ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 f99df0e0-661b-11dc-b7bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 51 celkem · entity: person 69, place 23, org 7, work 8
1 masthead
28. září 1901
2 masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
3 masthead
k čislu 208.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. O lidovém vyšívání aj. = Zrovna patnáct let je tomu, co znovu byla oojevena a na veřejnost vynesena krása, roztomilost, svéráznost »národního vyšívání«. Nadšení bylo málem všeobecné, neboť od prvni chvíle bylo jisto, že v ornamentice a barevnost národních výšivek jsou prvky a obraty, tvary sestavy, jež pouze kmeni českoslovanskému jsou vlastní a s ostatními slovanskými přibuzny. Nalezeno bylo tedy dlouho toužené a dlouho želané umění národní, zprvu ovšem zatím jenom na plošné vyšivání omezené. Za nedlouho ke slováckému a moravskému vyšívání přidružilo se české, potom přišly na řadu keramiky, všechno malování, formy a ozdoby stavební teď už všechno, co lid si umělecky utvá řil a vyzdobil. S radostným poznáním tohoto nového zapo menuiého svéta, které kulminovala v Národo- pisnu výstavě, dostáviti se musilo arci též po- zorování melancholické a doznání, že tento rá- zovitý svět umělecký vlastně už vymírá,že zmírá takořka před našima očima, že mnohé jeho články vůbec už nežijou, že máme v ruce pouze jejich relikvic. Jaká škoda, jaká ztráta nenahraditelná! Třeba rychle přiložiti ruku k dílu, zachránit, kde se co ještě dá a oživit, co jen ještě možno. Spasitelná formule byla brzy nalezena, dosud arci jen pro výšivky, jež jsme si brzy navykli správně nazývati lidovými.
6 article
Počala horlivá činnost sběratelská a zvláštn komitéty se staraly o to, aby vzory a techniky těchto vyšívání uvedeny byly do škol a jim aby doznaly rozšíření v českých domäcnostech, jež jim přísluší. Obojí počínání nanejvýše chva litebné a horliví pracovníci v tomto programu jsou velice spokojeni s výsledky, jichž dosáhli navzdor prý tém, »kteří stálí opodál, dívali se jen a řikali, že by se mělo pracovati jinak.« Na školách měšťanských a pokračovacich i jinde se vskutku mladistvé vyšívačky uči na vzorech lidového vyšívání a ubrousků, pokrývek, ano modních šatů, vějířů bylo jimi hojně vyšito ano dokonce i drahocenná paramenta kostelní pokryly drahocenným vyšíváním. Ale zdá se mi, že ti, kdo ukazovali na jiné cesty a nechtěli všechnu spásu viděti v tomto počínání, neměli tak zhola nepravdu Nehyli nevěrci, měli toliko jiné a další eile pře očima, chtěli rovněž dobro a domnivali se, že také oni přišli věci na kloub a sice hlouběji ležícl. Nu, těch palnácte let dosavadního ruchu je nepřivedlo na jinou víru, ano je možno,že také oni mají pravdu, dnes i druhými chápanou.
7 article
Pokud se pamatuju, nezdálo se jim ani správné ani zdravé ono horečné sbírání výšivek, jejich hromadění v domácnostech městských a zvláště ve skřiních sběratelů, jestliže se zároven pomýšlelo na to, udržeti národní vyšívání mezi lidem na živu. Vskutku se také pravý následek prodlením doby dostavil. V posledním sešitu »Českého Lidu«, jímž tento pilný a bohatý sborník zavírá svoji první dekadu, konstatuje jej Jan Koutný ovšem jen pro jihovýchodní kraj moravský; ale jinde není usi jinak. Shledává, že ženy slovácké víc nevyšivají, že ve vyšíva ných krojích sotva v neděli a ve svátek chod a domnívá se, že příčinou toho jest jednak zmáhající se pohodlnost jednak nedostatek vzorů, jímž by tetky a dívčinky svůj vkus vyvinovaly.
