ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9702a20-661b-11dc-a0a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 32, org 1, work 2, person 24
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 28. záři 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 268.
4 article
Na rnhní a edpol. listy U přilohašni (.Naněný Obzor v ntředu a „Literárni Hlldka v pátek) předplácí set Traze v zdninistrani na měsje . . . . 2 K- na čtvzt leta . . . . . 6 K — s dvoží donáškou a maěsle na čtvt lets K 5on ve aiialkáche 2K 80 se něsle . . Poštou: aa mněsle kei na čtvrt lefa : . . . s dvojí zái llkou so na měelo
Literárni Hlldek U přilohašni
5 article Dnešni čislo pro Prahu le o 24 stranách.
Dnešni čislo pro Prahu le o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí slne 30. září v obvyklou hodinu polední.
Praha
6 article Obchodní politika německá a Rakousko.
Obchodní politika německá a Rakousko. Nikdy snad nedovedly otázky hospodář- ské zaujati více myslící veřejnost než od okamžiku, kdy návrh nového celního tarifu německého všeobecně se stal známým. Pů- sobil na všech stranách jako poplašný signál a zatlačil do pozadí i nejpalčivější otázky politické, učiniv zřejmou jejich závislosta podřízenost na tom, zda státy evropskév nejbližších letech upraví základy svých ho- spodářských styků ve vzájemné shodě,č zdali hospodářská konkurence jejich se při- ostří až k celním zápasům a zahalí takto hospodářskou budoucnost národů těžkými mraky nejistoty. V soustáti rakousko -uherském otázky tyto ještě se staly spletitějšími tím, že poměr obou polovin říše není dosud vyřízen a že německé strany některé přímo si vytkly z program: podlomení hospodářské samostat- nosti státu a uvedení této jeho poloviny do celního buntu s Německem. V Německu samém všecka veřejnos rozestoupila se v tábory příkře zápolící mez sebou; jedni byli nadšeni nenadálým obra- tem vládního návrhu ve směru zvýšení cel zejmena obilních, druzí shledávali v něm nejnebezpečnější poblouzení vládní politiky hospodářské.
Rakousko Německo
7 article
Zatím některé události přispěly k tomu, že v Německu samém počínají nahlížeti, jal návrhem nového celního tarifu uložilis úkoly, s něž jejich síla vnitřní nikterak není. Propukající hospodářská tíseň a mno- žící se úpadky v Německu odhalily příliš záhy cizině, že Německo nemůže, ba nesm se pustiti do bezohledného hospodářského boje se svými sousedy, zejmena ne s oněmi, kteří jsou výdatnými odběrateli jeho prů- myslu, dodávajíce mu své plodiny země- dělské. Nejdůležitější ze sousedů těch — Rusko samojediné by bylo s to, zasaditi něme- ckemu průmyštr a obohodu rány—amrtelne a možno tudíž za účinek zápasu německých hospodářských směrů a jevící se krise v Ně- mecku pokládati uklidňující schůzi císaře Viléma s ruským carem v Gdánsku, jejíž smysl se všeobecně tlumočí ve smyslu příští hospodářské shody mezi oběma státy.
