3
masthead
29. prosince 1901.
5
article
»Rozběhněte se pozeptat. .. Ježíši, taková
tma, že ton hoch si ublíži! Běžte, běžte!«
»Jsem jen tak, v katích, v košili !«
»Nevídáno, však on vás nebudo prohliže
nikdo ! Jen u čkna se pozeptejte, já posečkám.
Jestli utekl, přece nejsme bez citu, půjdemé jim
Martina hledat, volat,« rozkládala osoba ve tmě
druhé, která se přece rozběhla k chalupě, z níž
Martin vyběll.
Matka nshlédla a sehýlila se k oknu a na
etžzku, zda Marlin nevyběhl, oznámila, že ano.
»Prosíra vís, probuďte několik mužských
běžte za ním,« žádala. »Kadlik již běžel, ale cák
jeden člověk ve tmě pořídí... udělejte to k vůl
chudákovi, aby ještě ke všemu nohy nezlámal.
I, bože, jaké já mám soužení na světě a těžke
křiže na bedrách...« hořekovala.
Děti seděly v košilkách na posteli a ustra-
šeně poslouchaly nářek babičky a matky, kter
konejšila nejmenšího na kolébce.
Postava odběhla od okna a oznamovala po
chvíli druhé, na záprsni statku stojící, že Martin
utekl do tmy opravdu.
»Co pak dělali, že jim mohl utéci? Bože
to jsou lidé, přece mají pozorovati . . «
»Kdyby se toho nadáli! Chytne ho to a
frnk! už je venku! On za to nemůže, že hoto
náhle chytne, a oni nemohou za to, že mrknu-
tím očima se tohle stane. Žádná vina . . . . ted
se oblěknu a půjdu za Kadlikem, půjdu mu ho
hledat. Pojďte taky! Probudím čeledíha z ho-
spody, Tondu Košinova, Petra ze sušky, půjdeme
všichni .. «
Vesnička oživla. Tu a tam zase objevila se
světla v oknech.
Několik chasníků seběhlo se na ves a vo-
lali na Karlika, který se jim ozval od lesa.
Pustili se za ním a stálým hvízdáním a do-
tazováním se, kde je, sešli se s ním v té tmě
a nočním chladu přece.
Ježíš
Martino
vyběll
Marlin
vís
Martin
Bož
Košinův
Petro
6
article
»Ježíši, Ježíši !« bědoval Karel, stak ho to
chytlo, když již na postel vylézal, zatočil se, za-
mručel, vyrazil ze světnice, pak ze siňky jako
vítr. Sotva jsem ten jeho běh očíma pozastihl.
Právě jsem od stavu slézal, žena dětem stlala,
matka se modlila. Alespoň kdyby dvéře u síně
byly zavřeny, aby zůstal ve stavení . . . . ale již
na to neštěslí. .. ba, ba . .. člověk aby si te
dával vinu a trápil se,« vydechoval bratr blázna
a chvatem běžel k lesu. Ostatní za nim.
»Zamihla se mně bilá jeho postava v ko-
šili někde v těchto místech, dost možná, že to
byl klam, člověk vidí v tom trápení místo keře
nestvůry, místo břízek chlapy se zlým úmyslem.
Martine! Bratřel« volal... »Chudák nešťastný,
šeptal již v unavení, »čim se tohle neštěstí jen
na něj přivalilo. Tak na ráz! Lidičky, jen
vědět, kdo nebo co mu hlavu zničilo, rozum po-
pletlo. .. ne, lidičky. . . já bych . . . Martine
Martine!«
»Zebe, zebe. ..« ozval se jeho hlas někde
mezi prvními smrěky.
»Martine, Martine . . .« zastavil se Karel
ostatní jaké.
»Ubožák, někde tady, tady jsem zaslechl
jeho hlas,« pravila jedna postava.
»Tady, tady je,« zajásal Karel, kdyžv
tmavu pokraje lesa rozeznal bílou jeho postavu.
