1
masthead
4. listopadu 1905
2
masthead
Přiloha „Národnich Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Táborská papírna.
Táborská papírna.
Navazuje na poznámku ci. redakce, že pokládá
článca „Jest okolí Tábora pro postavení továrny n
cellulosu vhodné?“ za podnět k eventuální diskusi, po-
kládám za nutno v zájmu vyjasnění olázky této uvésti
několik objektivních námitek a vývouů.
Zdá se mi totiž, že pan pisatel zmíněného článku
plísuou objektivností ovládati se nedal. Sám titu
článku ukazuje, že pan pisatel o úmyslech zakla-
datelů není informován. Dovoluji-li si p. pisatele na-
zvat v průmyslu papírním lalkem, činím to zcela
oprávněně, odvolávaje se hned na začáteční řádky
zmíněného článku. Jeho popis o výrobě cellulosy př-
pomíná na struční pojednání v učebnicích chemie pro
průmyslové školy a líčené tu procesy, rozměry a zpra-
cování dřeva na cellulosu odpovidají praxi jaká asi
před 15 léty byla běžnou.
Měl-lí článek tendenci, odvraceti od vystavení to-
várny cellulosy, pak bylo pádnějších a technicky lo-
gičtějších důvodů proti zřízení továrny zapotřebí.
Nářek, že se jim zvýší cena dříví aneb strašák
s velkoobchodníky se dlívím tu mnoho nepomůže
v nejhorším případě budou míti všichni surovinu
něco dražší a výnosnost továren záviseti bude od mo-
derního zařízení a racionálního vedení. Komerciáln
statistická data uvedená panem pisatelem mluví spíše
pro uskulečnění podniku.
Tábor
7
article
Vývoz cellulosy z Rakouska do Anglie, Italie,
Francie a Německa rok od roku vzrůstá a kromě toho
jest již třetí rok konjunktura tak příznivá, že dne
není v celém Rakousko-Uhersku továrny na cellulosu
neb cellulosový balici papír, která by, majíc vlastn
surovinu se ziskem v papírním průmyslu zcela ne-
obvykle vysokým nepracovala
K illustraci národohospodářského nazírání pana
pisatele sloužiž ze zmíněného článku vyňatá věta
„Příčinou rychlého stoupnutí vývozu, kťerý posta-
vením nových továren zajisté od r. 1906 ještě by
stoupl, byla právě nadvýroba.“ Ve skutečnosti však
má se věc právě opačně, neboť výhodné podmínky
exportní do zemí dřevem chudých byly a jsou příčinou
potěšitelného rozmachu v naší Iabrikaci cellulosy.
I z jiných míst článku lze pozorovati, že pan pi-
satel exportu velice se boji a považuje průmysl, který
je odkázán na vývoz, předem za nevýnosný. Takovýto
omyl v nazírání, myslím, že netřeba teprve vyvraceui.
Rakousko
Anglie
Francie
Německo
Uhersko
Italia
8
article
Německý průmysl cellulošový žije z 50% z našeho
dříví a jest dnes již naší průmyslovou emancipach
v tomto oboru ohrožen. Anglie a Italie, jakož i Fran-
cie mají vůbec nedostatek dříví a jsou nuceny platiií
za naší cellulosu velice dobré ceny.
Pan pisatel výslovně praví, že dle jeho ná-
hledu v dřevním rayonu budouci táborské továrny
není možno 30.000 m dříví za rok schnati. Oproti
tomu jsou zakladatelům tak důkladná, nově založená
statistická data k disposíci, která dokazují, že množ-
ství ke stejným účelům exportovaného dříví číslie
panem pisatelem jmenovanou 4- až bkrát převyšuje.
Jisto jest, že továrna táborská dříví v potřebném
množství levněji dostane, než všecky severněji ležíe
továrny království českého, o 2 až 3 koruny dráže
než továrny v Karpatech a o 1 korunu dráže než to-
várny v zemích alpských. Není tedy v tomto ohledu
obavy, že by posice továrny táborské byla nevýhod-
nější než posice 70% továren jiných.
Anglie
Karpaty
9
article
Rozhodnuvše se pro založení továrny na cellu-
losový papír balicí, počitali však zakladatelé již předem
s faktem, že cellulosa jimi vyrobená bude nejvýšeo
K 1.50 až K 2.— dražší než v Karpatech, při tom
však ještě o K 4.—, levnější než cellulosa stejné
jakosti, kterou by od jiné továrny franko do Tábora
nejlevněji koupili mohli. Proto také nebylo ji
ze začátku úmyslem zakladatelů — mezi nimiž jsou
přední odborníci a velkoprůmyslníci papírní — vy-
ráběti cellulosu na prodej, nýbrž zpra-
covati ji, tedy asi o K 4.— levnější, než koupenou.
na papír cellulosový balicí, jehož spotřeba každým
rokem roste, jehož výrobcové nynější nejlepší bilance
vykazují a li, kteří obzvláště dobré zboží vyrábějí
ceny libovolné diktují. Tím přibližíme se k idcálu
průmyslové emancipace t. j. zpracování suroviny n
zboží hodnoly vyšší doma, místo abychom vzácnou
surovinu do ciziny k další fruktifikaci levně prodávali.
Ovšem že otázka hybné sily také působila na tota
veledůležilé rozhodnutí, neboť chemický proces výroby
nevyžaduje ani polovici motorické síly jako Iabrikae.
drtě dřevěné a od těto odvislá fabrikace papírů tisko
vých polojemných.
S použitím vodní síly nebylo již od počátku po
čítáno a cena uhlí franco do stanice tábosské stano
vená dle offert mnohých uhelných dolů, vyhovuje za
kladatelům úplně. Jest totiž při stejném počtu kalori
o K 10.— až 15.— za vagon vyšší, než na př
v severních Uhrách, stejná aneb i nižší než ve Štyr
sku a Krajině, o Přímoří nemluvě.
Karpaty
Tábor
Uhry
K 2
10
article
Kdyby pak bylo možno dle výpočtu pana pisatele
článku ze dne 14. l. m. s výlohou 200 K za 24 hodin
pohonu, t. j. s 73.000 K ročně opatřiti hybnou sílu
pro továrnu, pak by úspora proti kalkulaci zakladatelů
jen v této položce činila 42.000 K. Hic Rhodus, hic
saka: zde by mohl pan pisatel svými odbornými vě-
domostmi zakladatelům, kteří s výdajem 115.000 k
na motórickou sílu kalkulují, prospěti.