Vilém Německo Rusko
8 article
Doklady toho podávají nejen řeči pru- ského ministra obchodu Möllera, jenž připra- vuje půdu k smíření stanovisk hospodářských v Německu, ale zvláště dvoudenní rokování proslulého spolku pro sociální politiku, v něm soustřeďují se vynikající theoretikové i prakti- kové národohospodářští v Německu a jež věnováno bylo o bchodní politice, t.j. otázce, jak tato vynikající korporace pohlíž na bojovný návrh nového celního tarifu. Na valné hromadě spolku toho ozvaly se i hlasy z Rakouska a již tato okolnost sama zasluhuje povšimnutí u nás vzhledem k tomu, jak některé politické skupiny zdej ších Němců se chovaji k hospodářšké samo statnosti Rakouska. Nemůžeme tuto ovšem podrobně stopo- vati obsah debaty, již se účastnilo na padesá povolaných odborníků, ale shrneme ve struč ném přehledu hlavní myšlenky, jež o hospo dářských otázkách nejbližší budoucnosti byly pronešeny s platností všeobecnou, i pokudse tohoto soustátí týče zvláště. A tu nutno na předním místě zazname- nati, že všichni přítomní až na jedinou vý minku vyslovili se bezpodmínečně proti útoč- nému rázu návrhu celního tarifu a prohlásil se pro obnovení obchodních smluv s trváním pokud možná mnoha- letým. Souhlas tento jest tím pozoruhod- nější, že řečníci náleželi jinak k nejrůznějším směrům a tudíž mohou býti v této věci po- kládáni za věrné tlumočníky vystřízlivěn z hospodářské útočnosti. Všickni skoro řeč níci prohlásili, že tento nový tarif by by obratem k neznámé budoucnosti a jed- notlivci přímo vytkli vládě, že tarif tento může způsobiti nevýslovné neštěstí svou bez- ohlednou podporou požadavku vysokých ochranných cel.
Möller Němec Německo Rakousko
9 article
Pokud se týče účinku jeno na zeměděl- ství, průmysl, obchod, společenský živo a další rozvoj státní, snešeno množství co nejpodrobněji doložených úsudků, jejichž zná- most nebude ani u nás na škodu. Zvýšená ela nepomohou nyní v Německu ani zemědělství ani průmyslu. Zdražení vý- roby a potřeb životních seslabilo by nejen vývoz průmyslových tovarů, ale i odbyt na domácím, vnitrozemském trhu. Tím ubylo by příjmů právě malým a středním rolníkům v oněch hospodářských odvětvích, jež jsou nyní nejvýnosnější, neboť šetřením, vykona- ným v 1526 hospodářstvích, zjištěno, že obilí poskytuje jen 26.4% příjmu zemědělského Zvýšení cen obilních by stlačilo zpotřebu mléka, másla, masa a tyto tvoří 40 6% příjmu. V zalidněných krajích jest oprávněné roz množování malých hospodářství a jen tato tam mají budoucnost. Zemědělství nutno po- máhati jinak než vysokými obilními cly. která sice dočasně podporují latifundie, ale způsobují stěhování z venkova do měst. Jed- ním z prostředků na podporu zemědělstv by byly i odměny na nejvhodnější pěstění dobytkarství totiz na produkci mase.— Nikdy neutikal lid víče z venkova nez v dobách s vysokými obilními ely a cenami. Nejdéle do r. 1920 by vysoká cla způsobila podobný stav zemědělství jako v Anglii, kde za podobných okolností všechny strany se pak postavily proti agrárnictví, a doba ta jistě přijde, kdy se pozná omyl, jenž spočívá ve snaze po zavedení vysokých cel. Několik řečníků se vyslovilo pro obilní monopol na způsob monopolu tabákového, Přehnaná cla zahradila by Německu pří stup na světový trh a způsobila nesnesitelný tlak konkurrenční na trhu vnitřním. Nej povážlivější známkou jest však, že soutě dovolává se zakročení slátu k využitkování jeho moci proti zájmům celku.
