Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV

2

V Praze, v sobotu dne 4. listopadu 1905.

Praha

3

Číslo 304

4 article

Na ranní a odpol. listy před, lkeí ne- v Praze v adminislraei a měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou dnt lta . . . . 7 k ton ve mllalkách: 2 K so na měsíe . Poštout na ni na čtvrt lela “ . . . . s drojí zísilkos na čtvrt lota . . . . 1I K so

Praha

5 title

Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác,

Praha

6 article Ne krví, ale volební opravou

Ne krví, ale volební opravou Čtvrteční krvavé události vídeňské, způso bené náhlým příkrým zakročením jízdní po- licie proti sociálním demokratům, demonstru jícím pro volební opravu zavedením všeobec ného, přímého a rovného práva hlasovacího způsobily ve všech zdejších kruzích nejtrpč dojem. Vždyť po všem tom velebení úspěchů revolučního ruchu ve vídeňském a ostalním německém časopisectvu a posměchu, jímž byla zasypávána výkonná moc ruská, nikdo v sou- státi se nemohl nadíti, že by v sídelním městě na pouhé volání bezbranného lidu po právu, do- sud mu odpíraném — byla přichystána odpověd chlednou ocelí.. Od bouří v r. 1848 neviděla Vídeň téc takové množství lidské krve ve svých ulicích jako osudného čivrtka, dn2 2. listopadu. A již děsné ony výjevy vídeňské staly se z ukva- pení, či z málo odůvodněné obavy o bezpečnost klidu sidelního hradu, jimi vrženo do ovzduš událostmi na Rusi, zápasy v Uhrách a mezi- národní nejistotou již tak z míry zárodky ne- klidu přesyccného, nenadále něco, co se velmi podobá neopatrnému zacházení s ohněm v blíz- kosti hromady střelného prachu. Pociťují to asi i tam, kde záležeti musí tom, aby se nalezly prostředky, jimiž by se daly bez dalšich hrozících škod odstraniti ne- zbytné jinak následky čtvrtečního krveprolití.

Vídeň Rus Uhry

7 article

Pouhé vyšetření původu této náhlé katastrofya rychlé uveřejnění úřadně shledaného stavu ne může míti účinku na uchlácholení podráždé- ných davů, již z té prosté příčiny, že nenalezne víry právě v oněch širokých vrstvách, z nichž krvácelo tolik oběti. Konala se již i ministerská rada a podána panovníku o událostech podrob ná zpráva, ale na čem se rada ministrů usnesla nebylo oznámeno a míní-li vyčkati výsledků onoho úřadního vyšetření, míjejí zatím vzácno hodiny, v nichž prosté působení událostí roz šíří se na všechny strany, uchvacujíc onou ži velní silou, jakáž jest vlastní prolité krvi lid- ské. A nad to přítomnost tisíce svědků a ně- kterých poslanců, jakož i zprávy většiny víden- ských časopisů již předem předstihly působi- vost úřadního šetření a jeho každou míjející ho- dinou více se opozďujícího uveřejnění.

8 article

Vždyť včera již dolnorakouský sněm za sáhl co nejnešťastněji do čtvrtečních událostí vnášeje do nich nový jitřivý kvas, kdežto mu náleželo působiti konejšivě na lid vídeňský přímluvou za splnění odepíraného práva na vo- lební opravu, bez niž tak jako tak na delšt dobu se obejiti nelze. Za to se vrhli dolno- rakouští sněmovníci ze strannických zájmů na stoupence všeobecného práva hlasovacího! Tím přibyl do rozhořčené nálady lidu — nejen ví- deňského — nový, velmi nebezpečný podnět jenž hrozí přiostřiti situaci i tak velmi vážnou Ještě na jiném místě použito bylo krva- vých událostí vídeňských ku podpalování vášní a podněcování bouří! Miníme tu vídeňský or gán antisemitský, kterýž přinesl v zápětí po směšný článek proti stoupencům všeobecného práva hlasovacího, zasypávaje potupou ze jmena vedení sociální demokracie, a pobádaje antisemity vídeňské k násilnostem! Když se po tak trapném a osudném přehmatu, jaký se slal před vídeňským hradem, takovýmito radami vrhají nově a nové smolnice do lidu, byl-li by to div, kdyby došlo na výjevy ještě trapnější?

