1
masthead
V Praze, v sobdtu dne 30. září.
Praha
2
masthead
K číslu 269.
čísto v Praze za 21
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K zejtřejší schůzi brněnské.
6
article
Z Vídně, 30. září. Cislajtanská politika stě-
huje se dnes do Brna. Tam jedou němečtí vůd-
cové, aby demonstrovati pomohli pánům W ie-
serovi a Rohrerovi proti české universitě
v hlavním městě markrabství. Pamatujeme se
ještě dobře, že bezpočtukrát s německé strany
bylo vyčítáno Čechům, že se pletou do věcí vl-
deňských a Polákům haličským, že se pletou do
věcí slezských a voláno na ně známé Gladsto-
novo: »Hands off!« Nyní jede p. Schraffl
z Tyrol a p. Derschatta ze Štyr. Hradce
zachrániti němectví do Brna. Tam podle všeho
napnou všechny síly, by podali důkaz, že toto
město je městem německým. Na venek se jim
to nepochybně podaří, ale nic naplat! Nadvláda
německá na Moravě, třeba ji z Vídně sebe více
podporovali, je přece jen hromádka karet, kterou
první vánek odvane.
Čecho
Polák
Schraffl
Derschatt
Vídeň
Brno
Tyroly
Hradec
Morava
7
article
Boj o italskou universitu.
8
article
Z Vídně, 30. září. Z Terstu sdělují: Vlašt
posluchači university a liberální mládež poslal
vlašským poslancům na zprávu, že chtějí vzdáti
se svých mandátů, depeši, ve které je vyzývají,
by setrvali na svých místech, dokud nebude
definitivně vzata nazpět vládou předloha ve pří
čině zřízení vlašské fakulty právnické v Ro
veredě.
Z Vídně, 30. září. Vlaští poslanci na radě
říšské nevědí, čí jsou. Nevědí, co dělat, nevědí.
mají-li složit mandáty, mají-li jíti do abstinence
anebo mají-li zůstati poslanci. Jediný, který se
k něčemu odhodlal, je poslanec Caramanga.
Ten mandátu skutečně se vzdal. Jiní, zejmen
Hortis, provádějí svoji abstinenci na chod-
bách parlamentních; do zasedací síně nejdou.
Je v tom jakási polovičatost, kterou se vyzna-
čuje veškerá politika vlašských poslanců vůbec.
Caramang
Vídeň
Terst
9
article
Krise v Uhrách.
Krise v Uhrách.
Hr. Csaky ve Vídni.
Z Vídně, 30. září. Hrabě Albin Csaky
sem přijel a bude dnes dopoledne císařem přija
ve zvláštním slyšení. Jaký je úkol jeho, nen
do té chvíle patrno.
Stihání sociálních demokratů v Uhrách.
Z Pešti, 30. září. Orgánu sociálně-demo-
kratickému »Nepsava« starosta hlavního města
odňal kolportáž, poněvadž prý ohrožuje veřejnou
bezpečnost.
Albin Csaka
Uhry
Hradec
Vídeň
Pešť
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Svolání sněmů zemských.
Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Úřadní list vl-
deňský uveřejňuje císařský patent ze dne 29.
září t. r. ve příčině svolání zemských sněmů
českého, dalmatského, haličského, dolnora-
kouského, hornorakouského, solnohradského,
štyrského, korutanského, krajinského, bukovin-
ského, moravského, slezského, tyrol-
ského, vorarlberského, gorického.
Sněmy království českého, královstv
haličského a lodoměřského s velkovévodstvím
krakovským a vévodství solnohradského svolány
jsou na den 10. října, sněm vévodství korutan-
ského na den 11. října, sněm vévodství dolno-
rakouského na den 12. října, sněmy království
dalmatského, vévodství slezského, markrab-
ství moravského a okněžněného hrabství
tyrolského na den 16. října, sněmy arcivévod-
ství hornorakouského a vorarlberský na 17.
října, sněm vévodství štyrského na 18. října,
sněm vévodství bukovinského na 24. října a
sněmy vévodství krajinského a okněžněného hrab-
ství gorického na 25. října do svých zákonných
shromaždišt.
Bulharské manévry a kníže.