»Můj bratře dobrý... pojď, neboj se, jsem
to já, Karel, pojď k mamince, jsou tu žáby ..
Martin vyletěl a bratr chytl ho za košili,
až škrtla, když se vycukl, a košile se trhala.
Vzali ho mezi sebe a opatrně vedli nazpět
»Zebe, zebe...« drkotaly mu dásně.
»Hoši, který máš něco na sobě, bez čeho
bys se mohl obojít, půjč Martinovi, zabalíme ho
chuderku, vzpamatoval se, ochladla krev, zíma
vkradla se mu do těla.«
Ten dal čepici, druhý kabát a Tonda če-
ledín zul boty.
Ježíš
Karel
Martinus
Karel ostatní
Martin vyletět
Martino
če
Martin Martin
7
article
»Zvedněte mu nohu, ať mu natáhnu své
boty... tak. .. druhou... a pojďme rychle.
Martin nemluvil, jen síkal do sebe vzduch
a chvěl se na celém téle.
Ve vsi opět ticho, nikde ani světýlka, jen
v chalupě u matky Martinovy. Psi štěkali jakoby
je dráždil a kdosi se plal, zda již vedou
Martina.
»Bud Pánbůh pochválen, že někde si nohy
nezlámal... k tomu ke všemu — — budu mí
lehčí spaní, dobrou noc...«
»Dobrou noca . . «
Matka Martinova klečela uprostřed světnice
a modlila se s nevěstou otčenášky, aby Martina
bůh chránil a dal Kadlikovy jasnost zrakui
sluchu, by ho snáze našel... Děti otčenáše
také ve strachu šeptaly.
Když uslyšela kolem záprsního okna hovo
a dupot, vyšla s lampičkou ven do síňky.
»Buď bohu chvála!« zvolala v žalné rado-
sti a chopila se ruky Martinovy. »Ubožáčku
synu .. « víe nemohla pro lítost.
Když mu kabát svlékali a boty zouvali
aby ho na postel uložili, teprve zřely rozdrásané
tělo plné modřin a hlubokých rozedřenin. Na
rážel na všechno, ale necítil ničeho. . . až nyní.
když se mu matka těch ran dotýkala. Košile
byla krví potřisněna.
Nebylo slov pro vyjádření bolu, jen slzy
stékaly všem po tvářích, když matka studeným
mokrým hadýrkem stírala krev kolem ran. Šva-
krová podávala mu trochu vody. Uhnul hlavu
na stranu a chvíli ji tak držel v báznia
strachu.
»Jen si trochu vodou v krku svlaž, Mar
tinku,« hladila ho matka po vlasech.
Martin se na ni podíval a neřekl slova
Jen sklonil hlavu, v níž se mu trochu rozja
snilo a šeptal v slzách:
»Maminko, maminko, já jsem nešťast
ný . . . «
»Můj synáčku,« objaly ho suché ruce
matčiny... »pojď, modli se, aby bůh ti ulehcil,
aby tě uzdravil..«
Karel odběhl do síně a tam plakal jak
nad mrtvým. I mužšti se neudrželi, všichni nad
Martinem slzeli a odešli plni smutku.
Martin mluvit
Martino
Kadlikův
Martin
Karel
matka Martinov
Buda
Martinov
Mar
8
article
»Děkujeme vám«, vyprovázel je Karlik až
k plůtku, víc říci pro lítost nemohl, on
také ne.
Martin říkal za matkou modlitbu. Držel
stále její ruku u upjatě se díval na Krista mez
okny. Karol uzavíral a všoupl se do světnice.
Sepjal ruce a šeptavě se modlil s nimiu
kamen.
Malá Pepina plakala do peřiny . ..
