3
masthead
28. září 1901.
5
article
síly; ze všoch tčch nástrah a víru velkoměsta
uchránila Klárinku vrozená počestnost; zacho-
vala si čístou, nevinnou duši . . . Na štěst
uměla pěkně hrát na piano a zpívat; našlyse
známé rodiny, kde dostala hodiny na klavír.
později i chodila zpívat na kůry kostelů.
Zapřela svoji bývalou brdost, vzdala se
snů dívek jejího věku, zpřetrhala pavučiny ne-
vinných lásek v Praze a žila jenom své matce.
Později, když se již zachytily, najaly si větší
byt a pronajímaly dva pokojíčky studentům,
samy se uskrevňujíce v kuchyni. Vystřídalo se
u nich kolik nájemníků, většinou jen na krátko;
proto také žádný k nim tak nepřilnul a s nim
nesrostl jako Edvín, který celou dobu studia
lékařství u nich ztrávil. Byl to hezký hoch,
když jako abiturient moravského gymnasia
k nim přišel. Nebyl ze zámožných rodičů;
prvním rokem přivezl si s sebou z domova černý
kufr s prádlem a šatstvem, trošku knih, pár
zlatek na kolejné a byt, a — naději v dobré
lidi. — Náhodou je našel. Přivykl staré pan
a Klárince, ne poměrem domácího a ná
jemníka, nýbrž poměrem rodinným, přátelským.
Bylo to krásných šest let, která Klárince ted
tánula na mysli. Jak to bývalo hezké, když
v letě na večer sedávali všichni na pavlači
nebo v zimě na černé hodincc. Stará paní po-
vídala celou svoji rodinnou historii, věděla tolik
zajímavých zpráv ze svého mládí; s Klárinkou
na vzájem svěřili si blažené chvile svých lásek
a zabíhali do dětslvi. Ani nepozorovali, že se
sbližuji tak ve svých duších. — Slečna Klá-
rinka, ač začínala být starou pannou, nebyla
z těch ubohých, které trápí samy sebea
ztrpěují svému okoli život. Ráda se zasmálaa
v práci své denní zapominala, že stárne; ve
ehviikách prázdna čltávala, hrála na piano
a zpivala.
Klárinka
Edvín
Praha
6
article
O Edvína nemohla vlastní sestra býti sta-
rostlivější. Ostalně zasloužil si toho; byl pilný
student, svědomitý, až dříč, při tom však po-
vaha olevřená. Zábav a toulek nemilovala
kdyby jej sama slečna Klárinka nebyla vypra-
vila do medického plesu, sotva by byl poznal
parkety žofinské. Edyin sám si příznával,že
Klárinka je bytost lásky i úcty hodná. Když od-
jížděl domů na prázdniny, psával jí dlouhě
dopisy, v nichž nebylo nijakého vroucnějšího
slova a přece mezi řádky znělo, co Klá-
rinku blaživalo. S pýchou a pocitem,že
má nějaký podil na životě Edvinově, pozo-
rovala jak před jejíma očima vzrostl v muže
těšila se s ním z každé odbyté zkoušky jako
z vlastního úspěchu. Chodívali spolu na pro-
cházku, občas i do divadla a o Vánocích upra-
vovali s Edvínem na Olšanech stromeček jejímu
zemřelému bratřičkovi. Lidé v ulici jejich je
spojovali ve svých řečech. Bylo to nemožno,
aby nevyvinul se mezi ními vzájemný poměr,
který sice si zapírali a úzkostlivě se střezii
dáti si na jeva, ale citili oba, že není to ná-
klonnost bratra k sestře, jak často si říkávali ...
Edvín
Klárinka
Edyin
Edvinův
Olšany
7
article
Prošla léta a Edvin odbyl šťastně posledn
rigorosum. Přišel v podvečer rozradostněn
domů . . . Klárinka seděla právě u klavíru a
hrála intermezzo ze »Sedláka kavalíra«. Byl
v pokeji sami. Edvín přistoupil těsně za ni, až
dolýkal se jejích vlasů . . . Věděla to dobře
ale hrála dále, ač chvěly se ji ruce . . . In
stinktivně cítila, že Edvín se nad ní sklání. V te
chvíli událo se, po čem oba tajně po léta tou
živali. Edvín vzal její skráně do rukou a po
líbil ji na čelo; ustala ve hraní, vstala vzru-
šena, než v tom schvátil ji v náručí, liba
v úsla, vlasy, oči . . . V nich zalřpytla se
Klárinee slza blahéhio štěstí . . . Nebránila se,
vždyť bylo to tak přirozeno . . . Musilo k tomu
jednou dojiti. Nepronesli při tom ani slova
přece řekli si tak mnoho —
Edvin
Sedlák
8
article
To byl ten nedávný blaživý večer pře
Edvínovým doktorátem. V Klárce procitla v noci
kterou po blahém tom okamžiku prosnila, toub
po Edvínově lásce. Snila o štěstí s ním, kojila
se nadějí, že ujme se jí ochrannou svojí rukou
že provázeti j bude živolem. Snad je to možné.
