ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 fa0393b0-661f-11dc-9cb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 69, place 32, org 14, work 9
1 masthead
29. prosince 1901.
2 masthead
Přioha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 356.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Nové publikace. ) = Knižní příval o Vánocích je tak hojný a záplavný, že je člověku z něho až úzko. Zdá se, jakoby vůbec žádná domácí produkce nepo- čítala s touto dobou otevřené ruky a vlídného podarování, než toliko výroba knihtiskařská. Ne- pravím literární, neboť spisovatelé mají málo viny na tom, že co napíšou, jejich tiskaři a na- kladatelé schránějí k Ježíšku. A všechno, co kde se vyhrne z tiskařského stroje, uchází se o slovo doporučení u všech ředakcí, co jich jen máme. Vydavatelé a nakla- datelé mají ovšem vůči písařům takových reko- mandací přání zcela určitě formulovaná: o kri- tiku a rozbor sebe duchaplnější jim nejde ani v nejmenším, a slovo a výklad sebe důmyslnější dají ochotně a rádi za čočovici nejbanálnějš fráse, kterou by mohli ke knize své přilepiti v níž by se každý dočetl, že je to kniha, zna- menitá, že nemá scházet nikde na stole nebo v knihovně, že je ze všech nejrozkošnější a výtečnější. Druhdy zápolil jen kritik literární s tout povodní, teď se hrne i na stůl posuzovatele stránky výtvarně umělecké a na štěstí jsou vní dnes už také kusy, jež si on sám rád ze zásol vybéře, rád prohlédne a bez prošení o nich se rozhovoří. Třeba by ne všechny a vždy už docela odpovídaly jeho představě a požadavku o knize jako celistvém a harmonickém díle uměleckém. určité snahy o to a náběhy k této metě v po sledních časech jsou nepopíratelné.
6 article
Zatím rozumíme pod knihou umělecké úpravy jedíně knihu illustrovanou, obrázky opatřenou, a čím hojnější a pestřejší tyto jsou. zdá se výrobci býti umělečtější. Za posledních dvacet let se vyrojily u nás takové spousty illu- strací, že jich nelze ani přehlédnouti, jenom že byste na prstech vlastních rukou spočetli, co mezi nimi je zrn. Tolik plevele a bezcennosti by se rozlezlo po potištěných stránkách. A při tom nemáme ani svoje klassické knihy, »Babičkus Boženy Němcové, Máchův »Máj« slušně illu- strované. Nejčastěji je hned illustrátor s knihou v rozporu. Nejčastěji jeho matné a krátkodeché umění nestačí; často zase nepoznává ani ton. ba ani jádro obsahu knihy, jejíž slova má pře- vésti v obraz nebo kresbou demonstrovati. Zhusta. ba z pravidla nic nedbá, zdali jeho illustrace vzezřením a stylem hodi se k typu a sazbě knihy, nebo naopak sazeč a faktor sáhne na- zdařbůh do kasy pro písma, nemaje potuchy. jak vypadá illustrace, pro niž vynechává tu onde několik čtverečných centimetrů plochy. Pisma naše jsou ledabylá, všední a neúpravná; sazba je natlačená, okraje libovolné, papír jen zdánlivě pěkný, ale bez trvanlivosti a příjemnosti. Obálky. druhdy jako z poblázněných typů, linek a Dzdů- bek sestavované, pestří se nyní kresbami, jež sice křičí a něco povídají, ale po většině hluč jarmarečně, beze slohu a umění. Jen tak na rýchlo jsem zde vyčetl několik hříchů, a už se dotýkají celé knihy, zevně i uvnitř. Z jich sou- hrnu vyniká zatím alespoň jeden požadavek, ovšem kardinální, z něhož slušno vyvést všecky ostatní: kniha, jako pečlivý výrohek. typogra- fický, mějž svoji jednotnost. Papír, forma, řez písma, karakter kreslené výzdoby vše má býti v souladu a jakoby z jedné litiny. Nie tu není podřizeného, nic vedlejšího, jež možno zanedbati a stranou pošinouti.
