Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

4. listopadu 1905. Císlo 304.

4 article

mocných! Poslední případy tyfu se zde udály dne 14., 17. a 19. října 1905. Od 19. října žádný plípad již hlášen nebyl a lze považovati epidemii za za- niklou. Pokud se týče průběhu nemoci sluší pozna- menati, že byl příznivý a že mnohé případy, jako tyfus hlášené, byly jen poruchami zažívacího ústrojí, které v době poživání okurek a ovoce všade se vy- skytují a v několika dnech se hojí. Úmrtnost byla tato: Za celý rok zemřelo zde tyfem (zdejší i cizi) 6 csob a připadají z těchto případů 2 na září a3 na říjen. Poslední úmrtí bylo dne 13. října. Pokud se týče pitné vody, uvádíme, že voda pitná z pra- mene městské vodárny byla několikráte bakteriolo- gicky v pražském ústavu zkoumána a žádných cho- roboplodných zárodků v ní nalezene nebylo. Poslední zkouška, zaslaná c. k. okr. hejtmanstvím na bakte- riologický ústav český v Praze, byla kvalifikována následovně: „Zaslaná zkouška vodní shle- dána úplně nezávadnou. Prof. dr. Hlava.“ K tomu připomínáme, že podle mínění v Mladé Bole- slavi projevovaného zemská zdravotní rada se za- bývala epidemií tyfovou v Mladé Boleslavi poněku pozdě, to jest v době, kdy tyfus v Mladé Boleslav liž zanikl.

profesor doktor Hlava Mladá Bol Mladá Boleslav riologický ústav český v Praga

5 article

Vylíčivše takto veškeré okolnosti a poukazujíce k tomu, že jest potřebí z povolaného místa učiniti opa- tření k uklidnění okolního obyvatelstva a vzhledem ku poškozeným zájmům města na 16.000 obyv. čítajícího a značně poplatného, tážeme se Vaší Excellence: Je-li V. Ex. ochotna případ tento přísn vyšetřiti a učiniti potřebná opatřeni aby zprávy ze schůzí zemské zdravotn rady o epidemiích v obcích veřejnému lisku přístupné, odpovídaly skuteč nosti a aby klamnými zprávami, vznik- lými v opozděném projednávání zem- ské zdravotní rady nebylo pobuřován obyvatelstvo města a netrpělo citel- ných ztrát hmotných občanstvo a ze jména živnostnictvo a obchodnictvo Jednaci pořad.

6 article

Přechází se polom k vlastnímu rokování, jehož předmětem je především první čtení návrhu poslance Petersa o úpravě poměrů přijímání zemského úřad- nictva a služebnictva. Navrhovatel posl. Pelers (Všeněmec) v obšírné ve všeobecném ruchu a šumu zanikající řeči snažil se dovoditi oprávněnost německého stesku, jakohy Něm- ci byli i při obsazování úřadnických míst v zemské službě utiskováni. Poukazuje k tomu, že německých úřadníků u zemského výboru zaměstnána jsou nej- výše prý 4%, že na př. v ústavě choromyslnýchv Dobřanech, kde ošetřováni jsou nemocní výhradně téměř německé národnosti, působí vesměs úřadnicive české a navrhuje tudíž nápravu v tom směru, ž by re do zemských služeb desazoval od nynějška napořád němečtí uchazeči. až by bylo dosaženo poměru dle klíč 2:3. Věc dala prý by se urychliti nejlépe tím, ž by již nyní ze státních a soukromých služeb přejímán byli do služeb zemských vyšší úřadníci německé ná- rodnosti. Není prý pravda, že němečtí uchazeči se ne- hlásí, spíše by zemská správa měla postarati se, aby Němci hlásiti se mohli. Řečník končí prohlášením, ž na splnění těchto požadavků záležeti bude dělnost sněmu zemského pro doby příšti. Návrh odkázán komisi pre úpravu zemského zřízení a volebního řádu sněmovního.

Petersa Němec Německo Dobřany

7 article

Opat Helmer referuje potom ve druhém čtení jmě- nem komise pro záležitosti okresní a obecní o žá- dosti obce Stiebenreithu za vyloučen ze soudního okresu plánského a při pojeník soudnímu okresu tachovskému. Zpráva tato po přímluvě posl. Ira schválena dle návrhu komise. Po referátu posl. Dostála schvaluje se bez de- baly ve druhém čtení zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. Mareše a soudr ve příčině úpravy poměru obecního slatku v království českém, Příští schůze v úterý dne 7. t. m. o 11. hod dopol. Na jednacím pořadu příští schůze jest: 1. prvé čtení návrhu posl. Frant. Schreitera a soudr. na vydání zákona o řádu disciplinárním pro učitelstvo obecních škol národních a měšťanských; 2. druhé čtení zprávy komise pro zležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru lýkající se činnosti okresních hospodá?- ských záložen za rok 1902: 3. druhé čten zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se činnost okresních hospodářských záložen z rok 1903, pak o návrhu posl. Fr. Fiedlera, Karia Práška, dra. Viškovského a soudr. o peticíe podílníků okresní záložny hospodá ské v okr. novobystřickém. Schůze skončena o 12. hod. 35 min.