snad... Ale vždyť vlastně nic ji neřekl, ne-
slibil — co od něho chce? Téch několik po
libků — ach to bylo jen okamžité vzplanuti.
výbuch, který zanechal ránu v její duši, více
nie. Nesmí v nic doufat, nemůže. Byl to jen
luzný, bláhový sen. Edvín odejde zejtra, po-
eejtři zatím jen domů, pak dostane někde
místo, v práci své a starostech na ni zapomene
oženi se . .. jako bývá v podobných povídkáeh
a románech.
Ne, nebudo ho spojovati s sebou, ani v my-
šlenkách, rozhodla se Klárka. S tichou resignael
zírala Klárinka zamženým zrakem ke klavíru.
po jeho knihách, na lebku na skříni, na kufr
přehozený pokrývkou, kterou sama k svátku
Edvinovi vyšívala. Náhle si vzpomněla, že Edví
již před lety ji prosíval, aby mu něco napsala
do památníku, který z dob mladších let na
gynnasiu choval. Tehdy tak neučinila, od-
kládajíc to na dobu rozchodu. Vstala a vy-
hledala jej mezi knihami Edvínovými a na po-
slední stránku napsala verše, které kdysi čella
a jež dnes oživly v její paměti. Drobným pís
mem, připojivši datum onoho večera, vepsala
Zapomeň na ten slunečný záblesk,
jenž nám jak rosa do duší pad“
zapomeň na vše, nemysli na nie,
zapomeň na mě, neměj mě rád . ..
Edvínův
Edvín
Klárka
Klárinka
9
article
Když na zejtří odnesli Edvínův kufr a zbylo
po něm na vyšlapané podlaze zachovalé mi-
stečko, jak tu po léta stával, bylo Klárince,
jako by jí odnášeli mladost a štěstí. Edyína
vyprovodili se starou paní až na nádraží; když
odcházel po třetím zvonění na perron, políbil
Klárinku vroucně na ústa, staré paní polibil
ruku. Nebylo v tom nic divného. Jako když
odjiždí bratr a syn.
Asi za týden přišlo psaní od Edvína, že
dostal místo kdesi na Moravě. Rozepisoval se
širéce, jak si vše zařídí, co si musí do nového
hospodářství koupit, jaké bude míti asi okolía
plno jiných drobností; na konci listu v doušce
»jen pro Klárinku« připsal, že když v prázdné
chvili hrabal se doma v knihách, přišel překva-
pen na verše její v památníku. »Dojaly mn
nevýslovně«, psal; »zamyslil jsem se nad nim
a duší mi prošlo těch krásných šest let. Je
Edvínův
Klárinka
Morava
10
article
možno zapomenout? Více nic. Ale Klarinka
měla z téch řádek dětinnou radost. — Z místa
psával z počátku dosti často; vyprávěl o sobě,
o svých povinnostech, koho má nyní za přítele
a vyptával se na poměry jejich. Sem tam byla
v listě slaboučká narážka na minulost, časová
vzpomínka, co bylo před rokem a léty, jinak
ani slůvka naděje.
Po roce listy jeho stávaly se řidšími
kratšími, Edvín omlouval se nedostatkem času
a návalem práce; příště že to vynahradí — al
nevynahradil nic. Klárinka uschovávala si jeho
listy a když přicházely na ni chvíle tesknosti,
čítala je, až znala je z paměti. Než opona po-
vinnosti a zapomnění mezi ně se snášela . ..
Edvín psal už po měsících, pak už jenom k
svátkům, později ani to ne . . . Z novin se
dočtla Klárinka, že Edvín se oženil . . Poslala
mu blahopřání, které slo z celé vroucí šle-
chelné její duše a pomodlila se za jeho
štěstí .