9 article

Než nám konečně nemusí záležeti na tom. podpalují-li ve Vídni proti sobě probouzející se vášně! My máme v Čecnách své vyšší a ušlech- tilejší zájmy, jež chtějí býti vybojovány pro- středky moderního vývoje a pokroku, zbraněmi ducha, a při vší souvislosti organisací sociálně demokratických považovali bychom za chybu. kdyby v naš zemi se měla hledati odveta za to — co se stalo a dále děje ve Vídni. U nás v Čecnách především padla na do brou a plodnou půdu myšlenka volební opravy myšlenke zavedení všeobecného práva alaso- vacího! Klidný a imposantní projev českého děl nictva, počátkem zahájení nynějšího zasedán sněmu učiněný, zjednal mu přátele na všech stranách, nejen snaze jehc po pronikavé, vše- stranné opravě volební. My Čechové jsme si dále tím vědomi, že království české, že zvláště

Čecho Vídeň

10 article

náš národ český jast předmětem velikého mezi národního interessu, a čím klidněji a pokroko věji dovedeme uspořádati své vlastní vnitřní poměry, tím více význam náš poroste, a tím méně poskytne se záminek těm, kdož o naš budoucnost ukládají. Proto doufáme, že ona harmonická součinnost všech českých stran. o níž jsme včera na tomto místě promluvili osvědčí se zvláště v nynější době, v okamžiku kdy ve Vídni křesťanští sočiálové a antisemrté nemají dle všeho dosti na krvi, ve čtvrtek pro Včora učinil sice německý posl. Peschka a soudruzi na sněmu pokus, povzněsti několik pošramocených oken v kasinu na událost prv- ního řádu, ale pánové zapomínají, že sami po- užívali po léta ochoty sociální demokracie pra sebe, a když nyní změnou volební opravy by se mohli odvděčiti a dáti aspoň splátku na svů politický a mravní dluh, že postavili se mezi prvními proti jejich požadavku za zavedení vše- obecného práva volebního! To již jednání ve sněmovní komisi pro vo- lební opravu bylo ovládáno jiným duchem třeba i tam Němci setrvali na svém záporném stanovisku. Jak z obšírné další zprávy o rokování ko- mise této vyplývá, mělo naskrze průběh velm důstojný, a bylc viděu, že vývoj události ne- minul nepovšimnut zákonodárci našeho sněmu Čeští členové bez rozdílu stran přimlouvali s vesměs co nejpřesvědčivěji za pronikavou vo- lební reformu, a ani mluvčí velkoslatku nedo- vedli se ubrániti myšlence, že je to snad po- slední příležitost, kdy sněm může prověsti vo- lební opravů, než události přes něj přejdou ke svému pořadu.

Peschek Němec Vídeň

11 article

Účinek dějů ruských, prohlášení zásady všeobecného práva volebního carským mani- festem nestanuly na hranicích dehoto státu, chlas jejich mocně prochvival myslemi přítom- ných, a třeba to výslovně nebylo vysloveno dojem krvavého čtvrtku vídeňského a jeho mož ných následků byl v jednání pociťován. Myšlenka zavedení všeobecného hlasova cího práva nedobyla sice ve sněmovní komis rázem vítězství, ale našla tolik a tak šťastných obhájeů, že my Čechové můžeme býti na ně hrdi. Pouze třemi velkostatkářskými a něme- ckými hlasy podlehla, hájena jsouc všemi hlasy českými a jedním německým. Zástupci českého národa zápasili za věc spravedlivou, za myšlenku moderní, za věc svo- body, vyvrátivše tak nanovo slavně pomluvy jakéž při každé příležitosti šíří o našem národě odpůrci jeho v táboře německém. Jak dlouho dovedou zejmena kruhy velko- statkářské, kruhy šlechtické vzpírati se my- šlence, jež jest jinak s to, přilnou-li k ní, vrá titi jim vliv, kterýž posavadní obranou úzkých svých zájmů tak důkladně zadali? Nepozo- rují-liž, proč šlechta jiných zemí dávno již opu- stila takové zastaralé stanovisko, a proč ze jmena v Uhrách její postavení dovede čeliti nej větším obtížím? Možná, že budou míti pravdu ti, kdož po- ciťovali, že události nebudou čekati na jejich odhodlání, ale aspoň toho se uchovala komise sněmovní, co tak ošklivě včera propuklo ve sněmovně dolnorakouské!