»Ulehneš si, Marline,« šetrně promluvil
bratr. Martin jen sebou cukl. Byl bez vlády
sotva vstal a na nohou se držel. Obličej zbled
jako sníh, ruce měl studené, oči kalné, stočené,
jakoby jimi již nevládl. Na otázku matčinu již
neodpověděl, jen očima se na ni tupě díval a
pak je zamhouril.
»Bude spát,« usedla si matka u něho a
dívala se mu do obličeje, »Jsi nešťastný, jsi...
jak si to chudák sám řekl, jak po tolika dnech
zase promluvil... Jděte si, Anežko, již spáta
ty, Kadliku, taky, já ještě chvili budu u Mar-
tina a pak si taky ulehnu. Dnes neusnu, ani
ruku jeho ze své nepustím, on chládne jako
voda... snad je to dobře, krev se mu utiší ...«
»Snad se utišl.« došeptal k tomu Karel
a ulehl vedle Anežky.
Matka stále ruku Martinovu držela, pak
světlo shasla a usedla u jeho postele. Nechtěl
usnouti, ale k ránu usnula přemožením.
Starý tkalčík ráno dlouho zvonil klekání
Zvonek ve zvoničce sotva na chvíli utichl
rozhoupal se poznovu.
Vesničlí vybíhali z chalup. Věděli, co to
znamená. Od zvoničky spěchal Karel ke své
chalupě.
»Kdo pak to umřel, Kadliku?« ptala se
Vobejdka přes náves.
»Náš Martin,« kývl Karel a utíral oči.
Martin říkat
Karol
Pepin
Marlin
Martin
Anežka
Karel
Zvonek
Vesničlit
Vobejdek
Mar
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zákon o udílení milosti. Francouzským
sněmovnám podán byl návrh zákona, jehož úkolem
jest, zmírniti neúprosnou přísnost trestního zákona
tam, kde toho žádá humanila. V návrhu se žádá,
aby v určitých případech, kde je třeba ohledů, bylo
soudci ponecháno na vůli, aby proměnil trest záko-
nem stanovený v pokárání. Tento krok ke zmírnění
krutosti trestního řádu přeje si president Magnaud,
o jehož humanitních snahách jsme již před nějakým
časem podali zprávn, doplniti krokem dalším a na-
vrhuje, aby soudci v osvědčování shovívavosti, uználi
toho potřebu, nebyly kladeny nijaké meze a aby byl
zmocněn, poskytnouti obžalovanému milost bez pod-
mínky. Ve svém přípise ministru spravedinosti praví
Magnaud: »Prosím, ponechte návrhu zákona, jejž
jsem podal sněmovnám, ráz vznešené jeho lidskosti
a šlechetné obsáhlosti neztenčení. Nepokoušejte se,
odvrátiti nějakým obmezujícím opatřením — jakým
by bylo navrhované »pokárání« — onen dech milo-
srdenství, jenž, díky šlechetným ideám sociálních
oprav, nyní vane nad Francií jako nad celým světem.
Vždyť bohužel, naskytne se málokdy případ, že by se
naskytla porotě příležitost, aby mohla užíti práva,
udělit milost. Ale přece má jí být ponechána volnost
aby mohla jednat neobmezeně šlechetně. Úspěch
bude, věřte mi, v některých případech mnohem šťast
nější a prospěšnější, než by se mohlo očekávat o
tak zv. »ryze morálního« trestu »pokáráníe.
Magnaud
Francie
10
article
= Úmění dědit. Švýcarský jeden časopis ozna-
muje: Ze všech švýcarských měst dovede Ženeva
nejlépe dědit. Při tom jde tu obyčejně o milliony.