Konečně dovolává se pan pisatel malých dividend
akciových společností papírních. O příčinách těchto
lze velice těžko všeobecně mluviti, jest však známo.
že příčiny těchto nizkých dividend, které ostatně
v posledním roce se zlepšily, hledati nutno jinde. Pa
visatel nemusí jiti daleko ze svého působiště, aby s
přesvědčil, že továrny, které se dovedly záhy specia-
lisovati, velice dobře prosperují a poněvadž továrn
táborská postavena bude v kraji, který v každém
ohledu skýtá tytéž podmínky pro fabrikaci, mim
o však zřízena bude moderně pro racionální výrob
jisté speciality — papíru balicího z cellulosy — od-
borníky na slovo vzatými a v cizině i doma se osvěd-
čivšími, lze tedy i tu predpokládati pří nejmenším
renabilitu normální, jaká u všech do-
bře vedených podniků podobných jes
běžnou
Výtečná poloha Tábora, rychlé a vhodné spojen
s centry komerčními, jako jest Vídeň a Praha, vý-
hodné tarity státních drah, činí posici táborské to-
várny v mnoném směru ještě výhodnější.
K Rhodus
Tábor
Vídeň
Praha
11
article
Konečně zbývá vyvrátiti obavu pana pisatele.
že kapitál 11/2 millionu korun jest nedostatečným.
Zakladatelům ovšem nesměly sloužiti za vzor ony
podníky, které s ohromným nákladem postaveny ne-
jsou s to, aby investovaný kapitál zůročily. Právě tu
dlužno hledati mnohé špatné výsledky jistých i akcio-
vých lováren.
Jen vynikající technik, který si již dlouhou prar
získal všestranných zkušenosti, jest s to, aby při
absolutní poctivosti postavil továrnu levně a prakti-
cky. Dnes pak jest to tim snadnějším, než před 10—15
léty, kdy fabrikace cellulosy a papíru z ní byna v za-
čálcích a kde již mnozí jiní za vyučenou důkladně
zaplatili.
Zakladatelé rozhodli se pro Tábor snad během
jednoho týdne. Akce pro zřízení těto továr
ny započala více než před rokem a tepr
po důkladném studiu všech poměrů a even-
tualit bylo rozhodnuto akelovou společnost, na zákla-
dech nyní známých, v život uvésti.
Tábor
12
article
Při opatrnosti, se kterou zakladatelé jednají, jsem
pevně přesvědčen, že preliminovaný kapitál zcela
poslačí, neboť, jak z hlavního rozpočtu vysvítá, jest
tu postaráno o čásť kapitálu provozovacího (250.000 k)
úvěrem, takže celkový kapitál zamýšlený
vlastně obnáší 1,750.000 K
Jak různý bývá náklad na stavbu a zařízení to-
váren podobných s výkonností skoro stejnou, pozná
pan pisatel, porovná-li na příklad náklad na továrnu
v Turč. sv. Martině s nákladem tevárny dřívější ko
manditní společnosti pro výrobu cellulosy v Běláku
Nebudeme-li miti odvahy, nedopracujeme se ni-
kdy takového postavení v průmyslu, jakého závidíme
národům jiným
Chceme-li ioho však dosáhnouti, pak nesmíme
přes projekt továrny na papír v Táboře přejíti k den-
nímu pořádku.
Nebeský.
svatý . Martina
Bělák
Tábor
13
article
Z pražského trhu obilního. Bez jakéhokoliv pod
nětu zevního bylo smýšlení na dnešní burse pro
obilniny klidně. Konsumenti byli poněkud zdrželi-
vější, ale ceny pšenice a žita dodržely na poslední
výši, poněvadž nabídka byla jen mírná. Placena
byla z Prahy pšenice 76 -80 kg těžká K 8.80—9.35,
uhsrská z Vídně K 8.75, žito 72— 75 kg K 7.78 —805
uherské z Vídně K 7.40. Ječmen byl nezměněně
pevný. Z Prahy byl placen K 8.—— až 9.—, Oves
pohotový byl velice pevný. Placen byl K 7 80 —-7.95-
Kukuřice znamenala nezměněně K 8.10—8.20 z Dě-
čína. Ceny máku pevnější na zd ažení máku ru
ského.
Rusko zakouská obchodní smlouva. Z Vídně do
chází tato potěšitelná zpráva: Po poradách, kter
trvaly po dva týdny, podařilo se rakouským a ruským
zmocněncům dohodnouti se o nové obchodní a celně-
tarifní smlouvě rusko rakouské. Tim je sjednán
nové smlouvy i tarifní zajištěno. Nutno
ovšem nyní ještě provésti konečnou redakci nové
smlouvy. Nová obchodní smlouva bude obsahovati
nejen celně-tarifní a smluvně-právní ustanovení i do-
hodu o ochraně patentů, známek a vzorků, o pro-
jednávání pozůstalostí a o připojeních železničních
Také otázka cizích (hlavně židovských) obchodních
cestujících je příznivě řešena. — Fakt tento nutno jen
sympaticky pozdraviti, ačkoli třeba ještě vyčkati
smlouvy samé, než bude možno pronésti i úsudek
meritorní. Pro nás Čechy specielně budiž pokynem
abychom více než dosud věnovali pozornost obchodu
s Ruskem.
