1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 22. července 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ne
v Praze v zdministrael
sa měsl
n itrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškeu
na měste
ndnt leta . . . . 7 K 50
ve fiIlialkáchi
. 2 K 30n
sa něsíc
Poštou:
aa nešsle
nr . . . : ken
s dvojí zásilkou
a mění
vrt leta ! . . .11 K
Praha
5
article
List rakouského ministra
osvěty.
List rakouského ministra
osvěty.
Konečně, když byla po čtrnácté dnův —
němá a hluchá — nechala německé c. a k.
zuřivce ve Slezsku brojit a štvát až bůh bránil
vláda Körbrova svým ministrem osvěty panem
drem. Hartlem konečně se zmohla k prvnímu
pokusu sebeobrany.
Jeden z čelných německo-slezských štváčů.
říšský poslanec a c. k. professor F. Hofmann
který na protestní schůzi opavské dne 2. čer
vence t. r. s drzým čelem nevybíravého deme-
goga tvrdil, kterak prý je to hotový vládní
systém naddržovat Čechům ve Slezsku v úřa-
dech i ve školách na újmu Němcův, — týž
professor Hofmann neváhal dopsati ministru
osvěty soukromý list, jehož obsahu lze se do
hadnouti z odvetného listu ministrova, uveřejně-
ného dnes částečně v německo centralistickém
»Zeitu«. —
Za důvěrných styků, jaké pěstují německo
nacionální pašové slezští s panujícími dnes
Körbrův
Hartl
F Hofmann
Čecho
Němcův
Hofmann
Slezsko
6
article
Rakousku ministry, ani se již hrubě tomu po-
diviti nelze, dovídáme li se, kterak Jeho Excellence
vzala si v listu svém velikou práci s vyložením
příčin, které donutily vládu k jejímu rozhod-
nutí. »Obšírným způsobem vykládá ministr
osvěty, kterak toho byla již neodkladná
nutnost, aby se přání Slovanův slezských
po slovanských ústavech učitelských vyho-
vělo, ježto poměry ve slovanských
školách byly již ode dávna shle-
dány neudržitelnými.«
To jest pro Slovany slezské a pro spra-
vedlivou věc v nynější chvíli svědectvím pravdy
vzácně důležité. Neboť, jak z celého dalšího
listu ministrova vysvítá, nestal se v gastýnských
lázních s p. drem. Hartlem žádný šavlopavelský
zázrak, nýbrž on je pořád tím starým Němcem,
jakým býval dřív a rozhodl se pro návrh na
zřízení českých a polských poboček při obou
německých praeparandiích slezských zvláště
proto, že viděl se mu tento způsob rozřešení
svízelné otázky pro Němce pomérně ze
všeho nejvýhodnějším: »Obava, že
by zřízením těchto poboček bylo napomáháno
ku poslovanštění Slezska, jeví se mi býti na-
prosto jalovou, neboť těmito paralelkami ne-
může býti a také nikdy nebude rušeno
německé řízení téchto učitelských
ústavův.«
Slovanův
Hartl
Němec
Rakousko
Slezsko
Slovan slezský
7
article
Přesvědčení to vyslovil p. Hartl již pře
delší dobou též vůči jiným výlečníkům německo-
slezské koterie, upozorniv pp. Demela a Haasa
ještě na tu okolnost, že existuje zákon, dl
něhož každý soukromník, splní-li jisté zákonné
podmínký, smi zříditi učitelský ústav s právem
veřejnosti. A jelikož Slované těmto podmínkám
dostáli, že by nebylo lze jim nějakých překážek
klásti, sice že by hledali a došli svého práva
u správního soudního dvoru. —
Tedy dobrý pozor na celé to pásmo mini
sterských pohnutek. —
Oproti prolhanosti německo-slezských haka-
tistů, kteří na krev se přou, že by panoval na
obeených školách slovanských Slezska tak krutý
nedostatek českých a polských učitelů, musí
vyvstati sám ministr Němec dr. Hartl a říci těm
gentlemanům do očí, že poměry na s lo
vanských školách Slezska již ode dávna
jsou neslýchány — »neudržitelny, « tak
že nebylo déle naprosto možno odpírati přání
Slovanů po slovanských učitelských ústavech.
jichž zřízení ukázalo se býti prostě »ne od-
kladnou nutností«
Nuže, ve Slezsku žijí tři národové: Češi,
Poláci a Němci. Což by tedy bylo rozumnějs“
a prostší, než aby stát pro každý z těc
tří národů dle jasného příkazu čl. XIX.
