3
masthead
22. července 1904. Císle 261.
4
article
cím,7) protože počátkem dvacátého stoletív
coslu se mu postavila krise, tedy obtěžkaeí
zkouška, která ale jen ukázala, jak moeným jest
— nalezá se v Berlíně z 94 úvěrních bank Ně-
mecka vůbec deset hlavních bank této skupiny.
Úhrnná aktiva bank těchto činí okrouhle koncem
r. 1895 3900 mill. marek, z čehož připadá na
berlínských oněch deset bank 2195.3 mill. mar.
— tedy koncem r. 1895 kotví více než polovina
německého bankovního obchodu v Berlíně.
Z uvedených aktiv berlínských bank připadá na;
mill. marek
Německou banku . . . . . . 579 3
Diskontní společnost . . . . . 372 2
Drážďanskou banku . . . . . 3372
Banku pro obchod a průmysl . . 208.4
Berlínskou obchodní společnost . 200.2
Národní banku pro Německo . . 157 7
Schaafhausenský bankovní spolek . 1866
Středoněmeckou úvěrní banku . . 93 5
Německou společenstevní banku . 45 3
Berlinskou banku . . . . . . 14.6
Z jiného hlediska: Veškerých zmíněných
94 bank vládne koncem r. 1895 úhrnně 1344
mill, m. reserv a akciového kapitálu, oněch
deset berlínských 747.3 mill. m. (ledy ostatních
neberlínských 600 7 mill. m). Koncem r. 1895
mají ve směnkách uloženo: veškeré banky zmí-
něné vůbec 764 mill. m., deset berlínskýeh
394.7 mill. m. (směnečný portefeuille říšské
banky tedy včítán není; o rozvoji tohoto ústavu
zminíme se snad jindy). A dokladů prevalence
berlinských bank již v r. 1895 dala by se
uvésti řada.
Koncem r. 1895 bylo tedy centralisační
úsilí v Berlině celkem vítězno. Nebyl tento vývoj
nezdravý? Byl logickým? Odpověď dáti lze
snadno: šetřením, jak banky tyto osvědčily se
o krisi počátkem tohoto století. A tento vývoj o
r. 1895 bude předmětem dalších řádek.
Berlín
Německo
národní banka
úvěrní banka
mill
5
article
Ještě afléra publikace o zdanění akciových společ-
noslí. Publikace kanceláře průmyslové rady, která
konstatovala dle pravdy neudržitelnost zdanění akcio-
vých společností v této říši a která následkem úzko-
prsého fiskalismu p. Böhm-Bawerka vlastně konfi-
skována, budí čím dále tím větší pozornost veřejnosti.
Není tedy nevhodno uvésti hlavní data její. Čtenář
alespoň sezná, co vše v Rakousku je vládě již nepo-
hodlno. Publikace sama srovnává předem akciové pod-
nikání ciziny s podnikáním téže formy v této říši.
Koncem r. 1901 byl akciový kapitál hollandských a
belgických společností vyšší, ruský o 21/2 krát, fran-
couzský 71/2 krát větší rakouského. Při tom ale znovu
vychází na jevo, „že nejsou akciové společnosti nikde
lak vysoko zdaněny jako v Rakousku. Touto okolností
vysvětlují se také pronikavě neobyčejné oblíže, b
stagnace průmyslového podnikání; daně 30—40
mohou platiti jen pevně založené staré podniky po
řadě výnosných let, nové společnosti hroutí se pod
tíží těchlo břemen“. Nápadným jest rozdílné posu-
zování podnikání společnosti a jednotlivce. Za daných
poměrů jest akciová společnost průmyslová nejméně
dvakráte, s přirážkami obyčejně třikráte a čtyřikráte
výše zdaněna než podník jednotlivcův. Tak platily
na př. Škodovy závody jako podnik jednotlivcův
v prvém pololetí 1899 výdělkové daně 13.000 K, ve
druhém pololetí po přeměně v akciovou společnost
103.971 K. Sklářská průmyslová společnost v budějo-
vickém okresu komorním platila r. 1898 jako podnik
jednotlivcův úhrnem 12.918 K 62 h a r. 1899 po pře-
měně v akciovou společnost 57.887 K 27 h na danich.
Böhm
Bawerka
Škodův
Rakousko
kancelář průmyslový rada
103.971 K
6
article
Naopak platila zase emailka v tomže okresu jako
akciová společnost daně z výdělku 3369 K 76 h a po-
tom jako závod jednotlivcův 330 K. Následkem těchto
poměrů mohly se akciové společnosti dopracovati pří-
znivých výsledků jen tam, kde neměly žádné nebo
jen slabou soutěž (sklářství, strojnictví); kde ale pra-
coval i soukromý kapitál, tam vyplácel se kapitál
v nich investovaný jen neuspokojivě (od 1878—1900
v hornictví 3.6%, v textilnictví 3.3%, v cukrovarni-
ctví 2.8%%). Vyšší zdanění akciových společností jest
ostatně i hospodářsky nezdůvodnitelno prolo, protože
jest akciová společnost následkem svého zákonného
zřízení a následkem povinnosti veřejně účtovati nu-
cena k nákladům, jichž soukromé společnosti nemají.