třeba ne do takové výšky, jako při pozůstalosti
»diamantového věvody« Karla brunšvického, o jehož
milliony teď již nikdo nepovede spor, neboť předi ne-
dávnem rodina de Civry, jež reklamovala dědické
právo po vyhnaném vévodovi brunšvickém, byla po
několikaletých procesech civilním soudem pařížským
definitivně odmrštěna. — Nyní jde o menší sporo
dědictví. Zesnulý bankéř Golland ustanovil město
Ženevu universální dědičkou svého jmění, páčícího
se as na 8 millionů franků, ovšem se závazkem, aby
byly vyplaceny některé legáty, v sumě as půl dru-
hého millionu fr., takže městu zbude ještě přes6
millionů fr. Mezi těmi, jimž se dostalo legátu, nalezá
se též jedna z příbuzných zesnulého, jíž odkázal
psací stůl se vším, co obsahuje. Shledáno, že psací
stůl mimo některé cenně předměty a trochu hotových
peněz obsahuje různé cenné papíry za 213 750 fr.
Dědička psacího stolu ovšem domáhá se i těchto
cenných papírů, opatrní otcové města Ženevy všnk
soudí, že ony cenné papíry nejsou součástí legátu.
O věci se prozatím mezi oběma stranami vyjednává
a lze očekávat, že bude vyrovnána po dobrém, ne-
boť Ženeva může býti věru spokojena, dostane-li
přes 6 millionů franků.
Karel brunšvický
Civra
Golland
Ženeva
11
article
= Kterak se zbavil kolovrátkářů. Fran-
couzský jeden list vypravuje následující šprýmovnou
historku o novellistoví Mérym. Jednoho dne navštívil
Julesa Sandeaua, právě když před domem akademi-
kovým zastavil kolovrátkář a počal hrát. Rozhorlený
Sandeau vyskočil, vytáhl z kapsy půl franku a hodi
jej svému trapiči zvolav: »Buďte zticha a klid
se!« — »Jakže?« zvolal Méry, svy cos podobného
ještě podporujete? Ten chlapík bude přicházet každý
den a nejen to, poví o tom všem svým kamarádům.
Fran
Sandeau
Méra
12
article
— »Ale, co si mám počít?« stěžoval si Sandeau. —
»Ulice, kde bydlím, je kolovrátkáři obležena. Jedva
jsem se přistěhoval do svého bytu a otevřel poprve
okno, stál již dole kolovrátkář. Hrál »Miserere-
z »Troubadoura«. Projevil jsem velkou spokojenost.
Na »Miserere« následoval valčík. Vzal jsem židli
posadil se na balkon. Pak hrál odrhovačku, jež byla
právě v módě. Tleskal jsem mu nadšeně. Pak přišla
sentimentální píseň. Zavolal jsem svého sluhu, aby
také poslouchal a volal jsem: »Opakovat!« Zahral
píseň ještě jednou, pak zdvořile smekl a nastavil
čepici, načež já ihned — prudce přírazil okno. Totéž
opakoval jsem s pěti nebo šesti jeho kollegy a pak
jsem měl na dobro pokoj. Ba což více, když jsem
šel včera ráno na procházku, blížil se mi muž v sa-
metových spodkách s kolovrátkem na zádech. Spa
třiv mne zrychlil krok, učiniv pohrdlivý posuněk
jakoby chtěl říci: »Bral byste, abych vám něco za-
hrál! Ale přelstil jsto mne jen jednou; vícekrát se
vámo to nepovede l-
= Nové anglické peníze a domorodei
v osadách. Z Londýna se oznamuje: V Anglii vy-
slovena obava, že zavedením nových peněz, s jiným
obrazem než podobiznou, známou každému přísluá
níku britské říše, může nastat podivná a neočeká-
vaná okolnost, že v odlehlých osadách britské říše
mohly by vzniknout pochybnosti, jsou-li nabízen
peníze pravé. Připomíná se, že domorodi obchodníe
ode dávna jsou zvyklí považovati blavu královny
Sandeau
Zahral
Spa
Londýn
Anglie
13
article
Viktorie na penízi za bezpečné znamení pravostia
že by se mohli vzpírat připisovati týž význam tak
hlavě krále Edvarda. Tyto obavy týkají se zejmena
západní Afriky. Sir Alfred Jones, známý obchodníka
majitel lodi, jenž má rozsáhlé obehody s obchod-
níky na západním pobřeží, domnívá se, že tato ne-
snáz, jež zajisté se dostaví, během nějaké doby po-
mine. Avšak bude třeba chovati zásoby peněz sta-
rého rázu se známou podobiznou královny Viktorie,
aby obchodníkům, kteří by se zdráhali přijímati nové
peníze, mohly býti dány staré. Zároveň bude třeb
při platech novými penězi vysvětliti to náležitě do-
morodcům. Během času zobecní podobizna krále
Edvarda a bude tak bezpečnou zárukou pravost
penízů jako podobizna královny Viktorie. Otázka t
jest zvláště důležita pro západní Afriku, kde téprv
před nedávnem stříbrné peníze nahradily lastury
kauri a kde nyní zřízena byla západoafrická banka.