Čecho Uhry

13 article

Sněm království českého. V Praze, 3. listopadu. Jest známo, jak zastoupeni jsme my Če chové v tak zvaných vyšších a ústředních úřadech. Ministerstvo sestává z 11 členů, z těch je devět Němců, jeden Polák a jeden Čech, ale bez portefeuillu, bez jakéhokoli oboru činnosti. bez kompelence a vlivu. Mezi odbornými chefy v ministerstvu, již rozhodně působí na věe veřejně, nenalezli byste té doby pět Čechů, kdežto Poláků je tam třikrát tolik a Němeů celá armáda. Ministerstva od koncipisty počinaje až nahoru jsou téměř výhradní doménou Němců, zejmena vídeňských Němců a takových, jež ku příjemným a pohodlným místům po- vznesla byrokratická protekce a — Teresianum Nejinak má se to u nejvyšších instancí soudních U těch je pouze tolik Čechů, co jich tam ku překonání práce nezbytně je zapotřebl. A jak zastoupen živel český v ústředn správě státních drah, o tom v poslední době

Němec Polák Čo Čecho Praha

14 article

zvěděla veřejnost česká toho tolik, že není z potřebí ani šířiti slov o distributivní spravedl nosti, klerá v tomto oboru veřejné činnosti udíl hodnosti a mísla. A za poměrů takových opovážili se Ném vytasiti se s návrhem, aby zemský výbor v nej bližší době předložil sněmu návrh zákona, kte- rým by se stanovil spravedlivý poměr v počtu německých ačeských zemských úřadníků sluhů, odpovídající kulturnímu významu něme- ckého národa a veliké poplatní síle německého obyvatelstva. Dále žádaji, aby v prvních deslti letech byl jmenován větší, než poměrný počet německých úřadníků a sluhů zemských, tak aby nejděle v desíti letech měli Němci ve službě zemské úřadníků tolik, kolik jim jich přísluší Kromě toho domáhají se v návrhu, aby Něme mohli býti jmenováni ihned vyššími úřadníky. aby nežádala se na zemském úřadníku jiní kvalifikace než na státním a konečně aby ně- mečtí přisedici měli závazné právo, činiti návrhy při záznamech a jmenováních. A s návrhem takovým měli dosti smělost vylasiti se v okamžiku, kdy rozvířili na cel čáře a s použitím všech prostředků zbraní agi- taci proti tomu, aby jmenován byl z českýeh poslanců jeden jako odborný chef do mínister- stva železnicl V tu dobu, kdy celý německý svět v tomt státě mobilisován, aby dr. Fořt nestal se sekčním chefem, chtěji, abychom jim dobrovolně olevřel dokořán vrata, by do zemských služeb hrnout se mohli proudem nezpůsobsli a Němci!

Němec doktor Fořt

15 article

Však patrně cítili sami, jak směšný pod- nikají to útok a jak naivní to spekulace na českou dobrotu a povolnost, neboť svěřili úkol hájiti návrh ten jakémusi panu Pettersovi, Vše- němci, jenž zhostil se úkolu svého řečí tak ubohou, že si tím národní odpůrci naši utržili vlastně osťudu. Bylo ustanoveno původně, že dva z če ských přísedíeích zemského výboru mají ujati se při této příležitosti slova, věak po smutném debutu páně Pettersově dali se, byvše již k řeč zaznamenáni, opět škrinouti. Nechtěli dodati re liefu panu Pettersovi. Stanovisko snad na po hled správné, ale pan Petters sem, pan Petters lam, Němcům mělo býti s kompetentních mí jednou pověděno, jak se věci majl. Návrh Peltersův odkázán byl většinou ně- meckých a velkostatkářských hlasů komisi. To se ví, že pp. Burian, Fabian, Hlávka, Kabrhel. Kokeš, Krásl, Lábler, Marat, Mayer, Mettal. Mixa, prof. Maixner, Rieger, Saifert, Sedlák Šembera, Šule a Vopráalek musejí býti — ná- rodně nestranní. Jinak byla schůze za necelé tři čtvrti ho diny skončena. Začátek schůze o 11. hod. 15 min U vládního stolu: místodržitel hr. Couden hove a dvor. rada Vojáček. Petic podáno bylo celkem 208, mezi nimi 3 za zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajnéh práva hlasovacího (podány posl. drem. Heroldem. Kožmínem a Marešem), za úpravu remunerace za vyučování náboženství 13, proti zvýšení zemské dáv- ky pivní 5, za úpravu bytových poměrů učitelů 139 za zřízení zemské pojišťovny 8, za úpravu poměrů úřadnictva samosprávného 8 atd.

Petters Němec Burian Fabián Hlávek Kabrhel Kokeš Krásl Lábler Marat Mayer Mettal Mixa profesor Maixner Rieger Saifert Sedlák Šembera Vopráalek Herold Kožmín Mareš

16 article Návrhy a dotazy.