7
article
Znemožňováním akc. společností se vznikání prů-
myslu nespolečenského také nijak neprospívá. Výsle-
dek jest jen ten, že některé průmysly, k jichž provo-
zování jest třeba velkých kapitálů nebo které chovají
v sobě následkem novosti své jisté risiko, v Rakousku
vůbec nevznikají. Význam, jaký má vysoká daň pro
export, byl často a často zdůrazněn. Značná čásť prů-
myslů, která jest odkázána na cizí trhy, jest danou
zdaňovací politikou rakouskou přímo nucena zakládati
čásť svých závodů v cizině, ba četné podniky
na českých a slezských hranicích pře-
ložily následkem nestejného zdanění
své sídlodo Pruska. Závěr díla uvedeného konč
konstatováním, že akciové zákonodárství a zdaněm
v Rakousku mařilo vývoj moderní kapitalistní orga-
nisace. Zatím co ve všech evropských velikých slá-
tech proráží tendence k sespolečnění výroby a zatím
co tam ročně sta podníků přeměnou v kollektivní pod-
niky tvoří vyšší kapitálovou organisaci, změněno v Ra-
kousku v posledních čtyřech létech jen 29 firem v akci-
ovou společnost a 18 akciových přešlo v ruce jedno-
tlivců. Průmyslový akciový kapitál jest
v Rakousku dnes menší než před 30 lčty
Rakousko
Prusko
8
article
— po době, která přinesla jiným státům hospodářský
rozmach. „Rakousko mělo ještě r. 1878 větší akciový
kapitál než Německo, dnes má ho Německo o sedm-
kráte více. Rakousko předstiženo Belgií a Hollandskem,
a nebude dlouho trvati a bude předstíženo Švýcarskem
a Dánskem. Všude v Evropě vzrosti průmyslový ka-
pitál více než obyvatelstvo — náš velkoprůmysl mě
ale před 30 léty více kapitálu a zaměstnával více lidí
než dnes, kdy stouplo obyvatelstvo o 272% !“ Toť trest
publikace. Jest zdrcujícím odsouzením dosavadní ra-
kouské politiky průmyslové, ale právě otevřeností
svých posudků volá po obratu, po nové době. Ukazuje
na záchranu, dokud ještě čas — může býti poctivějšího
kroku? Ale pravda se u nás vždy nerada slýchává
a tak konfiskuje pan Böhm knihu, kterou by měl přijati
s díky a kterou by se měl říditi. Ale panu Böhmovi
na rozvoji průmyslu záleží hodně málo — ale na da-
ních vše. Jak dlouho ale bude lze udrželi daně na
výši, které neodpovidá hospodářská potence národů?
Böhm
Rakousko
Německo
Belgie
Švýcarsko
Dánsko
Evropa
9
article
Proti zvýšení cukerních sazeb Lloydu na Levaniu.
Ředitelství rakousk. Lloydu vyrozumělo cukrovary, že
od 1. září l. r. nabude platnosti nový tarif pro Levantu,
který přinese značné zvýšení sazeb (o 78—909%).
Ústřední spolek cukrovarnický podal následkem toho
ministeriu obchodu pamětní spis, který varuje před
timio nešťaslným krokem a žádá, aby levantní Lloy-
dovy sazby zvýšeny nebyly, nýbrž aby dnešní sazby
byly zachovány. Aby průmysl příště byl chráněn
před libovolným postupem Lloydu, navrhuje pamnětní
spis, aby při povolení nové subvence stát si vyhradil
právo schvalovati sazby Lloydu. Spis domáhá se
brzkého vyřízení, protože nemůže žádný závod sjed-
nati nové smlouvy dodavací do Orientu, ježto projek-
tované zvýšení sazební zmařilo by jakýkoli zisk. Tedy:
doma vysoké daně a při dovozu do ciziny vysoké, jinde
neslýchané dopravní sazby. Cukerní politika této říše
jest věru unikem. Ale odstrašujícím!
Lloyd
Ted
Orient
10
article
Obchodní smlouvy. Jak se zdá a jak se souhlasně
s různých stran potvrzuje, nutno pokládati novou
rusko-německou obchodní smlouvu z
sjednanou. Dle zprávy „Berl. Tzbl.“ přijalo Rusko
německá minimální cla na obilí a spokojilo se s úle-
vami veterinářskými pro vývoz dobytka do Německa
„B. Börs.-C.“ oznamuje, že se Witte vrací z Norder-
neve do Berlína, kde prodlí asi osm dnů, z důvodů na-
prosto soukromých. Co se týče jednání v Norderneyi
pokročila tak dalece, že možno míti za to, že příště
bude zmocněncům předložena již hotová osnova nově
smlouvy. Popírá-li současně „N. Ztg.“, že zpráva
„Berl. Tzbl,“ není z úřadního pramene, nemění to n
7) Sr pro následující: Poruchy v německém ži-
votu hospodářském let 1900 sl. sv. 6. str. 81 sl. (D
E, Loeb)
věci praničeho. — Fakt sjednání německo ruské smlou
vy jest rozhodným pro další vývoj jednání o oslatníe
středoevropských smlouvách. Jak dalece velerinářské
ústupky se strany Německa Rusku prospějí i Rakou
sku, nelze zatím ještě posouditi, dokud nejsou známy
deta ily.
Akciová celuloska v Turčanské sv. Martině. Z-
jímavé doplňky k likvidačnímu řízení akciové společ-
nosti turčanské celulosky přinášeji „Lidové Noviny?
informované patrně správně. Jak známo, pokračuje
likvidační řízení dosti rychle. „Zbývá vyříditi ješt
záležitost daně, která byla továrně dodatečně vy
měřena a urovnání poplatků za převod majetku o
banky „Tatry“ na akciovou společnost a za odkup
pozemků a urovnání podaného protestu p. drem. Mar
kovičem, kterýž byl však v první instanci zamílnut
Berl
Witt
N Ztg
Loeb
svatý . Martina
Rusko
Německo
Norder
Berlín
Mar
Tatra
D E
11
article
Veškeré nové podniky průmyslové v Uhrách požívaj
výhody zákona a jsou od placení daně až na dvace
let osvobozeny a také veškeré poplatky převodní bý-
vají dle zákona novým podnikům odpuštěny a ode-
psány. Kromě těchto výhod povoluje vláda na založení
nových továren značnější subvence. Vše to bylo i to-
várně na celulosu v T. Martině slíbeno na místech
rozhodujících ještě než továrna byla postavena a bylo
se právem nadíti, že akciová společnost od těchto po-
platků a daní jistě bude osvobozena. Než nepříznivý
vítr uherské vlády duje dále proti továrně na celulosu
a proto nutno vyčkati vyřízení nových žádostí za odpis
těchto daní a poplatků, s nimiž ani správní rada ani
likvidační výbor vzhledem na vše, co se slíbilo, ne-
počítaly. Továrna na celulosu v Turč. Martině byla
prodána 17. listopadu 1903 se zásobami za 1,300.000
korun. Po zaplacení dluhu bance „Tatře“ a ružom-
berskému úvěrnímu spolku v obnosu 306.495 K, zbylo
Uhry
Martin
Tatra
12
article
uloženo u Živnostenské banky v Brně 700.000 Ka
u banky „Tatry“ 293.505 K. Mimo to má likvidační
výbor továrny obdržeti úroky z uloženého kapitáhu
v obnosu asi 11.400 K a jeden požadavek za doda
vatelem dřeva 13.043 K 10 h. Obnášíť tedy hotovost
likvidačního výboru přibližně 1,017.848 K. Sporných
a dosud soudně nevyřízených a neprojednaných po
žadavků a nároků jest asi za 26.330 K 76 h kromě
výloh za provedení likvidace, útrat soudních a ho-
tových výloh povstalých výplatou likvidačního kapi-
tálu. Na tyto výlohy, nároky a požadavky usnesl se
likv. výbor zadržeti kromě jmenovaných 26.330 K 76h
ještě 24.317 K 34 h a vypláceti bude prozatím, po
soudním schválení účtů, které ihned soudu p. dr. Šte-
fanovič má předložiti, za každou akcii 195 K. Zbytek
nespotřebované hotovosti vyplatí se akcionářům po
skončené likvidaci této společnosti. Vyhláška úřadní
o likvidaci této společnosti byla uveřejněna dne 7.