Němcová Máchův
7 article
Vybírám ze zásob několik výpravných kněh k nimž s tímto měřitkem možno přistoupiti. A. Muchy »Princezna Ilséa«,5) jejíž Flersova sentimentální novoromantika v příléhavém pře kladu Benešovského-Veselého příjemně se čte. co do nákladnosti stojí na prvním místě. Ideal jednotnosti v ní ovšem není ještě dosažen. Před- cházela ve francouzském, o něco větším vy- dání, Muchovu »Otčenáši« a v tomto díle je A Mucha sám jediným autorem. Vše v »Otčenáši« je jeho vlastnietvím: slova, písmo, deko- rativné kresby i vložené obrazy. »Ilséa« byla mu k »Otčenáši« jaksi přípravou. Robert de Flers napsal povídku, knihtiskárna ji vysázela a kol sazby a jejího obsahu, na každé stránce, v podivuhodněm bohatství své ohebné fantasie kreslil Mucha svoji ornamentiku a scénu za scénou rozcitlivělého děje. Co pro francouzské bibliolily provedl se vší nákladností, co v »Oiče- náši« v bohaté úpravě provedl, to Mik. Ales učinil před několika lély ve skromné formě, sice méně oslňující, ale s vroueností k pohle- dání, v knize, jež nyní se objevuje na trhu ve druhém vydání. »Osiřelo dítě« 3) napsal a illu- stroval vlastní rukou. Mucha v »Otčenáši« voli k lextu markantní gotické písmo starých kodexů, stejnoměrné, plné, silné, ono, z něhož se knih- tlačitelské typy byly vyvinuly. M. Aleš nekreslil svoje dopisy, napsal pouze svoji oblibenou, teskně jímavou národní píseň, napsal ji, jako píše svoje listy a právě tím vznikla kniha krásného vzezření uměleckého, vzácné shodnosti slov, písma a obrazových kreseb, prostých a dojíma- vých, jako je celé umění Alešovo,
A Mucha Ilséa Flersův Mucha Flers Alešův Muchov Ales Mik krásný vzezřený
8 article
Slovem, dílo úplné harmonie. S ní vydal zároveň »Bude vojna bude« 4), řadu písní v celek spjatých, nakreslil k nim několik mar- kantních illustrací, které si ve vzhledě i vnitr- nosti s předchozími v ničem nezadají, ale sazba veršů v typové fraktuře už se rozchází s lehkým rysem kreseb illustrací. I Muchova »Ilséa« má zde svoji Achillovu patu. Tučné, těžké písmo jeji není dobrým sousedstvím k měkkým vláč- ným liniím kreseb, k jich hobké melodičnosti a vzdor tomu, že kolorit výzdoby při nové re- produkei na nejednom místě zdrsněl a zhrubl. že je hnán do příkřejších tonů, i vedle něho sedí ještě barva typů masivně.
Muchův Ilséa achillův Tučná
9 article
Totéž písmo pak v průvodu kreseb K. L. Klusáčka 5) má už lepší vzezření. Zejmena v Procházkově »Písni o Činu«, již vkusně obkládá krajovými a vignetovými dekoracemí 1) Srv. »Nár. Listy« ze 23. června, č. 171; ze 7 července č. 185 a z 8. prosince č. 338. 3) Ilsča, princezna tripolisská. Dle Roberta de Flers přeložil J. J. Benešovský-Veselý. S litogra fiemi A. Muchy. Nakladatel Bedř. Koči v Praze 1901 * Sirotek. Cyklus kreseb M. Aleše. Druhé vy- dání. Nákladem J. Otty v Praze 1902. *) Bude vojna bude. Cyklus kreseb M. Aleše. Nákladem J. Otty v Praze 1902. s) Deset pohádek o svatém Petrovi. Napsala Bo- žena Němcová, vykreslil Karel L. Klusáček Nákladem České grafické spol. »Unie« v Praze. 1902 — Píseň o Činu. Zpívá Fr. S. Procházka. Iilu stroval K. L. Klusáček. V Praze. 1902. Nákladen J. Oly.
K L Klusáček Procházkův Flers Benešovský Veselá A Mucha Bedř J Ott Petro Němcová L Klusáček S Procházka Praha Francie Ola Český grafický společenský
10 article
markantní liniové faktury, v dobře vyvážených hmotách a plochách na každé stránce o sobě. V »Pohádkách o sv. Petru«, jež B. Němeová kdysi na Domažlicku sebrala, je podobně příz- nivý poměr mezi duktem plsma a kresebným podáním vložených illustrací. Největší však péči, věnovanou typografické stránce, můžete postřehnouti na pohádkácho Růžence a Bobešovi 9). Vlastně ji ani nepo- střehnete, tak přirozeně a zdánlivě nehledaně se podává. Rovnováha a soulad písma, jeho rozlohy, s krásnými illustracemi A. Scheinera jsou tak vzácně trefně, že ztratily všechnu stopu námahy, jak právě při každém uměleckém díle právem očekáváme. Zde jako u »Sirotka« máte v ruce knihu jednotnou, vážným nevypinavým uměním posvěcenou, příjemné po- těšení oka i mysli. Při tomto zdárném vnitřku lze jen litovati, že se úprava musela zastaviti už při předsádkovém papíře a vazbě. Na příště bude nutno, aby i ty zabrala do své práce. Čtyři umělci a každý má jiný ton. U Mik. Aleše vychází z vrstev nejeitovějších. Několik málo obrázků, jakoby jen za dumavé chvíle je umělec in margine načrtl, a dvě tragedie život v lapidární formě zvedají se před námi. Lkavě soucitný ton lidové balady o »Sirotku« nelze si tvarově představiti adekvatněji, nežli jak jej perokresby Alešovy na oči nám stavi a bala- dickou tragiku všední příhody ze sedmileté vojny, smrtelný osud toužících milenců pouze v pěti náčrtcích plně vypověděti, dovede vskutku jen Aleš. I volba obou látek je proň význačná ; jeho strýc švališer, jehož paměti A. Jirásek nedávn znova upevnil, má zde zase svoji stopu. M Aleš nepochybně sám ani více neví, co lido vých písní svými obraznými vignetami už opa- třil. Měli by to jiní vědět. V jedno sebrané. ve »špalíček« urovnané, daly by knihu, která by výsoko vyvážila celé bibliotheky »ná herně illustrovaných« děl.