Návrhy a dotazy. Posl. Němec. Krejčík a soudr. podávají tente návrh: Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby vyšetřil nynější stav učilišt a ústavů pro povznesení živností, museí průmyslo- vých, zvláště pak technologických v království če- ském a podal v příštím zasedání sněmu zprávu návrhy o tom, kterak a jakými prostředky podpo- rovány by býti měly ústavy a učiliště ke zvelebování živnosti působící. Zvláště budiž při šetření tom při- hlíženo k tomu, kterak zabezpečena a rozšířena by býti měla náležitá činnost ústavů těch opatřením do- statečně prostorných a účelně vypravených budov výstavních, učebních síní, pomůcek učebních atd. Ve formálním ohledu navrhujeme, aby návrh náš při kázán byl komisi živnostenské ku předběžné po- radě. Posl. Kropáček a soudruzi podávají návrh n úpravu dělení zemské a státní subvence v okresu pře štickém, postiženém živelními nehodami Posl. Kaftan podává návrh na využití vodníc sil, dosud nezužilkovaných, ve prospěch země. Návrh Tisíce koňských sil leží na řekách, ve správě zemské se nalézajících, ladem, nejsouce dosud upo třebeny. Regulací vodoloků a zřízením zahrážek, zá konem ze dne 13. února 1903 č. 31 z. z. povolených a přispěním země umožněných, přibudou k dosavad- ním přečelné nové síly vodní, jež by na prospěch ze- mě, na prospěch našeho průmyslu a zemědělství vy užitkovány býti mohly, čímž by se i velkou měrou zní:

Posl Němec Krejčík Kropáček Kaftan

17 article

jmění národní rozhojnilo, domácí výroba zlevnila a našemu průmyslu a zemědělství soutěž na trhu svě tovém usnadnila. Již nyní jest levným silám vodním následkem technického pokroku, v oboru přenášen síly pomoci elektřiny, po případě i tlaku vzduchu velký obor působnosti vykázán, význam síly vodní pro hospodářský vývin království českého poroste v po měru, v jakém budou následkem chvatného a ne racionálního dobývání uhlí, zejmena v pánvi hnědo uhelné tyto zemi náležející poklady minerální mizeti Aby upotřebené dosud síly vodní sousta v n- na prospěch průmyslu a zemědělství využitkován býti mohly a se nestaly předmětem pouhé, nezřízeno spekulace soukromé, jest nezbytně potřebí, aby byly soustředěny v rukou země, jež by je za levných pod mínek průmyslu a zemědělství přenechala a výtěžel z loho plynoucí ku posilnění financí zemských vy naložila. jaarl

18 article

V uvážení těchto důvodů dovolujeme sobě učinit návrh; Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá - J. aby s největším urychlením sestavil kalast vodních sil na řekách zemských s náležitým zřetelen na části, jež dle zákona ze dne 11. června 1901 č. 6 ř. z. uplavněny, po případě dle zákona ze dne 13. února 1903 č. 31 z z. regulovány býti mají; 2. aby předložil v dorozumění s vládou osnov zákona, kterým se právo k využitkování vodních sil dosud neupotřebených, na veřejných vodotocích, p případě přenechání jich veřejným a soukromým pod nikům, udilí zemi 3. aby, pokud zákon takový nedosáhne schválen sněmu a sankce, vymohl pro zemi na základě říš ského vodního zákona ze dne 30. května 1869, č. 95 ř. z. a zemského zákona o právu vodním ze dne 2 srpna 1870 č. 71 z. z. koncessi k využitkování vod- ních sil, dosud neupotřebených, na řekách, ve správ zemské se nalézajících, po případě při nádržích, ná kladem státu a země zřízených.

19 article

Po stránce formální budiž přikázán návrh tento komisi pro práce veřejné. Posi. Peschka, Zuleger a soudr. podávají na mí stodržitele dotaz o sociálně demokratických demonstracích, jež pořádány těchto dnů pře německým kasínem. Dotazovatelé dovozují, že prý projevy těmi mělo býti německé obyvatelstvo pražsk zastrašeno a všeobecné hlasovací právo vynuceno dodávajíce, že nedotknutelnost a neodvislost zastu pitelstva lidového nutno chránili nejen nahoru, nýbrž i dolů. Interpellanti táží se místodržitele, je-li mu znám ráz a účel zmíněných projevův a hodlá-li ne- obmezené a volné rozhodování německých poslanců všemi prostředky zabezpečiti i proti české sociáln demokracii? Posl. Anýž a soudr. podávají na místodržitelo tento dotaz Vaše Excellence! Čeští rodličové v Chabařovicích kteří podali žádost za českou veřejnou školu, j s o předmětem stálých pronásledová ní plynoucích ze zášti národnostní.