Ze Sofie, 29. září. (Pův.) Kníže Ferdinand
ve svém pozoruhodném připitku v hlavním vojen-
Ferdinand
Vídeň
Sofie
11
article
Předplaceni
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
12
article
ském stanu po ukončení manévrů nynějšíchv
severním obvodu bulharském pravil, že s uspo-
kojením pohlíží na úspěchy, jichž se dodě-
lala armáda bulharská v minulém učebním ob-
dobí, stejně pak pohotovost, s jakou se dosta-
vují na povolání záložní důstojníci a nižší šarže.
Minuly různé vady se opakující; důstojníci od
nejvyššího do nejnižšího jsou věrni své povin-
nosti a zásadě knížete, s oddaností a pečlivostí
úctyhodnou sledují cíle jeho, aby vojsko bylo
přivedeno na kýženou výši a otčina dodělala se
blaha a ospravedlněny byly takto velké oběti,
které věnuje národ bulharský na armádu.
Ve francouzské řeči pokračoval kníže k zá-
stupcům cizích velmocí, v jichž přítomnosti vidí
důkaz sympatické pozornosti k malé, sotva
znovuzrozené otčině bulharské; mezi zástupci
těmi jsou zejmena od armády, která na
těchto místech (Plevno) vykonala
slavné skutky a napomáhalak
nezávislosti Bulharska. Mladá armáda
bulharská neposkytuje cizím pozorovatelům
zvláštní divadlo, ani poučení nové věci, ona
věrna jest starým podáním a čerpá z dobrých
vlivů se styky cizozemskými, jsouc si vědoma
svých povinností k otčině a lidskosti;
ona hledí, pokud síly dovolují, aby nezůstala
za svými staršími sestrami ve vojenství a po-
máhala tvrditi stav míru, prostý
nepokojů.
Bulharsko
14
article
Z Cařihradu, 29. září. (C.-B.) Dnešní tu-
recké listy sdělují, že bylo v hotelu »Krökern«
v Peře 12 pum nalezeno.
Z Cařihradu, 29. září. (C.-B.) Na základě
výpovědí Arménů nedávno zatčených zdá se býti
také vrátný rakouské nemocnice, Armén a tu-
recký poddaný, kompromitován. Na turecké po-
žádání byla od policie za konsulární assistence
předsevzata domovní prohlídka, však bezvýsledná.
Při dalším hledání nemocničním personálem byl
posléze pod střechou nalezen koš a tureckým
úřadům dodán. V něm bylo zjištěno včera v pří-
Armén
Cařihrad
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Blahoslavení milosrdní...
Z denníku snílkova.
16
article
Bylo v podvečer podzimního dne, v bohatě
zařízené pracovně Vašeho pana manžela.
Vy, milostivá paní, dnes daleko v cizině
od nás, jistě už ani nevzpomenete.
Deset let od té doby uplynuvších, možná
že několik drobounkých vrásek vtisklo do půvab-
ných tvářiček Vašich.
Tyto však jistě umění pánů Rogera a Galleta
v podobě nějaké pasty dovedně zahladí, ale onu
jizvu, jíž jedna z návštěv mojích u Vás v duši
zanechala, nevyrovná nižádný créme sebe ideál-
nějšího jména — jako jí nezacelilo oněch deset
roků zatím uběhnuvších.
Hověla jste si tehda na nizounkém divanu,
krásnou hlavu majíc podepřenu bělounkou ruč-
kou klassické úměrnosti, mezitím co nožky Vaše
opíraly se o hlavu medvěda, jehož kožešina vedle
jinných drahocenných pokrývek a koberců po
zemi rozprostřených, činila tak nevýslovně měk-
kou všechnu tu nádheru tuskula proslulého
učence, chotě Vašeho.
Zabořen v houpací křeslo, čtyři kroky opodál
— v rostoucím soumraku zachvácen návalem
sdílnosti — počal jsem Vám vypravovati o mlád.
svém. Ubíhalo bezstarostně jako všem dětem, jež
se vždy do syta najedí.
Až po den, kdy otce, zaměstnaného jako do
zorce na stavbě, postihlo neštěstí.
Zasažen spadlou kládou, těžce zraněný od
vezen do nemocnice.
Živě jsem vzpomínal okamžiků, kdy mne
matka s druhými sourozenci přivedla k loži jeho
aby nám na další pouť světem udělil — po-
slední požehnání.
