2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listu
Přiloha
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
O lidovém vyšívání aj.
= Zrovna patnáct let je tomu, co znovu
byla oojevena a na veřejnost vynesena krása,
roztomilost, svéráznost »národního vyšívání«.
Nadšení bylo málem všeobecné, neboť od prvni
chvíle bylo jisto, že v ornamentice a barevnost
národních výšivek jsou prvky a obraty, tvary
sestavy, jež pouze kmeni českoslovanskému
jsou vlastní a s ostatními slovanskými přibuzny.
Nalezeno bylo tedy dlouho toužené a dlouho
želané umění národní, zprvu ovšem zatím jenom
na plošné vyšivání omezené. Za nedlouho ke
slováckému a moravskému vyšívání přidružilo
se české, potom přišly na řadu keramiky,
všechno malování, formy a ozdoby stavební
teď už všechno, co lid si umělecky utvá
řil a vyzdobil.
S radostným poznáním tohoto nového zapo
menuiého svéta, které kulminovala v Národo-
pisnu výstavě, dostáviti se musilo arci též po-
zorování melancholické a doznání, že tento rá-
zovitý svět umělecký vlastně už vymírá,že
zmírá takořka před našima očima, že mnohé
jeho články vůbec už nežijou, že máme v ruce
pouze jejich relikvic. Jaká škoda, jaká ztráta
nenahraditelná! Třeba rychle přiložiti ruku
k dílu, zachránit, kde se co ještě dá a oživit,
co jen ještě možno. Spasitelná formule byla
brzy nalezena, dosud arci jen pro výšivky, jež
jsme si brzy navykli správně nazývati lidovými.
6
article
Počala horlivá činnost sběratelská a zvláštn
komitéty se staraly o to, aby vzory a techniky
těchto vyšívání uvedeny byly do škol a jim
aby doznaly rozšíření v českých domäcnostech,
jež jim přísluší. Obojí počínání nanejvýše chva
litebné a horliví pracovníci v tomto programu
jsou velice spokojeni s výsledky, jichž dosáhli
navzdor prý tém, »kteří stálí opodál, dívali se
jen a řikali, že by se mělo pracovati jinak.«
Na školách měšťanských a pokračovacich i jinde
se vskutku mladistvé vyšívačky uči na vzorech
lidového vyšívání a ubrousků, pokrývek, ano
modních šatů, vějířů bylo jimi hojně vyšito
ano dokonce i drahocenná paramenta kostelní
pokryly drahocenným vyšíváním.
Ale zdá se mi, že ti, kdo ukazovali na
jiné cesty a nechtěli všechnu spásu viděti
v tomto počínání, neměli tak zhola nepravdu
Nehyli nevěrci, měli toliko jiné a další eile pře
očima, chtěli rovněž dobro a domnivali se, že
také oni přišli věci na kloub a sice hlouběji
ležícl. Nu, těch palnácte let dosavadního ruchu
je nepřivedlo na jinou víru, ano je možno,že
také oni mají pravdu, dnes i druhými chápanou.
7
article
Pokud se pamatuju, nezdálo se jim ani
správné ani zdravé ono horečné sbírání výšivek,
jejich hromadění v domácnostech městských a
zvláště ve skřiních sběratelů, jestliže se zároven
pomýšlelo na to, udržeti národní vyšívání mezi
lidem na živu. Vskutku se také pravý následek
prodlením doby dostavil. V posledním sešitu
»Českého Lidu«, jímž tento pilný a bohatý
sborník zavírá svoji první dekadu, konstatuje
jej Jan Koutný ovšem jen pro jihovýchodní kraj
moravský; ale jinde není usi jinak. Shledává,
že ženy slovácké víc nevyšivají, že ve vyšíva
ných krojích sotva v neděli a ve svátek chod
a domnívá se, že příčinou toho jest jednak
zmáhající se pohodlnost jednak nedostatek vzorů,
jímž by tetky a dívčinky svůj vkus vyvinovaly.
Koutná
8
article
Kde jaký dobrý kousek vyšívání prodaly
měšťákům pro jejich sbírky nebo musea. Ztra-
tily je z rukou, z mysli, ztratily s nimi tradici
názoru, jako již ztrácejí tradici výroby.