Petr B Němeová A Scheiner Aleš Alešův A Jirásek Domažlicko Mik Bobeš 9
11 article
A. M. Mucha hraje na jiný nástroj. Jeh lyrismus se vlní do široka, do daleka, jako touha ženy. Jeho linie má pohyb jako labutiho krku, jeho nadechnuté barvy (v původním vy- dání), jšou jako diskretně vyzvedávající orke- strace obsažné a vábné písně. Až unavuje, aneb aspoň ukolebává toto stejnoměrné sladké klo- kotání a přáli byste si občas zaslechnouti tvrdši, mužštější a třeba i drsnější zvuk. Ale zase hned se poddáváte půvabnému kouzlu tohoto snivě fantasijního umění, vybudovaného na rea- litě přírodní a starožitnické vědy, kde není nie ponecháno náhodě a nic není presentováno v nějaké přibližnosti. Stoosmadvacet obroubení textu, z jeho obsahu vyvozených a výbornou obrazivostí v mnohotvárné dekorace převedených. ukazuje Muchu v »Princezně Ilséi« v pose roz- tomilého marnotratníka, který štédře rozsívá, kde by jiný v obavě, aby se neoeil záhy n dně pokladny, obezřetně spořil a tence rozře- doval. K. L. Klusáček je stylista jako Mucha jako Scheiner, a přece zcela jiný. Ti oba budují svoji stylisaci, přesnou, trefnou, koncisní, na pevném základě ostrého, bedlivého nazírání n skutečnost. Jejich stylisace je potom skutečnů shuštěná, na nejtužší míru převedená karakteri- stika zjevu a formy. Klusáček více mysli nežl vidí, víc přemýšíí nežli očima hledá. Sehází mu také naivnost a bezprostřednost výtvarného na- zírání a proto také rád si vypomáhá nápisy přípisky, jimiž narážkově doplňuje, co malířský do dna nevyčerpal. Karaktery určitě vybudo- vané jsou u něho vzácnostl.
A M Mucha Mucha Ilsée K L Klusáček Scheiner Klusáček
12 article
Art. Scheiner mi vždycky přípomíná mů hřích. Opomenul jsem, bůh ví. jakým přehle nutím, zařaditi jej do svých »Padesáti let če ského umění výtvarného« a byť by mi to odpustil, já si to odpustiti nemohu a nesmím. Jeho kresby k Řihovým dvěma pohádkám m můj prohřešek jen zvětšují. Vím, jakou vervu má tento vzácný autodidakt, jaký humor i jaký sarkasmus; vím, jakou čipernou a podivuhodně dekorativní linii má jeho kresha; vím, jakou řezavou karakteristikou mnohdy vládne. Jeho panáčci z Příkopů a plesů, a jeho sedláčkové jsou rtuťově živi, jakoby nevěděli, že je roze- bírá oko velmi bystré a nemilosrdné. Tento- kráte A. Scheiner nechal výsměch doma, přichází pouze s humorem. A hned s malou galerií komických zjevů dvorských pohádkových dueň, malířů, kuchtíků, vlásenkářů, čarodějů a tančících sedláků. Jeho princezny a princové jsou jako z dragantu, a vedle fantastického hradu dovede několika črtami předvésti prostou chaloupku. To vše pevným, silným konturovým tahem, a přece při tom subtilním a roztomilým. Černá linie a bílá plocha papíru mu stač k fabulosní illusi a zvláště k illustraci, pravo- úhle orámované, bez kapriciosních výběžků svévolného rozbíhání, k illustraci v pěkný sou- lad s typovou sazbou uvedené. Pravda, že mt po této stránce své vzory. Anglická illustrac Morrisovy Kelmseott Press a školy birminghamské jej přivedla na tuto cestu, po niž jednou starý liniový dřevoryt se zdarem kráčel. Pak ale hned závislost přestává. Co A. Scheiner dále podává to vyrostlo už na jeho vlastním štěpu. K. B. M.
Scheiner A Scheiner Morrisův Kelmseott Press
13 title
Školská hlídka.
14 article Vycházky školní mládeže.
