3
masthead
15. srpna 1907.
5
article
neustále obtěžuje mužstvo. Jaou
obavy, že vzdělenější kmeny z okoli Ma z-
genu a Marakeše, kteří se spojily
aby dobiy Casablanku, podnikno
co nevidět společný úlok na město
a vojsko evropské.
Generál Drude radil Evropanům, aby ne-
opouštěli město. Při objíždění hlídek došlo k no
vým srážkám s Maury. Těchto bylo mnoho po-
bito. Francouzské ztráty obnášejí 6 mrtv ých
a 20 raněných. Generál Drude přísně za-
kročil proti bezuzdnosti a nekázni mezi vojáky
a dat jieh devět postaviti před vo-
jenský soud. Do domu anglického konsula
vnikl draneující voják, byl však za puzen.
Dopisovatel »Tempsu« telegrařuje z Tan-
geru o své rozmluvě s franeouzským konsu-
lem casablanským panem Malkerthuye m
jenž přibyl do Tangeru na dva dny, aby konfe-
roval s franeouzským splnompcněncem. M al-
kerthuy je nejslarší konsulární úřadník fran-
couzský v Marokku. Jeho prohlášení ke zpravo-
daji »Tempsu« zní v podstatě takto :»Měl jsem
již po několik měsíců pocil, že situsce je zne-
pokojivá. Slabost maghzenova a no-
toická neschopnost guvernérav
Casablance měly na celé o kol
zhoubný vliv. Nemyslil jsem však, že vý-
buch fanatismu může přijít tak náhle a že
bude míti tak výlnčmě protifran
couzský ráz. Nyní musím dbáti o to, aby
byla znovu zbudována Casablanka, jež byla kve-
toucim městem, aby byl znovu zaveden pořádel
a aby Evropané všude opět nabyli vážnosti
Když jsem přibyl do Casablanky, usiloval jsem
o hygienické opravy.
Drude
Evropan
Maur
Malkerthuy
Ma
Casablanca
Tana
Tanger
Maroko
6
article
Celní úřady opět zahájily pravidelnou službu.
Proklamace velitele frsncouzského vojska, vybí
zejicí pokojné občany k návratu do města
k obnovení jejich obvyklého zaměstnání, učinil
dobrý dojem. Klid a důvěra se opět vrací
V okoli města provozují se vojenské operace
Francouzské mužstvo leží podél cesty do Mara
keše, asi 2 km od města. Jest stále obtěžováno
drzými útoky domorodců, kteří se nestrachuj
ničeho, neboť jsou hnáni touhou po kořisti
fanatismem.
Podle mého názoru musí býti loupe-
živé kmeny potrestány ve svých
vlastních krajích. Jen taková lekce může
míti trvalejší význam. Musí se však jednat
rychle a bezohledně. Kmeny jsou odvážnéa
udatné, ale nemají vůdců ani orgenisace a ne-
mohou delši dobu vydržeti pohromadě.
km
7
article
Opatření za účelem lepšího vzhledu
pražských ulic.
(Ze schůze zvláštní presidláln“ komise)
Vzhledem k té okolnosti, že v poslední době
a zejména v letním a stavebním období mnohé
ulice pražské (také přičiněním staveb kanalisa-
čních) neposkytují nikterak vzhledu velkoměsta
a to zvláště z těch důvodů, že i na čile frekven-
tovaných ulicích a náměstích před novostavbami
nakupují se nejen nadbytečná množství staveb-
ního materiálu, ale i vysoké hromady rumu —
dále vzhledem k tomu, že při bourání starých
domů nešetří se v poslední době více předepsa-
ných opatření proti tvoření a zdvihání se pra-
chu — konala se včerejšího dne ku podnětua
za předsednictví úřadujícího prvního náměstka
pana dra. Antonína Štycha zvláštní komise
praesidiální, která rokovala a radila se
o prostředeích, kterak by tento silně se vzmáha-
jící a krásu Prahy, její vzhled i zdravotní stav
porušující nešvar se dal odstraniti.
Po zevrubné úvaze, při které nikterak ne-
bylo zapomínáno a přehliženo zájmu jak jedno
tlivých interesentů, tak zájmu veřejného n
rychlém pokračování a dokončení stavby
usneseno doporučiti radě měst
ské, aby dožádala pražský magistrát, by po-
znovu uvedeny ve všeobecnou paměť předpisy
řádu o čistění města z roku 1888 se datujíe
a v platnosti jsoucí, jakož i všech oslatních na
řízení ve příčině té vynesených, nad jichž přes
ným plněním a zachováváním pak bude přísluš-
ným úřadům stavebním vésti přímý dohled.
V těch pak směrech, v nichž dosud platné
předpisy požadavkům moderního města plně by
nevyhovovaly, ukládá se stavebnímu úřadu, aby
předložil s největším možným urychlenim,
vzhledem k aktuálnosti celé záležilosti a pak k
zkůšenostem právě v poslední době nabytým
účelné a určité návrhy na doplnění předpisa.
Štych
Praha
8
article
aby v královském hlavním městě našem, po-
dobně jako jest tomu ve městech jiných, krása
a vzhled celkový, domů, ulic i náměstí ruchem
stavebním újmy nedoznaly.
Bude nutno ovšem dále apelovati také n
součinnost úřadů státních a to zejména v tom
směru, by orgánové policie bezpečnostní v uli-
cích prováděli dohled na vozy rumařské, cihlář-
ské a uhelné, ktoré jsouce nedostatečně kon-
struovány a namnoze ve velice chatrném a běd-
ném stavu, jezdí po hlavních a nejírekventova-
nějších ulicích, místo ulicemi postranními, roz-
trüšujíce po celé trsi projeté množství obtiž-
ného a dlažbu špinicího prachu a rumu i s jeho
choroboplodnými zárodky.