Německo Anglie
10 article
Avšak zásady návrhu nového celního tarifu nezůstaly bez zdravého účinku ani na přitomné účastníky z Bakouska, mezi nimiž byl i vídeňský prof. Philippovich, kterýž do nedávna zvláště horlivě pracoval pro hospo- dářské »sblížení« Rakouska s Německem. Byl nucen tentokráte značně obrátiti. Po- ukázal na hospodářskou sobeckost Německ slovy, že Německo ani na okamžik nevzdalo se ve své hospodářské politice výhod, aby trvající poměr přátelský s Rakouskem upev- nilo. Tarif německýučinil na něho dojem chladného účtu, o nějž se mezi sebou shodli velkoprůmyslníci a velkostatkáři jeden sahů do pravé, druhý do levé kapsy svých dobrých sousedů. Měl sice za to, že mělo se pracovali ke zřízení veli- kého hospodářského území; ale musí doznati, že není možná nastou piti tuto cestu, když nepřicházíse v ústrety. Nezbude, než vybrati si: buďs ohraditi anebo býti ohraženu; a tu nutnose rozhodnouti pro činný postup (to jest ohraditi se proti útočnosti německého tarifu) Ale prof. Philippovích nemohl si odepříti, aby neupozornil Německo, kam by mělo mířiti. »Německo,« tak prohlásil, »jest i dle své polohy i dle svého hospodářského vý- znamu k tomu povoláno, aby určovalo o bchodní politiku střední Evropy Německo mohlo uskutečniti tuto myšlenku, jež tanula na mysli již Listoví: sjedno- titi střední Evropu od Sever- níhe (německého) moře až k moř Adriatickému a Černému ve ve- liký obchodní dům. Návrhi německého celního tarifu o tom rozhodne, půjde li se za touto myšlenkou, anebo budou-li státy nuceny do zvláštních hospodářských území. « — Maďaři zatím již zcela jasně pověděli vídeňskému p. professorovi, že nehodlaj býti účastníky onoho německého »velko obchodu«. A my Čechové ?
profesor Philippovich Maďar Čecho Bakousko Rakousko Německo Evropa
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. září. (Německá vo lební provolá ní.) Volební program ně mecké strany pokrokové jeji všechny známky strany odumírajicl. Opozdil se za pro- gramem všeněmeckým a nacionálním, patrn proto, aby jeho pišatel poznal, které jsou nej- novější elle stran radikálních a nyní, ačs snaži tu a tam tryati na starých zásadách po- krokových, pokutirává přece jen tam, kam mu ukázal cestu »všeněmecký furor«. Proto tento program činí i v německých kruzích (viz »Reichsw.«) dojem, že pokrokoveům nejde vlastně než ani o volební boj, nýbrž že celá jejich volební akce má jen ten účel, aby se zdálo, že také něco činí. »Pánové, kteří se v Praze sešli — píše »Reichswehr« — a tam s s namáháním shodli na zajímavé kandidátní li- stině, sotva budou pokládati za neštěstí, když jejich kandidáti zvítězí jen z nejnepatrnější části. Pokrokovci jsou už příliš passivní, aby mohl s radikály podstoupiti boj na život a na smrt Proto více neb méně dobrovolně dávají přet- nost radikálům.« Zcela pochybený jest však závěrek, jejž vídeňský list vyvádí ze svých po zorování. Soudí totiž, že passivnost pokr
Praha
12 article
kovců uspíší vítězství radikálních poslanců, na čež tito, až budou nuceni převzíti odpovědnost za německou politiku v Čechách, sleví mnoho ze svého radikalismu. Čtyřletá zkušenost n učila nás pravému opaku. Čím více se pře německým radikalismem ustupovalo, tím se slával panovačnějším a útoěnějším. Nové jeho vítězství při českých volbách zvýší ještě víee jeho zpupnost. Pradův nacionální program pro- hlašuje krakovský »Czas« za lehikomyslnost. hraničící s bláznovství m. Nebo toto prohlášení jeví se i mezi nesčetnými směš- nými manifesty a kommunikáty levice nedostiž- ným pomníkem nesmyslu. Žádť se v něm jedním dechem německý jazyk státní a český jazyk úřadní, antisemitism a rovnoprávnos všech vyznání, centralism a samostatnost Ha- liče, germanisace Cech a rozdělení země. Slo- vom tito politikové vložili do svého programu také celý program Schönererův a z toho po- vstal galimatias, jakémuž neni rovna. Ve vzhledě hospodářském přibarven mimo to po žadavkem celní unie s Německem a to jen ně- kolik neděl po uveřejnění německého celního tarifu. Téžko nálezti lepší ukázku novolného komismu. »Czas« vykládá si tyto nesrovnalosti v ně meckém programu povahou rakouských Němců. Němci projevíli značný smysl pro politickou organisaci, smysl pro vládu a moc. Avšal v tomto vzhledě nejsou všichni Němci stejní.
