospěch země české
uložila na vývoz hnědého uhlí d
Grégr
Litoměřice
Teplice
Duchcov
Most
Cheb
Anglie
Skotsko
Sasko
Vratislav
Berlín
11
article
ciziny mírná zemská daň, jejíž výnos
páčil na 4 milliony zlatých ročně. Pohříchu
tehdejší němečtí poslanci ve své podjatosti proti
každému návrhu, vyšedšímu z naší strany.
zježili se proti zdravé té myšlence a tolikéž
velkostatkářům nevoněla jako příliš prý radikální.
Po smrti dra. Julia Grégra ujal se my-
šlenky té jménem strany svobodomyslné posl
Kaftan a opětoval návrh tak dlouho, až posléz
sněm český 22. dubna 1899 — tedy po desiti
létech uložil výboru zemskému, »aby vyslyšev
odborné korporace a zástupce interessentů,
bedlivě uvážil, jakým způsobem by
mohla býti těžba minerálního uhl
v Čechách zdaněna a podal v příštím
zasedání sněmu hotový návrh zákona.« —
Však — nevíme či odporem — ni kdy
k tomu nedošlo — a tak zůstala ubita podnos
myšlenka, která se nám jeví stále zdravou
života schopnou, ve které vidíme dnes je-
dinou pomoc našim zbědovaným
finaneím zemskýml
Jestli kdy — dnes při jednání o novou
obchodní smlouvu Rakouska s Německem — je
k tomu chvile příhodná, jelikož maj
v Berlině toho nesmírného přívozu našeho ubl
do Německa právě do syta ...
Grégr
Kaftan
Čechy
Rakousko
Německo
Berlín
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. ledna. (Lvovská všepol
ská demonstrace.) Po pádu Port Arturu
přinesl orgán všepolské strany, „Sl. Polsk.
anonymní vyzvání „několika polských akade-
miků“ k obyvatelstvu města Lvova, aby dne
4. ledna všeobecnou illuminací projevilo svou
radost nad porážkou Ruska. Všechny rozvážné
listy polské, lvovské i krakovské, protestovaly
ihned proti takové nevčasné demonstraci, ukazu
jíce, že demonstrace haličským Polákům pro-
spěti nemůže, za to však může značně poškoditi
Poláky v říši ruské. Výstraha působila; referent
„Dzien. Polského“ projel v určený večer Lvo-
vem a spočítal všechna osvětlená okna. Napo
čítal jich 69, udávaje při každém číslo domu
a ulici. Illuminace se tedy nezdařila, a současně
ukázala, jak nepatrný jest ve Lvově dosud vliv
všepolského orgánu. Kromě Lvova dán k demon-
straci protiruské popud také v Stanislavově.
kdež mládež s dělníky procházela večer městem
provolávajíe Japoncům „banzaj!“ a „pereat!“
caratu.
Artur
Polák
Japonec
Praha
Lvov
Rusko
Stanislavův
13
article
Povznešenou náladu těch haličských Po
láků, kteří jásají nad pádem daleké ruské pes
nosti, pokazil P. Stojalowski, který v novoročnín
čísle svého „Wience-Pezolky“ uveřejnil stat
v níž dokázuje potřebu, aby se všichni Polác
spojili pod žezlem ruského cara. „První pod-
mínkou života polského národa a každého jedno
tlivého Poláka — pravi — jest sloučení všech
polských zemí pod jedním žezlem a toto jediné
žezlo může býti jen ruské. Žádáme svobodu víry
a uznání práv polského jazyka ve škole, soude
a jiných úřadech, s výhradou státního jazyka.
jímž má zůstati ruština. Zlepšení hospodářskýeh
poměrů sedláka a dělníka, jehož možno se nadi
jen pod žezlem ruským, jest vážnější pro nás.
než konstituční pozlátko, z něhož mají u nás
prospěch jen židé a revolucionáři...“ P. Stoja-
lowski také přestřelil, ale tentokráte přestřeli
v čas.
