ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 f82e45a0-71df-11dc-af00-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 45 celkem · entity: place 95, org 36, work 35, person 46
1 masthead
Strana6.
2 masthead
NARODN LISTY
3 masthead
22. července 1904. Císle 261.
4 article
cím,7) protože počátkem dvacátého stoletív coslu se mu postavila krise, tedy obtěžkaeí zkouška, která ale jen ukázala, jak moeným jest — nalezá se v Berlíně z 94 úvěrních bank Ně- mecka vůbec deset hlavních bank této skupiny. Úhrnná aktiva bank těchto činí okrouhle koncem r. 1895 3900 mill. marek, z čehož připadá na berlínských oněch deset bank 2195.3 mill. mar. — tedy koncem r. 1895 kotví více než polovina německého bankovního obchodu v Berlíně. Z uvedených aktiv berlínských bank připadá na; mill. marek Německou banku . . . . . . 579 3 Diskontní společnost . . . . . 372 2 Drážďanskou banku . . . . . 3372 Banku pro obchod a průmysl . . 208.4 Berlínskou obchodní společnost . 200.2 Národní banku pro Německo . . 157 7 Schaafhausenský bankovní spolek . 1866 Středoněmeckou úvěrní banku . . 93 5 Německou společenstevní banku . 45 3 Berlinskou banku . . . . . . 14.6 Z jiného hlediska: Veškerých zmíněných 94 bank vládne koncem r. 1895 úhrnně 1344 mill, m. reserv a akciového kapitálu, oněch deset berlínských 747.3 mill. m. (ledy ostatních neberlínských 600 7 mill. m). Koncem r. 1895 mají ve směnkách uloženo: veškeré banky zmí- něné vůbec 764 mill. m., deset berlínskýeh 394.7 mill. m. (směnečný portefeuille říšské banky tedy včítán není; o rozvoji tohoto ústavu zminíme se snad jindy). A dokladů prevalence berlinských bank již v r. 1895 dala by se uvésti řada. Koncem r. 1895 bylo tedy centralisační úsilí v Berlině celkem vítězno. Nebyl tento vývoj nezdravý? Byl logickým? Odpověď dáti lze snadno: šetřením, jak banky tyto osvědčily se o krisi počátkem tohoto století. A tento vývoj o r. 1895 bude předmětem dalších řádek.
Berlín Německo národní banka úvěrní banka mill
5 article
Ještě afléra publikace o zdanění akciových společ- noslí. Publikace kanceláře průmyslové rady, která konstatovala dle pravdy neudržitelnost zdanění akcio- vých společností v této říši a která následkem úzko- prsého fiskalismu p. Böhm-Bawerka vlastně konfi- skována, budí čím dále tím větší pozornost veřejnosti. Není tedy nevhodno uvésti hlavní data její. Čtenář alespoň sezná, co vše v Rakousku je vládě již nepo- hodlno. Publikace sama srovnává předem akciové pod- nikání ciziny s podnikáním téže formy v této říši. Koncem r. 1901 byl akciový kapitál hollandských a belgických společností vyšší, ruský o 21/2 krát, fran- couzský 71/2 krát větší rakouského. Při tom ale znovu vychází na jevo, „že nejsou akciové společnosti nikde lak vysoko zdaněny jako v Rakousku. Touto okolností vysvětlují se také pronikavě neobyčejné oblíže, b stagnace průmyslového podnikání; daně 30—40 mohou platiti jen pevně založené staré podniky po řadě výnosných let, nové společnosti hroutí se pod tíží těchlo břemen“. Nápadným jest rozdílné posu- zování podnikání společnosti a jednotlivce. Za daných poměrů jest akciová společnost průmyslová nejméně dvakráte, s přirážkami obyčejně třikráte a čtyřikráte výše zdaněna než podník jednotlivcův. Tak platily na př. Škodovy závody jako podnik jednotlivcův v prvém pololetí 1899 výdělkové daně 13.000 K, ve druhém pololetí po přeměně v akciovou společnost 103.971 K. Sklářská průmyslová společnost v budějo- vickém okresu komorním platila r. 1898 jako podnik jednotlivcův úhrnem 12.918 K 62 h a r. 1899 po pře- měně v akciovou společnost 57.887 K 27 h na danich.
Böhm Bawerka Škodův Rakousko kancelář průmyslový rada 103.971 K
6 article
Naopak platila zase emailka v tomže okresu jako akciová společnost daně z výdělku 3369 K 76 h a po- tom jako závod jednotlivcův 330 K. Následkem těchto poměrů mohly se akciové společnosti dopracovati pří- znivých výsledků jen tam, kde neměly žádné nebo jen slabou soutěž (sklářství, strojnictví); kde ale pra- coval i soukromý kapitál, tam vyplácel se kapitál v nich investovaný jen neuspokojivě (od 1878—1900 v hornictví 3.6%, v textilnictví 3.3%, v cukrovarni- ctví 2.8%%). Vyšší zdanění akciových společností jest ostatně i hospodářsky nezdůvodnitelno prolo, protože jest akciová společnost následkem svého zákonného zřízení a následkem povinnosti veřejně účtovati nu- cena k nákladům, jichž soukromé společnosti nemají.