Klárinka uvykla myšlence, že je starou
pannou; žije dosud se starou paní, vše jde
u nich obvykle jako dříve, jen místo sludentů
mají na bytě děvčata. Edvín byl posledním. Klá-
rinka dává stále hodiny na piano a chodí
zpívat do kostelů; jediným jejím miláčkemje
pejsek. Když někdy ponoří se do vzpomínek,
sedne ke klavíru a hraje intermezzo ze »Se-
dláka kavalíra«... Zni to jako touha po něčem
Lenski.
prchlém . ..
nůzně zprávy.
Klarinka
Edvín
11
article
Umění pro lid.
Když Národní divadlo se před několika
lety odnodlalo, pořádati odpolední představení
pro lid za ceny pokud možno levné, vznikla
dosti čilá diskuse o potřebě popularisovati umění
poskytnoutí širším vrstvám lidu ušlechtilejší zá-
bavu, než jaká je mu dosud přístupna. Avšak
záhy ruch tento minul pro jiné, rovněž naléhavé
olázky. Návrhy, aby obrazárna a musea byl
přístupna bezplatně v neděli (dozorčímu perso-
nálu bylo by bývalo možno, poskytnouti odpo-
činku v jiný den v týdnu) nedošel povšimnut
— leda u musea města Prahy v míře značně
ohmezené. Populární koncerty Umělecké besedy
již cenou míst nobyly přístupny širším vrstvám
lidu. Nelze-li vskutku stanovit vůči potřebnému
nákladu ceny levnějčí, bylo by třeba vydatné
subvence na produkce skulečně populární.
Uvádím jen jako příklad Karlovy Vary, kde
se pořádají symfonické koncerty se vstupným
po koruně, jež však platí toliko lázeňšti hoslé,
domácí obyvatelstvo má vstup zdarma. Že by
naše obvyklé zahradní a jiné koncerty vyhovo-
valy požadavku, sprostředkovati nejširším vrst-
vám umění, nebude snad tvrditi nikdo, kdo byl
svědkem, kterak kapela po některé skladbě Sme-
tanově neb Dvořákově na potlesk spustila odr-
hovačku. Nezbude as, než aby se věci ujal
zvláštní spolek, o čemž však promluvím jindy
neboť dnes prozatím jde mi o přehled toho, co
dosud vykonáno pro popularisaci uméní.
Dvořákův
Praha
Karlov Vara
národní divadlo
Sme
12
article
Nelze pochybovat, že každý člověk cítí po-
třebu, osvěžiti svou mysl něčím, co jej povznásí
nad všednost. Tato touha po umění ovšem
utuchá, nedocházíli ukojení, ale projevuje se
způsobem mnohdy velmi zajímavým u velmi do-
jemným, podá li se lidu uméní ve formě jemo
přístupné. V posledních letech podniknuty Umě-
leckou besedou a zejmena čilým »Manesema
pokusy, vzbuditi účastenství pro umění na ven-
kově pořádáním krajinských výstavek.
Úspěch byl na různých místech různý
někde nadšené účastenství intelligence i širokých
tříd lidu, jinde chabá nevšímavost, jínde za
hojné účastenství lidu při netečnosti intelligence.
Ale celkem byly to pokusy velmi chvalitebnéa
velmi prospěšné. Zajímavý byl letošní poku
jednotlivce nakladatele p. Bedřicha Kočiho, jenž
nejprve na vyzvání damského odboru Národní
Jednoty severočeské uspořádal uměleckou vý-
stavku 110 originálů, jež jsou jeho majetkem
164 čísel reprodukci, uměleckých. to děl vlastního
nákladu a fotograílí novéjší plastiky českých
umělců. Veškeren čistý zisk ponechán dam-
skému odboru, vyžádána toliko náhrada do
pravních útrat.
Úspěch výstavky boleslavské byl skvělý
návštěva její po colé trvání od 16. do 30
června jak se strany intelligence, tak i nejšir
ších vrstev velmi četná. Na to následovaly vý
stavky v Poděbradech od 28. července do5.
srpna, na Kladně od 10. do 25. srpna, v Su-
šici od 1. do 12. září a nyní v Klatovech o
14. září. Úspěch byl na různých místech různý,
jakož ukazují známé dosud podrobné výsledky
z Podébrad a z Kladna. V Podébradech ná-
vštěva 511 osob za velmi slabého účastenství
dělnictva, na Kladně 767 osob, z nichž většína
byli dělníci. I zde jeví se vliv místních poměrů.