Zejména vyslovila se zvláštní praesidiální
komíse uro omezení nešvaru, který v poslední
době před novostavbami namnoze se zavádí, že
totiž na veřejných ulicích nejen připravuje se
malta, nýbrž i začasté před stavhami zřizují se
celé dílny truhlářské, tesařské, klempířské
pod. Rovněž usneseno, aby pečlivě přihlíželo
se k tomu, by stavebníci omezili se se svým
stavebními hmotami na ohrady řádně jim úřadem
k tomu cíli vykázané. Úřad vezme dozajista
v úvahu potřeby stavebníka a vykáže mu místo
dostatečné, nemůže však připustiti, aby hroma
děním přebytečného materiálu stavebního a ne
urovnaném roztahování téhož po celých ulicích
jak osobní bezpečnost tak zájem veřejný, ne-
hledě ani ke stránce esthetické, značně by
ohrožen.
9
article
Pokud jde pak o bourání starých domů, ne-
bude nikterak trpěno, aby bouraný materiá
spouštěl se přímo na ulici místo do dvora
stranou dle povahy místa; přísný však dohle
bude nad tím zaveden, aby bouraně části domu
vydatným způsobem byly kropeny a tvoření se
prachu zabráněno a tak předešlo se každodenním
steskům nejen blízkých, ale i často dosti vzdá
lených sousedů.
Vůbec bude povinností slavebníka, aby na
vlasiní zodpovědnost a svými lidmi stále pořádek
a čistotu před svým objektem udržoval, ježto za
dosavadního stavu orgánové městští i při nej
lepší vůli povinnosti té při bezstarostnosti mno
hých podnikatelů a povozníků dostáti nemohou
Městské elektrické podniky pak budou do
žádány, aby mezi kolejnicemi, kde neužívaji
zvláštních kropicích vozů svého času k tomu
účelu zřízených, vydatněji kropiti daly a to zvlá-
ště v ulicích, kde je značnější svah a kde při
prudší jízdě zdvihají se za vozem oblaka prachu.
Posléze budou městští orgánové, čištěním
města a zejména smetáním a odvážením od-
padků se zaměstnávající, znovu poukázáni, by
čištění dálo se přesně dle nových předpisů v tě
věci již daných a aby i obecenstvo, zejména
pokud jde o vynášení popela a smetí, k zacho-
vání čistoty a předpisů přísněji bylo přidržováno.
10
article
Květinová vý zdoba Prahy.
Květinová vý zdoba Prahy.
(Přihlášky ke konkursu o ceny. — Ko
mise obhlédací a výsledky první pro-
jížďky. — Lhůta kpříhláškám prodlou-
že na do 16. září.)
Už Neruda v inedostižných feuilletonech svých
hravým slohem a poukazováním na cizinu doporu-
čoval krášlení domů, oken a balkonů živými rostli-
nami. Ve Franci, ltalii, ba i Německu dávno užv
městech slynoucích výstavnosti vžily se květinové
okrasy domů a dům, v jehož průčelí nenachází se
svěží zeleň nebo pestrota květů, považuje se za
chudý.
Ú nás trvalo dlouho, nežli začali první a po ních
druzí a třetí. Ale přece jenom začína se vzmáhati
smysl pro tuto výzdobu města a dnes možno říci, že
máme v Praze již velmi mnoho květenou krášle-
ných domů. Mnoho zásluhy nepopíratelně má na
výzdobách provolání městské rady pražské, jež již
v loni 25. května, letos pak 20. dubna vřelými slovy
vyzývala a žádala obyvatelstvo, by pojalo myšlénku
zdobení svých domů vážně, opravdově a s láskou.
Neruda
Praha
Německo
11
article
Konečně pak v měsíci červenci, po piíkladu jiných
měst vyzvala městská rada obecenstvo, aby podalo
do 11. srpna t. r. přihlášky ke konkurenci
ceny za nejlepší výzdoby oken, balkonů, krámů
jiných výběžků v ulicích pražských. Na zakoupení
cen, jež tvořiti mají vhodné předměty umělecké,
zvláště publikace místního původu, věnován byl pro
letošní rok obnos 1000 K radou král. hlav. města
Prahy, jež považoje za svůj vynikající úkol vzbuditi
v obyvatelstvu našeho starobylého města snahu, by
dekorovalo pusté fasady domů svěží zelení, kamené
linie domovní protkávalo pestrými barvami květin
dodalo tak vypráhlým ulicím pražským v letních
měsících ulěšeného vzhledu. Mimo to rada král. bl.
města Praby udělováním publikací uměleckých, ob-
sahujících zejměna umělecké a historické památky
pražské, snaží se vzbuditi i lásku k umění v šíro
kých vrstách obyvatelstva, čímž k popudu navrho-
vatele p. dr. L. Jeřábka má býti dosažen i nepodce
nitelný moment výchovný totiž, povznesení vkusu
citu pro umělecké památky.
doktor
L Jeřábek
Praha
12
article
Ve lhůtě určené přihlášeny byly ke konkurene
tyto dekorace:
Na Starém měs!ě: Jáchymova ulice č. 20e
Moravcová Františka, Mikulášská třída č. 26 Koh
nová Berta, Řásnovka č. 991 Veselý František, Řás
novka č. 871 Baudiš Jan, rukavičkář, Odstrčilová
Anna, správkyně domu, Řásnovka č. 872 Žeherová
Josefa, vdova, Rásnovka č. 287 Malík Alois, obuvník,
U Rudolfina č. 79 Mádlo Josel, domovník, Pidrman
Jan sluha, Křižovnická ulice č. 81 Pinsker Josel
školník, Řetězová ulice č. 24 Novák Jan, Betlemské
náměstí č. 256 Kindlová Josefa, manž. mal. pok.
Betlémské náměslí č. 251 Štrossová Zdeňka, Jilská
ulice č. 445 Buk Franlišek, řezbář. Ovocný trh č. 572
Slavíková Karla, choť lékaře, Na příkopě č. 990
Plusser E, kavárna »Corso«, Ferdinandova tř. č. 98i
F. Šašek, obchodník, Týnska ulice č. 631 Köcherová
Alžběta, Michalská ulice č. 440 Papoušek Jarosláv
Bartolomějská ulice č. 310 Lukášová Žofie, Rytířská
ulice č. 401 Woll a Schleim, Betlemské náměstí č.