7 article
Znemožňováním akc. společností se vznikání prů- myslu nespolečenského také nijak neprospívá. Výsle- dek jest jen ten, že některé průmysly, k jichž provo- zování jest třeba velkých kapitálů nebo které chovají v sobě následkem novosti své jisté risiko, v Rakousku vůbec nevznikají. Význam, jaký má vysoká daň pro export, byl často a často zdůrazněn. Značná čásť prů- myslů, která jest odkázána na cizí trhy, jest danou zdaňovací politikou rakouskou přímo nucena zakládati čásť svých závodů v cizině, ba četné podniky na českých a slezských hranicích pře- ložily následkem nestejného zdanění své sídlodo Pruska. Závěr díla uvedeného konč konstatováním, že akciové zákonodárství a zdaněm v Rakousku mařilo vývoj moderní kapitalistní orga- nisace. Zatím co ve všech evropských velikých slá- tech proráží tendence k sespolečnění výroby a zatím co tam ročně sta podníků přeměnou v kollektivní pod- niky tvoří vyšší kapitálovou organisaci, změněno v Ra- kousku v posledních čtyřech létech jen 29 firem v akci- ovou společnost a 18 akciových přešlo v ruce jedno- tlivců. Průmyslový akciový kapitál jest v Rakousku dnes menší než před 30 lčty
Rakousko Prusko
8 article
— po době, která přinesla jiným státům hospodářský rozmach. „Rakousko mělo ještě r. 1878 větší akciový kapitál než Německo, dnes má ho Německo o sedm- kráte více. Rakousko předstiženo Belgií a Hollandskem, a nebude dlouho trvati a bude předstíženo Švýcarskem a Dánskem. Všude v Evropě vzrosti průmyslový ka- pitál více než obyvatelstvo — náš velkoprůmysl mě ale před 30 léty více kapitálu a zaměstnával více lidí než dnes, kdy stouplo obyvatelstvo o 272% !“ Toť trest publikace. Jest zdrcujícím odsouzením dosavadní ra- kouské politiky průmyslové, ale právě otevřeností svých posudků volá po obratu, po nové době. Ukazuje na záchranu, dokud ještě čas — může býti poctivějšího kroku? Ale pravda se u nás vždy nerada slýchává a tak konfiskuje pan Böhm knihu, kterou by měl přijati s díky a kterou by se měl říditi. Ale panu Böhmovi na rozvoji průmyslu záleží hodně málo — ale na da- ních vše. Jak dlouho ale bude lze udrželi daně na výši, které neodpovidá hospodářská potence národů?
Böhm Rakousko Německo Belgie Švýcarsko Dánsko Evropa
9 article
Proti zvýšení cukerních sazeb Lloydu na Levaniu. Ředitelství rakousk. Lloydu vyrozumělo cukrovary, že od 1. září l. r. nabude platnosti nový tarif pro Levantu, který přinese značné zvýšení sazeb (o 78—909%). Ústřední spolek cukrovarnický podal následkem toho ministeriu obchodu pamětní spis, který varuje před timio nešťaslným krokem a žádá, aby levantní Lloy- dovy sazby zvýšeny nebyly, nýbrž aby dnešní sazby byly zachovány. Aby průmysl příště byl chráněn před libovolným postupem Lloydu, navrhuje pamnětní spis, aby při povolení nové subvence stát si vyhradil právo schvalovati sazby Lloydu. Spis domáhá se brzkého vyřízení, protože nemůže žádný závod sjed- nati nové smlouvy dodavací do Orientu, ježto projek- tované zvýšení sazební zmařilo by jakýkoli zisk. Tedy: doma vysoké daně a při dovozu do ciziny vysoké, jinde neslýchané dopravní sazby. Cukerní politika této říše jest věru unikem. Ale odstrašujícím!
Lloyd Ted Orient
10 article
Obchodní smlouvy. Jak se zdá a jak se souhlasně s různých stran potvrzuje, nutno pokládati novou rusko-německou obchodní smlouvu z sjednanou. Dle zprávy „Berl. Tzbl.“ přijalo Rusko německá minimální cla na obilí a spokojilo se s úle- vami veterinářskými pro vývoz dobytka do Německa „B. Börs.-C.“ oznamuje, že se Witte vrací z Norder- neve do Berlína, kde prodlí asi osm dnů, z důvodů na- prosto soukromých. Co se týče jednání v Norderneyi pokročila tak dalece, že možno míti za to, že příště bude zmocněncům předložena již hotová osnova nově smlouvy. Popírá-li současně „N. Ztg.“, že zpráva „Berl. Tzbl,“ není z úřadního pramene, nemění to n 7) Sr pro následující: Poruchy v německém ži- votu hospodářském let 1900 sl. sv. 6. str. 81 sl. (D E, Loeb) věci praničeho. — Fakt sjednání německo ruské smlou vy jest rozhodným pro další vývoj jednání o oslatníe středoevropských smlouvách. Jak dalece velerinářské ústupky se strany Německa Rusku prospějí i Rakou sku, nelze zatím ještě posouditi, dokud nejsou známy deta ily. Akciová celuloska v Turčanské sv. Martině. Z- jímavé doplňky k likvidačnímu řízení akciové společ- nosti turčanské celulosky přinášeji „Lidové Noviny? informované patrně správně. Jak známo, pokračuje likvidační řízení dosti rychle. „Zbývá vyříditi ješt záležitost daně, která byla továrně dodatečně vy měřena a urovnání poplatků za převod majetku o banky „Tatry“ na akciovou společnost a za odkup pozemků a urovnání podaného protestu p. drem. Mar kovičem, kterýž byl však v první instanci zamílnut
Berl Witt N Ztg Loeb svatý . Martina Rusko Německo Norder Berlín Mar Tatra D E
11 article
Veškeré nové podniky průmyslové v Uhrách požívaj výhody zákona a jsou od placení daně až na dvace let osvobozeny a také veškeré poplatky převodní bý- vají dle zákona novým podnikům odpuštěny a ode- psány. Kromě těchto výhod povoluje vláda na založení nových továren značnější subvence. Vše to bylo i to- várně na celulosu v T. Martině slíbeno na místech rozhodujících ještě než továrna byla postavena a bylo se právem nadíti, že akciová společnost od těchto po- platků a daní jistě bude osvobozena. Než nepříznivý vítr uherské vlády duje dále proti továrně na celulosu a proto nutno vyčkati vyřízení nových žádostí za odpis těchto daní a poplatků, s nimiž ani správní rada ani likvidační výbor vzhledem na vše, co se slíbilo, ne- počítaly. Továrna na celulosu v Turč. Martině byla prodána 17. listopadu 1903 se zásobami za 1,300.000 korun. Po zaplacení dluhu bance „Tatře“ a ružom- berskému úvěrnímu spolku v obnosu 306.495 K, zbylo