Helmer Ir Mareš František Fiedler Kario Prášek Viškovský

8 article

Klub sněmovních poslanců národní stran svobodomyslné měl včera za předsednictví posl. dra. Pacáka schůzi před sezením sněmu. Ve schůzi stala se tato usnesení: Schváleno podán návrhu posl. V. Němce a Jos. Krejčíka o pod- porováni učelišť a ústavů ke zvelebení živností v království českém; schváleno podání dotanu pesl. dra. Škardy k místodržiteli o provedent opatření, aby ze schůzí zemské zdravotní rady nebyly uveřejňovány zprávy, jež se s pravdou a skutečným stavem věcí nesrovnávají; návrhu poslance inženýra Kaftana o využitkování vod- ních sil, dosud neupotřebených, na prospěch země; dotaz posl. Vojty o vymáhání daní v obcí Božeticích a návrh poslance Kratochvíla o organisaci zemské rady živnostenské. Byl při- jat návrh poslance dra. Škardy, aby členové rezpočtové komise, kteří jsou členy klubu, se vším úsilím zasadili se o udělení subvence na restauraci bývalé českobratrské modlitebnyv Mladé Boleslavi. Předseda přečetl pak pozvání Ústřední jednoty českoslovanského hostinství

Pacák Jos Krejčík Škarda Kaftan Vojta Kratochvíl Božetice Mladá Boleslav

9 article

„Hostimil“ v Praze na manifestační schůzi če- ského hostinstva z celého království českého, ve které pojednáno býti má o otázce zvýšení zemské dávky z piva; pozvání bylo vzato na vědomi a usneseno, aby se členové klubu schůze té zúčastnili; k účasti přihlásili se ihned poplanci Kratochvil, Krejčí, dr. Viškovskkýa Vojta. Potom projednán a schválen byl postu členů klubu ve sněmovní komisi pro změnu zřízení zemského. Předseda podal pak zprávu o akci klubu a zástupců lidových stran českých na sněmě království českého zastoupených otázce národnostního rozhraničování diécesí v království českém; zpráva vzata byla na vě- domí, načež stalo se usnesení o dalších krocích taktických. Mimo to pojednáno bylo opětně o chabém průběhu zasodání sněmu, o nevalné účasti posianců ve schůzích komisí sněmov- ních, o potřebě nápravy, c neplodnosti nyněj- šího zasedání sněmu, o příčinách zjevu tohoa o způsobu, jaké by klub ku průběhu zasedání sněmu zaujmouti měl stanovisko. Na konee sděleny a vyřízeny byly všechny došlé připisy.

Kratochvil doktor Viškovskký Vojta Praha Hostimil

10 article

Klub zemských poslanců české strany agrární měl včera před sezením sněmu za předsednictví posl Kubra schůzi, v níž bylo mezi jiným schváleno po- dání dotazu posl. Mohla o soustavě telefonní sitě v německém území Čech a návrh posl. Kropáčka na udělení nouzové podpory okresům přeštickému a nepomuckému. Mimo to jednáno o postupu agrárních poslanců v komisi pro změnu zřízení zemského byli zmocněni hlasovati pro přijetí návrhu posl. dra. Podlipného na zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího za podklad speciální debaty, ale s vý bradou změny na volební soustavu plurální. Deputace okresu holického, vedená říšským po- slancem Udržalem, intervenovala včera ve sněmovně za přičinou subvence pro četná vodní družstva okresu holického. Z Jednoty samosprávných úřadníků obecnícha okresních pro království české. Z pehie na úpravu poměrů úřadnictva samosprávného, rozeslaných pp starostům obcí a okresů, podepsáno a Jednotě vrá ceno na 150. Petice ty, pokud k podání jsou připra- veny, byly v dnešním zasedání sněmu král. českého předloženy. Jednota žádá ony pp. starosty, kleří do- sud petic nevrátili, by tak učinili co nejdříve. I ti starostové, kteří se snad rozhodli pelici nepodepsati račtež laskavě zaslaný jim výtisk Jednotě vráliti, aby jinam mohl býti zaslán. Také oni úřadníci samo- správní, kteří nehodlají na pelice tyto dny jich došlé podpisy opatřiti, vraflež nepodepsané exempláře, aby jich jinde mohlo býti použito.

Podlipný Udržal Čechy

11 title

Sněmovní komise.

12 article Komise pro změnu volobního řádu

Komise pro změnu volobního řádu zasedala po schůzi sněmu za předsednictví dra. Eppingra, který sdělil za všeobecné veselosti, že musila býti volba dra. Herolda (z Mostu) za zapiso- vatele zrušena, protože není členem komise. Posl Pacher ho žádal za zastupování po dobu jeho ne- přítomnosti ve sněmu a on, advokát, tomu rozuměl tak, že ho má zastupovati také v komisi. Za zapiso- vatele zvolen na to posl. Peters. Členům komise rozdány předlohy k návrhu vládnímu a komisi při- kázány známé návrhy poslanců a osnovy vládní ve věcech změny řádu volebního. Předseda dr. Eppin- ger dává na úvahu, nemají-li býti zvoleni referenti, po případě korreferenti pro návrhy ty a nemá li s napřed provésti o nich jednotná debata. Posl. dr Kramář je pro všeobecnou debatu, ale dovozuje, že o všech věcech nemá se mluviti najednou, nýbrž že nejprve má býti debata o volebním právu a pak o věcech ostatních. Činí v tom směru návrh. Hrabě Thun s návrhem tím souhlasí, tak že návrhy posl. Bachmanna, dra. Herolda a Petersa by byly vzaty v úvahu teprve později.

