ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 f92d89a0-7673-11dc-81ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 33 celkem · entity: place 69, person 61, org 22, work 2
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemědělstvi
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmyal
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 224. ze dne 15. srpna 1907.
7 article Dělničtí inspektoři v hornictví.
Dělničtí inspektoři v hornictví. V polovině června vydáno bylo minister stvem orby oficiální communiqué, kterým ozná- meno brzké svolání ankety zástupců báňských společenstev k poradám o zřízení dělnických dohlédacích orgánů nad bezpečností dělnictva v dolech, obyčejně zkrátka zvaných »dělničtí inspektoři důlní.« Základní myšlenka této- pro nás nové instituce je asi tato: Kdežto v oby- čejných závodech průmyslových poměrně snadno lze se přesvědčiti o lom, zda o osobní bezpeč- nost je postaráno, je tomu u dolů jinak, ty mají povshu v tom ohledu zcela různou. Pře- hlédnouti důl s jeho na kilometry dlouhými střídami, s četnými rubáními, závaly, z nichž každě může ohroziti bezpečnost důlní, je velice nesnadno; ten, kdo v jeho temných podzemních prostoržch pracuje, je v nich takřka ztracen, sniž by mohl se přesvědčiti, že mu jeho zaří- zení poskytuje vskutku dostatečnou záruku bez- pečnosti života. Když tedy nemůže si dělník opatřiti toto přesvědčení osobně, je jeho lidským právem, aby mohl tak učinili aspoň prostředni- etvím osoby třeli, které věří a kterou si sám určí, tedy osoby z kruhů jemu blízkých, která by pak se starala o odstranění shledanýeh závad. Současně stává se dělnictvo jaksi spolu- zodpovědným za bezpečnost dolu. Jak vidno, jsou dělničtí inspektoři jednou z těch moderních institucí, kleré vyvolala otázka dělnická a prolo je zmíněně prohlášení ministerstva ohlášením nového kroku v sociální působnosti našeho Požadavek, aby vedle státních horních úřadů dohlédaeích byli zavedeni dělničti inspek- toři, není, jako celá tato instituce, nový, po- dobné ústavy jsou už v několika zemích.
8 article
První náběh k takovému spolupůsobení děl- nictva k bezpečnosti dolů učiněn tuším ve Francii r. 1818 v pánvi st.-etiennské zave- dením tak zv. »presidents des puits«, o jichž zřízení a působnusti není valně zpráv; z toho, že byli asi po půl roce odstraněni, lze souditi, že se neosvědčili. Znovu objevila se myšlenka ta v anglickém zákoně o uhelných dolech z r. 1872, který stanovil, že dělnictvo v dole zaměslnané má právo dvěma osobami, které samy jsou uhlokopy, občas přehlédnouti důl na vlastní náklad, pokud jde o bezpečnost živola; o výsledku své inspekce mají tito důvěrnici se- psali zprávu přístupnou dělnictvu a co poklá- dají za nedostatek, oznámiti státnímu úřadu do- hledaeímu. Toto ustanovení anglického zákona, které podrobněji už nebylo upraveno, stalo se výcho- dištěm snah dělnictva na pevnině, aby dosáhlo podobného vlivu na správu dolů. Ponenáhla docházejí snahy ty splnění; formy, v jakých se lo stalo, jsou ovšem značně rozdilné. Ve Fran- cii podány byly r. 1882 dva různé návrhy na zaveden! dělnické inspekce a po 8 letech vydán skutečně zákon o zástupeích pro bezpečnost ha- vířů (dalégués la securité des ouvriers mi- neurs) Jsou to zkušení havíři, volení na 3 roky dělnictvem určitého obvodu důlního a potvrzení vládou, kteří mají dvakráte do měsíce prohléd- nouti doly sobě přikázané, zprávu o výsledku zaslati státnímu důlnímu inžehýru (ingenieur des mines, který vykonává státní dozor nad doly)a pak spolupůsobiti při úřadním vyšelřování útazů v dolech; moci nařizovací nebo výkonné nemají žádné. Za podmínku volitelnosti stanoveno: státní příslušnost, zachovalost, věk nejméně 25 let. nejméně pělilelá práce v dolech, znalost čtení a písma a konečně že neuplynulo víc jak 10 let, co posledně pracoval v dole.
Francie Fran
9 article
Jinak zůstávají tilo inspektoři dělníky, kteři ve dnech, kdy nekonaji inspekci (za kterou jsou placeni státem z dávky vybírané od majitel dolů), obyčejně prneují s ostatními v dolech. V tomto systému dělnické inspekce je nejvíce akcentován moment, že takový inspektor má býti délníkem, v něm nemá on ani dost málo úřadnického charakteru. Belgický obdobný zákon z r. 1897 ře- šil otázku poněkud jinak, opíraje se o zkušeno- sti zlskané zatím ve Francil. Dělniču inspěktoti nejsou tam již pouhými důvěrniky dělnictva, nýbrž současně jakýmisi zřízenci státu, jím pla- cenými, které jmenuje vláda z osob volbou děl- nictva navržených na 3 léta. Kvalifikace žádá se tu v celku větší nežli ve Francii hlavně po- kud se týče odborných znalostí, jež nutno pro- kázali zvláštní zkouškou. Po dobu své funkce vystupují tito inspektoři ze služebního závazku na dole. V Prusku po důlních neštěstích r. 1896 a 1897 ustanovila vláda 50 zřízenců vybraných z dělníků zvlášť kvaliřikovaných a přidělených jednotlivým horním úřadům, kteří mají hlavně dbáti o provádění bezpečnostních předpisů v de- tailech. Na ustavení jich nemá dělnictvo vlivu. jsou to státní zřízenci nižšího řádu obdobní do- zorcům na dolech.