Výšivky ve sbírkách a musejích uložené
má Koutný za »hřivnu do země zakopanou« a žádá.
aby tu mrtvě neležely, aby byly jako z centrá
vysílány zase mezi lid, buď v originálech, bad
v nových systematických publikacích.
Jsem pevně přesvědčen, že je Jos. Klvaň
pravdě mnohem blíže, tvrdí li, že hynulí uměle-
ckého vyšívání mezi lidem je fase podmínění
vývojem, věe nezadržitelná. Mizí, anebo již do
cela scházejí životní podmínky pro lidové umění.
u nás i jinde, městská, jaksi mezinárodní kul
tura je niči a z valné části už také zničila.
Bylo by možno život mu prodloužiti jen tehda,
kdyby se mu buď udržely, buď zase obnovilyv
původních formách a tyto formy jsou — t
třeba mit pevně na zřeteli — formy primitiv-
ního selského rodinného života. Věda národo-
hospodářská dává k tomu dobré poučení, do-
kazujíc, třeba nepřímo, že národní nebo lidov
uměni patří životu patriarchálnímu, zádruhovému
a řekne vám, že návrat k němu není za dneš
ních okolností naprosto možný. Bylo by snad
možno prodloužiti tomuto umění živobytí o několik
let v místech a rukou, kde se dochovalo. Ú
před patnácti lety bylo na to poukazováno, ten-
kráte marně, dnes došla »Zádruha« přece k témuž
poznání. Posllá objednávky na venek a obchodně
zprostředkuje mezi ním a měšťáky, kupujícím
lidové výrobky pro svoji potřebu. Než i tato
forma nevydá mnoho. Lidově národní umění
je v podstalě čistým, cizimi vlivy neporušeným
výronem kmenového vkusu a při tom, po
Koutná
Klvaň
Ztra
Jos
9
article
stránce materiální, výrobkem domácí píle a ne
řemesla nebo jaké odborné práce. Jeho pro
dukce se udržuje tradici a náleží celému kmeni
a národu bez rozdilu. Když jsme zaměnili pro
výrobky vyšívané, hliněné, řezané a pod. při
vlastek »národní« za »lidové«, vystihli jsme
tím dobře nynější, nebo spíše nedávný jejich stav
a karakler: jsou to zbytky národního umění
jež se pouze v lidu a sice selském lidu udr
žely, kdežto města dávno si přisvojíla pokro
kové umění evropské kultury, které je v pod
statě, od středověku počinaje, ve všech slozíeh
mezinárodní, třeba že s různým národním nel
kmenovým zabarvením.
Pan Jan Koutný volá po publikacích lido
vého vyšívání. Z prvu zní tento hlas poněkud
divně, vzpomínáme-li si všech dosavadních. Jet
jich řada už velmi slušná. Koula, Šíma, Schwarz,
Soltd, Sojková, Vanklová, Nováková a j. jich
vydali malou biblioteku a právě teď mám přod
sebou dva první sešity nového podniku. Emilie
Fryčové, pěknou sbírku motivů vyšívání blat-
ských a kozáckých, pečlivě kreslenou, v barvách
přiměřeně reprodukovanou,*) tedy o předlohy není
právě nouze. Ale neúčinkují patrně tak, jak
si je jich vydavatelé a J. Koutný přejou, lid si
jich nevšímá a sotva i nové, panem Koutným
*) Ornament jihočeský. Mezi lidem sebrala
nakreslila Emilie Fryšová. Nákladem vlastním. Fol
Koutná
Koula
Šíma
Schwarz
Soltd
Sojková
Vanklová
Nováková
Fryč
J Koutná
Fryšová
evropský kultura
10
article
žádané budou mít úspěch větší. Avšak slůvka
»systematické vydávání« nemělo by vyzníti na
plano. Bezděčně se dotýká jednoho nedostatku
oněch publikací. Ne všech, pouze některých.