Peschek Zuleger Posl Anýž Chabařovice

20 article

Zástupcové rodičů dovolili si o tom podati V. zvláštní pamětní spis, na základě jehož konala se sic vyšetřování, ale způsobem takovým, že vyšetřo váními těmito dána národní nesnáše- livosti opětně nová zbraň proti českým rodičům. Vyšetřování konal četnický strážmist chabařovický, který není českého jazyka mocen a při- bral si na pomoc městského strážníka, jenž sice po- někud česky umí, avšak, poněvadž jest ve sluzbách městské obce, jejíž starosta dr. Matauch proličeskou agitaci řídí, vznikají vážné pochybnosti, zda vyše- třování toto vedeno jest přesně a objektivně. Příčinou, že projevy národnostní nesnášelivosti neuluchají, jest okolnost, že prohlášení různých hor- níků na dolech u přítomnosti starosty města Cha- bařovic dra. Mataucha vynncaná, toho domně- lého obsahu, že od žádosti za zřízení české veřejné školy upouštějí, byla komisařem c. k. okresní školn rady v Ústí nad Labem k úřadu přijímána, čímž vznikla v odpůrcích české národnosti naděje, že ta- kovýmito vynucenými prohlášeními budou moci akc zmařili. Nezmiňujeme se o šikanování českého obyva- telstva tím, že jest vypovídáno z bytů z důvodů ná- rodnostních, jelikož prázdných bytů jest zatím v Cha- bařovicích doslatek, ale upozorňujeme V. E. na to že majitelé domů sešli se dne 8. října 1905 na schůzi kde byli podněcování a to i příslušníky německé říše. k boji proti českému obyvatelstvu. Upozorňujeme dále, že má se založiti v Chabařovicích v těchto protičeských tendencích spo- lek „Hausbesitzerverein“ za tím účelem. aby byl zorganisován boykot proti če- ským nájemníkům. Nejkrutěji však řádí za- městnavatele (a jich zřízencí) dělnictva hornického i jinakého. Tak na dole Milada I. a II., na dol

doktor Matauch Ústí nad Labe Chabařovice

21 article

Doppelhof III., na dole Austria III., na dole Saxonii, jehož majitel podle doslechu jest do- konce i z Rakouska vypovězen, zřízencia úřadníci dolů se ani tím netají, že dávají výpovědi jen proto, aby se vymstili českým rodičům za žádost o čsskou veřejnou školu. I pouhé podezření, že někdo jest ve styku s rodiči, stačí, aby byli propuštěni z práce. Tak na příklad Josef Plicka a jeho manželka byli propuštěni jen proto, že Plicka, jenž k výslechu o českou veřejnou školu se nedostavil, objevil se u komise, aby své nedostavení omluvil. Nebyl ani ke komisaři předpuštěn, ale na hodinu byl práce zaměstnání zbaven. Mezi fanatické proná- sledovatele českého dělnictva nále- žejí firmy „J. Horný, továrna na ultramarln“, a koželužna Dubova. Obě firmy mají rozsáhlé spojen a českým ohchodnictvem. Starosta města Chabařovic, dr. Matauch, se svým věrnými působí i na ostatních dolech k tomu, aby propuštění dělníci práce neobdrželi i odmíta úřadníci dolů tyto české dělníky přijímati. Tímito způ- V drobném prodelle sanní čí-lo o sobě . . . za 8b vd pole lni . . zs 2 Ve dllalkích na venkově rapní číslo. . . . . . . . 10 odpelední. . . . . . . . 3b Inserá t plati se hetové sopřel Předplačení a inuerty přijímá dminl- struce v Mariasské ulicl č. a. Tam nacházají se tél redakce tiskárna a ezpedice Národnich L.švt- Bakopisy se novraceji

Plicka J Horná Dubův doktor Matauch Rakousko Chabařovice Austria ezpedice Národnich L

22 article

sobem jest si vysvětliti, že devět rodin českých jes doposud bez zaměstnání a že šíří se v českém oby- vatelstvu chabařovickém přesvědčení, že úřady, ma- jíce se starati o bezpečnost osoby, majetku i národ- nosti, povinnosti své konati nechtějí, anebo nemohou. a že hodlají ponechati české obyvatelstvo chabařovi- cké na pospas násilí a národní nesnášelivosti Za tohoto stavu věci, když pomoc úřadů státních i přes slíbenou intervenci V. E. jeví se býti naprosto neůčinnou a nedostatečnou, hodlají chopiti se účinné sobeubrany, nebude-li zběsilému protičeskému fá- dění v Chabařovicích, podporovanému německým tiskem i řemeslnými národnostními štváči, záhy uči- něna přitrž. Sebeobrana proti násilí, na českém oby- vatelstvu páchanému, jest podle přesvědčení českých vodičů chabařovických tím nulnější, že intervence stětních úřadů na ochranu pronásledovaných nejen neměla příznivého účinku, nýbrž spíše ještě odpůrce české školy k dalšimu terorismu podnítila. Jelikož všecky okolnosti tyto jsou Vaší Excellenci známy, dotazujeme se: 1. Jaké opatření hodlá V. učiniti, aby českému obyvatelstvu v Chabařovicích dostalo se dostatečné a vydatné ochrany před dalšími pronásledováními? 2. Hodlá se V. E. zasaditi, by k vynuceným odvoláním žádosti o českou veřejnou školu v Chabařovicích nebylo hleděno? 3. Jakým způsobem hodlá Vaše Excellence působiti k tomu. aby nahražena byla škoda a újma, ktere utrpěli čeští rodičové v Chabařovic ích tím, že byli z národnostní zášti zba- veni výživ y Posl. Vojta a soudr. činí dolaz k místodržiteli ve příčině vymáhání daní v obci božetické, okres mi- levský.