státních základních zákonů vydržoval po jed-
nom učitelském ústavu jeho jazyka. Ale ne
To nejde. Žijemeť v Rakousku, které nebojí se
národního ducha německého, třeba vypoučel
v divoké květy všeněmecké barvy a Schönererovy
vůně, ale které se hrozně strachuje ducha pol-
ského a nade vše českého . . . Proto mohou
v tom rakouském Slezsku trvati dva státn
Hartl
Demel
Haasa
Slovan
Ted dobrá
Němec
Čech
Polák
Schönererův
Slezsko
Rakousko
Slovan
poloský
8
article
německé ústavy učitelské, ale nesmí
býti ani jediného polského ani jediného českého
Poněvadž však poměry na obecných školách
polských a českých, na něž posílání z něme-
ckých těch ústavů učitelé neznalí ani pravopisu
polského ani českého, již volaly k živému bohu
a staly se evropským skandálem, musilo se ko-
nečně něco státi. Ale co? Zřídit vedle dvou ně
meckých také dvě slovanská paedagogia, aneb
dopustit, aby je Češi a Polácí sami zřídili,
jedno v Opavě, druhé v Těšíně, jako ta gym-
nasia? To i ono vidělo se býti vládě dra
Körbra pro německou věc ve Slezsk
nebezpečným a proto z ohledů na Němce usta
novila se na tom, odbýti Slovany pouhými po
bočkami při německých ústavech pod ne
meckým řízením. To se jí zdálo být
pro interes německý tou nejlepš í as se
kurací. A zatím nastojte: Dobrá otcovská
snaha její došla tak špatného porozumění a tak
hrubianského odbytí. Jeho Excellence pan ministe
osvěty octl se, překvapen touto »státní afférou«
slezskou, v největších rozpacích: »Dokonee
po sběhlých demonstracích (v Opavě
a Těšíně) nemůže vláda od svého
předsevzetí couvnouti, poněva dž
by se jí to vykládalo za slabost!«
píše ministr dr. Hartl prof. Hofmanovi.
»Tento důvod,« namítá mu však tisk
německo centralistický na ručest, »byl by však
tou největší slabostí.« Zapamatujme
si to, až se na zejtří vytasí opět týž honetní
tisk oproti nám důvodem, že prý by se vláda
dopustila »hříšné slabosti«, kdyby vyhověla zá-
konnému požadavku šestimillionového českého
národa a tak couvla před českou obstrukcí
Zde ale má couvnout před hrstskou německých
c. k. terroristů z Opavy a Těšína, jichž kravaly
a demonstrace by mohla malíkem zmoci, kdyby
jen chtěla.
Čech
Körbr
Němec
Hartl
Hofman
Opava
Těšín
9
article
Dnes tito c. k. demonstranti budou osobně
vyjednávat s předsedou ministerstva ve Vídni
Jsme opravdu na tu audienci žádostivi. Pan
ministr osvěty na konci svého listu professoru
Hofmannovi již sděluje, že věc přijde ještě
do plena ministerské rady, »jelikož
byla přenesena na pole politické« . ..
Z toho vyčtou si opavští demonstranti na-
ději, že snad před jejich kocovinami ministerská
rada přece jen vezme do zaječích. Uhlidáme
tedy, zda p. dr. Körber své milé Demly, Bu-
kovské v této naději dnes posílí. Pak si o po
učné té afféře cislajtanismu teprve promluvíme
doktor
Körber
Deml
Vídeň
10
article
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. července. (Ministrosvěty
o slezských pobočkách.) Ve schůzi ně-
meckých poslanců ze Slezska bylo, jak svým
časem sděleno, usneseno, že se má vyslati de-
putace k zemskému presidentu hr. Jos. Thunovi
se žádostí, aby se vzdal úmyslu, zříditi ve Slez-
sku slovanské učitelské pobočky, a pro případ,
kdyby jednání s hr. Thunem nevedlo k cíli, že
se má za týmž účelem vyslati do Vídně deputace
k dru. Körbrovi a ministru osvěty dru. Hartlovi.