Uhry Martin Tatra
12 article
uloženo u Živnostenské banky v Brně 700.000 Ka u banky „Tatry“ 293.505 K. Mimo to má likvidační výbor továrny obdržeti úroky z uloženého kapitáhu v obnosu asi 11.400 K a jeden požadavek za doda vatelem dřeva 13.043 K 10 h. Obnášíť tedy hotovost likvidačního výboru přibližně 1,017.848 K. Sporných a dosud soudně nevyřízených a neprojednaných po žadavků a nároků jest asi za 26.330 K 76 h kromě výloh za provedení likvidace, útrat soudních a ho- tových výloh povstalých výplatou likvidačního kapi- tálu. Na tyto výlohy, nároky a požadavky usnesl se likv. výbor zadržeti kromě jmenovaných 26.330 K 76h ještě 24.317 K 34 h a vypláceti bude prozatím, po soudním schválení účtů, které ihned soudu p. dr. Šte- fanovič má předložiti, za každou akcii 195 K. Zbytek nespotřebované hotovosti vyplatí se akcionářům po skončené likvidaci této společnosti. Vyhláška úřadní o likvidaci této společnosti byla uveřejněna dne 7. 8., 12. ledna 1904 a jiných přihlášek nějakých poža- davků do dneška se u likvidačního výboru nestalo
Šte K Zbytek Brno Ka u banka živnostenský banka Tatra
13 article
Továrna na celulosu pracuje nyní v rukou nových majitelů s velikým úspěchem, takže denně vydělává 1000 až 1300 K (7). Z toho vidno, že továrna byla správní radou účelně a moderně postavena a že slibo- vaný výnos 10 až 15% z akciového kapitálu nebyl přehnán. Veškerá snaha a houževnatá práce správní rady rozbila se o národnostní nepřátelství maďarských šovinistů. Tak založili jsme Maďarům podnik výnosný zároveň však podnik, který nám bude pro budoucnos výstrahou a poučením, bychom nikdy nejevili důvěru ve spravedlnost našich národních odpůrců.“ A aby- chom příště, zakládajíce podniky v zemi, kde stojí proti slovanským snahám dobývačné úsilí maďarské neužívali zbytečné a škodlivé reklamy, jako se stalo v tomto případě, dodáváme my. Zastavení dopravy vodní. Sdružené labské do pravní společnosti a rakouská severozápadní společ- nost dopravní oznamují, že se stav vody v Labi do té míry zhoršil, že nelze dále na Labi dopravo vati. Následkem toho zastavují společnosti dopravu po vodě z Čech, jakož i dopravu proti vodě z Ham- burku a stanic saských. — Uherská říční dopravní společnost oznamuje, že následkem nedostatku vody v Tise nutno tam vodní dopravu zastaviti. Ze zahraničního obchodu rakouského v prvém pololetí t. z. Všeohecná data čtenáři naši již znají.
Maďar Čechy Ham Tisa
14 article
Dnes vracíme se k podrobnostem, které mohou dnes inleressovati. Cukerní vývoz prvého pololetí t.r jeví oproti loňsku směr sestupný. Kdežto loni v tomže období vyvezeno 3.465.355 metrických centů v ceně 80.46 mill. K, činí letošní vývoz 2,916. 212 metr. centů v ceně 76.71 mill. K. Vývoz obilní a příbližný lonský a letošní v udané periodě dán těmito daty: 1903 1904 mill. q mill. K mill. q mill.K ječmen. . . . . 1.73 29.37 1.37 23.59 pšenice . . . . 0.07 1.29 0.02 0 49 s ad. . . . . . 1.09 28.56 1.02 26 7 luštěniny . . . . 024 5.28 1).14 3. 21 mouka . . . . . 0.37 9.89 0.46 12.91 Jeví se tedy až do mouky vývozní pokles. Také vý- voz chmele klesnul s 12.654 (resp. 5.94) na 7650 (resp. 4.81 mill. K). Dovoz obilí pobyboval se celkem na úrovní lonské, vykazuje z části pokles
pšenice 1.29 28.56 26 7 9.89 12.91
15 article
Pozoruhodným jest při tom vzrůst výhodného dovozu ze Srbska. Neobyčejně stoupnul v minulém pololet dovoz pšenice a sice z 121.676 metr. centů lon- ských na 259 693 metr. centů letos. Dovoz jateč- ného dobytka činil loni 106 085 kusů v ceně 14.214, letos 124.925 kusů v ceně 15.753 mill. a vývoz 199.761 kusů za 51.429 loni a 153.715 kuso za 50.100 mill. K letos. Za současného vzro- stu dovozu vývoz tedy klesnul. Zajíma- vým jest vzrůst vývozu koní z 28.66 mill. K lonských na 34.71 mill. K letošních. Vývoz vajec dostoupil letos 681.479 metr. centů v ceně 64.740 mill. K (loni 630.457 metr. centů za 59.89 mill. K), dovoz jich kle- snul s 22.01 na 20.10 mill. K. Vývoz másla při současném mírném vzestupu dovozním klesnul s 5.33 na 4.16 mill. K. Vývoz piva stoupnul z 485.392 na 508 862 metr. centů (resp. z 6.89 na 7.21 mill. K) zatím co dovoz vína citelně klesnu! s 468 528 na 75.832 metr. centů, patrný to důsledek nahromadění zásob před zrušením vínné klausule ve smlouvě s Italil. Potěšitelným jest pokles vývozu kulatého dříví s 53.12 na 48.7 mill. K při současném vzestupu vývozu řezaného dříví z 59 53 na 62.14 mill. K. Za- jimavým pro posouzení stavu průmyslu bavlnář- ského jest vývozní vzestup surové bavlny (z 41 179 na 46.663 metr. centů) a bavlněné příze (z 14..160 na 26 190 metr. centů), tím zajímavější, že dovoz surové bavlny klesnul s 1,000.083 lonských na 997.696 melr. centů letošních. Dovoz příze jest při tom nezměněn (toni 38.416, letos 38.502 metr. centů). Přiznáno jest. že za vyšší dovozní množství bavlny platil loni prů- mysl 121.71 mill. K, za nižší letošní 146.84 mill. K Vývoz Inu, juty a příze z nich se celkem nezmění (jen co do vývozu lněné příze jeví se pokles s 46.67 na 41.115 metr. centů), za to jeví vývoz vlny pokles.
