ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fcb3df50-78e6-11dc-9728-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 49, person 52, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 8. ledna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 8.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Prnze v administraci na měsíe . . . . . . na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvojí donáškou na měsíe nětnt lata . . . . 7 K 50h ve flialkich na měsíc . . . . . . 2 K 30h Poštou: za měsíe . . kecrh na čivrt leka s drojí zásílkeu a nořet dtvrt lota . . . .n k
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 7. ledna. (Původní telegram od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Dopisovatel »Nového Vremene ohlašuje vzmáhající se činnost z ja- ponského tábora mandžurského, Po- sily jsou vysílány k Bensiku, kdež se- silují levé křídlo. Ztráta Port Arturu nepřiblížil nijak konec války, všude naop al jeví se odhodlanost pokračo- vati v zápase. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy víz na straně 4.)
Artur Petrohrad
7 article Pamatujme především na zhojení zemských našich financí!
Pamatujme především na zhojení zemských našich financí! Vzdor všem těm »informačním poradám«. které od dne svého nastolení pěstuje nástupce Körbrův s předáky všech parlamentních stran, neví se o politické barvě a missi nové vlády Gautschovy dosud pranic; co však za to již všemu světu jest nepochybno a jasno: toe její finanění poslání. Ona má z dosud neplodné skály cislajtánského parlamentu vytloue v první řadě povolení k vydání refundačn renty sumou 53% millionu, jakož i 15lgmil- lionového úvěru nouzového; avšak to bude pouhá předehra. Hlavním úkolem vlády Gaut- schovy však bude, aby přiměla »temperovaný klavír« parlamentní k heroickému pochodu, t. j. ku povolení úvěru oněch 216.7 mill. korun, jež německo-polská většina delegae poukázala ministru války na nová děla a n znovuzřízení celé rakouské artillerie »na základo poučení, jež skytla válka rusko-japonská.« Bude tedy letos veliká starost o zvelebení cislajtánských jako celoříšských financi, o na- plnění pokladen Rakouska jako Rakousko- Uherska.
Gautschův Gaut Rakousko RakouskoUhersko
8 article
Avšak což — království a země, z nichž tato říše se skládá? Na ty se nevzpo- míná? Není snad jejich nouze stejně velkoua stejně nalehavou jako nouze státu a říše? A mluvíme pouze o naši vlasti a její svrchovan finanční tísni. Země, z níž stát vyždímá rok co rok na danich přímých a nepřímých přes 290 millionů korun, aniž by vracel na její správu ročně více než 56 millionů kerun — n e dnes, odkud a z čeho hraditi nej- nutnější své potřeby řádné, roz- počet její při 55procentové přirážce zemské vy- kazuje pro letošek opět schodek 13,271.059 K . povstalý rostoucími potřebami obecného školství, neodkladnými veřejnými stavbamia tíhou úrokův ze zemských dluhův, jež musily se podnikati ke hrazení stálých schodkův posavad- ních v hospodářství zemském. Kam toto stálé zadlužování země české povede, zů- stane-li k ní Vídeň tak macešsky necitelnou a zatvrzelou jako dosud, táže se rok za rokem teskněji a trpčeji veškeren národ náš! Dne 22. m. m. odhalil zemský výbor veřejnosti naší neslýchaný důkaz té vídeňské lásky. Před 9 měsíci již (totiž 23. března 1904) byl podal vládě Körbrově celou řadu návrhů na opatření nových zdrojův důchodů a příjmů pro ze m českou; avšak vláda Körbrova neuznala vý- bor země české ani hodným o dpovědil po
Vídeň
9 article