Roger
Gallet
17
article
Ač slunce zlatým proudem lilo se otevřenými
okny do vysoké, bílé síně, kde nemoení leželi,
dětskou mou duši schvátila tma nechápání, děs
před čímsi neznámým, co přijde a vezme nám
živitele.
Stál jsem s hrdlem zadrhnutým, očima su-
chýma, pozoruje každý pohyb matčin, která
s láskyplnou něhou otírala zpocené čelo trpite-
Srdce mi hrozilo puknutím, již, již jsem
myslil, že nevyplním slibu matkou doma vyžá-
daného. „Děti, musíte se přemáhat, plakat ne-
smíte, chudák, tatíček, těžko by se loučil, ne-
smíte mu poslední hodinku učiniti tak bolest
V nejhorší tísni, kdosi se dotekl mého ra
mene. Zvedl jsem oči obrátiv se. Za mnou stála
choť stavitele, v jehož službách otce smrtelný
úraz postihl. Tento zpozorovav příchozí, pokusi
se o úsměv:
„Milostivá paní přišla sama —“ pronesl po
těšen.
„Ano, jdu se optat, nepotřebujete-li něčeho
Mileráda vše vám opatřím —
„Vím, milostpaní, pan stavitel tu byl rán
také. Jak jste hodní, bůh vám zaplať, slíbil mi
že se o synka a vy o dcerušky postaráte pro
případ, kdyby — —“ odmlčel se a plachý stín
smutku přelétl jeho obličej, zmizel však v zá-
pětí, když srdečný tón v řeči vlídné dámy v klid
jej ukolébal.
Díky oddanosti matčině a obětavosti pan
stavitelovy zemřel bez zápasu, s potěšujícím vě-
domím, že o jeho drahé bude postaráno.
Reprodukce hořké této kapitoly z mladosti
mojí vnukla mně myšlenku, pro niž jsem Vás
milostivá paní, ihned chtěl získati.
Věda, že zastáváte nékolik funkcí, promluvii
jsem takto:
„Což nemohly by naše dámy, které ne-
vědí, co s časem počíti, založiti sdružení, jež by
bůh
stavitelův
18
article
lovo.
nou —
zřetel svůj obrátilo k osamoceným ubožákům
v nemocnicích? K takovým, kteří nikoho nemají,
nebo jsou od domova daleko a jejichž zrak zá-
vistivě bloudí po těch šťastnějších, jímž bolestivá
muka krátí přátelská návštěva, vlídné slovo —
nebo pamlsek přinesený.
Oč by bylo méně nervosy, kdyby dámy se
otužovaly pohledem na všelijaké strádání, jemuž
lidské tělo je vystaveno?
Což by jim slušelo lépe, než úloha strážných
andělů, jejichž něha a dobrota čelila by nepříteli
v nemoci nejhoršímu — opuštěnosti — která
muka utrpení zvětšuje?
Uvažujte o tom, milostivá paní, vypracuji
vám podrobný návrh, budete-li o věc se zajímati
a ji propagovati. Zrak můj s horečnou nedočka-
vostí ulpěl tehda na na růžových ústech Vašich,
čekaje odpovědi.“
Tato zněla:
„O, ano, je to něco nového, origmnálního.
A hleďte, navrhnu hned ve spolku i robu, jakou
se budeme odívati, aby nás ihned jako členky
poznali: světle šedé hedvábí, tmavé barvy dobře
na nemocné nepůsobí, prostě, ale vkusně zdo-
bené a k tomu klobouk — —“ promiňte milo-
stivá, že větu nekončím.
V nadšení, kterým jste detailovala kusy šatu
pro strážné anděly trpících volené, hasl můj
zájem pro Vás, pro Vaše milosrdenství takto
chápané ..
Daleko jste dnes ode mne, tak daleko, jako
asi tehda byla duše Vaše od citu mojí myšlenky
— deset let minulo a dosud jsem neslyšel ani ne-
četl noticku, že by paní X. u světoznámé firmy
Worthovy, u níž se královny odívají, mezi toile-
tami, jichž do roka nejméně patnácte objednává,
byla si vyžádala šat ze světlešedého hedvábí
barvy tak lahodné, že i na nemocné dobře pů-
Lea Ostrovská.
sobí...
Ostrovská
Worthův