Koutná
8 article
Kde jaký dobrý kousek vyšívání prodaly měšťákům pro jejich sbírky nebo musea. Ztra- tily je z rukou, z mysli, ztratily s nimi tradici názoru, jako již ztrácejí tradici výroby. Výšivky ve sbírkách a musejích uložené má Koutný za »hřivnu do země zakopanou« a žádá. aby tu mrtvě neležely, aby byly jako z centrá vysílány zase mezi lid, buď v originálech, bad v nových systematických publikacích. Jsem pevně přesvědčen, že je Jos. Klvaň pravdě mnohem blíže, tvrdí li, že hynulí uměle- ckého vyšívání mezi lidem je fase podmínění vývojem, věe nezadržitelná. Mizí, anebo již do cela scházejí životní podmínky pro lidové umění. u nás i jinde, městská, jaksi mezinárodní kul tura je niči a z valné části už také zničila. Bylo by možno život mu prodloužiti jen tehda, kdyby se mu buď udržely, buď zase obnovilyv původních formách a tyto formy jsou — t třeba mit pevně na zřeteli — formy primitiv- ního selského rodinného života. Věda národo- hospodářská dává k tomu dobré poučení, do- kazujíc, třeba nepřímo, že národní nebo lidov uměni patří životu patriarchálnímu, zádruhovému a řekne vám, že návrat k němu není za dneš ních okolností naprosto možný. Bylo by snad možno prodloužiti tomuto umění živobytí o několik let v místech a rukou, kde se dochovalo. Ú před patnácti lety bylo na to poukazováno, ten- kráte marně, dnes došla »Zádruha« přece k témuž poznání. Posllá objednávky na venek a obchodně zprostředkuje mezi ním a měšťáky, kupujícím lidové výrobky pro svoji potřebu. Než i tato forma nevydá mnoho. Lidově národní umění je v podstalě čistým, cizimi vlivy neporušeným výronem kmenového vkusu a při tom, po
Koutná Klvaň Ztra Jos
9 article
stránce materiální, výrobkem domácí píle a ne řemesla nebo jaké odborné práce. Jeho pro dukce se udržuje tradici a náleží celému kmeni a národu bez rozdilu. Když jsme zaměnili pro výrobky vyšívané, hliněné, řezané a pod. při vlastek »národní« za »lidové«, vystihli jsme tím dobře nynější, nebo spíše nedávný jejich stav a karakler: jsou to zbytky národního umění jež se pouze v lidu a sice selském lidu udr žely, kdežto města dávno si přisvojíla pokro kové umění evropské kultury, které je v pod statě, od středověku počinaje, ve všech slozíeh mezinárodní, třeba že s různým národním nel kmenovým zabarvením. Pan Jan Koutný volá po publikacích lido vého vyšívání. Z prvu zní tento hlas poněkud divně, vzpomínáme-li si všech dosavadních. Jet jich řada už velmi slušná. Koula, Šíma, Schwarz, Soltd, Sojková, Vanklová, Nováková a j. jich vydali malou biblioteku a právě teď mám přod sebou dva první sešity nového podniku. Emilie Fryčové, pěknou sbírku motivů vyšívání blat- ských a kozáckých, pečlivě kreslenou, v barvách přiměřeně reprodukovanou,*) tedy o předlohy není právě nouze. Ale neúčinkují patrně tak, jak si je jich vydavatelé a J. Koutný přejou, lid si jich nevšímá a sotva i nové, panem Koutným *) Ornament jihočeský. Mezi lidem sebrala nakreslila Emilie Fryšová. Nákladem vlastním. Fol
Koutná Koula Šíma Schwarz Soltd Sojková Vanklová Nováková Fryč J Koutná Fryšová evropský kultura
10 article