8., 12. ledna 1904 a jiných přihlášek nějakých poža-
davků do dneška se u likvidačního výboru nestalo
Šte
K Zbytek
Brno
Ka u banka
živnostenský banka
Tatra
13
article
Továrna na celulosu pracuje nyní v rukou nových
majitelů s velikým úspěchem, takže denně vydělává
1000 až 1300 K (7). Z toho vidno, že továrna byla
správní radou účelně a moderně postavena a že slibo-
vaný výnos 10 až 15% z akciového kapitálu nebyl
přehnán. Veškerá snaha a houževnatá práce správní
rady rozbila se o národnostní nepřátelství maďarských
šovinistů. Tak založili jsme Maďarům podnik výnosný
zároveň však podnik, který nám bude pro budoucnos
výstrahou a poučením, bychom nikdy nejevili důvěru
ve spravedlnost našich národních odpůrců.“ A aby-
chom příště, zakládajíce podniky v zemi, kde stojí
proti slovanským snahám dobývačné úsilí maďarské
neužívali zbytečné a škodlivé reklamy, jako se stalo
v tomto případě, dodáváme my.
Zastavení dopravy vodní. Sdružené labské do
pravní společnosti a rakouská severozápadní společ-
nost dopravní oznamují, že se stav vody v Labi do té
míry zhoršil, že nelze dále na Labi dopravo
vati. Následkem toho zastavují společnosti dopravu
po vodě z Čech, jakož i dopravu proti vodě z Ham-
burku a stanic saských. — Uherská říční dopravní
společnost oznamuje, že následkem nedostatku vody
v Tise nutno tam vodní dopravu zastaviti.
Ze zahraničního obchodu rakouského v prvém
pololetí t. z. Všeohecná data čtenáři naši již znají.
Maďar
Čechy
Ham
Tisa
14
article
Dnes vracíme se k podrobnostem, které mohou dnes
inleressovati. Cukerní vývoz prvého pololetí t.r
jeví oproti loňsku směr sestupný. Kdežto loni v tomže
období vyvezeno 3.465.355 metrických centů v ceně
80.46 mill. K, činí letošní vývoz 2,916. 212 metr. centů
v ceně 76.71 mill. K. Vývoz obilní a příbližný
lonský a letošní v udané periodě dán těmito daty:
1903
1904
mill. q mill. K mill. q mill.K
ječmen. . . . . 1.73 29.37 1.37 23.59
pšenice . . . . 0.07 1.29 0.02 0 49
s ad. . . . . . 1.09 28.56 1.02 26 7
luštěniny . . . . 024 5.28 1).14 3. 21
mouka . . . . . 0.37 9.89 0.46 12.91
Jeví se tedy až do mouky vývozní pokles. Také vý-
voz chmele klesnul s 12.654 (resp. 5.94) na 7650
(resp. 4.81 mill. K). Dovoz obilí pobyboval se
celkem na úrovní lonské, vykazuje z části pokles
pšenice
1.29
28.56
26 7
9.89
12.91
15
article
Pozoruhodným jest při tom vzrůst výhodného dovozu
ze Srbska. Neobyčejně stoupnul v minulém pololet
dovoz pšenice a sice z 121.676 metr. centů lon-
ských na 259 693 metr. centů letos. Dovoz jateč-
ného dobytka činil loni 106 085 kusů v ceně
14.214, letos 124.925 kusů v ceně 15.753 mill.
a vývoz 199.761 kusů za 51.429 loni a 153.715 kuso
za 50.100 mill. K letos. Za současného vzro-
stu dovozu vývoz tedy klesnul. Zajíma-
vým jest vzrůst vývozu koní z 28.66 mill. K lonských
na 34.71 mill. K letošních. Vývoz vajec dostoupil
letos 681.479 metr. centů v ceně 64.740 mill. K (loni
630.457 metr. centů za 59.89 mill. K), dovoz jich kle-
snul s 22.01 na 20.10 mill. K. Vývoz másla při
současném mírném vzestupu dovozním klesnul s 5.33
na 4.16 mill. K. Vývoz piva stoupnul z 485.392 na
508 862 metr. centů (resp. z 6.89 na 7.21 mill. K)
zatím co dovoz vína citelně klesnu! s 468 528 na
75.832 metr. centů, patrný to důsledek nahromadění
zásob před zrušením vínné klausule ve smlouvě
s Italil. Potěšitelným jest pokles vývozu kulatého
dříví s 53.12 na 48.7 mill. K při současném vzestupu
vývozu řezaného dříví z 59 53 na 62.14 mill. K. Za-
jimavým pro posouzení stavu průmyslu bavlnář-
ského jest vývozní vzestup surové bavlny (z 41 179
na 46.663 metr. centů) a bavlněné příze (z 14..160 na
26 190 metr. centů), tím zajímavější, že dovoz surové
bavlny klesnul s 1,000.083 lonských na 997.696 melr.
centů letošních. Dovoz příze jest při tom nezměněn
(toni 38.416, letos 38.502 metr. centů). Přiznáno jest.
že za vyšší dovozní množství bavlny platil loni prů-
mysl 121.71 mill. K, za nižší letošní 146.84 mill. K
Vývoz Inu, juty a příze z nich se celkem nezmění
(jen co do vývozu lněné příze jeví se pokles s 46.67
na 41.115 metr. centů), za to jeví vývoz vlny pokles.