Prusek Francie
10 article
V Rakousku podal sice r. 1895 po- slanec Pernerstorfer návrh v říšské radě na zlepšení důlního dozoru stálního ustanovením důlních inspektorů, kteří měli býti voleni z osvěd- čených praktiků inženýrů. Návrh ten, kterj ostatně padl v panské sněmovně a jehož elle do- saženo cestou organisace horních úřadů, nepatří však do řady snah o dělnickou inspekci důlní, o tu se horlivěji zasazuje hornietvo rakouské teprvé v posledních lelech. Vláda skutečně za- vedla začátkem r. 1906 jednání s báňskými společenstvy, jak nejsnáze by se dala dělnická inspekce důlní prověsti připojením na jejich organisaci a nová ankela má býti opětným poku- sem, když první jednání nevedlo k cíli. Jisto jest, že instituce dělnických důlních inspektorů v Rakousku vejde brzy v živol, jen není posud jasno, v jakém způsobu se to stane, máť každý z dosud stávajících své světlé i stinné stránky. Arglický způsob je možný pro dělnictvo jen, když je sevřeno v pevnou hospodářskou organisaci, podobnou angliekým Trades unions, a má li dostatek smyslu pro samosprávu. Fran- couzský způsob ie pro dělnictvo sympatický
Fran Rakousko horní úřad
12 article
tím, že má ona na určení osoby rozhodujíeí vliv, má však tu nevýhodu, že nedává dosti záruky, že bude za inspektora zvolena osoba skutečně k úkolu tomu schopná a že takový délegué, pro nějž funkce jeho znamená přece jen značné výhody hmolně, nebude zcela ob- jektivní, shledá-li nebezpečné momenty, povstalé vinou nebo nedbalosti spoludělníka — a těch se může při hornietví vyskytnouti též mnoho — spíš je zamlčí, nežli aby je oznámil, z obavy. že ztrati přízeň soudruhů proto a nebude vic volen. Protivou tohoto způsobu je systém prusk »Einfahrer«, který z nich činí úplné státní zři- zeuce; má však tu vadu, že dělník vidí v »En- fahreru« ne už více druha, nýbrž povýšence. jehož snadno bude podezřívati »že drží s pány«. A nevidí-li dělnictvo v něm svého zástupce není účelu dělnické inspekce plně dosaženo. nejvýš stane se ústav ten zostřením státního dozoru důlního. Belgický způsob stojí as upro- střed obou jmenovaných a spojuje v sobě jieh přednosti i vady; plné důvěry dělnictva též ne- požívá.
Protiva Ena
13 article
U nás přikloníme se spíše způsobu fran- eouzskému, k čemu vyzývá už organisace dele- gátů dělnických při báňských společenstvech inspektoři dělničtí budou podobně jako tito vo- leni dělnietvem a budou jaksi doplňovati jieh funkci — býti prostředníkem mezi dělnictvem a závodem v otázkách mezdních a vůbec so- ciálně-pohitických — ve příčmně technické bez- pečnosti. Funkce jejich bude pozůstávati ast v tom, že budou miti právo i povinnost v ji- stých obdobích nečekaně provésti prohlídku dolu jim přikázaného a o výsledku jejím podati dělnictvu i státnímu úřadu zprávu. Požadavek dělnictva, aby měli právo přikázati zasťavení práce až do příchodu státního orgánu v mistech, která nepokládají za dostalečně opatřená, sotva bude splněn; nebude to míti ostatně valný vliv na zmenšení bezpečnosli, protože málokterý ze zá- vodních inženýrů, kteří dle zákona ručí osobně za bezpečnost dolu, by v připadě, že bezpeč- nost místa je vskutku pochybná, dal v něm přes upozornění se strany dělnického inspektora pracovati.
14 article
Jaký bude míti dělnická inspekce vliv na poměry v hornictví a zdu zvýší skutečné bez- pečnost dělnictva? Myslime, že vliv ten nebude ani tak ne- příznivý, jak hlásají majitelé dolů a úřadníci důlní, ani tak veliký, jak očekává dělniclvo Majitelé se toliž obávaji, že instituce ta bude značným stížením pro vedení závodů a že se- slabí nutnou diseiplinu a autoritu úřadnictva, poněvadž inspektoři budou prý si přes to, že jim bude příslušeti jen právo ohlašovali shleda- né závady, osvojovati jistou kompetenci nad zá- vodem a budou chtiti předpisovati, což nutně prý povede ke konfliktům a zhorší jen beztak napjatý poměr mezi závody a dělnictvem. Je jisto, že se takové připady aspoň z počátku vy- skytnou, ale v celku nastati nemusí, k zabrá- nění jim je tře a jen taktu s obou stran správného pojímání věci — tu budou rozhodo vati víc povahy lidí nežli povaha věcí. Na druhé straně se asi i při správném provádění inspekce nedostaví účinek tak blaho- dárný, jak hlásají dnes orgány dělnické. Lež to v pod (atě samě instituce.