V Praze, 7. ledna. (Volební ruch
v Uhrách.) Sotva že poslanecká sněmovna
byla trůnní řečí rozpuštěna, již se rozproudil
čilý volební ruch po celých Uhrách. Pešťské
listy vyplňují celé sloupce volebními zprávami
z venkovských okresů a vypočitávají už cele
Stojalowski
Polák
P Stoja
Praha
Uhry
14
article
řady příštích kandidátů. Zaznamenáváme pro
zatím, že volební ruch započíná také v krajícn
slovenských a rumunských. Z oravské sto
lice se sděluje, že v Dolním Kubíně proti vlád
nímu kandidátu Szmrecsanyovi vystupuje s ná
rodním programem Slovák Ivan Pivko, v Bo
brové proti Zoltanu Zmeskalovi ze strany lidové
Slovák Frant. Skičák. V huňadské stolie
Rumuni vyhlásili již čtyři kandidatury; v okrese
doberském kandiduje opět dosavadní poslane
dr. Aurel Vlad. Také socialisté chystají se leto
k volbám ve vělších rozměrech, než r. 1901.
Postaví prý své kandidáty asi v 70 okresech
vůdcové uherských socialistů budou kandido
váni současně ve třech až čtyřech okresech
V minulém sněmovním období socialisté neměl
ještě ani jediného poslance.
Szmrecsany
Slovák
Ivan
Zoltan Zmeskal
František
Rumun
doktor
Vlad
Dolní Kubín
15
article
Jako zvláštnost uvádíme pověst, že vládn
strana hledá kandidáta, starého aspoň 95 let
Nejstarším členem uherského parlamentu byl
dosud Jos. Madarasz, nyní 93letý člen
strany neodvislosti, jenž má ve svém okrese
mándát opěi zabezpečený. Nebude-li zvolen
některý starší vládní kandidát, bude Madarasr
prvým předsedou nové sněmovny jako nejstarš
poslanec a může se státi hr. Tiszovi dosti nepo-
hodlným při provádění zostřeného jednacího
V Praze, 7. ledna. (Starosti o jed
nací řád.) Konservativným kruhům rakou
ským — Polákům i Němcům — leží nyní nej
více na srdci olázka úpravy, t. j. zostření jed
nacího řádu poslanecké sněmovny. Několik
hlasů polských o té otázce jsme již uvedli. Dne
je dopiňujeme hlasem klerikálního „Grazer
Velksbl.“, jemuž se v té věci píše z Vídně:
„Proslýchá se, že jedna z prvých snah novéh
ministerského předsedy v parlamentě bude věno-
vána úpravě jednacího řadu. Jest na to sice
dnes již trochu pozdě a dr. Körber se otázcet
úmyslně stále vyhýbal, ale za pokus by to vždy
ještě stálo. Přesvědčení o nezbytnosti takové
změny proniklo již hluboko do veřejného míněn
a jistě by podporovalo mravně takový pokus.
Konservativný
Polák
Němec
Grazer Velksbl
doktor
Körber
Madarasz
Praha
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
Strany, které se dnes staví proti reformě jedna-
cího řádu, ukázaly by, že nemají buď pocho-
pení pro smysl a cenu ústavního života, ane
že si vůbec přejí státní převrat, spojený se vše-
obecným zmatkem v Rakousku. Nevíme — do-
dává „Gr. Volksbl.“ — chce-li baron Gautse
úpravu jednacího řádu vážně podporovati, ale
to víme, že jen ten uvede v náležité meze naše
poměry, kdo se energickou rukou chopí našeho
vnitřního politického problému a že veškero oby-
vatelstvo si žádá takového projevu energie.
Stálé protloukání rozruší úplně naše nervy.
Změnu v těchto poměrech každý Rakušan uvítá
s povděkem.