Vycházky školní mládeže. II Ve smyslu pražského řádu vycházek školní mládeže mají se tyto díti k získání přímých názorů pro vyučování zeměpisné, dějepisné přírodovědné; pro získání názorův určitých měn délkových a plošných, na př. desítek metrů výšky (na př. na věžích), kilometrů cesty (na př. po ulicích), arů plochy (na náměstích a ji- ných uzavřených místech), násobků metrů kry- chlových (na př. v obsahu osamocených význač- ných, rovnoběžnostěnných staveb) — míry dél kové, plošné a tělesné lze zde odhadovati atu a tam i vyšetřiti skutečným vyměřením měrou páskovou neb tyčí na př. pětimetrovou i jinak rozumí se, že vycházka sama sebou je cvičením pochodovým a tu a tam se najde příleži tost, provésti se žactvem i nějaký poklus, což je tím potřebnějším, že v pražských tělocvič *) Knížka o Růžence a o Bobešovi, kterou na psal V. Rlha, nakreslil Artuš Scheiner a vyda . Laichter v Praze. 1902 nách, pravidlem rozměrů nedostatečných, nelze s větším počtem žactva ani nějaké složitější cvičení pořadové řádně rozvinouti a ještě měně déle a lépe zaklusati, poněvadž valná většina žactva obuv pouliční nevyměňuje za střevíce tělocvičné a odtud do tělocvičen nanáší tolik prachu, že v mračna se zvedá, když poklus jen 2 až 3 minuty trvá, takže ani řeči o tom být nemůže, prodloužiti ho na 10 minut, osno- vami učebnými předepsaných! Prohlédání vý- stavných budov z doby staré i nové, vedení mládeže na místa, z nichž se rozevírají vděčné výhledy na př. do ulic a náměstí, na Vltavu s jejími nábřežími a mosty, na Malou stranu Hradčany, na spoustu domů, skládajíci Prahu (sto)věžatou, na krásné skupiny v sadech a po- dobně dále, návštěvy museí a výstav s výtvory umělečkými mohou znamenitě přispěti ke vzdě- lání v kusu mládeže pražské.
Knížek Růženka Bobeš V Rlh Artuš Scheiner Praha a náměstí Vltava Hradčany
15 article
Rozumí se, že na prvém stupni (v třídách prvých a druhých škol obecných) může běžet jen o prosté rozhlédání se v okolí školy. Ale již zde možno v žactvu vzbuditi smysl pr hlavní směry světové a ustáliti v něm názor tom, kolik dělky se ujde za čtvrt, půl hodiny ovšem že za výkladu učitelova pouliční ži vot velkoměstský a vše, co s ním sou visi, objeví se mládeži ve světle jasnějším a po- loží základy k naukám občanský m. Na stupni druhém (v třetích a čtvrtýeh třídách) bude z vycházek převahou těžiti učení zeměpisné a dějepisné, jemuž vy- cházky poskytnou jednak základy a opory jednak doklady. Rozumi se, že již tu bude se těžiti i pro vzdělání smyslu měřického i pro vzdělání vkusu. Sady méstské poskytnou také jisté názory přírodopisně. Na stupni třetím (ve třídě páté a ve třídách měšťanských) ovšem postupně se rozhojní látka zeměpisná a dějepisná. Vycházky rozšíří se d přírody v pražské okoli — když již na roz- manité jednotlivce rostlinné jsou tak spory a chudy pražské sady městské, jen ve skupeních týchž stromů a květin si libující a když všechny sady pražské dobromady ze zvířat ne- podávají ani tolik, co na příklad skrovný měst- ský sad chrudimský a když pro poznatky země- zpytné nečiní vůbec nic.! V měsících zimníeh budou ovšem předmětem vycházek musea, obra- zárny, výstavy, kde bude k žákům mluviti lid- ská práce vůbec a výtvory uměn zvláště.
Sady d příroda
16 article
Rozumí se, že musea položením volného vstupu na vhodný čas budou musiti přijíti školám vstřie — dnes na přiklad Musoum království českéh náleží k těm, kam žactvo pražské na svých vycházkách pravidlem nepřijde; jeť volný vstup položen na středeční a sobotní odpoledne. kdy se zejmena vétšť žáci učí houslím, fran- čině, modelování, kterých předmětů na jiné dny a hodiny přeložiti nelze, nejen proto, že jsou honorovány dle počtu skutečně vyučovaných hodin, ale i proto, že hodiny pro žáky ne které nelze směňovati hodinami pro žáky všecky. Vždyť — zbytečně — obmezuje řá pražský vycházky na hodiny zeměpisné, děje- pisně, přírodovědné, měřické, kreslířské, těl - cvičné, jako by z nich nekynul prospěch i pro hodiny jazykové, jimž přece poskytnou vděčné, poněvadž na zkušenosti žactva založené látky k úkolům slohovým a přispějí, aby ke j me- nům českých literátův žáci připojovali spíše nějaký obsah, i pro hodiny početní, jimž zase může býti jen vhod, když vypočítají se rozměry ploch a budov, na vycházkách pozorovaných vyměřených a podobně. Ostatně obtíže, vznika- jící na měšťanských školách s překládáním hodin na odpoledne nebo před poledne a škody, které by z překládání postihly třídy všechny
17 article