Vyjednává se o další výstavky v Březnici, Mor.
Koči
Mor
Uma
Poděbrady
Kladno
Klatovy
Březnice
13
article
Budějovicích, Plzni, Benešově, Kojetíně a Lomnie
nad Popelkou. Vstupné jest všude co nejnižší
aby výstavka byla přístupna nejširšímu obecen
stvu, pro něž jest vlastně určena.
Avšak ještě jiným způsobem jeví se snah
po popularisaci umění. Na přímé vyzvání, aby
se vyhovělo potřebě po šíření skutečného umění
do vrstev nejširších, odhodlal se nakladalel
Kočí, že vydá proslulé kartony Hlolárkova cyklu
»Ruflexe z kalechismu« zmenšené, v pěkných
autotypiích, za cenu skulečně neslýchaně levnou.
totiž pouze za korunu. Nejširším vrstvám do-
stane se tím díla nejen vysoce uměleckého, ale
vynikajícího též silou myšlenkovou a podávají
cího pozorovateli hojnou látku k přemýšlení.
A bohdá nezůstane při tomto jediném pokusu
jsou projektována ještě díla další, o nichž s
prozatím nezmíním; — jsouť spekulanti, kteři
nedovedou nic jiného, než vykořisťovati cizi
myšlenky.
Avšak i ve mládeži dlužno vzbuzovati
smysl pro umění a lásku ku plodné práci kul
turní. Královská Praha pak má tolik skvělých
památek práce kulturní, že bude dílem velm
vdéčným, seznamovati s nimi mládež, otevřítiji
rozhled do kulturní minulosti národa, do tichého
dla míru, umění, průmyslu řemesel atd. Díla
ujal se prof. Jan Dolenský, síla zajisté povo-
laná. Dilo to, nazvané »Praha ve své slávě
utrpení« vyrůstá přirozeně ze změněného nazí-
rání a cítění doby, kde historie není již vý-
hradně obrazem válek a politiky, nýbrž, kde
obrací se zřetel i k plodné práci osvétné a je
Hlolárkův
Ruflex
profesor
Dolenský
Dilo
Budějovice
Plzeň
Benešov
Kojetín
Lomnie nad Popelka
Praha
14
article
jím pěstitelům. Názory ty, jichž vidomým vý
razem bude kniha p. Dolenského, pronikají po-
zvolna i do škol. Dílo »Praha ve své slávěa
utrpení« vyjde v sešitech velkého formálu a
krásné úpravy nákladem B. Kočího a bude ob-
sahovati dvacet nejkrásnějších obrazů Jansových
z velké stolistové sbírky »Stará Praha«, dále
velkou řadu reprodukcí, zobrazujících nejen
četné plody české práce kullurní v nejširším
smyslu slova, nýbrž i vynikající díla umělecká
domácích výtvarníků novějších i starších, zají-
mavá jak po stránce ryze umiělecké, tak i svým
historiekým obsahem.
Letošní rok může se vykázati několika
pěknými kroky, pokud se týče popularisaee
uměni. Bude třeba snahy v tom směru organi-
sovati, rozšířiti je i na jiné obory umění a pra
covati účelně k tomu, aby se vznešené plody
umění staly přístupnými vrstvám nejširším.
Práce jest velmi záslužná a dlužno doufat, že
se nalezne dosti horlivých a nadšených pracov-
níků, aby přivedena byla ke zdárnému vý-
sledku.
Dolenský
Jansův
Praha
15
article
= Divadelní zápacby. Engen Lautier uve-
řejňuje v »Gazette Médicale« zábavnou studii. Pán
tento zabývá se v poslední době zápachy divadel
ních místností a tvrdí, že divadlo skorem nikdy nen
bez zápachu a že někdy i nejlepší obecenstvo
této příčině může býti nepříjemno objektivním čicho-
vým nervdm. Dle jeho názoru záleží to na pocitech,
jež vobecenstvu představením způsobeny. Zejmena
bojí se pan Lautier divadelního obecenstva, když
se příliš směje anebo příliš pláče a přirovnává je
nepříliž zdvořile ke zvířatům, jež ve stavu rozčilení
vylučují pižmo. Již proto by si přál, aby divadl
bylo lépe očištěno od frašek a vaudevillů. Zvláště
složitá zdá se mu v tomlo směru hudba a praví o
tom: »Počne-li orchestr kus od Bacha neb Mozarta,
podobá se síň něhou a čistotou vzduchu alpským
vrcholům aneb nádherným břehům alpského jezera.