Srbsko Ina 693 mill
16 article
Za to vykazuje dovoz surového Inu značný pokles (téměř o 10 mill. K). Dovoz vlny mírně stoupnu asi o 10.000 metr. centů). Vývoz hnědého uhl klesnul s 38.922 na 37.369 mill. metr. centů. K cel- kovému vzrůstu dovozu přispěl ýmimo uvedené) hlavně vzestup dovozu zboží koloniálního, oděvnictví, oby- čejných kovů a zboží z nich a pod. Vzestup vývozu přivoděn pak mimo uvedené: vzrůstem vývozu mine- ralií, minerálních olejů (vývoz petroleje rafino- vaného, benzinů a mazacích olejů stoupnul z lonských 281 925 metr. centů v ceně 3.175 mill. K na 553.716 metr. centů v ceně 5.900 mill. 5), oděvnictví skleněného zboží, železného zboží (hlavně ná- činí železného) a pod. Opětné stoupání cem obilních. Na včerejší vídeňské i peštské burse potrvala haussa i včera. Ceny pšenice stouply v Pešti včera o 10—15 hal., žita o 5——10 hal. kukuřice o 10 hal. Ve Vídni stouply záznamy staré tisské pšenice z 9.90 až 10.40 ze dne 20. t. m. n 10.— až 10.50, zatím co nové obilí na burse téměr jednáno nebylo. Trh eskomptuje takto fakt slabé prů- měrné sklizně uherské a škody, které utrpěla sklizeh v zemích českých. Opětné zvýšení mouky. Peštské mlýny zvýšily opětně ceny mouky a znamená tedy č. O 15.50, 1 15.—, č. 2 14.50, 3 14.—, 4 13.70, 5 13.30, 6 12.70, 7 11.90, č. 71/4 10.40, 734 8.30, 8 6.30. Nové nebezpečí trhu bavlnářského? Jak z ceno- vého vývoje bavlnářského trhu novoyorského patrno. udržuje úhradová potřeba průmyslu záznamy přes přiznivé sklizňové odhady wasbingtonského úřadu na dosti značné výši. Znamenalat bavlna bavlna na pohotová červenec říjen prosinee 9.58 9.53 18. července 11.— 10.62 9.57 10.95 10.63 9.61 11.— 10.62 9.68 9.64
Pešť Vídeň 4 13.70
17 article
Nápadným při tomto vývoji jest speciální cenový vzestup pozdějších měsíců tohoto roku, dokazující jak značná jest úbradní spotřeba průmyslu. V télo situaci pro průmysl, odkázaný na zprávy soukrom a tendenční a marně se domáhající organisovaného zpravodajství pomocí instituce konsulární, docházi zpráva, která — potvrdí-li se — může vzbuditi vážno obavy. Dle právě vyhlášeného rozhodnutí novoyor ských advokátů firmy D. J. Sully a spol. vyrovna se bývalý bavlnářský spekulant Da nlel Šully se svými věřiteli. Polovina vy rovnávací sumy má býti zaplacena hotově a druhá polovina ve lhůtách. Ohláška konči ujištěním, že Sully obnoví se známou svou energi dosavadní operace. Jestli haussovně či bais sovně, se nepraví. Ale již faki sám, že se vrací do bývačný organisátor bursy na bavlnářský trh, vzbu zuje trapné obavy. Ústřední hospodářské skladiště pro Slezsko a M - ravu v Opavě vydalo právě zprávu za dobu od1 června 1903 do 31. května 1904. Uvádíme z ni: Druž- stvo zřízeno bylo na popud Jednoty českých hosp společenstev v Opavě. Čelé zařízení jeho stálo 26.835 K 8 h. Do skladiště vejde se asi 50 vagonů obilí Obchodníci s obilím jak v Opavě tak i v okolí napnul všechny síly, aby skladiště přivedli k úpadku hned v prvém roce jeho činnosti. Přes to, že družstvo na- pjalo všecky síly, nebylo možno v 1. roce režii hraditi a družstvo vykázalo koncem 1. roku ztrátu v obnosu
J Sulla Šulla Slezsko Opava
18 article
2185 K 5 h. Tak ukončen byl první rok družstevní činnosti za velikého jásotu všech našich nepřátel. Než karta se obrátila. Správa družstva postarala se o vý- hodné uzávěrky vojenských dodávek a našla větš podporu u některých našich závodů na Moravě, takže i odbyt ječmene byl snazší a konečně hlavní pomůckou družstva bylo, že při řádné valné hromadě v r. 190 usneseno bylo nucené dodávání pod značnou pokutou pro členy, jež by jinam dodávali své obilí. Jest při- rozeno, že stoupnutím docíného obilí při stejné režii mohlo družstvo poskytnouti vyšší ceny a vyvarovati se úplně ztrátám. Zajímavo jest, že od zařízení skla- diště stouply ceny obilí na opavském trhu o 30—50 oproti trhům sousedním. Průměrné ceny, jež platilo skladiště, byly po obě léla asi o 20 h vyšší než prů- měrně ceny na trhu opavském. Celkový obrat činil v r. 1902/3 1,088.192 K 12 h, v r. 1903/4 2,762.911 6 h. Počet dodávek činil v r. 1902/3 1684, v r. 1903/4 2396. Počet prodejů činil v r. 1902/3 314, v r. 1903/4 924, připadá tudiž průměrně v r. 1902/3 na jednu do- dávku 9.59q, v r. 1903/4 19.90 q. a dodal ze 393 členů v r. 1902/3 průměrně jeden člen 41.14 q. vr. 1903/4 ze 449 členů průměrně jeden člen 84.18 q.
Morava
19 article
Hrubý zisk na prodaném 1 q obilí obnášel v r. 1902.3 31 h, v r. 1903/4 32 h. Režie obnášela na 1 q vr. 1902/3 45 h, v r. 1903/4 25 h. Účet rozvážný k 31. květnu 1904 vykazuje jmění: Hotovost pokladní 3599 K 56 h, stavební zařízení 14.141 K 79 h, stroje 9912 K 54 h, inventář 866 K 65 h, pohledávky 38.728 K 99 h, vklad u c. k. pošt spořitelny ve Vídni 4612k 53 h, zásoby 19.314 K 95 h, tiskopisy 91 K, podíly cizích ústavů 580 K, neuhražená ztráta z roku minu- lého 2185 K 5 h. Dluhy: Závodní podíly 8440 pohledávky 76.095 K 13 h, pohledávky členů 6000 nevyplacené služné 900 K, zisk za rok 1903/4 2597 k 93 hal. Výstava ovoce o hospodářských plodin okresu velvarského 18.—25. září 1904. Páni vystavovatele semen a plodin se upozorňují, aby již nyní připravili kytice klasů a sáčky semen a sazenic v přiměřeném množství všech druhů. Hosp. průmyslový spolek vel- varský po úradě s výstavním předsednictvem všecky kytice i sáčky letošní z výstavy zdejší uschová, aby jich v plné kollekci použil na výstavě semen, sazenic a plodin, která se bude konati při jarní hosp. výstavě v Praze r. 1905. Tím se bude celý okres velvarský soustavně a čestně representovati na pražském výstav ním trhu. Do redakčního odboru povoláni byli pp.