Hr. Thun zdráhal se dáti deputaci jakýkoli zá-
vazný slib a sám poradil poslancům, aby se e
možno brzy obrátili se svou žádostí přímo ke
vládě. Deputace k dru. Körbrovi odjíždí dnes do
Vídně a v pátek bude prý přijata drem. Kör-
brem. Poněvadž ministr osvěty dr. Hartel
mešká tou dobou v Gastýně v lázních, sešlo pa-
trně od vyslání zvláštní deputace také k němu,
za to však posl. Fr. Hofmann obrátil se k němu
písemně ve věci slovanských poboček. Na svůj
list obdržel již odpověd, v níž dr. Hartel dle
„Zeitu“ obšírným způsobem prohlašuje za ne-
zbytnou potřebu, aby se vyhovělo
požadavkům slezských Slovanů,
pokud se týče slovanských učitel-
ských ústavů, poněvadž poměry ve
slovanských školách slezských
jevíse už podlouhou dobu neudrži-
telnými. Z různých možností, jak by se ny-
nější vady daly odstraniti, ukázalo se zřízení
pobočních tříd nejméně pro Němce ne-
bezpečným; proto prý ministr osvěty pře-
jímá sám úplnou zodpovědnost za to, že se za-
sadil o návrh slezského zemského presidenta hr.
Ministrosvěta
Thun
Hartl
Hartel
František
Hofmann
Němec
Praha
Slezsko
Vídeň
Hradec
11
article
Thuna. Obavy, že zřízením pobočných tříd bude
se podporovati poslovaňování Slezska, pokládá
za zcela bezdůvodné, poněvadž německá
správa učitelských ústavů aniv
budoucnosti dotčena býti nemůže
a nemá. Po demonstracích, jež se ve Slezsku
udály, vláda nemůže od svého úmyslu ustoupiti
už z toho důvodu, poněvadž její ústup musil by
býti vykládán jako slabost. Konečné roz-
hodnutí, poněvadž otázka ta zasahuje též
v politický obor, bude ovšem náležeti
ministerské radě. Na pokyn prof. Hof-
manna, aby vláda otázku slovanských poboček
dala vyříditi „zákonitou cestou“ zemskou školn
radou a zemským sněmem, dr. Hartel nedal ni-
jaké odpovědi. Posl. Hofmann, obdržev tuto od-
pověď, obrátil prý se již ke spojeným německým
stranám na říšské radě, aby se v poslanecké sně
movně postaraly o zmaření slovanských po-
boček.
Listem dra. Hartla potvrzuje se jednal
zpráva, že slovanské pobočky na slezských uči
telských ústavech nejsou dosud zabez-
pečeny, poněvadž nepromluvila ještě mini-
sterská rada, jíž v té věci náleží posledn
slovo. Přes to, že dr. Hartel potvrzuje, že
nynější poměry na českých a polských školách
ve Slezsku jsou neudržitelny a že se jim must
dostati učitelů, vzdělaných ve slovanských uči-
telských ústavech, nikdo za nynějšího poměru
dra. Körbra k německé levici nemůže převziti
ručení, že ministerská rada na konec přece vy-
heví bezdůvodnému pokřiku a strojenému nářku
slezských Němeů a zřízení slovanských poboček
odloží ad calendas graecas.
Thun
Hof
doktor
Hartel
Posl
Hofmann
Hartl
Slezsko
12
article
Druhá věc, vysvítající z odpovědi dra
Hartla, jest ta, na kterou jsme upozornili hned
po prvých německých protestech proti pobočkám
totiž, že pobočkami nemá se vyhověti slezským
Slovanům, nýbrž že se jimi má slezským Něm-
cům prokázati platná služba, záležející v tom
že se na dlouhou dobu znemožní neb aspoň zne-
snadní zřízení úplně samostatných, úplných uči-
telských ústavů, českého v Opavě a polského
v Těšíně. Odpověď na otázku, svědčí-li takové
rozřešení slezské učitďské otázky o síle vlády
a její neústupnosti před německým terrorismem
můžeme směle ponechati ministru osvěty dru.
Hartl
Německo
Opava
Těšín
13
article
Hartlovi.