Jones
Afrika
Viktoria
královna Viktoria
Edvard
14
article
= Pařížský listonoš o Novém roce. Lislo-
noš v Paříži není v tak úzkých stycích se svým obe-
censtvem, jako pražský jeho kolega. Po celý rok ode-
vzdává dopisy pro všechny nájemníky v domě
domovníka a toliko dopisy s penězí odevzdává adre-
sálu osobně. Teprve kolem Nového roku přichází
osobně ke svým »stranám«. Každý ví, co takováto
návštěva znamená. Přichází si pro novoroční dárek
ale činí tak způsobem velmi pěkným. Přináší dárek
navzájem: pěkný kalendář na stěnu a s díky při-
jímá od obdarovaného novoroční dárek, jenž se však
zapíše do subskripční listiny. Neboť není to dárek
pro jednotlivého listonoše, nýbrž vybraná suma roz-
dělí se mezi všechny pařížské listonoše. Jinak by t
nebylo spravedlivé, neboť na listonoše v chudých
čivitích připadlo by málo a listonoši ve čtvrtích bo-
batých měli by hojnou sklízeň. Dopisy roznáší listo-
neš pařížský po svém obvodu, jejž mnohdy tvoři
jediná ulice, desetkrát denně.
=Dráha ugandská. »Reuterova kanceláře
oznámila z Mombasy dne 20. t. m, že koleje dráhy
ugandské položeny jsou až k jezeru Viktoria-Njanza. Ko-
leje došáhly dne 20. t. m. večer břehů jezera.
Zpráva la znamená velký pokrok tohoto ohrovského
podniku, jenž má značný význam pro britskou vý
chodní Afriku. Anglická vláda převzala roku 1894 od
anglické východosfrické společnosti správu Ugandya
po vítězné výpravě r. 1895 rozšířila svoje panství
na Unjoro. Aby přístavní město Mombasa při Indi-
ckém oceanu spojeno bylo s Ugandou, usneseno, zři
diti železnici, jejtž délka bude 1060 kilometrů. Ná-
klad stavební rozpočten na 3 milliony l. st. 1100
indických kuli, jakož i mnozí domorodí řemeslníc
jsou zaměstnáni při stavbě dráhy. Na podzím roku
1897 hotova byla první čásť trati v délce 160 kilo
metrů.
Reuterův
Lislo
Paříž
Mombasa
Afrika
Uganda
Njanza
15
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Jistou, ovšem oprávněnou sensaci vzbuzuje
vyšetřování, zavedené s některými americkými vyni-
kajícími amatoury athlety, kteří loni zúčastnili se
tourné po Evropě. Americká i anglická unie přísně
vyšetřuje, jeli to pravdou, že Kreuzlein, Duffey
Baxter, Tewkesbury, Long i Flangan pod pláštíkem
snáhrady cestovného« přijali peníze za cestu do
Evropy. Ačkoliv jsou to vynikající zástupci lehké
athletiky, bude prý proti nim co nejpřísněji zakro-
čeno, potvrdí li se podezření vysloveně.