Vídeň Praha
20 article
Tonisl. Burghauser z Ješína, Kam. Harmach z Velvar M. Hofman z Velvar a dr. Pavlousek z Kralup. Vý stavní katalog bude vedle obvyklých rubrik a článků obsahovati pokyny i oznámení různá pro vystavovatel i pro návštěvníky Dodávka pro dráhu. Zadá se dodávka připevňova- cích součástí kolejnic systému I./a a X/a c. k. rakou- ských dráh. Nabídky přijímají se nejdéle do 16. srpna u železničního stavebního ředitelství ve Vídni VI. Gumpendorferstrasse 10 a možno tamtéž v podmínky dodávky a ostatní pomůcky nabídky nahlédnouti neb proti uhražení výloh je obdržeti. Dodávka pro vodovod v Rumnnísku. Ze příčinou zavedení vodovodu pro město Krajovu (Rumunsko) byla vypsána dodávka čerpadel. rour a nádržek ve 3 losech. Přesné a zevrubné popisy též i v řeči ně- mecké, lze dostati u starostenského úřadu města Kra- jova po zaplacení kolkovního poplatku obnosem 10 fr Reflektantům jest podati nabídky na formulářích, jež u téhož úřadu jsou k dostání, zapečetěné a opatřené předepsanou známkou do 21. srpna t. r., při čemž však se poznamenává, že dotyčné nabídky offertní zůstanou po dva měsíce závaznými. Vývozní kancelář obchodní a živnostenské komory pražské vyrozumívá o tom interessenty, poznamenávajíc, že jest ochotna, od tamního starostenského úřadu opatřiti na požádán příslušný zevrubný popis.
Burghauser Harmach M Hofman doktor Pavlousek Krajův Ješín Kama Velvary Kralupy Vídeň Rumunsko
21 article
Z Vídně, 21. července. (Závšrečně üřadni kursy.) Unorová renta . 100 10/ Ivovskočernovická 575.— spol. st. dr. rak.uh. 632.— 99 25 květnová jižní dráha . . 80 — 99 20 červenc. » štyrsko hr.-köhl. . 393.— 100 . 10 říjnová . severní dráha . 5450 — rakouská » zlatá 118 75 rak. severozáp. dr. 414.— 99 35 » kor. pardubická dráha 409.— 118 70 uherská » zlatá polabská dráha 420.— » kor. 97.15 českál sev. dráha- rak. invest. renta buštěhradská A uher. , B 1015.— 4% zást. listy Hyp pražsko - duchcov. — banky král. č. . duchcov.« podmok —.— 31/29% zást. I. Hyp ústecko-tepl. dr. banky král č. dunaj. paroplaveb. 8.45.— 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . 680. — Zem. banky kr.č. turecká tabák. rež. 341.— 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 477.— Zem. banky kr.č. Rudolfova huť. státní losy 1854 alpská montan. sp. 426 5 „ 1860 rým.-muráň. spol. 492.— po 500 zl. . . Poldina huť . . 349.— po 100 zl. . . praž. želez. sp. . 2220 — státní losy 1864 česká montan. sp. 1256.— losy úvěrního úst.
doktor Lloyd Vídeň Poldin huť ústecký
22 article
Daněk . . . . 333. — vídeň. 1. komun. 162. 25 západočeská uhl. 197 — tisské losy . . . severočeská ubl. 126. 50 turecké losy . mostecká uhl. sp. 608.— 1606 - rak. uh. banka . vídeň.stavební sp. —.— 636.25 rak. úvěrní ústav 279 50 Schodnica . 643.— b. anglo- rakouská 515.25 haličsko-karpatské 1025.— vídeňská unionka 423 75 peštská vagonka. 625 b. pro země rak. 747.50 devisa německá . 117.37 uh. úvěrní banka 515. 50 „ pařížská. 95 0
Daněk úvěrní banka 515
23 article
bank. jednota 934.— curyšská . 95 0 r. úst. pro úv. poz » londýnská 239.75 Česká průmyslová 412 — banka . . .. dvacetifrank . . 19.02 346 25 marka papírová . 117.37 roln. úvěr. banka rubl » . 253.— česká b. Union . —.— Živnost. banka . —.— Eskontní sazby 3—334 procenta. Upevnění londýnské bursy a klidné posuzování anglinko-ruského konfliktu upevnily trh. Kreditky státní dráha a jednotlivé železářské papíry vyšší Dod-tečná bursa: kreditky 637.75, státní dráha 833.50, alpinky 428.50. x. z Vídně, 21. července. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Bursa stála dnes pod dojmem konfliktu anglicko-ruského, přes to však zachovala klid, k čemuž zvláště přispělo smýšlení burs zahra ničních, kdež po začáteční chabosti se konsoly značně zotavily. Zároveň oznámeno odtamtud lepš posuzování politické situace. Jestliže se však situace na zdejší burse pron kavě nezlepšila, vysvětlujes to obavami před následky stálého sucha. Smýšlení bylo z počátku kolisavé, naposledy pak bylo dost příznivé. Kreditky mítně zdražily, uberské kreditky a hypoteční banka, länderbanka, unionka a Bank vercin trochu stouply. Rakousko-uherská banka opětně zlaciněla. Na trhu dopravním podlehly reakci státní. jižní, obě severozápadní a české severní. Paropla vební dosáhly dnes reprisy. Ze železářských značně poškozeny jen pražské železářské, kdežto alpinky naposledy proti včerejšku nezměněny. Rýmavsk dosáhly reprisy. Trh rentový jen málo změněn, de- visy a valuty částečně povolily. Na eskomptním trhu nezměněno: 3 proe. K. Z Vídně, 21. července. (Telfgem »Nár. Lislů«. IVečerní bursa.) Kreditky 638.25, po —.—, —.—
Bursa jítvízum Vídeň Český průmyslový 412 hypoteční banka uherský banka 346 25
24 title
Trhy peněžni
25 article
88.85 100.75 94.20 99.60 99.60 153 25 182.— 257 — 459.50 507. —
26 article
