1
masthead
22 července 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
zaslaný caru, oznamuje: Včera nestala se žádná
zvláštní zména v operačním územi naší armády.
V noci na 19. července napadlo oddělení našich
myslivců s oddílem kozáků japonský předvoj
v obci Khudianze, 16 kilomotrů východně od
Ikhavuanu. Bodáky probodnut byl 21
Japonec. Čásť předvoje, které podařilos
prchnouti do hor, uvítána byla střelbou ku
pomoci přichvátavší setniny. Z přilb
a ukořistěných věcí vysvítá, že předvoj tvořili
vojíni 4. gardového pluku. Z našich zabit byl
jeden vojín a 4 zraněni.
Chunchuzové vedení Japonci.
Z Mukdenu, 21. července. (C.-B.) Ruská
telegr. kancelář oznamuje ze včerejaka: Mezi
Čiňany rozšířena jest dosud nepotvrzená pověst,
že v okoli Hsiumintunu soustředěny jsou
2000 Chunchuzů, jimž velí 12 pře
strojených japonských důstoj
níků.
Proplutí »Černomorce« Darda-
nellami.
Z Cařihradu, 21. července. (C. B.) Rusk
dělová loď »Černomorec« odplula do Piren
k vystřídání staniční lodi »Kybance«, který
vrátí se neprodleně do Černéh
moře.
Telegramy.
Z Cařihradu, 11. července. (C.-B) Přede-
včírem došlo u Tepafaše o 5. hodině na jiho-
západ od Monastýra k boji mezi vojskem
15člennou četou povstalců. Dva vojáci a pěe
povstalců bylo usmrceno. Zbytek uprchl. Kon-
statovalo se, že četa příšla z Bulharska.
Japonec
Černomorec
dělový
Khudianza
Mukden
Cařihrad
Pirna
Černéh moře
jihozápad
Monastýr
Bulharsko
Kon
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Pověsti o odstoupení dra. Pietaka.
Ze Lvova, 21. července. »Slovo Polské«
zaznamenává pověst o nastávajícím od-
stoupení polského ministra-kra-
jana dra. Pietaka. Dra. Körbra na
cestě do Haliče bude prý již provázeti nov
ministr, kterýmž se prý stane hr. Antonín
Wodzicki.
Nález pum v Terstu.
o. Z Terstu, 21. července. V noci udály se
dvě srážky socialistů s policií. Zatčeny byly 32
osoby. Dnes ráno zatčen byl vydavatel liberál-
ního časopisu „Gazettina“ Berger na udání
klerikála. Oba se pohádali a když Berger na-
přáhl hůl, zavolal klerikál policii. Dopoledne
provedena byla nová prohlídka místností spolku
„Sicieta ginnastica“, při které vytrhána bylai
podlaha spolkové místnosti.
Zákaz vlašského spolku.
d. Z Trideutu, 21. července. Purkmisti Lo-
renzoni hodlal založiti spolek „Liga dei
communí trentini“, v němž by soustředěna byla
všecka zastupitelstva vlašských obcí za účelem
hájení národních a hospodářských zájmů, ale
místodržitel spolek ten jako nezákonný zaká-
zal. Proti zákazu použije se všech právních
prostředků.
Bískup Strossmayer těžce nemocen.
Ze Záhřebu, 21. července. »Agramer Teg-
blatt« oznamuje z Rohiče, že biskup Stross-
mayer, který mešká v tamějších lázních na
léčení, onemocněl a že stav jeho je
velice povážli vý.
Wodzický
Berger
Strossmayer
Stross
Lvov
Halič
Terst
Trideut
Záhřeb
spolek „ Siciet ginnastica
Agramer Tega
Purkmist Lo
7
article
Schůzka anglického krále s rakouským
panovníkem.
Z Vídně, 21. července. V informovaných
kruzích se proslýchá, že král Eduard po
uzavření parlamentu přijede v polovici srpna do
Marianských Lázní a že jej tam dne 28. srpna
navštíví rakouský císař.
Z Vídně, 21. července. »Wilhelmova
korrespondence« sděluje z Marianských Lázní:
Dle dosavadních disposic přibude sem anglický
král Eduard dne 11. nebo 12. srpna a ra-
kouský císař navštíví jej dne 30. srpna, zdrží
se z le jen několik hodin a odjede pak přímo
k manávrům v jižních Čechách.
Nový bulharský zástupce ve Vídni.
š. Ze Soflje, 21. července. Diplomatický
zástupce Bulharska ve Vídni Gešov bude prý
záby odvolán a na jeho místo dosazen bude
býv. finanční ministr Michal Sarafo v.