Ječmen
Čecho
Praha
Vídeň
Rusko
kg
K 7 80
z D
14
article
Z eukerního průmyslu. Kartelní snahy cu-
kerního průmyslu pokračují. Po Německu, kde zejtra
bude kouána sehůze všech raffinerií za účelem sjed-
nání kartelu, hlasí se nyní Francie. Jak se totiž
z Paříže oznamuje, pomýšlí se tam na utvoření
ústřední prodejny na prodej třetiny výroby 1905 a ž
1906. — Po zrušení indických trestních cel zaujalo
opět Rakousko r. 1904—1905 třelí místo mezi do-
vozci tamními (po Javě s vývozem do Indie 2.5 a
Mauritiu 4 mill. q) při vývozu 15 mill. q Dovo
cukru z Anglie klesl s 637.000 na 121.000 q. —
V Persii zaujímá cukerní dovoz z Rakouska místo
druhé (25.000 q krystalového cukru a 5700 q homo-
lového). — Dle zprávy ruščuckého konsulátu hodlá
skupina belgických kapitalistů zříditi v I rnové
Bulharsku nový cukrova
Sdružení německých velkobank pro báňské trans
akce. »Fr. Zig« oznamuje: Neobvyké modality kapi
tálového rozmnožení akciové společnosti německo
lucemburské odvrátily pozornost od složení konsorcia
které má převziti nezadaně 3 milliony marek novýc
akcií. Konsorcium toto tvořeno stále na širší zá
kladně. Původně složeno bylo ze zástupců darm
štatské, bergsko-marcké banky a rýnské banky, roz
množeno po málo měsících o zástupce drážďanské
banky, schaffnausenského bankovního spolku, ně
mecké banky a národní banky, nedávno připojila se
k nim i diskontní společnost. Toto pozvolné přistu
pování skoro všech velkobank souvisí patrně s lucem
burskými plány do budouena, má tedy ráz sympto-
matický. Co do příštích transakcí německo lucem-
burské společnosti bude nejen uvedených osm ústavo
postupovati jednolně, nýbrž skupina tato bude spo-
lečně vystupovati i ve přičině ostatních ob
chodů báňských.
Německo
Francie
Paříž
Rakousko
Indie
Mauritius
Anglie
Persie
Bulharsko
rýnský banka
drážďanský banka
národní banka
15
article
K vývozu haličské nafly na Rus. Oznámili jsme
již, že ministerstvo železnie ehova se odmitavě k žá
dosti »Petroleje«, aby skytnuty byly vývozu haličské
nafty na Rus, jak smluven s ruskou společnost
»Mazut«, výhody dopravní výjimečného tarifu II. Jak
nyní se sděluje, zamítlo již ministerstvo železni
příslušnou žádost »Petroleje« a to proto, že jednak
jsou výhody třídy C, jichž vývozu se dostává, dost
značny a že jednak ani interessenti sami nejsou jed-
notného názoru co do účelnosti vývozu tohoto. Nen
vyloučeno, dodává »N. W. Tgbl.«, že následkem toh
k zamýšlenému vývozu nedojde, leč konečné roz-
hodnutí v té příčině se ještě nestalo
Zlatá produkce 1904. Dle zprávy mincovního
ředitele ve Washinglonu Robertsa čimila těžba zlata
r. 1904 v celém svetě 16.79 mill. uncí, v ceně 347 15
mill. doll., o 22 mill. dol více než r. 1903. Vzestup
těžby jeví se v jižní Africe a Spojených státech,
vatím v Australii těžba klesla.
N W Tgbl
Rus
Nen
Afrika
spojený stát
Austrálie
16
article
Opělné zvýšení diskontní sazby v Berlíněr
Ustřední výbor německé banky řísské svolán na dne-
šek ke schůzi. Bursa berlinská očekává zvýšení
Jiskontu o půl procenta. Domněnka tato posílena
hlavně tím, že německá banka říšská vydala opětně
řišské pokladní poukázky, v úhrnném obnosu za
25 mill. mk. Soukromý diskont stoupnul důsledkem
tohoto kroku na 41/2 procenta.
Z průmyslu báňského. Z rýnsko westlál
ského průmyslu železářského se ozna
muje, že zásilka koksu činila v měsíci říjnu t.r.
300.000 t. proti 778.000 t. v září t. r. a 689.000.
v říjnu loni. Zásilky letošní jsou nejvyšší z dosa
vadních. — Bulharská vlada zada a mníchov
ské firmě Maffeiově dodávku 9 tokomotiv s tendry
v ceně po 80.000 mk., banoverské strojirně dodávku
5 lokomotiv pro nákladní vlaky po 58.000 mk. —
»Ironmonger« oznamuje z amerického trhu
kelezářského smýšlení stále pevné. Poptávka
jest veliká, přesuny cen možny.
Bursa
německý banka
Maffeiov
17
article
Srbské papiry do Německa Obchodní a diskontní
banka berlinská sjednala se srbskou »Upravou fon-
dovou« (hypoteční bankou král. srbského) zálohový
„bchod na více než 5 mill. fr. S obchodem tímto
spojeno na delší dobu právo přejímati srbské 5proc
zlaté dlužní úpisy hypotekární a 5proc. zlatých kom-
munálních dlužních úpisů.
K vývozu cukru do Srbska. V kanceláři »Vývoz-
ního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Prazee
lze se doptati na zdatnou jednatelskou firmu v Běle
radě, kteráž se uchází o zastoupení rafinerií cukru
pro Srbsko.
Politicko-hospodářský klub pro Mšeno a okol
bude konati v sále hostince »u modré hvězdy« ve
Mšeně dne 5. t. m. o 2. hod odpol. mimořádnou
valnou hromadu.
Trhy. Koňský a dobytčí trh v Ústí n. Orl
bude 10. t. m. — Dobytčí trh výroční v Sedlča-
nech bude 13. t. m.
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka král. českého. Stav 31, října
r. 1905: Základní fond závodní 10,000.000 K.
Vklady: a) na běžný účet K 34,597.056 88, b) na
pokl. poukázky K 10,928.400.—, c) na vkladní
knižky K 9,477.273 08 (= K 55,002. 729 96).
Vklady z obchodů zápůjčkov. K 44,975.012 04.
Komunální dlužní úpisy v oběhu 337,279 400k
Meliorační úpisy v oběhu K 11,940.400.—
Železniční úpisy v oběhu K 127,144.800.—
Komunální zápůjčky K 339,263.236.—. Melio
rační zápůjčky K 14,031.875.34. Železniční
zápůjčky K 127,303 008.51. Hypoleční zápůjčky
K 8,357 828.32. Stavební úvěry K 260.600.—
Zásoba směnek K 50,864.132.57. Záloha na
cenné papíry K 175.180.—. Uhražený konto
korrent K 18,771 840.10. Zásoba cenných pa
pírů K 29,925.271.79. Deposita v uschování
ve správě K 167,624.099.55.
Dnešním dnem převzala filialka c. k. priv. banky
pro země rakeuské v Praze vedení revisní kanceláře
spojených českých továren pro výrobu tříslověh
podeš vu.