kdežto při trvání rozvrhu hodin i za vycházky stihne nějaká ujma třidu jednu, jistě povedou k tomu, by nebyly vycházky co do svého vý- běru a doby trvání rozvrhem hodin určovány obmezovány. Vždyť nesmírný zisk, jaký bude míti žactvo z toho, že zásoba jeho pří- mých názorův a osobních zkuše- ností se založí a rozhojní, není lze ani při- rovnati k nějaké ujmě několika hodin, jež by mělo vyseděti ve škole, by nepřišlo o nějaké pochybné pravidlo mluvnické nebo nějaký pří- klad početní, jehož život nezná. A ve zpěvu mohou přece žáci i na vycházce na vhodném místě se cvičiti zapěním přiměřené písně! Řád pražských vycházek konečně rozhod také pro zavádění dospělejších divek do- jeslí, opatroven a škol mateřských, čímž vyplněno jedno z nejlepších ministerských ustanovení, opravdu »dobrá myšlenka« z r. 1872 — ted po třiceti téměř létech! Tak dlouho tyto vy chovací ústavy pražské dovedly se uzavírati před zvědavýma očíma z kruhův učitelských.á praví se, že jim neuškodí, když také d nich vnikne něco čerstvého vzduchu ano, kdybychom souditi mohli z jistých praž- ských publikaci na reální, kreslicí a zpěvné učivo těchto ústavů, řekli bychom, žeje v těchto směrech jich »provětrání« již nutne potřebíl
18 article Školství v »Národních Listeche
Školství v »Národních Listeche 1901. Články rozhledové: Studie o našen školství obecném v číslech ze dne 6. měsíce I, 20 I. 3. II, 24. II, 10. III, 31. III, 14. IV. 28. IV. 5. V. 12. V, 19. V, 2. VI, 23. VI. 14. VII, 21. VII. Česká škola v roce 1900: 1. I, 13. I, v prosinci 1900: 6.1 v lednu 1901: 17. II, v únoru 17. III, v březnu 7. IV. v dubnu 5. V. v květnu 9. VI, v červnu 7. VII. v červenci 11. VIII, v srpnu 15. IX, v září 20. X, říjnu 17. XI, v listopadu 8. XII. Naše školy za po kroky vědy 26. V. Pokrokové hnutí v českém učitel stvě 28. VII, 11. VIII, 25. VIII, 1. IX. Reorganisace měšťanských škol 28. IX. 6. X, 13. X, 10. XI. 17. X Slavnostní výroční schůze České Akademie 2. XI Školství české ve státním rozpočtu na rok 1902 25. XII. Z našeho školství středního 24. Xl. 1. XI 8. XII, 15. XII, 22. XII. Články k dějinám lidového vzdě lávání, osvěty a výchovy: Krejčí v ději- nách české výchovy 4. VIII. Osvícený kněz vlastenee (F. J. Smelana) z doby našeho probuzení 3. III. P- mátce Augusta Smetany 27. I. Paměti zasloužilého učitele učitelů (J. Petráka) 21. IV. MUDr. Václav Paři mrtev 9. XII. Štítný v dějinách české výchovy 18. VIIi Tyrš v dějinách české výchovy 29. VI. V staré škole borovské 25. VIII. Výchova a učba naši mládeže v škole a mimo ni: České dítě do české školy 12. IX. České feriální osady v Praze 6. XI. Českým rodičům 11. VIII, 10. IX. Děti zanedbané, mravně klesté a opuštěné 19. X. Jak by se mělo užiti pře- bytků společných pokladen sirotčích 29. IV. K oži- vení zájmu pro českou práci na školách našich 1. XII. Na prahu škol 18. IX. Němčina na českých obecných a měšťanských školách 17. III. O zlozvuku německého vychovávání našich dospívajících děvčaí 1. IX. Obchodování žebravých dětí 23. V. Rái dět
Smelan Augusta Smetan J Petrák MUDr Václav Par Tyrš Praha 6 Český škola Český akademie 2 Český dítě český škola 12 učitel
19 article
29. VII. Spořitelny »školní« 7. VI, 15. XII. Vycházk školní mládeže 22. XII, 29. XII. Školstvi obecné: Vídeňská vláda a škol ství 17. II. Zemský úřad školní o obecném školstv 17. III, o vyučování 18. IV v našem království; vyučování budbě 4. IV. Soukromé školy v královstv českém 26. VI. Mistní školní rady 16. VI a 29. X. — Cena vysvědčení obecných škol 28. VII, 25. VIII 1. IX. Česká literatura paedagogická 11. IV. Čítanky 20. I. 6. XI. K otázce reformy měšťanských škol 13 IX, 20, IX. K slavnosti padesátiletého trvání českýeh škol měšťanských 17. III. O příští konferenci zemsk 13. X. Péče o docházku školní 26. I, 27. III. Spoji- tost školy obecné se školou střední 3 XI. Škola mě- šťanská vedle nižší školy střední nebo za ní? 22 IX. Školní bohoslužby 6. II. Školství pražské 4. l 20. I. 30. III, 5. IV. 18. IV. 16. V. 18. V. 13. Vml 28. IX. 5. XI, 29. XI. — České menšinové skolství 27. IX. České menšiny a Ústřední Matice školská
IX
20 article
29. VIII. Německý Sehulverein zdejší a v říši 28. I 8. X. Plody německých přelejváren 4. II. Smutné zjevy 10. X. Školství české v Brně 13. IX, 19. lx 12. X, Budejovicích 8. VIII, 21. IX. Hořanech 15. 1 Hrobech 22. II, 23. II, 25. IV. Jevičku 5. X. Jičlně Novém 25. VIII, Krumlově 28. IX. Kuklenách 14 VII. Kunčičkách 3. XII. Ledvicích 8. VI, Litovli 21 IX, 26. IX, Moravé 10. IV. 27. VII, 7. XI, Moslu 28 VIII. Nové Vsi Kamenické 28. VIII. Olomouci 18. X 1. XI, 10. XI. Oseku u Jičína 3. IV. Ostravě Morav ské 25. V. 8. VII. 14. IX. Slovensku 7. IV. 16. Xl Slezsku 31. III, 20. IV. 6. V, 11. VII, 23. VII, 13 VIII, Třebenicích 19. X. Vídni 29. VII, 17. XI. Zá březe 29. VII, 10. X. Severní dráha císaře Ferdi- nanda 29. X Ústřední Matice školská 31. III, 1. Iv 10. XI, 8 XII. 22. XII. Velkogermánská mapa Evrop 4. IV. Výpravy děti ze smíšených krajů do Prahý 12. IX. Z hoje českých menšin 16. VIII.