celých 9 měsícův neměli Körbrovi milci v mini- steriích vnitra a financí času, aby se zabývati pomocnou akcí k uzdravení financi království českého. Nuze, dnes jest našemu výboru zem- skému čin. novou vládou víden skou, v zasedá též ministr krajan pro Čechy dr. Randa. Nebylo by záhodno, a b výbor zemský bez prodlení obno- vilkní svoji urgenci a zkusil, pořídí-li za Gautsche šťastněji nežli za Körbra? Troufáme, že nové vládě, jejíž prvním slo- vem k nám bude: »Dejte říši, čeho říši zapo- třebí jest«, smí a má výbor zemský královstv českého bez odkladu a důtklivě připamatovati »Dejte zemi české, čeho jí zapo- třebí jest: poctivou a vydatnou pomoc jej zuboženým financím zemským a to co možné nejrychleji !« — Déle patnácti let již — co trpí hospodář- ství zemské chronickým schodkem svým, snažil se upřímní vlastenci vyhledati nových zdrojův příjmů a důchodův zemských, tak vydatných jak žádoueno a přece netížících lid přimnožo váním břemen jeho posavadních. Leč po stát- ním centralistickém fisku těžko co nalézti! Po- bral a vyčerpal do dna kde jaký pramen po- platní sily lidu dávno pro sebe. Proto zcela důvodně a správně většina návrhův učiněných k tomu se nesla, aby stát poskytl zemi české buď celý výnos veškerých přímých dan realníeh, v království českém vybraných, aneb aby z velikého výnosu daní spotřebních čili nepřímých vykázal zemi české přiměřenou kvotu. Leč marné volání. Čeho v sousedním Prusku Bismark přiznal obcím a okresům bez nucení, toho zde váhal stát poskytnouti zemím Spíše almužně podobá se ten podílek, skytaný zemi české teprv od nedávna a naprosto nikam nestačí.
Körbr Čecho doktor Randa Nuha Délos Prusko
10 article
Na to, aby »stát cislajtánský«, zvláště nyní kdy sám shání takově obrovské sumy pro po třeby militarismu, vrátil království českému dů- chod z přímých daní jeho, nebo dostatečný podí z výnosu nepřímých daní — na to věru bylo by blahovo dnes doufat a spolehat. A přece jest možnost vytrhnouti zem českou v době nepříliš dlouhé z veškeré té jej hrozné finanční tísně nynější, svépomocí vlastním jejím bohatstvím, pak-li jen bude od hodlané a poctivé vůle ke konečnému usku tečnění dobré myšlenky, pronesené a vřele hájené již před 15 lety na sněmu českém našíu zvěčnělým drem. Juliem Grégrem. V lůně země české samém spo čívá poklad, spočivá zdroj možné její spásy Celá dasetina plochy královstvi českého, prostí rající se od Litoměřic, přes Teplice, Duchcov Most až k Chebu v délce 130 kilometrů, chová v sobě bohatá ložiska uhli kamennéh a hnědého, z nichž mnohá mají mohutnos 10, 12 až i 24 metrů a z nichž rok co rok těž se na 22 mill. tun, čili 220 mill. metri- ckých centů uhlí. Z této velkolepé těžby která až na málo výminek provozována jes cizimi vykořisťovateli z Anglie, ze Skotska, ze Saska, z Vratislavi, z Berlína atd., vyváž se pak ročně do ciziny, t. j. do německé říše průměrně na 100 million metrických centů našeho českéh ublí a to za ceny nad míru levné kdežto nám domácímu obyvatelstvu zdražováno rok za rokem. Bezpříkladné toto hospodářství přimělo již r. 1889 našeho dra. Julia Grégra ku proslulému jeho návrhu na sněmu českém aby se ve prospěch země české uložila na vývoz hnědého uhlí d
Grégr Litoměřice Teplice Duchcov Most Cheb Anglie Skotsko Sasko Vratislav Berlín
11 article
ciziny mírná zemská daň, jejíž výnos páčil na 4 milliony zlatých ročně. Pohříchu tehdejší němečtí poslanci ve své podjatosti proti každému návrhu, vyšedšímu z naší strany. zježili se proti zdravé té myšlence a tolikéž velkostatkářům nevoněla jako příliš prý radikální. Po smrti dra. Julia Grégra ujal se my- šlenky té jménem strany svobodomyslné posl Kaftan a opětoval návrh tak dlouho, až posléz sněm český 22. dubna 1899 — tedy po desiti létech uložil výboru zemskému, »aby vyslyšev odborné korporace a zástupce interessentů, bedlivě uvážil, jakým způsobem by mohla býti těžba minerálního uhl v Čechách zdaněna a podal v příštím zasedání sněmu hotový návrh zákona.« — Však — nevíme či odporem — ni kdy k tomu nedošlo — a tak zůstala ubita podnos myšlenka, která se nám jeví stále zdravou života schopnou, ve které vidíme dnes je- dinou pomoc našim zbědovaným finaneím zemskýml Jestli kdy — dnes při jednání o novou obchodní smlouvu Rakouska s Německem — je k tomu chvile příhodná, jelikož maj v Berlině toho nesmírného přívozu našeho ubl do Německa právě do syta ...