Vskutku mnohé nejsou nie jiného nežli reprodukce
sbírkové, jiné se sice moudře omezují na jeden
kraj, nebo i jen objekt, ale nevyčerpávají ho
podání je co nejrůznější, jednou schematické
podruhé jinak transformované, po třetí fotogra
fické, po čtvrté černé, po páté barevné. Národně
uměleckou produkci v lidu jistě nelze udržeti,
tím měně zase znovu rozhojniti, ale času na
štěstí jest jestě dost, vědecky si její poslední
zachovalé výběžky zkonstatovati, prozkoumati,
urovnati, jich kořeny odhaliti a jejich karakten
pro všechnu budouenost uměleckovědeckou kri
tikou formulovati. Mnoho přípravných a před-
běžných prací i zde bylo již vykonáno, a dosud
se pilně koná, ale vše zahrnující soustavné pro-
pracování a publikování opravdu tu ještě není.
Z části je však přece na cestě, J. Koula na
příklad se zabývá, dle doslechu, soustavným
dílem o lidové keramice, F. Kretz teď vydává
monografli slováckých čepců. O české chalupě
se mluví po mnoho let a J. Prousek sbírá na
vlastní pěsť material na Turnovsku, u Dušana
Jurkaviče viděl jsem v mapách početné zásoby
pro monografii lidových staveb západního cípu
uherského Slovenska.
J Koula
F Kretz
J Prousek
Jurkavič
Turnovsko
Slovensko
11
article
Vědecké poznání získalo by a ovšem už
dílem získává, takovým propracováním, pro-
zkoumáním a publikováním nesmírně, poznání
karakteru lidového, jeho uměleckých pudůa
jeho tvořivého vkusu. Zdali také umělecká práce
moderní? Všechna prýní a dosud znatelně ne-
utuchající horlivost a láska k produktům lido-
vého umění měla za účel toto lídové umění
povýšiti znova za národní. Zcela správně zde
instinkt řekl, že, má-li být umění určité formace
opravdu národní, musí být majetkem všeho lidu
celého národa, bez rozdílu vrstev a bytu. Po
patnácti letech nejsou výsledky značné a jist
neodpovídaji míře horlivosti a obětavosti onoho
»hloučku, který pracoval«. Nejvíce litujema
všichni, bez rozdilu, že ani reakce proti obee-
nému, tehdá opravdu málem zdivočilému vkusu
městskému, nedomohla se ještě větších výsledků
Byla zdravá, byla oprávněná, leckde pronikla,
ale skoro všude uvízla v nepopíratelné omeze-
nosti. Kdo by přímě chtěl věc označit, řekl
by: špatné sešlé vzory internacionálního umění
nahrazeny aspoň z části novými, lepšími, vkus-
nějšími, zdravějšími a nepopíratelné domácími.
12
article
A kdo je hned s každým výsledkem spokojen,
řekne správně: »Dik, že se to stalo«. Na tomto
poli propagaloři lidového vyšívání získalisi
v pravdě zásluhy největší a uznání, jež jim
každý, bez rozdllu, vstřie přináší. Pokud jdeo
pouhé opakování a pozorné napodobení lidového
vyšívání a jiné práce umělecké, o dovednýa
ušlechtilý diletantismus ve vrstvách městských,
zdařito se mnoho, třeba že ne všecko. Odumí-
rání lidového umění se při tom urci nezasta-
vilo — není možno vůbec je zastavit. Co však
se nezdačilo (a vinu toho nenesou zminění pro-
pagatoři ani tam, kde sami o to činnou prací
usilovali) je, že naše dnešní, řeknu městské —
je-li dovoleno — moderní, kulturní umění za
téch patnáct let mnoho z lidového neziskalo,
nevytezilo. Můze vytézit? Můze přijmout tento
vrub a štěp? Jestliže ano, pak jest otázkou
kterak a v jaké formě a úpravě, a není nej
menší pochyby, kdo je k této práci povolán
tvořivý, duchaplný a originální umělec výtvarný
Než to je věc další úvahy.
K. B. N.
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Reorganisace měšťanských škol.