Francie a Vatikán.
a. Z Říma, 21. července. Ve Vatikáně se
domnívají, že roztržka s Franeil nastane
ještě do konce tohoto týdne. Ve Vati-
káně prý ji očekávají s úplným klidem, protože
prý se jí církvi lépe poslouží, nežli politikou
chabé povolnosti, jež prováděla se za posledních
let pontifikátu Lva XIII.
Odsloupení pruského ministra spravedlnosti.
n. Z Berlína, 21. července. Časopisy ozna-
mují, že pruský ministr spravedlnosti Sehö
stedt definitivně se rozhodl, že pro své vy
soké stáří a více nežli padesátiletou službu
odstoupí.
Z Berlína, 21. července. »National Zig«
mínl, že ohlášená demise min. spravedlnosti
Schönstedta souvisí prý s posledními parlament-
nimi neúspěchy, zejmena však s neobyčejně
trapným obratem ve velezrádném procesu
v Královci.
Eduard
Wilhelmův
Sarafo
Lev XIII
Vídeň
Čechy
Soflje
Bulharsko
Francie
Vatikán
Řím
Vat
Berlín
Královec
anglický král
National Big
8
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
* Demonstrace v Terslu.
Z Terstu, 20. července. (C.-B.) Včera večen
podobné jako ve večerních hodinách obou mi-
nulých dní uspořádali středoškolští sludenti,
učenníci a praktikanti v okolí kavárny »Chiozza«
a nedaleko redakce listu »Sole« demonstrace.
Demonstranti byli stráží rozptýleni. Velmi četné
obecenstvo, promenující na ulicích, chovalo se
úplně lhostejně. Včera bylo zalčeno 30 mladýeh
demonstrantů.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 21. července. (C.-B.) Poslanecká
sněmovna rokuje dále o zvýšení civil n
listy.
Posl. Lengyel chce ukázati, jak v Ra-
kousku pohlížejí na uherský stát, a volí k tomu
historii severní dráhy Ferdinandovy. Asi 200 m.
této dráhy blízko Haliče, běží po uherském
území a proto byla čásť uherské půdy dle usne-
sení rakouské ministerské rady za předsednictví
císaře jednoduše přivtělena k Rakousku. Jiné
gravamen záleží v tom, že některé berní úřady
uherské jsou vojenskými výplatnami. Slavnost
v Putně (Bukovina) je toliko důkazem nepřá-
telské politiky rakouské k Uhrám. Je charakte-
ristické, že po urážce uherských práv známým
srmádním rozkazem chlopským, Uhersko musí
zaplatiti ještě zvýšená uherská břemena; neméně
charakteristické pak je, že vůdcové strany ne-
odvislosti, z obav před ztrátou mandátu, straní
se po všem tom boje proti civilní listě.
Posl. Nessi: Napadej tam ty ! Nás nech
s pokojem l
Posl. Lengyel na konec předlohu odmi
a poněvadž nebyl přihlášen již žádný řečník
obecná debata byla skončena.
Posl
Lengyel
Ferdinandův
Terst
Pešť
Halič
Rakousko
Bukovina
Uhry
Uhersko
9
article
Referent Kammerer pojednal o histori
otázky uherského dvora, načež obrátil se prot
návrhu Apponyovu, ukazuje k naučení z historie,
dle něhož dvůr nikoliv na základě vyjednávání
a adres je dekretován, nýbrž jedině je výsledkem
historického vývoje. (Velký nepokoj a odpor
v levo.)
Právo maďarského národa na zvláštní uher-
ský dvůr bez odporu existuje, ale otázka ta
závisí také na historických událostech a váze
dynastických a nacionálních zájmů. Opřev se
všem pozměňovacím návrhům, žádá za přijetí
předloby.
Po něm mluvili podavatelé zvláštních ná-
vrhů; posl. Rakosi (košutovec) odůvodňoval
svůj pozměňovací návrh; po něm posl. hrabě
Apponyi pravil, že chce odůvodniti svůj
resolučný návrh pouze zásadami. Nevyjadřuje-li
dvůr postavení uherského krále a maskuje-li se
svrchovanost státní hlavy uherské jiným státo-
právním poslavením, nevyhovuje svému účelu.
Nesprávný nebo nenáležitý stav nemůže se pod-
porovati zvýšeným nákladem. Nynější stav dvor-
ského hospodářství nepříčí se positivnímu zá-
konu, ale z jeho ducha a svrchovanosti uherské
koruny vyplývá nutnost samostatného uherského
dvora. Polemisuje s bar. Danielem, že opposiční
hesla rozšíří se snadno mezi obecenstvem, nebot
opposice nestará se o provedení a nemá žádné
zodpovědnosti. Opposice je si věru vědoma své
zodpovědnosti. Arci její zodpovědnost není tak
velká jako m. p. hr. Tiszy, jenž ve svém zod-
povědném postavení užil výrazu, že čásť veřej-
ného mínění jest opojena otravnými illusemi.