Německo
Srbsko
Morava
Slezsko
Mšeno
Ústí
Orlický
Praha
hypoteční banka
spolek pro Čechy
hospodářský klub pro Mšeno
zemský banka
18
article
Trhy peněžni.
z Z Vídně, 3. listopadu. leiefgr. » Nár. Listůa.
Denní bursa. Krvavý průběh včerejších demon-
strací způsobil zostření nejistě siluace na burse. Také
rozšíření železniční stávky působilo na obchod. Na
berlínské burse nastalo pak rozladění následkem ru-
ských poměrů a měl tamní trh tendenci rozbodně
chabou. V Pešti rozšířeny byly dnes pověsti o zlepšení
politické situace, ale na tendenci zdejšího trhu ne-
měly vlivu, aniž by nastalo poklesnutí kursů v ně-
kterých oborech. Na trhu bankovním jen akcie hoden-
kreditky stouply. Obojí kreditky naproti tomu klesly.
Akcie státní dráhy byly slabší a lombardky byly
tísněny. Alpínky, pražské železářské, mostecko- uhelné
akcie hutě Poldiny, akcie zbrojovky a akcie Západo
české báňské společnosti trpěly prodeji. Trh k uklá-
dání měl tendenci pevnou. Devisy stouply. N
eskomptním trhu stav peněz lehčí 40e
Z Vídně, 3. listopadu. (Závěrečné ú řadn
kursy.)
Poldin
Vídeň
Pešť
19
article
Květnová renta .
Květnová renta .
100.15 Ivovskočernovická 584.50
únorová. . 100.85 spol. st. dr. rak. ub. 670.75
červenc. . . 100 05
jižní dráha
. 123..5
100 90 štyrsko-hr.-köfi. . 458.—
říjnová — »
rakouská . zlatá 118.35 severní dráha . 5670.——
» kor. 100 10 rak. severozáp. dr. 429 50
uherská » zlatá 114 15
pardubická dráha 416.
„ kor.
95.70
polabská dráha . 455 25
rak. invest. renta
91.35
česká sev. dráha. 368.—
uher.
86 30
3030.—
buštěhradská A .
40% zást. listy Hyp.
1127.—
banky král. č..
pražsko - duchcov.
31/20 zást. 1. Hyp.
duchcov. podmok
banky král č. . 94.80
ústecko-tepl. dr. . 2345 -
4% kom. dluhop
dunaj. paroplaveb. 1012.—
767.—
100.——
Zem. banky kr. čes 99.75
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež 368.—
99. 75
579.—
Zem. banky kr. č.
rak. zbrojovka
státní losy 1860
Rudolfova hut
158.90
po 500 zl. . .
alpská montan sp
540 .75
po 100 zl. . .
190 75
533 —
rým. -muraň. spol.
státní losy 1864 294. —
532 —
Poldina huí
471 —
Lloyd
Poldin
Ivovskočernovická 584.50
20
article
losy úvěrního úst.
2816.—
praž. želez. sp..
vídeň. l. komun.
532 —
česka montan. sp.
161.50
481.—
tisské losy . . .
turecké losy
145 75
zapadočeská uhl. 271.—
rak.uh. banka.
1638.—
severočeska ubi.
671.75
mostecka unil. sp. 678.—
rak. úvěrní ústav
317.50
vídeň staveoní sp. 163.—
b. anglorrakouska
572.—
hirtenberské . . 1012.—
vídeňska unionka
444.—
Schodnica.
723. —
b. pro země rak.
782 50
uh. úvěrní banka
haličsko-karpatské 896.—-
567.75
pesťska vagonka —.
bank, jednota.
1074.—
r. úst. pro úv. poz
devisa nemecka . 117 53
Česká průmyslová
» pařižska . 93.57
417 —
» cury sska
95.40
banka. . . .
. loudynská
240 25
roln. úvěr. banka 390 —
česka b. Umon . 246 30 dvacetifrans
19 16
Živnost. banka
—.— marka papírová . 117.53
králodvor. cement. 940.— rupl
253 75
Eskontní sazby 4—41/2 procenta.
Nedostatkem příznivého podnětu bylo smýšlen
bez chuti za převážně oslabených kursů-
úvěrní banka
95.40 banka
22
article
Pražská bursa.
V Prazs, 3. listopadu, (Pův. zpráva »Nár. Listůe )
Dnešní bursa minula klidně a placeny pouze akcie
České spol. pro průmysl cukerní za K 155.— a akcie
strojírny Daňkovy za K 481.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 247.50, České banky Union za K 246.75, strojírny
Ruston K 300.—, Zajišťovací banky K 265.—, První
Českomoravské strojírny za K 610.—, peníze.
Oticiální záznamy znějí:
Český banka Union za K 246.75
Ruston
23
article
Zástavní listy české hyp. banky 5%
Zástavní listy české hyp. banky 5%
3 1/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40
„ „ . » » „ (v K) 4 9%
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 0
» » » » (v K) 49%
Žel. „ „ „ „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . ..
Dlužní úpisy České prům. banky 4 2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitefen . . . . 4%
Zástavní listy mor. hyp. banky 50
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %
Želez, úpisy , , , 40 0.
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,9
„ » hal. zem. banky 41/,
4 1 0
Kom. dl. úpisy . . . 4 %
Železné. . . . 4 0
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41/,
„ » Rak. uherské banky 4%
. » Dolnorak. hyp. ústavu 4 0
Kom. dl. úp. „ . . 40
„ » . » . » 34/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 360
Únorová spol. renta (v pap.) 4.29
(ve stř.) 4.2 0
Dubnová » »
Květnová . , (v pap.) 4 00
Červencová spol. renta (ve stř.) 40
Rakouská zlatá renta . . . . 40
» korunová renta . . 4 40
» investiční » . . 3 1/n
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická . .
Železná
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Zást
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Český průmyslový
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
0 Dubnová
24
article
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česka rafl. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
Z Berlina, 3. listop. (Zvl. telef zpr. »NN. Lar e
Na počátku bursy bylo smýšlení zamiklé na zprávy
o průběhu včerejška v Rusku a o rozšíření délní
ckého hnuti v Nemecku a v Čechách. Nižší byla
ruská půjčka asi o 1/2%, ruská banka o 1%, varšav
sko-vídeňské o 234%, obchodní podlly o 1%, bo
chumské o 11/2%, lucemburské o 21/29%. Lauřiny
o 1%, gelsenkirchenské o 21/2%, velké berlínské sil
niční a všeobecná elektrářská společnost o 11/2 0
dynamitové o 11/4%, také německá banka, komman
ditní, drážďanské, schaaffhausenské, francouzské
lombardky, kanadské a Lloydové byly slabší. Vyšš
byly jen Paquet na odhady dividendy na 12—13
proti 9% roku loňského. Později se smýšlení n
burse upevnilo, zvláště pro ruské papíry na podněty
pařížské a v očekávání amnestie v Rusku. Soukromý
diskont stoupl na 41/29%.
První citry znamenají začáleční, druhá konečn
kursy: Rakouské kreditky 211.40, 210.87. Diskonto
191.80 190 50, Německá banka 243.—, 241 87, Ob
chodní společnost 177.10, 175 75, Drážďanska banka
166.50, 165.75, Bochumské ocelárny —.—, 251 75.
Poldin
Lauřin
Lloydová
Modřany
Berlín
Lara
Rusko
Čechy
Ob
177.10
Drážďansko banka
25
article
Lauřina huť 265 —, 263.50, Dortmund. Union lit.6
103.30, 102.—, Harpenska uhl. spol. 219 50, 217. 87
Hibernia —.—, —.—, Consolidace —.—. 4 10 10
Severoněmecký Lloyd 132.50, 132.—, Packeť 172 20
171.87, turecké losy 136 40, 136.50, Španělské exte-
rieury — .—
Z kasovních papírů: Concordia 325.50, Esch
weilské 273.—, Geisweidské 239 50, Hochdabi 138 80
Katovické 216 50, Wilhelm 275.—, Phönix 194 —
Rh. Stahl 208.—, Schalker Gr. 642.—. Weslph ala
213 60, Orenstem 222.50, Rh. Metall 127.—, Haspei
246.40, Donnersmark 266.60, Huldsehinský 142.—
Vulean 318.—, Bismark 339.50, Caro 139 50, Hoesci
250.—, Georg Marie 108 —, Königsb. 167 25, Nord
stern 294.50.
x. Z Vídně, 3. listop. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 672.—, po —.—
uherské kreditky 783.—, anglobanka 318.—, bankovn
jednota 567.50, unionka 572.50, tänderbanka 444 5
státní dr. 671.—, —.—-, jižní dráha 123 50, polab. dr.
455.75, severozápadní dráha 430.25, turecké tabákov
368.50, rýmavsko-muráňské 539.50, alpinky 541 25
Lloyd 132.50
Esch
Wilhelm 275
Stahl
Georg
Marie
Dortmund
Hochdabe
Orenst
Haspei
Bismark
Vídeň
Lauřin huť 265
Hibernia
Packeť 172 20 171.87
Schalker Gr . 642
Phönix 194
Huldsehinský 142
Vulean 318
Cara 139 50
Hoesce 250
26
article
květnová renta 100.15, uherská korunová 95 70
turecké losy 145.75. marky za hotové 117.52, ultimo
117.50. Smýšlení slabé.
Z Berlína, 3. listop. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.
[Druhé číslice značí záznam ze dne 2. listop.
41/2procentní ruská renta 1905 95 40 (96.30), 4pro-
centní ruská renta 1902 88.40 (89.40), 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 90.— (—.—), 31/sprocentní
ruská zlatá renta 81.60 (80.80), petrohradská diskontní
banka 205.25 (206 —-), petrohradská mezinárodní banka
190.50 (192.—), ruská banka pro vnější obchod 151.10
(152.75)
Z Berlína, 3. listopadu. (0 1 hod. 15 m. odpol.
Kreditky 211.10, státní dráha 143 30, lombardy 25.50
Smýšlení slabé
Z Berlina, 3. listopadu. (C.- B.) Kreditky 210 90.
berl. obchodní 105.70, darmštadtská banka 150. 70.
německá banka 241 90, diskonto komand. 190.50.
drážďanská banka 165 70, národní banka 130. 70
státní dráha 143 50. lombardy 25 40. Kanada 174 50.
Berlín
Kanada
mezinárodní banka 190.50
drážďanský banka
národní banka
27
article
Gotthard —.—, dráha Henri 126.70, bochumske
251 70, dortmundské 102 —, Lauřina huť 263.60
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 235.70, harpenské
217.70, Hibernia —.—, Packet 171.80. Lloyd 132
dynam. trust 182.—
Z Fraukfurtu, 3. listopadu. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 211.30, akcie společnosti státní dráhy
143.80, lombardy 25.50, papírová renta -.—, stři-
brna renta 100..90, zlatá renta 100 65, uherská zlat
renta 96.30. un. korunova renta 95.70, 4% rak
korun. renta 103.——. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 3. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 211.30, státní draha 143.80, lombardy 25.50
Z Pařížs, 3. listopadu. (Počáleční bursa.) Bpro.
renta 99.95. 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 3. listopadu. (Telegr. zavěrečne kuirsy.
Bproc. umořitelná renta —. —, 3proc renta 99 92
3laproc. renta —.—, italská renta 105.50, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1432, státní dráha —.—
lombardy 128 —, cheky na Londýn 25.14, rakou-
ská zlatá renta 99.25, uherská zlatá renta 96.93.
otomanská banka 606.—, tabáková režie 395.—, tu-
recké losy 134.25. Smýšlení udržené.
Gotthard
Henri 126.70
Lloyd 132
Lauřin huť 263.60
Fraukfurt
Frankfurt
Paříž
Londýn
Hibernia
Packet 171.80
65
28
article
Trhy na zbožl.
Pražská plodinová bursa, 3. listopadu.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenie
česka nová 76—80 kg 8.80 9 25, uherská 78 —80
9.55, 9.80, rak. jakosť C—0 kg 0.—, vadná 19.)5
8.20, 850; žito české 1905 72 —-75 kg 7.75 —7 95-
české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— až
—.—, rakouské 0.—- až O. —, uherské 0.—
0.—; ječmeu výběr 8 80, 9.—, první jakosti
8 60 8.70. střední 8 40. 8.50, merkantilní 8 20, 8 30.
jsčmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chiik 1905 7.90, 7.95, prima 1905 7 90, 7.95, merkantiln
1903 7.80, 0.—, oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—. 0.—
kukuřice uherská 0 —, 0.— cizozemská 8..45, 8 50.
cinguant. 1904 K 9 60 9.75, víkev česka 8..90, 9 —
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohan«
0.—, 0.—, proso 0.—. 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nična mouka č. 0 K 29.50, 30 5). č. 1 28 50, 29.50
č. 2 27.—, 28.50, č. 3 26.—, 27 50, č. 4 25.50, 26.—
č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20.