uherské kreditky 748.—, anglobanka 280.—, bankovuí jednola 516.—, unionka 51575, länderbanka 424 75. státní dr. 634.—, —.—, jižní dráha 80.50, polab. dr 421.—, severozápadní dráha 415.—, turecké tabákové 341 50, rýmavskomuráňské 492.—, alpinky 428.75 květnová renta 99.25, uherská korunová 97.10 turecké losy 127.—, marky za botové 117.36, ultimo —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 21. července. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboži Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.45. 198 65 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.- Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek krátké lh. za 100 mk. 117.271/42, 117. 471/2, Německo na delší lhůty 117.30, 117.60. Londýn šek a kr. ih. za 10 lib st. 239 751/2, 239.921/2, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.02 p. 95.121/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek a králké !h. za 100 fr. 95 05, 95.15, Paříž delší lh. — —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.021/2, 95.121/, další lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.021/2, 95.121/2, na delší lhůty —.— Pražská bursa. V Praze, 21. července. (Pův. zpráva » Nár. Listů«. Při pevnějším smýšlení jednána na dnešní burse únorová a dubnová renta za K 100.20 a zlatá rak renta za K 118.85. Dále podáváno za akcie Živno stenské banky K 249.50, české banky »Union- K 244.—, České spol. pro průmysl cukerní K 160.— strojírny Daňkovy K 333.— peníze. Jiné papíry znamenány nebyly Otliciální záznamy znějí- Zástavní listy české hyp. banky 5%
doktor Daňkův Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Praha český banka Český společenský 751 / 2 Italia šek Italia
27 article
31/2 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% » » » (v K Mel. úpisy » » » (ve zl.) „ . » » (v K) 49% Žel. . „ „ „ Dlužní úpisy České prům. banky 41/9 Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4% Želez. úpisy » Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2 „ » hal. zem. banky 41/20 Kom. dl. úpisy » . . 490 Železnič. . » » » 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/ 29 » , , , 49%0 » Rak. uherské banky 49% » » Dolnorak. hyp. ústavu 49 % » 31/2 Kom. dl. úp. a „ » 31/2 Zástavňí listy Rak. hyp. banky 49 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 39% Únorová spol, renta (v pap.) 4 29e Dubnová, (ve stř.) 4.290 Květnová . . (v pap) 49% Červencová spol. renta (ve stř. ) 4 9 %. Rakouská zlatá renta . . . . 49% korunová renta . . 4 % investiční » . . 31/29 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . » Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . .» Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . Český pivovar v Č. Budějovicíchs Kolínská továrna chemická . .s Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech» » tov. orient. cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Poldin K Mel Rakousko Zala Hradec Králové Modřany Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost
28 article
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 21. července (Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější obchod 287.—. Mezinárodní banka 350.—. Diskontní banka 355.—. Baku 459.—. Mantašev 188.—. Ka spijská spol. 4980.—. Briansk 107.—. Nikopol 91 50. Sormovo 154.—. Putilovské železo 104 50. Hartmann 148.50 Berlinská bursa, 21. července. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešní burse nebylo mnoho ži vota a ruchu. Posuzovala-li se afféra zajaté anglické lodi »Malacca« včera dosti klidně, platí to ještě víc o dnešku. Ač se usuzovalo, že anglickému tisku zá- leží na vyvolání konfliktu, převládal názor, že cel záležitost se vyřídí smírně. Tento názor podporován i dobrými zprávami z Londýna a Paříže a ještě více pevným smýšlením petrobradským, které dokonc zvedlo tamější kursy. Na trhu uhlářském byly pře chodně živé obchody, zvláště následkem koupí Hy bernie. Rakouské dráhy uhájily své dosavadní zá znamy, taktéž i cizí renty. Železářské obligace byly chabější. Závěr bursy byl pevný. Soukromý diskon 21/2%, tedy ol/s proc. nížší.
Hartmann Petrohrad Bak Nikopol Londýn Paříž živnostenský banka Berlinská burza
29 article
První cifry znamenají začáteční, druhé konečne kursy: Rakouské kreditky 200.12, 200.12. Diskonte 186.60, 186.37, Německá banka 217.25, 217.25, Ob chodní společnost 152.80, 152.87, Drážďanská banka 148.75, 148 55, Spanělské exterieury —.—, —.— Bochumské ocel. 186.25, 187 12, Lauřina huť 242.— 241 87, Dortmund. Union lit. C 82.—, 82.50, Har- penská uhl. spol. 199.30, 199.12, Gelsenkirchenská ubl. spol. —.—, —.—, Hiberma 217.—, 217.75 Consolidace 424.50, 424 50, Severoněmecký Lloyd 100.25, 100.50, Packet 105.10, 105.50, Kanada —.— —.—, Transvaal —.—, —.—, turecké losy 128.25. 128.—, Z kasovních papírů: Concordia 318.25, —.— Eschweilské 238.—, —.. -, Geisweidské 147. — —.—, Hochdah! 134.60, —.—, Katovické 207. 50. —.—, Wilhelm 237.70, —.—, Phönix 154. 50, —.—, Rh. Stahl 173.90, —.—, Schalker Gr.