V Praze, 21. července. (Posl. Völ kl
o situaci.) Poslanec Völkl podával včera svým
voličům v Melku zprávu o své poslanecké čin-
nosti a mimo různé olázky rázu místního, do-
tknul se i říšské rady. Jalovost zasedání říšské
rady byla dle jeho výkladu zaviněna českou ob-
strukci. Mluvčí se divil, že voličové dosud trp
takové řádění. Kdýby prý voličové, ať už zté
nebo z oné politické strany, přikázali energicky
svým poslancům, aby vynaložili všechnu pěč
na to, by sněmovna mohla přejíti k hospodář-
ským otázkám, musili by prý i čeští poslanei
dobře uvážiti, mají-li i nadále provozovati poli-
tiku rozkladu. Od Němců, kteří už více než
sedm let stojí v tuhém boji proti Čechům, ne-
může prý nikdo očekávati, aby ustoupili české
obstrukci a všechno náhle vydati. Jiná jest
otázka, může-li vláda a stát takový stav ještě
déle trpěti a podobně jest prý pochybno, zdali
by se rozpuštěním sněmovny poměry zlepšily.
O tom, že by se rozpuštěním sněmovny po-
měry zlepšily, také pochybujeme. Ale podobně
jako posl. Völkl, i my můžeme tvrditi s určitostí
že nikdo se nesmí nadíti do delegace české.
aby po svém sedmiletém zápase s německou
nadutostí a nepovolností hodila zbraň do žita
a vydala se německé panovačnosti na mílosta
nemilost.
Hartl
Posl
Völkl
Němec
Čecho
Praha
14
article
V Praze, 21. července. (Chysta né
opravy ve vojsku.) Z Pešti došla už ne-
jednou zpráva, že ministerstvo vojenství hodlá
na podzim podati oběma parlamentům opět ná
vrh na zvýšení vojenského kontingentu. Po-
dobnou zprávu přináší nyní opět „Pesti Naplo“
ač neudává, z jakého pramene čerpal. Jeho
zpráva zní v podstatě takto: „Nová branná před-
loha podána bude v říjnu v obou parlamentech
a bude se v ní požadovati zvýšení kontin-
gentu rekrutů o 40.000 mužů. Částečně
stane prý se toto zvýšení v zahalené formě tím,
že v zákonu bude prohlášeno, že 25% náhradn
zálohy může býti povoláno k jednoroční službě
v tom připadě, když to vojenská správa v zájmu
úplného vojenského výcviku uzná nutným. O
dvouleté služby vojenské bude prý úplně upu-
štěno. Hlavní námitka vojenské správy proti
dvouleté službě spočívá prý v tom, že jest zde
malý počet dále sloužících poddůstojníků, jak-
koliv dalo by se odpomoci tomuto nedostatku
rozmnožením služebních prémií. Předloha o no-
vém vojenském řádu trestním po-
dána bude v obou parlamentech rovněž na pod-
zim, avšak Uhry nebudou prý míti z této reformy
žádného velkého prospěchu, jelikož prý teprve
po 10 létech jednání v jazyku maďarském bud
připuštěno. Zásada veřejnosti bude prý témě
zcela opominuta a také v otázce obhájců dojde
prý k tomu obmezujícímu opatření, že kromě
advokátského diplomu musí býti obhájci tak
záložními důstojniky. Další reforma záležeti m
v tom, že druhý ročník jednoročních dobrovol
níků bude zcela odstraněn a že dobrovolníc
pouze diseiplinární cestou mohou býti k dosluho-
vání odsouzeni.
Napnout
Praha
Pešť
Uhry
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. července.
Mitrailleusa v přiští válce.
Pařížské »Patrii« sdéluje se z Berlína
Podle zpráv ode všech vojenských attaché ně
meckých kulomety budou míti za války příšt
hlavní roli; třeba jimi tudíž opatřiti všechny
sbory pěší. Oproti tomu jsou Němci mnohem
méně nadšeni děly hrubého kalibru, jakáž Ja-
ponci přivezli na bojiště. Děla ta jsou nesnadno
pohyblivá a vypalují mnohem méně střel, nežl
obyčejná děla polní. Na čem však při střelšch
více záleží, jest, jak se zdá, kvantila a ne kva-
lita, zvláště při přosnosti děl moderních, kdy
jakmile jednou jsou řádně namířena a v nále-
žitou polohu uvedena, všechny rány trefujl
Dělostřelci němečíí nejeví tudíž dnes již valného
zájmu pro kalibr děl a dávají více na množstv
a tihu projektilů, jež v určité době na nepřítele
dopadnou: převyšujeť tu palba rychlostřelných
děl účinkem svým velmi značně děla těžká, z
armádou s velikou potíží vláčená.
Němec
Praha
Berlín
Patria
16
article
Bitka na marocké hranici.