Pradův Němec Čechy Německo
13 article
»Zdá se — konči »Czas« — jakoby mezi Němci byla dvě různá plemena: severní tvrdé. vyškolené, dogmatické; jižní měkké, anarchi cké, lehkomyslné. Není jistě náhoda, že sjedno- cení Němců provedli Prušáci a ne Bavoři a zeela jistě jsou také rakouští Němci větev onoho jižního plemene. Napadlo nás to př čtení nejnovějšího volebního provolání něme- ekých nacionálů v Čechách.« Z Krakova, 27. záři. (Nový ma šálek haličský.) Lvovským listům sděluje se z Vídně, že při obsazování hodnosti zem- ského maršálka halického volba kolisala až do poslední chvíle mezi knížetem Ondřejem Lubo- mírským a hr. Ondřejem Potocký m. Dr Körber přimlouval se za prvého, poněvadž kn Lubomírský těší se sympatiím i v pokrokových kruzích halických a není tak rozhodným stran- níkem, jako hr. Potocký, jenž platí nyníz hlavního vůdce krakovských stančíků a je nej- větším akcionářem jich orgánu »Czasu«. Hr Potocký má však mocnější vliv ve dvorních kruzích vídeňských a proto při posledním Körbrově slyšení u císaře padla volba na Poto- ckého, jehož jmenování bude publikováno v nej- bližších dnech.
Němec Bavor Ondřej Lubo Potocká Körber Čechy Krakov Vídeň
14 article
Hrabě Ondřej Potocký narodil s r. 1861, studoval střední školy v Krakově, práva v Krakově a v Praze, kde si také odbyo vojenskou službu v hulánském pluku. R. 1884 byl v Krakové povýšen za doktora práv »sub auspiciis imperatoris«. V krátce na to vstoupi do služeb diplomatiekých a byl přidělen k madrid skému vyslanectví. Ženat je s hraběnkou Annou Tyškevičovou. R. 1891 zvolen za krakovske venkovské obce do říšské rady a nedlouho na to i do zemského sněmu. R. 1896 zvolen do obecního zastupitelstva krakovského, kdež se marně namáhal, aby byl zvolen za starostu Před dvěma léty povolán do panské sněmovny V drobném prodejít ranní čísle o sobě . . věpolelní . . . . na 2h Ye dlialkách na venkově zanní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Inserát platí re kotové sapřed. Bředplacení a insesty přijnas v dinisl- strage v Marizuské ulisi č.3. Taměnsebáenií se t43 redave tiskákna a ezpadica .Národnich Lista“. Kakopiny ze nsvrace
Potocká Tyškevičův Národnich List Krakov Praha
15 article
Ve sněmu býval hlavním referentem o zemském rozpočtu. Z Terstu, 27. září. (Nástupce bi- skupa Šterka.) V kruzích, blízkých pří- morskému místodržitelství se proslýchá, že vládě byl již navržen nástupce zesnulého biskupa terstského, Šterka. Má jím býti gorický probost Ondřej Jordan, bývalý říšský poslanec za venkovské obce Gradiška-Kormín, tedy V la ch. Že se nynější vláda neodváží poslati do Terstu, jehož diécese jest většinou slovanská, jiného biskupa, než Vlacha, o tom při povolnosti vlády ke všem požadavkům torstských irredentistů ani nepochybujeme. O zesnulém biskupu Šterkovi se sděluje, že veškeren majetek svůj až na malou část, kterou odkázal svému blízkému příbuznému, věnoval na zřízení chorvatského konviktu při jediném chorvatském gymnaslu istrijském v Pazině. Z Pešti, 20. září. (Spor mezi srb- skými biskupy rozhodnut výro- kem císařovým.) Dle »Pester Lloydus byl spor mezi patriarchou Brankovičem a vrše- ckým biskupem Zmejanovičem, který před ro- kem patriarchu obvinil ze zpronevěry cirkevních peněz, tyto dni rozhodnut výrokem císařovým.