Eppingr Herold Posl Pacher Peters doktor Eppin Posl Thun Bachmann Most

13 article

Dr. Pergelt soudí, že se nemá obmezovat rokování. Usueseno jednohlasně, aby především jed nalo se o návrzích, jež se týkají volebního řádu Dr. Eppinger navrhuje, aby ke schůzím komise přibrán byl zástupce sněmovní korrespondence. Posl hr. Thun prohlašuje se proti tomu, neboť do sezen komise mohou býti připuštění pouze členové a žádá. aby členové si uložili reservu ve věcech zpravodaj ství a aby předsednictvo se postaralo o vydávání zpráv. Posl. dr. Kramář se vyslovuje proti tomu neboť veřejnost se zajímá o to, co se v komisí děje a souhlasí s tím, aby byli zpravodajové korrespon dence sněmovní do schůze povoláni. Posl. dr. Pa cák nechce se vzpírati podnětu předsedy, ale s vý hradou, aby slenegrafům nedávala se plná moc nýbrž aby zvláštní komise stenogram revidovala Posl. dr. Baxa má za to, že je to novum a že se tím schůze stávají veřejnými, dodává však, že důle- žitost předmětu vyžaduje, by se do veřejnosti dostaly zprávy správné- Posl. dr. Eppinger čte článek 31. jednacíh řádu, dle kterého ani postanci nemají práva býl přítomni schůzím a tím méně tedy ti, kdož nejsou poslanci. Zahajuje se na to povšechná debata. Posl. hrabě Thun: Máme zajisté všichní snahu s veškerou vážností o předmětu jednati, abychom se ve věci dodělali výsledku. Jde o tak důležitou věc, že třeba zrale uvážili kroky, které podnikánze. Před skokem do nejista varují, ač nemíním se uzavírati tomu, že vývoj další nastane dosti brzo. Poclivě třeba posuzovati proudění doby, ale varuji, by vše. co trvá, bylo přetvořeno. Navrhují proto, aby vládní předloha byla vzata za základ. Ona vyhovuje kom- promisu, uzavřenému ve velkostatku a to vílám s radostí. Ona dále jeví ochotu připojiti všeobecnou kurií a tím vyhovuje přáni, aby se právo volební pozvolna rozšířilo. Posl. kn. Fürstenberg sdílí stanovisko hr.

doktor Pergelt Eppinger Posl Thun Kramář Baxa Fürstenberg

14 article

Thuna. S radostí uvítal kompromis ve velkostatku laké otázka rozšíření volebního práva vládní osnovou dá se rozřešiti, otázka, která tluče na dvéře. Po- chopuje, že jiní bojují za své zájmy, ale toléž práve žádá i pro stranu svoji. Prosí členy, aby věcně po- suzovali vládní osnovu a aby celé jednání se ne- prolabovalo, neboť olázku nulno rozrešiti, sice bude rozřešena přes naše blavy. Jest to poslední okamžik. kdy ještě něco můžeme provésti, neboť dnes sněm nemůže se k ničemu dostati pro strach před tím, ce bude následovati. Proto pryč s prolahöváním, pryi s ohledy strannickými a učiňme co je v naší moci aby se šiokým vrstvám lidovým dostalo zde za- stoupení. Posl. dr. Herold: Slova právě pronesená velm botestně se mne dotkla. My se po 40 let nedostali ke změně volebního řádu ve prospěch českého ná- roda a dnes slyšíme, když nezreformujeme volební řád na posavadním základě, že přes nnše hlavy se přejde. Bojím se, že jsme vhodnou dobu, kdy ještě kompromis byl možným, už propásli. Od jednání ve Vídni o tomto návrhu mnoho se změnilo, takže nelze očekávati příznivý výsledek. Návrh všeobec- ného práva hlasovacího nemůže dnes býti považován za návrh theorelický, neboť události spějí tak rychle mimo nás, že vládní předloha je už předstižena. Proto důvěra ve všeobecnou kurii mohla míti ještě před půl rokem význam, kdežto dnes už není zcela oprávněna. Události v Rusku a v Uhrách tlačí na nás tou měrou, že nelze jich přeblížeti. Nemůžeme se více uvarovati jednání o všeobecném volebním právu. Mají-li se za základ vzíti obě vládní předlohy. žádá se na nás, abychem povolili právo vela. Ví se. že na veto nemůžeme přistoupiti, ale pořád se na- šemu stanovisku nechce rozuměti. My nemůžeme přístoupiti na dělení země, neboť národ český může se udržeti, jenom když podrží přirozené hranice

Thun Posl doktor Herold Vídeň Rusko Uhry

15 article

Musíme proto uvažovati olázku všeobecného práva hlasovacího — vinou těch, kdož po 40 let nechtěli křivdy volebního řádu odstraniti. Dnes žádným polovičatým prostředkem hnutí lidové nezamezíme proto musíme nejprvé rozhodnouti o všeobecném právu hlasovacím. Z toho důvodu doporučuji, aby nejprve se o otázce té rozhodlo. Věc nepůsobila by obtíží. Místo 36 poslanců čtvrté kurie příšel by počel všech poslanců nynějšího sněmu, zvolených na zá kladě všeobecného práva hlasovacího. Výsledek laké by byl pro konservativní strany dnes, kdyby přijaly všeobecné právo hla ovací, mnohem příznivější, nežli za jiných okolností. Hnutí samo nelze více zadržeti a do parlamentárních poměrů příšel by nový život. Dnes každá stranu má možnost zameziti, aby se kterákoli věc provedla. Pročež provedli bychom historický čin, kdybychom dobrovolně přijali nový volební řád na základě všeobecného práva hlaso vacího.