S jiné strany dán ve formě tykadla také již
do veřejnosti text želané opravy jednacího řádu
Má prý obsahovati jen jediné ustanovení, že
určité vládní předlohy, nebudou-li sněmovnou
projednány do určité doby, pokládají se za
schválené. O tomte čiperném návrhu praví „Ku-
rier Lwowski“: „Kdyby tuto změnu sněmovna
přijala aneb kdyby byla sněmovně vnucena, pak
by se sehvalování zatímného rozpočtu a kontin-
gehtu nováčků stalo pouhou komedií. Kdyby na
příklad většína sněmovny byla proti sehválen
zatímného rozpočtu a kontingentu branců, bud
aby projevila nedůvěru vládě, aneb z důvodů
zásadních, vládě by stačilo, aby její strana, tvo-
řící v parlamentě třebas jen nepatrnou menšinu,
započala obstrukci, tou aby zmařila projednán
předlohy do určitého terminu a vládní předloh
by se pokládala za přijatou. Vláda, majíe schvá-
lený rozpočet a rekruty, byla by pak ve výhod-
ném položení, že by nemusila vůbee dbáti vůl
Rakušan
Rakousko
Ku
18
article
v drobném predeji
ranní č4.le o sobě . . . za 8
odpole d lní
. . . na 2h
Ve filialkách na venkovší
ranní čsslo. . . . . . . . 10
edpolední . . . . . . . . 8h
Insera t
platí se hotově nspře
Předplacení a inserty přijíná adnini-
strace v Marianské ulici č. 3
Tama nacházejí se též redakre
tiskárna a expedice „Hárodních Listá“
Eukopiry se nevraceji
Tama
Hárodne Listat
Eukopira
19
article
sněmovní většiny a mohla by klidně vládnouti
pomocí § 14.“ Lvovský list soudí, že pro tako-
vou změnu jednacího řádu nezdvihne se v parla-
mentě ani jediná ruka, vyjma snad členy pol-
ského kola, které prý je ochotno svoliti k
každému obmezení práv parlamentních. Dle
našeho soudu takovou změnu jednacího řádu
rozmyslilo by si i polské kolo.
20
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. ledna
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. ledna
Novinky o Bosně a z Bosny.
Z Vídně, 3. ledna. (Dop. „N. L.“)
O dívkách a zemích platí staré přísloví, že
ty z nich jsou nejlepší, o kterých se nejméně
mluví. Kdyby v tom bylo kus pravdy, patřily
by zabrané země od nějakého času k nejšťast-
nějším, neboť po dosti dlouhý čas nebylo slyšet
o poměrech bosensko-hercegovských téměř ni-
čeho. Bohužel, tak daleko ještě nejsme, že by-
chom mohli poukázat na valné zlepšení po-
všechného položení v Bosně a Hercegovině, ale
zdá se, že v rozličných směrech skutečně se
objevují červánky nové doby. Správa barona
Buriana začínů se vyzouvati z oné zlověstné síti
macchiavellistických zásad, jež byly alfou a
omegou správního umění zemřelého ministra
Kállaye; celá řada opatření ve správě zabra-
ných zemí zdá se tomu nasvědčovati. Tak na př.
bránil se sice ministr Burian před nějakým ča-
sem velmi energicky proti akci majitelů lest
a lesníků v těchto královstvích a zemích, smě
řující k tomu, aby se zabránilo dalšímu pusto-
šení lesů bosensko-horcegovských lakotnými
podnikateli. Byla to však jen akademická obrana
dřívější správy, neb od toho času baron Burian
značný počet smluv s lesními podnikateli anullo-
val. Počin byl dobrý, avšak největší škůdcové
zůstali v zemi; bylo by na čase, aby baron Bu-
rian právě těm velikým škůdcům překazil ře-
meslo. Jiný případ: Za kalláyovské vlády stá-
vala ve skutečném rozpočtu zemském (tedy
ne v onom, jejž vláda delegacím předkládala)
t. zv. „nepreliminovaná kapitola“ („nicht präli-
miniertes Kapitel“), do níž byly zanášeny pří-
jmy, které si vláda na svá tajná vydání vyhražo-
vala, a pak tato tajná vydání sama. Přijmy ty.
Dop
Burian
Kállay
Praha
Boseň
Bosna
Vídeň
Boseň a Hercegovina
21
article
dotyčně ta vydání tajná obsahovala ročně obnosy
od 1—3 mill. K, ano i více. Nuže, „neprelimi-
nované kapitoly“ není více v zemském roz-
počtu, a bosenská zemská vláda odvádí nyn
měsíčně přebytky pokladní do říšské ústřední
pokladny. Pokud se tak děje k dobru země, ne-
chceme dnes rozhodnout, podotýkáme jen, že
pravdivý, poctivý rozpočet učinil by nemožnou
každou korrupci ve velkých rozměrech, jakji
pěstovala vláda zesnulého p. Kállaye, a nebylo
by možné to ohromné plýtvání penězi zemskými,
jak se dříve dělo, kdy se na pohostění pojedi-
ných vídeňských spolků v Sarajevě a Ilidži atd.
vydalo až na 40.000 K bosensko-hercegovských
zemských peněz!