žádané budou mít úspěch větší. Avšak slůvka »systematické vydávání« nemělo by vyzníti na plano. Bezděčně se dotýká jednoho nedostatku oněch publikací. Ne všech, pouze některých. Vskutku mnohé nejsou nie jiného nežli reprodukce sbírkové, jiné se sice moudře omezují na jeden kraj, nebo i jen objekt, ale nevyčerpávají ho podání je co nejrůznější, jednou schematické podruhé jinak transformované, po třetí fotogra fické, po čtvrté černé, po páté barevné. Národně uměleckou produkci v lidu jistě nelze udržeti, tím měně zase znovu rozhojniti, ale času na štěstí jest jestě dost, vědecky si její poslední zachovalé výběžky zkonstatovati, prozkoumati, urovnati, jich kořeny odhaliti a jejich karakten pro všechnu budouenost uměleckovědeckou kri tikou formulovati. Mnoho přípravných a před- běžných prací i zde bylo již vykonáno, a dosud se pilně koná, ale vše zahrnující soustavné pro- pracování a publikování opravdu tu ještě není. Z části je však přece na cestě, J. Koula na příklad se zabývá, dle doslechu, soustavným dílem o lidové keramice, F. Kretz teď vydává monografli slováckých čepců. O české chalupě se mluví po mnoho let a J. Prousek sbírá na vlastní pěsť material na Turnovsku, u Dušana Jurkaviče viděl jsem v mapách početné zásoby pro monografii lidových staveb západního cípu uherského Slovenska.
J Koula F Kretz J Prousek Jurkavič Turnovsko Slovensko
11 article
Vědecké poznání získalo by a ovšem už dílem získává, takovým propracováním, pro- zkoumáním a publikováním nesmírně, poznání karakteru lidového, jeho uměleckých pudůa jeho tvořivého vkusu. Zdali také umělecká práce moderní? Všechna prýní a dosud znatelně ne- utuchající horlivost a láska k produktům lido- vého umění měla za účel toto lídové umění povýšiti znova za národní. Zcela správně zde instinkt řekl, že, má-li být umění určité formace opravdu národní, musí být majetkem všeho lidu celého národa, bez rozdílu vrstev a bytu. Po patnácti letech nejsou výsledky značné a jist neodpovídaji míře horlivosti a obětavosti onoho »hloučku, který pracoval«. Nejvíce litujema všichni, bez rozdilu, že ani reakce proti obee- nému, tehdá opravdu málem zdivočilému vkusu městskému, nedomohla se ještě větších výsledků Byla zdravá, byla oprávněná, leckde pronikla, ale skoro všude uvízla v nepopíratelné omeze- nosti. Kdo by přímě chtěl věc označit, řekl by: špatné sešlé vzory internacionálního umění nahrazeny aspoň z části novými, lepšími, vkus- nějšími, zdravějšími a nepopíratelné domácími.
12 article
A kdo je hned s každým výsledkem spokojen, řekne správně: »Dik, že se to stalo«. Na tomto poli propagaloři lidového vyšívání získalisi v pravdě zásluhy největší a uznání, jež jim každý, bez rozdllu, vstřie přináší. Pokud jdeo pouhé opakování a pozorné napodobení lidového vyšívání a jiné práce umělecké, o dovednýa ušlechtilý diletantismus ve vrstvách městských, zdařito se mnoho, třeba že ne všecko. Odumí- rání lidového umění se při tom urci nezasta- vilo — není možno vůbec je zastavit. Co však se nezdačilo (a vinu toho nenesou zminění pro- pagatoři ani tam, kde sami o to činnou prací usilovali) je, že naše dnešní, řeknu městské — je-li dovoleno — moderní, kulturní umění za téch patnáct let mnoho z lidového neziskalo, nevytezilo. Můze vytézit? Můze přijmout tento vrub a štěp? Jestliže ano, pak jest otázkou kterak a v jaké formě a úpravě, a není nej menší pochyby, kdo je k této práci povolán tvořivý, duchaplný a originální umělec výtvarný Než to je věc další úvahy. K. B. N.