Již delší dobu mluví a píše se o reorgani
saci měšťanských škol, s čimž souvisí jich roz
šíření o čtvrtou třídu. Do nedávna vedlo se
jednání v záležitosti té pouze a kademicky
nedonfalo se v brzké rozřešení příznivé. Až nyní,
když prohlásil ministr zeměbrany, že pro
školy vojenské mu dorost z nižších středních
škol nestačí, že potřebuje více kadetův,
ocitla se otázka ta ve stadiu jiném. Různé
kruhy odborné i neodborné, úřadní i neúřadní
uznávají o překot nutnost reorganisace
rozšíření. Jako vždycky u nás: Vojsko,
vojsko, vojsko — toť naše — jediné po
třebné
V pojednání ředitele J. Vlacha, uveřejněném
v čísle 243 »Národních Listů«, doporučeno sbo
rům učitelským i školním úřadům sedm poža
davků pro školu měšťanskou a jedenáct poža
davků pro učitelstvo škol měšťanských. O těchto
posledních nehodlám šiřiti slov. Jsou to poža
davky, s nimiž po většině možno souhlasiti
Splněním jich byl by po zásluze povznesen sta
učitelský.
Přihlédnu jen k druhému odstavci prvého
oddílu návrhů, jednajících o věci samé, o škole,
a zjistím, kterak srovnává se odstavec tens
účelem skoly měšťanské určeným § 17. zákona
ze dne 2. května 1883, jenž zní: »Škola mě-
šťanská má poskytovati vzdělání vyšší, nežli se
poskytuje školou obeenou, hledíe zejména k po-
třebám průmyslnickým a rolnický m-
Škola tato poskytuje též přípravu k ústavům
učitelským a k takovým školám odborným,
kteréž nepožadují přípravy škol středních.«
Řed. Vlach navrhuje: »Učebná osnova
školy měšťanské budiž rozšířena o vyučování
algebře a jazyku francouzskému.«
J Vlach
Vlach
rolnický mškola
14
article
Bude toto rozšíření osnovy nad jiné prospěšno
»potřebám průmyslovým a rolnickým? Není
nutnější žádná jiná změna osnovy? Nechť vy-
jádři se také živnostnictvo a rolnicívo! Zdá se.
jakoby při sestavování zmíněných návrhů hlav-
ním voditkem bylo přání ministra zeměbranya
ne skutečný účel škol měšťanských, tak
jasně zákonem vyslovený: vzdělání k potřebám
průmyslnickým a rolnickým. Domníváme se, že
procento absolventů měšťanských škol, kteří
snad v budouenosti, jako mladí podnikaví živ-
nostníci neb obchodníci hledati budou dalš
vzdělání, výživu neb obchodní spojení v cizině.
kde frančina jim začne prospívati, bude nevelké
ale mnohem skrovnější ještě bude procento těch
kteří budou potřebovati algebry.
Ač ani proti navrhovanému rozšiřen
osnovy nejsem, navrhuji, aby vedle frančiny
algebry a sice na prvním místě, rozšířena
byla osnova o samostatné vyučování lučbě.
Dokazovati potřebu znalosti lučby pro živnost-
níka a rolníka bylo by zbytečno. Rolník užije
znalosti té při určování půdy a jejích vlastností,
při hnojení přirozeném i strojeném, při přípravě
semene, při krmení dobytka, zkrátka v každém
kroku. A živnostník? Snad by se nenašlo ani
jednoho řemesla, jemuž by znalost chemie nebyla
nejen k prospěchu, ale nutna. Uči se sice
chemii i nyní na školách měšťanských, ale uči
se ji jako podřízenému oddílu přírodozpytu.
Vím dobře, kolik znalosti chemie přinášejí
si kandidáti učitelství, kteří již v měšťanské neb
nižší střední škole a pak ještě v ústavě učitel-
ském chemii se učili, do života. Absolvoval
jsem před léty kurs pro učitele pokračovacích
škol hospodářských, zřízený na jedné střední
škole hospodářské. Žasl jsem nad skrovnými
vědomostmi z chemie u velké části posluchačů.
učitel pokračovací škola hospodářský
15
article
Poněvadž sám učil jsem se v reálce psáti for-
mule starými značkami, jichž psaní dle kon-
covek (natý, ičitý, ový atd.) bylo mi i po letech
velmi snadné a poněvadž přednášející pro nával
látky z praktické chemie hospodářské a pro
skrovný počet hodin prvopočátečními nauká mi,
jichž znalost u všech posluchačů předpokládal,
nemohl se obírati, hleděl jsem na rychlo od
mladších kollegů s novými vzorci se obezná-
míti. A tu jsem se přesvědčil, že vědomosti
z chemie, jež přinášejí si učitelé z ústavů
učitelských, jsou nepatrné.