16 article

Dr. Baxa přeje si, aby komise měla praktický výsledek a považuje výrok knížete Fürstenberga, ž je to posledí vhodný okamžik, potěšitelným. Al vhodný okamžik, kdy se mohla zavěsti čtvrtá kurie, už minul. Hráz mezi privilegovanými a nepri- vilegovanými nedá se na fti. Mohou vrstvy, které do- mobly se jistého stupně vzdělání, spokojiti se se 36 poslanci? Zákon práví, že občané jsou před ním sobě rovni, zde však není to provedeno. A rovnost občanskou jak dlouho lze zdržovati? Jsem přívržen- cem všeobecného práva lllasovacího proto, že to žádá rovnost občanská. Důvody kn. Fürstenberga nás v tom utvrzují, poněvadž je z nich patrno, že velkostatkář- ská kurie sama už pociťuje přicházející novou dobu. Šlechta hrála velkou úlohu všude při vydobývání no- vých ideí a zkušenost v cizině ukázala, že volebním převratem ničeho neztratila. Vladní osnova jedná o nerovnoprávnosti občanské, kdežto my chceme jednati o rovnosti občanské. Čím dříve uděláme most. aby příval mohl se převaliti, tím lépe.

doktor Baxa Fürstenberg

17 article

Dr. Reiniger: Mám za to, že právo volební nutno zreformovati tak, aby všichni občané měli vliv na řízení státu, ale jinou jest olázka, má-li právo t býti rovné. Bylo by nespravedlivosií, kdyby se to pro- ved'o, neboť by třída vyděděných přehlasovala ostatní. Proto jsem pro systém pluralitní. Prve by se to ale musilo státi v říšském právu volebním a ne v jednotli- vém sněmu. O tom dá se dosíci shody mezi stranami, jež jsou zde zastoupeny ai sociální demokraté by se tím spokojili. Co se vládních osnov týče, vyslovuji se proti nim, neboť sněm už končí svoje zasedání. Nově zvolený sněm měl by se tím zabývati. Zřizo- vati IV. kurii ved'e národních, je protismyslno, nebt na př. sociální demokraté nebudou se chtíti k žádné národní kurii připojiti. Tato strana vlastně dle svého programu jako nejvíce centralistická nemá ani příčiny starati se o volební řád do sněmu a proto není také třeba zříditi IV. kurii. Vláda chce reformovati také volební řád do říšské rady, ať se na to tedy počká. Také nejsou záruky v národním ohledu, neboť nám se nepovolují kurie s vetem a o to nám jde. Vládn osnova neposkytuje žádné ochrany Němcům, naopak. zřízením volebních okresů nastane posunutí ve pro- spěch Čechů a proto se proti ní vyslovuji. Posl. Peters vyslovuje se v podobném smyslu, neboť IV. kurie má se státi také na úkor velkostatku a netoliko ostatních kurií. »Praví se« — dí řečník — »že Mladočeši chtějí se dohodnouti se sociálními de mokraty a tu by v německých okresích zase Němci ztratili místa.

doktor Reiniger Němec Čecho Posl Peters

18 article

Prof. Bachmann souhlasí s tím, aby se v ko- misi mluvilo otevřeně. Sněm je v nečinnosti, čehož příčinou je, že obstrukce sice opuštěna, ale že něme ckým poslancům nedostává se radosti na práci. Před- lohy vládní neuznává, neboť není v ní práva veta je lehkomyslně pracována, neboť velká německá míst jsou vynechána a jenom tím přicházejí Němci o pět mandálů. Předloha je posměškem pro Němce a proto nelze jí přijati. Zemi netřeba děliti, když každá ná- rodnost sama chce se vyvíjeti. Jak má se všeobecné právo provésti, je řečníkovi nejasno. Má se výčkali. k jakému kompromisu se dojde. Posl. dr. Kramář: Budoucnost našeho jednání není ve světle růžovém. Půjde-li to tak dále, půjde hnutí přes naše hlavy. Ve výhře mass v Ruskuje snggestivní moc. Každá reforma volební je skokem do nejista, ale dnes získají třídy umírněné, když do- brovolně povolí, zejtra ztrácejí možnost všeho vlivu jako v Rusku. Nebojím se všeobecného práva voleb ního, ač vím, že reakcionářské živly jím mohou zl- skati. Kompromisu se sociálními demokraty nemáme. o tom ví jenom p. Prášek a p. Peters nemusís toho báti.

profesor Bachmann Němec Posl doktor Kramář Prášek Peters Rusko

19 article

Ve sněmě mají všichni co míti, neboť sněm přec má nabýti větší působnosti. Neodstraněná příčina obstrukce dle prof. Bachmanna zaviňuje nedělnos sněmu, ale kromě prof. Bachmanna nikdo asi nevěděl proč se vlastně obstrukce dělá. A tak je to také s otáz- kou veta. Až se změní volební řád a udělají národ- nostní zákony, ať garantuje se kvalilikovanou větši- nou. Udělejme spravedlnost a pak se dohodneme ic korunovaci díla vetem. Mezi Němci je strana, která chce rozděliti krá- lovství, a to my nemůžeme připustiti. Nač chcete veto? Přece ne na zřízení zemské a na volební řád. které jsou paskvilem na ústavnost. Veta na správní akty nepovolíme nikdy, neboť pak není možné parla- mentní právo. Nikomu nenapadlo Němcům ukřivditi. neb každá strana by si spravovala okresy sama. Vidím že z akce nebude ničeho, neboť doba vhodná se pro- pásla.