Posl Vojta Chabařovice

23 article

Posl. Mohl dotazu,e se místodržitele ve příčině slavby telefonické sítě Norimberk-Žatec-Postoloprty- Ústi nákladem státním. Posl. Jirousek, Kralochvil a soudr. podávají n místodržitele tento dotaz: „Se strany obyvatelstva prachatického, národnosti české, bylo nám hodnověrně sděleno, že obyvatelstve národnosti německé v Prachaticích tamní obyvatelstvo české stále pronásleduje a na jeho právech zákonem mu zaručených poškozuje, obzvláště v době poslední boykotováním českých živnostníků. Tak nechal všemocný purkmistrovský úřad s vlivným purkmistrem Zďárským v čele po všech Němcích ko- lovali zvláštní oběžník, kterým se všichni usedlíci prachatičtí a okolní co nejdůrazněji vyzývají, aby ze zavázali a podpisem stvrdili, že budou kupo- vati pouze u Němců. Letošního roku v létě vy- dány a na nárožích prachatických po několik neděl nalepeny byly velké, křiklavé plakáty „Deutsche kauft nur bei Deutschen!“ které nenesly na sobě ani ozna- čení firmy tiskárny, vzdor předpisům tiskového zá- kona. V obecní schůzi slíbeno německým majitelům domů, že jim bude příslušně nájemné hrazeno, aby beze skody mohli Čechy vypověděti z bytů. To lýkalc se zvláště rodi n. které daly dítky do české školy. Dělníkům v Jungbauerově továrně vyhrožuje se stále oka- mžitým propuštěním z práce, dá-li dělník — Čech — dítě do školy české a také se to uskutečňuje. Dělník jeden měl na vychování u sebe jednoho pražského sirotka a byl přinucen tohoto dáti od sehe. Obec vy- dala zákaz vstupu do lesů s výhradou, že má právo jednollivým osobám vydávati zvláštní povolení ke vstupu do lesa. Ovšem nuzným českým obyvatelům. kteří nutně potřebují nasbírati si houby a dříví a kteří se obecnímu nátlaku nepodrobí, povolení se nevydá.

Posl Jirousek Kralochvit Němec Čecho Jungbauerův Čo Norimberk Žatec Postoloprty Prachatice Deutsche kauft nur bei Deutschen

24 article

Stálý krajní boj vede se v obci prachatické tak hou- ževnatě proti obyvatelstvu českému, že toto velice vážně na své existenci ohrožen jest. Vzhledem k těmto smutným skutečnostem táží se podepsaní místodržitelet Jsou-li Vaší Excellenci výše vylíčené nesnesitelné, české obyvatelstvo vážně ohrožující poměry v obe prachatické známy a hodlá-li Vaše Excellence zběsi- lému řádění nepřátel českého obyvatelstva v Pra- chaticích přítrž učiniti? Posl. dr. V. Škarda a soudr. podávají na místo- držitele dolaz, v němž se praví Vaše Excellence! Těchto dnů objevily se v časo pisech pražských i v „Reichenberger Zeitung“ po- plašné zprávy, že v Mladé Boleslavi vypukla velká epidemie tyfová, že jest v městě již 97 nemocných a že příčinou jest nezdravá pitná voda. Zprávy tyto poškodily velice zájmy města Mladé Boleslavi, ze- jmena obchodníků a živnostníků. Ve vůkolních ob- cích bylo na poplach bubnováno, že tyl v městě zuří a že se obyvatelstvo venkovské varuje před návštěvou měsla. V kruzích správy města jest domněnka, že zprávy ty vyšly do veřejnosti ze schů- ze zemské zdravotní rady, která sev posledních dnechkonala a ve které jednáno o tyfové epidemii v Mladé Boleslavi. Časopisy, patrn nedostatečně informované o jednání zemské zdravolní rady, vylíčily věc tak, jako by epidemic v Mladé Bo- leslavi byla v největším rozsahu právě nyní s 97 ne- mocnými. Údaje tylo jsou daleko vzdáleny od pravdy, jako číslo 97 od čísla 6. Neboť jak ze záznamů c. k. okresního hejtmanství v Mladé Bole- slavi vysvílá, jest v městě dnešního dne 6 nemocných. více méně rekonvalescentů.