Kammerer
Apponyův
Apponyi
Daniel
Tisza
10
article
Je snad organisace branné moci jako části ná-
rodního života otravnou illusí? Potom polemi-
soval řečník se zpravodajovým tvrzením, že de-
bata tato uráží útlocit. Lépe je říci však pravdu,
neboť ona a upřímnost jsou základy dobré vůle
mezi králem a národem. V tom smyslu dopo-
ručuje svůj resoluční návrh. (Hlučná pochvala
v levo.)
Po přestávce odůvodňovali svoje návrhy
posl. Ratkay, Papp a Bakho, načež ujal
se slova ve prospěch návrhu m.-p. hr. Ti s za
Diví se, že hr. Apponyi nerozuměl výroku
o illusích otravných tak, jak byl myšlen. Vy-
rozumivá se tím loňský politický stav, kdy
uherská ústava byla zrovna ohrožena rozvášné-
ným lidem. Obstrukce způsobila zemi velké
nebezpečí a největší obavy. Štěstí, že panov-
nická moc byla v rukou muže, jenž bděl, aby
uherská ústava nebyla porušena.
Posl. Olay: V Chlopechl
M. p. hr. Tisza (pokračuje: Bylo to ště-
stím, za něž národ nemůže býti dosti vděčným.
(Dlouho trvající hluk a ruch na krajní levici.)
Opposice toužila na to a s liberální strany nikdo
neujal se slova. Mluví-li někdo, nikdo ho ne-
poslouchá. Celé jednání opposice jest prostě
attentátem na svobodu slova.
Posl. Pocskay: Nemluvte proti národ
a vyslechneme vás. (Velký hluk v pravo.)
M.p. Tisza poukazuje na mnohé vý
pady během debaty, jež nesrovnávají se s útlo
citem ani rytířskostí maďarského národa. Zvý
šení civilní lísty nežádá se proto, aby se snad
rozmnožily osobní výdaje dvorské nebo arci-
knížecí appanáže, nýbrž jedná se o výdaje
věcné. Ty vzrostly jako v jiném hospodářství
a mimo to třeba v dvorském hospodářství mno-
hých reforem v zájmu většího výrazu uherské
samostatnosti.
Ratkay
Papp
Bakho
Apponyi
Posl
Tisza
Olay
Tisza
11
article
Všichni jsme za jedno, že lesk císařské
koruny musí jeviti se samostatně. Rozdíl v ná-
zorech týká se pouze prostředků. Opposičním
způsobem nelze dosíci cíle. Nynější stav ne-
příčí se zákonu. Bar. Banfťy má pravdu, že
vyrovnání z r. 1867 není Prokrustovým ložem.
Není pokrokem v národním ohledu, podkopáva-
jí-li se základy, na nichž se naše poměry vy-
víjejí, totiž vyrovnání z r. 1867, neboť by se
tento základ mohl rozpadnouti. Základy ty sluší
zachovati a stavěti na nich dále. (Pochivala
v pravo.) Je pravda, že bez r. 1848 nebývalo
by r. 1867, avšak r. 1848 žádná strana nesmí
vyhražovati pro sebe. Tehdejších bojů zúčast-
nili se všichni hodní synové země, avšak o
vznešeného k směšnému bývá jen krok. Co
se tehda rozumělo samo sebou, je za našieh
pokojnějších časů směšným. Napodobujíce allury
r. 1848, nestanete se bojovníky za svobodu.
Třeba povznésti tuhost národa, síly země. Toho
nedosáhne se roztrušováním jalových hesel ve
veřejnosti a zdržováním země před plodnou
činnosti. Řečník doporučuje předlohu. (Hlučná
pochvala v pravo.)
Návrh Apponyiův zamítnut, načež k návrhu
opposice přijato o vládním návrhu hlasování
dle jmen, kteréž za souhlasu předsedova odlo-
ženo na zejtřek.
Zejtra bude na pořadu jmenovité hlasován
o zvýšení civilní listy a debata o rozpočtu.
Biskup Strossmayer těžce nemocen.
Ze Záhřeha, 21. července. (C.-B.) Dakovská
kapitola obdržela telegram, že biskup Stross-
mayerraněnbyl v Rohoči mrtvicí
Gesty španělského krále.
Z Madridu, 21. července. (C.-B.) Dle »Cor-
respondencie« nastoupí král Alfons v září cestu
do Paříže. Odtud vrátí se do Madridu a v říjnu
navětiví Berlin.
Prokrustův
Apponyiův
Strossmayer
Stross
Alfons
Záhřeh
Madrid
Paříž
Berlín
Corarespondencie
13
article
Lavalský biskup.