Z Mariny sděluje pařížská »Patriee
Dne 9. t. m. svedena byla bitka mezi vojskem
sultána a mužstvem Buamamy. Tlupa marodér
přiblížila se k táboru starého Marabuta, hledají
kořisti. Když pokusili se zapáliti žeň jednoho
pole, vojáci sultánovi napadeni byli náhle ne
přítelem a stiháni vytrvale, až teprve když do-
stali posil, musil zeť Buamamy dáti se na ústup-
Ztráty na obou stranách byly skorem stejné
celkem sedmnáct vojáků bylo skoleno. Tak
Sitojeb, syn Buamamy, zúčzstnil se boje a by
pod ním usmrcen kůň jeho.
Návštěva norských členů parlamentu v Paříži
Delší dobu již mluvilo se, že členové nor
ských parlamentů pozváni budou předsednictvy
sněmoven francouzských k návštěvě metropole
nad Sokvanou, což nyní dle sdělení „Vossische
Zeitung“ z Kodaně se také skutečně stalo. Čle
nové dánského říšského sněmu byli o něm
zpraveni presidenty ve zvláštní schůzi. Stejné
pozvání obdržely také parlamenty švédský a nor-
ský. Návštěva v Paříži projektována jest na den
25. listopadu.
Povstání Hererů.
Do jihozápadní německé osady africké za
slány budou v srpnu následující další posily-
Dne 6. srpna telegrafni a železniční oddělení
jakož i zásilka 500 koní na lloydovém parníku
„Wittekind“, dne 20. srpna selnina pěchoty
dvě jízdné batterie a dne 23. srpna dvě setniny
pěchoty. Později vyslány tam budou ještě dalšt
oddělení železniční. Jelikož o všechny tyto nové
posily vypravuje německá vláda do jihozápadn
Afriky vice, nežli generál Trotha žádal, jest
zřejmo, že německé výpravě se tam dobře ne-
Buamama
Sitojeb
Herero
Troth
Paříž
Kodaň
Afrika
Vossische Zeitung
17
article
V drobném prodejíi
rapní číslo o sobě . . . za S
odpolední
. . . na 2h
Ve flislkách na venkovš
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserát
platí se hotově napře
Fřečplacení a inserty přlítná sdnini-
strace v Marianské ullici č. a
Tam nacházejí se též redake
tlskárna s ezpečice „ Pláredních Liisti“
Rakopisy so nevraceji
Pláredne Liist
18
article
daří. Nasvědčují tomu také zprávy, z nichž vy-
svítá, že Trotha neodhodlal se dosud k žádnému
ráznějšímu postupu.
Francouzsko-anglická smlouva.
Komise francouzské sněmovny, určená k vy-
řizování zahraničních záležitostí, schválila, jak
známo, po výslechu ministra zahraničních zá-
ležitostí Delcasséa ony části francouzsko-
anglické smlouvy, vyžadující souhlasu sné-
movny. Do plena parlamentu se však záležitost
před jeho odročením nedostala a referát zpravo-
daje komise Delonela projedná se v obou sně-
movnách teprve na podzím po opětném jejich
svolání. To však, jak se z Paříže sděluje, ne-
bude na závadu, aby se v Londýně ustanovily
touto smlouvou vytknuté podmínky o lovení ryb
u Nového Fundlandu a o prodeji tresek a hned
také se podepsaly.
Troth
Paříž
Londýn
19
article
Lord Curzon o anglických zájmech v Asii.
Indický místokrál lord Curzon promlu-
vil včera v Quildhallu, jak jsme se již stručně
zmínili, po přijetí diplomu čestného měšťanstv.
londýnského řeč, ve které pravil, že Indii při-
padne ve světové politice úkol, jenž nabývati
bude stále větší důležitosti a že v Asii, jak
se zdá, rozhodne se o budoucnosti
britské říše.
Vylíčiv zevrubně vnitřní pokrok Indie a po-
ukázav na stále se v ní vzmáhající loyalitn vůči
Anglii, prohlásil, že nečiní si žádných předhůzek
za to, že doporučil vládě tibetskou poli-
tiku, zejmena již také proto toho nelituje, jeli-
kož Tibet spolehá na ochranu ji-
ného státu.
Obavy o Tibet, pravil, nejsou vymyšlené,
nýbrž skutečné a nalehavé. Curzen doufá, ž
zjedná jasno, odstraní nevraživost a úskočnost
a že zjedná mezi Tibetany a Angličany har-
monické poměry.