Z oyklistského ruchu.
** Těchto dnů vykonány byly volby v Klub
českých velocipedistů v České Skalici. Před-
sedou zvolen V. A. Skalický, náčelníkem Joseí
Dvořák, jednatelem Václav Tichý; místopřed-
sedou MUDr. Jar. Fnencl, místonáčelníkem Robert
Šafář, pokladníkem K. Semerák, hospodářem Joseí
Khun a do výboru pp. Jos. Exner, Antonín
Waigert; za revisory účtů pp. Josef Rejchrta
Josel Forejth.
** Ve Frankfurtě bude příčiněním Verheyena a
Mödera zařízena krytá zimní dráha v lamějším Hippo-
dromu. Délka bude však pouze 134 metrů, tak že
pravidelných výsledků při závodech nelze se naditi.
** Mistr Ameriky, letoun Kramer. chystá se pro
příští rok též na cestu do Evropy. Zdá se, že úspěchy
majora Taylora, vlastně slušná částka peněz, vytě
žená tímto závodníkem z povolání, láká Kramera
aby též zkusil štěstí své na pevnině.
Čís. 270.
Šachy.
19*/1201.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami.
Úloha čís. 407 (originál).
Jan Dlabač v Broumsově.
Kreuzlein
Duffey Baxter
Tewkesbury
Long
Flangan
Skalický
Dvořák
Tichá
Šafář
K Semerák
Khun
Exner
Waigert
Rejchrt
Josel Forejth
Kramer
Taylor
Jan
Jan Dlabač
Evropa
Český Skalica
Hippo
Amerika
Příbram
Broumsov
17
article
V úloze č. 402 má na al býti černý střelec.
V úloze č. 402 má na al býti černý střelec.
Partie čís. 258.
Karo Kannova obrana.
Hrána v „Prager Schach klubu“ 2. prosince 1901.
Černý: Old. Důra-
Bilý: Schlechter.
32. Je5—c4 Kg8—h7
1. e2—e4
c7—c6
f7—f5
83. Jc4 — de
2. d2—d4
d7—- d5
34. Vd1—er
b7—b
3. Jb1 —es
d5xce4
De7— nr
Se8 — f
35. Vel—e5
4. Jesxkes
5. Je4 — g3.
Sf5—g6
36. Kgt.-h2
Vf8—gS
6. h2—h4
h7—h6
Vg8—gv
37. Vg3—gi
Vg7— e7
Jb8—d7
Jg1 — f3
38. Vg1—eí
8. sf1—d3
39. Kh2—g
a7—a6?
Sg6x«da
9. Ddl)«ds
27—e0
40. Dí3—ee
Vas—a7
10. Se1 — fa.
Jg8—f6
41. Ve5xkců
Ve7Ke6
11. 0—0
Jf6—d5
42. De2xk e6
Dd7xeů
Va7—e7
43. Verxces
Sf8—de
12. Sť4—d2
44. Ve6e7
Jd5xe7
Sde—e7
13. Jg3—e4
45. Jde— esi)
Kh7—g8
Jd5—r
14. c2—c4
46. Je8—f6-
Kg8—iz
15. Ví1—eí
Jf6xo4
Kr7—es
47. Kg3— fi
Jd7—
16. Dd3xKes b)
48. Kr4—e3
f5—f
17. De4—e2
49. Ke3—ed1
Je7—f5.
Se7—de
18. Va1—di
50. d4—d5- 1 c6xe d5
Dds— c7
19. Jf3—65
Ke6—d7
51. Jf6xK d5
Jf6— b7
20. De2— f3e
52. Jd5 k ft
Jí5xchá
Kg8—hsd
21. Je5— gt
53. Ke4—d5 3h4— f
Sd6—e7
22. c4—c5
54. Jf4g6 h5— h4 k
De7—ds
23. Sc1—f4
55. Jg6xcht)
Jf3xKch4
Se7 —f
24. S[4—e5
Jh4 — gu
56. 2—f4
Sf6)Ke5
25. Vel—eí
57. c5—c6+ Kd7—e7
Jh7—f6
58. f4—f5
Jg6—ht
Dds—e7
59. c6—c7 Ke7—dz
27. Vel— fk
60. c7—c8D Kd7xcs
Kh8—gs
61. Kd5—e6 Kes— ds
Jf6— d5.