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Reorganisace měšťanských škol. Již delší dobu mluví a píše se o reorgani saci měšťanských škol, s čimž souvisí jich roz šíření o čtvrtou třídu. Do nedávna vedlo se jednání v záležitosti té pouze a kademicky nedonfalo se v brzké rozřešení příznivé. Až nyní, když prohlásil ministr zeměbrany, že pro školy vojenské mu dorost z nižších středních škol nestačí, že potřebuje více kadetův, ocitla se otázka ta ve stadiu jiném. Různé kruhy odborné i neodborné, úřadní i neúřadní uznávají o překot nutnost reorganisace rozšíření. Jako vždycky u nás: Vojsko, vojsko, vojsko — toť naše — jediné po třebné V pojednání ředitele J. Vlacha, uveřejněném v čísle 243 »Národních Listů«, doporučeno sbo rům učitelským i školním úřadům sedm poža davků pro školu měšťanskou a jedenáct poža davků pro učitelstvo škol měšťanských. O těchto posledních nehodlám šiřiti slov. Jsou to poža davky, s nimiž po většině možno souhlasiti Splněním jich byl by po zásluze povznesen sta učitelský. Přihlédnu jen k druhému odstavci prvého oddílu návrhů, jednajících o věci samé, o škole, a zjistím, kterak srovnává se odstavec tens účelem skoly měšťanské určeným § 17. zákona ze dne 2. května 1883, jenž zní: »Škola mě- šťanská má poskytovati vzdělání vyšší, nežli se poskytuje školou obeenou, hledíe zejména k po- třebám průmyslnickým a rolnický m- Škola tato poskytuje též přípravu k ústavům učitelským a k takovým školám odborným, kteréž nepožadují přípravy škol středních.« Řed. Vlach navrhuje: »Učebná osnova školy měšťanské budiž rozšířena o vyučování algebře a jazyku francouzskému.«
J Vlach Vlach rolnický mškola
14 article
Bude toto rozšíření osnovy nad jiné prospěšno »potřebám průmyslovým a rolnickým? Není nutnější žádná jiná změna osnovy? Nechť vy- jádři se také živnostnictvo a rolnicívo! Zdá se. jakoby při sestavování zmíněných návrhů hlav- ním voditkem bylo přání ministra zeměbranya ne skutečný účel škol měšťanských, tak jasně zákonem vyslovený: vzdělání k potřebám průmyslnickým a rolnickým. Domníváme se, že procento absolventů měšťanských škol, kteří snad v budouenosti, jako mladí podnikaví živ- nostníci neb obchodníci hledati budou dalš vzdělání, výživu neb obchodní spojení v cizině. kde frančina jim začne prospívati, bude nevelké ale mnohem skrovnější ještě bude procento těch kteří budou potřebovati algebry. Ač ani proti navrhovanému rozšiřen osnovy nejsem, navrhuji, aby vedle frančiny algebry a sice na prvním místě, rozšířena byla osnova o samostatné vyučování lučbě. Dokazovati potřebu znalosti lučby pro živnost- níka a rolníka bylo by zbytečno. Rolník užije znalosti té při určování půdy a jejích vlastností, při hnojení přirozeném i strojeném, při přípravě semene, při krmení dobytka, zkrátka v každém kroku. A živnostník? Snad by se nenašlo ani jednoho řemesla, jemuž by znalost chemie nebyla nejen k prospěchu, ale nutna. Uči se sice chemii i nyní na školách měšťanských, ale uči se ji jako podřízenému oddílu přírodozpytu. Vím dobře, kolik znalosti chemie přinášejí si kandidáti učitelství, kteří již v měšťanské neb nižší střední škole a pak ještě v ústavě učitel- ském chemii se učili, do života. Absolvoval jsem před léty kurs pro učitele pokračovacích škol hospodářských, zřízený na jedné střední škole hospodářské. Žasl jsem nad skrovnými vědomostmi z chemie u velké části posluchačů.