č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. I. 22 50, 23.—, č. ll
21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15..50, 16 50
Pšeničné otruby jemné 12.—, 12.20 hrubé 12. —
12.40, otruby žitné 12.40 12.60, krupice 29.50, 30.50.
prach 12 50, 13.50, tluč —. —, —.—, kroupy: č. 4/0
39.— 40.—, čis. 3/0 39.—, 40.— čís. 2.U 38.——, 39 —,
čís. U 37.—, 38.— čis 1 35.—, 36.—, čís. 2 34. —,
35 — čís. 3 33.—, 34 —, čís. 4 31.—, 32.—, čis.
30.—, 31.—. cís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—
28 —, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—
zlom 22. 25, 23.25.
60 9.75
30 5
28 50
kg
hrubý 12
12.60
29
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: lazole k va
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 11.75, 12 50, k vaření žlutý
—.—, —.—, k vaření zelený 12 —. 13.—, ke krmen
—. —.—, čočka 1905 23 —-, 30 —.
Semona. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 28. —
29 —, modrý ruský —.—, 28.—, kmin český —.-
— holandský 31 50, 32.50, jetel bílý 1905 50. —
65.— žervený 1905 60 — 67.—, červ. 1904 prostý ko-
kolice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská — —, —.—
lnéna semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus
—.—. — —, řepka zimní 1905 13.75, 14.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 380, 4.—, nelisované 3 80, 4.—, cizí —.—
—.—, slama cepy mlacená 2.20, 2 30), ke krmení 1.80
1.90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizi —.—, —
Sušeně ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
12.—, 15 —, merkántil. —.—, —.—, bosenské 110/120
17.50, 18.—. 95/100 19.50, 20 50, 80/85 22. —, 22 5
70/75 24. —, 25.—, srbské —.—, —.—, višně 46 —
48 —, třešue —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří
žaly —.—, —.—
Zviřecí taky. Ceny za 50 kg transilo: sádlo u
78.50. 79 50. sadlo amer. 69 —. 70 —, lů1 —.—, —. —
ObIlí.
Sušeň
Viktoria 11.75
kg
kg : Švestka
30
article
T. Z Vídně, 3. listopadu. (Telel. zpr. » Nár. L.-
Plodinova bursa. Tch v chlebovinách by
dnes klidný. Obchod byl ponechán na zejtřejší
týdenní bursu. Rellektanti očekávají, že zejtra bude
nabidka povolnější a následkem toho plodiny laci-
nější. Majitelé naproti tomu nechtěli dnes povoliti
žádných ústupků a chtěli naopak ceny zvýšiti, po-
něvadž z Pešti byly oznámeny pevnější terminové
záznamy. Následkem toho zůstaly dosavadní ceny
v platnosti jak v žitě tak i v pšenici. V ječmeni jest
situace stejná. Zájem pro ječmen by byl, avšak
hledané druby ječmene jsou málo nabízeny a nabí-
zené druhy naopak neuspokojují. Tendence a ceny
jsou pevny. Z píenin jest kukuřice pevnější a v ovsu
se ceny naklonily ve prospěch majitelů.
Plodinův
Vídeň
Pešť
31
article
Znamenaly: Pšenice tisská stará 0.—, 0.—,
nová 9.05, 9 55, banátská stará 0.—, 0.—, nov
0.—, 0.—, pšenice slovácká stará 0.—, 0.—, nová
860, 9.10, z Moravského pole nová 8.45, 8 75,
z jižní dráhy 0 —, 0 —. Žito slovácké staré 0.—
0.—, nové 725, 7.45, z okolí Pešti staré 0.—
nové 7.25, 7.45, z jižní dráhy nové 0.—, 0.—, dolno-
rakouské 7.20, 7.40, české staré 0.—, 0.—, nov
0.—, 0.—. Ječmen hanácký 7.75, 7.85, ze stanie
0.—, 0.—, dolno-rakouský 0.—, 0.—, ze stanic 0.—
0.—, slovácký 6.90, 8 75, ze stanie 0.—, 0.—, z jižní
dráhy 6.85, 8.40, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—
pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 7.—, 7 25. —
Kukuřice uherská 7.50, 770, nová 0.—, 0.—, kuku
řice cinguantinská 9.20, 9 55, laplatská 0.——, 0 —
Z Vídně, 3. listopadu. (Závěr.) Pšenice tisská
stará 0.—. 0 —, nová 9.05, 9.55, pšenice banátská
stará 0.—, 0.—, nová 875, 915, slovácká stará
0.—, nová 8.60, 9.10, smýšlení velmi upevněno. —
Žito slovácké 7 25. 7.45, pešťské 7.25, 7 45, smýšlení
pevně. — Ječmen moravský 8.15, 9 15, ceny se
udržují. — Kukuřice uherská 0.—, 0.—, cinquantin-
ská 7.50, 7.70, smýšlení k pevnosti nakloněno. —
Oves uherský prostřední 7 25, 7 45, prima 7.40, 7.75.
nový 0.—, 0.—, smýšlení klidné. — Řepka po-
hotová 12.50, 12.75. Smýšlení klidné. — Počasí
zamračeno.
Ječmen
Řepka
Pešť
slovácký
Vídeň
prostřední 7
32
article
Z Pošti, 3. listopadu. (Telgr.) Pšenice na duben
17.14, 17.16, žito na duben 14.38, 14.40, oves na
duben 13 74, 13.76, kukuřice na květen 13.96, 13.98
Nabidky pšenice mírné, koupěchtivost nepatrná, smý
šlení upevněno. Obraty činily 10.000 q. Ceny ne
změněny, ostatní druhy obilí nezměněny. Trh termi
nový upevnil se na Ameriku a na krytí se baissierů
Počasí: zamračeno.