15 article
Bezpečnost dolu je věc ohromně složitá vyžadující mnohdy takových odborných i theo retických znalostí, jakých i ten nejinteligení- nějši dělník míti nemůže. Olázky, od nichž zá- visí bezpečnost celé jámy, vyžadují vědomost inženýra, pouhá praxe dělníkova na ně nestači na ty tedy nemohou míti dělničtí inspektoř- vlivu, skutečný dozor nad správným jich řeše- ním bude možno vykonávati jen odborným stát- ním úřadníkům. Zůstane tedy fakticky vliv in- spektorů dělnických omezen na otázky podruž ného rázu, na správnost zabudování jednolli- vých míst nebo dosta tečnou ventilaci a p., že však i v nich budou asi vázání ohledy na sou- druhy, bylo uvedeno již dříve dle zkušenost francouzských. V tom ohledu padne značně na váhu osobní povaha inspektora.
16 article
V Anglii se dělnická inspekce osvědči'a dobře jediná z dosavade zavedených; ale tam jsou po měry zcela jiné, nežli u nás. Státní dozor nad bezpečnosti v dulech je tam nepoměrně slabší byloť tam r. 1904, kdy těžba uhli (pro uhelné doly má dělnická inspekce přirozeně největší vý- znam, poněvadž jsou nejnebezpečnější) obnášela 236,158 000 tun, dozorčích úřádniků státniéla 39, kdežto u nás při těžbě 33,850.000 tun bylo jich přes 100. Je tedy u nás dozor státní v poměra k anglickému téměř osmnáctkrát intensivnější. Že pro bezpečnost dolů bude státní dozor i na dále rozhodným, ukazují výsledky francouzské. Ve Francii totiž v deseliletích od r. 1843 až 1902 ubývalo smrtelných úrazů v dolech — klerých při nestejnosti definice úrazu »lěžkého« v jednot- livých státech lze jediné užiti pro statistická srovnání ohledně bezpečnosti — s nepatrnými od chylkami v poměru 41, 35, 29, 23, 17, 11, z čehož vidno, že v desítiletí 1893 až 1902, kdy dělnická inspekce byla již zavedena, neubylo úrazů měrou větší nežli dřive. A že ani dělni- cká inspekce nezabrání velkým katastrofám důl- ním, je Courriěres nejvýmluvnějším dokladem.
Anglie Francie
17 article
Dělničii inspektoři důlní budou tedy mii u nás nanejvýš ten význam, že budou jejich zprávy sloužiti k lepší informaci státních úradů horních. Proto též dělnická inspekce bude asi pro dělnictvo ziskem více theorelickým nežli praklickým, hlavní její význam bude jen morální, ten, že dělnictvo bude mocí se přesvědčiti, že důl poskytuje mu s dostatek bezpečnosti, poku jí v dolech vůbec lze dosáhnouti. Neboť haví- řina zůstane vždy jednou z nejhazardnějších her, které kdy lidstvo provádí, věčný zápas s při rodními silami za okolností nejnepříznivějších který se platí živoly. Podaří-li se dělnickou inspekcí dáti dělni- ctvu víru ve správnost technických opatřen v dolech a zbaviti je nedůvěry k nim, pak je to věc hodná flnančních obětí, ktaré s ní nutně budou spojeny. Nezdaří-li se to, zejmena stane-li se dělnická inspekce jen předmětem strannické agitace, pak sama zapadne, tím že dělnictvo ne- majíc v ní důvěry, kterou dnes v ni klade, samo nebude o ni dbáti. Z trhů peněžních. (14. srpna.) Po značném zola- vení v Novém Yorku zahájily dnešní bursy v ná- ladě příznivé a klidně. Později nastalo však opělně ochabnuti. Ve Vídní působily zejména nepříznivé poměry na trhu surového potroleje, což seslabilo značně v prvé řadě kurs akcií Úvěrního ústavu V Pešti silný pokles o 15 K utrpěly akcie uhersko hypoteční banky. V Berlíně tísnivě působily obavy peněžní a slarost o zvýšení úrokové míry v Londýně kleré však jistě nijak nelze pokládati za jisté, ač čekáno je každou chvíli. Zpětný příliv hotových pro- středků u Říšské banky německé v posled- ních dnech neuspokojuje a zůstal pozadu za loňskem V kruzích ředitelství Řisské banky blízkých počítá se s tím, že zvýšení diskontu letos astane dříve než loni, kdy zvýšení ze 412 2% na 5% provedeno teprve 18. zář.