Posl doktor V Škarda Mladá Boleslav Mladá Bo Mladá Bol Reichenberger Zeitung

25 article

Interpollanti dokazují statisticky, že od ledn do října t. r. konstatováno ve městě 89 onemoc- nění místních a 11 případů z venkova, podotýkajíce. že v září a v Híjnu nebyly všechny případy onemoc- nění z okresní nemocnice již hlášeny, nýbrž přím okresnímu hejlmanství, kdy epidemii tyfovou tam pro- hlásilo, Počet všech tyfových onemocnění v srpnu, září a říjnu 1905 na c. k. okres. hejtmanství hláišených dle tamních záznamů činí 103 osoby. Dne 31. října 1905 nalezali se v okres. nemocnici v ošetřování nemocní tyfem, z větší části rekonvalescenti. Na c.k okresním hejímanství vede se v evidenci dnes 6 ne-

26 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 2. listopadu. 1905. H. (Svoboda v Rusku.) Den dušiček měl radostnou, vzrušenou náladu Vzkřišení Ulice se ozvala jásavým pozdravem slavnému vílězství Svobody. Český dělník, tento nepod- dajný a ryzi živel národní, jejž nemohlo poru- šiti ani chvilkové nedorozumění, způsobené nepravým pochopením a nepravým výkladem organisačního, vůdčího hesla internacionalismu, český dělník, jenž uvědoměle hájí věc potlače- ného národa jako bojuje za véc utiskovaného, trplcího proletariatu, pociťuje posilnění, sebe- vědomý vzmach svých nadějí a snah ted. když největší národ slovanský setřásl poula otrocké poroby absolutismu. A celá Evropa volněji oddechla, když četla památný manifest carův, slibující Rusku svobody, o nichž nesnilo se ještě před nedávnem nejsmělejším dychliv- cům liberálního hnutí. Revolucionáři ovšem ne- budou spokojeni, ale to již je jejich věc, býti nespokojenými a pokračovati . My lidé demokratičtí a svobodomyslní byli jsme hluboce dotknuti dějinným okamžikem, který znamená dovršení díla z r. 1789 a roku 1848. Poslední opora, nejzazší záštita a naděje ustupujíci reskce, zkomírajícího klerikalismu. chřadnoucího feudalismu, byrokratismu a milila- rismu byla povalena výbuchem revoluce ru- ského lidu a ruské intelligence. Záhadná, ne- smírná říše východní, ovládaná vůli a rozmarem jediného muže, kde bylo zdušeno každé vol- nější hinuti, kde temno zastíralo duše million lidu a kde byrokrat a četník byli svrchovanými představiteli státní myšlenky, přestala již býti idolem, jemuž se klaněli na západě byrokrat a četníci, od něhož očekávali spásu ve chvíl konfliktů s nespokojenými národy a bouřícím se lidem, toužícím po právu a svobodě. Od vydání manifestu podepsaného Mikulá- šem II. a inspirovaného Vittem nastává obro- zení ruskému národu a nová epocha celé Evropě.

Svoboda Rusek Praha Rusko Vzkřišení ulice Evropa vílězství Svoboda

27 article

Letos ku konci dubna ocitl jsem se nena dále v kroužku ruské společnosti v kosmopohti- cké Nizze. Brzo jsme se sblížili jako lidé krs i názory příbuzní. Válka na dalekém Východě byla v nejděsnějším svém rozvinutí. A nedaleko od nás v rozkošných Cannes bylo veselo v nád herných zámcích členů ruských velmocných, vše- vládných, nejvyšších kruhů. Přátelé Rusové mlu- vili s nevelkou úctou o vznešeném panstvu, ač nebyli ani roztrpčenými proletáři ani krvežizni- vými nihilisty. Patřili k osvícené společnosti ši- rokého evropského rozhledu a opravdového slo- vanského cítění. Poněkud mne překvapila jejich rozhodnost a netrpělivost. »Revoluce je v Rusku nemožností« opakoval jsem názory vyslovené lidmi zasvěcenými a obeznalými. A dovolával jsem se i známého diplomata a novináře Sira Wallace, který byl v Rusku jako doma a smál se ch méře a přízraku ruské velké revoluce. Teď zase smáli se přátelé rušti. »Až bude po... všem« a naznačil jeden z nich něco velkého a neurčitého velmi určitým posunkem, »až bude Rus svobodná, přijedte sem, oslavíme to a připijeme svobodě naší vaší.. .« »Budeme-li pak pro vás ještě existovat . .. namítl jsem skeplicky.