Jordan Vlach Brankovič Zmejanovič Terst Pešť GradiškaKormín
16 article
Sporem tím zabývala se zvláštní komise, dosa- zená výborem srbského církevního sboru; po- něvadž však nález její nelíbil se vládě, stranfcí patriarchovi, vložil se do sporu sám m.-p. Szell, a ten prý shledal, že právo i nepravda jes stejně rozdělena mezi obéma biskupy, že však není nijakého podkladu pro další zakročenív tomto sporu. Zejmena rozsudek výše jmeno- vané komise nevedl by prý k želanému uklizení sporu. M.-p. Szell obrátil se tedy ke koruně, aby sama v choulostivé věci této rozhodla, a ta již vyslovila své mínění, jež bylo sděleno oběma sporným stranám. Následkem toho zru- šeny starší výroky komise v této věci a oběma biskupům uloženo, aby se v nejbližší době po- starali o obnovení míru a přiště se vystřehli všelikých konfliktů. Tim odpadne také discipli- nární vyšetřování proti biskupu Zmejanoviči, jehož se domáhali přátelé patriarchovi.
Szell
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 27. září.
Praha
19 article
Lživé pověsti o Srbsku a ze Srbska. Naši čtenáři pozerovali, že zprávy o tom, kterak král Alexandr a královna Draga učinili pokus prohlásiti za následníka srbského trůnu mladého bratra královnina, omezili jsme na ru- briku zpráv telegrafických a telefoniekých, kde se za našich dní schůzejí noviny všeho druhu, pravdivé i nepravdivě, podstalné i tendenčně vymyšlené. Redaktoři nemohou vždycky týž den zprávy telegraficky roztříditi podle jejich pod- staty, to bývá možno teprve za nějaký den. Ovšem ti, kdož novin zneužívají k pletení intrik a k matení veřejného mínění, jsou ve výhodě, že se svou lží předbíhají pravdu, dělajíce ji ši- roké místo v obecenstvu. Avšak solidné obe- censtvo, tolikráte zprávami tohoto druhu pod- vedené, nepráhne již po sensaci a skandálu, nýbrž po pravdě, a vedeno nabylými zkuše- nostmi, tušivá již odkud a z kterých officin zprávy musí přijímati opatrně, ano s nedůvěrou. My starou nedůvěru, která se již mnohokrát
Srbsko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 27. září. 8— (Kronika.) S nepokrytým zějmem pročtete si programový článek v čele nového měsičníku mladé literární generace.*) Všecka hesla mládí z něho zni. Volání k postupu, víra v poslání, ve vlastní sílu, v budoucnost. chut bojovat, dobývat, vítězit. Však i zřetelné stopy nabytých už zkušenosti prokmitají. Ve- domi položených mezi a překážek, potřeba svazků a souvislostí, potřeba sebezapření, uznání, ba úety ke svému okoli, k minulosti, ku práci předchozích . .. Jaká nová tónina z té strany! Vzpomínáte nezkrocených projevů a mani- festů, jakými před několika lety — či tomu již opravdu deset roků? — sbírali pole mladí obrazoborci proti všemu, co dosud bylo a co přiště mělo být smeteno a skáceno s povrch země. To bylo tehdy z opojení, jaké způsobi příval nových idei z ciziny. Tenkrát v těeh stylisacích kroužily hory a rodily se nové světy zněli zvukové posledních soudů, rachoty bořicíeh se kleneb a řítíelho se zdiva. Lešení snah úsilí celých pokolení bez milosrdenství se pro- padávala do země a s nebes to dštilo ortely smrti. Bezedná, nepřestupná propasť hrozilase rozsednouti mezi pokolenim starým a pokolenim novým.