269 Svaz českých spolků okrašlovacích.
Na Novém městě: Ferdinandova tř. č. 115
Srkal Viktor, obchodník, Jungmannova ulice č. 31
Šrámek Josef, Jungmannova ulice č. 736 Kříž Jan.
František
Baudiš
Jan
Odstrčilová
Anna
Josef
Rásnovka
Malík
Josel
Novák
Zdeňka
Buk Franlišek
Karel
Ferdinandův
Papoušek Jarosláv
Lukášová
Viktor
Šrámek
Kříž
Jáchymov ulice
Řásnovka
křižovnický ulice
řetězový ulice
Betlemský náměstí
jilský
Týnsko ulice
michalský ulice
bartolomějský ulice
rytířský
Schlem
Jungmannův ulice
Jungmannův
Koh nový Bert
U Rudolfinum
Corso
svaz český spolek
e Moravcová František
Köcherová Alžběta
Ferdinandův třída
13
article
Spálená ulice č. 107 Brejška Karel, Opatovická ulice
č. 162 Kalousová Anna, choť zříz., Lazarská ulice č
45 Mácbová R., Mysllkova ulice č. 187 Hamperlová
Marie, Náplavní ulice č. 2009 Polívková Anna, po
rodní báha, Riegrovo nábřeží Vanderlind Rudoll,
Moráň č. 1543 Ovesná J., Slupy č. 1485 přízemí
pravo, Na Hrádku č. 1717 Vränová Marie, vdova po
úř., Pod Slovany č 1904 Petržilka Petr, zřízenee
Pod Slovany č. 1887 Ostrovská Lea (Reimanová)
Táborská ulice č. 1823 Sagl Jan, cestujlcí, Hálkovt
ulice č. 1812 III. poschodí, Sokolská třída č. 187
Batantová Emilie, Sokolská tř. č. 1882 Leža! Leo-
pold, kamnář, Sokolská tř. 1884 Borovička Václav,
ryjec, Krakovská ulice č. 584 Dlouhý Ant., učeň zám.
Jáma č. 638 Rozum Jan, Václavské nám. č. 826 Hau-
nerová Julie, Růžová ulice č. 950 Šmídová Marie
obch. s potr., Bojiště č. 1459 Dvořák Václav, obeh
sluha.
Na Malé straně: Dražického náměstí č. 7
Kolbová, Lužická ulice č. 77 Huta Fr., zámečnický
dělník, Lužická ulice č. 92 Paloušová Josefina, U že
lezné távky č. 568 Teisingerová A., choť c. k, setn.
Letenská ulice č. 122 Kolář Karel, sluha, Nové zá-
mecké schody č. 188 Pták Josef, krejčí, Nerudova
ulice č. 253 Vácha B., studující, Janský vršek č. 350
Linke Al., inkasista, Újezd č. 600 Balkán, Újez
č. 393 Polívka Jos., stav. akces., Mělnická ul. č. 582
Ditě Antonín, Hroznova ulice č. 500 Kollmann .
as. plynárny, Sněmovní ulice č. 169 Strnad Josel
akces. zem. výboru, Thunovská ulice č. 184 Lukásová
Marie, choť sluhy.
Na Hradéanech: Radnické schody č. 179
Nebasi! Karel, holič, Čížková Marie, obch. s uhlím
Hraděanské nám. č. 182 Tůma, c. k. sluha, Pohořele
č. 152 Kundrát Václav.
Na Vyšehradě: Vratislavova třída č.
Brejšek
Karel
Anna
Riegrův
Moráň
Petržilka
Petr
Reimanová
Sagl
Jan
Borovička
Antonín
Rozum
Julie
Šmídová
Marie obchodní
Dvořák
Václav
Paloušová
Josef
Polívka
Dita Antonín
Josel
Marie
opatovický
lazarský ulice
Mácbová R
Mysllkov ulice
Vanderlind Rudoll
Hálkovt ulice
Leo
krakovský ulice
584 Dlouhý
Jáma
Václavský já
Hau
růžový
Dražický náměstí
lužický ulice
Nerudův
Újezd
mělnický
Hroznov ulice
Thunovská ulice
Slovan
Hamperlová Marie
Vränová Marie
Ostrovská Lea
Batantová Emilie
Teisingerová A
Linke Al
Lukásová Marie
Vratislavův třída
14
article
Cmunt A, Hostivítova ulice č. 104 Nechutný Vojt.
V Holešovieích: Kamenická ulice č. 62
Novák Antonín, Heřmanova ulice č 562 Moravcová
Antonie, Vinařického ulice č. 736 Štěrba Antonín
kupec, Šimáčkova ulice č. 914 Tlostý Antonin, c. k.
pošt. oficiál, Je onýmova ulice č. 70ž Málek Eduard
řezn. pomocník, Vllavská ulice č. 806 (Jatky) Zárub
Jan, vrátný, Belerediova ulice č. 600 Tuma Al., řez.
pomocník, Belerediova ulice č. 815 Linhartová Julie,
Skroupova ulice č. 184 Vlach Václav, inkasista.
V Libni: Kapliřova ulice čís. 471 Lanička
Alols.