Lautier
Bach
Mozart
Gazette Médicale
16
article
Za večerů, kdy ve velké Opeře hraje se některé dílo
Gounodovo, vdechujele na chodbách vzduch pách-
noucí amhrou, jenž účinkuje na čichové nervy dosti
silně, ale nikoliv nepříjemně.
= Volební automat jest nejnovější frium
anglického vynálezce mr. Howea. Účelem tohoto pří-
stroje jest, odstraniti volební osudí, učiniti počítání
hlasovacích lístků zbytečným a odstraniti pokud mo-
žno, veškeré omyly. Volič vstoupí turnikelem do míst
nosti určené k volbě a nemůže ji opustili, dokud ne
odavzdal svůj hlas. Aby vykonal svoji povinnost
musí uvéstí v pohyb páku, na níž označeno jmeno
kandidáta, jehož chce volit, čímž se automaticky
zaznamenává odevzdaný hlas. Teprve pak pouští je.
automat ven. Přístroj zařízen tak, že není možno,
aby volič odevzdal více než jeden hlas anebo dal
hlas několika kandidá tům. Mechanismus, zazname-
návající hlasy zároveů, je automaticky sečítá, takže
po skončené volbě třeha sečisti sumy hlasů, ode-
vzdané pro každého kandidáta, načež výsledek může
býti ihned prohlášen.
Gounodův
17
article
= Dlužní úpis na gazelí kůži. Mezi pře-
kvapení, jež písek pouští egyplských každé chvíle
poskytuje, náleží též tři řecké lisliny, psané nikoli
na papiru, nýbrž na látce trvalivější, na kůži. Nej
prve věnována bělavým kusům kůže, koupeným o
jakéhos fellaha v Džebeleinu v horním Egyptě,
jen malá pozornost, až jakýs učenec v museu v
Džigé si jich povšiml a zpozoroval na nich písmo.
Pocházejí nade všecku pochybnost z Nubie. Náležejí
do 6. století po Kristu a podávají zprávu o kmeni
Blemyů a dvou jeho pohlavárech. Jedna z těch to zají-
mavých listin počíná následovně: »Já, Argon, syn
Laizeův, stříbrník, dostal jsem od tebe, Nolameka,v
dosti těžké minci 11 zlatáků, pravím jedenáct a ni-
koli více a vrátím ti je, až budeš chtít.« Jest to tu-
díž řádný dlužní úpis, pro nějž trvanlivá, bílá kůže
gazely zvláště se hodila. Mimo jiné nalezena téžv
poslední době koptská listina, psaná na kůží kroko-
dili. Ostalně kůže, jakožto látka ku psaní, nebylai
v nejstarším Egyptě nikterak neznáma, jakož v ná-
pise o stavbě prastarého chrámu v Dendeře činí se
zmínka o plánu télo budovy na zvířecí kůži a král
Thutmosis III. kolem 1500 před Kristem zprávu o
velkém svém vítězství v Syrii bliže Megidda dal
zvěčniti na svitku kůže ve chrámu Ammonově.
Krist
Laizův
Thutmosis
Ammonův
Egypt
Dendera
Sýrie
Megiddo
18
article
= Statistika vlašťovek. Dva učitelé švýcar-
ského kantonu vandtského, jeden v Prévérenges,
druhý v Ecublens, sestavili pomoci svých žáků letos
v letě statistiku o pohybu obyvatelstva vlašťovělho
ve svých obcích a získali následující data: V Eeublens
napočítáno v 54 obydlích 128 hnízd v nichž vyrostlo
785 mláďat. V Prévérenges napočítáno na 21 domech
41 hnízd s úhrnným počtem 217 vlašťovčích mládat
V 8 případech nalézala se hnízda v ložnicích ; ve
případech ve školních světnicích, jedno hnízdo zří-
zeno bylo v hostinské světnici obecní hospodya
jedno na stropě komory v zavěšeném koši. Ostatní
hnízda, co se týče umísléní, neposkytovala nija kých
zvláštností. Ve hnízdě bylo z pravidla pět mláďat
častěji byla také čtyři. Velkou výjimkou byla 3 nebo
6 mláďat. V některých hnízdech vyseděna mláďata
dvakrát.
