ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 f99453f0-661b-11dc-98e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 59 celkem · entity: person 76, place 46, org 7, work 2
1 masthead
Str. na 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
28. září 1901.
4 masthead
Číslo 268.
5 article
síly; ze všoch tčch nástrah a víru velkoměsta uchránila Klárinku vrozená počestnost; zacho- vala si čístou, nevinnou duši . . . Na štěst uměla pěkně hrát na piano a zpívat; našlyse známé rodiny, kde dostala hodiny na klavír. později i chodila zpívat na kůry kostelů. Zapřela svoji bývalou brdost, vzdala se snů dívek jejího věku, zpřetrhala pavučiny ne- vinných lásek v Praze a žila jenom své matce. Později, když se již zachytily, najaly si větší byt a pronajímaly dva pokojíčky studentům, samy se uskrevňujíce v kuchyni. Vystřídalo se u nich kolik nájemníků, většinou jen na krátko; proto také žádný k nim tak nepřilnul a s nim nesrostl jako Edvín, který celou dobu studia lékařství u nich ztrávil. Byl to hezký hoch, když jako abiturient moravského gymnasia k nim přišel. Nebyl ze zámožných rodičů; prvním rokem přivezl si s sebou z domova černý kufr s prádlem a šatstvem, trošku knih, pár zlatek na kolejné a byt, a — naději v dobré lidi. — Náhodou je našel. Přivykl staré pan a Klárince, ne poměrem domácího a ná jemníka, nýbrž poměrem rodinným, přátelským. Bylo to krásných šest let, která Klárince ted tánula na mysli. Jak to bývalo hezké, když v letě na večer sedávali všichni na pavlači nebo v zimě na černé hodincc. Stará paní po- vídala celou svoji rodinnou historii, věděla tolik zajímavých zpráv ze svého mládí; s Klárinkou na vzájem svěřili si blažené chvile svých lásek a zabíhali do dětslvi. Ani nepozorovali, že se sbližuji tak ve svých duších. — Slečna Klá- rinka, ač začínala být starou pannou, nebyla z těch ubohých, které trápí samy sebea ztrpěují svému okoli život. Ráda se zasmálaa v práci své denní zapominala, že stárne; ve ehviikách prázdna čltávala, hrála na piano a zpivala.
Klárinka Edvín Praha
6 article
O Edvína nemohla vlastní sestra býti sta- rostlivější. Ostalně zasloužil si toho; byl pilný student, svědomitý, až dříč, při tom však po- vaha olevřená. Zábav a toulek nemilovala kdyby jej sama slečna Klárinka nebyla vypra- vila do medického plesu, sotva by byl poznal parkety žofinské. Edyin sám si příznával,že Klárinka je bytost lásky i úcty hodná. Když od- jížděl domů na prázdniny, psával jí dlouhě dopisy, v nichž nebylo nijakého vroucnějšího slova a přece mezi řádky znělo, co Klá- rinku blaživalo. S pýchou a pocitem,že má nějaký podil na životě Edvinově, pozo- rovala jak před jejíma očima vzrostl v muže těšila se s ním z každé odbyté zkoušky jako z vlastního úspěchu. Chodívali spolu na pro- cházku, občas i do divadla a o Vánocích upra- vovali s Edvínem na Olšanech stromeček jejímu zemřelému bratřičkovi. Lidé v ulici jejich je spojovali ve svých řečech. Bylo to nemožno, aby nevyvinul se mezi ními vzájemný poměr, který sice si zapírali a úzkostlivě se střezii dáti si na jeva, ale citili oba, že není to ná- klonnost bratra k sestře, jak často si říkávali ...
Edvín Klárinka Edyin Edvinův Olšany
7 article
Prošla léta a Edvin odbyl šťastně posledn rigorosum. Přišel v podvečer rozradostněn domů . . . Klárinka seděla právě u klavíru a hrála intermezzo ze »Sedláka kavalíra«. Byl v pokeji sami. Edvín přistoupil těsně za ni, až dolýkal se jejích vlasů . . . Věděla to dobře ale hrála dále, ač chvěly se ji ruce . . . In stinktivně cítila, že Edvín se nad ní sklání. V te chvíli událo se, po čem oba tajně po léta tou živali. Edvín vzal její skráně do rukou a po líbil ji na čelo; ustala ve hraní, vstala vzru- šena, než v tom schvátil ji v náručí, liba v úsla, vlasy, oči . . . V nich zalřpytla se Klárinee slza blahéhio štěstí . . . Nebránila se, vždyť bylo to tak přirozeno . . . Musilo k tomu jednou dojiti. Nepronesli při tom ani slova přece řekli si tak mnoho —
Edvin Sedlák
8 article
To byl ten nedávný blaživý večer pře Edvínovým doktorátem. V Klárce procitla v noci kterou po blahém tom okamžiku prosnila, toub po Edvínově lásce. Snila o štěstí s ním, kojila se nadějí, že ujme se jí ochrannou svojí rukou že provázeti j bude živolem. Snad je to možné. snad... Ale vždyť vlastně nic ji neřekl, ne- slibil — co od něho chce? Téch několik po libků — ach to bylo jen okamžité vzplanuti. výbuch, který zanechal ránu v její duši, více nie. Nesmí v nic doufat, nemůže. Byl to jen luzný, bláhový sen. Edvín odejde zejtra, po- eejtři zatím jen domů, pak dostane někde místo, v práci své a starostech na ni zapomene oženi se . .. jako bývá v podobných povídkáeh a románech. Ne, nebudo ho spojovati s sebou, ani v my- šlenkách, rozhodla se Klárka. S tichou resignael zírala Klárinka zamženým zrakem ke klavíru. po jeho knihách, na lebku na skříni, na kufr přehozený pokrývkou, kterou sama k svátku Edvinovi vyšívala. Náhle si vzpomněla, že Edví již před lety ji prosíval, aby mu něco napsala do památníku, který z dob mladších let na gynnasiu choval. Tehdy tak neučinila, od- kládajíc to na dobu rozchodu. Vstala a vy- hledala jej mezi knihami Edvínovými a na po- slední stránku napsala verše, které kdysi čella a jež dnes oživly v její paměti. Drobným pís mem, připojivši datum onoho večera, vepsala Zapomeň na ten slunečný záblesk, jenž nám jak rosa do duší pad“ zapomeň na vše, nemysli na nie, zapomeň na mě, neměj mě rád . ..
Edvínův Edvín Klárka Klárinka
9 article
Když na zejtří odnesli Edvínův kufr a zbylo po něm na vyšlapané podlaze zachovalé mi- stečko, jak tu po léta stával, bylo Klárince, jako by jí odnášeli mladost a štěstí. Edyína vyprovodili se starou paní až na nádraží; když odcházel po třetím zvonění na perron, políbil Klárinku vroucně na ústa, staré paní polibil ruku. Nebylo v tom nic divného. Jako když odjiždí bratr a syn. Asi za týden přišlo psaní od Edvína, že dostal místo kdesi na Moravě. Rozepisoval se širéce, jak si vše zařídí, co si musí do nového hospodářství koupit, jaké bude míti asi okolía plno jiných drobností; na konci listu v doušce »jen pro Klárinku« připsal, že když v prázdné chvili hrabal se doma v knihách, přišel překva- pen na verše její v památníku. »Dojaly mn nevýslovně«, psal; »zamyslil jsem se nad nim a duší mi prošlo těch krásných šest let. Je
Edvínův Klárinka Morava
10 article
možno zapomenout? Více nic. Ale Klarinka měla z téch řádek dětinnou radost. — Z místa psával z počátku dosti často; vyprávěl o sobě, o svých povinnostech, koho má nyní za přítele a vyptával se na poměry jejich. Sem tam byla v listě slaboučká narážka na minulost, časová vzpomínka, co bylo před rokem a léty, jinak ani slůvka naděje. Po roce listy jeho stávaly se řidšími kratšími, Edvín omlouval se nedostatkem času a návalem práce; příště že to vynahradí — al nevynahradil nic. Klárinka uschovávala si jeho listy a když přicházely na ni chvíle tesknosti, čítala je, až znala je z paměti. Než opona po- vinnosti a zapomnění mezi ně se snášela . .. Edvín psal už po měsících, pak už jenom k svátkům, později ani to ne . . . Z novin se dočtla Klárinka, že Edvín se oženil . . Poslala mu blahopřání, které slo z celé vroucí šle- chelné její duše a pomodlila se za jeho štěstí . Klárinka uvykla myšlence, že je starou pannou; žije dosud se starou paní, vše jde u nich obvykle jako dříve, jen místo sludentů mají na bytě děvčata. Edvín byl posledním. Klá- rinka dává stále hodiny na piano a chodí zpívat do kostelů; jediným jejím miláčkemje pejsek. Když někdy ponoří se do vzpomínek, sedne ke klavíru a hraje intermezzo ze »Se- dláka kavalíra«... Zni to jako touha po něčem Lenski. prchlém . .. nůzně zprávy.
Klarinka Edvín
11 article
Umění pro lid. Když Národní divadlo se před několika lety odnodlalo, pořádati odpolední představení pro lid za ceny pokud možno levné, vznikla dosti čilá diskuse o potřebě popularisovati umění poskytnoutí širším vrstvám lidu ušlechtilejší zá- bavu, než jaká je mu dosud přístupna. Avšak záhy ruch tento minul pro jiné, rovněž naléhavé olázky. Návrhy, aby obrazárna a musea byl přístupna bezplatně v neděli (dozorčímu perso- nálu bylo by bývalo možno, poskytnouti odpo- činku v jiný den v týdnu) nedošel povšimnut — leda u musea města Prahy v míře značně ohmezené. Populární koncerty Umělecké besedy již cenou míst nobyly přístupny širším vrstvám lidu. Nelze-li vskutku stanovit vůči potřebnému nákladu ceny levnějčí, bylo by třeba vydatné subvence na produkce skulečně populární. Uvádím jen jako příklad Karlovy Vary, kde se pořádají symfonické koncerty se vstupným po koruně, jež však platí toliko lázeňšti hoslé, domácí obyvatelstvo má vstup zdarma. Že by naše obvyklé zahradní a jiné koncerty vyhovo- valy požadavku, sprostředkovati nejširším vrst- vám umění, nebude snad tvrditi nikdo, kdo byl svědkem, kterak kapela po některé skladbě Sme- tanově neb Dvořákově na potlesk spustila odr- hovačku. Nezbude as, než aby se věci ujal zvláštní spolek, o čemž však promluvím jindy neboť dnes prozatím jde mi o přehled toho, co dosud vykonáno pro popularisaci uméní.
Dvořákův Praha Karlov Vara národní divadlo Sme
12 article
Nelze pochybovat, že každý člověk cítí po- třebu, osvěžiti svou mysl něčím, co jej povznásí nad všednost. Tato touha po umění ovšem utuchá, nedocházíli ukojení, ale projevuje se způsobem mnohdy velmi zajímavým u velmi do- jemným, podá li se lidu uméní ve formě jemo přístupné. V posledních letech podniknuty Umě- leckou besedou a zejmena čilým »Manesema pokusy, vzbuditi účastenství pro umění na ven- kově pořádáním krajinských výstavek. Úspěch byl na různých místech různý někde nadšené účastenství intelligence i širokých tříd lidu, jinde chabá nevšímavost, jínde za hojné účastenství lidu při netečnosti intelligence. Ale celkem byly to pokusy velmi chvalitebnéa velmi prospěšné. Zajímavý byl letošní poku jednotlivce nakladatele p. Bedřicha Kočiho, jenž nejprve na vyzvání damského odboru Národní Jednoty severočeské uspořádal uměleckou vý- stavku 110 originálů, jež jsou jeho majetkem 164 čísel reprodukci, uměleckých. to děl vlastního nákladu a fotograílí novéjší plastiky českých umělců. Veškeren čistý zisk ponechán dam- skému odboru, vyžádána toliko náhrada do pravních útrat. Úspěch výstavky boleslavské byl skvělý návštěva její po colé trvání od 16. do 30 června jak se strany intelligence, tak i nejšir ších vrstev velmi četná. Na to následovaly vý stavky v Poděbradech od 28. července do5. srpna, na Kladně od 10. do 25. srpna, v Su- šici od 1. do 12. září a nyní v Klatovech o 14. září. Úspěch byl na různých místech různý, jakož ukazují známé dosud podrobné výsledky z Podébrad a z Kladna. V Podébradech ná- vštěva 511 osob za velmi slabého účastenství dělnictva, na Kladně 767 osob, z nichž většína byli dělníci. I zde jeví se vliv místních poměrů. Vyjednává se o další výstavky v Březnici, Mor.
Koči Mor Uma Poděbrady Kladno Klatovy Březnice
13 article
Budějovicích, Plzni, Benešově, Kojetíně a Lomnie nad Popelkou. Vstupné jest všude co nejnižší aby výstavka byla přístupna nejširšímu obecen stvu, pro něž jest vlastně určena. Avšak ještě jiným způsobem jeví se snah po popularisaci umění. Na přímé vyzvání, aby se vyhovělo potřebě po šíření skutečného umění do vrstev nejširších, odhodlal se nakladalel Kočí, že vydá proslulé kartony Hlolárkova cyklu »Ruflexe z kalechismu« zmenšené, v pěkných autotypiích, za cenu skulečně neslýchaně levnou. totiž pouze za korunu. Nejširším vrstvám do- stane se tím díla nejen vysoce uměleckého, ale vynikajícího též silou myšlenkovou a podávají cího pozorovateli hojnou látku k přemýšlení. A bohdá nezůstane při tomto jediném pokusu jsou projektována ještě díla další, o nichž s prozatím nezmíním; — jsouť spekulanti, kteři nedovedou nic jiného, než vykořisťovati cizi myšlenky. Avšak i ve mládeži dlužno vzbuzovati smysl pro umění a lásku ku plodné práci kul turní. Královská Praha pak má tolik skvělých památek práce kulturní, že bude dílem velm vdéčným, seznamovati s nimi mládež, otevřítiji rozhled do kulturní minulosti národa, do tichého dla míru, umění, průmyslu řemesel atd. Díla ujal se prof. Jan Dolenský, síla zajisté povo- laná. Dilo to, nazvané »Praha ve své slávě utrpení« vyrůstá přirozeně ze změněného nazí- rání a cítění doby, kde historie není již vý- hradně obrazem válek a politiky, nýbrž, kde obrací se zřetel i k plodné práci osvétné a je
Hlolárkův Ruflex profesor Dolenský Dilo Budějovice Plzeň Benešov Kojetín Lomnie nad Popelka Praha
14 article
jím pěstitelům. Názory ty, jichž vidomým vý razem bude kniha p. Dolenského, pronikají po- zvolna i do škol. Dílo »Praha ve své slávěa utrpení« vyjde v sešitech velkého formálu a krásné úpravy nákladem B. Kočího a bude ob- sahovati dvacet nejkrásnějších obrazů Jansových z velké stolistové sbírky »Stará Praha«, dále velkou řadu reprodukcí, zobrazujících nejen četné plody české práce kullurní v nejširším smyslu slova, nýbrž i vynikající díla umělecká domácích výtvarníků novějších i starších, zají- mavá jak po stránce ryze umiělecké, tak i svým historiekým obsahem. Letošní rok může se vykázati několika pěknými kroky, pokud se týče popularisaee uměni. Bude třeba snahy v tom směru organi- sovati, rozšířiti je i na jiné obory umění a pra covati účelně k tomu, aby se vznešené plody umění staly přístupnými vrstvám nejširším. Práce jest velmi záslužná a dlužno doufat, že se nalezne dosti horlivých a nadšených pracov- níků, aby přivedena byla ke zdárnému vý- sledku.
Dolenský Jansův Praha
15 article
= Divadelní zápacby. Engen Lautier uve- řejňuje v »Gazette Médicale« zábavnou studii. Pán tento zabývá se v poslední době zápachy divadel ních místností a tvrdí, že divadlo skorem nikdy nen bez zápachu a že někdy i nejlepší obecenstvo této příčině může býti nepříjemno objektivním čicho- vým nervdm. Dle jeho názoru záleží to na pocitech, jež vobecenstvu představením způsobeny. Zejmena bojí se pan Lautier divadelního obecenstva, když se příliš směje anebo příliš pláče a přirovnává je nepříliž zdvořile ke zvířatům, jež ve stavu rozčilení vylučují pižmo. Již proto by si přál, aby divadl bylo lépe očištěno od frašek a vaudevillů. Zvláště složitá zdá se mu v tomlo směru hudba a praví o tom: »Počne-li orchestr kus od Bacha neb Mozarta, podobá se síň něhou a čistotou vzduchu alpským vrcholům aneb nádherným břehům alpského jezera.
Lautier Bach Mozart Gazette Médicale
16 article
Za večerů, kdy ve velké Opeře hraje se některé dílo Gounodovo, vdechujele na chodbách vzduch pách- noucí amhrou, jenž účinkuje na čichové nervy dosti silně, ale nikoliv nepříjemně. = Volební automat jest nejnovější frium anglického vynálezce mr. Howea. Účelem tohoto pří- stroje jest, odstraniti volební osudí, učiniti počítání hlasovacích lístků zbytečným a odstraniti pokud mo- žno, veškeré omyly. Volič vstoupí turnikelem do míst nosti určené k volbě a nemůže ji opustili, dokud ne odavzdal svůj hlas. Aby vykonal svoji povinnost musí uvéstí v pohyb páku, na níž označeno jmeno kandidáta, jehož chce volit, čímž se automaticky zaznamenává odevzdaný hlas. Teprve pak pouští je. automat ven. Přístroj zařízen tak, že není možno, aby volič odevzdal více než jeden hlas anebo dal hlas několika kandidá tům. Mechanismus, zazname- návající hlasy zároveů, je automaticky sečítá, takže po skončené volbě třeha sečisti sumy hlasů, ode- vzdané pro každého kandidáta, načež výsledek může býti ihned prohlášen.
Gounodův
17 article
= Dlužní úpis na gazelí kůži. Mezi pře- kvapení, jež písek pouští egyplských každé chvíle poskytuje, náleží též tři řecké lisliny, psané nikoli na papiru, nýbrž na látce trvalivější, na kůži. Nej prve věnována bělavým kusům kůže, koupeným o jakéhos fellaha v Džebeleinu v horním Egyptě, jen malá pozornost, až jakýs učenec v museu v Džigé si jich povšiml a zpozoroval na nich písmo. Pocházejí nade všecku pochybnost z Nubie. Náležejí do 6. století po Kristu a podávají zprávu o kmeni Blemyů a dvou jeho pohlavárech. Jedna z těch to zají- mavých listin počíná následovně: »Já, Argon, syn Laizeův, stříbrník, dostal jsem od tebe, Nolameka,v dosti těžké minci 11 zlatáků, pravím jedenáct a ni- koli více a vrátím ti je, až budeš chtít.« Jest to tu- díž řádný dlužní úpis, pro nějž trvanlivá, bílá kůže gazely zvláště se hodila. Mimo jiné nalezena téžv poslední době koptská listina, psaná na kůží kroko- dili. Ostalně kůže, jakožto látka ku psaní, nebylai v nejstarším Egyptě nikterak neznáma, jakož v ná- pise o stavbě prastarého chrámu v Dendeře činí se zmínka o plánu télo budovy na zvířecí kůži a král Thutmosis III. kolem 1500 před Kristem zprávu o velkém svém vítězství v Syrii bliže Megidda dal zvěčniti na svitku kůže ve chrámu Ammonově.
Krist Laizův Thutmosis Ammonův Egypt Dendera Sýrie Megiddo
18 article
= Statistika vlašťovek. Dva učitelé švýcar- ského kantonu vandtského, jeden v Prévérenges, druhý v Ecublens, sestavili pomoci svých žáků letos v letě statistiku o pohybu obyvatelstva vlašťovělho ve svých obcích a získali následující data: V Eeublens napočítáno v 54 obydlích 128 hnízd v nichž vyrostlo 785 mláďat. V Prévérenges napočítáno na 21 domech 41 hnízd s úhrnným počtem 217 vlašťovčích mládat V 8 případech nalézala se hnízda v ložnicích ; ve případech ve školních světnicích, jedno hnízdo zří- zeno bylo v hostinské světnici obecní hospodya jedno na stropě komory v zavěšeném koši. Ostatní hnízda, co se týče umísléní, neposkytovala nija kých zvláštností. Ve hnízdě bylo z pravidla pět mláďat častěji byla také čtyři. Velkou výjimkou byla 3 nebo 6 mláďat. V některých hnízdech vyseděna mláďata dvakrát. = Nové lampy na dně mořském. Až do- sud nebylo možno, vykořisťovati ložiska mořských hub až do libovolné hloubky. Nedostatek světla zlě- žoval potápěči již ve hloubkách poměrně malých je- jich práci, bezteho dosti již namáhavou. Nyní po- užívají lovcí hub na pobřeží Floridy ke svým úče- lům elektrických lamp obloukových značné světelné síly, aby i ve hlubších vrstvách umožněno bylo sbí- rání hub. Lampa ponoří se do libovolné hloubkya použitím tohoto prostého prostředku se výtěžek hub skorem zdvojnásobí. Také jakost hub se zlepšila, po- něvadž potápěč již na dně mořském dovede méně cenné kusy rozeznati od kusů cenných a sbírá jen houby dobré.
Florida
19 article
= Zajimavý nález. Pařížané dočkali se velké radosti. Jeden z jejich nejčelnějších archaeologů S Reinay objevil bezpečně pověšenou podobiznu řím- ského císaře, jemuž náleží žurnalistická sláva, že byl prvním chvalořečníkem krásného města na Scině. Jest to císař Julian (331—336), jenž rád sídiel v Lu- tetii v Parisiorum. Poprsí objeveno za okolností ve- lice zajímavých. V malém apulském městečku Ace- renga, nedaleko zálivu tareniského, nalezá se krásná románská kalhedrála, vystavená roku 1080 na místě staršího chrámu. V průčelí této kathedrály objevili badatelé již dávno nápis na počest císaře Juliana ; nad průčelím pak zvedá se poprsí v životní velikosti, jež dle domnění okolního obyvatelstva znázorňuje sv. Cania. Týž býval biskupem města Juliany v severní Africe a ostatky jeho byly prý přeneseny obyvatelstvem prchajícím před Araby, do Acerenga a uloženy v ta- mějším chrámu Tak vypravuje legenda v tamější kra- jině. Avšak neúprosní archacologové objevili nejprvé pomocí dalekohledu na poprsí světcově plášť vojevůdc jaký mívají poprsí císařů, ba dokonce i zbytky vavří- nového věnce. Dosáhli po značném namáhaní pro střednictvím osob požívajících značného vlivu v Římě aby směli podivného světce na štílě kathedrály foto- grafovat. Tím způsobem zjištěno, že nápis na průčelí a poprsí náleží k sobě a že domnělý světec města Acerengy jest císař Julian Apostata. V Pař ži pomýšlí se nyní na to, vyžádati si od zastupitelstva města Acerengy dovolení, zhotoviti sádrový odlitek poprsí aby podobizně císaře Jaliana mohlo býti v Paříži poskylnuto čestné místo. Tak podivné bývají někdy cesty historie. Filosofický potlačovatel křesťanství dpícij na tradicích klassického starověku byl v ná- božné Ilalli po celá stolelí ctěn jako světec.
Pařížan Julián Julianus Apostata Jalian Julianus severní Afrika Řím Paříž Acereng
20 article
= Žaponské škoiství. Mr. William Burne podává v »Gentlemans Magazine« zajímavý přehled žaponského školstvi. Od zřízení ministerla výučování r. 1871 vystaveno celkem 30.000 obecných škol,v nichž se vyučují 4 milliony žáků, mezi nimiž jest čtvrtina dívek. Od roku 1880 zavedena povinná ná vštěva školní pro všechny ditky od 6—14 let : avšak dosud vybírá se školné. Roku 1888 bylo 46 ústavo učitelských se 4016 mužskými a 662 ženskými cho- vanci. Týdně vyučuje se 28 hodin. Neděle jest don odpočinku. Vyučování náboženství v učební osnově úplně chybí. = Náplsy na hoře Sinal. Zkoumání nápisů poskytuje dosud podivná překvapení. Mimo jmena turistů, jež se a různými ceslogatelskými podniky potloukají světem, nalezáme na skalách hory Sinai tisíce nápisů, z nichž mnohé psané archaistickým písmem a dávno zapomenutými nářečími dlouho po- važovány za nerozlušlitelné. Dle pověsti pocházejí prý některě z lěchto nápisů z doby odchodu Isrnelitů z Egypta. Francouzský učenec, pan Clermont Gannenu přeložil dva takovéto texly z nabatejštiny, semit- ského nářečí. První nápis pochází z roku 204 neb 205 našeho letopočtu a končí chvalořečí na počest tří caesarů, císaře Septimia Severa a jeho synů Ca- racally a Gety. Druhý nápis kladli někteří němečíí učenci do r. 189, kdy Arabově pustošili zemi. Avšak pan Clermont Ganneau nalezl smysl zcela jiný; pře kládáť: »Roku, kdy chudým v zemi uděleno bylo právo česati datle« — a udává velmi podstatné dů- vody, jež nasvědčejí správnosti jeho výkladu.
Burne Clermont Severa Ca Get Arabův Egypt Clermont Gentleman magazín
28 article NR LEPŠÍi.
NR LEPŠÍi. POHORSKÝ OBRAZ. Vyjde v 12 týdenních sešitech po 32h Předplatné na celou knihu (i s pošt. zásil- kon jednotl. sešitů) Na ukázku sešit l. předloží každé řádné knilikapectví neb na po- žádání zašle přímo nakladatelství. NA LEPŠÍM zaujímá mezi pracemi Karla V. Ralsa jak literární cenou tak rozměrem jedno z nejvýznamnějších míst a není pochyby, že bude nová kniha oblibeného spisovatele přijata s touže účastí obecenstva, jakou připravila všem dřívěj- ším jeho knihám v krátké dobé druhá vydání Objednávky a předplatné přijímá každé řádné knihkupectví neb přímo Nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jerusaleniskeá ul. č. 1. 22944
Karel V Ralsa F Šimáček Praha Jerusaleniskeá ulice NR Lepšía
50 article KNIHOVNY,
KNIHOVNY, která letos vychází 12kráte do roka (oproti 8 svazkům za let minulých), při čemž předplatné sníženo na 6 zl. ročně (oproti 8 zl. dříve), i obdrží tudíž každý odběratel při nepatrně výloze 50 kr, měsíčně, měsíčně I svazek vybrané četby, původní i přeložené. Předplatné 6 zl. lze složiti též v půlletních neb čtvrtletních lhůtách se závazkem odebrání celého ročníku. Následovati budou romány R. Svo- hodové, V. Hladíka, J. Liera, E. Zoly, L. du Nouyse, Grévilla,
V Hladík J Lier E Zola Nouys Grévill
54 article Právě vvydáno
Právě vvydáno Hakouské právo obchodní a smě- nečné. Napsal JUDr. Fr. oklík. 176 stran, pěkně v plátně váz. za 2 K 20 b. („Illustrované Katechismy naučné“ sv. 4.) Dosud vydané svazky „IIl. Katechismů nauč- ných obsahují 1. Zeměpis věcobecný. Napsal dr. Moučka. 224 stran, pěkné v plátně váz. za 3 K 20 h. 2. Občanské právo rakouské. Napsal JUDr. Fr. Joklik. 120 stran, pěkně v plátně váz. za 1 K 80 h. 3. Slovník český. Rukověť českého pravo- pisn, mluvnice a fraseologie. Sestavil prof. dr V. Hajšhans. 192 stran, pěkně v plátně váz. 22930 za 2 K 60 h. V dalším vydávání se pokračuje. 22605
JUDr Moučka Joklik profesor V Hajšhans Francie
56 article
znamuji uctlvě, že zahá- jil jsem činnost vo svo nově- moderně zařízené kmhtskárně v Praze, Vodičkova ul. „u Štalgrů“ Každý tiskopis pro obchody, živnosti, úřady, ústavy nebo spolky vytisknu Ihned. vkucně a levně. Knihy a časopisy vypravím nejpečllvěii. Umělecké tlaky (obrar jednobarvé nebo trojbarovným způsobem tištěné) dodám do- kenale provedené, maje pečlivě zařízený ústav ohromo- typografický. Opíraje se o důvěru, kterou jnem téměř 10lelou činností svou jakožto ředitel knihtlskárny cís. rady pana J. Ofiy v Praze nabyl, doporučují se přízní všech, kdož mne znají, i kruhů
Štalgr Praha Vodičkův ulice