Grégr Kaftan Čechy Rakousko Německo Berlín
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. ledna. (Lvovská všepol ská demonstrace.) Po pádu Port Arturu přinesl orgán všepolské strany, „Sl. Polsk. anonymní vyzvání „několika polských akade- miků“ k obyvatelstvu města Lvova, aby dne 4. ledna všeobecnou illuminací projevilo svou radost nad porážkou Ruska. Všechny rozvážné listy polské, lvovské i krakovské, protestovaly ihned proti takové nevčasné demonstraci, ukazu jíce, že demonstrace haličským Polákům pro- spěti nemůže, za to však může značně poškoditi Poláky v říši ruské. Výstraha působila; referent „Dzien. Polského“ projel v určený večer Lvo- vem a spočítal všechna osvětlená okna. Napo čítal jich 69, udávaje při každém číslo domu a ulici. Illuminace se tedy nezdařila, a současně ukázala, jak nepatrný jest ve Lvově dosud vliv všepolského orgánu. Kromě Lvova dán k demon- straci protiruské popud také v Stanislavově. kdež mládež s dělníky procházela večer městem provolávajíe Japoncům „banzaj!“ a „pereat!“ caratu.
Artur Polák Japonec Praha Lvov Rusko Stanislavův
13 article
Povznešenou náladu těch haličských Po láků, kteří jásají nad pádem daleké ruské pes nosti, pokazil P. Stojalowski, který v novoročnín čísle svého „Wience-Pezolky“ uveřejnil stat v níž dokázuje potřebu, aby se všichni Polác spojili pod žezlem ruského cara. „První pod- mínkou života polského národa a každého jedno tlivého Poláka — pravi — jest sloučení všech polských zemí pod jedním žezlem a toto jediné žezlo může býti jen ruské. Žádáme svobodu víry a uznání práv polského jazyka ve škole, soude a jiných úřadech, s výhradou státního jazyka. jímž má zůstati ruština. Zlepšení hospodářskýeh poměrů sedláka a dělníka, jehož možno se nadi jen pod žezlem ruským, jest vážnější pro nás. než konstituční pozlátko, z něhož mají u nás prospěch jen židé a revolucionáři...“ P. Stoja- lowski také přestřelil, ale tentokráte přestřeli v čas. V Praze, 7. ledna. (Volební ruch v Uhrách.) Sotva že poslanecká sněmovna byla trůnní řečí rozpuštěna, již se rozproudil čilý volební ruch po celých Uhrách. Pešťské listy vyplňují celé sloupce volebními zprávami z venkovských okresů a vypočitávají už cele
Stojalowski Polák P Stoja Praha Uhry
14 article
řady příštích kandidátů. Zaznamenáváme pro zatím, že volební ruch započíná také v krajícn slovenských a rumunských. Z oravské sto lice se sděluje, že v Dolním Kubíně proti vlád nímu kandidátu Szmrecsanyovi vystupuje s ná rodním programem Slovák Ivan Pivko, v Bo brové proti Zoltanu Zmeskalovi ze strany lidové Slovák Frant. Skičák. V huňadské stolie Rumuni vyhlásili již čtyři kandidatury; v okrese doberském kandiduje opět dosavadní poslane dr. Aurel Vlad. Také socialisté chystají se leto k volbám ve vělších rozměrech, než r. 1901. Postaví prý své kandidáty asi v 70 okresech vůdcové uherských socialistů budou kandido váni současně ve třech až čtyřech okresech V minulém sněmovním období socialisté neměl ještě ani jediného poslance.