Srbsko
Ina
693
mill
16
article
Za to vykazuje dovoz surového Inu značný pokles
(téměř o 10 mill. K). Dovoz vlny mírně stoupnu
asi o 10.000 metr. centů). Vývoz hnědého uhl
klesnul s 38.922 na 37.369 mill. metr. centů. K cel-
kovému vzrůstu dovozu přispěl ýmimo uvedené) hlavně
vzestup dovozu zboží koloniálního, oděvnictví, oby-
čejných kovů a zboží z nich a pod. Vzestup vývozu
přivoděn pak mimo uvedené: vzrůstem vývozu mine-
ralií, minerálních olejů (vývoz petroleje rafino-
vaného, benzinů a mazacích olejů stoupnul z lonských
281 925 metr. centů v ceně 3.175 mill. K na
553.716 metr. centů v ceně 5.900 mill. 5), oděvnictví
skleněného zboží, železného zboží (hlavně ná-
činí železného) a pod.
Opětné stoupání cem obilních. Na včerejší vídeňské
i peštské burse potrvala haussa i včera. Ceny pšenice
stouply v Pešti včera o 10—15 hal., žita o 5——10 hal.
kukuřice o 10 hal. Ve Vídni stouply záznamy staré
tisské pšenice z 9.90 až 10.40 ze dne 20. t. m. n
10.— až 10.50, zatím co nové obilí na burse téměr
jednáno nebylo. Trh eskomptuje takto fakt slabé prů-
měrné sklizně uherské a škody, které utrpěla sklizeh
v zemích českých.
Opětné zvýšení mouky. Peštské mlýny zvýšily
opětně ceny mouky a znamená tedy č. O 15.50, 1 15.—,
č. 2 14.50, 3 14.—, 4 13.70, 5 13.30, 6 12.70, 7 11.90,
č. 71/4 10.40, 734 8.30, 8 6.30.
Nové nebezpečí trhu bavlnářského? Jak z ceno-
vého vývoje bavlnářského trhu novoyorského patrno.
udržuje úhradová potřeba průmyslu záznamy přes
přiznivé sklizňové odhady wasbingtonského úřadu
na dosti značné výši. Znamenalat
bavlna
bavlna na
pohotová červenec říjen prosinee
9.58
9.53
18. července 11.— 10.62
9.57
10.95 10.63 9.61
11.— 10.62 9.68 9.64
Pešť
Vídeň
4 13.70
17
article
Nápadným při tomto vývoji jest speciální cenový
vzestup pozdějších měsíců tohoto roku, dokazující
jak značná jest úbradní spotřeba průmyslu. V télo
situaci pro průmysl, odkázaný na zprávy soukrom
a tendenční a marně se domáhající organisovaného
zpravodajství pomocí instituce konsulární, docházi
zpráva, která — potvrdí-li se — může vzbuditi vážno
obavy. Dle právě vyhlášeného rozhodnutí novoyor
ských advokátů firmy D. J. Sully a spol. vyrovna
se bývalý bavlnářský spekulant Da
nlel Šully se svými věřiteli. Polovina vy
rovnávací sumy má býti zaplacena hotově a druhá
polovina ve lhůtách. Ohláška konči ujištěním, že
Sully obnoví se známou svou energi
dosavadní operace. Jestli haussovně či bais
sovně, se nepraví. Ale již faki sám, že se vrací do
bývačný organisátor bursy na bavlnářský trh, vzbu
zuje trapné obavy.
Ústřední hospodářské skladiště pro Slezsko a M -
ravu v Opavě vydalo právě zprávu za dobu od1
června 1903 do 31. května 1904. Uvádíme z ni: Druž-
stvo zřízeno bylo na popud Jednoty českých hosp
společenstev v Opavě. Čelé zařízení jeho stálo 26.835
K 8 h. Do skladiště vejde se asi 50 vagonů obilí
Obchodníci s obilím jak v Opavě tak i v okolí napnul
všechny síly, aby skladiště přivedli k úpadku hned
v prvém roce jeho činnosti. Přes to, že družstvo na-
pjalo všecky síly, nebylo možno v 1. roce režii hraditi
a družstvo vykázalo koncem 1. roku ztrátu v obnosu
J Sulla
Šulla
Slezsko
Opava
18
article
2185 K 5 h. Tak ukončen byl první rok družstevní
činnosti za velikého jásotu všech našich nepřátel. Než
karta se obrátila. Správa družstva postarala se o vý-
hodné uzávěrky vojenských dodávek a našla větš
podporu u některých našich závodů na Moravě, takže
i odbyt ječmene byl snazší a konečně hlavní pomůckou
družstva bylo, že při řádné valné hromadě v r. 190
usneseno bylo nucené dodávání pod značnou pokutou
pro členy, jež by jinam dodávali své obilí. Jest při-
rozeno, že stoupnutím docíného obilí při stejné režii
mohlo družstvo poskytnouti vyšší ceny a vyvarovati
se úplně ztrátám. Zajímavo jest, že od zařízení skla-
diště stouply ceny obilí na opavském trhu o 30—50
oproti trhům sousedním. Průměrné ceny, jež platilo
skladiště, byly po obě léla asi o 20 h vyšší než prů-
měrně ceny na trhu opavském. Celkový obrat činil
v r. 1902/3 1,088.192 K 12 h, v r. 1903/4 2,762.911
6 h. Počet dodávek činil v r. 1902/3 1684, v r. 1903/4
2396. Počet prodejů činil v r. 1902/3 314, v r. 1903/4
924, připadá tudiž průměrně v r. 1902/3 na jednu do-
dávku 9.59q, v r. 1903/4 19.90 q. a dodal ze 393
členů v r. 1902/3 průměrně jeden člen 41.14 q. vr.
1903/4 ze 449 členů průměrně jeden člen 84.18 q.
Morava
19
article
Hrubý zisk na prodaném 1 q obilí obnášel v r. 1902.3
31 h, v r. 1903/4 32 h. Režie obnášela na 1 q vr.
1902/3 45 h, v r. 1903/4 25 h. Účet rozvážný k 31.
květnu 1904 vykazuje jmění: Hotovost pokladní
3599 K 56 h, stavební zařízení 14.141 K 79 h, stroje
9912 K 54 h, inventář 866 K 65 h, pohledávky 38.728
K 99 h, vklad u c. k. pošt spořitelny ve Vídni 4612k
53 h, zásoby 19.314 K 95 h, tiskopisy 91 K, podíly
cizích ústavů 580 K, neuhražená ztráta z roku minu-
lého 2185 K 5 h. Dluhy: Závodní podíly 8440
pohledávky 76.095 K 13 h, pohledávky členů 6000
nevyplacené služné 900 K, zisk za rok 1903/4 2597 k
93 hal.