učitel pokračovací škola hospodářský
15 article
Poněvadž sám učil jsem se v reálce psáti for- mule starými značkami, jichž psaní dle kon- covek (natý, ičitý, ový atd.) bylo mi i po letech velmi snadné a poněvadž přednášející pro nával látky z praktické chemie hospodářské a pro skrovný počet hodin prvopočátečními nauká mi, jichž znalost u všech posluchačů předpokládal, nemohl se obírati, hleděl jsem na rychlo od mladších kollegů s novými vzorci se obezná- míti. A tu jsem se přesvědčil, že vědomosti z chemie, jež přinášejí si učitelé z ústavů učitelských, jsou nepatrné. Jsem přesvědčen, že učitelé škol měsťan- ských dosvědčí, že ani v jiných vědách nosta čily jim daleko vědomosti z ústavů učitelských ke zkoušce pro školy měšťanské. A proto, a nechtěl jsem mluviti o druhém oddílu návrhu pro učitelstvo škol měsťanských, nemohu nepři- pojiti, že případné zavedení chemie do sko měšťanských a dokázaný nedostatek vědomosti, jakých možno v tomto oboru získati na ústa- vech učitelských, mluví, ba přímo volá po splnění 1. odstavee těchto návrhů: »Odborní učitelé škol měšťanských vzdělávejte se na vy sokých školách« ! Byl by to první krok ke splnění touhy veškerého českého učitelstva škol obecných i měšťanských po vyšším vzdělání. Opakuji ku konci: Máme-li tak závažného, tak mocného pomocníka v panu ministru země- brany, hleďme pomoci té využitkovati! Reorga- nisujme školu měšťanskou nejen ku prospěchu vojska, ale i ke hmotnému i vědeckému pro- spěchu platícího živnostniciva i rolnictva na vzdělání těchto stavů upřímně pracujícího učitelstva! J. J.
16 article
Návrh řed. Vlacha o francouzském jazyku neni pokrokem oproti stavu nynějšímu. Dnes totiž se připouští, by žáci školy měšťanské učili se některému živému jazyku cizímu, tedy neto- liko frančině, ale též na př. angličině a ruštině. Znamená tedy návrh dotčený obmezení do- savadní volnosti, a již proto rozhodně proti ně- mu se vyslovujeme. Zajisté v obvodech některých škol měšťan- ských pěstuje se průmysl, jenž s úspěchem může výrobky své do Ruska zasílati — alo tomu brání často nedostatek znalosti r ušti ny u našich lidí, které by prospělo její zavedení na přislušných školách měšťanských. Dnes pak ani literatura ruská není méně znamenitá než fiteratura francouzská, takže ani se stanoviska obecně vzdělavacího nelze schvalovati návrh, který by dosavadní možnost: učiti se t a ke ruštině, obmezoval. Však také již u kadetův, kteří pro reorganisaci měšťanských škol činí se rozhodnými, stává se znalost ruštiny žádoucí, ne-li ještě u nás, tož v sousedním Německu, jehož vliv na vojenskou organiszci naší je vů- bec znám. Angličině na některé škole mě- štanské již se uči — proč i tuto možnost obmezovati?
Vlach Rusko Německo
17 article
Vyučování frančině v návrhu řed. Vlach sluší rozuměti tak, že má nadál stáli se po- vinným, pro všechny žáky závazným. I v tom není pokroku. Zajisté dnes mi mo- řádné vynčevání němčině, která přece jen má u nás v životě společenském více opory než frančina, daří se jen proto lépe než bývalo, že neúčastní se jí, kdo nemají pro ni rozhodného smyslu, slovné paměti, náležité vytrvalosti — nehledic v pokroku v methodě (záměnou me- thody překládací a mluvnické methodou přímou a rozprávěcí). Také nepovinné frančině do- bře se daří, poněvadž účastní se jí jenom žáci, kteří pro ni mají nadání, zájem a vytrva- lost. Proč k vyučování frančině najednou pota- hovati všechny žáky, také ony, jichž du- ševní oblenění, nelečnost, těkavost byla by zá- važím pro ostatní?