Z Pešti, 3. listopadu. (C -T.-B.) Závěr. Pšenic
mdlá, na duben 17.12, 17.14, žito stálě, na duben
14.40, 14.42, oves stálý, na duben 13 82, 13.84
kukuřice klidná, na květen 13.88, 13.90, řepka volná
na srpen 25.30, 25.50. Počasí: proměnlivo.
Z Hamburku, 3. listopadu. (Telegr.) P'šenic
klidná, holštýnská 177.—, 179.—, žito klidné, meklen-
burské 165.—, 170.—, žito ruské klidné, 135.—
—.—. Počasí : deštivo.
Z Berlina, 3 listopadu. (Telegr.) Pšenice stálá
na prosinec 179.—, na květen 189.—, na čer vene
, žito stálé, na prosinec 165 25, na květen
170.75, na červenec —.—, oves chabý, na prosinee
151.25, na květen 159.50, kukuřice klidná, na pro-
sinec 133.75, na květen 132.75. Počasí: vyjasněno.
Z Paříža, 3. listopadu. (Telegr.) Závěr. Oves
Amerika
Pešť
Hamburk
Berlín
CT
33
article
Peníze] Zboží
103.—
104.—
100.—-
100 6
94.80
95.40
101.25 102 25
99.75 100.25
99 75 100.25
99.75 100. 25
99.75 100.25
99. 75 100.25
99 75 10075
100.50 101.50
100.—
99.75 100.75
99 10 100) 40
100 101 90
100 50 101.50
99 40 100 40
100 60
101 . 50
100.—
99. 50
98 20
99 20
100 75
10 75
100.—
100 25
101 25
1000. 9
99 9
94 60
94.50
99 80
1.H0 60
94. 50
94.55
101.—
100.—
82 35
83.35
100 85
101.05
100 90
101.10
100.15
100.35
100 05
100.25
118 35
118 5
100.30
100 1.
91.55
31 75
100.25
35
article
247.—
419. —
272.——
36
article
246.75
417. —
265 —
560 —
560 —
440 —
247.50
810. —
300 —
570.—
37
article
389 —
570.—
455.—
248 50
62 1.—
482. —
310—
158 —
670 —
415.—
538.—
38
article
155 —
650 —
400.—
532.—
2817
41
article
klídný, na listopad 18.45, na prosinee 18.50, n
42
article
leden-ůnor 18.55, na leden-duben 18.65, žito klidné,
na listopad 15.75, na prosinec 15.75, na leden- úno
16.15, na leden duben 16.25, pšenice mdlá, na
listopad 23.05, na prosinec 23.25, na leden-únor 23.55.
na leden-duben 23.85, mouka klidná, na listopad
30.70, na prosinec 30.80, na ledenrůnor 31.10, na
leden-duben 31 85. Počasí: zamračené
Z Paříže, 3. listopadu. 3 hod. 15 min. (C.-T.- B.)
Oves, smýšlení klidné, na listopad 18.45, na prosinee
18.50, na leden-ůnor 18.55, na leden-duben 18 65,
žito, smýšlení klidné, na listopad 15.75, na prosinee
15.75, na leden-únor 16.15, na leden- duben 16.25,
pšenice, smýšlení mdlé, na listopad 23.05, na pro-
sinec 23.25, na leden únor 23.55, na leden duben
23 85, mouka, smýšlení klidné, na listopad 301.70, na
prosinec 30.80, na leden únor 31.10, na leden duben
31.85. Počasí : zamračeno
Cukr.
—n.— V Praze, 3. listopadu. (Původní
zpráva »Národních Listů«.) Suro v i na.
Průběh dnešního trhu nelišil se nikterak od
včerejšího. Náš trh zahájen klidně a včerejšími
večerními cenami K 18 45, resp. K 18. 50
z Ústí. Na první depeši hamburskou hleděli
sice kupci cenu pohotového zboží o 5 hal.
stlačiti, avšak nepodařilo se to. Teprve na po-
lední Magdeburk znamenáno za poholové pouze
K 18.40 z Ústi. Londýn byl klidný, odpolední
Hamburk mírně ustálený se záznamy nepravi-
delnými. Naše bursa konči opět klidné a ce-
nami poledními K 18.40 za pohotové a korun
18.45 za prosinec v paritě ústecké.
Cukr
Paříž
Praha
Sura
Ústí
Londýn
Hamburk
43
article
Trh s bilým zbožím nevykazoval
dnes žádně změny ani ve smýšlení, aniv
cenách.
Úřadní záznamy pratské barsy cukerni. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rení za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústi nat
Labem ze stanice K 18 40, 18.50, z Ústi nad Labem
přístaviště 18.40, 18.59, z Prany 178,, 18.05 z Prany-
Karilna překladiště —.—, —.—, z Kolina 17 4), 17.60.
z Pardubic 17.—, 17 20. z Kralup 17.80 18 —. —
Dodávky na lbůty: z Ústí nad Labem stanic
prosinec —.—, z Ústi z přistaviště na říjen — —
na kampaň 1905 6 listopad prosinec 18 45, 18 55.
Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadni vy.
robek z Ustí n L basis 82% —.—. —.—, basis
65o —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 10.) kg
pohotové zboži: ralináda I. 61 75, 62 25, rat-
náda II. —.—, — —, pilé centrifugální — —, —. —,
cukr kostkový v bednácn I. 63.25, 63 75, cukr kost-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrova m oučka
v pytiích —.—, —..—, centrilugalní pilé transito k do-
dání z Terstu —.—. —.—, krystalový cukr zda-
něný 61.25. 61.75. Dodávky na lhůty: rafináda
La listopad-srpen 61.75, 62.25.
Poslední telegramy.
B Cukr
ústit nad Labe
Prany
Pardubice
Kralupy
Ústí nad Labe
Hamburk
Terst
Le listopad
kg
Kolina 17 4
44
article
První číslice peníze a druhá zbežt
Z Hamburku, 3 listopadu. 5 hodin 45 minut.
(C-T.-B.) Na listopad 16.20, 16 25, na prosinee
16.35, 16 40, na leden 16.50, 16 6), na unor 16 65,
16 70, na březen 16 80, 16.8), na duben 16.90.
16.95, na květen 17.05, 17.10, na červen 17 15, 17. 25.
na červenec 17 25, 17.35, na srpen 17.40, 17. 45.
na zaří —.—, —.—, na říjen —.—, —.—. Smýšleni
stálé. Počasí: dešt.