Výstava ovoce o hospodářských plodin okresu
velvarského 18.—25. září 1904. Páni vystavovatele
semen a plodin se upozorňují, aby již nyní připravili
kytice klasů a sáčky semen a sazenic v přiměřeném
množství všech druhů. Hosp. průmyslový spolek vel-
varský po úradě s výstavním předsednictvem všecky
kytice i sáčky letošní z výstavy zdejší uschová, aby
jich v plné kollekci použil na výstavě semen, sazenic
a plodin, která se bude konati při jarní hosp. výstavě
v Praze r. 1905. Tím se bude celý okres velvarský
soustavně a čestně representovati na pražském výstav
ním trhu. Do redakčního odboru povoláni byli pp.
Vídeň
Praha
20
article
Tonisl. Burghauser z Ješína, Kam. Harmach z Velvar
M. Hofman z Velvar a dr. Pavlousek z Kralup. Vý
stavní katalog bude vedle obvyklých rubrik a článků
obsahovati pokyny i oznámení různá pro vystavovatel
i pro návštěvníky
Dodávka pro dráhu. Zadá se dodávka připevňova-
cích součástí kolejnic systému I./a a X/a c. k. rakou-
ských dráh. Nabídky přijímají se nejdéle do 16. srpna
u železničního stavebního ředitelství ve Vídni VI.
Gumpendorferstrasse 10 a možno tamtéž v podmínky
dodávky a ostatní pomůcky nabídky nahlédnouti neb
proti uhražení výloh je obdržeti.
Dodávka pro vodovod v Rumnnísku. Ze příčinou
zavedení vodovodu pro město Krajovu (Rumunsko)
byla vypsána dodávka čerpadel. rour a nádržek ve
3 losech. Přesné a zevrubné popisy též i v řeči ně-
mecké, lze dostati u starostenského úřadu města Kra-
jova po zaplacení kolkovního poplatku obnosem 10 fr
Reflektantům jest podati nabídky na formulářích, jež
u téhož úřadu jsou k dostání, zapečetěné a opatřené
předepsanou známkou do 21. srpna t. r., při čemž
však se poznamenává, že dotyčné nabídky offertní
zůstanou po dva měsíce závaznými. Vývozní kancelář
obchodní a živnostenské komory pražské vyrozumívá
o tom interessenty, poznamenávajíc, že jest ochotna,
od tamního starostenského úřadu opatřiti na požádán
příslušný zevrubný popis.
Burghauser
Harmach
M Hofman
doktor
Pavlousek
Krajův
Ješín
Kama
Velvary
Kralupy
Vídeň
Rumunsko
21
article
Z Vídně, 21. července. (Závšrečně üřadni
kursy.)
Unorová renta . 100 10/ Ivovskočernovická 575.—
spol. st. dr. rak.uh. 632.—
99 25
květnová
jižní dráha . . 80 —
99 20
červenc. »
štyrsko hr.-köhl. . 393.—
100 . 10
říjnová .
severní dráha . 5450 —
rakouská » zlatá 118 75
rak. severozáp. dr. 414.—
99 35
» kor.
pardubická dráha 409.—
118 70
uherská » zlatá
polabská dráha 420.—
» kor.
97.15
českál sev. dráha-
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher. ,
B 1015.—
4% zást. listy Hyp
pražsko - duchcov. —
banky král. č. .
duchcov.« podmok —.—
31/29% zást. I. Hyp
ústecko-tepl. dr.
banky král č.
dunaj. paroplaveb. 8.45.—
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd . 680. —
Zem. banky kr.č.
turecká tabák. rež. 341.—
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 477.—
Zem. banky kr.č.
Rudolfova huť.
státní losy 1854
alpská montan. sp. 426 5
„ 1860
rým.-muráň. spol. 492.—
po 500 zl. . .
Poldina huť . . 349.—
po 100 zl. . .
praž. želez. sp. . 2220 —
státní losy 1864
česká montan. sp. 1256.—
losy úvěrního úst.
doktor
Lloyd
Vídeň
Poldin huť
ústecký
22
article
Daněk . . . . 333. —
vídeň. 1. komun.
162. 25
západočeská uhl. 197 —
tisské losy . . .
severočeská ubl.
126. 50
turecké losy .
mostecká uhl. sp. 608.—
1606 -
rak. uh. banka .
vídeň.stavební sp. —.—
636.25
rak. úvěrní ústav
279 50
Schodnica .
643.—
b. anglo- rakouská
515.25
haličsko-karpatské 1025.—
vídeňská unionka
423 75
peštská vagonka. 625
b. pro země rak.
747.50
devisa německá . 117.37
uh. úvěrní banka
515. 50
„ pařížská.
95 0
Daněk
úvěrní banka 515
23
article
bank. jednota
934.—
curyšská . 95 0
r. úst. pro úv. poz
» londýnská 239.75
Česká průmyslová
412 —
banka . . ..
dvacetifrank . . 19.02
346 25
marka papírová . 117.37
roln. úvěr. banka
rubl
» . 253.—
česká b. Union . —.—
Živnost. banka . —.—
Eskontní sazby 3—334 procenta.
Upevnění londýnské bursy a klidné posuzování
anglinko-ruského konfliktu upevnily trh. Kreditky
státní dráha a jednotlivé železářské papíry vyšší
Dod-tečná bursa: kreditky 637.75, státní dráha
833.50, alpinky 428.50.
x. z Vídně, 21. července. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Bursa stála dnes pod dojmem
konfliktu anglicko-ruského, přes to však zachovala
klid, k čemuž zvláště přispělo smýšlení burs zahra
ničních, kdež po začáteční chabosti se konsoly
značně zotavily. Zároveň oznámeno odtamtud lepš
posuzování politické situace. Jestliže se však situace
na zdejší burse pron kavě nezlepšila, vysvětlujes
to obavami před následky stálého sucha. Smýšlení
bylo z počátku kolisavé, naposledy pak bylo dost
příznivé. Kreditky mítně zdražily, uberské kreditky
a hypoteční banka, länderbanka, unionka a Bank
vercin trochu stouply. Rakousko-uherská banka opětně
zlaciněla. Na trhu dopravním podlehly reakci státní.
jižní, obě severozápadní a české severní. Paropla
vební dosáhly dnes reprisy. Ze železářských značně
poškozeny jen pražské železářské, kdežto alpinky
naposledy proti včerejšku nezměněny. Rýmavsk
dosáhly reprisy. Trh rentový jen málo změněn, de-
visy a valuty částečně povolily. Na eskomptním trhu
nezměněno: 3 proe.