Z Paříže, 21. července. (C.-B.) Prefelt
mayenneský doručil lavalskému biskupovi te-
legram předsedy ministerstva, který, jak známo,
je spolu ministrem kultu. V něm praví se, že
Geayovo odstoupení by uvedlo vládu do roz-
paků. Biskup by lím doznal svoji vínu a pozbyl
by práva na přízeň státu. Zdá se, že biskup
lavalský přes list, ve kterém ho četní biskupové
a arcibiskupové vyzývají, aby šel do Říma, dl
pokynu ministrova svoji diécesi opustiti nemá
v úmyslu. Z Lavalu oznamují, že jesuitský kněz
Petrel prosil papeže ve zvláštním listě, v němž
poukázal k neodůvodněnosti obvinění proti
biskupovi lavalskému vznesených, aby opatření
proti biskupovi učiněná byla odvolána, ježto
ohrožují velice náboženský mír v kraji mayen-
neském i celé Francie.
Afféra d'Autriche.
Z Paříže, 21. července. (C.-B.) Znalee
Legrand, který byl pověřen vyšetřujícím
setníkem Casselem v záležitosti d'Autriche
zkoumáním knih ve vojenské zpravodajské kan-
celáři, požádal Cassela, aby této choulostivé
úlohy byl sproštěn, protože sdělení o rasurách
byla předčasně jistým listem uveřejněna a jemu
je stříci se obvinění, že se této indis kretnost
nějak zúčastnil. Tudíž důležité a přísně zodpo
vědné zkoumání knih ve zpravodajské kancelář
skládá.
»Humanité« dovídá se prý z dobř
zpraveného místa, že otázkou, kdo obdrže
25.000 franků, složených na jméno d'Autriche
se trestní komora kasačního dvoru jen velmi
málo zabývá. Důkaz, že svědecké výpověd
Černuckého byly nesprávné, je prý již pro
veden.
Laval
Autrich
Znalee Legrand
Cassel
Paříž
Řím
Francie
14
article
Aiféra s parníkem »Malaccou«.
Z Port-Saidu, 21. července. (»Reufer.«
Parník »Malacea« vyplul na moře. Kam se
ubírá, není známo, nejspíše přes Cherbourg do
Libavy (v Rusku).
Z Londýna, 21. července. (C.-B.) Všechny
ranní noviny pojednávají zevrubně o zabavení
parníku »Malacea«. »Daily Telegraphe
praví: Ministr věcí zahraničných ospravedlnil
důvěru země, jednal pevně a s rychlou odhod-
laností, jež připomíná nejkrásnější dny národní
politiky. »Daily Graphie« doufá, že ruská
vláda bude míti rozum a postará se, aby tento
případ sprovodil se co možná záhy a jedině
možným způsobem se světa. »Daily Ch ro-
nicle« považuje za samozřejmé, že velitel
parníku »Petrohradu« dopustil se velké chyby
a ruská vláda sotva se bude zdráhati zjednati
nápravu rychle a rázně. »Daily New s«
praví, že postup »Smolenska« a »Petrohradu«
vyžaduje rychlého a pevného jednání. Rusko
by udělalo dobře, kdyby desavuovalo válečné
chování se svého dobrovolného loďstva. »M or-
ningpost« píše: Kdyby Anglie dopustila za-
bavení své lodi, rovnalo by se to svolení ke
zrušení londýnské smlouvy z r. 1871, a to
době, kdy Anglie jako neutrální moc je povinna
zachovati tuto smlouvu neporušenu. »Stan-
dard« troufá, že »Malacea« bude co nevidět
propuštěna«. Nestane-li se tak, velitelé hlavních
středomořských stanic musí dostať instrukce,
jak se maji zachovati, Mimo to musila by se
udělati přítrž činům dobrovolných mořských
loupežníků.
Z Alexandrie, 21. července. (Renter.) Při-
byly sem anglické křižáky »Furiou s«
»Venus«.
Venus
PortSaid
Cherbourg
Libava
Rusko
Londýn
Petrohrad
Smolensk
Anglie
Alexandrie
Daily Telegraphe
Daily New s
Daily Ch
15
article
Z Malty, 21. července. (Reuter.) Anglické
křižáky »Leander« a »Lancaster« se
třemi minonosci odpluly odtud a přidruží se
k středomořskému lodstvu, jež popluje nejspíše
do Alexandrie (Egypt.)
Z Londýna, 21. července. (Reuter.) Obecná
hausse na dnešní burse připisuje se pověsti, že
afféra zabavení parníku »Malacca« bude záhy
spořádána.