Nový York Vídeň Pešť Berlín Londýn hypoteční banka Řisský banka
18 article
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez závěrky a vybízeny pouze akcie strojírny Daňikovy (zboži za K 450.—, ale zůstaly bez peněžitého podání. Dále podáváno za akcie: Kolinské továrny na kávové náhražky K 610 —, První čes. spol. na život K 260.— První čes. tov. orient cukrov. K 250 —, První pražské zastav. K 450.—, České průmyslové banky K. 414. — Živnostenské banky K. 241.50, České banky Union K 241.50 České spol. pro průmysl cukerní K 137 Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, První Českomoravské strojírny K 845., Pivovaru v Čes Dudějovicích K 825.— penize. Videň. Upokojení, které naslalo na dnešní začšteční burse, opiralo se zvláště o lepší zprávy z Nového Yorku. Na druhé straně však zhoršily se peněkul poměry v Londýně a z toho nastala obava že dojde ke zvýšení úrokově míry u banky anglické Obchod uvázl, ale základní pevně smýšlení zůstalo Kreditky byly poněkud poškozeny událostmi na pe- trolejářském Irhu. Ve šraňku akcie pražsko-železář ské byly vyšší, uherské hypoteční banky chabé. Na polední burse přes příznivoú náladu v Berlíně na- stalo náhlé ochabnuti následkem pešťských prodejů v kroditkách a uherských lokálních papírech. Kreditky byly hojně prodávány a cilelně klesly. Klesnutí tohoto hlavního papíru mělo vliv na celou ostatní bursu. která skončila nejnisšími kursy. Kreditky klesly o5 korun. uherské o 8 K, uherské hypoteční o 10K Akcie státní dráhy a polabské byly stisněny, buště- kradské B se lehce zvýsily. Akcie železářské byly desti pevné. Také velká čásť průmystových paplnů klesla. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn 43/1a v6 Berlin. Příznivý obrat ve vývinu novoyorského
Kolinský Praha Nový York Londýn Berlín Český průmyslový banka živnostenský banka Český banka Union Český společenský úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Če Dudějovice K 825
19 article
Irhu zanechal na zdejši burse svěží dojem. Zvláště začátek bursy byl animovaný a značná většina kurso dogílila pozoruhodného zlepšení, k němuž napomáhaly jak značné spekulační nákůpy, tak i úhradní koupe kenirnilny. Toprveckouec bursy byl slabši a nejvyššt kursy nezůstaly uhájeny; bursa byla ke konci roz rušena jednak opělným vzeslupem soukroměho dis kontu, jednak náhlým seslupem kursu kreditek, kter souhlasně s Vídní poklesly zde o 21/2% na chabé zprávy z petrolejářského trhu. Domácí hodnoty ban- kovní zůstaly uhájeny. Z amerických papírů slouply jmenovitě kanadské (o 214 3%). Na trhu železářských papírů profilovaly nejvíce bochumské, z uhlářských stouply gelsenkirchenské o 131%, konsolidace 31/4. Trh kasovní po většině pevný, Ruské renty téměř nezměněny, v ruských bankovních akčiích ten- dence nestejná. Soukromý diskont stoupl na 43/4 9. Živnostenská rada říšská. Jak známo, zamýšli ministr obchodu zřídili živnostenskou radu, jíž m příslušeti dle obdoby průmyslové rady podávání do- brých zdání o živnostenských osnovách zákonných a podávání iniciativních návrhů. Návrh statulu tohoto poradního sboru na základě dobrých zdání podanýeh zemskými vládami, je již ukončen a má co nej- dříve býti zaslán obchodním a živnostenským ko- morám k vyjádření. Tyto mají slyšeti též společen- stva a svazy (jednoty) společenstov o této olázce O složení toholo poradního sboru, jak bylo původně zamýšleno, jsme již referovali a rovněž upozornili na protest obchodních komor proti tomu, že nebyly v té příčině dříve slyšeny. Některé komory, jako pražská, obrátily se již konkretními návrhy na mi- nisterstvo obchodu. Komorám skytne se nyní jen kratší lhůta k podání dobrých zdání, ježto zamýšlí se aklivovati řečenou živnostenskou radu již počát kem příštiho roku
Irha Vídeň
20 article
Statistika živnostenských závodů v království če- ském. Jak známo, bylo roku 1902 v celém Rakousku provedeno všeobecné sčílání závodů živnostenských a zemědělských. Hlavní výsledky tohoto sčítání, po kud se týče živnostenských závodů, byly uveřejněny c k. ústřední statislickou komisí ve Vídní v LXXV svazku díla „Oesterreichische Statistik“ a to jak pro jednollivé země korunní, tak i pro ob vody obchodních komor a pro některá větší města (v Čechách pro Prahu a Plzeň), kromě toho pak nej- elomentárnější čísla (počet závodů a činných osoh dle 326 druhů živností) i pro jednollivá okresní hejlmanství. Avšak některé velmi zajímavé a pro seznání národohospodářského organismu zvlášť dů- ležité elementy uveřejní c. k. ústřední statistická ko- mise jen pro větší oblasti zemí (sudelských, alpských a karpatských), takže by z ústřední publikace