Praha Bezedná
21 article
Jak je to dnes všecko už překonáno zapomenuto! Jak rozvážně, střízlivě, jak při všt netrpělivosti zdrželivě stylisuje dnes mluvčí na- stupujících šiků články nastávajícího řádu práce! Jaké odstíny mezi tehdy a nyní! Dese let je značný úsek žiti. Pátý díl, ne-li třel průměrného lidského věku. Jaká soustava poznatků, záznamů vlastních čidel, vjemů vlastního hmatu vejde se do toho rámce! Jak výdatný kurs vlastních zkušeností, vysoké školy života! Jak málomocně, chabě, mdlobně prot drtivé sile její demonstrací ustupují mátohy upředené z tenkých vláken na rychlo z cizich zásob načerpaných ideí a vydlužených názorů Tenkrát u předních stráží obou táborů od- byla se hned zuřivá seč. Poplašení nezvyklým šramotem mnozi zá stupci platného právě řádu a názoru neviděl jiného prostředku, než zahájiti prudkou palbu. *Srdce. Měsíčník pro literaturu, umění, vědu a život. Záři 1901. Roč. I., č.1. Ale prostředek selhal. Na prudkou střelbu od pověděno s protivné strany ještě prudší. Zápa se vedl v tisku, rozumi se. A časy neodolatel- ného kouzla tisku byly už ty tam. S báječným rozvojem své techniky pozbyla instituce někdejš své výlučnosti a svého kouzla. S první tiskat- skou skřiní, která se poslavila k disposici mla- dému světu, byl konec bývalým zlatým časům zázračné černi. Konec její působivosti a autoritě. Kázati mravy a moresy dovedla jedna strana jako druhá. Tištěné slovo proti tíštěnému slovu. Boj se vyzuřil na plano. Až do umdlení táborů. A pak se tábory rozešly. Svět se točil ve starých kolejích dálo. A v táboře mladých roz- hodnuto zaříditi se příště pro sebe, spoléhati nu sebe a přerušiti všecky styky. Tak minula řadu let. Zdálo se, že rozdvojení je nezhojitelné.
22 article
Ale zdání bylo liché. Čas, velký rovnatel věcí, osvědčil lepší vy- chovávací methodu. Přišel se svým semestrem vysoké školy života a vykonal svoje divy. A tak dnes, bez hlaholu válečných trub, bez palby střelby, vyřizena je mnohá otázka sporná, Dnes netřeba se svářiti o ústrojnosti všeho života, o nutné jednotě a souvislosti zjevů, o tom, jak dílo kulturní je jen společným dilem generací, že jedno pokolení z druhého vyrůstá a nedá se bez něho myslit, že jedno není důležitější dru- hého, že každé má svůj díl na výhodě a práci a všecko dílo že není než jediný řetěz čerpání a podávání. A k vrcholi že není jiné cesty, než z dola po stupních. A vážnost jednoho stupně že spočívá na vážnosti druhého . . . V hrdé své odloučenosti setrvala mladá ge- nerace literární tu řádku roků. Žila sobě, měla své orgány, pěstovala svůj svět idel, vydávala své knihy a spisy a obracela se jen k soudru- hům, kteří »rozuměli a chtěli rozuměti«. Za kládala si trochu na té soběstatečnosti. Však nemohlo tak dlouho zůstati. Samotářství neni než tiché odumírání světu a životu. A mladé pokolení nechtělo umírati. Chtělo především žíti Přirozeně dostavil se po čase stesk po společ nosti, po společenské »vážnosti«, Mladý svět vrací se již ze svého vzdoro- koutku, ohlíží se po odhozeném kdys v nevrlost úkole a chce přiště zaujati v celku ono po stavení, které mu náleží. Úvažuje o obtížích, jaké se naskytují. — Oblíže takového »postavení na vlastn nohy« jsou patrny . . . Jedná se o to, dosíci aby konečně také spisovatel měl onu svobodu.