Jsem přesvědčen, že učitelé škol měsťan-
ských dosvědčí, že ani v jiných vědách nosta
čily jim daleko vědomosti z ústavů učitelských
ke zkoušce pro školy měšťanské. A proto, a
nechtěl jsem mluviti o druhém oddílu návrhu
pro učitelstvo škol měsťanských, nemohu nepři-
pojiti, že případné zavedení chemie do sko
měšťanských a dokázaný nedostatek vědomosti,
jakých možno v tomto oboru získati na ústa-
vech učitelských, mluví, ba přímo volá po
splnění 1. odstavee těchto návrhů: »Odborní
učitelé škol měšťanských vzdělávejte se na vy
sokých školách« ! Byl by to první krok ke
splnění touhy veškerého českého učitelstva škol
obecných i měšťanských po vyšším vzdělání.
Opakuji ku konci: Máme-li tak závažného,
tak mocného pomocníka v panu ministru země-
brany, hleďme pomoci té využitkovati! Reorga-
nisujme školu měšťanskou nejen ku prospěchu
vojska, ale i ke hmotnému i vědeckému pro-
spěchu platícího živnostniciva i rolnictva
na vzdělání těchto stavů upřímně pracujícího
učitelstva!
J. J.
16
article
Návrh řed. Vlacha o francouzském jazyku
neni pokrokem oproti stavu nynějšímu. Dnes
totiž se připouští, by žáci školy měšťanské učili
se některému živému jazyku cizímu, tedy neto-
liko frančině, ale též na př. angličině a ruštině.
Znamená tedy návrh dotčený obmezení do-
savadní volnosti, a již proto rozhodně proti ně-
mu se vyslovujeme.
Zajisté v obvodech některých škol měšťan-
ských pěstuje se průmysl, jenž s úspěchem
může výrobky své do Ruska zasílati — alo
tomu brání často nedostatek znalosti r ušti ny
u našich lidí, které by prospělo její zavedení
na přislušných školách měšťanských. Dnes pak
ani literatura ruská není méně znamenitá než
fiteratura francouzská, takže ani se stanoviska
obecně vzdělavacího nelze schvalovati návrh,
který by dosavadní možnost: učiti se t a ke
ruštině, obmezoval. Však také již u kadetův,
kteří pro reorganisaci měšťanských škol činí se
rozhodnými, stává se znalost ruštiny žádoucí,
ne-li ještě u nás, tož v sousedním Německu,
jehož vliv na vojenskou organiszci naší je vů-
bec znám. Angličině na některé škole mě-
štanské již se uči — proč i tuto možnost
obmezovati?
Vlach
Rusko
Německo
17
article
Vyučování frančině v návrhu řed. Vlach
sluší rozuměti tak, že má nadál stáli se po-
vinným, pro všechny žáky závazným.
I v tom není pokroku. Zajisté dnes mi mo-
řádné vynčevání němčině, která přece jen má
u nás v životě společenském více opory než
frančina, daří se jen proto lépe než bývalo, že
neúčastní se jí, kdo nemají pro ni rozhodného
smyslu, slovné paměti, náležité vytrvalosti —
nehledic v pokroku v methodě (záměnou me-
thody překládací a mluvnické methodou přímou
a rozprávěcí). Také nepovinné frančině do-
bře se daří, poněvadž účastní se jí jenom
žáci, kteří pro ni mají nadání, zájem a vytrva-
lost. Proč k vyučování frančině najednou pota-
hovati všechny žáky, také ony, jichž du-
ševní oblenění, nelečnost, těkavost byla by zá-
važím pro ostatní?
Vlach
18
article
Vyučování algebře nedalo by se odů-
vodniti, kdyby znamenalo prosté přivtě-
lení počátků této čiře odtažité nauky do-
savadnímu učivu počtův. Ale tak se věc nemá.