Z Adenu, 21. července. (Reuter.) Parní
francouzský »Messageries Maritimes« minul bez
příhody ruské parníky »Smolensk« a »Patro-
hrad«, jež zdržují se v tčehto končinách. Rovněž
nezadržen dnes ráno parník Peninsular and
Oriental Line »Palawar«.
Z Londýna, 21. července. (C.-B.) V doln
sněmovně dolazovali se, odplula-li »Malaccn«
z Port Saidu s ruskou posádkou. Premier Bal-
four to připoušti. Na konci zasedání učiní
nejspíš ve sněmovně prohlášení o velice
vážné olázce zabavení anglického parníku
loďmi dobrovolného loďstva ruského.
Z Londýna, 21. července. (C. B.) Zdejšt
ruský vyslanec, jenž měl včera dlouhou roz-
mluvu s ministrem zahraničných věcí Lans-
downem, dostavil se dnes odpoledne na dals
rozmluvu do záhraničného úřadu.
Z Malty, 21. července. (C.-B.) Kromě tor-
pedové lodi »Tukan« a křižáku »Pyramus« od-
pluly dnes také torpedové dělové lodi »Speedy«
a »Harrier« a připojí se ke středomořskému
loďstvu.
Leandros
Lancaster
Messageries Maritimes
Malta
Alexandrie
Egypt
Londýn
Aden
Smolensk
Premier Bala
Reuter
Port Said
Peninsular and Oriental Lin
Palawar
Landown
16
article
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 21. července. (C. B.) V doln
sněmovně prohlásil osadní ministr Littleton
na příslušný dotaz, že vláda požádala Millnera
oznámiti generálu Hildegarkovi, že vlada schva-
luje vojenské pocty o pohřbu býv. pre-
sidenta Krügra, bude-li takové uznání
vhod rodině a Burům. Myslí-li však Milner, že
by jim to vhod nebylo, aby nečinil nižádných
opatření.
Tibetská výprava.
Z Londýna, 21. července. (Reuter.) Anglické
vojsko prošlo za slaběho odporu charolským
průsmykem a táboří teď 102 míle od Lhassy
Anglické ztráty jsou skrovné.
Millner
Hildegark
Londýn
anglický sněmovna
Reuter
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Stav osení v Německu.
Z Berlína, 21. července. (C.-B) Stav osení
v Prusku v polovici července: Zimní pšenice
26 (oproti 2.5 v červnu t. r.) jarní pšenice
29 (oproti 2.8), ozimé žito 2.6 (2 6), jarn
žito 3.2 (3.2), letní ječmen 29 (oproti 3 0
oves 3.1 (2.9), brambory 2.8 (2.8), jetel 3.5
(3.1), vojtěška 3.3 (2.7), louky 3.3 (3.0), za-
vodňované louky 2.8 (2.5), ostalní louky 3.5
(3.2). (1 značí velmi dobrý, 2 dobrý, 3 pro-
střední a 4 méně uspokojivý stav).
Obchodní smlouvy.
Z Vidně, 21. července. (»N. Fr. Presse.«)
V poradách mezi zástupci rakousko- uher-
skými a delegáty italskými, které
z počátku konaly se v Římě, bude nyní pokra-
čováno ve Valombrose. V Římě byly tarifní
sazby pro dovoz i vývoz projednány v hrubých
rysech, kdežto ve Valombrose koná se druhé,
podrobné čtení. Největší obtíže jeví se stále př
úpravě otázky vinné. Rakousko-uherští delegáti
stojí totiž na stanovisku, vylučujícím jakékoliv
výhody pro dovoz italského vína, kdežto italšt
delegáti zdráhají se popustiti jakoukoliv koncess
pro vlastní vývoz vína.
Německo
Berlín
Řím
Rakousko
18
article
Rakousko-uherský dovoz a vývoz.
Z Vídně, 21. července. (C.-B.) Dle úřad-
ního výkazu činil letos v červnu — mimo drahé
kovy — dovoz z Uherska do Rakouska 72.6
mill. K (3.4 mill. q a 598.900 kusů), vývozz
Rakouska do Uher 77.4 mill. K (2 mill. qa
75.500 kusů). Od počátku roku do konce min.
měs. činil dovoz co do množství 20 mill. qa
2,087.800 kusů, vývoz 10.9 mill. q a 506.600
kusů. Zatímná obchodní rozvaha od ledna do
konce června vykazuje pro Rakousko aktivum
7.8 mill. K (naproti 13.4 mill. K v loňském
soudobí).
Obmezení prodeje tažného dobytka v Pešti.
Z Pešti, 21. července. (C.-B.) Jak »Magyar
Ujsag« oznamuje, nařídilo ministerstvo země-
dělství, aby následkem ojedinělého případu slin-
tavky a kulhavky byl peštský trh dobytčí tal
obmezen, že dnes lze prodávati tažný a chovný
dobytek jen pro domov. Zbylá dobytčata nutn
zejtra poraziti. Spotřební trh jest úplně volný.