Hořan Krumlův Kamenický Iva Brno Kukleny Kunčičky Ledvice Litovel Osek u Jičín Ostrava Morava Slovensko Třebenice Evropa Xl Slezsko Mosla 28 VIII VIII Prahý 12
21 article
Školství střední: Budoucnost klassick filologie 13. X. Čoské střední školy r. 1900—1901 8. I. K padesátiletému trvání vyšších škol reálníc 17. III. K ústním zkouškám maturitním 16. V. Ne dostatek moderních filologů 1. X. Nedostatek učitel stva 26. IX. Nouze o klassické filology 12. X. Opav ské gymnasium 31. III, 10. IV. Postup professoru 14. 1V. Pozoruhodné návrhy na změnu některých ustanovení středoškolských 5. XI. Reformatorske snahy v krusích středoškolských 4. Ix. Školství odborné a pokračovací Odkaz české ženy (B. Korábové) 12. XII. Otázka učednická ve stavu kupeckém 28. VIII. Pokračovae školy hospodářské 8. IX, 15. IX. 22. IX. 6 X, 29. XI Přavzetí všeobecných škol řemeslnických do správy zemské 29. VIII. Selské dívky do selských ško 17. IV. Učitelé zimních hospodářských škol 29. X Všeobecné školy řemesluické 17. VIII. Ženský vý- robní spolek český 3. V. České učitelstvo a jeho zájm y: Bl hovůle k učitelstvu 27. IX. Dědicíví Komenského 9 XI. Disciplinární tresty 2. I. Dvoje pouta sňata7 VII. Flachsmanu vychovatel a jeho sbor učitelský 20. X a 27. X. O přijímací zkoušce do ústavu uči telského 3. VIII. O úpravě učitelských platů 10. I 1. IV, 20. VI. 27. VI. 2. VII, 6. VII, 14. VII, 5.
Koráb Komenský Opava Pokračovae škola hospodářský 8 Přavzetí všeobecný škola řemeslnický všeobecný škola řemesluický 17
22 article
9. XII. Olázka učitelská 20. I. 3. II. 24. III. 7. Iv 19. V. 7. VI, 16. VI. 19. VI, 26. VI. 29. VI. 7. VIl 2. VIII, 18. IX, 26. X. Rakouské ústavy učitets a potřeby zemí slovanských 10. II. Sjezd na obranu škol měšťanských 7. VIII. Učitelé sociální demokraté 28. III. Učitelstvo a strana agrární 3. XI. Veřejn vládní záležitosti obstarávající orgánové 9. VII, 10 VII. Ze slastí učitelských 2. III. Zemský úřad školní o činnosti učitelstva 21. IV. Spolky učitelské : Ústř. jednot učitelských 2. IV, 15. VI, 8. VII. 9. VII, ško měsťanských 5. II. 5. IV. 16. V. 31. V. 16. Xl, 1. XIl učiteistva pražského 4. II, 9. III, 5. IV, 27. vi 1. XII. Školství v cizině: Feriální školy (v Ame- ríce) 12. VII Hromadný proces proti polským gymna sistům v Tornni 12. lX. Pro povznesení osvěty Rusku 7. VIII. Reforma středního ruského školstv 24. VII. 1. VIII. Ruština na francouzských školách a frančina v Rusku 16. X. Školství a vzdělavateistvi v Německu 25. VIII. Úprava obecného školství Prusku 18. VII. Konkursy na definitivní místa učitelská 6.x 13. X, 20. X. 27. X, 3. XI, 10. XI, 17. XI, 24. Xl 2. XIl, 15. XII, 22. XII.
Iva 19 Prusek ame Rusko Německo feriální škola
23 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Pokuta 55 millionů kornn za zrušení mlecího řízení. Napsal dr. Jo slef Fořt. Odpovídaje v božihodovém článku k moj duplice z 22. t. m., prohlašuje pan dr. Hoto- wetz dvakrát po sobě s důrazem, že pro svou osobu od »neplodné« prý polemiky se mnou upouští. Nemám nie proti tomu, tím méně. poněvadž přes rozmarnou náladu, kterouž logik pana dra. H. chvilemi vyvolávala, byla mi dlouhá ta diskuse celkem přec nechutnou, b trapnou. Jelikož však polemiku zahájil pan dr. H., mám já zajisté plné právo na doslov. Prováděje svůj ústup, řídí se pan dr. H zcela správně základní strategiekou regulí, kteráž zní: musíš-li reterovat, vychrl na odpůrce dešo střel, abys jej co nejvic zdržel. Pan dr. H. k účelu tomu zasypává mne deseti, dvacet olázkami, v nichž mi vytýká »nedůslednosti«, »omyly«, ciferní »nesprávnosti« atd., chtěje tím v bezděčném čtenáři vzbuditi dojem, nemá-li již on, p. dr. H., s pětapadesátimillionovou svoji škodou pravdu, že i vývody dra. Fořta jsou křížem křážem samá chyba, blud a klam. Při- znávám se, kdybych měl všechny panem drem.