Lloyd 100.25 Wilhelm 237.70 Stahl Ob Dortmund Haro Kanada Transvaal německý banka drážďanský banka Lauřin huť 242 Schalker Gr Hiberma 217 Consolidace 424.50 424 50 Eschweilský 238 Phönix 154 . 50
30 article
485.50, —.—, Westfalia 155 50. —.—, Orenstein 149.25, —.—, Rh. Metali 70.50, —.—, Hasper 207.10, —.—, Donnersmark 240.60, —.—, Hul- schinský 119.—, —.—, Vulcan 254.25, —.—, Bis- mark 271.75, —.—, Caro 110.50, —.—, Hoesch 205.10, —.—, Georg Marie 106.—, —.—, K- nigsb. 150.60, —.—, Nordstern 284..50, —.—. Z Berlína, 21. července. (O 1 hod. 15 m.) odpol. Kreditky 200.25, státní dráha 135 60, lombardy 17.40 Smýšlení khidné. Z Berlina, 21. července. (C.-B.) Kreditky 200. 10 státní dráha 135.25, jižní dráha 17.40, diskonto 186 40 německá banka 217 25, obchodní b. 152.80, dráž danská b. 14850, darmštadtská banka 137.—, ná rodní banka 122.25, dráha Henri 102.25, Transvaa —.—, Kanada 123.10, Gotthard 188.—, Lloyd 100.50 Packet 105.50. — Za hotové: Lauřina huť 241 90 dortmundské —.—, bochumské 187.—, gelsenl.ir chenské 21675, Hibernia 217.90, harpenské 199.10 Consolidace —.—. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 21. července. (Tel. závěr, kursy. Úvěrní akcie 200 20, akcie společnosti státní dráhy 135 50, lombardy 17.30, papírová renta —.—, stří brná renta 100.50, zlatá renta 101.20, uherská zlatá renta 100.20, uh. korunova renta 97 45, 4% rak korun. renta 99.75. Smýšlení pevné. Z Frankfnrtu, 21. července. (Dod. bursa.) Úvěrn akcie 200.20, státní dráha 185 50, lombardy 17.30. Z Pařižs, 21. července. (Počáteční bursa.) Bpro renta 97.93, 31/2% půjčka —.—, Smýšlení bezob chodné. Z Paříže, 21. července. (Telegr. závěrečné kursy.j 3proc. umořitelná renta —.—, Sproc renta 98.l0 3/proc. renta —.—, italská renta 102.50, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1292.—, státní dráha —. — lombardy —.—, směnky na Londýn 25.23, rakou- ská zlatá renta 101.50, uherská zlatá renta 100.25. otomanská banka 568.—, tabáková režie 378 —, tu recké losy 122 24. Smýšlení pevné.
Cara 110.50 Georg Marie K nigsb Henri 102.25 Lloyd 100.50 Orenstein Hasper Donnersmark Vulcan Hoesch Berlín Kanada Gotthard 188 Frankfurt Frankfnrt Pařižs Paříž Londýn darmštadtský banka Hibernia 217.90 Westfalia 155 50 smýšlený khidný Packet 105.50 Lauřin huť 241 Consolidace
31 article Trhy na zboží.
Trhy na zboží. Pražská plodinová bursa, 21. července. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1903 76—60 kg K 9.65, 10 —, uherská 1903 — kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jakost — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, (. vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1909 73—75 kg 6.75, 7.—, nové 1904 74—77 kg 7.10 7.25; moravské —.— až —.—; vadné 0.— at 0.—; ječmen výběr O.—-, 0.—, první jakosti 0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.—, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlík 1903 7.25, 7 35, prima 1903 7.25, 7.35, merkantilní 7—, 7.10, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —, 0.— kukuřice uher. 1903 7.—, 7.15, cizozem. 0. —, 0.— cinguant. 1902 K 7 90 8.—; vikev česká 7.60, 7 75, haličská 7.50, 7.60, uher. K 0.—, 0.——, pohan«a 0—, 0.—, proso 9.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transilo: pše- níčná mouka č. 0 K 31.—, 31.50, č. 1 30.—, 30 50 č. 2 28 50, 29.—, č. 3 26.50, 27.—, č. 4 24.50, 25.—, č. 5 22 50, 23.—, č. 6 20.—, 21.—, č. 7 18 —, 19 —, č. 8 14.—, 14.50. Žitná mouka č. I. 20.—, 20 80. č. II. 19.—, 19.80, č. III. 17.30, 18.—, č. IV. 14.—, 14 50, Pšeničné otruby jemné 11.15, 11.35 hrubě 11 15, 11.35. otruby žitné 11.40. 11.50, krupice 31.—, 31 50 prach 11.40, 11.60 tiuč —.—, kroupy: čis. 400 37.—, 38 50 čís. 3.0 37.—, 38.50 čís. 2.U 36.—, 37 50, čís. 0 35.—, 36 50. čís 1 33.—, 34 50, čís 2 32.— 33 50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50 čís.5 29.—, 29 50. čís A —.—, čís. 74 —.—, č. 8á —.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21.50.
plodinový burza 7 75 28 50 U 36 kg 50 čís 2 32
32 article
Semona. Ceny za 50 kilogr.: řepka skli zen zimní r. 1904 11.—, 11.20, mák modrý český 24 25, 25 25, modrý ruský —.—, kmín český 22.—, 23.50, holandský 26.—, 26.—, jetel bílý —.—, —.— žervený —.—, —.—, růžák —.—, —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus) Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. — —.—, hrách Viktoria 9.50, 12.—, k vaření žlutý 9.50, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmení 0 —, 0.—, čočka 1903 14.—, 17.50 Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky česká K 11.—, 15.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 27.—. srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 4.—, 425, nelisované 4.—, 4.25, cizí 0.— 0.—, sláma cepy mlácená 1.55, 1 75, ke krmení 1 . 23, 1.35, ke stlaní 1.25, 1.35, cizí 0.—, 0.— Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub. 67.—, 68 —, sadlo amer. 62.—, 63 —, lůj ——, —. —. Peníze
kg Viktoria Švestka český K
33 article
Zboží 104.— 100.10 94.30 101.20 99.60 99.60 99 60 99. 60 99.60 100.75 99 50 99.25 99.40 101 85 99.50 100.90
34 article
105.—— 100.60 95.30 102 25 100.10 100.10 100.10 100.10 100.10 101 75 100.50 100.25 100.40 102.— 100 25 101.90 99.70 98.60 101.70 100.70 99 8n 93 9 99 8 81.55 100 15 100.15 99.25 99 20 118.80 99.35 91.20
35 article
99. 40 98.75
36 article
99 75 102 15 101.70 100.80 94.25 100 . 70 94.90 100 80 82 55 100.30 100.30 99 45 99. 40 119.— 99.55 91.40 245.— 414.— 100.—
37 article
93 75
39 article
T. Z Vídně, 21. července. (Telef. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Na dnešní burse ceny opět stoupaly. Pšenice byla o 10, žito o 15 h dražší proti včerejšku. Zdražení to jest zvláště následkem zdrže- livé nabídky a haussy burs zahraničných a peštské. Ovšem peštská haussa způ sobena byla prý exekuč- ními prodeji, přes to však měla za následek ome- zení nabídky zboží effektivního. Příčina, proč žilo více stoupá nežli pšenice, spočívá v tom, že po delši dobu bylo žito zanedbáváno, kdežto nyní jest po ptávka větší. Žito kupuje se namnoze k účelům liho- varským na místo kukuřice. S ječmenem není ob- chod ještě pravidelný. Nejvíce zdražily dnes opětně pleniny. Kukuřice zdražila o 20, oves o 20—25 proti včerejšku. Znamenaly: Pšenice tisská 10.—, 10.50, nová 10.20, 10.55, slovácká stará 9.70, 9.90, nová 9.80, 19.20 z Moravského pole 9.50, 9.70. — Žito slovácké staré 5.—, 0.—, nové 7.40, 7.60, z okolí Pešti staré 0.——, 0.—, nové 7.40, 7.65, z jižní dráhy sťaré 6 95. 7.15, nové 7.20, 7.45, různé uherské 0.—, 0.—, dolno- rakouské staré 0.—, 0.—, nové 7..25, 7.40. — Ječmen moravský 0.—, 0.—, z okolí Vídně. 0.— 0.—, slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.— severo-uherský 0.—, 0.—, pro pivovary 5.75, 6.50, pro krmení 0.—, 0.—. — Kukuřice uherská 6.45, 6.65, cinguantinská 7.10, 7.60. — Oves uherský špatnější 6.90, 7.15, prima 7.30, 7.80, vybíraný 0.— 0—. — Řepka pohotová 10 50, 10.75, uherská nová 10.—, 10. 25. Z Vídně, 21. července. (Telgr.) Pšenice tisská 10.—, 10.50, banátská 970, 10.05, slovácká 9.70 S 90, smýšlení pevné. Žito slovácké 7.40, 7.60 peštské 7.40, 7.65, smýšlení velmi pevné. Ku- kuřice uherská 6.45, 6.65. cinquantinská 7.10, 7.60.