Zajisté sluší prvé počátky algebry nynějšímu
učivu početnímu vtěliti, toliž postoupiti o
zvláštních čísel úkonův a úkolů početních
od vzorců, jež zvláštními čísly se vyja
dřují, k číslům obecným, ke vzorcům
obecným, jaké již dnes u vyučování mě-
řietví ve školách měšťanských se vyskytují.
Algebru sluší pokládati za dokonání a vyvreho-
lení methody návodné, kterou jednotlivinyv
o becné v zorce se snimají a v to m to
smyslu, jako prostředek, ustalující pochod my-
šlenkový, všem žákům, netoliko nastávajícím
c. k. kadelům, ale také nastávajícím výrobcům
může za vychovávací prostředek posloužiti. Jet
ostatně v nynějším učivu početním škol měšťan-
ských několik věcí nyní bezvýznamných — viz
o tom str. 72 A Studií vydání Simnáčkova
z loňské Hlídky školské — že nuhražení jeho
vydatnějším počítáním algebraickým, žákům na-
šich škol měšťanských jen prospěje.
O oprávněnosti většího zastoupení užité
lučby — rozumí se, beze všech abstraktních,
pro vědu sice důležitých, ale pro obyčejnou
praxi zcela lhostejných theorií — v našich
školách měšťanských není námitky, jak o tom
svědčí též tato Hlídka ze dne 22. t. m. A není
potřebí, by lučba za nový předmět se za-
vedla; stačí, když osvědčené učivo dosavadní
se doplní a když se mu přiřkne nále-
žitý č as.
Ovšem nejvíce by vydalo, kdyby žáci lehké
pokusy a zkoušky lučební konali v dílnách
školních, na které noví reformátoři škol mě-
šťanských zapomněli úplně, ač vzdělání rukya
praktického pozoru a smyslu především
jest, co našim dospivajícím chlapcům scházl
úplněl
J. K.
Simnáčkův
20
article
V. Beneš-Třebízs
V. Beneš-Třebízs
a jeho Spisy sebrané.
Obsah: O V. Beneši-Třebizském od K. V. Ralsa.
O Spisech V. Beneše-Třebizského od
K. M. Čapka. — Posudky. — Abecední
seznam spisů Třebizského atd.
vyobrazení (dle fotografi). e
Skvostná úprava (4° formát).
Cena haléřů (i poštou).
(5 výtisků za 20 hal. franko.)
U všech knihkupců.
Nakladatol F. TOPIČ knlhkupe
v Praze, Ferdlnandova ve.
V Beneš
Třebízs
V Benech
Ralsa
K M Čapek
Praha
Ferdlnandův
24
article
jejž v majetku družstva spisovatali-
fJosef Thomayer — Jaroslav Vrch-
lický — Aloin Jirásek — Adolf Mey-
duk — Zikmund Winter — Frant-
Herites — Karel Kučera — Frant-
Kvapil — Karel V. Rais — F. X.
Svoboda — K. M. Čapek — MMIl. n.
Šimáček — Ant. Klášterský — F. S.
Procházka — Jaromír Boreckyj
vydává a rediguje
M. A. šimáček,
Thomayer
Jaroslav vrch
Aloin Jirásek
Mey
Winter
Herites
Kučera
Kvapil
V Rais
Svoboda
K M Čapek
MMIl
Šimáček
Antonín
F S Procházka
Boreckyj
25
article
Právě vydané 1. číslo II. ročníku
Právě vydané 1. číslo II. ročníku
má tento bohatý obsah
Alois Jirásek: U nás [Zeměžlučl. — Jaro-
slav Vrchlický: Šťastný lov krále Lovise.
—Josef Thomayer: Měnivost nemocí-
Gabriela Preissová: Podjezernické sny.
Karel Leger: Tři švadlenky.
Literatura. — Divadlo. — TTýden.