Novák
Antonín
Heřmanův
Antonia
Štěrba
Antonín kupec
Málek
Eduard
Jan
Al
Vlach
Alols
Hostivítův ulice
Kamenická ulice
562 Moravcová
vinařický ulice
Šimáčkův ulice
Tlostý Antonina
Vllavský ulice
Belerediov ulice
Skroupov ulice
Libeň
Cmunt A
Kapliřov
Linhartová Julie
15
article
Komitét, jenž radou městskou ku prozkoumání
dekorací, zakoupení a udělení cen byl zmocněn,
jenž sestává z pp. obecních starších JUDra. L. Je-
řábka, architekta Šafránka a p. Náhlovského konal
dne 12. srpna t. r. první projížďku městem za úče-
lem shlédnutí přihlášených dekorací květinových na
Starém a Novém Městě pražském, posuzuje výzdobu dle
těchto hledisek: uspořádání dekorace, volba barev.
způsob pěslění k udržování květinové ozdoby, celkový
dojem a konečně při dekoraci celkové způsob, jakým
přimyká se výzdoba květinová ku facadě domu. Ve-
škery přihlášeně výzduby byly pečlivě oceněny
nemenší pozornost věnována též těm dekoracím, jek
opomenutím neb nepřitomností májitelů bohužel ne-
byly ke konkurenci oznámeny, jež však svým uspo-
řádaním, ladností a krásou barev budily všeobecnou
pozornost.
S polilováním také konstatováno, že došlo po-
měrně málo přihlášek, ba že značné části ku cel
oblasti města (na př. celá čívrť sv. Petrská, okolí sv
Jindřicha ald.), vůbec konkurence se nezůčastnily
dále pak že právě nejživější náměslí a blavní třídy
města nejméně jsou dekorovány. Zejměna Václavské
náměstí, ač jest vlastně jednou z nejhlavnějších te-
pen pražského života, odstrašuje přímo chudobou
květinové výzdoby, pouze hotel u arcivévody Štěpána
a sousedici s ním hotel Garni tvoří dosti ojedinělou
ale opravdu čestnou výjímku.
Šafránek
Náhlovský
svatý Jindřich
Štěpán
Nový město
Václavský náměstí
Garni
16
article
Trapným dojmem působí vzhled četných veřej
ných budov, zejména skoro všech budov pražskýcii
slátních úřadů (linančního ředitelství, vrchního zem
ského soudu, zemského soudu na Ovocném trhu.
trestního soudu, ředitelství pošt a telegrafů, všeobecné
nemočnice atdi), ačkoliv pouze vhodnou květinovou
dekorací mohl by býti zakryt neb napraven odperný
vzhled nevkusných a kasárnických lacád těchto sta
veb. Vzorným příkladem v tomta směru by měla
býti budova pulicejního ředitelství, kdež skutečně
vkusně a ladně upravena jest květinová výzdoba
balkonu a oken I. patra. Přislušné kruhy opozorňují
se na tuto okolnost v naději, že opomenutí nestalo
se zúmyslně a že věnována bude v budoucnu této
věci náležitá pozornost.
S upřímným obdivem a vděkem shledal za to
komitět, že balkony a okna budov čelných ústavů
peněžních jako Městské spořitelny pražské, Městsk
pojišťovny, Živnostenské banky, pak výkladce mno-
hých závodů obchodních (jako firmy Otto na Karlově
Otta
Karlov
Městsk pojišťovna
živnostenský banka
17
article
nám., Kristerius a Černý na Perštýně, Novák ve
Vodičkově ul., Goltwald na Příkopech, Topič na
Ferdinandově tř., Šrámek, Kříž a Dědic v Jungman-
nově tř., Sokol, Neimann, Brejška ve Spálené ulici
mimo jiné) nákladným i vkusným způsobem jsou
vykrášleny. I mnohé domy soukromníků (na př. dům
v Mikulášské tř. č. 16, ve Veleslavínově ul. č. 10
v Havelské ulici su Fortuny«, v Havířské uliei
»u Hroznu«, v Žitné ul. č. 27, ve Vodičkově ul
č. 678 a na Palackého nábřeží č. 2000), vynikají
bohatou a vkusnou dekorací balkonů a oken. Většina
ale jmenovaných výzdob nebyla přihlášena ke kon
kurenci, čímž dáno na jevo, že zde rozhodla čistá
láska k věci, chvályhodné porozumění a smysl pro
krásu. Snaha tato uznána bude radou městskou vhod
ným způsobem.
Vrcholem dokoračního umění květinového zů-
stává výzdoba budovy Nár. divadla, jež převýšil
letošního roku veškero očekávání. Zvláště mile byla
překvapena však komise při jízdě král. Vyšebradem.
kde v mnohých ulicích, na př. Hostivitově a Nekla
nově, ač bydlí v nich většinou chudší rodiny, nent
jediného okna, v němž by se nespatřily četné květy.
pěstované s dojemnou pečlivostí.
Vzhledem k okolnosti, že mnohým z obecenstva
pražského, dlicím dosud na letním bytě, nebyl
možno přihlásiti květinovou dekoraci svých bytů ke
konkurenci, a že první vyzvání rady městské nevešlo
pravděpodobně dosud v nejširší známost veřejnou.
doporučil komitét, aby byla poskylnuta delší druhá,
zároveň ale poslední lhůta ku přihláškám, jež sta-
novena neodvolatelně na den 16. září
načež dojde k definitivnímu udělení premií, jež
v nejkratší době veřejnosti ohlášeny budou.
Kristerius
Černá
Perštýn
Novák
Šrámek
Kříž
Dědice
Brejšek
Palacký
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
Jungman
Veleslavínův ulice
havelský
Sokol
SF
Fortuna
národní . divadlo
Vyšebrad
18
article
Studentské sjezdy v Pisku.
Z Pisku, 14. srpna.
(Zvl. tel. zpráva »Nár. Listů.-)
Královské krajské město Písek hostí v těchto
dnech náš akademický dorost, který sjel se do
něho z celého královštví na první sje z
studentstva radikálně pokroko-
vého, hlavně pak z jihozápadní jeho částí
krásného Pošumaví na II. sjezd krajin-
ského akad. spolku »Práche ň«.
Prvý, jehož zúčastní se přes 100 aka-
demiků, zahájen byl již dne 13. t. m. večer
má ráz pracovní. Prvá schůze konala se v úterý
po 9. hodině večerní v hotelu Dvořáčkuvě a za-
hájil ji kol. Malý uvitáním přítomných, ze-
jměna studenťstva vysokých i středních škol
v proslovu svém poukázal k důležitosti sjezdu.