Ze dle přání Angličanů tyto harmonické po-
měry měly se utvářiti tak, by Tibeťané byli
za nich pouhými anglickými vasaly, indický
místokrál opatrně zamlčel, ale přes to jen přece
dosti zřejmě naznačil, jaký vlastně účel má
anglická výprava v Tibelu
Curzon
Angličan
Tibeťan
Asie
Quildhall
Indie
Anglie
20
article
Telegrafujme všude po česku!
Telegrafujme všude po česku!
Sešli jsme se letos zas v jeho „dalma tinské“, kdež
pil ve své staré společnosti denní várku „opolla“. Mía
za těch pár let, co jsme se neviděli, těch „stříbrných
drátků“ na hlavě více, není také divu — sloužil jako
úřadník 38 let u telegrafu, byl r. 1866 v Čechách,.
1878 v Hercegovině, dříve také v Uhrách, Haličii
Dalmacii, miluje dosud „apparát“ a umí mile po-
vídat. Navštívil se synem před 2 léty ještě jednou
všechna místa, kde „dělal kdysi službu“, potěšila
občerstvil se vzpomínkami i pokrokem známých mu
míst — ani se mu leckde odtamtud hned nechtělo
Láboval si také známou kollegialitu telegrafních úřad-
níků, mezi nimiž byl mnohý krajan
A rozpovídal se dále takto: „Jenom více česky
by měli naši lidé telegrafovat! V Opatii, Dubrovníce
v Bosně, všade slyšíš česky, nikdo nikomu v tom
nepřekáží, ale telegramy si posílají — německé
Chorvát telegrafuje do Brasilie chorvatsky, Maďar do
Řecka maďarsky, Rumun do Išlu, Paříže rumunsky,
Chorvat
Maďar
Rumun
Čechy
Hercegovina
Uhry
Haličie Dalmacie
Boseň
Brasilia
Řecko
Išlu
Paříž
21
article
Ilal do Berlína vlašsky, Číňan do Karlových Var
čínsky, ale Čech z Terezína do Prahy — německy
Aby prý to na cestě nezkomolili! Že se tu a tan
snad málo zřetelně napsaný český telegram nesprávně
telegrafuje, netřeba hned dávati do novin na odstra-
šení jiných — vypravovatel si vzpomněl, že došel
jednou telegram z Vídně do Štyrského Hradce: „Kinder
komen morgen“ a mělo býti: „Rinder“. To je možno
a přihází se ve všech řečech, jenom tedy zřetelně
psáti! O nějakém úmyslném komolení nemůže byt
ani řeči, každý úřadník ví, že může býti a je z
každou chybu v případě reklamace trestán a i ob-
chodní telegramy, sestávající z 50—100 číslic nebo
písmen, z umluvených, nevyslovitelných slov, dojdou
i při několikerém přejímání na transitních stanicích
z Londýna, Berlína, Prahy atd. do Kalkuly, Amoriky
a kamkoli správněl
Rozchází se teď tisíce našinců na léto do svět
ale zeptejte prý se na př. pražských lelegrafních úřad-
níků, kolik českých telegramů od nichi příjde!. Na
Číňan
Čo
Kinder
Berlín
Karlová Vara
Terezín
Praha
Vídeň
Štyrský Hradec
Londýn
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O velkém Dánovi.
Glossy ke knize nedávno vyšlé. 9)
Jsou knihy, jež mají své poslání v kultur
ním rozvoji obecenstva, jako základní kameny
slupně, po nichž se stoupá výš a výše, kde je
čistší vzduch a více světla! . . . Dílo posky
tuje vlastně dvojí zajímavost. Jako vzor lite
rární studie a zároveň svým předmětem sezna
mují čtenáře s postavou a duchem jistě z nej
eriginálnějších světové liferatury. A právě v Če-
chách Kierkegaard mohl by dojíti porozumění
snadněji, než kdekoliv jinde! Vždyť tolik vlast
nosti a stránek ducha jeho jest hluboce spří-
zněno přímo se základními živly českého života
duchovního, jež v různých dobách buď určitěj
nebo tlumeněji se projevovaly
Čistota, opravdovost, zbožnost, přísnost
vroucí ideálnost živolního názoru Kierkegaardova
připomíná idey Husovy, Chelčického a Českých
Bratři a obětavá horlivost životní nese znak
josvěcení jako díla našich buditelů národních
Lichotivý jest výrok autora sludie, Jiřího
Brndesa, o předmluvě, kterou schválně napsal
kčeskému překladu. Literární kritik dánský pro-
jvuje tu naději, že jeho vylíčení velikého
vychologa a náboženského nadšence setká se
vinteresem a vzbudi ohlas v zemi, jež zrodila
* Sören Kierkegaard. Literární studie
Npal Jiří Brandes Autorisovaný překlad z dán-
slo od Anežky Schulzové. (Kritická knihovna, vy
diri J. Pelcl, sv. XXII.)