Bachmann Němec

20 article

Posl. Žďárský mluví pro všeobecné právo, al poměrné a ne rovně, a praví, že agrárníci nemohou hýti pro všeobecné, rovné právo hlasovací, jak žádaj ho sociální demokraté ve všech stavech. Strana agrár- ní nemůže býti pro něco, co nemá za vyspělé, co by nebylo postupem, nýbrž náhlým přeskokem, jenž by nepřinesl obrození ani v autonomním, ani v hospo- dálském životě. Strana agrární je pro návrh dra. He- rolda, aby byl vyprácován návrh na všeobecné, rovné právo hlasovací, při čemž si strana vyhražuje chrá- niti zásadní své stanovisko. O vládních předlohách pojednávaje, praví řečník, že strana jeho bude rekla- movati virilní hlas pro vysokou školu zemědělskou stěžuje si, že v předloze se velice křivdí kurii ven- kovské, ač jinak některé body v předloze jsou zase příznivy. Strana agrární, jako strana evoluční, chee přijati aspoň to dobré, co je v předloze, zvláště Iv kurii, bude ale reklamovati 15 mandátů pro zeměděl skou radu a sice 10 v českém a 5 v německém odboru Posl. dr. Podlipný se vyslovuje rovněž pr všeobecné, rovné právo hlasovací a uvádí proti posl dru. Reinigerovi, který žádal dříve úpravu volební pro říšskou radu, že celý ústavní vývoj náš spočívá na královstvích a zemích a že tedy nejprve musí být urovnány tyto ústavní poměry a volební poměry v jednotlivých královstvích, aby pak na základě toho mohly býti poměry v ústředním parlamentě upraveny Diví se, jak kurie velkostatkářská může býti proti všeobecnému, rovnému právu hlasovacímu. Vždyť pak by po případě mohla žádati sněmovnu druhou a první sněmovnu nechati úplně všem občanům bez rozdílu.

Posl Iva doktor Podlipná Reiniger He

21 article

Posl. dr. Schreiner dovozuje, že postaveni poslanců německých oproti všeobecnému, rovnému právu hlasovacímu je stíženo tím, že není postavení německé národností úplně ještě pojištěno. Vyslovuje se proto dnes proti rovněmu právu hlasovacímu míní, dokud nebude ve všech směrech ohraničení ná- rodnostních zájmů v Čechách provedeno, že do te doby nemůže býti o nějakém smírném životě mezi Čechy a Němci řeči. Tím byla debata skončena. Předseda navr- huje, aby počala debata o druhém předmětu, totiž o zemském zřízení. Kn. Fürstenberg však dopo- ručuje, aby již dnes se hlasovalo o návrzích stran volební opravy a po hlasování aby byly referáty ihned rozděleny. Dr. Herold vyslovuje se prot tomu návrhu, žádaje, by se hlasovalo a referáty aby byly rozděleny až po debatě o druhém předmětu Návrh kn. Fürstenberga však byl 13 hlasy při- jat, následkem čehož přistupuje se ihned ke hlaso- vání. Nejšírší návrh jest posl. dra. Herolda a Ba- xy, aby komise vzala za podklad podrobné debaty návrh na všecbecně, rovné právo hlaso- vací. K návrhu posl. dra. Kramáře hlasuje se dle jmen.

Posl doktor Schreiner Němec Fürstenberg Herold Kramář Čechy

22 article

Návrh dra. Herolda byl zamítnut dva- nácti hlasy proti 9. Pro podrobnou debatu na pod kladě všeobecného, rovného práva hlasovacího hla- sovali poslanci: dr. Herold, dr. Baxa, dr. Pacák Žďárský, Dostál, Peters, dr. Kramář, dr Podlipný a dr. Čelakovský. Proti hlasoval poslanci: dr. Pergelt, dr. Bärnreither. dr Rieger, Sajfert, Peschka, Prade, kn. Lob- kovic, kn. Fürstenberg, hr. Fr. Thun, dr Schreiner, hr. Sylva-Taroucca a dr Damm. Nepřitomni byli posl. dr. Reiniger dr. Bachmann a dr. Zátka. Posl. dr. Herold navrhl, aby další hlasován bylo odročeno, až provede se debata o druhém ná- vrhu vládním na změnu zřízení zemského. Návrk ten přijat. Tím schůze skončena. Příští bude v pondělí6 t. m. o 41/2 hod. odpolední. Rozpočtová komise kunala schůzi dnes před za- sedáním sněmu. Hr. Czernin referoval o překáž kách, naskytujících se původně usnesenému vyřízent rozpoětu z roku 1903 en bloc a navrhl změnu v tom směru, by při vyřízení účelní závěrky za r. 1903 by rozpočet z r. 1903 považován za vyřízený. Generální zpravodaj dr. Fořt lituje, že zbědo- vaný stav celého parlamentarismu vede k takovým důsledkům a že nesdílí názor o překážkách formál ního a věcného rázu ve příčině dřívějšího usnesení souhlasí s návrhem hr. Czernina a formuluje návrl ten. V debatě prohlásil se posl. dr. Bachman proti schválení účetní závěrky za rok 1903 a tím i vyří zení rozpočtu z r. 1903 proto, že účetní závěrka za r. 1903 detailně prozkoumána a projednána není navrhuje, aby bez vyřízení dřívějších rozpočtů se přikročilo hned k jednání o rozpočtu na r. 1906.

doktor Herold Baxa Pacák Žďárský Dostál Peters Kramář Podlipná Čelakovský Pergelt Bärnreither Rieger Sajfert Peschek Prade Fürstenberg František Thun Schreiner Taroucca Damm Reiniger Bachmann Zátka Posl Czernin Fořt Bachman Hradec

23 article

Dr. Pippich projevuje politování celého klubu strany svobodomyslné nad tím, že, ač poslanci češt byli ochotní k vydatné práci a zejména také členové rozpočtové komise připravili své referáty, zůstal čas sněmu poskytoutý nezužitkován, že poslanci s trp- kým pocitem pohlížejí k této malomoci celého sně- mování, odmítají za to veškeru zodpovědnost a do- žadují se nápravy; dovozuje, že formálná vyřízení dřívějších rozpočtů i účetních závěrek sněmemje z ohledu kontinnity i samosprávy zemské nezbytno a třeba mělo podstatu jistého vota důvěry ke správě zemské, zemským výborem obstarávané, zajísté není příčiny odpírati projevu takovému, když i se strany německé přísedící zemského výboru, zvlášť pak i f nanční referent jsou v tom zahrnuti. Posl. Kaftan, hr. Zedwiťz, posl. Prkšek který stěžoval si na nedůstojný způsob sněmování také za stranu agrární a generální zpravodaj dr Fořt dožadovali se rovněž formálního vyřízení před- chozích rozpočtů, při čemž dr. Fořt navrhl stejné vyřízení účetní závěrky i s rozpočtem za r. 1902. Na to přijata změna dřívějšího usnesení ohledně rozpočtu za r. 1903 a přijaty také většinou hlasů ná vrhy generálního zpravodaje ohledně účetních závě- rek a rozpočtů za r. 1902 a 1903. Na to započato s debatou o vyřízení rozpočtů za r. 1906, ve které promluvili dr. Fořt, hr. Clam Martinic a br Czernin a pak jednání odročeno.