Další velevýznamnou událostí jest, že
sekční chef Horowitz, jenž byl téměř všemohou-
cím v bosensko-hercegovské ústřední správě,
jejž Bosňáci a Hercegovei označují jako pra-
vého zloducha správy p. Kállayovy a své vlasti.
pozbyl svého vlivu u ministra Buriana, a hlavní
vliv přešel právem na býv. civilního adláta v
Sarajevě, bar. Kutscheru, jenž je od července
m. r. prvním sekčním chefem ústřední bosen-
sko-hercegovské správy. Vše, co se kladlo ne-
kalého za vinu režimu Kállayova, je ve skuteč-
nosti dílem p. Horowitze: Nejstrašnější zvůle,
všeobecná špionáže jako za Bacha, korumpování
tisku a celého veřejného života Bosny a Herce-
Kállay
Horowitz
Bosňák
Hercegovei
Kállayův
Burian
Kutschera
Bach
Sarajevo
Ilidža
Bosna
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. ledna.
6— (Kronika.) Stojí dnes za vyzved-
nutí, co roku 1565 psal nejvyšší písař markrab-
ství moravského pan Václav Tetůr z Tetova
císaři a králi Maxmilianu II.:
— Při tom Vaši Milost poníženě žádám,
když mi psáti ráčíte, že mi ráčíte rozkázati
napsati česky, neb já písařů německých
nemám a sám německy neumím ..
Jsou taková dokumenta doby
Nejvyšší písař markrabství byla vysoká
hodnost, pán z Tetova byl urozený pán. Před
stavte si dnes nejvyššího maršálka neho jinou
vysoce postavenou osobu a že by psala do
Vídně, že nerozumí německy ..
Nelze myšlenku domysliti! Nevíte, co by
se stalo. Tak zrovna katastrofálně zní, co tehdy
před třemi sty léty znělo tak — docela při-
rozeně.
Tak se liší od sebe doby. Stačí srovnati
obě situace, mluví každá za sebe. Není proste
možno, aby český hodnostář dnes troufal si
psáti, jako psal český hodnostář před třemi sty
léty. Co píše pán z Tetova, zní nám dnes jako
svrchovaná smělost, ačkoliv to ani nebyla
žádná smělost. Bylo to prosté, zeela pokorné
odvolání se ke stávajícím poměrům. Sluší ovšem
doložiti: ke stávajícím silným poměrům.
Český eelek byl právě tehdy ještě tak silný.
že příslušník jeho a zřízenec mohl na jeho sílu
spoléhati a k němu se odvolati.
Tetůr
Maxmilián II
Praha
Tetov
Vídeň
23
article
Považujeme se dnes za probudilý, velmí
prý pokročilý národ. A co do vývoje kulturního,
lichotime si rádi, stojíme prý dnes, nevím jak
vysoko, nad stavem věci, klerý panoval v Če-
chách tři stoleti na zad! Jaké illuse ! Dnes,
době fonografu a automobilu, máme pravda
v literatuře, v umění, ve vědě, v životě veřej-
ném i společenském všude ideje a formy, o kte-
rých před třemi sty léty nikdo v Čechách ne-
měl ani potuchy. Však tyléž ideje a formy na-
cházíme zároveň ve všem ostatníma součas-
ném vzdělaném světě! Nejsou osobitým dílem
a výsledkem našeho vývoje a pokroku, ale
jsou prostě majetkem své doby. Přijali jsmeje
a nestojíme v nich o nic výše, nežli kulturní
okolí naší současnosti. Podobně i v šest-
náctém století stáli Čechové na výši tehdejšt
doby a nezadávali nijak požadavkům kultur-
nosti současným. Za to však, kterak jinaksi
stáli ve věcech vývoje vlastního kulturního
celku! Stáli na výši své doby, ačkoliv
nijak nezadávali své osobitosti národní,
stáli na výši současné vzdělanosti, ačkoliv ani
nejpřednější mezi nimi nerozuměli a nepo-
třebovali rozuměti jinému jazyku, než
svému národní mu.
A tu je měřítko kulturnosti: kolik
sám ze sebe jest a dovede býti národn
celek.