= Nové lampy na dně mořském. Až do-
sud nebylo možno, vykořisťovati ložiska mořských
hub až do libovolné hloubky. Nedostatek světla zlě-
žoval potápěči již ve hloubkách poměrně malých je-
jich práci, bezteho dosti již namáhavou. Nyní po-
užívají lovcí hub na pobřeží Floridy ke svým úče-
lům elektrických lamp obloukových značné světelné
síly, aby i ve hlubších vrstvách umožněno bylo sbí-
rání hub. Lampa ponoří se do libovolné hloubkya
použitím tohoto prostého prostředku se výtěžek hub
skorem zdvojnásobí. Také jakost hub se zlepšila, po-
něvadž potápěč již na dně mořském dovede méně
cenné kusy rozeznati od kusů cenných a sbírá jen
houby dobré.
Florida
19
article
= Zajimavý nález. Pařížané dočkali se velké
radosti. Jeden z jejich nejčelnějších archaeologů S
Reinay objevil bezpečně pověšenou podobiznu řím-
ského císaře, jemuž náleží žurnalistická sláva, že
byl prvním chvalořečníkem krásného města na Scině.
Jest to císař Julian (331—336), jenž rád sídiel v Lu-
tetii v Parisiorum. Poprsí objeveno za okolností ve-
lice zajímavých. V malém apulském městečku Ace-
renga, nedaleko zálivu tareniského, nalezá se krásná
románská kalhedrála, vystavená roku 1080 na místě
staršího chrámu. V průčelí této kathedrály objevili
badatelé již dávno nápis na počest císaře Juliana ;
nad průčelím pak zvedá se poprsí v životní velikosti,
jež dle domnění okolního obyvatelstva znázorňuje
sv. Cania. Týž býval biskupem města Juliany v severní
Africe a ostatky jeho byly prý přeneseny obyvatelstvem
prchajícím před Araby, do Acerenga a uloženy v ta-
mějším chrámu Tak vypravuje legenda v tamější kra-
jině. Avšak neúprosní archacologové objevili nejprvé
pomocí dalekohledu na poprsí světcově plášť vojevůdc
jaký mívají poprsí císařů, ba dokonce i zbytky vavří-
nového věnce. Dosáhli po značném namáhaní pro
střednictvím osob požívajících značného vlivu v Římě
aby směli podivného světce na štílě kathedrály foto-
grafovat. Tím způsobem zjištěno, že nápis na průčelí
a poprsí náleží k sobě a že domnělý světec města
Acerengy jest císař Julian Apostata. V Pař ži pomýšlí
se nyní na to, vyžádati si od zastupitelstva města
Acerengy dovolení, zhotoviti sádrový odlitek poprsí
aby podobizně císaře Jaliana mohlo býti v Paříži
poskylnuto čestné místo. Tak podivné bývají někdy
cesty historie. Filosofický potlačovatel křesťanství
dpícij na tradicích klassického starověku byl v ná-
božné Ilalli po celá stolelí ctěn jako světec.
Pařížan
Julián
Julianus
Apostata
Jalian
Julianus
severní Afrika
Řím
Paříž
Acereng
20
article
= Žaponské škoiství. Mr. William Burne
podává v »Gentlemans Magazine« zajímavý přehled
žaponského školstvi. Od zřízení ministerla výučování
r. 1871 vystaveno celkem 30.000 obecných škol,v
nichž se vyučují 4 milliony žáků, mezi nimiž jest
čtvrtina dívek. Od roku 1880 zavedena povinná ná
vštěva školní pro všechny ditky od 6—14 let : avšak
dosud vybírá se školné. Roku 1888 bylo 46 ústavo
učitelských se 4016 mužskými a 662 ženskými cho-
vanci. Týdně vyučuje se 28 hodin. Neděle jest don
odpočinku. Vyučování náboženství v učební osnově
úplně chybí.