nebylo lze seznati těchlo momentů o sobě ani pro země ta- kového národohospodářského významu, jako je krá- lovství české. Jest zásluhou zemského výboru král českého, že sjednal pro Čechy od c. k. ústřední stati stické komise i tento cenný materiál a dal ho publi kovati Zemskou statistickou kanceláří jíž uložil opatřiti ho též potřebným analy lickým zpra- ceváním. Obsažná tato práce (112. str. textu a 321 str tabulek 8) právě vyšla jakožto IX. svazek „Zpráv zemského statistického úřadu království českého“ pod záhlavím „Z vý- sledků sčítání živnostenských závodů ze dne 3. června 1902 v království če- ském“. V analytickém zpracování, jež napsal dr Karel Engliš, nalézáme však nejen rozbor dat oněch speciálních tabulek, jichž c. k. ústřední stali- stická komise neuveřejňuje pro jednotlivé země, nýbrž i soustavný výklad a výsledcích sčítání závodů živ- nostenských v Čechách vůbec, (akže nám toto dso
Engliš Vídeň Čechy Praha Oesterreichische statistik zemský výbor král český
21 article
(tabulky s textem) podává celkový obraz o organi- saci procesu výrobního a občhového v království če- ském. Ku podrobnostem vrátíme se ještě později. Úslředni banka českých spořitulen. Promiové vklady poslední dobou zavedeně, docházejí značné pozornosti a obnáší částka ukoupených a složených bankovních dluhopisů a na podkladě těchto učině- ných premiových vkladů do dnešního dne 1 828.705 korun Volby do komisí pro všeobocnou daň výdělkovou I. a II. třídy pro obvod obchodni a živnostenské komory pražské konají se letos dne 4. září v míst- nostech komorních (Praha čp. 660—1). Aby jako při posledních 4 volbách také tentokráte mohli býti se zřelelem ke stávajícím poměrům doporučení způ- sobilí kandidáti, sjednolili se důvěrníci obou ná- rodních stran v obchodní a živnostenské komoře také pro tuto volbu na společně kandidátní listině, která všem pp. voličům I. a II. třídy berní bude v nejbližších dnech rozeslána, Důvěrníci dovolují si žádati pp. voliče, aby hlasovací lístky své vyplnili jmény kandidátů jim havržěných a záslali je bud poštou v čas s použiſím obálek, jež jim současně s kandidátní listinou budou zaslány, aneb v den volby je odevzdali volebnímu komisaři Z trhů železářských. (Týdenní přehled.) Na me- zinárodním trhů lze nyní pozorovati byť nepa- trně sestupnou lini tendenční. Na rakouském
Praha Úslředeň banka živnostenský komora
22 article
Irhu železářském naproli tomu je tendence stále ne- změněně pevná. Z německého trhu zmínky za- slouží seslabení, jež se pociťuje na rýnsko-vest- fálském trhu železářském, kde starosti o rozvoj peněžního trhu, vyhlídky na špatnou sklizeň a v sou- vislosti s tím čekané všeobecné další zdražení a ne nejméně konečně i pozoruhodný úbytek skulečné potřeby západnímu trhu vtiskly známkky ochabnutí, a je příznačným pro skutečnou situaci, že toto se- slabení počíná ponenáhlu přesahovati i na jiná prů- myslová odvělví. Okamžitě kupuje se všude jen nej- nutnější; za hlavní důvod pro to uvádí se vyhlídk na brzké snížení cen. — Na belgickém trhu žele- zářském rozštřuje se zpětný pohyb cenový většiny holových výrobků pomalu, ale stále. Každý týden přináší nové poklesy. Nejostřeji obráží se klesající konjunklura v obchodu s plechy. Naproti tomu za- chovává trh nosičový své pevné držení. Také su- rovina uhájema neotřeseně a poslední uzávěrky v su- rovém železe uskutečněny bez rozdílu na základě dřivějších cen. V poslední době podařilo se zřídiii společnou prodejní kancelář pro ocelové pruty, juž náleží 5 firem. — Z anglických trhů sděluje se z Glasgowa: Bázeň před novým „korerem“ úísní zdejší trh, a pokud potrvají tyto poměry, bude se po hybovali spekulační obchod jen v úzkých rozměrech V minulém týdnu bylo denně obchodováno jen ně kolik málo tisíc tun. Cena poholového zboží stoupla z 57 na 58 sh., sklesla opět na 57, cena závěrečná 57 sh. 9 d. za pohotové a 57 sh. 4 d. na 1 měsic
Glasgow sh
23 article
Značné prodeje middlesbroughského želeka surověho uzavřeny v posledních dnech do Německa. V Middles broughu továrnici mchou jen velmi málo poholového železa dodati a nejsou ocholní přijali donní cenu za varaniní č. 3. M. Naloděno od 1. do 8. srpna do Skotska 14.056, Anglie a Walesu 3911, ciziny 15.731 úhrnem 33.698 tun proti 29.355 t. v lémž období loň- ském. Zásoby poklesly na 198.344 proti 599.448t loni. — Na americkém trhu železa dle týdenní zprávy „Ironmongeru“ znamenaly ceny surového že- leza při velmi malých obratech nominálně nezmě- něně. Výrobci jeví- vůči ofertám na větší: položky ochotu ke koncesím, avšak lakových ofert je mále Cěny hotových výrolků zůstaly poměrně uhájeny.
Německo Skotsko Anglie Wales Ironmonger
24 article
Semestrální bilance Uherské úvěrní banky konči čislým ziskem 3.930.394 K, resp. po srážce 409.892 K přenosu loňského zisku 3,520.502 K. Lelešní zisk je o 810.934 K. resp. přihlíží-li se k diferenci v přenosu zisku z předchozího roku, o 737.191 K příznivěj- š ř než loňský. Toto plus vysvělluje se zvláště tím že banka v minulém roce zvýšila akciový kapilál o 16 mil. K na 60 mil. K. Ostatního vyššího zisku docíleno bylo z běžných obchodů. Obchody konsor- ciální alimentovaly celkový výtěžek jen- nepatrně. Nadvýroba petroleje. Výnesnost právě otevřené jámy na sürový petrolej v Tustanovicích činila při hlouhce 1055 m předevčírem 90, včera 120 va- gonů denně, což je nejvyšší v Haliči dosud dosaženě čísla. Následkem léto těžby ulrpěl surový petrolej na boryslavském trhu pokles cenový s 2.60 K na 1.20 K. Všecky nádrže v Boryslavi jsou přeplněny. Zvýšení cen kokosových výrobků. Rakouští to- várníci kokosových koberců a rohoží zvýšili ceny svých výrobků o 10% vzhledem ke zdražení svých surovin. Baissa mědi. Základní cena měděných rour byla v Essenu snížena o 5 mk. na 245 mk.
Tustanovice Halič Essen
25 article
Zprávy Rakouského spolku pro východ (Oester Orlentverein) Právě vyšel 2. svazek za I. pololetí 1907 zpráv spolkových. Jakkoli „Zprávy“ tyto obsa- hují jen výlahy z pamětních spisů a podání, jimiž se tento čilý spolek obrátil na kompelentní místa, jest i tento svazek, na 100 stran čítající, svědectvím stále slupňované a šíříci se činnosti Rakouského spolku pro Orient ve všech vývozu na blízký i vzdá- leny východ se týkajících otázkách. Z bohatého ob sahu zmiňujeme se o zvlášť zajímavých návrzích k soustavně akci na podporu a různých dopravy ná mořní a vnitrozemské se dotýkajících akcí, které vedly ke zřízení zvláštní sekce dopravní, k níž se přidružila řada hospodářských korporací a úřadů.
Oester spolek pro východ spolek pro Orient
26 article
Rusko a olázka cukerni. V „N. F. P.“ prohlašuje dr. Friess, člen průmyslové rady, podmínku Ruskao že snlží sice své elo, ale ne pod 3 rubly z pudu, t. j- ne pod 46 K 70 h za 100 kg. pro konvenční státy za naprosto nepřijatelnou, poněvadž následkem těte vyšší ochrany celní může Rusko vyzískali na 500 mil. K ročně na odbylu domácím a o značnou část této sumy by mohlo pak dodávati levněji do ciziny. ba mohlo by konkurovati i v ostatních výrobních státech evropských. Tomuto nebezpečí, aby ztratily i čásť domácího odbytu, se státy výrobní za cenu konvence nesmějí vydati. — V témže - čísle vyslo- vuje se vynikající ruský cukrovarník Halperin z Kyjeva o smýšlení ruskkého cukrovarství v této věci taklo: V kruzích ruského průmyslu cukerního otázka připojení se Ruska ke konvenci nezpůsobila zvlášt- ního hnutí, jež ruská potřeba vývozní za dnešních poměrů je jen nepatrná. Ruská souslava daňová u- možňuje cukemímu průmyslu přebytky výroby, ucho- vati pro příští léta pro konsum domácí, takže je ne- musi za nejlevnější ceny exporlovati. Ruský prů- mysl nemůže dopustiti snížení cla pod 3 ruble z pu- du. Ruskou vládu nevedly také ke snahám, přistoupiti ke konvenci důvody finanční, ježto průmysl nedo- stává od státu žádných premif. Také zájem domácího
doktor Friess Rusko Kyjev kg
27 article
Ronsumu nepřichází v úvahu, ježto vzhledem k ná- kladům výrobním nelze jíti pod dnešní, státem sta- novené ceny; zisk cukrovarníků prý činí totiž nyn jen 1/4 fr. z pudu. Dovoz uhlí z Německa. Následkem váznutí do- pravy v Bohumíně uvázla značně doprva i v kato- vickém okresu na hornoslezských tratích, takže že- lezniční ředitelství ve Vratislavi vidělo se nuceno zastaviti další přejímání dopravy na a přes trať se- vemí dráhy. Jak „Frmdbl“ oznamuje, byl však tente zákaz opět již zrušen dík energii, s jakou se ředitel ství severní dráhy podařilo v nejkratší době zameziti váznutí v Bohumíně. Váznutí dopravní v Bohumíně a na připínajících se tratích nespočívá ani tak v po měrech vozového psrku, jako na naprosté nedosla tečnosti zařízení dráhy košicko-bohumínské. Odpo moc by tu mohly zjednati jen obsáhlé investice na dráze košicko bohumínské, ale v tom směru panuje jak známo, spor v požadavcích politiky domácí do pravy a vzájemného styku s Uhrami. S tohoto hledi- ska ie nutným, aby nádraží v Bohumíně bylo rozšt
Německo Bohumín Uhry
28 article
řeno a poslaveno na tak šírokou basi, aby Bylo do- statečně chráněno proti vlivům nepříznivých doprav- ních poměrů na dráze košicko-bohumínské. O rych- lém vzrostlu dopravy uhelné z Německa na trati sev. dráhy poučují tyto číslice: v celém r. 1903 činil dovoz uhlí do Bohumína na pruských státních drahách te- prve 1,665.940 tun, 1904: 1.762.798 t. na 1905: 1.811.580 1. V jediném červenci 1907 bylo dopraveno hornoslezského uhlí do Rakouska 629.026 tun, t.j. více než 1/4 dovozu celého roku 1905. V I. pololetí 1907 vzrostl rakouský odběr němedkého uhlí 731.000 tun proti témuž obdobi loňskému. Při této obrovsky vzrostlé dopravě, jemuž nedostatečné sta- niční zařízení nemůže bezprostředně následovati, jsou opětovná váznutí dopravy snadno vysvětlitelna — praví „Frmdbl.“ — ne však omluvitélna, dodává- me my Vývoz českého uhlí. Na saských drahách stálních bylo v týdnu od 4. do 11. srpna dopraveno 84.045 jun českého hnědého uhlí, t. j. o 1866 tun více nez v témž období loňském „Securitas“, peněžní společnost s ručením ob- mezeným. V denních listech objevily se v posledních dnech inseráty, oznamujíci zahájení činnosti „Ra- kouské důvěrní společnosti v Praze“. Aby nebylo nedorozumění, sdělujeme, že tato společnost zřízena byla ke konci června a to řadou osobností z kruhů čistě německých i říšských: Dr. Adalbert Salž, Ru- dolf Englert. Josef Keilwert. Gottlieb Pollak, dr. Karel Urban. Josef Veider. Josef Kaufmann, Felix Lechner, Alfréd Poltak, Frant. Kleinschnitz z Prahy, dr. Aug.
doktor Salž Keilwert Pollak Urban Veider Kaufmann Lechner Poltak František Aug Německo Bohumín Rakousko Praha Securitas
29 article
Kolisko a dr. Edm. Kundegrab z Vídně a Georg Arn- hold. Oskar Wilhelm Kreidl z říše. K tomu přinomí- náme, že první a jediná společnost v mocnáfství našem o v Čechách zvláště vznikla na popud Ústřední banky českých spořitelen a byvši protoko- lována u c. k. obchodního soudu, zahájila již v dubnu svoji činnost. Z prvních zakladatelů této společnosti buďtež jmenováni: Dr. Karel Černohorský, advokát a říšský poslanec, MUDr. Gustav Halík, primář vše- obecné nemocnice v Domažlicích, JUDr. Karel Ha- velka, advokát v Chrudimi, JUDr. Josef Herold, ad- vokát, zemský a říšský poslanec v Praze, Jan Jirou- šek, ředitel Ústřední banky čes. spořitelen v Praze. Adolf Král, ředitel Ústřední banky čes. spořitelen filiálky ve Vídni. JUDr. Richard Krofta, ředitel spoři- telny města Plzně, Jan Liebich, předseda měst. spo- řitelny v Pardubicích, Jan Pátek, vrch. ředitel Ústřední banky čes. spořitelen v Praze, JUDr. Ladislav Pluhař. zem. posl. v Brně, Jan Pokorný, dirig. Ústřední banky čes spořitelen filiálky v Terstu. JUDr. Guslav Pöschl. předseda správ. rady Ústřední banky čes. spořitelen. Alfred Procházka, člen správní rady Ústřodní banky čes. spolitelen ve Vídni; Josef Pytlík, ředitel Ústřední banky čes. spořitelen fil. v Brně, MUDr. Leop. Riedl. městský lékař v Přerově, MUDr J. E. Slavík, cís. rad v Praze, Antonín Smrček, inženýr, profesor čes. tech- niky v Brně. JUDr. Vlad. Srb, zem. a řišský poslanec v Praze. Josef Šich, ředitel spořit, ve Vyškově, JUDr.
Kolisko doktor edm Arn Kreidl Černohorský MUDr Halík JUDr Karel ha Josef Herold Jira Král Kroft Liebich Pátek Pluhař Pokorná Guslav Pöschl Procházka Pytlík Leop Slavík Antonín smrček Vlad Srb Šich Vídeň Čechy Domažlice Chrudim Praha Plzeň Pardubice Brno Terst Přerov Vyškov Ústřodní banka MUDr J . E
30 article
Václav Šílený, zem a říšský poslanec v Brně, Jan Tuček, továrník v Kutné Hoře, JUDr. Frant. Volí, ad- vokál v Jičíně. JUDr. E. Zeis, cís. rada v Táboře. K činnosti této společnosti podotýkáme, že neobme- zuje se na napodobení vzorů ciziny, ale vybudovala si i původní program. Prospokty se každému na po- žádání zašlou Odborná výstava pro chov králiků v Břevpově. Z Břevnova se nám píše: Spolek pěstitelů králíků v Břevnově a okolí uspořádal v nedědi dne 11. t. m v hostinci na Nově Ruzini odbornou přednášku, které se zúčastni! mistní odbor jednoty pošumavské: P přivitám přítomných jednatelem spolku panem Ant Bezouškou, předslavil tento přednášejícího p. učitele J. K. Kálala z Bernarddic, kočovného učitele králikář- ství zemědělské rady v Praze. Pan Kálal probral po úvodu o národohospodářském významu chovu králíků- podrobně jak zařízení chovu, tak i celé racionální pěstovaní králiků a upotřebení produktů z toholo chovu vyplývajících. Zvláště se lbily přítomným před
Václav šílený Tuček JUDr František E Zeis Antonín Bezouška Kálal Brno Kutná hoře Jičín Tábor Břevnov Bernarddice Praha
31 article
Icžené imilace různých kožešin a koži, jakož i obuvi ze suroviny králíčí zholovené tak, že i přítomní od- born.ci se tomu podivili. Shora jmenovaný spolek uspořádá o sv. Václavě odborneu výstavu v Břev- nově, na níž bude mežno všechny výrobky z králičí suroviny, jakož jsou imitace kožešin, kůže na obuv. vazba knih, zpracování vlasu králičího v kloboučni- ctvi a tolikéž všechny druhy králíků racionálně pě- stované si prohlédnouti Včelařský spolek pro Nové Město nad Metují a okoli pořádá za proteklorálu okresního zastupitelstva a čestných členů výboru pánů Otakara Janoly, c. k. okresního hejtmana, a JUDra. Jana Vostřebala, sta- rosty města, včelařskou výstavu ve dnech od 25. srpna až do 8. září 1907 v Novém Městě nad Metují v bu- dově školní, spojenou se sjezdem včelařských jednot severovýchodních Čech. Pořad: V neděli 25. srpna o 10. hodině dopol.: Zahájení výstavy. O půl 2. hod. odpoledne: Sjezd včelatů severovýchodních Čechv hotelu »Na rychtě«. Pořad sjezdu: 1. O zužitkování medu v domácnosti s praktickými ukázkami. Pojedná pl. M. Horneková, kočující učitelka včelařství v Šárc u Prahy. 2. Různé souslavy úlů. Posoudí pan Vilém Neluka, říd. učitel ve Lhotě za Červ. Kostelcem. v neděli dne 1. září: Posouzení vystavených předmětů.