Čecho
Čechy
24
article
V listech Zuzany Černínové, české šlech-
tičny z polovice šestnáetého věku, zachován je
zajímavý doklad odehrávajícího se národně-
kulturního pochodu doby. Ústrojí národa roz
třeseno událostmi předehozích věků pozbývá
znenáhla svoji sehopnost, zabavovati k potřebám
vlastní své existence mravní silu svých přísluš-
níků. Ještě jsou tu zbytky někdejší sily a zdat-
nosti! Jazyk národní má dosud svoji platnost
v životě veřejném, je dosud jazykem nejvyš-
ších vrstev, paní Zuzana jako představitelka
šlechtické společnosti české, umi jen česky,
mysli a cílí česky. Leč postup demoralisace již
začiná. Nové zřizení zavedeno. Syn urozené
vlastenky vstoupil do vojenských služeb, chytá
se němčiny, dli stále mimo domov a paní Zu-
zana pronáší obavu, jak bude, až se po čase
vráti, bude-li synovi ještě moci rozuměti?
Domácí zřízení české je zrušeno. Těžisko
váhy a moci přenáší se ven, mimo území ná-
roda. Nové zřízení nadržuje živlu i jazyku ne-
národnfmu. Jedinec, příslušník národa, sám sobě
ponechán, rychle pozbývá držení. Osobní zájem
vždy káže slabým podrobovati se vůli silné.a
sláb je každý, kdo stojí mimo zřízení. A nové
zřizení je — cizl, nenárodní. Co u jedince ne-
zmohl osobní zájem exislenční, zmohla na-
podobivost, nejmocnější šířitelka »kul-
tury«, nositelka »pokroku«, vlastní vzpruha
všeho rozvoje společenského. Příklad strhuje,
lesk oslňuje, úspěch mámí. Šlechta v ovzduš
Černín
Zuzana
za
kulturní pochod doba
25
article
dvorním rychle pozbývá vědomí svérázné hod-
noty, zapomíná starých tradic, opiči se po pří
kladě moci a lesku. A ostatní havěť ob
čanská? Ta ještě méně je schopna odolávat
kouzlu příkladu zářícího. Mládi, nezdržovaně
vzpomínkami, nevázané žádným fondem starších
představ a imperativů, vždy zapáleno heslen
novoty a pokroku, rychle si osvojuje, co při-
nesla doba. Než několik generací se vystřídalo.
je »proces kulturný« dokonán, Čechy jsou —
germanisovaná zem.
Slabost lidská dokonala vé dílo. Napodo-
bivost je vždycky slabost. Vždycky nesehopnos
vlastního popudu a počinu. Silný jde svou
cestou, nedá se odvrátiti od svého, ať silný ná-
rod, ať silný jedinec. Možnost býti silným
zůstati svým, byla čím dále těžší pro českého
jedince. Skutečný, svérázný, uvědomělý našine
čím dále do postupu doby, byl zjevem řídčim
Až minul věk a z řady odrodilých generací,z
moře porobených zaplavených cizotou myslí,ze
zátopy neuvědomělostí a sebezapomenutí vyčnívá
do výše jediný, pozoruhodný nápadný zjev, po
slední uvědomělý našinec, duše silná, nepod
dajná, samostatně myslici, ale v samotě a opu-
šténosti své bezmocná, odsouzená k elegickému
skrušení svých hrdých citů! Jediný vidomý.
uproštřed oslepených, ctihodná česká hlava, za-
znamenavatel současných dějů — jezovita
Balbín.
A zase století minulo, nežli nový obra
dějin způsobil, aby doutnající jiskra síly z pod
popele mohla vyšlehnouti!
Čecho
Balbín
26
article
Co dále přišlo, dějiny obrození, novéh
»utěšeného rozvoje«, je známo. Také je známo
kde jsme dnes. Jsme při kulturním hesle —
dvojjazyčnosti.
Předáci a vůdci vysvětlují národu význam
hesla:
— Jsme národ malý, proto třeba pílně si osvo-
jovati — jazyky velkých, světových národě
(ach, velký národe německý !) neboť máme za-
potřebí kultury! A kdo zná jazyk, má otevřenou
kulturu — velkého národa!
A malý národ, na výši současné vzděla
nosti stojící, před třemi atoletími, byl snad —
větší?
Co znamená století v dějinách lidstva
národů? Mizivé údobí! Sotva stopy po něm
zůstane pro zrak nevyevičený! Vlnka na hladině
živlu, která se zvedne, aby zapadla. Nejsilnější
vniterné vzpruhy všeho »pokroku«, existenčn
zájem jedince — a to je vždy zájem
davu — a vrozený všemu pokolení lidskému
pud napodobivostí jsou stále neunavně
činny. A obě ty hnaci síly společenského života
nojsou vždy, jak zkušenost učí, na straně
idey a zájmu celku.