Szmrecsany Slovák Ivan Zoltan Zmeskal František Rumun doktor Vlad Dolní Kubín
15 article
Jako zvláštnost uvádíme pověst, že vládn strana hledá kandidáta, starého aspoň 95 let Nejstarším členem uherského parlamentu byl dosud Jos. Madarasz, nyní 93letý člen strany neodvislosti, jenž má ve svém okrese mándát opěi zabezpečený. Nebude-li zvolen některý starší vládní kandidát, bude Madarasr prvým předsedou nové sněmovny jako nejstarš poslanec a může se státi hr. Tiszovi dosti nepo- hodlným při provádění zostřeného jednacího V Praze, 7. ledna. (Starosti o jed nací řád.) Konservativným kruhům rakou ským — Polákům i Němcům — leží nyní nej více na srdci olázka úpravy, t. j. zostření jed nacího řádu poslanecké sněmovny. Několik hlasů polských o té otázce jsme již uvedli. Dne je dopiňujeme hlasem klerikálního „Grazer Velksbl.“, jemuž se v té věci píše z Vídně: „Proslýchá se, že jedna z prvých snah novéh ministerského předsedy v parlamentě bude věno- vána úpravě jednacího řadu. Jest na to sice dnes již trochu pozdě a dr. Körber se otázcet úmyslně stále vyhýbal, ale za pokus by to vždy ještě stálo. Přesvědčení o nezbytnosti takové změny proniklo již hluboko do veřejného míněn a jistě by podporovalo mravně takový pokus.
Konservativný Polák Němec Grazer Velksbl doktor Körber Madarasz Praha Vídeň poslanecký sněmovna
16 article
Strany, které se dnes staví proti reformě jedna- cího řádu, ukázaly by, že nemají buď pocho- pení pro smysl a cenu ústavního života, ane že si vůbec přejí státní převrat, spojený se vše- obecným zmatkem v Rakousku. Nevíme — do- dává „Gr. Volksbl.“ — chce-li baron Gautse úpravu jednacího řádu vážně podporovati, ale to víme, že jen ten uvede v náležité meze naše poměry, kdo se energickou rukou chopí našeho vnitřního politického problému a že veškero oby- vatelstvo si žádá takového projevu energie. Stálé protloukání rozruší úplně naše nervy. Změnu v těchto poměrech každý Rakušan uvítá s povděkem. S jiné strany dán ve formě tykadla také již do veřejnosti text želané opravy jednacího řádu Má prý obsahovati jen jediné ustanovení, že určité vládní předlohy, nebudou-li sněmovnou projednány do určité doby, pokládají se za schválené. O tomte čiperném návrhu praví „Ku- rier Lwowski“: „Kdyby tuto změnu sněmovna přijala aneb kdyby byla sněmovně vnucena, pak by se sehvalování zatímného rozpočtu a kontin- gehtu nováčků stalo pouhou komedií. Kdyby na příklad většína sněmovny byla proti sehválen zatímného rozpočtu a kontingentu branců, bud aby projevila nedůvěru vládě, aneb z důvodů zásadních, vládě by stačilo, aby její strana, tvo- řící v parlamentě třebas jen nepatrnou menšinu, započala obstrukci, tou aby zmařila projednán předlohy do určitého terminu a vládní předloh by se pokládala za přijatou. Vláda, majíe schvá- lený rozpočet a rekruty, byla by pak ve výhod- ném položení, že by nemusila vůbee dbáti vůl
Rakušan Rakousko Ku
18 article
v drobném predeji ranní č4.le o sobě . . . za 8 odpole d lní . . . na 2h Ve filialkách na venkovší ranní čsslo. . . . . . . . 10 edpolední . . . . . . . . 8h Insera t platí se hotově nspře Předplacení a inserty přijíná adnini- strace v Marianské ulici č. 3 Tama nacházejí se též redakre tiskárna a expedice „Hárodních Listá“ Eukopiry se nevraceji
Tama Hárodne Listat Eukopira
19 article
sněmovní většiny a mohla by klidně vládnouti pomocí § 14.“ Lvovský list soudí, že pro tako- vou změnu jednacího řádu nezdvihne se v parla- mentě ani jediná ruka, vyjma snad členy pol- ského kola, které prý je ochotno svoliti k každému obmezení práv parlamentních. Dle našeho soudu takovou změnu jednacího řádu rozmyslilo by si i polské kolo.