23 article
jaké nezbytně potřebuje . .. společenskou váž nost . .. a podobně! . ., Svoboda! Vážnost! Čistě společenské po- měry. V samotě je prázdnota, ne svoboda. Svo bodným je, kdo dovede volně se pohybovati třeba v poutech, která jej ke druhým víži A vážnost? Vážnost má, kdo ve svém okoli m svoji váhu. Nestačí jen sama sebe si vážili Teprve ve společnosti druhých roste význun jedince i pokolení. — A význam spisovatele ? . .. Aeh, tu je ta velká bolest — Slav spisovatelů českých je pokleslý Tiha a malichernost poměrů je tisní. Velký ná rod má velké spisovatele. A malý nár d? Po stavení lepšího spisovatele je tu pokořující Kdyby mohl působiti na ostatní lidi prostředni etvem smyslů, jako umělci hudební a výtvarní nebyla by nouze o úspěch! Tato umění česká pronikla jíž do ciziny. Český hudebník, mali sochař, překročili již hranice své malé vlasti Český literát má úkol Popelky. Komu se zachce čísti jeho práce? Co z toho má, že vytříbi svoji řeč, že opatruje nejdražší poklad národa jeho jazyk, když právě to čini jej neschopným vyniknouti za hranicemi? . Tak v odlehlosti samot se rodí melancholi- cké myšlénky. Na »malichernost poměrů« stýská si mladý svět literátů! Však to přejde, jako jiné příznaky mládi! Další zkušenost života přived i přesnější optiku nazírání. Jen nezkušený pod- lehá klamu, že stačí prohlásiti své okolí za nizké a malicherně, abych hned sám si připadal větším a vyšším. Zní to tak podnikavě, tak pyšně, tk z vyššího rodu: — Ach, tam, za hranicemi! Takhle ve Francii, v Německu!. Tam by se nám to pra- covalo! . ..
Svoboda Francie Německo
24 article
Ale co je ta tužba do dálky jiného, než obava z téžšího úkolu, který naléhá? Pravý talent neleká se daného úkolu. Nechlíží se p okolnostech, jsou li či nejsou po jeho chuti Tvoří z poměrů, které jsou a jaké jsou. Nemůže jinak. Cíti v sobě pud, sílu, poveláni zpracová- vati právě ty poměry, ze kterých rostl. Takové je povolání falentu. V poměrech malicherných tvořil Smetana svoje veliká díla. Nemohl jinak. I u velikých národů žili věhlasné talenty v ne- dostatku a nuzotě. Toužiti po »velikých pomě- rech« cizích je povzdech malomoci. Malý Jeniček dává se tatinkem vyzvednouti na stůl, aby si při- padal velkým. Poměry dělají sice člověka, ale nedělaji talent, ani velikost. A talent roste po zá
25 article
koně přírodním. Poměry jsou jeho půdou a pod nebím. A každé podnebí má svoji vegetaci, své ráznou, podivuhodnou. Tak s další zkušeností nadejde i nutnos rozhodnouti se: — Co vlastně chceme? Chceme dostát zvláštnímu úkolu, jaký ukládají přirozené po měry? Anebo chceme jen toužiti do dálky, kde z velkých poměrů tolik vábí a láká zdánlivá — výhoda osobní . . .? Třeba se rozhodnouti, třeba ujasniti si zá měr, neboť obé není jedno. K úspěchu za hra nicemi vedou konečně i postranní cestičky, vše lijak schůdné. Ale ne cesty — opravdového velkého talentu. Ten je hrdý, soběstačný. Nepo- hrdá danými poměry svého ústředí, neboť co je v něm malého, nízkého, dovede on pozvednouti ku vlastní výši. Jen ubohý buršoust, přiše k penězům, tlačí se mezi »vyšší kruhy«, aby k sobě strhl trochu záře, které se mu nedo stává, ohrnuje nos nad »malichernosti poměrůs ze kterých vyšel a opičí se po řeči a způsobu cizlho »velkého světa«, do něhož patřiti by rád se zdál. Neschopnost vlastního aristokratismu jej tam tlačí. Pravá noblessa jako pravý talent září z vlastního fondu a dovede se uplatnit — v každých poměrech.
Nepa
26 article
A vlastní úkol tak z nenáhla vysvitá: — Přijde doba, kdy nastane obrat ve pro spěch nové generace. Stane se požadavkem, aby nová literatura byla uměleckou a při tom ná rodní. Národnost jest ona rázovitost v umění, kterým se liši od umění národů jiných. Cizin nebude si vážiti naší literatury, pokud tato bude napodobiti cizí vzory. Čím bude rázovitéjšía původnější, tím větší bude její cena. Umění jest ohlas duše národa . . Tak! Tak! Úvahy zcela případné. A světovost? A pokrokovost? Idey nové hlediska . . .? Pravda, náš rozvoj kulturní byl násilně přerušen. Opozdili jsme se za ostatními. Nesměl jsme zakrněti. Nastala polřeba dohánět, zvídat. snášet, čeho kde se nedostávalo. Byla nutná ta perioda »rozšiřování obzoru«, to opatřování pa- třičné vědomosti o rozvoji ostatního světa. Ale teď nová starost naléhá! Neztratiti sebe sama v té spoustě poznatků nabytých ! Přenášeti cizl idey, zpracovávati je, sklá dati, kupiti, hromaditi, rozváděti a napodobit je činnost jistě zcela užitečná, také nezbylná Ale vždy jen druhořadná! Směla vyplniti ně jakou periodu, ale nesmí vyplniti všecku dobu.
27 article
Nesměli jsme zakrněti ve své omezenosti, ale ještě méně smíme se rozplynouti ve vydluže- ném bohatství. Pravý talent, svérázný, musí stanouti na vlastní půdě, obsáhnouti vlastní látku, proniknouti ústředí vlastní, splynouti s ním, s jeho určitě vymezenými úkoly z jeho hmoty a ducha teprv vytvářeti díla, která šíří vůkol vlastní světlo a teplo. Takový je úkol umění. A odměna, vážnost, sláva spisovatelova? A ty ostatní výhody úspěchu? Nejsou sice nutným průvodem velkosti, ale dostaví se ko- nečně samy. Netřeba, ba neradno po nich před- časně pošilhávati.
Netřeba
28 article
A světovost jména K té pronikají jen zjevy vrcholíci. Česká hudba, český obraz nalezly už svoji kolej k uznání ciziny. České jméno literární k svělovosti zvuku ještě nedospělo. Ne však překážkou jazyka! Sta výborných, tisíce průměrných literátů píše světovými jazvky a — neproniknou ke světové známosti. Ale jazyk maďarský nebránil Jókaiovi, ani norský Ibse- novi, ani polský Sienkiewiczovi, aby jejich díla dobyla si světového trhu. Také tu na české jméno dojde, až k veledílu svého rodu a vlastní osobitosti vyvrcholí český tvůrčí duch. Však kulminace v umělecké (vorbě je možna jenom v organické souvislosti. Jenom na temeni prů- pravné práce předchůdců může stanouti sou- borné dílo génia. A právě v písemnictví citelněji než v jiných oborech neseme tíhu fakta přeru- šeného vývoje. Soubor látek, dějů, představ, jež skýtají hmotu uměleckého tvoření, je v lite- ratuře mnohem rozsáhlejší a spletitější, nežli ve sféře hudebního a malebného krásna. Všechna náplň národního žití, cítění, myšlení a chtění, všech dob, vlivů a hnutí je v ní uvrstvenaa má být prosvicena paprskem vlastního ducha i vyzvednuta kouzlem vlastní formy. Jaký řetěz nutných pochodů a dějů průpravných! Jaký div, jestli řada generací nebyla s olbřím úko- lem ještě hotova? A jestli vrcholné dilo dává na sebe — déle čekat ? . .. A nejbližší tedy úkol mladého pokolení? Najíti svoje místo v ústrojně souvislosti celku a chuté — pokračovati v rozdělaném díle. Jiné cesty k vrcholu není. Nejbystrejšl dávno už se zápalem stanuli u pochiopuné povinnosti.
Sienkiewicz