doktor Pippich Posl Kaftan Fořt Martinic Czernin doktor Fořt

24 article

Komise pro záležitosli zemědělství konala po sezení sněmovním sehůzi za předsednictví prince Ferdinanda Lobkovice. Provedena byla volba jednoho místopředsedy, kterým zvolen posl. dr. Víš- kovský, a zapisovatelů, klerými zvolení byli posl Barták a Steyskal. Posl. Wanka referoval o peticích a návrzích stran nouzové akce; poslanee Ungermann o zřízení živelní pojišťovny, kterýžto návrh postoupen komisi pojišťovací; posl. Millne o petici zálož. spolku v Česticích v příčině zavedení nedělního klidu mlýnů, na veřejných potocích leží- cích za účelem použití vody k zavodňování a navrhí odstoupení petice k vyšetření zemědělské radě. Dále referoval týž poslanec o petici ze Sušicka za sub- venci na melioraci. Po debatě, které se zúčastnili posl. Kovářík, Niklíeld a j., usneseno petici postoupiti zemskému výhoru. Posl. Víškovský referoval o žádostech za zřízení hospodyňských škol v Čes. Budějovicích a v Čachrově a navrhl, aby zemský výbor se zemědělskou radou uvážil zřízení nové hospodyňské školy a pořádání ambulaniních kursů hospodyňských, což také bylo schváleno. Dále referoval týž poslanec o nevyřízené zprávě komise zemědělské ve příčině provedení říšského zákona ze dne 1. dubna 1889 o posloupnosti dědícké při slat- eích střední velikosti. Usneseno bylo obnoviti zprávu komise a předložiti ji ku plenárnímu jednání sně- movnímu. Posl. Steyskal referoval o petici za zřízení školy zvěrolékařské a za rozmnožení počtu zvěrolékařů autonomních. Usneseno, aby petice po stoupeny byly zem. výboru k vyšetření. Stran vy soké školy zvěrolékářské uloženo bylo zem. výboru aby vyjednával s vládou o zřízení školy této.

Lobkovic Barták Steyskal Posl Wanek Ungermann Kovářík Niklíeld Čestice Sušicko Čes . Budějovice Čachrov živelní pojišťovna

25 article

Komise pro okresní a obecní záležilosti zasedala před schůzí sněmovní. Pokračováno bylo v debatě o návrhu zákona stran osvobození budov se zdra- vými a levnými byty dělnickými od přirážek. Pro zákon ten vyslovili se posl. Millner, dr. Funke, Frantzl a Posselt, načež byla generální debala skončena a jednomyslně usneseno, že se má přejíti k debatě speciální. V této byl návrh zákona, refe- rentem drem. Zimmrem přednesený, jednoblasní schválen. Na to referoval poslanec Posselt o ná vrhu poslance Kindermanna a soudr. na zaveden obecních přirážek ze spotřeby všech v obcích spo- třebovaných, alkoholu prostých nápojů, jako ovoc- ného vína a pod. a usneseno, že se zemskému vý boru ukládá, aby v té příčině s vládou vyjednáva a o výsledku jednání svého sněmu zprávu podal Poslanec Millner referoval pak o návrhu poslance Bartáka a soudr. ve příčině nového zákona o mysli- vosti a bylo usneseno uložiti zemskému výboru, by v té přičině potřebné šetření konal. V záležitosti pe- lice okresního zastupitelstva Německého Benešova ve příčině úpravy jízdy automobily a motorovým koly bylo usneseno uložiti zemskému výboru, aby petici tu postoupil vládě k použilí pro vydání pří slušného říšského zákona.

Millner doktor Funke Frantzl Posselt Kindermann Barták Benešov

26 article

V dnešní schůzi komise pro záležitosti pojišfo- vání, konané za předsednictví posl. prof. dra. Blaž- ka, přísedící z. v. dr. Werunský podával zprávu o stanovisku zemského výboru v otázce úpravy zem- ského pojišťování. Učinil sdělení o krocích v této záležitosti zemským výborem učiněných, vzpomenul výsledku ankety zemským výborem v záležitosti pojišťování svolané a na konec svých vý- vodů prohlásil: Zemský výbor věnuje otázce úpravy zemského pojišťování největší péči, podrobil též orga- nisaci veřejných ústavů pojišťovacích, domácích i ci- zích bedlivému studiu a podá sněmu v nejbližším zasedání určitý návrh na úpravu zemského pojišťo- vání proti škodám z ohně a krupobití a proti pádu dobytka. Zemský výbor klade však velkou váhu na to, aby dříve sněm učinil o věci určité usnesení. —