20 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. ledna
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. ledna Novinky o Bosně a z Bosny. Z Vídně, 3. ledna. (Dop. „N. L.“) O dívkách a zemích platí staré přísloví, že ty z nich jsou nejlepší, o kterých se nejméně mluví. Kdyby v tom bylo kus pravdy, patřily by zabrané země od nějakého času k nejšťast- nějším, neboť po dosti dlouhý čas nebylo slyšet o poměrech bosensko-hercegovských téměř ni- čeho. Bohužel, tak daleko ještě nejsme, že by- chom mohli poukázat na valné zlepšení po- všechného položení v Bosně a Hercegovině, ale zdá se, že v rozličných směrech skutečně se objevují červánky nové doby. Správa barona Buriana začínů se vyzouvati z oné zlověstné síti macchiavellistických zásad, jež byly alfou a omegou správního umění zemřelého ministra Kállaye; celá řada opatření ve správě zabra- ných zemí zdá se tomu nasvědčovati. Tak na př. bránil se sice ministr Burian před nějakým ča- sem velmi energicky proti akci majitelů lest a lesníků v těchto královstvích a zemích, smě řující k tomu, aby se zabránilo dalšímu pusto- šení lesů bosensko-horcegovských lakotnými podnikateli. Byla to však jen akademická obrana dřívější správy, neb od toho času baron Burian značný počet smluv s lesními podnikateli anullo- val. Počin byl dobrý, avšak největší škůdcové zůstali v zemi; bylo by na čase, aby baron Bu- rian právě těm velikým škůdcům překazil ře- meslo. Jiný případ: Za kalláyovské vlády stá- vala ve skutečném rozpočtu zemském (tedy ne v onom, jejž vláda delegacím předkládala) t. zv. „nepreliminovaná kapitola“ („nicht präli- miniertes Kapitel“), do níž byly zanášeny pří- jmy, které si vláda na svá tajná vydání vyhražo- vala, a pak tato tajná vydání sama. Přijmy ty.
Dop Burian Kállay Praha Boseň Bosna Vídeň Boseň a Hercegovina
21 article
dotyčně ta vydání tajná obsahovala ročně obnosy od 1—3 mill. K, ano i více. Nuže, „neprelimi- nované kapitoly“ není více v zemském roz- počtu, a bosenská zemská vláda odvádí nyn měsíčně přebytky pokladní do říšské ústřední pokladny. Pokud se tak děje k dobru země, ne- chceme dnes rozhodnout, podotýkáme jen, že pravdivý, poctivý rozpočet učinil by nemožnou každou korrupci ve velkých rozměrech, jakji pěstovala vláda zesnulého p. Kállaye, a nebylo by možné to ohromné plýtvání penězi zemskými, jak se dříve dělo, kdy se na pohostění pojedi- ných vídeňských spolků v Sarajevě a Ilidži atd. vydalo až na 40.000 K bosensko-hercegovských zemských peněz! Další velevýznamnou událostí jest, že sekční chef Horowitz, jenž byl téměř všemohou- cím v bosensko-hercegovské ústřední správě, jejž Bosňáci a Hercegovei označují jako pra- vého zloducha správy p. Kállayovy a své vlasti. pozbyl svého vlivu u ministra Buriana, a hlavní vliv přešel právem na býv. civilního adláta v Sarajevě, bar. Kutscheru, jenž je od července m. r. prvním sekčním chefem ústřední bosen- sko-hercegovské správy. Vše, co se kladlo ne- kalého za vinu režimu Kállayova, je ve skuteč- nosti dílem p. Horowitze: Nejstrašnější zvůle, všeobecná špionáže jako za Bacha, korumpování tisku a celého veřejného života Bosny a Herce-