Kannův
Černá
Old
Bilá
Schlechter
jít 7
Sf
Jf
Virginie
Kh
Jd
Sd
Jg
S jh
Kd
Vela
Jd 5
Virginie
Kesy
Prager Schach klub
Jd 7
e 7 59
e 5 4
Vg 7
e 7 Jb
Jg 1
Kh 2
Kristus 7
e 2 49
Dd
c 7
xK
c 4
c 5 54
Sf 6
c 6
Kd 7
e 7 jh
Kh 8
19
article
62. g5— g6 9)
h6— hs
Černý se vzdal
g7— g6 e)
POZNÁMKY
a) Tento tah, ačkoliv dává bílému příležitost
získati tempo, přoce není špatným, neboť černý v 16.
tahu dostane rovanche, b) Kdyby Vetet pak JJd7- cb
a černý dobyl by kvality. c) Hvozí 21. Sh6. d) Za-
braňuje obětovati 2 lelké figury za věž a 2 pěšce.
(Jxh6 h6 S«h6 Kh81 S8). e) Útok bílého,
který dosti hrozivě vyhlížel, je nyní odražen. Jest
zvláštní, že bílý na vzdor zdánlivě bezúčelným tahům
černého, nemohl žádné větší výhody dociliti. f) Zame-
zuje bilému hráti Je4 a později Jř. Kdyby gxfe
e. p. pak 34. VXf6 35. D jakk. Va f8 a černý mě
by dobrou hru. g) Bílý jezdec nemá nyní odtahu.
Hrál-li bílý ihned Jb5 pak 35. Va b8 atd. Špatným
ovšem by bylo 35. c6)b5 pro 36. DKd5 e6xíd5 37.
Vel—e7+ atd. h) Nyní měl černý hráti Va8—f8, na-
čež není viděti, jak bílý mohl by partie vyhráti. Sám
Schlechter uznal, že pak stěží mehl by docíliti více,
než remisy. Na 40. De2 možno odpověděti tahem Jcz
kteréhožto tahu nelze teď učiniti pro odpověd. 41.
Vetet
JJd
sh
Jxh
Schlechter
Virginie
DKd 5 e 6 xíd
Vela
hs Černá
e 7 +
Kh 81 S
VXf 6 35
c 6
20
article
Jf5 42. VXf5! bílý dobude 3 pěšce za figuru
získá silný útok, který asi nebylo lze odraziti. Černý
táhl 39. a6, by mohl odtáhnouti jezdcem přes pole
c7 na e8 a donutiti tak bilého k výměně jezdců. Ihne
takto pokračovati nelze, ježto po tahu jezdcem na e
následovalo by Jb5 eb5 Dxa8. Věží s pole a8 tá-
hnouti také černý nehodlal, poněvadž bilý jezdec mohl
by pak uniknouti výměně přes pole a5. Ovšem v do-
mnění, že 40. tah bílého De2 bude moci zodpověděti
tahem Jc7. Teprve když bílý vskutku tak táhl, shledal,
že toho tahu užíti nelze pro odpověď výše připomenu-
tou. i) By černý nemohl pokračovati 45. Jd5. Potom
vyměnil by bílý tahem Jf6+- jezdce a snadno parti
vyhrál. j) Bráti pěšce bilý dobře nesmí, neboť pak do-
cilil by stěží více než remisy. h) Tímto tahem dobude
sice černý figury, ale partie již přece zachrániti ne-
může. Konec partie zjevuje bezmocnost jezdce oproti
dvěma volným pěšcům, podporovaným králem. Nyni
jest lhostejno, jak černý se brání; bílý musí vždy
partii vyhráti. 1) Smutný konec písně. Jediné tempo
černému prohrává
VXf
Černá
Jb
Jf 5 42
Dxa
Jc 7
Jf 6 +
35
article
nar. 1902.