Řepka Vídeň Pešť 95 slovácký 9.70 S
40 article
Smýšlení vzestupné. — Oves uherský, střední 7 05. 7 35, uberský prima 7.30, 7.50, smýšlení velmi pevné. Řepka pohotová —.—, —.—. Počasí: krásně. Z Pošti, 21. července. (Telgr.) Pšenice na říjen 9 52, 9.53, žito na říjen 7.49, 7.50, oves na říjen 6 80, 6.81, kukuřice na červenec 6.—, 6.01, na srpen 6.12, 6 13, kukuřice na květen 1905 6.42, 6.43. — Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost dobrá, smýšlení pevné. Obraty činily 36.000 metr. centů. Ceny pšenic o 10—15 h vyšší, žita o 5—10 h vyšší, kukuřice o 10 h vyšší. Lhůtní trhy zahájeny následkem trvalého horka pevně, v dalším průběhu kursy ná- sledkem silné kupnosti stoupaly. Počasí: horko. Z Pešti, 21. července. (Č.-T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice, smýšlení stálé, na říjen 9.51, 9.52, žito, smýšlení stálé, na říjen 7.47, 7.48, oves, smýšlení stálé, na říjen 6.72, 6.73, kukuřice, smýšlení stálé, na červenec 0.—, 0.—, na srpen 6.08, 6.09, na květen 6.38, 6.39, řepka, smýšlení pevné, na srpen 10.50, 10.60 Počasí: zamračeno. Z Berlína, 21. července. (Tlgr.) Pšenice chabá, na červenec —.—, na září 171.25, na říjen 171.75. žito chabé, na červenec —.—, na září 138.50, na říjen 139.—, oves vzestupný, na červenec 140.25, na září 138.—, kukuřice vzestup., na červenec 114.50, n září 112.25. Počasí: krásně. Z Hamburku, 21. července. (Telg.) Pšenice pevnější, holštýnská 172.—, 175.—, žito meklenburské pevnější. 142.—, 145.—, žito ruské pevnějšl, 100.—, 102.—.
Řepka Pošť Pešť Berlín Hamburk střední 7 05 . 7 35
41 article
Počasí: krásně. Z Paříža, 21. července. (Telegram.) Žito stálé. na červenec 14.90, na srpen 14.50, na září-říjen 14.50, na září-prosinec 14.65, pšenice pevná, na červene 21 50, na srpen 21.50), na září-říjen 21.65, na září- prosinec 21.75, mouka pevná, na červenec 29. 10, na srpen 29 15, na září-říjen 29.15, na září- prosinee 29.10. Počasí: zamračeno. Z Paříže, 21. července. 3 hod. 15 min. (C.-T.-B.) Oves, smýšl. pevné, na červenee 16.80, na srpen 15. 90. na září-říjen 15.90, na září-prosinec 16.—, žito, smýšlení stalé, na červenec 14.90, na srpen 14.50, na září říjen 14.50, na září-prosinec 14.65, pšenice smýšlení pevné, na červenec 21.50, na srpen 21.50. na září-řijen 21.65, na září-prosinec 21 75, mouka. smýšlení pevné, na červenec 29.10, na srpen 29 15. na září-tijen 29.15, na září-prosinec 29.10. Počasí. zamračeno.
Paříža Paříž
42 article
244.— 412.— 346.— 349.— 587.— 250.50 335.— 1258 170.— 530.— 335.— 567.—
43 article
249.50 333.— 1256 160 — 520.— 315.— 349.— 350.50 2230
44 article
2220 224.-
45 article Cukr.
Cukr. —n.— V Praze, 21. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Z nedostatku jakých- koli důležitějších impulsů setrvávají trhy cukerní nyní opět skoro v úplné nečinnosti. Náš dnešní trh dopolední zahájen proto taktéž smýšlením klidným a kladeno za pohotové zboží K 22 10 a za říjen-prosinec K 22.75 z Ústí; v poledne na klidný Hamburk a ustálený Magdeburk zna- menáno za novou kampaň o 10 hal. méně. Londýnská depeše přinesla tendenci ustálenou. Odpolední Hamburk zůstal však ve směru i zá- znamech nezměněn. Večerní bursa končí tendeneí klidnou a cenami dopoledními K 22.10 za po- hotové zboží a K 22.75 za říjen-prosinec v paritě ústecké. Na trhu s bílým zbožím není změny ani ve smýšlení, ani v cenách
Praha Ústí Hamburk Magdeburk