= Náplsy na hoře Sinal. Zkoumání nápisů
poskytuje dosud podivná překvapení. Mimo jmena
turistů, jež se a různými ceslogatelskými podniky
potloukají světem, nalezáme na skalách hory Sinai
tisíce nápisů, z nichž mnohé psané archaistickým
písmem a dávno zapomenutými nářečími dlouho po-
važovány za nerozlušlitelné. Dle pověsti pocházejí
prý některě z lěchto nápisů z doby odchodu Isrnelitů
z Egypta. Francouzský učenec, pan Clermont Gannenu
přeložil dva takovéto texly z nabatejštiny, semit-
ského nářečí. První nápis pochází z roku 204 neb
205 našeho letopočtu a končí chvalořečí na počest
tří caesarů, císaře Septimia Severa a jeho synů Ca-
racally a Gety. Druhý nápis kladli někteří němečíí
učenci do r. 189, kdy Arabově pustošili zemi. Avšak
pan Clermont Ganneau nalezl smysl zcela jiný; pře
kládáť: »Roku, kdy chudým v zemi uděleno bylo
právo česati datle« — a udává velmi podstatné dů-
vody, jež nasvědčejí správnosti jeho výkladu.
Burne
Clermont
Severa
Ca
Get
Arabův
Egypt
Clermont
Gentleman magazín
28
article
NR LEPŠÍi.
NR LEPŠÍi.
POHORSKÝ OBRAZ.
Vyjde v 12 týdenních sešitech po 32h
Předplatné na celou knihu (i s pošt. zásil-
kon jednotl. sešitů)
Na ukázku sešit l.
předloží každé řádné knilikapectví neb na po-
žádání zašle přímo nakladatelství.
NA LEPŠÍM zaujímá mezi pracemi Karla
V. Ralsa jak literární cenou tak rozměrem jedno
z nejvýznamnějších míst a není pochyby, že bude
nová kniha oblibeného spisovatele přijata s touže
účastí obecenstva, jakou připravila všem dřívěj-
ším jeho knihám v krátké dobé druhá vydání
Objednávky a předplatné přijímá každé
řádné knihkupectví neb přímo
Nakladatelství F. Šimáčka
v Praze, Jerusaleniskeá ul. č. 1.
22944
Karel
V Ralsa
F Šimáček
Praha
Jerusaleniskeá ulice
NR Lepšía
50
article
KNIHOVNY,
KNIHOVNY,
která letos vychází 12kráte do roka
(oproti 8 svazkům za let minulých), při
čemž předplatné sníženo na 6 zl.
ročně (oproti 8 zl. dříve), i obdrží tudíž
každý odběratel při nepatrně výloze
50 kr, měsíčně, měsíčně I svazek
vybrané četby, původní i přeložené.
Předplatné 6 zl. lze složiti též
v půlletních neb čtvrtletních lhůtách se
závazkem odebrání celého ročníku.
Následovati budou romány R. Svo-
hodové, V. Hladíka, J. Liera,
E. Zoly, L. du Nouyse, Grévilla,
V Hladík
J Lier
E Zola
Nouys
Grévill
54
article
Právě vvydáno
Právě vvydáno
Hakouské právo obchodní a smě-
nečné. Napsal JUDr. Fr. oklík. 176 stran,
pěkně v plátně váz. za 2 K 20 b.
(„Illustrované Katechismy naučné“ sv. 4.)
Dosud vydané svazky „IIl. Katechismů nauč-
ných obsahují
1. Zeměpis věcobecný. Napsal dr.
Moučka. 224 stran, pěkné v plátně váz. za
3 K 20 h.
2. Občanské právo rakouské. Napsal
JUDr. Fr. Joklik. 120 stran, pěkně v plátně
váz. za 1 K 80 h.
3. Slovník český. Rukověť českého pravo-
pisn, mluvnice a fraseologie. Sestavil prof. dr
V. Hajšhans. 192 stran, pěkně v plátně váz.
22930
za 2 K 60 h.
V dalším vydávání se pokračuje.
22605
JUDr
Moučka
Joklik
profesor
V Hajšhans
Francie
56
article
znamuji uctlvě, že zahá-
jil jsem činnost vo svo
nově-
moderně zařízené
kmhtskárně
v Praze,
Vodičkova ul. „u Štalgrů“
Každý tiskopis
pro obchody, živnosti, úřady,
ústavy nebo spolky vytisknu
Ihned. vkucně a levně.
Knihy a časopisy
vypravím nejpečllvěii.
Umělecké tlaky (obrar
jednobarvé nebo trojbarovným
způsobem tištěné) dodám do-
kenale provedené, maje pečlivě
zařízený ústav ohromo-
typografický.
Opíraje se o důvěru, kterou jnem
téměř 10lelou činností svou jakožto
ředitel knihtlskárny cís. rady pana
J. Ofiy v Praze nabyl, doporučují se
přízní všech, kdož mne znají, i kruhů
Štalgr
Praha
Vodičkův ulice