Redaktor a vydavatel Ig. Herrmann-
Bohatý, cenný obsahi slovesný! — 17 původních
illustrací! — Články humoristické, satyrické, básně
žertovné, vtipy atd. atd. v každém čísle-
Dvacátý prvý ročník Svandy Dudáka vynasnaž.
se, aby nepokulhával za svými předchůdci. Přineseme
v něm pokračování Pepánka nezdary od Franty
Župana, dokončíme v I. půlletí Tchána Konde-
líka a zetě Vejvaru, a v tomto prvém čísle při-
nášíme vedle Stechova a jiných příspěvků počátek lí-
čení z pražského života od Ig. Herrmanna. Portál.
A taky v tomto XXI. ročníku zůstanou Švandovým
čtenářům věrni staří spolupracovníci Alfred Čapek,
Fa Presto, K. B. Hájek, Kaminský, Klášterský.
Leger, Nevšímal, Fr. Procházka, Župan a jiní a jiní.
Na „Švandu Dudáka“ předplácí se
na čtvrt roku K 2.40, pošťou K 2.70
na celý rok K 9.60, „ K 10.80
Žádejte první číslo našeho poutníka humo
ristického na ukázku v kterémkoli knihkupectví, nel
30406
přímo v administraci:
nakladatel F. Topič, knihkupec
v Praze, Ferdinandova tř. , 9.
Kde nehledí jen na skvělou
úpravu knlhy, ale také na
ohsah a chce čísti, hodně
čísti věci literárně cenné,
Herrmann
Župan
Vejvar
Stechův
Švandův
Čapek
Hájek
Kaminskij
Leger
Nevšímal
František
Procházka
Švanda Dudák
Praha
Ferdinandov třída
Presta
37
article
Světovou
Světovou
knihovnu
sborník světové literatury všcch dob a národů,
nejlacinější sbírku českých knib.
Rediguje Jarost. Kvapil-
Každé jednoduché číslo o 80 i více stranách
pouze za 10 kr. (20 hal.)
Dila ve Světové knihovně vycházejí jako
gamostatné a vždy ukončené svaz-
ky. Větší díla vycházejí ve svazcích dvojitých,
trojnásobných atd. (tedy za 20, 30 atd. kreje.)
Předplatné na 10 čísel (kterých koli) 2 K, po-
štou K 2.20.
Kvapil
svazka
42
article
NARODNICE LISTů.
NARODNICE LISTů.
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
s přílohami („Naučný Obzor“ ve středu a „Li-
terární Hlídka“ v páítek) předplácí se:
v Praze v administraci:
na měsíc
. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . . . . . 6k
s dvojí donáškou
na měsíe
. . 2 K 50 h
na čtvrt leta
. 7 K 50h
Ve flálkách pražských:
na měsíe
. . . . . . . . 2 K 30 h
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . Sh
„ odpolední „ „ „ . . 2h
Ve fillálkách venkevských:
s jednou zásilkou:
s dvojí zásilkou:
na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3K 80h
na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h
„ odpolední „ „ „ . . 3h
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhiersku!
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h
s dvoji zásilkoui
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . . . . . . . . 11K40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska
. . . . . 12 K
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska . . .
akož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. oddl. B
Předplacení na odpolední vydání zvlásr
se nepřijínvá.
Předplatiti se kze každlým dinem,
avěak předplatné zakončiti musí po-
sledním dnem v měsici.p
P.t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che-
kového a clearingového řízení c. k. poštovní spo-
řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením
na čís. 821.425.
Praha
Rakousko
Uhiersko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko