1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 224. ze dne 15. srpna 1907.
7
article
Dělničtí inspektoři v hornictví.
Dělničtí inspektoři v hornictví.
V polovině června vydáno bylo minister
stvem orby oficiální communiqué, kterým ozná-
meno brzké svolání ankety zástupců báňských
společenstev k poradám o zřízení dělnických
dohlédacích orgánů nad bezpečností dělnictva
v dolech, obyčejně zkrátka zvaných »dělničtí
inspektoři důlní.« Základní myšlenka této- pro
nás nové instituce je asi tato: Kdežto v oby-
čejných závodech průmyslových poměrně snadno
lze se přesvědčiti o lom, zda o osobní bezpeč-
nost je postaráno, je tomu u dolů jinak, ty
mají povshu v tom ohledu zcela různou. Pře-
hlédnouti důl s jeho na kilometry dlouhými
střídami, s četnými rubáními, závaly, z nichž
každě může ohroziti bezpečnost důlní, je velice
nesnadno; ten, kdo v jeho temných podzemních
prostoržch pracuje, je v nich takřka ztracen,
sniž by mohl se přesvědčiti, že mu jeho zaří-
zení poskytuje vskutku dostatečnou záruku bez-
pečnosti života. Když tedy nemůže si dělník
opatřiti toto přesvědčení osobně, je jeho lidským
právem, aby mohl tak učinili aspoň prostředni-
etvím osoby třeli, které věří a kterou si sám
určí, tedy osoby z kruhů jemu blízkých, která
by pak se starala o odstranění shledanýeh
závad. Současně stává se dělnictvo jaksi spolu-
zodpovědným za bezpečnost dolu. Jak vidno,
jsou dělničtí inspektoři jednou z těch moderních
institucí, kleré vyvolala otázka dělnická a prolo
je zmíněně prohlášení ministerstva ohlášením
nového kroku v sociální působnosti našeho
Požadavek, aby vedle státních horních
úřadů dohlédaeích byli zavedeni dělničti inspek-
toři, není, jako celá tato instituce, nový, po-
dobné ústavy jsou už v několika zemích.
8
article
První náběh k takovému spolupůsobení děl-
nictva k bezpečnosti dolů učiněn tuším ve
Francii r. 1818 v pánvi st.-etiennské zave-
dením tak zv. »presidents des puits«, o jichž
zřízení a působnusti není valně zpráv; z toho,
že byli asi po půl roce odstraněni, lze souditi,
že se neosvědčili. Znovu objevila se myšlenka
ta v anglickém zákoně o uhelných dolech
z r. 1872, který stanovil, že dělnictvo v dole
zaměslnané má právo dvěma osobami, které
samy jsou uhlokopy, občas přehlédnouti důl na
vlastní náklad, pokud jde o bezpečnost živola;
o výsledku své inspekce mají tito důvěrnici se-
psali zprávu přístupnou dělnictvu a co poklá-
dají za nedostatek, oznámiti státnímu úřadu do-
hledaeímu.
Toto ustanovení anglického zákona, které
podrobněji už nebylo upraveno, stalo se výcho-
dištěm snah dělnictva na pevnině, aby dosáhlo
podobného vlivu na správu dolů. Ponenáhla
docházejí snahy ty splnění; formy, v jakých se
lo stalo, jsou ovšem značně rozdilné. Ve Fran-
cii podány byly r. 1882 dva různé návrhy na
zaveden! dělnické inspekce a po 8 letech vydán
skutečně zákon o zástupeích pro bezpečnost ha-
vířů (dalégués la securité des ouvriers mi-
neurs) Jsou to zkušení havíři, volení na 3 roky
dělnictvem určitého obvodu důlního a potvrzení
vládou, kteří mají dvakráte do měsíce prohléd-
nouti doly sobě přikázané, zprávu o výsledku
zaslati státnímu důlnímu inžehýru (ingenieur des
mines, který vykonává státní dozor nad doly)a
pak spolupůsobiti při úřadním vyšelřování útazů
v dolech; moci nařizovací nebo výkonné nemají
žádné. Za podmínku volitelnosti stanoveno: státní
příslušnost, zachovalost, věk nejméně 25 let.
nejméně pělilelá práce v dolech, znalost čtení
a písma a konečně že neuplynulo víc jak 10 let,
co posledně pracoval v dole.
Francie
Fran
9
article
Jinak zůstávají tilo inspektoři dělníky, kteři
ve dnech, kdy nekonaji inspekci (za kterou jsou
placeni státem z dávky vybírané od majitel
dolů), obyčejně prneují s ostatními v dolech.
V tomto systému dělnické inspekce je nejvíce
akcentován moment, že takový inspektor má
býti délníkem, v něm nemá on ani dost málo
úřadnického charakteru.
Belgický obdobný zákon z r. 1897 ře-
šil otázku poněkud jinak, opíraje se o zkušeno-
sti zlskané zatím ve Francil. Dělniču inspěktoti
nejsou tam již pouhými důvěrniky dělnictva,
nýbrž současně jakýmisi zřízenci státu, jím pla-
cenými, které jmenuje vláda z osob volbou děl-
nictva navržených na 3 léta. Kvalifikace žádá
se tu v celku větší nežli ve Francii hlavně po-
kud se týče odborných znalostí, jež nutno pro-
kázali zvláštní zkouškou. Po dobu své funkce
vystupují tito inspektoři ze služebního závazku
na dole.
V Prusku po důlních neštěstích r. 1896
a 1897 ustanovila vláda 50 zřízenců vybraných
z dělníků zvlášť kvaliřikovaných a přidělených
jednotlivým horním úřadům, kteří mají hlavně
dbáti o provádění bezpečnostních předpisů v de-
tailech. Na ustavení jich nemá dělnictvo vlivu.
jsou to státní zřízenci nižšího řádu obdobní do-
zorcům na dolech.
Prusek
Francie
10
article
V Rakousku podal sice r. 1895 po-
slanec Pernerstorfer návrh v říšské radě na
zlepšení důlního dozoru stálního ustanovením
důlních inspektorů, kteří měli býti voleni z osvěd-
čených praktiků inženýrů. Návrh ten, kterj
ostatně padl v panské sněmovně a jehož elle do-
saženo cestou organisace horních úřadů, nepatří
však do řady snah o dělnickou inspekci důlní,
o tu se horlivěji zasazuje hornietvo rakouské
teprvé v posledních lelech. Vláda skutečně za-
vedla začátkem r. 1906 jednání s báňskými
společenstvy, jak nejsnáze by se dala dělnická
inspekce důlní prověsti připojením na jejich
organisaci a nová ankela má býti opětným poku-
sem, když první jednání nevedlo k cíli. Jisto
jest, že instituce dělnických důlních inspektorů
v Rakousku vejde brzy v živol, jen není posud
jasno, v jakém způsobu se to stane, máť každý
z dosud stávajících své světlé i stinné stránky.
Arglický způsob je možný pro dělnictvo
jen, když je sevřeno v pevnou hospodářskou
organisaci, podobnou angliekým Trades unions,
a má li dostatek smyslu pro samosprávu. Fran-
couzský způsob ie pro dělnictvo sympatický
Fran
Rakousko
horní úřad
12
article
tím, že má ona na určení osoby rozhodujíeí
vliv, má však tu nevýhodu, že nedává dosti
záruky, že bude za inspektora zvolena osoba
skutečně k úkolu tomu schopná a že takový
délegué, pro nějž funkce jeho znamená přece
jen značné výhody hmolně, nebude zcela ob-
jektivní, shledá-li nebezpečné momenty, povstalé
vinou nebo nedbalosti spoludělníka — a těch
se může při hornietví vyskytnouti též mnoho —
spíš je zamlčí, nežli aby je oznámil, z obavy.
že ztrati přízeň soudruhů proto a nebude vic
volen.
Protivou tohoto způsobu je systém prusk
»Einfahrer«, který z nich činí úplné státní zři-
zeuce; má však tu vadu, že dělník vidí v »En-
fahreru« ne už více druha, nýbrž povýšence.
jehož snadno bude podezřívati »že drží s pány«.
A nevidí-li dělnictvo v něm svého zástupce
není účelu dělnické inspekce plně dosaženo.
nejvýš stane se ústav ten zostřením státního
dozoru důlního. Belgický způsob stojí as upro-
střed obou jmenovaných a spojuje v sobě jieh
přednosti i vady; plné důvěry dělnictva též ne-
požívá.
Protiva
Ena
13
article
U nás přikloníme se spíše způsobu fran-
eouzskému, k čemu vyzývá už organisace dele-
gátů dělnických při báňských společenstvech
inspektoři dělničtí budou podobně jako tito vo-
leni dělnietvem a budou jaksi doplňovati jieh
funkci — býti prostředníkem mezi dělnictvem
a závodem v otázkách mezdních a vůbec so-
ciálně-pohitických — ve příčmně technické bez-
pečnosti. Funkce jejich bude pozůstávati ast
v tom, že budou miti právo i povinnost v ji-
stých obdobích nečekaně provésti prohlídku dolu
jim přikázaného a o výsledku jejím podati
dělnictvu i státnímu úřadu zprávu. Požadavek
dělnictva, aby měli právo přikázati zasťavení práce
až do příchodu státního orgánu v mistech, která
nepokládají za dostalečně opatřená, sotva bude
splněn; nebude to míti ostatně valný vliv na
zmenšení bezpečnosli, protože málokterý ze zá-
vodních inženýrů, kteří dle zákona ručí osobně
za bezpečnost dolu, by v připadě, že bezpeč-
nost místa je vskutku pochybná, dal v něm
přes upozornění se strany dělnického inspektora
pracovati.
14
article
Jaký bude míti dělnická inspekce vliv na
poměry v hornictví a zdu zvýší skutečné bez-
pečnost dělnictva?
Myslime, že vliv ten nebude ani tak ne-
příznivý, jak hlásají majitelé dolů a úřadníci
důlní, ani tak veliký, jak očekává dělniclvo
Majitelé se toliž obávaji, že instituce ta bude
značným stížením pro vedení závodů a že se-
slabí nutnou diseiplinu a autoritu úřadnictva,
poněvadž inspektoři budou prý si přes to, že
jim bude příslušeti jen právo ohlašovali shleda-
né závady, osvojovati jistou kompetenci nad zá-
vodem a budou chtiti předpisovati, což nutně
prý povede ke konfliktům a zhorší jen beztak
napjatý poměr mezi závody a dělnictvem. Je
jisto, že se takové připady aspoň z počátku vy-
skytnou, ale v celku nastati nemusí, k zabrá-
nění jim je tře a jen taktu s obou stran
správného pojímání věci — tu budou rozhodo
vati víc povahy lidí nežli povaha věcí.
Na druhé straně se asi i při správném
provádění inspekce nedostaví účinek tak blaho-
dárný, jak hlásají dnes orgány dělnické. Lež
to v pod (atě samě instituce.
15
article
Bezpečnost dolu je věc ohromně složitá
vyžadující mnohdy takových odborných i theo
retických znalostí, jakých i ten nejinteligení-
nějši dělník míti nemůže. Olázky, od nichž zá-
visí bezpečnost celé jámy, vyžadují vědomost
inženýra, pouhá praxe dělníkova na ně nestači
na ty tedy nemohou míti dělničtí inspektoř-
vlivu, skutečný dozor nad správným jich řeše-
ním bude možno vykonávati jen odborným stát-
ním úřadníkům. Zůstane tedy fakticky vliv in-
spektorů dělnických omezen na otázky podruž
ného rázu, na správnost zabudování jednolli-
vých míst nebo dosta tečnou ventilaci a p., že
však i v nich budou asi vázání ohledy na sou-
druhy, bylo uvedeno již dříve dle zkušenost
francouzských. V tom ohledu padne značně na
váhu osobní povaha inspektora.
16
article
V Anglii se dělnická inspekce osvědči'a dobře
jediná z dosavade zavedených; ale tam jsou po
měry zcela jiné, nežli u nás. Státní dozor nad
bezpečnosti v dulech je tam nepoměrně slabší
byloť tam r. 1904, kdy těžba uhli (pro uhelné
doly má dělnická inspekce přirozeně největší vý-
znam, poněvadž jsou nejnebezpečnější) obnášela
236,158 000 tun, dozorčích úřádniků státniéla 39,
kdežto u nás při těžbě 33,850.000 tun bylo jich
přes 100. Je tedy u nás dozor státní v poměra
k anglickému téměř osmnáctkrát intensivnější. Že
pro bezpečnost dolů bude státní dozor i na dále
rozhodným, ukazují výsledky francouzské. Ve
Francii totiž v deseliletích od r. 1843 až 1902
ubývalo smrtelných úrazů v dolech — klerých
při nestejnosti definice úrazu »lěžkého« v jednot-
livých státech lze jediné užiti pro statistická
srovnání ohledně bezpečnosti — s nepatrnými od
chylkami v poměru 41, 35, 29, 23, 17, 11,
z čehož vidno, že v desítiletí 1893 až 1902, kdy
dělnická inspekce byla již zavedena, neubylo
úrazů měrou větší nežli dřive. A že ani dělni-
cká inspekce nezabrání velkým katastrofám důl-
ním, je Courriěres nejvýmluvnějším dokladem.
Anglie
Francie
17
article
Dělničii inspektoři důlní budou tedy mii
u nás nanejvýš ten význam, že budou jejich
zprávy sloužiti k lepší informaci státních úradů
horních. Proto též dělnická inspekce bude asi
pro dělnictvo ziskem více theorelickým nežli
praklickým, hlavní její význam bude jen morální,
ten, že dělnictvo bude mocí se přesvědčiti, že
důl poskytuje mu s dostatek bezpečnosti, poku
jí v dolech vůbec lze dosáhnouti. Neboť haví-
řina zůstane vždy jednou z nejhazardnějších her,
které kdy lidstvo provádí, věčný zápas s při
rodními silami za okolností nejnepříznivějších
který se platí živoly.
Podaří-li se dělnickou inspekcí dáti dělni-
ctvu víru ve správnost technických opatřen
v dolech a zbaviti je nedůvěry k nim, pak je
to věc hodná flnančních obětí, ktaré s ní nutně
budou spojeny. Nezdaří-li se to, zejmena stane-li
se dělnická inspekce jen předmětem strannické
agitace, pak sama zapadne, tím že dělnictvo ne-
majíc v ní důvěry, kterou dnes v ni klade, samo
nebude o ni dbáti.
Z trhů peněžních. (14. srpna.) Po značném zola-
vení v Novém Yorku zahájily dnešní bursy v ná-
ladě příznivé a klidně. Později nastalo však opělně
ochabnuti. Ve Vídní působily zejména nepříznivé
poměry na trhu surového potroleje, což seslabilo
značně v prvé řadě kurs akcií Úvěrního ústavu
V Pešti silný pokles o 15 K utrpěly akcie uhersko
hypoteční banky. V Berlíně tísnivě působily obavy
peněžní a slarost o zvýšení úrokové míry v Londýně
kleré však jistě nijak nelze pokládati za jisté, ač
čekáno je každou chvíli. Zpětný příliv hotových pro-
středků u Říšské banky německé v posled-
ních dnech neuspokojuje a zůstal pozadu za loňskem
V kruzích ředitelství Řisské banky blízkých počítá
se s tím, že zvýšení diskontu letos astane dříve než
loni, kdy zvýšení ze 412 2% na 5% provedeno teprve
18. zář.
Nový York
Vídeň
Pešť
Berlín
Londýn
hypoteční banka
Řisský banka
18
article
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez závěrky
a vybízeny pouze akcie strojírny Daňikovy (zboži
za K 450.—, ale zůstaly bez peněžitého podání.
Dále podáváno za akcie: Kolinské továrny na kávové
náhražky K 610 —, První čes. spol. na život K 260.—
První čes. tov. orient cukrov. K 250 —, První pražské
zastav. K 450.—, České průmyslové banky K. 414. —
Živnostenské banky K. 241.50, České banky Union
K 241.50 České spol. pro průmysl cukerní K 137
Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní
banky K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, První
Českomoravské strojírny K 845., Pivovaru v Čes
Dudějovicích K 825.— penize.
Videň. Upokojení, které naslalo na dnešní
začšteční burse, opiralo se zvláště o lepší zprávy
z Nového Yorku. Na druhé straně však zhoršily se
peněkul poměry v Londýně a z toho nastala obava
že dojde ke zvýšení úrokově míry u banky anglické
Obchod uvázl, ale základní pevně smýšlení zůstalo
Kreditky byly poněkud poškozeny událostmi na pe-
trolejářském Irhu. Ve šraňku akcie pražsko-železář
ské byly vyšší, uherské hypoteční banky chabé. Na
polední burse přes příznivoú náladu v Berlíně na-
stalo náhlé ochabnuti následkem pešťských prodejů
v kroditkách a uherských lokálních papírech. Kreditky
byly hojně prodávány a cilelně klesly. Klesnutí tohoto
hlavního papíru mělo vliv na celou ostatní bursu.
která skončila nejnisšími kursy. Kreditky klesly o5
korun. uherské o 8 K, uherské hypoteční o 10K
Akcie státní dráhy a polabské byly stisněny, buště-
kradské B se lehce zvýsily. Akcie železářské byly
desti pevné. Také velká čásť průmystových paplnů
klesla. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn
43/1a v6
Berlin. Příznivý obrat ve vývinu novoyorského
Kolinský
Praha
Nový York
Londýn
Berlín
Český průmyslový banka
živnostenský banka
Český banka
Union
Český společenský
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Če Dudějovice K 825
19
article
Irhu zanechal na zdejši burse svěží dojem. Zvláště
začátek bursy byl animovaný a značná většina kurso
dogílila pozoruhodného zlepšení, k němuž napomáhaly
jak značné spekulační nákůpy, tak i úhradní koupe
kenirnilny. Toprveckouec bursy byl slabši a nejvyššt
kursy nezůstaly uhájeny; bursa byla ke konci roz
rušena jednak opělným vzeslupem soukroměho dis
kontu, jednak náhlým seslupem kursu kreditek, kter
souhlasně s Vídní poklesly zde o 21/2% na chabé
zprávy z petrolejářského trhu. Domácí hodnoty ban-
kovní zůstaly uhájeny. Z amerických papírů slouply
jmenovitě kanadské (o 214 3%). Na trhu železářských
papírů profilovaly nejvíce bochumské, z uhlářských
stouply gelsenkirchenské o 131%, konsolidace
31/4. Trh kasovní po většině pevný, Ruské renty
téměř nezměněny, v ruských bankovních akčiích ten-
dence nestejná. Soukromý diskont stoupl na 43/4 9.
Živnostenská rada říšská. Jak známo, zamýšli
ministr obchodu zřídili živnostenskou radu, jíž m
příslušeti dle obdoby průmyslové rady podávání do-
brých zdání o živnostenských osnovách zákonných
a podávání iniciativních návrhů. Návrh statulu tohoto
poradního sboru na základě dobrých zdání podanýeh
zemskými vládami, je již ukončen a má co nej-
dříve býti zaslán obchodním a živnostenským ko-
morám k vyjádření. Tyto mají slyšeti též společen-
stva a svazy (jednoty) společenstov o této olázce
O složení toholo poradního sboru, jak bylo původně
zamýšleno, jsme již referovali a rovněž upozornili
na protest obchodních komor proti tomu, že nebyly
v té příčině dříve slyšeny. Některé komory, jako
pražská, obrátily se již konkretními návrhy na mi-
nisterstvo obchodu. Komorám skytne se nyní jen
kratší lhůta k podání dobrých zdání, ježto zamýšlí se
aklivovati řečenou živnostenskou radu již počát
kem příštiho roku
Irha
Vídeň
20
article
Statistika živnostenských závodů v království če-
ském. Jak známo, bylo roku 1902 v celém Rakousku
provedeno všeobecné sčílání závodů živnostenských
a zemědělských. Hlavní výsledky tohoto sčítání, po
kud se týče živnostenských závodů, byly uveřejněny
c k. ústřední statislickou komisí ve Vídní v LXXV
svazku díla „Oesterreichische Statistik“
a to jak pro jednollivé země korunní, tak i pro ob
vody obchodních komor a pro některá větší města
(v Čechách pro Prahu a Plzeň), kromě toho pak nej-
elomentárnější čísla (počet závodů a činných osoh
dle 326 druhů živností) i pro jednollivá okresní
hejlmanství. Avšak některé velmi zajímavé a pro
seznání národohospodářského organismu zvlášť dů-
ležité elementy uveřejní c. k. ústřední statistická ko-
mise jen pro větší oblasti zemí (sudelských, alpských
a karpatských), takže by z ústřední publikace nebylo
lze seznati těchlo momentů o sobě ani pro země ta-
kového národohospodářského významu, jako je krá-
lovství české. Jest zásluhou zemského výboru král
českého, že sjednal pro Čechy od c. k. ústřední stati
stické komise i tento cenný materiál a dal ho publi
kovati Zemskou statistickou kanceláří
jíž uložil opatřiti ho též potřebným analy lickým zpra-
ceváním. Obsažná tato práce (112. str. textu a 321
str tabulek 8) právě vyšla jakožto IX. svazek
„Zpráv zemského statistického úřadu
království českého“ pod záhlavím „Z vý-
sledků sčítání živnostenských závodů
ze dne 3. června 1902 v království če-
ském“. V analytickém zpracování, jež napsal dr
Karel Engliš, nalézáme však nejen rozbor dat
oněch speciálních tabulek, jichž c. k. ústřední stali-
stická komise neuveřejňuje pro jednotlivé země, nýbrž
i soustavný výklad a výsledcích sčítání závodů živ-
nostenských v Čechách vůbec, (akže nám toto dso
Engliš
Vídeň
Čechy
Praha
Oesterreichische statistik
zemský výbor král český
21
article
(tabulky s textem) podává celkový obraz o organi-
saci procesu výrobního a občhového v království če-
ském. Ku podrobnostem vrátíme se ještě později.
Úslředni banka českých spořitulen. Promiové
vklady poslední dobou zavedeně, docházejí značné
pozornosti a obnáší částka ukoupených a složených
bankovních dluhopisů a na podkladě těchto učině-
ných premiových vkladů do dnešního dne 1 828.705
korun
Volby do komisí pro všeobocnou daň výdělkovou
I. a II. třídy pro obvod obchodni a živnostenské
komory pražské konají se letos dne 4. září v míst-
nostech komorních (Praha čp. 660—1). Aby jako při
posledních 4 volbách také tentokráte mohli býti se
zřelelem ke stávajícím poměrům doporučení způ-
sobilí kandidáti, sjednolili se důvěrníci obou ná-
rodních stran v obchodní a živnostenské komoře
také pro tuto volbu na společně kandidátní listině,
která všem pp. voličům I. a II. třídy berní bude
v nejbližších dnech rozeslána, Důvěrníci dovolují
si žádati pp. voliče, aby hlasovací lístky své vyplnili
jmény kandidátů jim havržěných a záslali je bud
poštou v čas s použiſím obálek, jež jim současně
s kandidátní listinou budou zaslány, aneb v den
volby je odevzdali volebnímu komisaři
Z trhů železářských. (Týdenní přehled.) Na me-
zinárodním trhů lze nyní pozorovati byť nepa-
trně sestupnou lini tendenční. Na rakouském
Praha
Úslředeň banka
živnostenský komora
22
article
Irhu železářském naproli tomu je tendence stále ne-
změněně pevná. Z německého trhu zmínky za-
slouží seslabení, jež se pociťuje na rýnsko-vest-
fálském trhu železářském, kde starosti o rozvoj
peněžního trhu, vyhlídky na špatnou sklizeň a v sou-
vislosti s tím čekané všeobecné další zdražení a ne
nejméně konečně i pozoruhodný úbytek skulečné
potřeby západnímu trhu vtiskly známkky ochabnutí,
a je příznačným pro skutečnou situaci, že toto se-
slabení počíná ponenáhlu přesahovati i na jiná prů-
myslová odvělví. Okamžitě kupuje se všude jen nej-
nutnější; za hlavní důvod pro to uvádí se vyhlídk
na brzké snížení cen. — Na belgickém trhu žele-
zářském rozštřuje se zpětný pohyb cenový většiny
holových výrobků pomalu, ale stále. Každý týden
přináší nové poklesy. Nejostřeji obráží se klesající
konjunklura v obchodu s plechy. Naproti tomu za-
chovává trh nosičový své pevné držení. Také su-
rovina uhájema neotřeseně a poslední uzávěrky v su-
rovém železe uskutečněny bez rozdílu na základě
dřivějších cen. V poslední době podařilo se zřídiii
společnou prodejní kancelář pro ocelové pruty, juž
náleží 5 firem. — Z anglických trhů sděluje
se z Glasgowa: Bázeň před novým „korerem“ úísní
zdejší trh, a pokud potrvají tyto poměry, bude se po
hybovali spekulační obchod jen v úzkých rozměrech
V minulém týdnu bylo denně obchodováno jen ně
kolik málo tisíc tun. Cena poholového zboží stoupla
z 57 na 58 sh., sklesla opět na 57, cena závěrečná
57 sh. 9 d. za pohotové a 57 sh. 4 d. na 1 měsic
Glasgow
sh
23
article
Značné prodeje middlesbroughského želeka surověho
uzavřeny v posledních dnech do Německa. V Middles
broughu továrnici mchou jen velmi málo poholového
železa dodati a nejsou ocholní přijali donní cenu
za varaniní č. 3. M. Naloděno od 1. do 8. srpna do
Skotska 14.056, Anglie a Walesu 3911, ciziny 15.731
úhrnem 33.698 tun proti 29.355 t. v lémž období loň-
ském. Zásoby poklesly na 198.344 proti 599.448t
loni. — Na americkém trhu železa dle týdenní
zprávy „Ironmongeru“ znamenaly ceny surového že-
leza při velmi malých obratech nominálně nezmě-
něně. Výrobci jeví- vůči ofertám na větší: položky
ochotu ke koncesím, avšak lakových ofert je mále
Cěny hotových výrolků zůstaly poměrně uhájeny.
Německo
Skotsko
Anglie
Wales
Ironmonger
24
article
Semestrální bilance Uherské úvěrní banky konči
čislým ziskem 3.930.394 K, resp. po srážce 409.892 K
přenosu loňského zisku 3,520.502 K. Lelešní zisk je
o 810.934 K. resp. přihlíží-li se k diferenci v přenosu
zisku z předchozího roku, o 737.191 K příznivěj-
š ř než loňský. Toto plus vysvělluje se zvláště tím
že banka v minulém roce zvýšila akciový kapilál
o 16 mil. K na 60 mil. K. Ostatního vyššího zisku
docíleno bylo z běžných obchodů. Obchody konsor-
ciální alimentovaly celkový výtěžek jen- nepatrně.
Nadvýroba petroleje. Výnesnost právě otevřené
jámy na sürový petrolej v Tustanovicích činila
při hlouhce 1055 m předevčírem 90, včera 120 va-
gonů denně, což je nejvyšší v Haliči dosud dosaženě
čísla. Následkem léto těžby ulrpěl surový petrolej
na boryslavském trhu pokles cenový s 2.60 K na 1.20
K. Všecky nádrže v Boryslavi jsou přeplněny.
Zvýšení cen kokosových výrobků. Rakouští to-
várníci kokosových koberců a rohoží zvýšili ceny
svých výrobků o 10% vzhledem ke zdražení svých
surovin.
Baissa mědi. Základní cena měděných rour byla
v Essenu snížena o 5 mk. na 245 mk.
Tustanovice
Halič
Essen
25
article
Zprávy Rakouského spolku pro východ (Oester
Orlentverein) Právě vyšel 2. svazek za I. pololetí
1907 zpráv spolkových. Jakkoli „Zprávy“ tyto obsa-
hují jen výlahy z pamětních spisů a podání, jimiž
se tento čilý spolek obrátil na kompelentní místa,
jest i tento svazek, na 100 stran čítající, svědectvím
stále slupňované a šíříci se činnosti Rakouského
spolku pro Orient ve všech vývozu na blízký i vzdá-
leny východ se týkajících otázkách. Z bohatého ob
sahu zmiňujeme se o zvlášť zajímavých návrzích
k soustavně akci na podporu a různých dopravy ná
mořní a vnitrozemské se dotýkajících akcí, které
vedly ke zřízení zvláštní sekce dopravní, k níž se
přidružila řada hospodářských korporací a úřadů.
Oester
spolek pro východ
spolek pro Orient
26
article
Rusko a olázka cukerni. V „N. F. P.“ prohlašuje
dr. Friess, člen průmyslové rady, podmínku Ruskao
že snlží sice své elo, ale ne pod 3 rubly z pudu, t. j-
ne pod 46 K 70 h za 100 kg. pro konvenční státy
za naprosto nepřijatelnou, poněvadž následkem těte
vyšší ochrany celní může Rusko vyzískali na 500
mil. K ročně na odbylu domácím a o značnou část
této sumy by mohlo pak dodávati levněji do ciziny.
ba mohlo by konkurovati i v ostatních výrobních
státech evropských. Tomuto nebezpečí, aby ztratily
i čásť domácího odbytu, se státy výrobní za cenu
konvence nesmějí vydati. — V témže - čísle vyslo-
vuje se vynikající ruský cukrovarník Halperin
z Kyjeva o smýšlení ruskkého cukrovarství v této věci
taklo: V kruzích ruského průmyslu cukerního otázka
připojení se Ruska ke konvenci nezpůsobila zvlášt-
ního hnutí, jež ruská potřeba vývozní za dnešních
poměrů je jen nepatrná. Ruská souslava daňová u-
možňuje cukemímu průmyslu přebytky výroby, ucho-
vati pro příští léta pro konsum domácí, takže je ne-
musi za nejlevnější ceny exporlovati. Ruský prů-
mysl nemůže dopustiti snížení cla pod 3 ruble z pu-
du. Ruskou vládu nevedly také ke snahám, přistoupiti
ke konvenci důvody finanční, ježto průmysl nedo-
stává od státu žádných premif. Také zájem domácího
doktor
Friess
Rusko
Kyjev
kg
27
article
Ronsumu nepřichází v úvahu, ježto vzhledem k ná-
kladům výrobním nelze jíti pod dnešní, státem sta-
novené ceny; zisk cukrovarníků prý činí totiž nyn
jen 1/4 fr. z pudu.
Dovoz uhlí z Německa. Následkem váznutí do-
pravy v Bohumíně uvázla značně doprva i v kato-
vickém okresu na hornoslezských tratích, takže že-
lezniční ředitelství ve Vratislavi vidělo se nuceno
zastaviti další přejímání dopravy na a přes trať se-
vemí dráhy. Jak „Frmdbl“ oznamuje, byl však tente
zákaz opět již zrušen dík energii, s jakou se ředitel
ství severní dráhy podařilo v nejkratší době zameziti
váznutí v Bohumíně. Váznutí dopravní v Bohumíně
a na připínajících se tratích nespočívá ani tak v po
měrech vozového psrku, jako na naprosté nedosla
tečnosti zařízení dráhy košicko-bohumínské. Odpo
moc by tu mohly zjednati jen obsáhlé investice na
dráze košicko bohumínské, ale v tom směru panuje
jak známo, spor v požadavcích politiky domácí do
pravy a vzájemného styku s Uhrami. S tohoto hledi-
ska ie nutným, aby nádraží v Bohumíně bylo rozšt
Německo
Bohumín
Uhry
28
article
řeno a poslaveno na tak šírokou basi, aby Bylo do-
statečně chráněno proti vlivům nepříznivých doprav-
ních poměrů na dráze košicko-bohumínské. O rych-
lém vzrostlu dopravy uhelné z Německa na trati sev.
dráhy poučují tyto číslice: v celém r. 1903 činil dovoz
uhlí do Bohumína na pruských státních drahách te-
prve 1,665.940 tun, 1904: 1.762.798 t. na 1905:
1.811.580 1. V jediném červenci 1907 bylo dopraveno
hornoslezského uhlí do Rakouska 629.026 tun, t.j.
více než 1/4 dovozu celého roku 1905. V I. pololetí
1907 vzrostl rakouský odběr němedkého uhlí
731.000 tun proti témuž obdobi loňskému. Při této
obrovsky vzrostlé dopravě, jemuž nedostatečné sta-
niční zařízení nemůže bezprostředně následovati, jsou
opětovná váznutí dopravy snadno vysvětlitelna —
praví „Frmdbl.“ — ne však omluvitélna, dodává-
me my
Vývoz českého uhlí. Na saských drahách stálních
bylo v týdnu od 4. do 11. srpna dopraveno 84.045 jun
českého hnědého uhlí, t. j. o 1866 tun více nez
v témž období loňském
„Securitas“, peněžní společnost s ručením ob-
mezeným. V denních listech objevily se v posledních
dnech inseráty, oznamujíci zahájení činnosti „Ra-
kouské důvěrní společnosti v Praze“. Aby nebylo
nedorozumění, sdělujeme, že tato společnost zřízena
byla ke konci června a to řadou osobností z kruhů
čistě německých i říšských: Dr. Adalbert Salž, Ru-
dolf Englert. Josef Keilwert. Gottlieb Pollak, dr. Karel
Urban. Josef Veider. Josef Kaufmann, Felix Lechner,
Alfréd Poltak, Frant. Kleinschnitz z Prahy, dr. Aug.
doktor
Salž
Keilwert
Pollak
Urban
Veider
Kaufmann
Lechner
Poltak
František
Aug
Německo
Bohumín
Rakousko
Praha
Securitas
29
article
Kolisko a dr. Edm. Kundegrab z Vídně a Georg Arn-
hold. Oskar Wilhelm Kreidl z říše. K tomu přinomí-
náme, že první a jediná společnost v mocnáfství
našem o v Čechách zvláště vznikla na popud
Ústřední banky českých spořitelen a byvši protoko-
lována u c. k. obchodního soudu, zahájila již v dubnu
svoji činnost. Z prvních zakladatelů této společnosti
buďtež jmenováni: Dr. Karel Černohorský, advokát
a říšský poslanec, MUDr. Gustav Halík, primář vše-
obecné nemocnice v Domažlicích, JUDr. Karel Ha-
velka, advokát v Chrudimi, JUDr. Josef Herold, ad-
vokát, zemský a říšský poslanec v Praze, Jan Jirou-
šek, ředitel Ústřední banky čes. spořitelen v Praze.
Adolf Král, ředitel Ústřední banky čes. spořitelen
filiálky ve Vídni. JUDr. Richard Krofta, ředitel spoři-
telny města Plzně, Jan Liebich, předseda měst. spo-
řitelny v Pardubicích, Jan Pátek, vrch. ředitel Ústřední
banky čes. spořitelen v Praze, JUDr. Ladislav Pluhař.
zem. posl. v Brně, Jan Pokorný, dirig. Ústřední banky
čes spořitelen filiálky v Terstu. JUDr. Guslav Pöschl.
předseda správ. rady Ústřední banky čes. spořitelen.
Alfred Procházka, člen správní rady Ústřodní banky
čes. spolitelen ve Vídni; Josef Pytlík, ředitel Ústřední
banky čes. spořitelen fil. v Brně, MUDr. Leop. Riedl.
městský lékař v Přerově, MUDr J. E. Slavík, cís. rad
v Praze, Antonín Smrček, inženýr, profesor čes. tech-
niky v Brně. JUDr. Vlad. Srb, zem. a řišský poslanec
v Praze. Josef Šich, ředitel spořit, ve Vyškově, JUDr.
Kolisko
doktor
edm
Arn
Kreidl
Černohorský
MUDr
Halík
JUDr
Karel ha
Josef Herold
Jira
Král
Kroft
Liebich
Pátek
Pluhař
Pokorná
Guslav Pöschl
Procházka
Pytlík
Leop
Slavík
Antonín smrček
Vlad
Srb
Šich
Vídeň
Čechy
Domažlice
Chrudim
Praha
Plzeň
Pardubice
Brno
Terst
Přerov
Vyškov
Ústřodní banka
MUDr J . E
30
article
Václav Šílený, zem a říšský poslanec v Brně, Jan
Tuček, továrník v Kutné Hoře, JUDr. Frant. Volí, ad-
vokál v Jičíně. JUDr. E. Zeis, cís. rada v Táboře.
K činnosti této společnosti podotýkáme, že neobme-
zuje se na napodobení vzorů ciziny, ale vybudovala
si i původní program. Prospokty se každému na po-
žádání zašlou
Odborná výstava pro chov králiků v Břevpově.
Z Břevnova se nám píše: Spolek pěstitelů králíků v
Břevnově a okolí uspořádal v nedědi dne 11. t. m
v hostinci na Nově Ruzini odbornou přednášku, které
se zúčastni! mistní odbor jednoty pošumavské: P
přivitám přítomných jednatelem spolku panem Ant
Bezouškou, předslavil tento přednášejícího p. učitele
J. K. Kálala z Bernarddic, kočovného učitele králikář-
ství zemědělské rady v Praze. Pan Kálal probral po
úvodu o národohospodářském významu chovu králíků-
podrobně jak zařízení chovu, tak i celé racionální
pěstovaní králiků a upotřebení produktů z toholo
chovu vyplývajících. Zvláště se lbily přítomným před
Václav šílený
Tuček
JUDr
František
E Zeis
Antonín
Bezouška
Kálal
Brno
Kutná hoře
Jičín
Tábor
Břevnov
Bernarddice
Praha
31
article
Icžené imilace různých kožešin a koži, jakož i obuvi
ze suroviny králíčí zholovené tak, že i přítomní od-
born.ci se tomu podivili. Shora jmenovaný spolek
uspořádá o sv. Václavě odborneu výstavu v Břev-
nově, na níž bude mežno všechny výrobky z králičí
suroviny, jakož jsou imitace kožešin, kůže na obuv.