K. Z Vídně, 21. července. (Telfgem »Nár. Lislů«.
IVečerní bursa.) Kreditky 638.25, po —.—, —.—
Bursa
jítvízum
Vídeň
Český průmyslový 412
hypoteční banka
uherský banka
346 25
25
article
88.85
100.75
94.20
99.60
99.60
153 25
182.—
257 —
459.50
507. —
26
article
uherské kreditky 748.—, anglobanka 280.—, bankovuí
jednola 516.—, unionka 51575, länderbanka 424 75.
státní dr. 634.—, —.—, jižní dráha 80.50, polab. dr
421.—, severozápadní dráha 415.—, turecké tabákové
341 50, rýmavskomuráňské 492.—, alpinky 428.75
květnová renta 99.25, uherská korunová 97.10
turecké losy 127.—, marky za botové 117.36, ultimo
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 21. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboži
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.45.
198 65 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.-
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek
krátké lh. za 100 mk. 117.271/42, 117. 471/2, Německo na
delší lhůty 117.30, 117.60. Londýn šek a kr. ih.
za 10 lib st. 239 751/2, 239.921/2, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.02 p.
95.121/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek
a králké !h. za 100 fr. 95 05, 95.15, Paříž delší lh.
— —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.021/2, 95.121/, další lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.021/2, 95.121/2, na delší lhůty —.—
Pražská bursa.
V Praze, 21. července. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.
Při pevnějším smýšlení jednána na dnešní burse
únorová a dubnová renta za K 100.20 a zlatá rak
renta za K 118.85. Dále podáváno za akcie Živno
stenské banky K 249.50, české banky »Union-
K 244.—, České spol. pro průmysl cukerní K 160.—
strojírny Daňkovy K 333.— peníze.
Jiné papíry znamenány nebyly
Otliciální záznamy znějí-
Zástavní listy české hyp. banky 5%
doktor
Daňkův
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Praha
český banka
Český společenský
751 / 2
Italia šek
Italia
27
article
31/2
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
» » » (v K
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
„ . » » (v K) 49%
Žel. . „ „ „
Dlužní úpisy České prům. banky 41/9
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4%
Želez. úpisy »
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2
„ » hal. zem. banky 41/20
Kom. dl. úpisy » . . 490
Železnič. . » » » 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/ 29
» , , , 49%0
» Rak. uherské banky 49%
» » Dolnorak. hyp. ústavu 49 %
» 31/2
Kom. dl. úp. a
„ » 31/2
Zástavňí listy Rak. hyp. banky 49 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 39%
Únorová spol, renta (v pap.) 4 29e
Dubnová,
(ve stř.) 4.290
Květnová . . (v pap) 49%
Červencová spol. renta (ve stř. ) 4 9 %.
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
korunová renta . . 4 %
investiční » . . 31/29
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . »
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .»
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .»
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní .
Český pivovar v Č. Budějovicíchs
Kolínská továrna chemická . .s
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech»
» tov. orient. cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
K Mel
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
28
article
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 21. července
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější
obchod 287.—. Mezinárodní banka 350.—. Diskontní
banka 355.—. Baku 459.—. Mantašev 188.—. Ka
spijská spol. 4980.—. Briansk 107.—. Nikopol 91 50.
Sormovo 154.—. Putilovské železo 104 50. Hartmann
148.50
Berlinská bursa, 21. července. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Na dnešní burse nebylo mnoho ži
vota a ruchu. Posuzovala-li se afféra zajaté anglické
lodi »Malacca« včera dosti klidně, platí to ještě víc
o dnešku. Ač se usuzovalo, že anglickému tisku zá-
leží na vyvolání konfliktu, převládal názor, že cel
záležitost se vyřídí smírně. Tento názor podporován
i dobrými zprávami z Londýna a Paříže a ještě více
pevným smýšlením petrobradským, které dokonc
zvedlo tamější kursy. Na trhu uhlářském byly pře
chodně živé obchody, zvláště následkem koupí Hy
bernie. Rakouské dráhy uhájily své dosavadní zá
znamy, taktéž i cizí renty. Železářské obligace byly
chabější. Závěr bursy byl pevný. Soukromý diskon
21/2%, tedy ol/s proc. nížší.
Hartmann
Petrohrad
Bak
Nikopol
Londýn
Paříž
živnostenský banka
Berlinská burza
29
article
První cifry znamenají začáteční, druhé konečne
kursy: Rakouské kreditky 200.12, 200.12. Diskonte
186.60, 186.37, Německá banka 217.25, 217.25, Ob
chodní společnost 152.80, 152.87, Drážďanská banka
148.75, 148 55, Spanělské exterieury —.—, —.—
Bochumské ocel. 186.25, 187 12, Lauřina huť 242.—
241 87, Dortmund. Union lit. C 82.—, 82.50, Har-
penská uhl. spol. 199.30, 199.12, Gelsenkirchenská
ubl. spol. —.—, —.—, Hiberma 217.—, 217.75
Consolidace 424.50, 424 50, Severoněmecký Lloyd
100.25, 100.50, Packet 105.10, 105.50, Kanada —.—
—.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 128.25.
128.—,
Z kasovních papírů: Concordia 318.25, —.—
Eschweilské 238.—, —.. -, Geisweidské 147. —
—.—, Hochdah! 134.60, —.—, Katovické 207. 50.
—.—, Wilhelm 237.70, —.—, Phönix 154. 50,
—.—, Rh. Stahl 173.90, —.—, Schalker Gr.
Lloyd 100.25
Wilhelm 237.70
Stahl
Ob
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
německý banka
drážďanský banka
Lauřin huť 242
Schalker Gr
Hiberma 217
Consolidace 424.50
424 50
Eschweilský 238
Phönix 154 . 50
30
article
485.50, —.—, Westfalia 155 50. —.—, Orenstein
149.25, —.—, Rh. Metali 70.50, —.—, Hasper
207.10, —.—, Donnersmark 240.60, —.—, Hul-
schinský 119.—, —.—, Vulcan 254.25, —.—, Bis-
mark 271.75, —.—, Caro 110.50, —.—, Hoesch
205.10, —.—, Georg Marie 106.—, —.—, K-
nigsb. 150.60, —.—, Nordstern 284..50, —.—.