Kol. PhC. A. Hartl pojednal zevrubné
»0 otázee národnostní v mladé če-
ské literatuře«, která měla také vliv na
nacionalismus ve studentstvu. Řečník obíral se
pouze literaturou nejnovější, ze které citovali jak
kratší i delší ukázky kol. Felix a Fiala.
Dnes o půl 10. hodině dopolední pokračo-
váno bylo ve sjezdu ve dvoraně sokolovny
Schůzi, které zůčastnil se také posl. Kalina
zahájil opět kol. Ma lý.
Předsedou jejím zvolen pak kol. Čapek
místopředsedou kol. Felix a zapisovatelem pan
Hartl.
Předseda kol. Čapek pojednal o pokro
kovém hnutí ve studentstvu, načež posl. Ka-
lina pozdravil přitomné jmenem strany radi
kálně-pokrokové i jejich poslanců a doporučoval
studentstvu nejen vážnou, ale i veselou a zdra
vou povahu, která práci podporuje.
A Hartl
Felix
Fiala
Kalina
Hartl
Čapek
Pisco
Písek
krásný Pošumaví
Ma
Ka
19
article
Pan dr. Kavalír uvílal účastníky sjezdu
jmenem plsecké místní organisace radikálně-po
krokové.
Pan učitel Hoch poukázal k sympatiím
kterým se sludentská mládež v národě těší
k nadějím. jež se v nia v jeji práci kladou. Stu-
dentstvo má býti vedeno ku práci, neboť společ-
ným cílem nás všech je blaho a rozkvět národa
Po přečtení došlých telegramů nastinil kol
Kopal vývoj hnutí pokrokového, zvláště pal
strany radikálně-pokrokové.
Kol. Brož pravil, že vlivem „Časopisu če
ského studentstva“ řízena byla práce sludent
stva ve prospěchu národa. Řečník pojednal
současných událostech doma i v cizině, pouká
zal na státoprávní snahy jednotlivých národů
na jejich boj za samosprávu, dodávaje, že Češ
musí tu způsobiti rozhodný a radikální průlom
Zmíniv se o sociálních potřebách, zejména niž-
ších vrstev a o slovanské vzájemnosti, povzbu-
zoval mládež, by se zabývala více slovanskou
otázkou.
Kol. Čadek rozhovořil se o současných
otázkách politických, zejména o posledních vol-
bách a vídeňské české menšině a dovozoval
platnost českého slátního práva; hlavní váhu
kladl na politickou výchovu národa, kterou ho
lze dobýti. Dále vystoupil ostře proti klerika-
lismu, pojednal o ženské otázce a přimlouval se
za všeobecné rovné hlasovací právo do zem-
ského sněmu. Studenstvo nemá si v práci svě
doktor
Kavalír
Kopal
Brož
Čadek
20
article
zoufati. Řečník Vončil povzbuzováním akade
mické mládeže k další činnosti.
Dopolední schůze tím skončena.
Odpoledne dne 14. t. m. sešlo se u velkém
počtu studentstvo v Sokolovně k velkému
pracovnímu sjezdu krajinského
spolku „Prácheň“, kter, koná se z
protektorátu rad měst obvodu jeho: Písku,
Bavorova, Blatné, Hluboké, Hora-
ždovic, Husince, Klatov, Milevska,
Netolie, Protivína, Strakonic, Su-
šice, Tábora, Týna n. Vlt., Vlachova
Březí, Vodňan a Volyrě, jež vyslaly
k němu také své delegáty.
Na programu sjezdu jsou pojednání kol.
PhC. Jindřicha Svobody: o organisaci práce
v krajinském spolku „Práchoň“, PhC. Gustava
Čádka o krajinských spoleích, Chem. C. Miloše
Fialy o sociální otázce studentské, JUC. Jos.
Tvrzického o výchově lidu a učit. p. Al.
Hocha o součinnosti studentstva s učitelstvem.
Hora
Svoboda
Čádek
Fiala
Tvrzický
Prácheň
Písek
Bavorov
Blatná
Hluboká
Klatovy
Milevsko
Netolie
Protivín
Strakonice
Tábor
Vltava
Vodňany
Vlachov Březí
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Národní strany svobodomyslné. Čl-
nové strany, jimž zaslány byly dopisy, týkající
se dvouhaléřového týdenníku, organisačních prací
a »České Revue«, se žádají, aby laskavě c
nejdříve na dotazy odpověděli. Všechny za-
počaté práce, mají-li se sefkati s výsledkem,
nezbytně musí nyní rychle pokračovati.
— Na plzeňském sjezdu čes. slov. son.
demokratické strany bylo v úterý rokováno
hlavně o návrhu reorganisačním se zvýšením
poplatků příslušníků strany. Nový statut strany
potkal se s námitkami v nejednom ohledu. Pro-
testováno proti zvyšování příspěvků, proti novým
ustanovením o tisku, proti byrokratiekému rázu
statutu, jímž se dává téměř všechna moc do
rukou výkonného výboru. Sluší zaznamenati, že
se na sjezdu ozvali dosti energicky mnozl řeč-
níci, Bechyně, Prokeš, Dědek, Astr atd. proti
čl. 1. nového organisačního řádu, jímž se má
příslušníkům č. s. soc. demokracie zabrániti
vstup do různých spolků nepolitických mimo
organisace, mezi těmi také do národně
obranných jednot. Z mnoha stran bylo
poukazováno k tomu, že zejména pro tento
článek a pro nepřiměřené zvyšování moci tisko-
vého výboru jest předložený organisační řád
beze změn nepřijatelný i z toho důvodu, že jest
pro sjezd hotovým překvapením, an nebyl dán
organisacím k předběžné diskusi. Zvláště pozo-
ruhodně vyslovil se proti čl. 1. posl. Hudee,
jenž vyslovil podivení nad tím, jak se do orga-
nisačního statutu mohlo dostati ustanovení, kte-
rým by byla znemožněna účast také na př. ve
spolku »Komenského«. Jinak horlilo se proti
tomuto článku i z toho důvodu, že se jim za-
braňuje — získávání členů, jež jest prý zvláště
výhodné v hasičských spoleích (soudr. Mydlák
z Třebíče). Téměř všichni řečníci šmahem vy-
slovovali se proti této sjezdové předloze, která
konečně byla odkázána — komisi a odročena.