Z Mapdeburka, 3. listopadu. 5 hodin 45 minut.
(C-T.-B.) Na listopad 16 20. 16 25, na prosinee
16.35. 16 40, na leden 16.50, 16.6 1, na leden-
březen 16.70, 16 75, na květen 17..95, 17.10, n
srpen 17.35, 17.45. Smýšlení stalé. — Počasi
mírně.
Z Magdoburku, 3. listopadu. (Telegr.) (První číslico
týkají se kupců, druha prodavačů.) Na listopad 16 15.
16.25, na prosinec 16.30, 16 35, na leden 16.45, 16.55.
na leden-březen 16 65, 16.70, na květen 17.—, 17.05,
srpen 17.35, 17.40. Smýšlení klidné. Počasí: mírné
jasné.
Z Paříže, 3. listopadu. 3 hod. 15 m. (C - T. -B.)
Bilý cukr čís. 3., za 100 kilogr. Na listopad
23/4, na prosinec 233/4, na leden-duben 247/4, na
březen-červen 243/2. — Surovina klidná, 19 25.
19.50. Rafináda 57.—, 57.50. Smýšleni mulé. Počasí:
zamračeno.
Z Londýna, 3. listopadu. 3 hod 30 min. (C. - T.-B)
Na listopad 801/4, 8.1, na prosinec 8 1 1/4, 8 1 1/2
na leden březen 8 31/4, 8.31/2. na květen 8.6, 8.644.
Obrat 2000 pytlů. Smýšlení stálé.
Hamburk
Paříž
Londýn
CT
45
article
Káva.
Z Hamburku, 3. listopadu. O 10. hod. — minu.
(Telegr.) Santos good average. na prosinec 37 50,
na březen 37.75, na kvělen 38 25, na září 39.—
Smýšlení ustálené.
Z Hamburku, 3 listopadu. O 2. hod. 30 minut.
(Telgr.) Káva na prosinec 37.25, na březen - 37 7)
na květen 38 —, na září 38.75. Smýšlení klidně.
Z Hamburku, 3. listopadu. O 5. hod. 30 min.
(C.-T.-B.) Smýšlení státé, na prosinec 37.—, na
březen 31.50, na květen 38 —, na září 38.75.
Z Havra, 3. listopadu. O 12. hod. (Telegr.) Káva
na prosinec 46 50, na březen 46 50, na květen 47.—.
na září 47 75. Smýšlení klidné.
Z Havru, 3 listopadu. O 3. hod 30 m. (C.- T. B.)
Smýšlení stálé, na prosinec 46 —, na březen 46.—,
na květen 46.50, na září 47 25.
Hamburk
Havre
37 7
46
article
Lih.
V Praze, 3. listopadu. (Pův. zpráva »Nár. Listů« )
Ceny lihu jsou nezměněny a plalí se dle polohya
stanice za zboží kontingentované K 34.25 až K 34. 75,
za zbuží nekonting. K 22.25 až 22.75.
Officialní zaznamy zněji
konting.
nekonting.
čistěný lih z Prahy transito 127 50 128.— —.— —. —
35 25 35 75 —.— —.—
lih z bramborů z Prahy
z trati Kolin-Pardubice 34 25 34.75 —.— —.—
z trati Kolín-Něm Brod 12 31 25 34.75 —.— —.—
z trati Praha-Podmokly 3 34.25 34.75 —.— —.—
z dráhy Františka Joselal a 34.25 34.75 —.— —
lih z melasy z Prahy 12 34.25 34.75 22 25 22. 75
z trati Praha- Podmokly) 33 25 33.75 21 25 21 75
Z Vídně, 3. listopadu. (Telegr. »Nar. Listů «.)
Ceny lihu se dnes nezměnily a znamenalo se opět
36.— až 36 40.
Z Hamburku, 3. listopadu. (Telegram.) Lih klidný,
na listopad 17.80, na listopad prosinec 17.80.
Z Pařiže, 3. listopadu. Telegr.) Lih klidný.
na listopad 31.50, na prosinec 31.25, na leden-
duben 31.75, na květen-srpen 33.50.
Z Pařiže, 3. listopadu. 3 hod. 15 min. (C.- T. B)
Smýšlení klidné, na listopad 31.50, na prosinec 31.25.
na leden duben 31.75, na květen-srpen 33.50.
František Joselat
Praha
Kolin
Pardubice
Německo Brod
Podmokly
Vídeň
Nara
Hamburk
47
article
Melasa.
V Prazs, 3. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů-.)
Při klidném smýšlení znamenáno za melasu poho-
tovou i nové kampaně K 5.25 až K 5.50 za 1
le polohy a stanice.
Osmosova voda ceněna 101/2 hal. za 1 proc.
polarisace.
Řepka.
Z Pešti, 3. listopadu. (Telegr.) Repka na srpen
100 kilogr. 25.30 až 25.50.
Olej řepkový.
V Prazs, 3. listopadu. (Pr ažská bu rsa.) ŘRep
kový olej čistěný, pohotový a dodávka až do června
1905 franko sud za hotové K 67.—, 69.—, na
listopad březen 1906 67.—, 69 — 100 kg.
Z Berlína. 3. listopadu. (Telegr.) Úlej řepkový
na prosinec 47.10, na květen 50.20. Smýšlení klidné.
Z Hamburku, 3. listopadu. (Telegr.) Repkový olej
klidný, 49.—
Z Pařiže, 3. listopadu. (Telgr) Repkový olej klidný.
na listopad 53.—, na prosinec 53.25, na leden duben
53.75, na květen-srpen 54.75.
Z Paříže, 3. listopadu. 3 hod. 15 min. (C. - T.-B.)
Smýšlení klidné, na listopad 53.—, na prosinec
53.25, na leden-duben 53 75, na květen-srpen 54.75.
Petrolej-
V Praze, 3. listopadu. (Pražská bursa.) Z
náklad celého vagonu zboží pohotového s 20% tary
za 100 kilogr.: haličský dle jakosti 41. 75, 42 25
na závěr —.—, známka I. 42.75, 43 25.
Z Hamburku, 3. listopadu. (Telegram.) Petrolej
napjatý, 7.30.
Řepka
Repková
Pešť
Berlín
Hamburk
Paříž
Praha
kg