Kállay Horowitz Bosňák Hercegovei Kállayův Burian Kutschera Bach Sarajevo Ilidža Bosna
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. ledna. 6— (Kronika.) Stojí dnes za vyzved- nutí, co roku 1565 psal nejvyšší písař markrab- ství moravského pan Václav Tetůr z Tetova císaři a králi Maxmilianu II.: — Při tom Vaši Milost poníženě žádám, když mi psáti ráčíte, že mi ráčíte rozkázati napsati česky, neb já písařů německých nemám a sám německy neumím .. Jsou taková dokumenta doby Nejvyšší písař markrabství byla vysoká hodnost, pán z Tetova byl urozený pán. Před stavte si dnes nejvyššího maršálka neho jinou vysoce postavenou osobu a že by psala do Vídně, že nerozumí německy .. Nelze myšlenku domysliti! Nevíte, co by se stalo. Tak zrovna katastrofálně zní, co tehdy před třemi sty léty znělo tak — docela při- rozeně. Tak se liší od sebe doby. Stačí srovnati obě situace, mluví každá za sebe. Není proste možno, aby český hodnostář dnes troufal si psáti, jako psal český hodnostář před třemi sty léty. Co píše pán z Tetova, zní nám dnes jako svrchovaná smělost, ačkoliv to ani nebyla žádná smělost. Bylo to prosté, zeela pokorné odvolání se ke stávajícím poměrům. Sluší ovšem doložiti: ke stávajícím silným poměrům. Český eelek byl právě tehdy ještě tak silný. že příslušník jeho a zřízenec mohl na jeho sílu spoléhati a k němu se odvolati.
Tetůr Maxmilián II Praha Tetov Vídeň
23 article
Považujeme se dnes za probudilý, velmí prý pokročilý národ. A co do vývoje kulturního, lichotime si rádi, stojíme prý dnes, nevím jak vysoko, nad stavem věci, klerý panoval v Če- chách tři stoleti na zad! Jaké illuse ! Dnes, době fonografu a automobilu, máme pravda v literatuře, v umění, ve vědě, v životě veřej- ném i společenském všude ideje a formy, o kte- rých před třemi sty léty nikdo v Čechách ne- měl ani potuchy. Však tyléž ideje a formy na- cházíme zároveň ve všem ostatníma součas- ném vzdělaném světě! Nejsou osobitým dílem a výsledkem našeho vývoje a pokroku, ale jsou prostě majetkem své doby. Přijali jsmeje a nestojíme v nich o nic výše, nežli kulturní okolí naší současnosti. Podobně i v šest- náctém století stáli Čechové na výši tehdejšt doby a nezadávali nijak požadavkům kultur- nosti současným. Za to však, kterak jinaksi stáli ve věcech vývoje vlastního kulturního celku! Stáli na výši své doby, ačkoliv nijak nezadávali své osobitosti národní, stáli na výši současné vzdělanosti, ačkoliv ani nejpřednější mezi nimi nerozuměli a nepo- třebovali rozuměti jinému jazyku, než svému národní mu. A tu je měřítko kulturnosti: kolik sám ze sebe jest a dovede býti národn celek.