Vlach
18 article
Vyučování algebře nedalo by se odů- vodniti, kdyby znamenalo prosté přivtě- lení počátků této čiře odtažité nauky do- savadnímu učivu počtův. Ale tak se věc nemá. Zajisté sluší prvé počátky algebry nynějšímu učivu početnímu vtěliti, toliž postoupiti o zvláštních čísel úkonův a úkolů početních od vzorců, jež zvláštními čísly se vyja dřují, k číslům obecným, ke vzorcům obecným, jaké již dnes u vyučování mě- řietví ve školách měšťanských se vyskytují. Algebru sluší pokládati za dokonání a vyvreho- lení methody návodné, kterou jednotlivinyv o becné v zorce se snimají a v to m to smyslu, jako prostředek, ustalující pochod my- šlenkový, všem žákům, netoliko nastávajícím c. k. kadelům, ale také nastávajícím výrobcům může za vychovávací prostředek posloužiti. Jet ostatně v nynějším učivu početním škol měšťan- ských několik věcí nyní bezvýznamných — viz o tom str. 72 A Studií vydání Simnáčkova z loňské Hlídky školské — že nuhražení jeho vydatnějším počítáním algebraickým, žákům na- šich škol měšťanských jen prospěje. O oprávněnosti většího zastoupení užité lučby — rozumí se, beze všech abstraktních, pro vědu sice důležitých, ale pro obyčejnou praxi zcela lhostejných theorií — v našich školách měšťanských není námitky, jak o tom svědčí též tato Hlídka ze dne 22. t. m. A není potřebí, by lučba za nový předmět se za- vedla; stačí, když osvědčené učivo dosavadní se doplní a když se mu přiřkne nále- žitý č as. Ovšem nejvíce by vydalo, kdyby žáci lehké pokusy a zkoušky lučební konali v dílnách školních, na které noví reformátoři škol mě- šťanských zapomněli úplně, ač vzdělání rukya praktického pozoru a smyslu především jest, co našim dospivajícím chlapcům scházl úplněl J. K.
Simnáčkův
20 article V. Beneš-Třebízs
V. Beneš-Třebízs a jeho Spisy sebrané. Obsah: O V. Beneši-Třebizském od K. V. Ralsa. O Spisech V. Beneše-Třebizského od K. M. Čapka. — Posudky. — Abecední seznam spisů Třebizského atd. vyobrazení (dle fotografi). e Skvostná úprava (4° formát). Cena haléřů (i poštou). (5 výtisků za 20 hal. franko.) U všech knihkupců. Nakladatol F. TOPIČ knlhkupe v Praze, Ferdlnandova ve.
V Beneš Třebízs V Benech Ralsa K M Čapek Praha Ferdlnandův
24 article
jejž v majetku družstva spisovatali- fJosef Thomayer — Jaroslav Vrch- lický — Aloin Jirásek — Adolf Mey- duk — Zikmund Winter — Frant- Herites — Karel Kučera — Frant- Kvapil — Karel V. Rais — F. X. Svoboda — K. M. Čapek — MMIl. n. Šimáček — Ant. Klášterský — F. S. Procházka — Jaromír Boreckyj vydává a rediguje M. A. šimáček,
Thomayer Jaroslav vrch Aloin Jirásek Mey Winter Herites Kučera Kvapil V Rais Svoboda K M Čapek MMIl Šimáček Antonín F S Procházka Boreckyj
25 article Právě vydané 1. číslo II. ročníku
Právě vydané 1. číslo II. ročníku má tento bohatý obsah Alois Jirásek: U nás [Zeměžlučl. — Jaro- slav Vrchlický: Šťastný lov krále Lovise. —Josef Thomayer: Měnivost nemocí- Gabriela Preissová: Podjezernické sny. Karel Leger: Tři švadlenky. Literatura. — Divadlo. — TTýden. Obálková kresba od Karla Špillara Ročníkll. bude proti roč- níku 1. rozěířen obje- mem (bez zvýšení předplatného) o plných 13 archů a to tím způsobem že ku každému lohému číslu přidán bude půl- arch, tak že celý ročník čitati bude 91 arch
Jirásek Vrchlický Thomayer Preissová Leger TTýden Špillar divadlo U já [ Zeměžlučl Šťastná lov král Lovis Podjezernický sen
26 article PŘEDPLATNÉ NA ZVON:
PŘEDPLATNÉ NA ZVON: V Praze av knihkupectvích: čtvrtletně (13 čísel) 2 K 50 b, půlletně (26 čísel) 5k celoročné (52 čísel) 10 K S poštovní zásilkou i čtvrtletně (13 čísel) 2 K 90 h, půlletně (26 čísel) 5 K 30 h. celoročné (52 čísel) 11 K B0 b. Týdenní čísla po 20 h, čtrnáctidenní po 40h Prvni čislo nového ročníku zasílá se na požadánl na ukázku. Objednávky a předplatné na Zvon přijímá každé řádné knili kupectví, neb přímo administrace Zvonu 22945 v Praze, Jeruzalemská ulice čís. 11. (Nakladatelství F. Šimáčka.)