svatý . Václava Janola Vostřebal M Horneková Neluk Břve Nová město nad Metuje Nový město nad Metuje Čechy Šárc u Praha Lhota Kostelec
32 article
V neděli dne 8. září:. Vylosování výher, oznámení odměn a ukončení výstavy. Výstava bude otevřena denně od 8—12 hodin dopol., od 2 do 6 hod. odpol. Vstupné do výstavy 20 haléřů. Jubilejní všeubecná hospodářsko-průmyslová vý- stava r. 1908 v Kroměříži. Již před deseti lety usne- seno dřívějším výstavním výborem pořádati v roce 1908 v Kroměříži na paměť šedesálilelého panování císaře a krále Františka Josela I. „Jubilejní vše- obecnou hospodářsko-průmyslovou výslavu v Kroměříži“ ve Květné zahra- dě. Myšlenka tato našla vřelého ohlasu v městě i na venkově. flada mužů obělavých spojila se v jednolný řetěz, aby vzácné toto jubileum oslaveno bylo velko- lepou kulturní manifestací, jež by nejlépe znázornila neobyčejný hospodářský rozvoj lidu našeho v minu- lém šedesálilelí. Blahovůlí knížete-arcibiskupa olo- mouckého uskulečněn výstavní podnik propůjčením Kvělně zahrady a tak zdar výslavy již předem za- jištěn. Dlouhá galerie, jejíž zdařilé vyobrazení v díle „Letem českým světem“ vzbudilo nejen mezi oby- vatelstvem českým, ale i v dálné cizině všeobecný ob- div nad pokladem, chovaným v Kroměříži, dosud málo známým, bude ústředním palácem, k němuž ladně pojiti se bodou jiné budovy a pavilony. Kvělná za- hrada pak sama jest více nežli vhodné pozadí ku podniku tak významnému. Výstavní výbor učiní vše- možné kroky, aby známost o kulturním podniku tom- to vešla pomocí časopiseciva, provolání, letáků, vy- obrazení v nejširší známost lidu našeho, a naděje se podpory všech národních pracovníků. Zdar výslavy spočívá již nyní na zdravých základech, ač jsine te- prve na počátku výslavní přípravné činnosti, a vzro- ste zajisté poslupem doby do značných rozměrů.
Josel Kroměříž Kvělně zahrada
33 article
Snadně komunikační spojení Kroměříže se všemi stranami světovými, krásné město naše, skvělé arci- biskupské zahrady, památné budovy, četné školya humanní ústavy lákají takořka každého návštěvníka do Kroměříže a výstavou hostili budeme zajistě tisíce návšlěvníků z kruhů zemědělských, průmyslových, obchodních, domácích i cizích ve zdech našich. Ve- škeré tyto uvedené okolnosti zaručují měrou dosta- tečnou praktické výsledky pro vystavovatele, navá- zání nových obchodních slyků, zjednání širších kru- hů zákazníků a nových pramenů odbylu. Ku prakti- ckému tomuto výsledku přispěje souslavná a přehled- ná úprava, jakož i účelné rozdělení celé výstavy. Výstavní výbor přeje si, aby se jemu dostalo přímé podpory a čilěho účastenství všech inleresenlů čet- nými přihláškami a účastenstvím, aby takto docíleno bylo úplného zdaru a velkého úspěchu. Včasné za- slání přihlášek jest nutným; aby mohl býti sestaven plán výstavní. Nový kupecký časopis s titulem „Český kupec“ vznikl právě ze stávajícího listu: „Prodej smíšeného zboži“. Adresa: Praha, Václavské náměstí č. 822 nebo Brno, Rudolfská ulice č. 19. Číslo n ukázku zdharmna,
Kroměříž Praha Václavský náměstí Brno Rudolfský ulice