Dán
Kierkegaard
Kierkegaardův
Husův
Jiří Brndesa
Npal
Brandes
Schulz
J Pelcl
svatý . XXII
23
article
Jana Husa, a že ve staré vlasti reformace ná-
boženské bude porozuměno muži, jenž až do
posledního dechu věnoval všechny sily své věci,
jež jemu byla věci božíl
»Odvažuji se věřiti«, píše Brandes, »že
Čechové, svobodomyslnější, než lidé v nejedné
zemi jiné, dovedou oceniti geniálnost a ušle-
chtilost duchovního muže, jenž sice byl zaujat
věrou dogmatickou, ale jenž nikdy nehlásal dog
mata, nýbrž vždy hlásal a žádal jenom vroue
nost, osobnost, pevnost a čistotu.«
Brandes nazývá Kierkegaarda Tychonem
Brahe dánské filosofie. »Jest veliký jako Tycho
Brahe, ale rovněž jako ten neodvážil se ve své
úctě ke zdéděné autoritě klásti střed naší sou-
stavy do jejího slunce! V astronomii slunce, v
filosofii rozum. Tycho Brahe nemohl zhostiti se
víry, že koule zemská jest středem všehomíra
Sören Kierkegaard neodvážil se přiblížiti se
stanovisku moderní myšlenky vůči víře ve zje
vení nadpřirozená, jakožto kliči k tajemství vší
jsoucnosti.«
»Stihán všelikými ústrky ve své vlastie
di autor studie, »Tycho Brahe nalezl útočiště
v Čechách. Kéž velikému Dánu, jehož lze po-
rovnati s ním, dostane se tam přijetí stejně
laskavého !«
Sören Kierkegaard (nar. 1813 v Kodani
jest nejpůvodnější myslitel náboženský zemí
skandinavských. Za života pronásledován ve své
vlasti, po smrti doznal pocty jako světec,
netoliko svými stoupenci, ale i čelnými členy
státní církve, jež byl bičoval svým posměchem
a opovržením. Brandes tvrdí, že útoky jaké
Kierkegaard zahájil ke konci svého života proti
cirkevnictví své země, nebyly činěny v tom
Hus
Brandes
Čecho
Kierkegaard Tychon Brahe
Brahe
Kierkegaard
Dán
Čechy
Kodaň
24
article
oboru od dob revoluce francouzské. A poněvadž
Kierkegaard sám byl theolog a valnou část
svého života stál pod vlivem klerikální autority.
nabývaly útoky emancipovaného pádnosti a jistoty.
jakých laik nikdy nemůže doslci. Theolog, k-
zatel, spisovátel duchovních statí a rozjímání,
horlivý přívrženec vší autority, ke konci života,
veden horoucí láskou k ideálům ethickým
morálním, stal se horlivým agitátorem, jehož
vášnivá polemika odzbrojila konečně a umlčela
všechny nepřátele jeho.
Bouřlivý proces, jenž tak mohutný převra
způsobil v duší VKierkegaardově, vyličen studi
Brandesovou způsobem ku podivu názorným
Jest to ukázka znamenitého umění kritického
Kierkegaard jest ovšem víc, než náboženský
a proticírkevní agitátor. Je básník skvělého,
delikátního nadání, myslitel, filosof, kazatel
esthetik a psycholog. A v každé vlastnosti
mistrem, jenž s naprostou suveréností ovládá
svoje prostředky. Činnost podivuhodně bohatá
a mnohotvárná. Sám o sobě pravil, že vytvořil
»literaturu v literatuře«. Řada děl nejrůznějšíe
odvětví a směrů souvisí spolu úzce, doplnuj
se vzájemně u velkolepý celek, v němž zastou-
peno vše, věda, filosofie, náboženství, umění,
literatura a všechen názor na život, na jeho
otázky a problémy. Kierkegaard sám udal.
v jakém pořadu díla mají se čísti, jak spolu
souvisí, jak nutno je pojímati.