Prokeš
Dědek
Astr
Hudee
Bechyně
Mydlák
Třebíč
spolek » Komenský
22
article
— Historka z Olomouce. Jeden z největších
domů olomouckých, rozsáhlý činžák o třech
průčelích, z nichž jedno hledí na Horní náměstl
v německých listech olomouckých poctívaný ná-
zvem „Palais Maya“, octl se na bubnu, a měl
býti dne 8. t. m. prodán exekuční drazbou. Do
olomouckých Němců vjela česká hirůza, v domo
jest totiž umístěna také česká tržnice a vystava
nábytku, i bylo tudíž na snadě, že by se Češi
pokusili dům získati koupí v dražbě. I vynalo-
ženy všechny prostředky německého důvtipu.
kterak zabrániti nové katastrofě převodu tnk
rozsáhlého kusu realitní německé državy do kle-
tých rukou českých. V německých peněžních
ústavech, zasekaných po krk takovými obchody,
krčili pánové rameny, až konečně přišlo se na
to, že by zbankrotělý palác mohl koupiti po-
věstný švechatský sládek milionář Dreher, jehož
pivo pije se ve švechatské pivnici, v domě Če-
chy olomouckými tak ohroženém. Leč pan
Dreher choval se ke všem olomouckým nabíd-
kám velmi chladně. Aby jeho německé srdce
rozehřály, vydaly se k pivnímu magnátu dámy
z nejlepší německé společnosti v Olomouci, ve-
dené pí. droguistkou Hanischovou, do Schwe-
chatu a zapřísáhání z krásných a výmluvných
úst jich podařilo se obměkčiti Drehera, aby ještč
před dražbou dům koupil. Stalo se za —
386.000 K. Podle olomouckého „P.“ napravil
tím Dreher hřích, jehož se k velkému zármutku
olomouckých Němců dopustil tím, že přede dvě-
ma roky prodal litovelskému pivovaru hotel
Němec
Čech
Dreher
Hanischová
Olomouc
Schwe
Palais Mayo
dům če
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Pailleronova »Myška« je limonáda, která
chce šumět jako šampaňské. V její sladkosti je
cosi kypivého, ale nedejme se ošálit — pouze
limonáda. Je nám již těžko vpravovat se do
ovzduší télo pařížské komedie z urozeného
světa, do té sentimentální frivolity, která nikdy
nevybočí z mezí konvenconalnosti do té sa-
lonní, ulízané poesie. Ale obecenstvo, jež tak
rádo se kochá pohledy do vznešených sfér, kde
zvučí tituly vévodské a hraběcí, kde je vše
samá noblesa, přepych a chic, je u vytržení
elegancl stárnoucího svěláka markýze Maxe de
Simiexa a toiletami rozmarné koketky Pepy a
je dojato půvabnou naivností tiché a diskrelní
a tak roztomile vypočitavé »Myšky«, Marly de
Pailleronův
Myška
Simiex
Marly
24
article
Moisand. Duchaplná komedie Pailleronová má
u nás vždy zajištěný svůj úspěch. Tentokráte
objevila se v nevděčné roli titulní sl. Světlých
a libila se pro svou dívčí plachost, pro své
dětsky křehké a libezné tóny, pro svůj půvabný
zjev. Neodolatelného markýze po p. Seifertovi,
který tuto roli počítal k svým nejbrilantnějším,
zdědil pan Matějovský. Vývoj mladého
umělce ukazuje po některých nedávných jeho
šťastných výkonech, zejména ve »Třech sestrách«,
na jiné realističtější cesty nežli na hladké par
kety salonů pařižských. Jeho Max byl uhlazený.
ale snesl by trochu méně bodrosti a opravdo-
vosti, zejména v první polovici hry. Paní Do-
stálová vystihla s ušlechtilou procitěností
postavu Klotildinu. Rozmarná svůdnice Pepa v
temperamentním a humorném podání paní Lau-
dové má sympatie obecenstva již z dřivějšího
obsazení. To platí též o cituplné Hermině
paní Danzerové a o paní de Moisand pí
Pštrossové.
+ Budoucnosti varšavskýchi divadel carských —
opery i činohry — věnuje polský tisk již po dlouhou
dobu zvýšenou pozornost, vyslovuje obavy, podaří-li
se jim přestáti krisi, zaviněnou trvalým bouřlivým
ovzduším revolučním, jímž zmítáno jest ruské Polsko
a Varšava, především již plné tři roky. Nutné spoření
Seifert
Matějovský
Max
Klotildin
Danzer
Moisand
Pštross
Lau
Polsko
Varšava
25
article
ve slátních rozpočtech ruských a zároveň i sloupající
napjelí mezi Petrohradem a Varšavou vedly před
dvěma lely ke značným redukcím zážovým i předních
umělců obou divadelních scen varšavských (T eat
Wielskr“, sloužící opeře, a „Teatr Ro zmai
tošcí“, carská činohra, umístěny jsou ve společné
státní budově, v posledních lelech rychle chátrající
a uspíšily přirozeně i jejich úpadek umělecký, zvlášt
když i operní orchestr byl značně omezen. Toto za-
nedbávání umělecké produkce polské se strany ruské
vlády působilo ovšem roztrpčení v uměleckých a
lilerárních kruzích polských a vedlo jen k šíření roz-
tržky mezi nimi a vládními kruhy pelrohradsk ými.