Obálková kresba od Karla Špillara
Ročníkll. bude proti roč-
níku 1. rozěířen obje-
mem (bez zvýšení předplatného)
o plných 13 archů
a to tím způsobem že ku každému
lohému číslu přidán bude půl-
arch, tak že celý ročník čitati
bude 91 arch
Jirásek
Vrchlický
Thomayer
Preissová
Leger
TTýden
Špillar
divadlo
U já [ Zeměžlučl
Šťastná lov král Lovis
Podjezernický sen
26
article
PŘEDPLATNÉ NA ZVON:
PŘEDPLATNÉ NA ZVON:
V Praze av knihkupectvích: čtvrtletně
(13 čísel) 2 K 50 b, půlletně (26 čísel) 5k
celoročné (52 čísel) 10 K
S poštovní zásilkou i čtvrtletně (13 čísel)
2 K 90 h, půlletně (26 čísel) 5 K 30 h.
celoročné (52 čísel) 11 K B0 b.
Týdenní čísla po 20 h, čtrnáctidenní po 40h
Prvni čislo nového ročníku zasílá se na požadánl
na ukázku.
Objednávky a předplatné na Zvon přijímá
každé řádné knili kupectví, neb přímo
administrace Zvonu
22945 v Praze, Jeruzalemská ulice čís. 11.
(Nakladatelství F. Šimáčka.)
F Šimáček
Praha
33
article
čalmateká, bilá a červená p
rodní vina, odpevidajicí předplsán
pharmakop5e, pro dlabetiky, che-
ré žaludkem, seslablé a rekonvn-
lescenty co nejlépe doporuačená,
jsou ve všech lékárnách, drogo-
riich n lepších lahůdkéřských ob-
cholech, jakož i v ústřednim
sklada firevy Simatia d Bizu ve
Vídni. L. Griochengasse, 8, k de-
stáni. Telefeně. 7146. Cena jedné
láhve 1 K. Jednatelé hledaji s
ve všech větších venko vských
mššteck.
3070i
L Griochengass
Vídeň
Simatia d Biz
35
article
Kapesní kniha
pro strojniky
Kapesní kniha
pro strojniky
stavitele,inženýry, žáky prů-
myslových škol-
Napsal professor prům. školy A. Holeček.
S 422 obrazei, 744 str. Cena zl. 4.50, váz. zl. 5.20.
Mechanika. Vytápění a větrání. Pece parních kotlna
Části strojové. Parní kotle a stroje. Motory. Větrn-
a vodní kola. Turbiny. Žentoury. Čerpadla. Dnycha.
dla. Hutnictví. Stroje obrábécí. Ždvihadla. Dráhy pro-
vazové. Železnice. Parní kotle a stroje. Turbiny. Mosty.
Stavitelstvi. Miynářství. Pivovarnictvi. Lihovarnictvi.
Cukrovarnictvi. Hutnictví. Elektrotechnika a jiné.
Hakladatel I. L. Kober v Praze, Vodičkovaul
Holeček
Turbin
Most
Praha
průmyslový . škola A
Hakladatel I . L
Vodičkovaul
39
article
Zveme všecky přátele umění k odbírání tohoto
monumentálního díla wejvětšíno misťra de-
ského malířství věku DX., jež bude po
všechny doby viditelným památníkem současného
vývoje umělečko-hilstorického i současného vý-
voje umění reprodukčního.
Illustrovaný prospekt zašle a přihlášky přijímá
každý knihkupec, ja kož-
Nakladatel F. TOPIČ, knihkupeo
v Praze, Ferdinan dova dřida čis .s
Praha
47
article
Dra. FR. L. REERA
Dra. FR. L. REERA
z péra MAXA ŠVABINSKÉHO, provedený zda-
řilou heliogravurou, v rozméru 97 X 77 cm.
právě vydán.
Jistý počet prvých výtisků, milovníky
znalci vzácných tisků zvláště hledaných, nese
vlastnoruční podpis Dra Riegra a
jest čislován.
Podobizna pocházející od jednoho z nejpřed-
nějších umělců českých, má nejen zájem vzácné
aktnality ale i trvalou cenu znamenitého uměle-
ckého díla.
portrét nezarámovaný, nečíslovaný
K 30.—
portrét zarámovaný, zasklený
K 50.—
František
L Reer
Maxa Švabinský
Riegr
centimetr