Ačkoliv za života svého byl zneuznáván
ba i tupen, za to po smrti nabylo slovo jeho
vlivu tak mocného, že stopy jeho myšlenel
sledovati lze v celé dnešní literatuře dánské
Kierkegaard náleží vlastně k jejímu romanti
ckému období, ač duch jeho je přiliš obsáhlý
Kierkegaard
Brandesův
25
article
než aby neuchoval si plnou plstnost také v mo
dernosti. Celé stati jeho děl, zvláště po stránee
psychologické, zanechávají dojem zcelá moderní
Těžko najíti v literatuře světa jména zná-
mějšího, k němuž bylo by nejlépe přirovnat
básníka tak delikátního a zase vášnivého, obraz-
nosti tak smělé a bohaté, jenž ve příští chvil
mění se zase na hlubokého filosofa s maskou
sokratovskou, nebo asketu, polemika, vládnou-
cího nejbřitší zbraní theologieké dialektiky. Mez
jeho spisy nalezáme poesii plnou žáru vedle
pravověrných kázání, psychologickou analysu
i esthetický rozbor vedle zbožného rozjímání.
Interessovaného čtenáře třeba odkázati k
studii Brandesově, kde hluboká individualita
dánského myslitele vylíčena se znamenitým
mistrovstvím.
Vysvítá z ní, že tu jde o ducha, jaký led
jednou za století vyskytá se v literaturách. Jest
z oněch duchů, jež jsou nejen vůdci, ale i vy
chovateli lidstva. Nejen umělec, ale jako
charakter sám dílo a to nejtěžší umělecké dílo.
muž povolaný vlastním příkladem vychovávat
utvářet charaktery. Vůdčí myšlenka jeho bylo
»jedinectví«. Chtěl z lidí míti jedince, samo-
statné povahy, své vůle, svého přesvědčení
vědomi vlastní zodpovědnosti. Dle náhledu jehe
člověk nejprve musí státi se »jedincem« a pal
teprve můžete státi se platným členem společ
Kierkegaard v soukromém životě byl tak
originální, jako ve svém umění. Byl podivin
samotář, neznámý a neuznávaný svým okolim
bizarní figura, zahalená jakýmsi přítmím, opře
dená množstvím podivných anekdot a pomluv
Vytáhlá, vyhublá postava s deštníkem podivného
nosti.
Brandesův
Kierkegaard
26
article
tvaru pod páždím, jako stvořená pro karrikaturu.
Nejvíce posměchu vzbuzovaly jeho spodky s ne
stejně dlouhými nohavicemi, jež v Dánsku na
byly také proslulosti, jako ve Francii rudá vest
Théophila Gautiera! Satyrické listy neunavně
bavily obecenstvo jeho pitvorkami. Sören Kier-
kegaard prodělal tak za života mučednickou
trýzeň. V díle Brandesově jeví se život velikého
spisovatele v piném světle, s překvapující pla-
stikou, s úžasným bohatstvím detailů. Studie s
čte jako jemně zpracovaný román psychologický.
Vedle stránek života soukromého dostává se čte-
náři ovšem ještě nádavkem kritického projed-
nání Kierkegaardovy činnosti písemnické.
Pokud mi známo, není na česky vyloženo
dosud žádně z dél velikého Sörena. Snad po
skvělém úvodě Brandesovy knihy bude lze k ně-
které ukázce přikročiti.
Pro čtenáře cizí národnosti z děl Kierke-
gaardových v první řadě by se doporučovaly
»Stanice na dráze života«, »Buď — anebo«,
z děl vzdělávacích pak »Skutky lásky«, jež
Brandes nazývá varhanami ve velkém koncertě
Kierkegaardových prací. Ačkoli dílo Brandesovo
není lekturou pro nejširší kruhy, přece chová
v sobě tolik šťavnaté životnosti, že snadno do-
bude si přátel i v širší vrstvě vzdělaného čte-
nářstva.
»Stihán všelikými ústrky, Tycho Brahe na-
lezi útočiště v Čechách. Kéž velikému Dánu,
jehož lze s ním porovnati, dostane se tam při
jetí stejně laskavého!« . .. napsal Brandes.
Splníli se přání znamenitého vykladatele
Eremita
Théophil Gautier
Kier
Brandesův
Kierkegaardův
Brandes
Brahe
Dán
Dánsko
Francie
Čechy