F Šimáček Praha
33 article
čalmateká, bilá a červená p rodní vina, odpevidajicí předplsán pharmakop5e, pro dlabetiky, che- ré žaludkem, seslablé a rekonvn- lescenty co nejlépe doporuačená, jsou ve všech lékárnách, drogo- riich n lepších lahůdkéřských ob- cholech, jakož i v ústřednim sklada firevy Simatia d Bizu ve Vídni. L. Griochengasse, 8, k de- stáni. Telefeně. 7146. Cena jedné láhve 1 K. Jednatelé hledaji s ve všech větších venko vských mššteck. 3070i
L Griochengass Vídeň Simatia d Biz
35 article Kapesní kniha pro strojniky
Kapesní kniha pro strojniky stavitele,inženýry, žáky prů- myslových škol- Napsal professor prům. školy A. Holeček. S 422 obrazei, 744 str. Cena zl. 4.50, váz. zl. 5.20. Mechanika. Vytápění a větrání. Pece parních kotlna Části strojové. Parní kotle a stroje. Motory. Větrn- a vodní kola. Turbiny. Žentoury. Čerpadla. Dnycha. dla. Hutnictví. Stroje obrábécí. Ždvihadla. Dráhy pro- vazové. Železnice. Parní kotle a stroje. Turbiny. Mosty. Stavitelstvi. Miynářství. Pivovarnictvi. Lihovarnictvi. Cukrovarnictvi. Hutnictví. Elektrotechnika a jiné. Hakladatel I. L. Kober v Praze, Vodičkovaul
Holeček Turbin Most Praha průmyslový . škola A Hakladatel I . L Vodičkovaul
39 article
Zveme všecky přátele umění k odbírání tohoto monumentálního díla wejvětšíno misťra de- ského malířství věku DX., jež bude po všechny doby viditelným památníkem současného vývoje umělečko-hilstorického i současného vý- voje umění reprodukčního. Illustrovaný prospekt zašle a přihlášky přijímá každý knihkupec, ja kož- Nakladatel F. TOPIČ, knihkupeo v Praze, Ferdinan dova dřida čis .s
Praha
47 article Dra. FR. L. REERA
Dra. FR. L. REERA z péra MAXA ŠVABINSKÉHO, provedený zda- řilou heliogravurou, v rozméru 97 X 77 cm. právě vydán. Jistý počet prvých výtisků, milovníky znalci vzácných tisků zvláště hledaných, nese vlastnoruční podpis Dra Riegra a jest čislován. Podobizna pocházející od jednoho z nejpřed- nějších umělců českých, má nejen zájem vzácné aktnality ale i trvalou cenu znamenitého uměle- ckého díla. portrét nezarámovaný, nečíslovaný K 30.— portrét zarámovaný, zasklený K 50.—
František L Reer Maxa Švabinský Riegr centimetr