Rus Wallace Nizza Cannes Rusko

28 article

»Více nežli teď. Teď nemáme smyslu pro ostatní národy slovanské. Víte, jaký vítr vane na výšinách v Petrohradě. Ostrý vítr od Ber- lína.« A přílel, jenž byl vynikajícím členem slo vanofilské strany a jejž jsem našel v táboře nejodhodlanějších zápasníků proti reskci a samo děržavi, tvrdil, že Rusko svobodné, nové a pro buzené Rusko, bude míti jiný zájem a smys pro velkou otázku slovanskou, nežli Rusko Tre povovo a Pobědonoscevovo. Vzpomněl jsem si na výroky učiněné Po bědonoscevem o české otázce k redaktoru » Neue Freie Presse« a byl jsem získán novou thěsí A velkou opravdovostí věštili přátelé blízk pád autokratické vlády carské rodiny Holstein Goltorpů a německého vlivu v Rusku, »Ruská revoluce zbaví nás německého jha.

Neue Frei Petrohrad Rusko Holstein Goltorp

29 article

Když jsem se vrátil do Prahy a svěřil jsem se, poněkud ostýchavě, se svými dojmy z ruské společnosti na Riviéře, bylo mi odpovídáno úsměškem, pokrčením ramen. »Revoluce v Rusku? To si počkáte ! Na- nejvýše nějaké pouliční kravaly, studentské de- monstrace, ztřeštěnosti moderní filosofli poma- lených fanatických hlav a rejdy hloučku nihi- listů.« Ale brzo se počalo mluviti jinak, neboh nešlo již jen o ztřešténosti nezralé mládeže exallovaných davů, pozvedalo se mocné hnut ve všech vrstvách a zachvátilo celou intel ligenci. A šírou, neznámou Rusí zalomeovala bouře jež vynutila manifest carský, jež zlomila navždý absolutismus, jež vybojovala Rusku svobodu. A právě dnes dostal jsem vzkaz z rusk kolonie v libezné Nizze. »Je nás tu zase hrstka Rusů«, píše přílel »a připravujeme se, že budeme pít šampaňské v den, kdy se dozvíme, že naše vlasť je zba- vena tyranie. Jaká škoda, že tu nebudete s nám toho dne !« V úterý večer cinkaly v Nizze číše se šumivým nápojem. U nás bylo též veselo. Ruská svoboda! Jaký to zázrak, jaký úžas! Překva pující zpráva rozletěla se a vzbudila rozruch a opojení v davech, které vykročují do od- hodlaného a neústupného zápasu za všeobecné hlasovací právo. Český národ jde s nimni. Jde o věc celě demokracie i o zájem národní državy našl.

monstrace Rus Překv Praha Rusko Nizza

30 article

Činila se různá porovnávání mezi Ruskem 1905 a Francii 1788 —1789. Bylo skutečné mnoho podobného mezi posledními událostmi v Rusku a mezi předehrou k Velké revoluci. Ha ti v obou zemích bylo vzbuzeno nespokoje- ností se špatným a libovolným hospodářstvím, bylo protestem proli korrupci a tyranii. Bylo připraveno literaturou a organisováno agitaei intelektnálních. Čím byli eneyklopedisté Voltaire, Roussenu, Chamfort před rokem 1789, tím byli teď Tolsto a Garkij. Jako roku 1789 sli v čele revolučního hnutí lékaři, advok ti, professoři, tak i v Rusku tyto stavy byly nejčileji zúčastněny v opposiční agitaci. Ruský car Mikuláš II. má v mnohém ohledu rysy dobrého, váhavého, nesamostatného Ludvika XVI. Na štěstí snad jiný osud. Ještě v čas vyhověl vůli národa. Jeho hlavní spolu- pracovnik, chytrý, energický, libarální Vilte při- pomíná osvíceného ministra Ludvikova Neckera. Vittovi snad podaří se lépe zahájení dila koncese a reformací. Bylo by to žádoucí. A ku předu, za jasnějším eílem pokroku a svobodného roz- voje uháněla by ruská trojka širou stepi zté krásné, Iyrické apostrofy Gogolových »Mrtv ých dušl«.

Voltaire Roussena Chamfort Mikuláš Ludvik Ludvikův Necker Gogolův Mrtv Rusko Francie