Z Berlína, 21. července. (O 1 hod. 15 m.) odpol.
Kreditky 200.25, státní dráha 135 60, lombardy 17.40
Smýšlení khidné.
Z Berlina, 21. července. (C.-B.) Kreditky 200. 10
státní dráha 135.25, jižní dráha 17.40, diskonto 186 40
německá banka 217 25, obchodní b. 152.80, dráž
danská b. 14850, darmštadtská banka 137.—, ná
rodní banka 122.25, dráha Henri 102.25, Transvaa
—.—, Kanada 123.10, Gotthard 188.—, Lloyd 100.50
Packet 105.50. — Za hotové: Lauřina huť 241 90
dortmundské —.—, bochumské 187.—, gelsenl.ir
chenské 21675, Hibernia 217.90, harpenské 199.10
Consolidace —.—. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 21. července. (Tel. závěr, kursy.
Úvěrní akcie 200 20, akcie společnosti státní dráhy
135 50, lombardy 17.30, papírová renta —.—, stří
brná renta 100.50, zlatá renta 101.20, uherská zlatá
renta 100.20, uh. korunova renta 97 45, 4% rak
korun. renta 99.75. Smýšlení pevné.
Z Frankfnrtu, 21. července. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 200.20, státní dráha 185 50, lombardy 17.30.
Z Pařižs, 21. července. (Počáteční bursa.) Bpro
renta 97.93, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení bezob
chodné.
Z Paříže, 21. července. (Telegr. závěrečné kursy.j
3proc. umořitelná renta —.—, Sproc renta 98.l0
3/proc. renta —.—, italská renta 102.50, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1292.—, státní dráha —. —
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.23, rakou-
ská zlatá renta 101.50, uherská zlatá renta 100.25.
otomanská banka 568.—, tabáková režie 378 —, tu
recké losy 122 24. Smýšlení pevné.
Cara 110.50
Georg
Marie
K nigsb
Henri 102.25
Lloyd
100.50
Orenstein
Hasper
Donnersmark
Vulcan
Hoesch
Berlín
Kanada
Gotthard 188
Frankfurt
Frankfnrt
Pařižs
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
Hibernia 217.90
Westfalia 155 50
smýšlený khidný
Packet 105.50
Lauřin huť 241
Consolidace
31
article
Trhy na zboží.
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 21. července.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1903 76—60 kg K 9.65, 10 —, uherská 1903
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakost — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, (.
vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1909
73—75 kg 6.75, 7.—, nové 1904 74—77 kg 7.10
7.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— at
0.—; ječmen výběr O.—-, 0.—, první jakosti
0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 7.25, 7 35, prima 1903 7.25, 7.35, merkantilní
7—, 7.10, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —, 0.—
kukuřice uher. 1903 7.—, 7.15, cizozem. 0. —, 0.—
cinguant. 1902 K 7 90 8.—; vikev česká 7.60, 7 75,
haličská 7.50, 7.60, uher. K 0.—, 0.——, pohan«a
0—, 0.—, proso 9.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transilo: pše-
níčná mouka č. 0 K 31.—, 31.50, č. 1 30.—, 30 50
č. 2 28 50, 29.—, č. 3 26.50, 27.—, č. 4 24.50, 25.—,
č. 5 22 50, 23.—, č. 6 20.—, 21.—, č. 7 18 —, 19 —,
č. 8 14.—, 14.50. Žitná mouka č. I. 20.—, 20 80. č. II.
19.—, 19.80, č. III. 17.30, 18.—, č. IV. 14.—, 14 50,
Pšeničné otruby jemné 11.15, 11.35 hrubě 11 15,
11.35. otruby žitné 11.40. 11.50, krupice 31.—, 31 50
prach 11.40, 11.60 tiuč —.—, kroupy: čis. 400
37.—, 38 50 čís. 3.0 37.—, 38.50 čís. 2.U 36.—, 37 50,
čís. 0 35.—, 36 50. čís 1 33.—, 34 50, čís 2 32.—
33 50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50 čís.5
29.—, 29 50. čís A —.—, čís. 74 —.—, č. 8á
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.50.
plodinový burza
7 75
28 50
U 36
kg
50
čís 2 32
32
article
Semona. Ceny za 50 kilogr.: řepka skli zen
zimní r. 1904 11.—, 11.20, mák modrý český
24 25, 25 25, modrý ruský —.—, kmín český 22.—,
23.50, holandský 26.—, 26.—, jetel bílý —.—, —.—
žervený —.—, —.—, růžák —.—, —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. —
—.—, hrách Viktoria 9.50, 12.—, k vaření žlutý
9.50, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmení
0 —, 0.—, čočka 1903 14.—, 17.50
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky česká
K 11.—, 15.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 27.—.
srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.—
—.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 4.—, 425, nelisované 4.—, 4.25, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 1.55, 1 75, ke krmení 1 . 23,
1.35, ke stlaní 1.25, 1.35, cizí 0.—, 0.—
Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub.
67.—, 68 —, sadlo amer. 62.—, 63 —, lůj ——, —. —.
Peníze
kg
Viktoria
Švestka český K
33
article
Zboží
104.—
100.10
94.30
101.20
99.60
99.60
99 60
99. 60
99.60
100.75
99 50
99.25
99.40
101 85
99.50
100.90
34
article
105.——
100.60
95.30
102 25
100.10
100.10
100.10
100.10
100.10
101 75
100.50
100.25
100.40
102.—
100 25
101.90
99.70
98.60
101.70
100.70
99 8n
93 9
99 8
81.55
100 15
100.15
99.25
99 20
118.80
99.35
91.20
36
article
99 75
102 15
101.70
100.80
94.25
100 . 70
94.90
100 80
82 55
100.30
100.30
99 45
99. 40
119.—
99.55
91.40
245.—
414.—
100.—
39
article
T. Z Vídně, 21. července. (Telef. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Na dnešní burse ceny opět
stoupaly. Pšenice byla o 10, žito o 15 h dražší proti
včerejšku. Zdražení to jest zvláště následkem zdrže-
livé nabídky a haussy burs zahraničných a peštské.