Čecho Čechy
24 article
V listech Zuzany Černínové, české šlech- tičny z polovice šestnáetého věku, zachován je zajímavý doklad odehrávajícího se národně- kulturního pochodu doby. Ústrojí národa roz třeseno událostmi předehozích věků pozbývá znenáhla svoji sehopnost, zabavovati k potřebám vlastní své existence mravní silu svých přísluš- níků. Ještě jsou tu zbytky někdejší sily a zdat- nosti! Jazyk národní má dosud svoji platnost v životě veřejném, je dosud jazykem nejvyš- ších vrstev, paní Zuzana jako představitelka šlechtické společnosti české, umi jen česky, mysli a cílí česky. Leč postup demoralisace již začiná. Nové zřizení zavedeno. Syn urozené vlastenky vstoupil do vojenských služeb, chytá se němčiny, dli stále mimo domov a paní Zu- zana pronáší obavu, jak bude, až se po čase vráti, bude-li synovi ještě moci rozuměti? Domácí zřízení české je zrušeno. Těžisko váhy a moci přenáší se ven, mimo území ná- roda. Nové zřízení nadržuje živlu i jazyku ne- národnfmu. Jedinec, příslušník národa, sám sobě ponechán, rychle pozbývá držení. Osobní zájem vždy káže slabým podrobovati se vůli silné.a sláb je každý, kdo stojí mimo zřízení. A nové zřizení je — cizl, nenárodní. Co u jedince ne- zmohl osobní zájem exislenční, zmohla na- podobivost, nejmocnější šířitelka »kul- tury«, nositelka »pokroku«, vlastní vzpruha všeho rozvoje společenského. Příklad strhuje, lesk oslňuje, úspěch mámí. Šlechta v ovzduš
Černín Zuzana za kulturní pochod doba
25 article
dvorním rychle pozbývá vědomí svérázné hod- noty, zapomíná starých tradic, opiči se po pří kladě moci a lesku. A ostatní havěť ob čanská? Ta ještě méně je schopna odolávat kouzlu příkladu zářícího. Mládi, nezdržovaně vzpomínkami, nevázané žádným fondem starších představ a imperativů, vždy zapáleno heslen novoty a pokroku, rychle si osvojuje, co při- nesla doba. Než několik generací se vystřídalo. je »proces kulturný« dokonán, Čechy jsou — germanisovaná zem. Slabost lidská dokonala vé dílo. Napodo- bivost je vždycky slabost. Vždycky nesehopnos vlastního popudu a počinu. Silný jde svou cestou, nedá se odvrátiti od svého, ať silný ná- rod, ať silný jedinec. Možnost býti silným zůstati svým, byla čím dále těžší pro českého jedince. Skutečný, svérázný, uvědomělý našine čím dále do postupu doby, byl zjevem řídčim Až minul věk a z řady odrodilých generací,z moře porobených zaplavených cizotou myslí,ze zátopy neuvědomělostí a sebezapomenutí vyčnívá do výše jediný, pozoruhodný nápadný zjev, po slední uvědomělý našinec, duše silná, nepod dajná, samostatně myslici, ale v samotě a opu- šténosti své bezmocná, odsouzená k elegickému skrušení svých hrdých citů! Jediný vidomý. uproštřed oslepených, ctihodná česká hlava, za- znamenavatel současných dějů — jezovita Balbín. A zase století minulo, nežli nový obra dějin způsobil, aby doutnající jiskra síly z pod popele mohla vyšlehnouti!
Čecho Balbín
26 article
Co dále přišlo, dějiny obrození, novéh »utěšeného rozvoje«, je známo. Také je známo kde jsme dnes. Jsme při kulturním hesle — dvojjazyčnosti. Předáci a vůdci vysvětlují národu význam hesla: — Jsme národ malý, proto třeba pílně si osvo- jovati — jazyky velkých, světových národě (ach, velký národe německý !) neboť máme za- potřebí kultury! A kdo zná jazyk, má otevřenou kulturu — velkého národa! A malý národ, na výši současné vzděla nosti stojící, před třemi atoletími, byl snad — větší? Co znamená století v dějinách lidstva národů? Mizivé údobí! Sotva stopy po něm zůstane pro zrak nevyevičený! Vlnka na hladině živlu, která se zvedne, aby zapadla. Nejsilnější vniterné vzpruhy všeho »pokroku«, existenčn zájem jedince — a to je vždy zájem davu — a vrozený všemu pokolení lidskému pud napodobivostí jsou stále neunavně činny. A obě ty hnaci síly společenského života nojsou vždy, jak zkušenost učí, na straně idey a zájmu celku. Na tom vždy záleží, kdo si je dovedl zl skat, kdo je dovedl zapřáhnout do služeb svéh zájmu! Milliony jedinců nejsou než milliony sla bochů, není-li zřízením postaráno, aby žive mravní síly, rozprchlý v nepatrné dávky jedi necké, shrnut byl v mohutný součet hromad ného tělesa.