profesor doktor Blaž Werunský

27 article

Po prohlášení tom vzdal posl. Rataj díky dru. We- runskému za jeho projev a projevil naději, že se tak stane i příště. Připomenul, že jest žádoucno, aby se pohnulo touto otázkou, která je tak významna a dů- ležita, zejmena pro stav rolnický a dokazoval po- třebu, by v tomto zasedání ještě došlo k usnesení sněmu o této věci. Vzhledem k tomu, že co den může dojíti ke konci zasedání sněmovního, doporučoval aby o záležitosti této již šíře jednáno nebylo a učinil následující návrh: Komise přijímá zprávu komise po- jišťovací z r. 1903 a návrhy v ní obsažené za vlastní béře na vědomí dosavadní opatření zemského výboru a navrhuje: Slavný sněme, račiž se usněsti: Zem- skému výboru se ukládá, aby v příštím zasedání před- ložil určité návrhy, týkající se otázky zřízení zemsko pojišťovny se všemi obory pojišťování, vzav za pod- klad veškeré podaně návrhy ve směru tom ve sněmu a v anketě, svolané zemským výborem v roce 1904. Po debatě, které se účastnili posl. dr. Maly, dr. Perger a B. Novák, jenž se vřele přimlouval za přijetí návrhu posl. Rataje, podotknuv, že rolnictvo déle nesnese a nestrpí žádného odkladu ve věci té, byl návrh posl. Rataje jednomyslně příjat.

Rataj doktor Malo Perger B Novák

28 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 3. listopadu. (Volební re- formy ve sněmech.) Ve sněmu gori- ekém podal posl. Štrekelj pilný návrh vo- lební opravy. Vláda má býti výzvána, aby před ložila sněmu co nejdřive návrh zemského še obecného, rovného, přímého a tajnéh voleb ního práva; v osnově zákona má býti dána zá ruka, že volby se budou konati skutečně svo- bodně bez vlivu církevních orgánů. Tyrolský sněmovní výbor pro volebn opravu vypracoval již návrh, dle něhož se za- vádějí ve venkovských obelch přímé volby a zřizuje se nová sněmovní všeobecná vo- lební kurie. Voličem v této kurii má býti každý, 24 roky starý a aspoň 1 rok v obei usedlý občan. Voliti má 7 poslanců, z nicbž 4 připadnou Němcům, 3 Vlachům. Počet po- slanců za města rozmnožuje se z 13 na 16; dv noví poslanci mají připadnouti Inšpruku a jeden Meranu. Venkovské obce mají voliti misto do- savadních 34 příště 44 poslance. Z nových po slanců má připadnouti 6 Němeům, 4 Vlachům Velkostatkáři mají voliti ve dvou volebníc okresích, a sice Němci 6, Vlachové 4 poslance. V Praze, 3. listopadu. (Uherská kris e.

Němec Vlach Praha Merano Něme Vlach

29 article

Vláda Fejérvárova chystá již opatření proti od- poru opposičních stoličných výborů, které ne- chtějí připustiti nově jmenované vrchní župany ku přísaze a k nastoupení úřadů. Ministr spra- vedlnosti Lányi vydal státním zastupitelstvům nařízení, aby okamžitě zakročila proti takovému odporu komitátů, ježto odpor ten se příčí plat ným ustanovením trestního zákonníka. Poně- vadž vrchní župan pešťský Tahy svoláví valné shromáždění pešťské stolice na den 12 t. m., aby mohl složiti přísahu a nastoupit úřad, naskytne se tu státnímu zastupitelstvu poprvé příležitost, aby zkusilo, dá-li se Lányovo nařízení provésti proti odporu stolice. V Praze, 3. listopadu. (Všeobeené vo- lební právo.) Vídeňský dopisovatel „Pest Lloydu“ píše o socialistickém hnutí v Rakousku a dochází ku přesvědčení, že ani Rakouskos nebude moci dlouho zavírati opravě volebníh řádu ve smyslu všeobecného hlasování. Volebn refoema, schválená uherským králem pro Uhry nemůže zůstati bez vlivu na vládu císaře ra kouskéno. Převážná většina poslanecké sně- movny vyslovila se pro pilnost volební reformy a také ve všech nyní zasedajících zemských sněmech zřízeny jsou komise pro volebn opravu. Dle posledního prohlášení bar. Gautsehe na říšské radě není ani rakouská vláda ze zá sady proti volební opravě. Půda jest tedy zky přena a jest jen třeba, zasíti v ní símě. „Úřadní prohlášení radikální volební opravy v Uhrách — soudí pisatel — musí působiti též na cho- vání úřadních kruhů v Rakousku.“ Ale také tentc vládě blízký zpravodaj liberálního lislu pešťského má své podmínky. Jako prý baron

Lányi Lányův Lloyd Rakouskos Praha Rakousko Uhry Fejérvárov

30 article Fejérváry jest hotov zavésti v Uhrách vše

Fejérváry jest hotov zavésti v Uhrách vše obecné volební právo jen se zárukou, že státní a národní (maďarské!) zájmy budou pečlivě vzaty v úvahu, tak žádá, aby podobné záruky byly dány i v Rakousku, pokud běží o národni zájmy Němců. Vždyť prý i sociální demokracie má největší zájem v tom, aby státně politické postavení Němeů v Rakousku nebylo ohro- ženo (1). Záruky takové dají se prý opatřiti i při všeobecném hlasování a proto není pře- kážky, aby se volební reforma zavedla i v Ra- kousku. Jame dychtivi na nový div bar. Fejérvára. jímž se Uhrám poskytne takové všeobecné. rovné, přímé a tajné hlasovací právo, které madarské menšině zabezpečí na sněmu šiad- vládu nad ostatními národnostmi v Uhrách, ne- boť onen div má býti vzorem, dle něhož ra- kouská vláda má upraviti všeohecné, rovne volební právo v Rakousku tak, aby zabezpečila zde nadvládu opět Němcům.