doktor slef Fořt Hoto
24 article
H. nadhozené otázky a výtky rozebrati a bez- důvodnost jejich dokázati, potřeboval byeh k tomu opět nejméně tři sloupců, takže bych se ke konci svých vývodů ani dnes ještě ne- dostal. Nemohuť přec předpokládati, že čtenát příkladně zná moje panem drem. HI. uváděné německé, svého času v jisté vídeňské publikaei uveřejněné pojednání »Getreide im Handels- verkehre« a že by tudy byl a to sám kontrolo- vati, do jaké míry právem p. dr. H. vzhledem k dnešním mým vývodům mi vytýká, že »mě- ním základy svého učení«; rovněž nelze se domnívati, že by čtenáři bylo podrobně známo vše to, co mnou a jinými napsáno bylo o ve- likých rozdíleeh, jež vzhledem k významu a účinkům tak zvané celní restituce při obili pa- nují mezi Německem a monarchií rakouskou. Na štěstí mně p. dr. H. sám úkol můj valně ulehčuje.
Nemohuť doktor Německo
25 article
Mezi těmi rozmanitými háčky, odskoky. kličkami a záskoky, jimiž p. dr. H. kryje svů. strategický ústup, jest totiž několik i takových které čtenář sám může bez prostředn kontrolovati a na základě jejich si utvo- řiti úsudek, střílí-li p. dr. H. náboji ostrými. či jsou-li rány jeho nabity jen na slepo. Vizm na příklad: V posledním článku (druhý sloupec, šestý odstavec) s mudřeckým sebevědomim »opravuje« mne p. dr. H. takto: » Co pan dr Fořt praví ve 3. sloupci o cenách liverpoolských r. 1901, jest potud nesprávno, že Mani- toba čís. 1. byla v Liverpoolu již r. 1900 znamenána a ceny její tehdá obnášely ve Il. kvartále r. 1900 marek 150.3, ve III. kvartále m. 151.8...« atd. Nuž, nechť čtenář přečte si laskavě dotyčný odstavec mého posledního článku, v němž praveno bylo doslova toto »V prvním i druhém článku operoval p. dr. H. zvlášť často s cenou liverpoolskou . . . nuž, cena liverpoolská (data čerpám z uvedené publi kace c. k. ministerstva orby) skutečně r. 1900 sledovala eměr vzestupný. Pšenice, označovaná slovy »Northern Duluth čís. 1.«, zna- menala v korunách za 1000 kg. v lednu 160.16, v prosinci téhož roku pak 171.16 a p. dr. H. právem lituje, že naše cena podobný vzestup nesledovala. Však podívejme se, jak cena ta počínala r. 1901! V lednu 1901 druh »M a ni- toba čís. 1.« (druh z předu uvedený — totiž »Northern Duluth čís. 1.« — v řeče- ných záznamech roku 1901 schází, však vzhle- dem k záznamům obou druhů z roku 1900 nebude rozdil hodnoty mezi »Manitoba« a »North.
doktor Fořt North Liverpool Northern Duluth kg
26 article
Dul.« as velký) znamenal 181.29 korun . . a v říjnu 1901 dokonce jen 158.01, klesl tedy od ledna do října 1901 o více než 23 koruny.« Ze srovnání obou těchto úryvků jest patrno, že p. dr. H., aby maskoval porážku sve dedukce, opírající se o pohyb ceny liver- poolské, hází mi do očí výtku domnělé »ne- správnos'ti«, které jsem se dopustíl tvrze- ním, že »Manitoba« v Liverpoolu r. 1900 ne byla znamenána! Kde však jsem věc tu tvrdil? Vždyť vý- slovně uvádím v záznamech pro r. 1900 druh »North. Dul.« a poněvadž druh ten za rok 1901 v uvedené publikaci ministerstva orby veden není, beru k vůli srovnání cen r. 1900 s ce- nami r. 1901 pro tento poslední rok druh »Ma- nitoba« a odůvodňuji přípustnost relace této ne- velkými rozdíly, jež oba řečené druhy v zá- znamech r. 1900 (listopad a prosinec, v ostat- ních měsících 1900 záznamu »Manitoby« ře- čená publikace neuvádí) vykazovaly. A jiný příklad: Pan dr. H. táže se rozezlen, proč že uvádím jeho výroky v »Zeit«, o kterých předce musím věděti, že jsou většině čtenářů »N. L. neznámy? . ..« Však v témž odstavci as 16 řádek níže sám praví doslova: »Dotyčné vý- vody mé v »Zeite jsou obsahem svým úplně totožny s mými vývody v »N. L.« K čemu tedy celé échauffement? Podobných ukázek uvěsti možno řadu. Však dosti snad na těchto. Vychází z nich, že celá filipika, kterou p. dr. H. maskuje svůj ústup od ztracených 55 mil- lionů škody zrušením mlecího řízení rolnictvu způsobeně, sevrká se na plané slovičkářské ha- šteření a že by pokračování v něm pro ná oba — jak p. dr. HI. sám uznává — bylo sku- tečně »noplodným« mařením drahého času. Zbývá mi však ještě, abych s panem drem.