27 article
Ve známém pojednání o »zápase národ nostním a našem zřízoní státním« dr. Wieser přiznav Čechům bez okolků právo na žádan úřadní jazyk v českém území, poznamenává z povzdáli svého odpůrného hlediska: — Rozumí se, že snejvnitřnější m jazykem úřadním, z ohledů státní politiky, moe- dějinných tradic, zůstane něměina ... Národ který by se domníval býti dosti silným, aby pro razil dějinnou tradici, musil by se připraviti n dlouhý boj, neboť nelze v krátké době rozvrá liti, co po staletí bylo budováno. Až by jednou český národ vykonal tolik práce pro novo říši, kolik jí vykonali Němei pro starou o dob Babenbergů, pak by mu nikdo nemohl za- brániti, aby určoval slátu také — nejvnitřnějš služební jazyk. Prozatím se zdá, že národ v svém širém množství, přes vzletná slova jednotlivých zástupeů lidu nepozvedá ješt toho nároku, neboť se v praktické státní správě klidně podrobuje dějinným nutnostem které se mu staly zvykem . .. Až potud pozorovatel-odpůrce. Podotknutí jeho můžeme shledati zcela správným. Sluší jen ještě něco doložiti. Žádné »širé množství« samo ze sebe n pozvedá »nároků«. Pouhému »množství« nedo- stává se nikdy schopnosti nárok »pozve- dati«. Každé širé množství »podrobuje«ee
doktor Wieser Čecho
28 article
klidně moci — zavedeného zřízení. Dokud v če- ských zemích bylo zřízení české, každý i nej- slabší a nejméně uvědomělý jedinec, povznášen zřízením, mohl odpovídati bez okolků, jako od- povídal nejvyšší písař markrabství moravského, pán z Tetova. Když zavedeno zřízení nové, obě nejmocnější vzpruhy společenského života, zá- jem osobnía pud napodobova ci rychle přičinily, aby množství se »klidně pod- robilo« novým poměrům a učinilo si je — zvykem. Jak dnes věci stojí, víme. Stávající zřízení koná svoji povinnost ve společenském tělese.
Tetov
29 article
Ani nejstatečnějším obhájeům práv národních nezdá se závadným, co se dávno stalo z vy kem. O záležitostech státních a národních sam jich mluvčí a obhájci jednají horlivé jazykem — ne národním Slabá je útěcha, že nějaký »rozvoj« literafury vědy, umění, že snad školství a jiné »vymože- nosti« zabezpečují budoucnost národní kultury. Lileratura i umění nedovedly zabrániti, aby stále tisíce »nejnadanějších synů« k vůli karriéře a příjemné existenci nepodrobovali s »klidně« požadavkům, které ukládají »poměry«, aby neodeizovali se jazykem i životem svému ná- rodu. A co se »školství« národního dotýče, ne- sluší zapomínali, že mu stále čelí se sborem svých zřízenců — německý ministr. Osobní zá- jem existenční a pud napodobovací, obrací bytost a napodobivost člověka jako květ slunečnice vždy tam, odkud vychází záře a lesk, dnes jako před sty léty. Osobní zájem zůstává hlavní vzpruhou společenského života. Malý nátlak zřízení, přivoděn nahodilosti nepříznivého osudu, může způsobiti, aby přes všecku vědu, literaturu a školství po krátkém stoleti rozkvětu následo- valo století nového — úpadku sil národního tělesa. Není myslitelna budoucnost národní kulfury mimo — národní zřízení státu. A vymoci na státu, aby své zřízení přizpůsobil potřebám ná- roda, nelze bez mohutného projevu národní síly. A mohutřý projev síly nedá se mysliti v tě- lese národním — nez ří ze né m.