vazba knih, zpracování vlasu králičího v kloboučni-
ctvi a tolikéž všechny druhy králíků racionálně pě-
stované si prohlédnouti
Včelařský spolek pro Nové Město nad Metují a
okoli pořádá za proteklorálu okresního zastupitelstva
a čestných členů výboru pánů Otakara Janoly, c. k.
okresního hejtmana, a JUDra. Jana Vostřebala, sta-
rosty města, včelařskou výstavu ve dnech od 25. srpna
až do 8. září 1907 v Novém Městě nad Metují v bu-
dově školní, spojenou se sjezdem včelařských jednot
severovýchodních Čech. Pořad: V neděli 25. srpna
o 10. hodině dopol.: Zahájení výstavy. O půl 2. hod.
odpoledne: Sjezd včelatů severovýchodních Čechv
hotelu »Na rychtě«. Pořad sjezdu: 1. O zužitkování
medu v domácnosti s praktickými ukázkami. Pojedná
pl. M. Horneková, kočující učitelka včelařství v Šárc
u Prahy. 2. Různé souslavy úlů. Posoudí pan Vilém
Neluka, říd. učitel ve Lhotě za Červ. Kostelcem. v
neděli dne 1. září: Posouzení vystavených předmětů.
svatý . Václava
Janola
Vostřebal
M Horneková
Neluk
Břve
Nová město nad Metuje
Nový město nad Metuje
Čechy
Šárc u Praha
Lhota
Kostelec
32
article
V neděli dne 8. září:. Vylosování výher, oznámení
odměn a ukončení výstavy. Výstava bude otevřena
denně od 8—12 hodin dopol., od 2 do 6 hod. odpol.
Vstupné do výstavy 20 haléřů.
Jubilejní všeubecná hospodářsko-průmyslová vý-
stava r. 1908 v Kroměříži. Již před deseti lety usne-
seno dřívějším výstavním výborem pořádati v roce
1908 v Kroměříži na paměť šedesálilelého panování
císaře a krále Františka Josela I. „Jubilejní vše-
obecnou hospodářsko-průmyslovou
výslavu v Kroměříži“ ve Květné zahra-
dě. Myšlenka tato našla vřelého ohlasu v městě i na
venkově. flada mužů obělavých spojila se v jednolný
řetěz, aby vzácné toto jubileum oslaveno bylo velko-
lepou kulturní manifestací, jež by nejlépe znázornila
neobyčejný hospodářský rozvoj lidu našeho v minu-
lém šedesálilelí. Blahovůlí knížete-arcibiskupa olo-
mouckého uskulečněn výstavní podnik propůjčením
Kvělně zahrady a tak zdar výslavy již předem za-
jištěn. Dlouhá galerie, jejíž zdařilé vyobrazení v díle
„Letem českým světem“ vzbudilo nejen mezi oby-
vatelstvem českým, ale i v dálné cizině všeobecný ob-
div nad pokladem, chovaným v Kroměříži, dosud málo
známým, bude ústředním palácem, k němuž ladně
pojiti se bodou jiné budovy a pavilony. Kvělná za-
hrada pak sama jest více nežli vhodné pozadí ku
podniku tak významnému. Výstavní výbor učiní vše-
možné kroky, aby známost o kulturním podniku tom-
to vešla pomocí časopiseciva, provolání, letáků, vy-
obrazení v nejširší známost lidu našeho, a naděje
se podpory všech národních pracovníků. Zdar výslavy
spočívá již nyní na zdravých základech, ač jsine te-
prve na počátku výslavní přípravné činnosti, a vzro-
ste zajisté poslupem doby do značných rozměrů.
Josel
Kroměříž
Kvělně zahrada
33
article
Snadně komunikační spojení Kroměříže se všemi
stranami světovými, krásné město naše, skvělé arci-
biskupské zahrady, památné budovy, četné školya
humanní ústavy lákají takořka každého návštěvníka
do Kroměříže a výstavou hostili budeme zajistě tisíce
návšlěvníků z kruhů zemědělských, průmyslových,
obchodních, domácích i cizích ve zdech našich. Ve-
škeré tyto uvedené okolnosti zaručují měrou dosta-
tečnou praktické výsledky pro vystavovatele, navá-
zání nových obchodních slyků, zjednání širších kru-
hů zákazníků a nových pramenů odbylu. Ku prakti-
ckému tomuto výsledku přispěje souslavná a přehled-
ná úprava, jakož i účelné rozdělení celé výstavy.
Výstavní výbor přeje si, aby se jemu dostalo přímé
podpory a čilěho účastenství všech inleresenlů čet-
nými přihláškami a účastenstvím, aby takto docíleno
bylo úplného zdaru a velkého úspěchu. Včasné za-
slání přihlášek jest nutným; aby mohl býti sestaven
plán výstavní.
Nový kupecký časopis s titulem „Český
kupec“ vznikl právě ze stávajícího listu: „Prodej
smíšeného zboži“. Adresa: Praha, Václavské náměstí
č. 822 nebo Brno, Rudolfská ulice č. 19. Číslo n
ukázku zdharmna,
Kroměříž
Praha
Václavský náměstí
Brno
Rudolfský ulice