Vyskylla se celá řada návrhů svépomecných
S něklerých stran žádáno, aby divadla přovzalo do
vlastní správy měslo, avšak brzy se ukázalo, že finan-
ční jeho prostředky nikterak na to neslačí, zvlášť v ny-
nějších těžkých revolučních bouřich a ve všeobecně
hospodářské krisi, v důsledeích jejich nastalé. Ne-
šťastným nápadem byly hlasy, radicí člonům divadla
ke všeobecné stávce, jíž by si vymohli úpravu gá-
žových poměrů, nešťastným prolo, poněvadž v době
nejvýš k tomu nevhodné přispívalo se tím spíše jen
k rapidnímu úpadku umělecké výkonnosti a hrozilo
nebezpečí, že obě scény — jediné velké a stálé scěny
v ruském Polsku, na něž možno klasti vyšší měřítko
umělecké — budou vládou definitivně zavřeny. Opele
aspoň dočasně přispěla na pomoc Filharmonie
varšavská, umělecky vysoko stojící a disponující vlast-
ním sálem, činohře má býti před hrozicím úpadkem
pomoženo posledním pokusem, právě v posledních
týdnech podniknutým, kdy získán pro ni nový ředitei
v osobě známého a velmi populárního dramatika
polského Kazimierza Zalewskéh.
Kazimierza
Petrohrad
Varšava
Polsko
26
article
Tažkým tčmlo poměrům věnoval velmi vřelou
a objektivní úvahu v jednom z poslodních čísel var-
šavského denníku „Kurjar Warszawski“ di
vadelní kritik Wlad. Rabski, ukazuje v ní ole-
vřeně, že na úpadku polské činohry, vleklém a dlou
hotrvajícím, nenese výhradnou vinu nepřizeň petro
hradská, nýbrž že příčiny vězely hlouběji, v nevhod-
ném a nedostačujícím vedení arlistickém, jež kone
konců přivodilo stále stoupající delicit finanění. Správ-
ně ukázal na to, jak upřilišněné byly radikální hlasy
žádající, aby divadlo převzalo město do vlastní sprá
vy, a jak neuspořádané poměry v ensemblu uměle
ckém již na léla před vypuknulím nynější revoluce
snižovaly uměleckou úroveň a měly škodlivý vliv na
reperloir i výkonnost herců. Pan Kaz. Zalewski
autor celé řady výborných satirických komedií spole-
čenských a populárních lidových her, bude míti velm
těžký a vážný úkol, povznésti především tuto po
kleslou úroveň a zavésti tuhou disciplinu mezi členy
divadla. Najde divadlo s krásnou a slavnou minu-
lostí, ale bez stálého repertoiru, v němž především
velicí klasikové polské literalury dramatické byliv
posledních lelech hříšně zanedbáváni. Bude jeho úko-
lem povzbudili chut k práci mezi svým členstvem
a pracovati úsilovně k navázání na přirozený pod-
klad domácí tradice umělecké. V télo snaze musí
nalézti nový ředitel po svém boku vešker
literární obec polskou v býv. království,
pokud nechce dáti utououti ve zmatku revolučního
víru jedině svojí velké scéně činoherní a tím snad
i na léta ochromiti budoucnost dramatického umění
a drmalické tvorby lilerární, a najde ji také
vyslovuje pevnou nadějí pan W.I. Rabski. Kéž
by se nemýlilt
Kurjar Warszawski
Wlad
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Pan Otakar Mařák, první tenorista našeho
Národního divadla, vyzván byl správou mořských
lázní v Oslende ke dvěma koncertům na dny 13.a
20. srpna t. r. Pan Mařák tute nabídku přijal. Bude
zpivati skladby české a italské v řeči české
Htalské.
+ Opera v Sofiji. Myšlenkou, zaříditi operu
v Sofiji, zanáší se — jak z bulharských časopisů s
dovídáme — koncertní pěvec p. Stojanov, býv ruský
divadelní lyrický tenor. Pána tohoto doprovázejí na
koncertní turné dvě síly koncertní. Kromě těchto
akvisic má pan Stojanov v. hlédnutého kapelníku
i jednu nebo dvě jiné síly operní. Zbývá mu tedy
jenom ještě postarati se o doplnění personálu solo-
vého, obstarati orkestr a potřebný materiál hudební.
sbor, balet, dekorace i kostýmy. Jakmile Sobranie
povolí panu Slojanovu novou zemskou subvenci
obnosem nejměně 200.000 franků, bude prý moe
»podnikatelstvo« přikročiti ku provedení svého zá-
měru V zasvěcených kruzích solijských soudí se, že
prodlením pěti, desíti let by mobl zemský sněm
k takému kroku se odhodlati.
+ Nedbalova nová taneční báseň »Z pohádky
do pohádky« na Národním divadle velkým nákladem
již nyní připravovaná, získána českou firmou
Hudební závod a nakl. Fr. A. Urbánka v Praze.
vedle Národního divadla, vedeno snahou.
zachovati tulo českou práci zase Čechům, nešetřilo
skutečně velkých finančních obělí a zakoupilo od
uznávaného celou cizinou dnes autora »Pohádky
o Honzovi« mistra Oskara Nedbala nové jeho dllo
»Z pohádky do pohádky«, tak že tato nová práce
vyníkajícího českého skladatele dostane se do rukou
českého obecenstva v rouše českém. Klavírní výlah
Mařák
Stojanov
Slojanův
Nedbalův
František
A Urbánek
Čecho
Honz
Nedbal
Sofija
Praha
národní divadlo
+ opera
28
article
dvouruční vyjde ještě před premiěrou na Národním
divadle a bude vypraven tak, by vnitřní čeně i vý-
zdoba vnější přiměřena byla. Již první »Valčlk dětíe
z prvého obrazu, pak valčík »Princezny Zlatovláskye
upoutá svou gracií a něhou, již autor tak pěkně do-
kumentoval v prvé své práci tohoto genru. »Šípková
Růženka« okouzlí »Tancem dvanácti měsíců«, kde ve
12 variacích budebné charakterisovány jsou měsíce
celého roku. »Pizzicalo-Polka« a »Balabille« v po-
hádce »Zvířátka a Petrovští« stanou se přes noc jistě
populárními v celé Praze. Vděčně a lehce se nesoue
melodle poetického díla Nedbalova, k němuž slovní
průvod upravil známý libretista Ladislav Novák,
prodchnuty jsou něhou a fantasií, prozrazující ušlech-
tilou a jemnou duší obou zúčastněných autorů.