Němec Uhry Rakousko Jam

31 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. listopadu

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. listopadu Změny v pařížském tisku. Následkem úpadku nacionalistického poslance finančníka Jaluzota byly v dražbě prodány jeho žurnály »La Patrie« a »La Presse«, velmi rozšířené to večerníky. Oba listy zakou- pilo konsorcium, skládající se z umírněných klerikálů, za nimiž stojí známé sdružení »Aetion liberale«, vedené posl. Pionem. Následkem toho udály se velké změny ve vedení obou listů, jež byly směru republikánského. Temperamentní ředitel »La Presse« Leon Bailby stal se se ředitelem Rochefortova žurnálu »L'Intransi- geant«, který vychází teď večer. Též jiní spolu- pracovníci »La Presse« přestoupili do listu Roche- fortova. Oba listy Jaluzotovy byly prodány pouze za 650 000 fr., ač nebyly passivní. »L'Intransi- geant«, jenž je veden v duchu rozhodně repu- blikánském a význačně boulevardním žurnálem, bude velkou konkurenci »La Patrie« a »La Presse« i ostatním večerníkům, k nimž v poslední době přibyly dva republikánské listy » Nouvelle Pressee a nové vydání pověstného listu »Soir«. Zdá se, že též Lucien Millevoye, poslanec nacionali- stický, politický ředitel »Patrie«, bude hledati nový orgán.

Jaluzota Bailby Rochefortův L Intransi Millevoy Praha Le Patria Le Presse Jaluzotův Nouvelle Pressee Patria

32 article

Italie a Černá Hora. »Corriere della Sera« potvrzuje přes všechna dementi zprávu o dělech, Černé Hoře věnovaných. Běží skutečně o 40 děl a to 4centimetrových, ocelových, a dále o houfnice 21centimetrové. Děla ta budou však teprve tyto dny po lodi do Černé Hory odeslána. V ital- ském dělostřelectvu nahražena budou děly mo- derními. Zprávu radikálního »Cittadina« o roz- množení záložní eskadry jaderské vládní kruhy římské též popírají. Protože ale také opatření toto mělo by hrot namířený proti Rakousku, možná, že i toto dementi má zrovna tolik ceny jako prvé. Německá lodní předloha. Poloúřadně se dnes sděluje, že objem, únosnost a výzbroj řadových lodí a obrněných křižáků, jež se budou žádati úvěry na r. 1906, budou stejny jako u lodi nově projektovaných cizími státy. Jest to první officiosní určité ohlá- šení nové předlohy lodní, kteráž poplatnictvo německé valně nepotěší.

Černá Hora Černá hoře Rakousko Corriere della Ser

33 article Anglické praty v Arabii.

Anglické praty v Arabii. Vali yemenský Achmed Feizi paša telegra- foval do Cařihradu, že Anglie koná ve spor- ném pozadí Yemenu i Adenu různá vojenská opatření a že od pobřeží až k hoře Dzebeli Hidža staví silnici. Snažl se dále získati náčel- níky kmenů v územi jafském. Sultán navrhl, aby po prozkoumání poměrův učinila se proti tomu potřebná opatření. Bebel pro samoděržavi. Vratislavský »Volkswacht« sděluje, že řiššt poslanci Frohme a Elm osobně u předsednictva strany zakročili, aby známý konflikt ve »Vor- wärtsu« vyrovnán byl smírem, chtějíce sami prostředkovati. Marně však. Navrhli potom bez- odkladné svolání frakce. Také tento návrh byl před sednictvem strany zamítnut. K tomu podo- týká »Berl. Tagblatt«: »Pan Bebel jest, jak vidno, ještě umíněnějším než Mikuláš II. Ve své straně nechce žádné konstituce.

Vali Achmed Hidža Bebel Frohme Elm Berl Mikuláš II Arabia Cařihrad Anglie Aden Tagblatt

34 article Tichá obstrukce železničních zřízenců.

Tichá obstrukce železničních zřízenců. Tří dni trvá trpný odpor železničních zřízenců u státních drah, tři dni podvázána tepna dopravy, však Alexander nepřichází, aby rozťal uzel gordický. Ministerstvo železnic, kterému připadá úkol starosvětského hrdiny, hali se v plášť hlubokého mlčení a vyčkává, až jak se situace vytváří. Je t nebezpečné stanovisko, neboť není Kassandřiným pro- roctvím, že blízkov je doba, kdy dostoupí krise stupně takového, že doprava železniční vůbe uvázne. Předzvěsti tohoto ochrnutí už se dostavily. zejmena na trati pražsko-duchcovské, kde moste- cká stanice c. k. státních drah se ocíla v situaci takové, že nemůže příjimali žádných vlaků nákladních, určených pro dráhu ústecku- teplickou, aniž nákladů této dráhy. Jinými slovy ře- čeno: v Mostě nastala úplná stag ne ce dopravy. V tomlo napjatém okamžiku událostí nejpozoru- hodnější ze včerejška jest krok ředitel s tv ústecko-teplické dráhy, který by mel býti státním drahám příklanem. K ř- diteli Roschovi dostavili se německo “ nacionáln poslanci Herold a Schreitter s dotazem, jak stanovisko dráha ústecko-teplická k passivní resi- stenci zřízenců zaujme. Ačkoliv ještě na této dráze k provádění služby dle předpisů nedošlo, odpověde ředitel Rosch, že jest splnomocněn prohlásití, že dráha se zavazuje požadavkům zří- zenců vyhověti a že učiní ještě více nežli požadují: že celou řadu prozatim- ních zřízenců jmenovati bude defini- tivními. Pro svou osobu pak slíbil, že vyrovná všechny vyskytnuvší se rozpory a protivy meni správou a personálem. Následkem tohoto prohlášení ředitele, jež přijalo zřízenci s radostným uspokojením upuštěno od passivní resistepce na dráze ústeckoteplické.

Alexander Kassandřin Herold Most