doktor North Dula Manitoba Liverpool Ma
27 article
H. vypořádal účet stran katastrofálních spoust, jež zrušením mlecího řízení prý způsobeny byly tuzemskému mlynářství. Pro čtenáře, s věcí neobeznámené, uvádím následovní. Jádro sporu shrnouti lze v tyto věty: Odpůrci mlecího řl- zení tvrdili a tvrdí, že hrstka vývozních (po výtce budapeštských) velkomlýnů k vý- vozu mouky přes hranici říšskou naznačené celní instituce nezbytně nepotřebují, poněvadž dotyčný jejich vývoz, kolisající od let kolem 1 mill. q ročně, udržován jest zvláště jakostía v ní spočívající hledaností přední mouky uherské na trhu zahraničním; jestliže řečené mlýny přes to přivážely v mlecím řízení co rok rostoucí množství nevyclené pšenice balkánské, dělo, se to k tomu cili, aby michajíce ji s domácím zrním dosáhly průměrně levnější ho zámelu ke konkurencí v tuzemsku; exportující velkomlýn maje timto způsobem mož- nost, zlevniti si surovinu, dovedl pak na tuzemský trh uváděti výrobek za ceny, proti nimž tisícové ostatních neexportujících a toliko na místní odbyt odkázaných závodů mlýnských nemohlo konkurovati. Připočte-li se k této značné přednosti exportujících velkozávodů ještě řada výhod, které uherské velkomlýny čerpají z ny- nějšího na jejich prospěch přistřiženého tarit- nictví železniěního (jednotná sazba pro obil i mouku, soustava stupňovitých sazeb protežující dopravu na větší vzdálenosti před dopravou místní), pak lze si vysvětliti, proč přívoz mouky uherské do zemí předlitavských průběhem krát- kých let vzrostl o celá sta procent a proč tu- zemské mlynářství octlo se na pokraji úpadku.
28 article
Naproti tomu tvrdí zastanci privilegia mlýnů zvláště budapeštských: Trvání mlecího řízení jest pro export mouky za hranice říšské nezbytnou nutností; zrušením mlecího řízení bude export ten znemožněn, exportující velkomlýny, nemo- houce s jemnými moukami do ciziny, vrhinou se zoufale na tuzemsko a umačkají pak mlýny ne- exportující na dobro. Nuž, bylo by věru lákavo i vůči této ma- terii cifry panem drem. H. letos a předloni uvedené prozkoumati týmž způsobem, jak jsem to učinil vzhledem k zemědělství. Leč upustím od toho, jednak abych čtenáře zbytečně ne- unavoval — vždyť beztoho mnozi k eifrám chovají nedůvěru pravíce, že statistikou prý lze nejen »všecko« dokázati, nýbrž i »všecko« vy- vrátiti — jednak ale z té příčiny, poněvadž mám kromě cifer na vyvrácení vývodů pana dra. H. řadu zbraní jiných. Pouze jedíná vy- jimka, pokud se cifer týče, budiž mi dovolena.
29 article
Pan dr. H., aby dokázal pustošivý vliv uherské soutěže následkem zrušení mlecího řízení ne- bezpečně stupňované, uvádí totiž, že cena přední mouky u nás děsné klesla (v »Zeit« dí slovně: »Die Preise der Feinmehle sind aut ein früher nie gekanntes Niveau gesunken«). Vůči tomu uvádím, že dle záznamů vídeňské bursy obnášela počátkem ledna cena nulky r. 1900 zl. 14.—, r. 1901 zl. 13.20 a v záři 1901 zl. 14.20, kdežto, pomineme-li abnormální leta 1898/99, činila cena ta r. 1897 zl. 14.70, r. 1896 zl. 12.70 a r. 1895 dokonce jen zl. 11.60. Podle pana dra. H. jest 11.60 vice než 14.20, neboť jinak onomu snikdy nebývalému« nizkému stavu cen předni mouky nelze přec rozuměti. Však ještě jiný doklad. Majitel jistého velikého mlýn- ského závodu východočeského, který po leta stojí v těžké soutěži s mlýny uherskými, píše mi takto: »Na doklad, že odstranění mleciho řízení nemělo v zápětí znehodnocení předních druhů mouky, uvádím následovní cenové roz- dily (v korunách) mezi pšeničnou moukou č. o a moukou č. 3, jež v závodu mém se jevily od 1893—1901: rok mouka č. 0 m. č. 3 rozdí 1893 28.10 23.90 4.20 1894 24.90 21.50 3.40 1895 26.10 22.10 4.— 1896 28.90 26.90 2.— 1897 39.90 38.70 1.20 1898 34.90 31.10 3.80 1899 28.50 24.10 4.40 1900 26 70 23.10 3.60 3.80 1901 28.50 do konce listopadu.
doktor