Zlatovlásky
Petrovský
Nedbalův
Novák
Praha
národní divadlo
29
article
+ Školy pro různé nástroje. Žádné nakladatel-
ství nevykonalo v tomto oburu více než hudební zá-
vod Mojmíra Urbánka. Ve třech letech vydal celou
řadu škol nejpřednějších paedagogů, čímž umožnil
studium dotyčných nástrojů na základě českých
method. Známý odborník Bohumil Kašpar sepsal
školu na flétnu nebo pikolu a školu na kla-
rinet. Obě díla vyznamenávají se odbornou propra-
covaností a praktickým uspořádáním. Jsou k nim též
připojeny obsahlé labule všech hmatů s vyobrazením
dotyčných nástrojů. Praklická část provázena jest
důkladnou, dobře srozumitelnou theorií. K těmto
dvěma školám dlužno připojiti J. Michálka školu na
cello a školu na kontrabas. Obě díla prozrazují
výborného odborníka, jenž oba nástroje jak theoreticky
tak prakticky dokonale ovládá. Také zde nalézáme četná
vyobrazení, jež poučují nás o držení nástroje a uka-
zují jednotlivé jeho části. Obrazy provázeny jsou
hejně textem. Školy obsahují množství materiálu
učebného i zábavného, jenž založen jest na molivech
národních. Konečné vydána od Fr. Piláta důkladná
škola na křídlovku (eornet a piston) a známého
pnedagoga Fr. Cibuly populární tbeoreticko-praktická
škola na citeru. Co řekli jame o školách předešlých,
plalí i o těchto posléz jmenovaných. Oba nástroje
lze z uvedených škol důkladně seznati a snadno
i bez učitele naučiti se na ně hráti. Cibulově škole
na citeru jest připojen dodatek nejoblíbenějších me-
lodií a salonních skladeb k přednesu a dostajo sejí
plného uznání tím, že vydání dělo se péči »Ústřední
jednoty českých citeristů«. Všechny zde uvedené
školy vydány byly v Edici M. U. a dlužno proto
výslovně takto je žádati. Každá stojí v krásné úpravě
pouze 4 K. Nakladatel Mojmír Urbůnek
v Praze, Jungmannova tř, Hlávkův palác.
Urbánek
Kašpar
J Michálek
Konečná
Pilát
Cibula
Cibulův
M U
Urbůnek
Francie
Praha
Jungmannův třída
Hlávkův palác
30
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
=II. výstava morav. výtvarných umělců v
Valaš. Meziříčí. 25. srpna—22. září. K četným při-
hláškám, které jsme již oznámili, přibyly nové a to
Kašpara, Vlčkové Vorlové, Kubína, Weinera, Knebla
a Ditterta, takže již přihlásilo k vystavování svá díla
celkem 25 umělců. Zásilky obrazů a soch stále do-
cházejí a budou brzy umísťovány ve výstavních
místnostech, gymn. aule a síni odborné školy, které
jsou již vymalovány dle návrhu bratří Jaroňkůa
překvapí návštěvníky vkusnou volbou barev. Stálá
výstavní kancelář je ve veřejné čilárně a pracuje
denně od 10.—12. hod. dop.
Kašpar
Vorel
Kubín
Weiner
Knebl
Dittert
Jaroňků
31
article
Rüzné zprávy.
= Španělský král do Uher. Z Pešti, 14. srpna.
Z Pětikostelí sem oznamují, že španělský král Alfons
přijede na zámek Delie v baraňském komitátu, kde
jako host arcivévody Bedřicha zúčastní se honů.
Také rakouský císař se tam v polovině září očekává
Profesor Joachim. Z Berlína, 14. srpna.
(»Vosische Zig.«) Stav Josefa Joachima zboršuje se
každou hodinu. Vysílen záchvaty křečí, leží mlčky
nemocný, jemuž se v odměřených chvilkách vpra-
vuje do úst silná polévka a cilronová voda. Opustilo
ho vědomí, nepoznává ani svých příbuzných, ani
lékařů a ošetřovalelů.
= Otrokářská loď lapena. Z Adenu, 14. srpna.
Italská staniční loď »Antilope« zajala v Rudém moři
loď, plující pod anglickou vlajkou, pro podezření, že
provozuje obchod s otroky, dovlek a ji do Adenu a
odevzdala ji námořnímu a kořistnímu soudu.
= Velké krádeže zboží. Z Hamburku, 14.
srpna. Ve zdejším přístavu přišlo se na stopu velkým
krádežím zboží, páchaným po léta. Hlavní pachatel
Tallyman prováděl krádeže při nakládání zboží na
lodi a při vylodění. Ukradené zboží bylo házeno do
malých skunerů, kotvících u parníků, načež bylo
pašováno do ciziny a tam prodáno.
= Loupežná vražda ve vlaku. Z Berlína, 14.
srpna. Na trati Wanne-Recklinghausen byl jednomu
cestujícímn neznámým spolucestujícím podán otrá-
vený koňak; cestující klesl v bezvědomí a byl
oloupen o hodinky a hotové peníze. Leží v nemoc-
nici a není naděje, že se uzdraví. Po pachateli není
stopy.
= Zločin na dílěti. Z Bernu, 14. srpna. V Lu-
ganu byl zatčen majitel botelu »Regina«, obviněný
z nemravného zločinu, kterého se dopustil na devít
letém děvčeti, dceři jištého belgického barona.
Alfons
Bedřich
Joachim
Josef Joachim
Regina
Uhry
Pešť
Pětikostelí
Delia
Berlín
Aden
Hamburk
cizina
Wanne
Recklinghausen
Bern
Vosische Big