Odtamtud možno dopraviti dobytek i do ciziny-
Turecká půjčka.
Magyar Ujsag
Rakousko
Vídeň
Uhersko
Uhry
Pešť
19
article
Z Frankfurtu, 21. července. »Frankf. Ztg.e
sděluje z Cařihradu, že Turecko vyjednává s An-
glickem, kteréž jest ochotno, zaručiti Turecku
3 půjčku, ze které zaplaceno bude najednou
válečné odškodnění Rusku.
Důsledky krise bavlnářské.
Z Fallriveru (v Massachussetsu), 21. čer-
vence. (C.-B.) Následkem ohlášky, že od 25.
července bude snížena mzda, usnesli se dělníe
bavlnářských továren 25. července zahájiti
stávku, bude li mzda skutečně zmenšena. (Bavl-
nářské továrny faliriverské pracovaly následkem
drahých cen bavlny již po 3 roku po dobu
pracovní zkrácenou, chtíce v redukci této po
kračovati, usnesly se současně snížiti mzdy.)
st. Z Pešti, 21. července. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 76.000 metr. centů
o 5 až 20 haléřů dráže. Platila: pšeni ce
tisská 80 kg K 10 021. 79 kg K 9.80, hod-
mezövašarhelská 79 kg K 10.—, makovská 78 g
K 9.80, pešťská 79 8 kg K 9.674g, 76.5 g
K 9.40, 74 kg K 9.05, dunajsko földvarská
77.5 kg K 9.60, banátská 77.3 kg K 9.45;
nová tisská 82.5 kg K 10.0713, 79.7 kg K 10.—,
biharská 80.5 kg K 9.85, stolno- bělehradská
80 kg K 9.95, 77 kg K 9.60, pešťská 82 k
K 9.90, 77.3 kg K 9.50, báčská 77 kg K 9.70,
bečkerecká 78 kg K 9.6813; žito nové (+- 30
až 40 halérů) K 7.25 až 7.39, oves (+ 10
haléřů) K 6.60 až 6.75, kukuřice (+ 15
halérů) K 6.10, ječmen K 6.25.
Platil
Frankfurt
Cařihrad
Turecko
an
Rusko
Massachussets
Pešť
K 9.90
Fallriver
kg
20
article
Terminový obchod byl vzestupný,
odpoledne na zamračenost rychle sestupný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
9 53, žito na říjen K 7.49, oves na říjen
K 6.75, kukuřice na červenec K 6.02, n
srpen K 6.07, na květen 1905 K 6.38, řepka
na srpen K 10.50.
Plodinový trh byl bez odbytu
a změny.
Počasí pochmurně.
Z Pešti, 21. července. (C.-B.) Pro jednot-
livé případy slintavky a kulhavky byly
trhy na užitkový dobytek a dojnice zatím zasta-
veny, ale příčiny k dalším obavám není. Pro-
deji a posýlkám jatečného dobytka to na újmu
nebude.
Z Hamburku, 21. července. (C.-B.) Ham
bursko americká linie rozšířila plavby parníků
z Rěky na přístavy bordeauxský, rouenský, ant
verpský a rotterdamský.
Z Liverpoolu, 21. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace
vývoz — ž. Denní dovoz — ž. Americké dodávay
na červenec 6.18, 0.—, na červenec srpen 6.11, 0.—.
na srpen-září 5.86, 0.—, na září- říjen 5.52, 0.—
na říjen-listopad 5.38, 0.—, na listopad prosinec 5. 35,
0.—, na prosinec leden 5.32, na leden-únor 5.31. na
únor-březen 531, 0.—, na březen-duben 5.32, 0.—.
Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 21. července. (Zvl.
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. Znamenala: pše-
nice na červenec 101.75, na září 92 75,
kukuřice na září 54.50, cukr (Fatr
Muscovados) 350, bavlna 11.—.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
ustálené.
Z moderního bankovnictví
německého.