Ovšem peštská haussa způ sobena byla prý exekuč-
ními prodeji, přes to však měla za následek ome-
zení nabídky zboží effektivního. Příčina, proč žilo
více stoupá nežli pšenice, spočívá v tom, že po delši
dobu bylo žito zanedbáváno, kdežto nyní jest po
ptávka větší. Žito kupuje se namnoze k účelům liho-
varským na místo kukuřice. S ječmenem není ob-
chod ještě pravidelný. Nejvíce zdražily dnes opětně
pleniny. Kukuřice zdražila o 20, oves o 20—25
proti včerejšku.
Znamenaly: Pšenice tisská 10.—, 10.50, nová
10.20, 10.55, slovácká stará 9.70, 9.90, nová 9.80, 19.20
z Moravského pole 9.50, 9.70. — Žito slovácké
staré 5.—, 0.—, nové 7.40, 7.60, z okolí Pešti staré
0.——, 0.—, nové 7.40, 7.65, z jižní dráhy sťaré 6 95.
7.15, nové 7.20, 7.45, různé uherské 0.—, 0.—, dolno-
rakouské staré 0.—, 0.—, nové 7..25, 7.40. —
Ječmen moravský 0.—, 0.—, z okolí Vídně. 0.—
0.—, slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—
severo-uherský 0.—, 0.—, pro pivovary 5.75, 6.50,
pro krmení 0.—, 0.—. — Kukuřice uherská 6.45,
6.65, cinguantinská 7.10, 7.60. — Oves uherský
špatnější 6.90, 7.15, prima 7.30, 7.80, vybíraný 0.—
0—. — Řepka pohotová 10 50, 10.75, uherská
nová 10.—, 10. 25.
Z Vídně, 21. července. (Telgr.) Pšenice tisská
10.—, 10.50, banátská 970, 10.05, slovácká 9.70
S 90, smýšlení pevné. Žito slovácké 7.40, 7.60
peštské 7.40, 7.65, smýšlení velmi pevné. Ku-
kuřice uherská 6.45, 6.65. cinquantinská 7.10, 7.60.
Řepka
Vídeň
Pešť
95
slovácký 9.70 S
40
article
Smýšlení vzestupné. — Oves uherský, střední 7 05.
7 35, uberský prima 7.30, 7.50, smýšlení velmi pevné.
Řepka pohotová —.—, —.—. Počasí: krásně.
Z Pošti, 21. července. (Telgr.) Pšenice na říjen
9 52, 9.53, žito na říjen 7.49, 7.50, oves na říjen 6 80,
6.81, kukuřice na červenec 6.—, 6.01, na srpen 6.12,
6 13, kukuřice na květen 1905 6.42, 6.43. — Nabídky
pšenice mírné, koupěchtivost dobrá, smýšlení pevné.
Obraty činily 36.000 metr. centů. Ceny pšenic
o 10—15 h vyšší, žita o 5—10 h vyšší, kukuřice
o 10 h vyšší. Lhůtní trhy zahájeny následkem
trvalého horka pevně, v dalším průběhu kursy ná-
sledkem silné kupnosti stoupaly. Počasí: horko.
Z Pešti, 21. července. (Č.-T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení stálé, na říjen 9.51, 9.52, žito,
smýšlení stálé, na říjen 7.47, 7.48, oves, smýšlení
stálé, na říjen 6.72, 6.73, kukuřice, smýšlení stálé,
na červenec 0.—, 0.—, na srpen 6.08, 6.09, na
květen 6.38, 6.39, řepka, smýšlení pevné, na srpen
10.50, 10.60 Počasí: zamračeno.
Z Berlína, 21. července. (Tlgr.) Pšenice chabá,
na červenec —.—, na září 171.25, na říjen 171.75.
žito chabé, na červenec —.—, na září 138.50, na
říjen 139.—, oves vzestupný, na červenec 140.25, na
září 138.—, kukuřice vzestup., na červenec 114.50, n
září 112.25. Počasí: krásně.
Z Hamburku, 21. července. (Telg.) Pšenice pevnější,
holštýnská 172.—, 175.—, žito meklenburské pevnější.
142.—, 145.—, žito ruské pevnějšl, 100.—, 102.—.
Řepka
Pošť
Pešť
Berlín
Hamburk
střední 7 05 . 7 35
41
article
Počasí: krásně.
Z Paříža, 21. července. (Telegram.) Žito stálé.
na červenec 14.90, na srpen 14.50, na září-říjen 14.50,
na září-prosinec 14.65, pšenice pevná, na červene
21 50, na srpen 21.50), na září-říjen 21.65, na září-
prosinec 21.75, mouka pevná, na červenec 29. 10,
na srpen 29 15, na září-říjen 29.15, na září- prosinee
29.10. Počasí: zamračeno.
Z Paříže, 21. července. 3 hod. 15 min. (C.-T.-B.)
Oves, smýšl. pevné, na červenee 16.80, na srpen 15. 90.
na září-říjen 15.90, na září-prosinec 16.—, žito,
smýšlení stalé, na červenec 14.90, na srpen 14.50,
na září říjen 14.50, na září-prosinec 14.65, pšenice
smýšlení pevné, na červenec 21.50, na srpen 21.50.
na září-řijen 21.65, na září-prosinec 21 75, mouka.
smýšlení pevné, na červenec 29.10, na srpen 29 15.
na září-tijen 29.15, na září-prosinec 29.10. Počasí.
zamračeno.
Paříža
Paříž
42
article
244.—
412.—
346.—
349.—
587.—
250.50
335.—
1258
170.—
530.—
335.—
567.—
43
article
249.50
333.—
1256
160 —
520.—
315.—
349.—
350.50
2230
45
article
Cukr.
Cukr.
—n.— V Praze, 21. července. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Z nedostatku jakých-
koli důležitějších impulsů setrvávají trhy cukerní
nyní opět skoro v úplné nečinnosti. Náš dnešní
trh dopolední zahájen proto taktéž smýšlením
klidným a kladeno za pohotové zboží K 22 10
a za říjen-prosinec K 22.75 z Ústí; v poledne
na klidný Hamburk a ustálený Magdeburk zna-
menáno za novou kampaň o 10 hal. méně.
Londýnská depeše přinesla tendenci ustálenou.
Odpolední Hamburk zůstal však ve směru i zá-
znamech nezměněn. Večerní bursa končí tendeneí
klidnou a cenami dopoledními K 22.10 za po-
hotové zboží a K 22.75 za říjen-prosinec
v paritě ústecké.
Na trhu s bílým zbožím není změny
ani ve smýšlení, ani v cenách
Praha
Ústí
Hamburk
Magdeburk