Na tom vždy záleží, kdo si je dovedl zl
skat, kdo je dovedl zapřáhnout do služeb svéh
zájmu! Milliony jedinců nejsou než milliony sla
bochů, není-li zřízením postaráno, aby žive
mravní síly, rozprchlý v nepatrné dávky jedi
necké, shrnut byl v mohutný součet hromad
ného tělesa.
27
article
Ve známém pojednání o »zápase národ
nostním a našem zřízoní státním« dr. Wieser
přiznav Čechům bez okolků právo na žádan
úřadní jazyk v českém území, poznamenává
z povzdáli svého odpůrného hlediska:
— Rozumí se, že snejvnitřnější m
jazykem úřadním, z ohledů státní politiky, moe-
dějinných tradic, zůstane něměina ... Národ
který by se domníval býti dosti silným, aby pro
razil dějinnou tradici, musil by se připraviti n
dlouhý boj, neboť nelze v krátké době rozvrá
liti, co po staletí bylo budováno. Až by jednou
český národ vykonal tolik práce pro novo
říši, kolik jí vykonali Němei pro starou o
dob Babenbergů, pak by mu nikdo nemohl za-
brániti, aby určoval slátu také — nejvnitřnějš
služební jazyk. Prozatím se zdá, že národ v
svém širém množství, přes vzletná slova
jednotlivých zástupeů lidu nepozvedá ješt
toho nároku, neboť se v praktické státní správě
klidně podrobuje dějinným nutnostem
které se mu staly zvykem . ..
Až potud pozorovatel-odpůrce.
Podotknutí jeho můžeme shledati zcela
správným. Sluší jen ještě něco doložiti.
Žádné »širé množství« samo ze sebe n
pozvedá »nároků«. Pouhému »množství« nedo-
stává se nikdy schopnosti nárok »pozve-
dati«. Každé širé množství »podrobuje«ee
doktor
Wieser
Čecho
28
article
klidně moci — zavedeného zřízení. Dokud v če-
ských zemích bylo zřízení české, každý i nej-
slabší a nejméně uvědomělý jedinec, povznášen
zřízením, mohl odpovídati bez okolků, jako od-
povídal nejvyšší písař markrabství moravského,
pán z Tetova. Když zavedeno zřízení nové, obě
nejmocnější vzpruhy společenského života, zá-
jem osobnía pud napodobova ci
rychle přičinily, aby množství se »klidně pod-
robilo« novým poměrům a učinilo si je —
zvykem.
Jak dnes věci stojí, víme. Stávající zřízení
koná svoji povinnost ve společenském tělese.
Tetov
29
article
Ani nejstatečnějším obhájeům práv národních
nezdá se závadným, co se dávno stalo z vy
kem. O záležitostech státních a národních sam
jich mluvčí a obhájci jednají horlivé jazykem —
ne národním
Slabá je útěcha, že nějaký »rozvoj« literafury
vědy, umění, že snad školství a jiné »vymože-
nosti« zabezpečují budoucnost národní
kultury. Lileratura i umění nedovedly zabrániti,
aby stále tisíce »nejnadanějších synů« k vůli
karriéře a příjemné existenci nepodrobovali s
»klidně« požadavkům, které ukládají »poměry«,
aby neodeizovali se jazykem i životem svému ná-
rodu. A co se »školství« národního dotýče, ne-
sluší zapomínali, že mu stále čelí se sborem
svých zřízenců — německý ministr. Osobní zá-
jem existenční a pud napodobovací, obrací bytost
a napodobivost člověka jako květ slunečnice
vždy tam, odkud vychází záře a lesk, dnes jako
před sty léty. Osobní zájem zůstává hlavní
vzpruhou společenského života. Malý nátlak
zřízení, přivoděn nahodilosti nepříznivého osudu,
může způsobiti, aby přes všecku vědu, literaturu
a školství po krátkém stoleti rozkvětu následo-
valo století nového — úpadku sil národního
tělesa.
Není myslitelna budoucnost národní kulfury
mimo — národní zřízení státu. A vymoci na
státu, aby své zřízení přizpůsobil potřebám ná-
roda, nelze bez mohutného projevu národní
síly. A mohutřý projev síly nedá se mysliti v tě-
lese národním — nez ří ze né m.