Fatr Muscovados
Pešť
Hamburk
Liverpool
Nový York
21
article
B. Opakuji jen starou pravdu: veškerá zří-
zení toho kterého národa nesou vždy pečeť jeho
povahy, odpovídají svými tendencemi rozpjet
jeho snah a eílů a svým daným stavem mo-
houcnosti jeho sil. O ústavech peněžních, tk
citlivých oproti ovzduší, v němž působí, tvoří
a bojují, platí to tím více. Klassické ad impossi-
bilia nemo tenetur osvědčuje se i zde. Novodobý
vývoj německé říše, vyzouvající se překotně
z konglomerátu středních a malých státečků
nemohl nevtisknouti i peněžnictví a jeho orga-
nisaci zvláštní ráz. Moderní průmyslové banky
německé — o ně v těchto úvahách jde — pro-
pracovaly se ku poslání, které dáno dějem osvo-
bození národa a které je odlišuje dosti ostře od
anglických a francouzských bank. Ve staré
Anglii, jejíž slávu a světovou moc zakládal ob-
chodníki) a kde jednotlivec podnikatel byl prů-
kopníkem dnešní síly, propracovaly se banky
potřebami obchodu k oné proslulé dělbě práce,)
kterou pevnina marně plně napodobuje, staly se
buď obrovskými účetními a pokladníky obchodu
a průmyslu říše, nebo ovládly obchod zahraničn
(zvláště koloniálními rentami, cizími směnkami,
cizími půjčkami, zlatem a p., anebo se postupně
probojovaly k šíře rozvětveným úlohám diskontu
(billbookers or discount houses), při čemž ne-
obyčejný rozsah působiště propůjčil jim veli-
kost jich obchodů. Bankovní obchody v nejvlast-
nějším slova smyslu staly se oborem těchto mo-
hutných ústředí, v nichž se tak často rozhodo-
valo o samostatnosti národů a zemí, zatím co di-
1) Bližší: Schulze-Gaevernitz: Velkovýroba.
)Podrobnější srv. Hlandwörterbuch der Staats
wissenschaften, II., 176 sl
Schulz
Anglie
22
article
voký náběh k čistě průmyslovým bankám (t. zv.
trustovními finančními společnostmi“) sílačen
pronikavou krisí jich koncem století v úzké hra-
nice dneška. Zakladatelská působnost zůstalav
podstatě zachována iniciativě soukromě
anebo oněch proslulých společností, z nichž nej-
větší přinesla králům Britanie císařskou korunu
Indie.
V slunné Francii, kde cit a vznětlivost ná-
roda padala a padá na váhu i po této stránce,
kde ani vpád demokracie třeti republiky nedo-
vedl překonati lásku k umění a ušlechtilosti
formy společenské a odkud kapitál, nesen za-
časté bujnou obrazností, se rozlévá po celém
světě v nejrůznějších podnicích, kde vzníkla
myšlenka akciové společnosti na prokopání
Suezu, aby její politické důsledky činila Anglie
(Britsko chovalo se z počátku k ideji této od-
mítavě, aby po jejím provedení zkoupilo většinu
akeií průplavu!) a idea prokopání Panamy, kte-
rou provede na své cestě k vládě nad Tichým
oceánem severoamerická Unie, vystřídala se
v kvasu myšlení a fantasie řada různých pod-
niků bankovních, jichž psychologii podal tak
mistrně Zola ve svých „Penězích“, aby se konee
konců stala vlasť Proudhonova věřitelem celého
světa a aby tento moment vtiskl tamnímu ban-
kovnictví ráz a směr.
Zola
Proudhonův
Británie
Indie
Francie
Suez
Anglie
Panama
23
article
V obou těchto říších připravoval dlouhý
vývoj stav dneška. Německo tohoto rozvoje ne-
mělo. Zatím co sílily myšlenky samostatnosti a
světovlády národa v obnovené říši, ve které ne-
bylo již pro Habsburky místa, připravovalo se
Prusko ke své hegemonii a stahujíc na se ve-
dení národa, kladlo základy rozmachu hospo-
dářského. Sjednocení národa otevřelo rázem
dvéře podnikatelství ve velikém stylu, posunulo
v popředí dne veliké koncepce, ke kterým bylo
třeba značných kapitálů. Na všech stranách byla
uvolněna půda podnikavosti, odevšad lákala per-
spektiva úspěchu, zatím co milliardy Francie
přinášely netušené prostředky. Střízlivý, více
praktický než umělecký Němec, kterého pruská
diseiplina naučila konání povinnosti a vědomí
zodpovědnosti“) a který se tét diseiplině tím
raději podroboval, protože přinesla slávu jeho
vlasti a volnou dráhu jeho práci, v zásadě spo-
řivý a oddávající se plnou silou zvolenému
úkolu životnímu, potřeboval v tomto převratu
Prusko
Němec
Německo
24
article
dosavadních podmínek jistého vedení, ponuknutí,
příkladu a vzoru. Protože zápas o život ho naučil
pořádku (krise nepoctivosti nebo nadspekulace
posledních dvou, tří let v německém podnikáni
akciovém nepadá tu příliš na váhu, protože ne-
otřásla ani v nejmenším základy moderního ho-
spodářského Německa, nýbrž vedla naopak
k očistě, nutné vždy po periodě rozmachu)a
protože dovedl úspěšně ukládati státu v nových
poměrech nové a dalekosáhlé úkoly hospodářské
a sociální, uče se zároveň kontrolovati veškerá
zřízení a zařízení společná, měl moderní Němee
dosti síly a mohoucnosti, aby i na poli hospodář-
ského podníkání vytvořil organisace, hovíci no-
vým úlohám a potřebám. A tak tvořil se v Ně-
mecku i onen typ bank, který hrál tak velikou
roli v rozvoji hospodářském a který nikdy ne-
zapomněl, že jeho práce jest sjednocovacím úsi-
lím národa, onen typ, který Sombart“) zove dosti
případně bankami úvěru produkčního, t. j. ban-
ky, které rozmnožují skytáním úvěru výrobního
Sombart
Německo
25
article
provozovací kapitál podnikatelský, což jest jich
hlavním posláním. Cesty skytání tohoto úvěru
jscu ovšem různy. Může jíti o úvěr čistě osobní
nebo úvěr, opřený o záruky věcné (kde zasc ve-
liké ústavy slouží velikým podnikatelům, malé
malým), může se jednati o úvěr, skytaný spo-
lečenstvům malých podnikatelů anebo o úvěr
t. zv. akcepční (banky akceptují směnky, vy-
dané jejich klienty), anebo může banka přímo
ukládati značnou čásť svých prostředků v prů-
myslových nebo obchodních podnicích čili fi-
nancuje výrobní podniky. A právě touto činností,
která stojí tak značně v popředí řady bank, jíž
založeny, jak ještě uzříme, mocné dnes podniky
průmyslové netušených v Německu rozměrůa
jíž propracovává se německý průmysl ke svým
velikým organisacím, aby pomocí jich vzdoroval
krisím a dobýval cizích trhů při ovládání domá-
cího odbytiště, přispěly německé banky značně
k dnešnímu vzmachu německého národa v nové
říší. Rozumí se, že ostatních diuhů ban-
kovního obehodu naprosto nezanedbá-
Aby mně ale bylo dobře rozuměno: banky
jen značně přispěly k dnešní německé úrovní
Německo
26
article
hospodálské, ale nevytvořily ji samy. I v Něme-
cku netvoří kapitalistické organisace divy samy
sebou, svou existencí. Mají jen proto úspěchy,
protože ovzduší, v němž pracují a tvoří, je
umožňuje. Napřed musil německý člověk pro-
jíti onou trpkou školou životních zkušeností,
která stále a stále ukazuje, že základem úspěchů
národa ve kterémkoli směru jest mravní a
pracovní zdatnost jeho přísruš-
níků. V těsných komptoárech Německa z po-
čátku minulého století, jichž prací tvořila se
obchodní a průmyslová tradiec dneška a kde
pracoval vždy syn po otci z oné obchodní a prů-
myslové aristokracie, která dala německému
liberalismu přední jeho síly a která umí tak
houževnatě hájiti to, co nabyto praci generací
předehozích, vyrůstala a mohutněla ona solidita
obchodu a výroby, která později učinila z pro-
skribčního „Made in Germany“ v Anglii dopo-
ručující známku. Proto tedy úspěch kapitalist-
ních ústředí moderníeh, protože ti, kteří je tvo-
řili, měli tradice reelnosti, přesnosti, správnosti,
jež doplnily úspěchy let šedesátých a sedm-
desátých výbojnosti a smělostí.
Nout
Německo
Anglie
Mad in German
27
article
V tomto ovzduší vstupovaly v popředí ve-
doucí veliké banky, organisující síly Německa
k výboji. Jich ústředím stává se čím dále tír.
více Berlín, nová hlava říše. A tak přimyká se
k residenci Hohenzollernů vždy víc a více ho-
spodářský zájem a interes národa o tak ustupují
sídelní města drobných a větších vládnoucích ro-
din. Dráždanská banka, Středoně m.
banka, Schaafhausenský polek
přesunují těžisko v nové ústředí říše, na do-
klad, jak pronikavě sílí mladá jednota národa.
Má i své stíny tento vývoj, své reakce — ale
tendence moderního vývoje národa vítězí vždy
a stále.
V r. 1895 — a tento rok jest východiskem
vývoje, který chceme znázomiti v následují-
) M. Jörgens: Finanční trustovní společnosti.
) Zajímavou studii o tomto ději a zmíněných
snahách severoamerické Unie viz v Schmollerově
ročence 1902, I. od Schumachera.
) Brillantní charakteristiku německého sklonu k
kapitalismu podává Sombart 1. c. str. 116 sl.
valy.
) V. 1. c. 215 sl.: i pro ná sledující.
Hohenzollern
M Jörgens
Schmollerův
Schumacher
Německo
Berlín
Schaafhausenský
Dráždanský banka
Středona m . banka